TRENDBOND otevřený dluhopisový podílový fond

Transkript

1

2 Pololetní zpráva standardního otevřeného podílového fondu za období I. VI (dle ustanovení 237 odst. 1 a 238 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a 42 písm. b) vyhlášky č. 244/2013 Sb.) TRENDBOND otevřený dluhopisový podílový fond ISIN: CZ LEI: Typ fondu dle AKAT ČR dluhopisový Investiční strategie Investičním cílem je poskytnout konzervativnější části investorů dlouhodobé zhodnocení podílových listů především investicemi do dluhopisů s nízkým kreditním rizikem. Cíle je dosahováno expozicí především na český stát, na renomované banky, výjimečně i jiné korporace s investičním ratingem. Za účelem snížení úrokového rizika jsou dluhopisy většinou drženy až do splatnosti. Není investováno do akcií. Měnové riziko je z převážné části zajišťováno pomocí standardních zajišťovacích operací. Benchmark není pro podílový fond stanoven. Podrobný popis investiční strategie je obsažen v článku VI platného statutu fondu. Portfolio manažerka fondu Jméno, příjmení, titul/y, funkce vykonávaná/é k Rok narození 1987 Margarita Sinitsyna, Mgr. portfolio manažerka Kvalifikační předpoklady: vzdělání/obor, odborné kursy/specializace Odborná praxe v oblasti kolektivního investování (z toho odborná praxe portfolio manažera) Absolventka Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, mechanicko-matematické fakulty, obor ekonomika (2009) Nostrifikace magisterského vzdělání, Univerzita Karlova v Praze, matematicko-fyzikální fakulta, obor finanční a pojistná matematika (2009) Zkouška Level II of the CFA Program, CFA Institute, Charlottesville, USA (2016) Pokročilá analýza portfolií, Moneco, Praha (2016) 1,25 roku (TRENDBOND (01/ ), DLUHOPISOVÝ FOND (01/ ), FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŮ (01/ )) Obhospodařovatel fondu Podílový fond obhospodařuje investiční společnost Erste Asset Management GmbH, a to prostřednictvím odštěpného závodu Erste Asset Management GmbH, pobočka Česká republika, IČO , se sídlem Budějovická 1518/13a, Michle, Praha 4, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka Tento odštěpný závod zahraniční právnické osoby vznikl dne 26. května 2015, kdy byl zapsán do obchodního rejstříku. Obhospodařovatel je zapsán v seznamu investičních společností a poboček investičních společností vedeném Českou národní bankou dle ustanovení 596 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

3 Erste Asset Management GmbH, se sídlem Am Belvedere 1, 1100 Vídeň, Rakouská republika, je investiční společností ve smyslu rakouského zákona o investičních fondech (InvFG 2011). Má právní formu společnosti s ručením omezeným podle rakouského zákona, je subjektem rakouského práva a je registrována u Obchodního soudu ve Vídni pod registračním číslem FN b. Dle notifikačního sdělení ČNB č.j. 2015/031431/CNB/570, ze dne 20. března 2015, vydaného v souladu s článkem 17 směrnice 2009/65/ES a notifikačního sdělení ČNB č.j. 2015/031409/CNB/570, ze dne 20. března 2015, vydaného v souladu článkem 33 směrnice 2011/61/EU, je společnost Erste Asset Management GmbH oprávněna na území České republiky prostřednictvím volného pohybu služeb vykonávat činnosti obhospodařování a administrace investičních fondů. Předchozím obhospodařovatelem podílových fondů byla Investiční společnost České spořitelny, a. s., IČO , se sídlem Praha 6 - Dejvice, Evropská 2690/17, PSČ , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka Od 16. prosince 2009 patřila tato investiční společnost do konsolidačního celku společnosti Erste Asset Management GmbH, která byla její přímo ovládající osobou se 100% podílem hlasovacích práv. V rámci dlouhodobé strategie investiční skupiny Erste Asset Management, s cílem posílení kapitálové vybavenosti, zvýšení finanční stability a rozšiřování nabídky produktů koncovým klientům, byl připraven projekt přeshraniční fúze a po jeho schválení statutárními orgány a valnými hromadami zúčastněných společností a regulatorními orgány, dne 18. listopadu 2015 zápisem do rakouského obchodního rejstříku u Obchodního soudu ve Vídni, došlo ke sloučení Investiční společnosti České spořitelny, a.s., s její mateřskou společností Erste Asset Management GmbH. V důsledku fúze Investiční společnost České spořitelny, a.s., zanikla, její práva a povinnosti přešly právním nástupnictvím na společnost Erste Asset Management GmbH a její činnosti obhospodařovatele a administrátora investičních fondů, jejichž domovským státem je Česká republika, jsou nadále zajišťovány prostřednictvím odštěpného závodu Erste Asset Management GmbH, pobočka Česká republika. Depozitář fondu Depozitářem podílového fondu je Česká spořitelna, a. s., IČO , se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka Depozitář je zapsán v seznamu depozitářů investičních fondů vedeném Českou národní bankou dle ustanovení 596 písm. e) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Řízení rizik Úvěrové riziko V souladu se statutem a investiční strategií stanovuje obhospodařovatel fondu pravidla a postupy pro výběr investičních instrumentů tak, aby celkový kreditní profil alokovaných investic odpovídal charakteru fondu. Nové typy instrumentů jsou jednotlivě posuzovány a v případě vhodnosti schvalovány útvarem risk managementu včetně specifikace limitů pro pozice v takových instrumentech. Důraz je kladen na přiměřenou ratingovou strukturu a na diverzifikaci portfolia (především u úrokových portfolií, resp. úrokové části portfolia fondu). Tržní riziko Fond používá celou řadu nástrojů pro omezování rizikové expozice portfolia, přičemž významná pozornost je věnována tržním rizikům. Fond podléhá, kromě zákonných omezení, také souboru interních limitů, které přímo ovlivňují cizoměnovou rizikovou expozici, úrokovou rizikovou expozici (pásmo modifikované durace, ve kterém se fond pohybuje), případně i akciovou alokaci na jednotlivých trzích dle jejich volatility, ratingovou strukturu portfolií (viz výše), popř. další charakteristiky fondu. Příslušné limity jsou aplikovány adekvátně povaze fondu. 2

4 Tržní rizikovost fondu je měřena hodnotou Value at Risk (dále jen VaR ). Od je VaR počítán útvarem České spořitelny specializovaným na řízení tržních a likviditních rizik metodou historické simulace. Níže jsou uvedeny relativní měsíční hodnoty VaR pro jednotlivé typy tržních rizik: k , % Hodnota VaR za úrokové riziko 1,71 Hodnota VaR za měnové riziko 2,87 Hodnota VaR za akciové riziko 0,00 Globální VaR 4,28 Je sledována globální riziková expozice a zároveň i riziková expozice v rozložení na cizoměnový, úrokový a akciový VaR. Na základě takového rozkladu mohou být identifikovány kritické rizikové segmenty, přičemž tato identifikace pak zpětně ovlivňuje reinvestiční proces. Limity stanovují maximální přípustnou hodnotu VaR pro fond. Akciový VaR vyjadřuje také riziko spojené s držbou podílových listů podílových fondů. Dodržování všech výše uvedených limitů je průběžně kontrolováno, přičemž je také hodnocena efektivnost jejich nastavení a v případě potřeby jsou tyto limity revidovány. Riziko vývoje směnných kurzů, úrokových sazeb, popř. dalších tržních veličin, které by mohly být pro portfolio fondu nepříznivé, je zajišťováno v přiměřeném rozsahu prostřednictvím finančních derivátů. Finanční deriváty jsou obchodovány na OTC trhu, neboť tam lze zobchodovat kontrakty a parametry povahou přesně odpovídající potřebám zajištění. V portfoliu se objevují především měnové swapy. Stav reálných hodnot derivátů je zachycen na rozvahových účtech: k , Kladné reálné hodnoty finančních derivátů 788 Záporné reálné hodnoty finančních derivátů 0 Riziko likvidity Dalším monitorovaným rizikem je riziko likvidity. Představuje riziko, že fond nebude mít včas dostatek zdrojů ke splnění závazků vyplývajících z finančních kontraktů. Likvidita je monitorována a řízena na základě očekávaných peněžních toků a v souvislosti s tím je také upravována struktura portfolia cenných papírů a termínových vkladů. Dle ustanovení 132 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2013 Sb. a platného statutu fondu se investiční společnost zavazuje vyplatit částku za odkoupený podílový list bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 týdnů od data, ke kterému prostřednictvím České spořitelny obdržela žádost o jeho odkoupení. Jelikož v držení fondu jsou cenné papíry, které lze realizovat během několika dnů, je nepravděpodobné, že by fond nebyl z důvodu absence likvidních prostředků schopen dostát svým závazkům. Investiční společnost může v souladu s ustanoveními 134 zákona č. 240/2013 Sb. a platného statutu fondu rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. K pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů může dojít zejména na přelomu kalendářního roku, v případě živelných událostí, při velmi silných výkyvech na finančních trzích a při velkých požadavcích na prodej nebo odkupování podílových listů, pokud by tyto mohly ohrozit majetek v podílovém fondu. 3

5 Komentář manažerky fondu Výnosy českých státních dluhopisů s krátkou splatností se na začátku roku dostaly pod výrazný tlak, jehož pravděpodobnou příčinou se stalo zveřejnění indexu spotřebitelských cen za prosinec 2016, které potvrdilo dosažení inflačního cíle České národní banky. Sázka na brzké ukončení kurzového závazku se tak stala prakticky jistou. Objem devizových intervencí České národní banky v lednu 2017 vystoupal na tehdy rekordních 391 miliard korun. Masivní přítok peněz vyvolal obavy z překoupenosti trhu. Do situace se zapojila i sama Česká národní banka s ujištěním, že jednorázové dosažení inflačního cíle ještě nemusí být důvodem něco na jejím postoji měnit. Tlak na výnosy začal polevovat, ovšem devizové intervence nadále zůstávaly poměrně intenzivní. Únorové intervence překonaly výši 200 miliard korun, březnové intervence dosáhly až 520 miliard. Obavy z překoupenosti trhu a zároveň i zařazení českých státních dluhopisů do indexů rozvíjejících se trhů bankou JPMorgan tehdy průběžně přesměrovaly pozornost investorů k dluhopisům s delší splatností. Březnové zasedání České národní banky bylo pozorně sledováno. Roztáčející se inflace i narůstající devizové rezervy nechávaly mnohé investory v očekávání, že k opuštění kurzového závazku dojde takřka v nejbližších dnech. Tvrdý závazek byl nakonec zcela dodržen. K exitu došlo krátce poté, v prvním dubnovém týdnu. Výnosy českých státních dluhopisů s dlouhou splatností v březnu i dubnu ještě kolísaly okolo maxim nevídaných od konce léta 2015 (tzn. desetiletý výnos téměř okolo 1 %), na konci dubna prudce klesly o pětinu procenta a na konci května pak o další téměř pětinu. Dá se předpokládat, že velká část těchto pohybů byla způsobena poptávkou spojenou se zařazením českých státních dluhopisů do výše zmíněných indexů. V červnu ovšem začal výprodej, který byl nejspíše do velké míry spojen s využíváním prodejní příležitosti domácími investory a částečně také s rozvazováním spekulativních pozic. Vývoj české ekonomiky po celé pololetí pokračoval v příznivém tempu a docela přesně se naplňovala i makroekonomická prognóza České národní banky. Poslední prognóza sice také počítala s poměrně prudkým brzkým nárůstem úrokových sazeb, sama Česká národní banka se od ní až do svého červnového jednání spíše vymezovala. Trh postupně začal spoléhat na to, že by zvýšení úrokových sazeb mohlo přijít teprve až někdy kolem přelomu roku, a od České národní banky až do poslední chvíle očekával vyčkávací postoj. Poměrně silným překvapením pak byla komunikace České národní banky, ze které si trh odvodil téměř jistou pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb již ve třetím čtvrtletí podle prognózy. Trh pak na toto překvapení reagoval poměrně jednoznačně. Krátký konec výnosové křivky i přes očekávání přísnější monetární politiky zůstal nadále pod nulovou hladinou. Polská centrální banka (NBP) se v lednu 2017 už nemusela bránit očekáváním uvolnění monetárních podmínek, jako tomu bylo krátce předtím, stabilita úrokových sazeb však i nadále zůstávala základním scénářem. NBP tehdy avizovala, že by zvýšení sazeb mohlo přijít (pokud vůbec) teprve až v příštím roce. Zlotý zahájil rok v posilujícím trendu, který vydržel téměř do poloviny roku. Přispívaly k němu jak globální, tak i domácí faktory, jako polevení řady rizik a lepší vyhlídky hospodářského růstu. Výnosy dluhopisů se dostaly k pozitivnímu trendu teprve někdy v únoru a poté už šly poměrně ruku v ruce se zlotým. Naděje na zpřísnění monetární politiky se nakonec prozatím nemusely naplnit. Ponoření reálných úrokových sazeb do negativního teritoria by podle NBP bylo pouze dočasné a tak ke zpřísnění monetárních podmínek nedošlo v únoru ani březnu. Posléze se naplnilo přesvědčení NBP, že citelné zrychlení míry inflace přijde. Zlotý mezitím těžil z příznivých statistik růstu i z nadějí na schůdnější vyřešení palčivé otázky konverze hypoték, v níž byl vidět patrný pokrok. V dubnu se vývoj vydal příznivým směrem (a to v řadě ohledů) uznala agentura Moody s a po třech měsících zlepšila svou prognózu růstu polského HDP. Agentura S&P ponechala úvěrové hodnocení Polska na úrovni BBB+ se stabilním výhledem. Zlotý posiloval dále k důležité úrovni 4,20 PLN/EUR, kterou na začátku května nakonec po dlouhé době překonal. Na výkonnosti regionálních měn se příznivě projevily i výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb (předvolební nejistota si totiž vyžádala jistou rizikovou prémii). Regionální trhy dále začaly těžit i z útlumu v očekáváních 4

6 ohledně takzvané reflation trade a s tím spojených vyhlídek na politiku americké centrální banky. Příznivá zpráva přišla v květnu ze strany agentury Moody s, která změnila svůj negativní výhled na úvěrové hodnocení Polska na stabilní. Trhům se dostalo příznivých zpráv i z fiskální politiky, jelikož plnění státního rozpočtu překonalo mnohé obavy (a možná i poměrně optimistická očekávání). Schodek rozpočtu se výrazně splaskl oproti prognóze, a to i přes vyšší výdajové plány vládnoucí strany, a s tím se snížila i potřeba emitovat státní dluhopisy, což je dalším podpůrným faktorem pro valuace na dluhopisovém trhu. Posilující zlotý po celé pololetí působil protiinflačně, centrální banku ovšem tento vývoj (alespoň prozatím) neznepokojoval. Maďarská centrální banka (MNB) mohla na začátku roku být vnímána jako banka tolerantnější vůči záporným reálným úrokovým sazbám. Inflace zrychlovala až téměř k jejímu cíli (3 % v rozmezí +1/-1 %), přesto pro trhy nebylo velkým překvapením, že MNB pokračovala v uvolněné monetární politice. Stejně jako NBP v Polsku, očekávala, že zrychlení inflace bude pouze dočasné a její očekávání se potvrdilo. Počínaje březnovými statistikami začala maďarská inflace překvapovat směrem dolů. Jádrová inflace byla ale možná v porovnání s Polskem o něco robustnější. V každém případě se díky nižším inflačním statistikám stávalo pokračující monetární uvolňování čím dále tím méně znepokojujícím. Zatímco HDP za poslední čtvrtletí loňského roku zklamal očekávání trhu, zůstával fundamentální vývoj převážně neměnný a posléze i nabral na obrátkách. Statistiky HDP za první čtvrtletí přinesly velice příznivé překvapení. Stávající politiku MNB v průběhu pololetí výrazně neměnila, využívala ale jemnějšího ladění (například v březnu se rozhodla pro přísnější strop na tříměsíční depozita, který by měl udržet likviditu na trhu na stálé úrovni po splatnosti určitých swapových kontraktů, a také pro poskytování šesti a dvanáctiměsíčních swapových facilit). V květnu viceguvernér sdělil agentuře Reuters, že inflační očekávání jsou i přes růst mezd velice nízká a že je realistické očekávat neměnnou základní úrokovou sazbu až do začátku roku 2019, možná i déle (do konce roku 2019 nebo 2020). Tento názor by zpočátku mohl být považován spíše za slovní intervenci, než za realistickou prognózu. V červnu ale ve své pravidelné zprávě o vývoji inflace MNB změnila svůj výhled, pravděpodobně v reakci na revizi inflace provedenou Evropskou centrální bankou. Udržitelné dosažení inflačního cíle se sice podle MNB posunulo až na začátek roku 2019, ale vývoj jádrové inflace přesto nelze přehlížet. Turecká lira zahájila letošní rok prudkým poklesem a už v první polovině ledna se turecká centrální banka (CBRT) rozhodla zasáhnout. Omezila bankám přístup k některým nástrojům financování, kterým pak pro řízení likvidity v případě potřeby zbylo poměrně drahé okénko pozdní likvidity (late liquidity window). Lira se po přijatých opatřeních prudce vzpamatovala. Dále, na konci ledna na svém zasedání zvedla CBRT horní hranici úrokového koridoru o 75 bazických bodů a pak ještě úrokovou sazbu na okénko poslední likvidity, a to až o jedno procento. CBRT navíc zahájila intervence pomocí swapových operací, v nichž si od bank půjčovala liry a výměnou za ně dávala bankám cizí měny, což podle dostupných informací mělo umazat jistý nepříznivý vliv obchodování na mezinárodních trzích. Kombinace provedených opatření zabrala. V lednu 2017 ale již poslední z trojice nejznámějších ratingových agentur Fitch snížila úvěrové hodnocení země do spekulativního pásma (se stabilním výhledem). V únoru CBRT přidala další opatření. Lira se v tuto chvíli vrátila na téměř stejné úrovně, kde se pohybovala před svým strmým pádem na začátku roku. Průměrné náklady financování tehdy byly pro banky až o více než dvě procenta vyšší, než byly na začátku roku. Březen ukázal, že se únorová míra inflace překlopila do dvouciferných hodnot. Březnové zasedání přineslo změnu v zápůjční sazbě late liquidity window, která vzrostla o 75 bazických bodů na 11,75 %. CBRT krátkodobě očekávala další stoupání hladiny inflace a zpřísněním monetárních podmínek chtěla zastavit zhoršení jejího výhledu. CBRT se zavázala k udržování přísné monetární politiky, dokud se nedostaví citelné zlepšení výhledu. Ve svém projevu na začátku března guvernér sdělil, že se začátek sestupného trendu v inflaci očekává k polovině letošního roku. Agentura Moody s v průběhu měsíce změnila výhled úvěrového 5

7 hodnocení Turecka ze stabilního na negativní. Na samém konci března se dostavilo znatelně pozitivní překvapení v HDP a potvrdil se tak předběžný obrázek nastíněný CBRT podle řady indikátorů v závěru loňského roku. Dění na trzích do jisté míry odráželo i dubnové referendum o změně ústavy, v němž bylo nakonec těsně odhlasováno ano. Osvědčilo se očekávání, že odeznění nejistoty ohledně výsledku i obav z případných předčasných voleb bude mít na liru i na ceny dluhopisů příznivý dopad. Turecká ekonomika mezitím nadále i přes poměrně složitou situaci vykazovala známky robustnosti. Po březnovém pozitivním překvapení HDP agentura Moody s zlepšila v dubnu výhled růstu tureckého HDP. Turecká centrální banka (CBRT) v dubnu přikročila ke změně měnově politické sazby na late liquidity window, a to o 50 bazických bodů. Jádrová inflace za duben překvapila nečekaným poklesem. Většina makroekonomických indikátorů již vykazovala buď mírné zlepšení, anebo se alespoň výrazně nezhoršovala. Červnové statistiky přinesly velké (a druhé za sebou v řadě) překvapení v růstu HDP: za první čtvrtletí to bylo 5 % oproti očekáváným 3,5 %. Ekonomické oživení dále nabíralo na síle. Inflace mířila směrem dolů a jádrová inflace předčila očekávání. Pro trhy nebylo překvapením, že turecká centrální banka ponechala v červnu nastavení monetární politiky beze změny. Zopakovala však, že bude udržovat zpřísněné monetární podmínky, dokud se výhled inflace výrazně nezlepší, a že je připravena přikročit podle potřeby k dalšímu utahování. Počet podílových listů vydaných a odkoupených v ČR Vydané podílové listy Odkoupené podílové listy Saldo (+/-) ks ks ks Leden Únor Březen Duben Květen Červen CELKEM Poznámky: 1. Pro přepočet cizích měn na Kč je použit kurz stanovený ČNB k a uveřejněný v kurzovním lístku č Investiční společnost neuzavřela s žádnou osobou smlouvu na činnost hlavního podpůrce podílového fondu dle ustanovení 85 až 91 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 3. Investice do podílových listů v sobě obsahuje riziko výkyvů aktuální hodnoty podílového listu; rizikový profil podílového fondu je vyjádřen především syntetickým ukazatelem (synthetic risk and reward indicator). Syntetický ukazatel odkazuje na velikost kolísání hodnoty podílového listu v minulosti a vyjadřuje vztah mezi šancí na růst hodnoty investice a rizikem poklesu hodnoty investice. Syntetický ukazatel je investiční společností průběžně přepočítáván, nejaktuálnější informaci o zařazení fondu do rizikové skupiny lze zjistit ve sdělení klíčových informací a na internetové adrese nebo na internetové adrese distributora Zařazení podílového fondu do příslušné skupiny nemůže být spolehlivým ukazatelem budoucího vývoje a může se v průběhu času měnit. 6

8 7

9 Rozvaha fondu kolektivního investování Část 1: Aktiva Datová oblast: ROFO10_11 Aktiva Poslední den rozhodného období, Podíl na celkových aktivech, % A B 1 2 Aktiva celkem ,00 Pokladní hotovost 2 0 0,00 Pohledávky za bankami a družstevními záložnami ,25 Pohledávky za bankami a DZ - splatné na požádání ,25 Pohledávky za bankami a DZ - ostatní pohledávky 5 0 0,00 Pohledávky za nebankovními subjekty 6 0 0,00 Pohledávky za nebankovními subjekty - splatné na požádání 7 0 0,00 Pohledávky za nebankovními subjekty - ostatní pohledávky 8 0 0,00 Dluhové cenné papíry ,38 Dluhové cenné papíry vydané vládními institucemi ,38 Dluhové cenné papíry vydané ostatními osobami ,00 Akcie, podílové listy a ostatní podíly ,00 Akcie ,00 Podílové listy ,00 Ostatní podíly ,00 Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem ,00 Dlouhodobý nehmotný majetek ,00 Zřizovací výdaje ,00 Goodwill ,00 Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek ,00 Dlouhodobý hmotný majetek ,00 Pozemky a budovy pro provozní činnost ,00 Ostatní dlouhodobý hmotný majetek ,00 Ostatní aktiva ,37 Pohledávky z upsaného základního kapitálu ,00 Náklady a příjmy příštích období ,00

10 Část 2: Pasiva Datová oblast: ROFO10_21 Pasiva Poslední den rozhodného období, A B 1 Pasiva celkem Závazky vůči bankám a družstevním záložnám 2 0 Závazky vůči bankám a družstevním záložnám - splatné na požádání 3 0 Závazky vůči bankám a družstevním záložnám - ostatní závazky 4 0 Závazky vůči nebankovním subjektům 5 0 Závazky vůči nebankovním subjektům - splatné na požádání 6 0 Závazky vůči nebankovním subjektům - ostatní závazky 7 0 Ostatní pasiva Výnosy a výdaje příštích období Rezervy 10 0 Rezervy na důchody a podobné závazky 11 0 Rezervy na daně 12 0 Ostatní rezervy 13 0 Podřízené závazky 14 0 Základní kapitál 15 0 Splacený základní kapitál 16 0 Vlastní akcie 17 0 Emisní ážio Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Povinné rezervní fondy a rizikové fondy 20 0 Ostatní rezervní fondy 21 0 Ostatní fondy ze zisku Rezervní fond na nové ocenění 23 0 Kapitálové fondy Oceňovací rozdíly 25 0 Oceňovací rozdíly z majetku a závazků 26 0 Oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů 27 0 Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí 28 0 Ostatní oceňovací rozdíly 29 0 Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období Zisk nebo ztráta za účetní období

11 Výkaz zisku a ztráty fondu kolektivního investování Část 1: Výkaz zisku a ztráty Datová oblast: VYFO20_11 Náklady, výnosy a zisky nebo ztráty Od začátku do konce rozhodného období, A B 1 Výnosy z úroků a podobné výnosy Výnosy z úroků z dluhových cenných papírů Výnosy z úroků z ostatních aktiv 3 1 Náklady na úroky a podobné náklady 4 0 Výnosy z akcií a podílů 5 0 Výnosy z akcií a podílů z účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem 6 0 Ostatní výnosy z akcií a podílů 7 0 Výnosy z poplatků a provizí 8 0 Náklady na poplatky a provize Zisk nebo ztráta z finančních operací Ostatní provozní výnosy 11 0 Ostatní provozní náklady 12 0 Správní náklady Náklady na zaměstnance 14 0 Mzdy a platy zaměstnanců 15 0 Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců 16 0 Ostatní náklady na zaměstnance 17 0 Ostatní správní náklady Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHNM 19 0 Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHNM 20 0 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku 21 0 Rozpuštění OP a rez. k pohl. a zár., výnosy z dříve od. pohl Odpisy, tvorba a použití OP a rezerv k pohl. a zárukám 23 0 Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 24 0 Ztráty z přev. účastí s rozh. a podst. vlivem, tvorba a použ. OP 25 0 Rozpuštění ostatních rezerv 26 0 Tvorba a použití ostatních rezerv 27 0 Podíl na ziscích (ztrátách) účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 28 0 Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním Mimořádné výnosy 30 0 Mimořádné náklady 31 0 Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním 32 0 Daň z příjmů 33 0 Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

12 Doplňkové údaje o fondu kolektivního investování A B Hodnota k Fondový kapitál podílového fondu, k k Počet emitovaných podílových listů, ks k , Fondový kapitál připadající na jeden podílový list, Kč k , k , Jmenovitá hodnota podílového listu, Kč 8 1,00 Hodnota všech vyplacených výnosů na jeden podílový list, Kč 9 x Úplata určená investiční společnosti za obhospodařování podílového fondu, Úplata depozitáři, Náklady na audit, 12 40

13 Struktura investičních nástrojů v majetku FKI (informace a metodické pokyny k výkazu - viz internetové stránky ČNB - Výkaznictví České národní banky - Veřejný přístup - Metodické informace) Část 1: Cenné papíry Datová oblast: DOFO31_11 Majetkové CP v majetku fondu Název cenného papíru ISIN cenného papíru Země emitenta Vztah k legislativě Investiční limit na majetek fondu Investiční limit na emitenta či FKI pořizovací cena, reálná hodnota, Počet jednotek, ks nominální hodnota, Podíl na majetkových CP vydaných jedním emitentem či FKI, % xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx

14 Datová oblast: DOFO31_12 Dluhové CP v majetku fondu Název cenného papíru ISIN cenného papíru Země emitenta Vztah k legislativě Investiční limit na majetek fondu Investiční limit na emitenta pořizovací cena, reálná hodnota, Počet jednotek, ks nominální hodnota, Podíl na dluhových CP vydaných jedním emitentem, % GOVERNMENT BOND /29/19 CZ CZ ,05 GOVERNMENT BOND /17/25 CZ CZ ,02 GOVERNMENT BOND /12/20 CZ CZ ,03 GOVERNMENT BOND /29/21 CZ CZ ,03 GOVERNMENT BOND /12/22 CZ CZ ,04 GOVERNMENT BOND /25/24 CZ CZ ,04 HUNGARY GOVERNMENT 3 06/26/24 HU HU ,48 HUNGARY GOVERNMENT 6.5 6/24/19HU HU ,02 HUNGARY GOVERNMENT 7 06/24/22 HU HU ,02 HUNGARY GOVERNMENT BOND HU HU ,03 HUNGARY GOVT /12/20 HU HU ,01 POLAND GOV.BOND /25/20 PL PL ,04 POLAND GOVERN BOND 4 10/25/23 PL PL ,02 POLAND GOVERN.BOND /25/18PL PL ,01 POLAND GOVERN.BOND /25/26PL PL ,08 POLAND GOVERN.BOND /25/2PL PL ,03 POLAND GOVERN.BOND /25/2PL PL ,02 POLAND GOVERN.BOND /25/19PL PL ,02 POLAND GOVERN.BOND /25/2PL PL ,01

15 Datová oblast: DOFO31_12 Dluhové CP v majetku fondu Název cenného papíru ISIN cenného papíru Země emitenta Vztah k legislativě Investiční limit na majetek fondu Investiční limit na emitenta pořizovací cena, reálná hodnota, Počet jednotek, ks nominální hodnota, Podíl na dluhových CP vydaných jedním emitentem, % TURKEY /15/20 TRT150120T16 TR ,02 TURKEY /14/18 TRT140218T10 TR ,01 TURKEY /08/23 TRT080323T10 TR ,00 TURKEY /14/22 TRT140922T17 TR ,02 TURKEY GOVT BOND /17/21 TRT170221T12 TR ,01 TURKEY GOVT BOND /27/23 TRT270923T11 TR ,02 TURKEY GOVT BOND 9 07/24/24 TRT240724T15 TR ,01 TURKEY REP /14/18 TRT141118T19 TR ,01 TURKEY REP /12/22 TRT120122T17 TR ,03

16 Skladba majetku FKI Část 1: Majetek standardního fondu Datová oblast: DOFO32_11 Skladba majetku standardního fondu A B Hodnota, Cenné papíry podle 2/2a) 1 0 Finanční deriváty podle 2/2b) 2 0 Vklady podle 2/2c) 3 0 Majetkové hodnoty podle 2/2d) 4 0 Investiční cenné papíry podle 3/1a) bod Investiční cenné papíry podle 3/1a) bod Investiční cenné papíry podle 3/1b) 7 0 Investiční cenné papíry podle 3/1c) 8 0 Investiční cenné papíry podle 3/1d) 9 0 Investiční cenné papíry podle 3/1e) 10 0 Nástroje peněžního trhu podle Nástroje peněžního trhu podle Jiné nástroje peněžního trhu podle Cenné papíry podle 10/ Cenné papíry podle 10/ Finanční deriváty podle Finanční deriváty podle Vklady podle Majetkové hodnoty podle Nástroje peněžního trhu podle 82/ Cenné papíry podle 84/1a) 21 0 Cenné papíry podle 84/1b) 22 0 Finanční deriváty podle Vklady podle

17