Turistický průvodce po naučné stezce S rytířem na Blaník

Transkript

1 Turistický průvodce po naučné stezce S rytířem na Blaník Průvodce byl vydán v rámci projektu Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2 2 Milý návštěvníku, právě držíš v ruce průvodce po naučné stezce S rytířem na Blaník. Průvodce ti vedle informačních tabulí na stezce poskytne zajímavé informace o Velkém Blaníku, pro menší návštěvníky jsou v průvodci ukryty zajímavé úkoly a pracovní listy pro obkreslení listů dřevin z hravých zastavení stezky. Naučná stezka vede po červené turistické značce. Své putování můžeš začít buď na parkovišti nad Louňovicemi pod Blaníkem, či nad obcí Kondrac, kde na tebe čeká na začátku stezky geologická expozice s ukázkou hornin z okolí této hory. Turistická stezka tě spolu s hravými zastaveními provede na vrchol 638 metrů vysokého Velkého Blaníku, kde si můžeš svůj výstup zpestřit krásným výhledem z rozhledny na celé Podblanicko. Součástí tohoto průvodce je i list s prostorem pro tvé připomínky, s malou znalostní soutěží pro menší návštěvníky a prostorem pro vlastní ztvárnění rozhledny na Velkém Blaníku. Tento list můžeš odevzdat na sběrných místech, která jsou na něm uvedena, či jej můžeš zaslat na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Vždy na konci každého roku budou vybráni a ohodnoceni autoři nejlepších kreseb rozhledny a správných odpovědí. Rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku ztvárněná Richardem Duškem.

3 Naučná stezka 1) Úvodní zastavení 2) Geologie Blaníku 3) Blanická pověst 4) Lesy a rostlinstvo 5) Blaník v umění 6) Rozhledna a další zajímavosti 7) Historie osídlení Blaníku 8) Obratlovci 9) Základní kámen k Národnímu divadlu 10) Lesnictví 11) Houby blanických lesů 12) Bezobratlí na Velkém Blaníku 13) Potok Brodec 14) Úvodní zastavení Dětská zastavení 1) Poznej nás podle listů 2) Poznej nás podle kůry 3) Ptáci a jejich potrava 4) Socha rytíře 5) Torzo stromu 6) Model hradby 7) Rozpětí ptačích křídel 8) Ptačí budky 9) Jak daleko doskočíš? 10) Základní kámen k Národnímu divadlu 11) Dendrofon 12) Poznej nás podle kůry 13) Dřeviny a jejich plody 14) Houby 15) Rodiče a děti 16) Vydatnost pramene 17) Poznej nás podle listů další zajímavá místa 3

4 Pověst o Blanických rytířích 4 Sochy spících Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu na Moravě. Pískovcová sloupová hlavice s motivem Blanických rytířů v novostavbě katedrály sv. Víta v Praze. Pověst o tom, že v hoře Blaník spí vojsko pod vedením sv. Václava a vyčkává, až bude zemi nejhůře a poté jí vyjede na pomoc, zná asi každý, ale víš, že tato pověst se až postupem času vyvíjela k dnešní podobě? Počátky blanické pověsti se objevují již v 15. století, ale až na konci 18. století dostalo blanické vojsko svého velitele. Tradovalo se, že v jeho čele stojí Meinhard, Isidor, Stojmír či Oldřich Sezima z Rožmberka. Později bylo blanické vojsko spojováno s husitským hnutím. Svatého Václava do čela blanického vojska postavil až Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, které vydal roku S pověstí o rytířích jsou spojena další místa v okolí Velkého Blaníku jako je Veřejová skála, Rytířská louka či Čertovo kopyto, kterému se říká také Svatováclavská studánka. Pod Veřejovou skálou, ke které se dostaneš značeným odbočením ze stezky při výstupu od Louňovic pod Blaníkem, se nachází tajný vchod do nitra hory, který se otvírá vždy na Velký pátek. Rytíři pak cvičí na

5 Hora Velký Blaník skrývá ve svém nitru spící rytíře. Úkol pro tebe: Nakresli si svého Blanického rytíře. 5

6 Řez horou Blaník ze stejnojmenné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana. 6 Rytířské louce, která se nachází jižně v lesích pod Velkým Blaníkem a je viditelná i z rozhledny. Čertovo kopyto je prohlubeň na skalním hřebenu pod vrcholem Velkého Blaníku a traduje se, že tuto prohlubeň vyrazil kopytem Václavův kůň při přeskoku z Malého na Velký Blaník. Blaník v historii a v umění Velký Blaník není jen bájemi opředenou horou, je významný i z historického hlediska svým osídlením či proniknutím do kulturního dění či umění. Ilustrace Josefa Weniga Ovčák v Blaníku.

7 Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 s vyznačením Blaníku jako hradu. Tato nejstarší mapa Čech využívá ve středověku obvyklého obráceného zobrazení jih je nahoře a sever dole Blaník leží v horní části mapy. Na vrcholu Velkého Blaníku jsou dodnes patrny pozůstatky masivních kamenných valů, jenž jsou hmotným dokladem osídlení hory již v době halštatsko-laténské, tedy v 5. století před naším letopočtem. Tyto zbytky kamenných valů budeš těsně pod vrcholem protínat, a to na obou přístupových cestách k vrcholu. Nezodpovězenou otázkou dále zůstává existence středověkého hradu na Blaníku, který je doložen řadou historických záznamů, zatím se však nepodařilo lokalizovat žádné jeho hmotné pozůstatky. Jak tedy blanický hrad vypadal a kde přesně stál se neví. Lze se domnívat, že byl z valné části dřevěný a stál pravděpodobně na vrcholku Velkého Blaníku, kde využil pozůstatků původního halštatsko-laténského opevnění. Velký Blaník je také významným motivem pro uměleckou tvorbu. Blanického motivu využili dramatici jako Václav Kliment Klicpera ve své divadelní hře Blaník či Josefa Kajetán Tyl, který zpracoval blanickou pověst ve své báchorce Jiříkovo vidění. V první polovině 19. století měl velkou zásluhu Základní kámen Národního divadla. Kopie partitury symfonické básně Bedřicha Smetany Blaník. 7

8 na popularizaci blanické pověsti také český loutkář Matěj Kopecký. V roce 1894 vydal Alois Jirásek Staré pověsti české, z nichž se jedna jmenuje Blaničtí rytíři. Z hudebního zpracování blanického motivu je nejznámější symfonická báseň Bedřicha Smetany Blaník z jeho cyklu Má vlast. Pro námět Blanických rytířů se rozhodla i řada výtvarných umělců jako byl malíř Mikoláš Aleš, sochař Václav Levý či Stanislav Rolínek, který vytvořil v Rudce u Kunštátu na Moravě sochy Blanických rytířů v nadživotní velikosti. Z Velkého Blaníku pochází také jeden ze základních kamenů Národního divadla, který tu byl vylomen z tzv. Slepičí skály. Nedaleko ní budeš na naučné stezce procházet a uvidíš zde i zmenšenou kopii základního kamene. Příroda Velkého Blaníku Velký Blaník je velmi významný i z hlediska přírodního, proto byla v jeho vrcholových partiích byla zřízena přírodní rezervace a celý masiv Blaníků leží ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. 8 Přirozené skalní výchozy muskovit-turmalinických blanických ortorul vytváří tzv. mrazové sruby.

9 Horninové podloží Velkého Blaníku je tvořeno především kyselou blanickou ortorulou. Skalní podloží často vystupuje k povrchu a pokrývá povrch v podobě balvanů a kamenných moří. Lesy na Velkém Blaníku jsou poměrně rozmanité, můžeš tu najít mnoho druhů hub, a to je důvod, proč jsou zdejší lesy houbaři tak vyhledávané. Vedle klasických jedlých hub tu roste i méně známý hřib nachovýtrusý či šiškovec černý. Ve vrcholových patriích můžeš obdivovat dřevokazné houby, jako choroš šupinatý, troudnatec kopytovitý či lesklokorku ploskou. Výr velký hnízdí ve skalních partiích Velkého Blaníku. Jaterník podléška je typický zástupce květeny teplejších a bohatších půd. 9

10 10 Naučná stezka přes Velký Blaník vede několika typy lesních porostů. Na vrcholu jsou bučiny s vtroušenou jedlí bělokorou a smrkem ztepilým. V chudém podrostu roste bika hajní, pstroček dvoulistý nebo šťavel kyselý. Na hlubší půdě se vyvinuly tzv. suťové lesy, kde rostou také javory, jilmy, lípy velkolisté i další listnaté stromy. Bylinné patro je zde již bohatší. Najdeme zde několik druhů kapradin, samorostlík klasnatý či mařinku vonnou. Na skalách při vrcholu Blaníku rostou tvarově bizardní borovice lesní. V nižších teplejších polohách a na bohatších půdách najdeš porosty dubohabřin s jaterníkem podléškou, pitulníkem žlutým či kopytníkem evropským. Vydra říční je rozšířena na celém území CHKO Blaník. Vedle rostlin jsou zde významnou skupinou bezobratlí, jako vzácný plž zemoun skalní, četní střevlíci či velmi bohatá pavoučí zvířena. Početnou skupinou živočichů na Velkém Blaníku jsou ptáci, z těch vzácnějších je to datel černý, holub doupňák nebo ve skalách hnízdící výr velký. Z obojživelníků se zde setkáš se skokanem hnědým a ropuchou obecnou. Savci jsou zde zastoupeni srncem evropským, Pstroček dvoulistý roste na Blaníku v chudém podrostu bučin. prasetem divokým či na mladých porostech škodícím a nepůvodním muflonem. Okolí vodních toků v CHKO Blaník obývá vydra říční. Z drobných hlodavců se vyskytují např. myšice lesní či norník rudý.

11 Milý návštěvníku, na tomto listě tě poprosíme o zhodnocení naší naučné stezky a můžeš si zde se svými dětmi vyzkoušet, zda dokážete správně odpovědět na pár znalostních otázek vztahujících se k Velkému Blaníku a zároveň se můžete pokusit o kreslené ztvárnění rozhledny, která stojí na vrcholu Velkého Blaníku. Tento list pak můžeš odevzdat na následujících sběrných místech: - Ekoporadna Podblanického ekocentra ČSOP ve Vlašimi - Infocentrum na nádvoří vlašimského zámku - Infocentrum v zámku v Louňovicích pod Blaníkem - Rozhledna na Velkém Blaníku nebo zaslat na adresu: Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, Vlašim. Ke konci roku budou vybráni a zajímavě ohodnoceni autoři správných odpovědí a nejlepších kreseb rozhledny. Hodnotící otázky 1. Turisto, odkud přicházíš? 2. Po kolikáté jsi na Velkém Blaníku? 3. Co tě nejvíce na naučné stezce zaujalo? 4. Jak se líbila hravá zastavení tvým dětem? 5. Co ti na naučné stezce chybělo nebo co by jsi doplnil či změnil? Znalostní otázky pro menší návštěvníky 1. Jak je vysoká hora Velký Blaník? 2. Co se údajně ukrývá v nitru Velkého Blaníku? 3. Kdo stojí v čele blanického vojska? 4. Jak se jmenují stromy rostoucí na vrcholu Velkého Blaníku? 5. Co stávalo v dávné minulosti na vrcholu Velkého Blaníku?

12 Zde nakresli rozhlednu na Velkém Blaníku: Prostor pro tvoji adresu:

13 Na následujících třech listech na tebe čekají pracovní listy pro obkreslování listů dřevin rostoucích v blanických lesích. Na každé z obou přístupových cest na vrchol Velkého Blaníku potkáš jedno hravé zastavení s obkreslováním třech listů. Úkol pro tebe: Pokus se listy správně přiřadit a obkreslit na předtištěné siluety stromů. Zda se ti podařilo přiřadit listy správně, to se dozvíš po odklopení dřeva na hravém zastavení. Pokud se budeš vracet od rozhledny stejnou cestou a nebudeš tedy obkreslovat další tři listy, můžeš pracovní listy využít ke svým vlastním pozorováním. dub letní buk lesní 13

14 habr obecný olše lepkavá 14

15 líska obecná třešeň ptačí 15

16 Pro lepší orientaci při výhledech z rozhledny ti poslouží tato směrová růžice. Rozhledna V roce 1895 nechal na vrcholu Velkého Blaníku vystavět kardinál František hrabě Schönborn první rozhlednu, která byla v roce 1914 upravena na 20 metrů vysokou věž bez vnějšího pláště, na kterou se vystupovalo pomocí schodiště. Postupem času rozhledna chátrala a v roce 1936 neodolala náporu větru a zřítila se. Stavba nové rozhledny byla připravována Klubem českých turistů od roku 1939 a dokončena byla roku Blanická rozhledna tak získala podobu, kterou má dodnes. V současnosti je rozhledna majetkem obce Louňovice pod Blaníkem. Zajímavostí je, že v minulosti vznikaly návrhy nahradit či doplnit rozhlednu dalšími objekty jako byl pomník sv. Václavu a jeho družině či pomník legionářům. Žádný z těchto záměrů však nikdy nebyl realizován. Průvodce vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci se Správou CHKO Blaník Text: Jakub Hromas, Karel Kříž, Pavel Pešout; Foto: Adriana Havlíčková, Lubomír Hlásek, Karel Kříž, Alžběta Rubešová, Leoš Štefka, Ladislav Vogeltanz a archiv Muzea Podblanicka a Městského muzea Nová Paka; Kresby: Lenka Suchanová, Divadlo Járy Cimrmana