Další t žišt studijního kurikula na VŠMIE leží v oblasti informatických p edm.

Transkript

1 Výro ní zpráva Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. za rok 2012

2 1. Úvod Období od r. 2002, kdy VŠMIEP získala státní souhlas p sobit jako vysoká škola, potvrdilo správnost základních východisek, které byly v této dob založeny jak v oblasti formulování dlouhodobého zám ru ve vzd lávací, tak i ve v decké a tv í innosti. Jako správná se ukázala orientace VŠMIE na seznámení poslucha se základními aspekty fungování ekonomických subjekt v tržním hospodá ství, zvládnutí myšlení a jednání v ekonomických souvislostech, získání p ehledu, konkrétních znalostí a aplika ních schopností v oblasti manažerské informatiky a získání schopností k samostatnému ešení díl ích praktických problém p edevším operativního charakteru v podmínkách zrychlujícího se inova ního procesu. Z t chto d vod od po átku byly a jsou v u ebních osnovách výrazn zastoupeny p edm ty z oblasti podnikové ekonomiky, managementu a ú etnictví, a to v rozsahu, v podstat odpovídajícím nárok m, kladeným na studenty podnikohospodá ské problematiky jak na bakalá ském, tak i áste na magisterském stupni nap. na VŠE, pop. jiných vysokých školách obdobného zam ení. Další t žišt studijního kurikula na VŠMIE leží v oblasti informatických p edm. Vycházíme z poznání, že jak ve vlastním vzd lávacím procesu, tak i p i rozši ování a praktickém uplat ování poznatk a znalostí je nezbytné všestranné využívání možností, poskytovaných širokou aplikací informa ních technologií, a to nejenom z pozice pasivních uživatel t chto technologií, ale i formou aktivního vytvá ení dalších aplika ních možností. raz kladený na ekonomické a informatické znalosti byl po analýze studijních profil zahrani ních vysokých škol (zvlášt z Rakouska a N mecka) v r posílen o oblast právnických disciplín, takže sou asný profil absolventa VŠMIEP spo ívá ve t ech pilí ích: informatickém, ekonomickém a právním. Tuto charakteristiku studijního kurikula považujeme za charakteristický rys VŠMIEP. Výchozí dlouhodobý zám r byl dále rozvíjen a konkretizován v aktualizacích za léta 2004 a 2005 a v dlouhodobém zám ru do r Na tyto dokumenty navázalo koncipování hlavních sm rozvoje školy do r. 2015, kdy jsme se zam ili na t i oblasti, kterými jsou kvalita a relevance, otev enost a efektivita a financování. Ty jsou dále rozvíjeny, dopl ovány a zp es ovány v každoro ních aktualizacích tohoto dlouhodobého zám ru. V aktualizaci na r byly zd razn ny takové innosti a aktivity, které sm ovaly ke sjednocení studijní dokumentace, agendy a informatických systém VŠMIE a St edo eského vysokoškolského institutu, se kterým VŠMIE fúzovala. Byl zd razn n

3 zám r na akreditaci navazujících magisterských program ekonomického, informatického a právního zam ení, na plné využívání anti-plagiátorského programu, na organizaci deckých konferencí, vydávání recenzovaného asopisu i na posilování zp tné vazby ze strany odborné praxe na vytvá ení, realizaci a hodnocení studijních program. Našim zám rem bylo rovn ž pokra ovat v monitorování studijní neúsp šnosti v jednotlivých edm tech a rozši ovat aktivity v internacionální oblasti. Jako reakci na v r probíhající práce na p íprav nového Zákona o vysokých školách, resp. jeho novely, jsme zvýšili d raz na externí a interní zajiš ování kvality vzd lávání. Zákon o vysokých školách ukládá, aby krom každoro ního zpracování Výro ní zprávy za uplynulý rok bylo pravideln (bez uvád ní požadavku na ro ní periodicitu) zpracováno hodnocení vysoké školy za uplynulé období. Vzhledem k t sné návaznosti obou dokument uvádíme hodnocení školy za uplynulé období v záv ru výro ní zprávy. Nar stající d raz a rozsah výuky právnicky orientovaných p edm vedl k tomu, že od došlo k p ejmenování VŠMIE na Vysokou školu manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. (VŠMIEP). Vzhledem k tomu, že Výro ní zpráva se týká roku 2012 je v ní pro skute nosti charakteristické pro r zásadn používán název školy v p vodní podob, tj. VŠMIE.

4 2. Základní údaje o vysoké škole 2.1. Informace o subjektu Název vysoké školy: Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. (od ) Používaná zkratka: VŠMIEP Adresa: Vltavská 585/14 Praha 5 Smíchov Kraj Praha Telefon: Fax: http: vsmiep@vsmiep.cz Datum a.j. ud lení státního souhlasu: 29. ledna 2002,.j / Nejvyšší p edstavitelé: prof. Ing. Ji í Dvo ák, DrSc., rektor, Radek echka, p edseda p edstavenstva. St ediska výuky: 1. Vltavská 585/14, Praha 5 Smíchov a. Ekonomika a management: prezen ní a kombinovaná forma b. Právní specializace: prezen ní a kombinovaná forma kv tna 655, Sokolov a. Ekonomika a management: kombinovaná forma 3. C. Boudy 1444, Kladno a. Ekonomika a management: prezen ní a kombinovaná forma 4. U Trati 70/6, Karlovy Vary Bohatice a. Ekonomika a management: prezen ní forma bývalé SVI

5 2.2. Organiza ní schéma VŠMIE (v r. 2012) 2.3. Složení orgán vysoké školy Rektor Prof. Ing. Ji í Dvo ák, DrSc. Prorekto i Doc. Ing. Ji í Beck, CSc. prorektor pro pedagogickou innost Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš prorektor pro oblast práva Doc. Ing. Božena Kade ábková, CSc. prorektorka pro zahrani ní spolupráci Doc. Ing. Josef Kokeš, CSc. prorektor pro v du a výzkum Kvestor a editel Radek echka

6 Akademická rada prof.ing. Dvo ák Ji í DrSc. Ing. Barto ková Miluše Ph.D. doc.ing. Beck Ji í CSc. RNDr. Bej ek Michal Ph.D. Ing. ejp Vlastimil Ing. Geuss Erik Ph.D. Ing. Janyš Bohumil doc.ing. Kade ábková Božena CSc. MUDr. Klíma Radek doc.ing. Kokeš Josef CSc. RNDr. Kopincová Edita doc.ing. Makovec Jaromír CSc. prof.ing. Malý Milan CSc. doc.ing. Merunka Vojt ch Ph.D. JUDr. Neštická Hana RNDr. Petránek Old ich Ing. Pola Michal RNDr. Škaloud Miroslav doc.ing. Turnerová Lenka CSc.

7 edstavenstvo: edseda p edstavenstva: Radek echka Místop edseda p edstavenstva: Ing. Vlastimil ejp len p edstavenstva: doc. Ing. Ji í Beck, CSc. Dozor í rada: edseda dozor í rady: len dozor í rady: len dozor í rady: prof. Ing. Ji í Dvo ák, DrSc. Mgr. Dana Sobotová Lenka echková ízení VŠMIE Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky je ízena rektorem, který je jmenován p edstavenstvem vysoké školy. Je v ele akademické rady, jmenuje a odvolává leny akademické rady, jmenuje a odvolává prorektory a vedoucí kateder. Poradními orgány rektora jsou vedení VŠMIE (prorekto i, kvestor, p ípadn další p izvaní pracovníci VŠMIE) a kolegium rektora (vedení VŠMIE, prorekto i, vedoucí kateder a editelé st edisek) Zastoupení vysoké školy v reprezentaci eských vysokých škol a v mezinárodních a profesních organizacích Od zá í 2005 je VŠMIE akreditována jako LCNNA Lokální Cisco Akademie. Sí ová akademie Cisco, jejíž innost byla celosv tov zahájena v roce 1997, si klade za cíl dlouhodob vychovávat specialisty a tak systematicky uspokojovat požadavky trhu práce v uvedené oblasti. Více informací najdete na VŠMIE je partnerem firmy Microsoft a je sou ástí systému Microsoft IT akademií. V rámci výuky programování v.net jsou studenti p ipravováni na jednu ze zkoušek MCP. lenství v tomto programu a v programu MSDN AA umož uje student m v rámci studia snadný p ístup k software Microsoft. V roce 2010 VŠMIE zahájila spolupráci se softwarovou spole ností Aspect Works. Tato spolupráce vede ke zkvalitn ní výuky a umož uje student m VŠMIE získat praktické znalosti a zkušenosti již b hem studia na škole a tím snadn jší p echod do praxe po úsp šném ukon ení studia. V roce 2011 pak VŠMIE za ala také spolupracovat se spole nosti JKR

8 výrobce a dodavatel ERP systém pro st ední firmy. Spolupráce probíhá jak v informatickém oboru (programování a vývoj softwaru), tak i v ekonomické oblasti, hlavn v ú etnictví. KR. Zástupce VŠMIE je lenem p edsednictva Rady vysokých škol a rektor je lenem Tabulka 1 Zastoupení VŠMIE v profesních organizacích, v. mezinárodních Organizace Stát Status eská konference rektor R lenství Rada vysokých škol R len p edsednictva CISCO academy R + sv t Testovací a školící st edisko IT Academy Microsoft R + sv t Testovací a školící st edisko ECDL R + Evropa Testovací a školící st edisko Hospodá ská komora hl. m. Prahy R + sv t lenství Hospodá ská komora Kladno R + sv t lenství V r získala VŠMIE akreditaci st ediska k provozování ECDL test. Zástupcem ECDL v eské republice je eská spole nost pro kybernetiku a informatiku ( SKI). ECDL testy p edstavují po íta ový idi ský pr kaz a jejich absolvování m že umožnit uživatel m po íta ové techniky výrazn zvýšit jejich produktivitu. Zatímco u student informatického sm ru jsou znalosti p evyšující požadavky t chto test sou ástí výuky, u student manažerské ekonomiky a právní specializace mohou p edstavovat vhodné dopln ní jejich znalostí. Sou asn je možné p ípravu na tyto testy a jejich absolvování nabízet širší ve ejnosti v rámci celoživotního vzd lávání. Ke konci roku 2008 podepsala VŠMIE smlouvu o spolupráci se spole ností Oracle a zapojila se tak do celosv tov uznávaného projektu Oracle Academy. Svým student m i u itel m tak jejím prost ednictvím nabízíme možnost využít vysoce odborná školení, která jsou zam ená na byznys a technologie. Jeho ú astníci budou moci využívat zdarma produkty

9 Oracle a vzd lávat se podle kurz p ipravených odborníky z této firmy. Projekty spole nosti Oracle a nadace Oracle Education Foundation oslovují více než milión student po celém sv. Oracle Academy podporuje p es 655 tisíc student v 86 zemích sv ta. Prost ednictvím spolupráce se školami, ú ady a ministerstvy pomáhá Oracle Academy student m rozvíjet technologické a obchodní schopnosti pot ebné pro úsp šné budování kariéry v 21. století. Zú astn né instituce mohou do svých kurz integrovat špi kový software a výukové materiály Oracle a zp ístup ovat svým pedagog m prvot ídní možnosti profesionálního rozvoje. V rámci akreditovaného studijního programu Právní specializace navázala VŠMIE spolupráci se spole ností ATLAS consulting spol. s r.o. a C.H. Beck. Tyto spole nosti krom jiného poskytují VŠMIE a jejím student m právní software a jeho pravidelné aktualizace. 2.5 Poslání, vize, strategické cíle Poslání: Naším posláním je poskytovat špi kové vysokoškolské vzd lání v atraktivních oborech informatiky, ekonomiky a práva a jejich výhody kombinovat. Tímto unikátním propojením se snažíme p ipravovat absolventy na praktické a komplexní zapojení do praxe firem a institucí. Nezapomínáme ani na pot eby za ínajícího, p edevším inova ního podnikání. Vize: Stát se jednou z prestižních soukromých vysokých škol v R, kterou budou zájemci vyhledávat primárn nejenom kv li titulu, ale kv li znalostem a prost edí. Strategické cíle: Reakreditace bakalá ských studijních program v roce 2015 Akreditace navazujícího magisterského studia v právn -ekonomickém programu Právní specializace Akreditace navazující magisterského studia v informatickém oboru Bezpe nostní studia Zavedení ECTS Label Rozvoj v dy a výzkumu v rámci Centra v decké a výzkumné innosti

10 Založení inkubátoru pro start-up firmy p i VŠMIE Elektronizace administrativních proces

11 Základní identita zna ky VŠMIE: Pilí 1 - Špi kové, prakticky zam ené vzd lání s možností unikátní kombinace informatických, ekonomických a právních disciplín Pilí 2 - Partnerský a klientský p ístup ke student m Pilí 3 - Aktivní projektová spolupráce s komer ní sférou Pilí 4 - Tržní filosofie školy jako ekonomicky myslící a efektivn fungující firmy

12 3. Studijní programy, organizace studia a vzd lávací innost 3.1. Po ty akreditovaných studijních program a prostupnost mezi obory a programy studia Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky m la v roce 2012 akreditováno 7 studijních obor ve dvou bakalá ských studijních programech: 1. Ekonomika a management, v rámci kterého studenti mají možnost studovat 5 obor : Aplikovaná informatika: prezen ní i kombinovaná forma Manažerská ekonomika: prezen ní i kombinovaná forma Ekonomika a management obchodu: prezen ní forma Marketing: prezen ní forma Podniková ekonomika a management: prezen ní forma Studijní program je akreditován do Právní specializace, v rámci kterého studenti mohou studovat 2 obory: Právo v podnikání: prezen ní i kombinovaná forma Právo ve ve ejné správ : prezen ní i kombinovaná forma Tento studijní program byl akreditován v dubnu 2008 v prezen ní form studia a v ervnu roku 2009 také pro formu kombinovanou. V roce 2012 byl reakreditován s platností do

13 Tabulka 3.1 Akreditované studijní programy (po ty) Vysoká škola (název) Bakalá ské studium Magisterské studium Navazující magisterské studium Doktorské studium CELKEM P K/D P K/D P K/D VŠMIE Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM U oboru aplikovaná informatika se realizují dv specializace, mezi nimiž je vysoká prostupnost; stejn tak je zachována prostupnost mezi oborem aplikovaná informatika a manažerská ekonomika. Studenti mohou v pr hu studia zm nit obor, musí si však doplnit povinné a povinn volitelné p edm ty oboru, který na škole cht jí dokon it. Kreditový systém studia, který je na škole aplikován, umož uje student m individuální azení p edm, takže echod studenta z jednoho oboru na druhý neznamená automaticky prodloužení doby studia. V oboru Manažerská ekonomika existují t i specializace: 1. Marketing 2. Management sociální práce 3. Podniková ekonomika a management Podobn jako u informatických specializací i zde existuje vysoká prostupnost. edm ty v programu Právní specializace jsou v návaznosti na profil absolventa a zam ení jednotlivých obor ve v tšin p ípad zcela odlišné od p edm v programu Ekonomika a management, proto prostupnost mezi právnickým a ekonomicko-informa ním

14 programem je ztížená. Pro studenty je však výhodou, že si mohou vybírat volitelné p edm ty a volitelné bloky i z druhého studijního programu, než který studují, což výrazn zvyšuje jejich možnosti volby. Existuje rovn ž možnost uznání spole ných p edm v obou programech, jako nap. cizích jazyk. Prostupnost je zachována i mezi prezen ní a kombinovanou formou studia u obor aplikovaná informatika a manažerská ekonomika, nebo obsahov jsou ob formy zcela totožné, na obou formách studia jsou podmínky zápo a zkoušek stejné. Rozdíly jsou pouze v n kterých p ípadech v azení p edm ve standardním studijním programu. P echod mezi ob ma formami studia ne iní proto vážných problém. b-e) Na VŠMIE není realizováno Akreditované studijní programy nebo jejich ásti, které vysoká škola uskute uje mimo obec, ve které má sídlo Tabulka 3.6 Název a sídlo výukového st ediska VŠMIE, kde probíhá výuka akreditovaných studijních program nebo jejich ástí Názvy akreditovaných studijních program nebo jejich ástí, uskute ovaných mimo m sto, ve kterém má VŠMIE sídlo Typ studijního programu nebo jeho ásti Forma studijního oboru, která je uskute ovaná mimo m sto, ve kterém má VŠMIE sídlo Probíhají ve výukovém st edisku obhajoby Probíhají ve výukovém st edisku státní záv re né zkoušky VŠMIE výukové Ekonomika a bakalá ský Kombinovaná, ANO 1) ANO 1) st edisko Sokolov 5. management 7 semestr kv tna 655, Sokolov VŠMIE výukové Ekonomika a bakalá ský Prezen ní, ANO 1) ANO 1) st edisko 4. Kladno, management 6 semestr C. Boudy 1444, Kladno VŠMIE výukové Ekonomika a bakalá ský Prezen ní, ANO 1) ANO 1) st edisko Karlovy management 6 semestr Vary U Trati 70/6, Karlovy Vary 1) za dominantní ú asti p edsed a len komisí z pražského st ediska

15 3.2. Využívání kreditového systému, v. získávání Diploma Suplement Label a ECTS Label: Studijní program všech obor Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky je založen na kreditovém systému. Student má za povinnost v rámci bakalá ského programu získat minimáln 180 kredit. N které zm ny ve studijních programech zp sobují, že po et kredit se o n co málo zvyšuje (nap. právní obory mají povinnost získat 181 kredit, obor manažerská ekonomika 180 kredit, aplikovaná informatika 183 kredit ). V tšina student p i ukon ení studia získává požadovaný minimální po et kredit, jsou však i studenti, kte í za doby studia získávají vyšší po et kredit, což je v tšinou zp sobeno jejich p echodem mezi obory studia. Mezi povinné p edm ty jsou zahrnuty i kredity za jazyky anglický jazyk je povinný a druhý jazyk si student volí z jazyk : n mecký jazyk, francouzský jazyk, špan lský jazyk a ruský jazyk. P t kredit získává student za volitelné p edm ty a 10 až 14 kredit za volitelný blok. Seminá k bakalá ské práci je hodnocen 10 kredity, za samotnou bakalá skou práci student kredity nezískává. Sou ástí povinností studenta na všech oborech studia je praxe v rozsahu 8 týdn, která je hodnocena 8 kredity. Praxe, kterou si zajiš uje sám student, musí odpovídat studijnímu oboru, který student studuje a zam stnavatel potvrzuje dobu trvání a pracovní pozici studenta, kterého zam stnal. Praxe se setkává u student s pozitivní odezvou, nebo pro mnohé studenty prezen ní formy je to první setkání s reálným zam stnáním a tedy šance získat první pracovní zkušenosti. U student kombinované formy je praxe zpravidla realizována vlastním zam stnáním studenta. Po et kredit, které student získá nad povinný po et 180 resp. 181 kredit, není ni ím limitován a není zpoplatn n. Generování dodatku k diplomu dle standard a doporu ení Evropské unie je sou ástí služeb student m s využitím informa ního systému školy. Každý absolvent sou asn s diplomem v jazyce eském a anglickém automaticky dostává i tento dodatek. Dodatek je dvojjazy ný (v eštin a angli tin ) a obsahuje i stru ný popis vzd lávacího systému v eské republice. V souladu s aktualizací dlouhodobého programu pro r byly zahájeny p ípravy pro získání ECTS Label a Diploma Supplement Label (p íprava metodických pokyn, rešerše studijních program na zahrani ních vysokých školách).

16 3.3. Workshopy, seminá e, odborné kurzy pro ve ejnost VŠMIE organizovala adu workshop, seminá, odborných kurz pro ve ejnost, ednášky externist apod. Všechny tyto aktivity jsou popsány v odpovídajících ástech této výro ní zprávy.

17 4. Studenti 4.1. ehled po tu student v akreditovaných studijních programech vysoké školy (k ) Tabulka 4.1 Studenti v akreditovaných studijních programech (po ty) Navazující Vysoká škola Bakalá ské Magisterské magisterské Doktorské (název) studium studium studium studium CELKEM P K/D P K/D P K/D Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM Celkem k : 1484 student (dle údaj SIMS) Pokles v roce 2012 oproti roku 2011 byl 192 student (z 1676 na 1484). Tento pokles byl vyvolán demografickým trendem, kdy dochází ke snižování po student s p edpokladem studia na vysoké škole. Vzhledem k tomu, že nedošlo k redukci po tu pedagogických pracovník, došlo ke snížení pr rného po tu student na jednoho pedagoga na 13 z lo ských 15. To vytvo ilo prostor ke zvýšení kvality výuky.

18 4.2. Studenti - samoplátci Tabulka 4.2 Tato tabulka v SIMSu neobsahuje žádné údaje. Z principu jsou ale všichni studenti VŠMIE samoplátci, protože si studium platí sami.

19 4.3. Studenti ve v ku nad 30 let Tabulka 4.3 Studenti ve v ku nad 30 let Navazující Vysoká škola Bakalá ské Magisterské magisterské Doktorské (název) studium studium studium studium CELKEM P K/D P K/D P K/D Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM k student jasn ukazuje to, že na kombinovanou formu se hlásí p evážn starší ro níky, zatímco na prezen ní nastupují studenti ihned po absolvování maturity.

20 4.4. Neúsp šní studenti v akreditovaných studijních programech od do Tabulka 4.4 Neúsp šní studenti v akreditovaných studijních programech (po ty) Magisterské Navazující Doktorské VŠMIE Bakalá ské studium studium magisterské studium studium CELKEM P K/D P K/D P K/D Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM Oproti roku 2011 se po et neúsp šných student zvýšil z 314 na 328. K tomuto nár stu o 14 p ípad došlo bez ohledu na opat ení p ijatá ke snížení propadovosti a nutí nás se i nadále zabývat touto problematikou.

21 4.5. iny p ed asného ukon ení studia iny p ed asného ukon ení studia z stávají v podstat stejné u student v kombinované form studia je to zejména pracovní zatížení a také rodinné d vody. V neposlední ad se však u student kombinované formy projevuje špatný odhad náro nosti studia p i jeho zahájení, což má za následek nezvládnutí náro ného studia a jeho p ed asné ukon ení. U student prezen ní formy d vody p ed asného ukon ení studia spo ívají spíše v p ecen ní svých studijních možností nebo ve špatné p izp sobivosti náro nému zp sobu studia na vysoké škole. Týká se to jak student, kte í na školu p icházejí po ukon ení st ední školy, tak i student, kte í na školy p icházejí po neúsp šném studiu na n které z ve ejných vysokých škol. V neposlední ad studenti mají velmi slabé znalosti z p edm vyu ovaných na st edních školách, zejména z matematiky, což jim znesnad uje zvládat témata, kde se tyto základní znalosti p edpokládají. Škola proto nabízí student m dodate né kurzy z matematiky, kterých se v hojné mí e zú ast ují studenti kombinované formy studia. Ti uvítali možnost rozvrhnout studium do 7 semestr, na které je sestavován rozvrh. Díky kreditovému systému hodnocení výsledk studia studenti mohou svoje studium dokon it jak ve standardní dob 6 semestr, tak i v prodloužené dob 7 semestr. I v roce 2012 VŠMIE podporovala tvorbu nových e-learningových materiál, které by m ly p isp t k lepšímu zvládání výukové látky. Student m byla nabízena možnost dopl kových seminá i z jiných p edm než matematika, které ale s výjimkou sokolovského st ediska nenalezly u student dostate nou odezvu.

22 5. Absolventi 5.1. Absolventi akreditovaných studijních program od do Tabulka 5.1 Absolventi akreditovaných studijních program (po ty) Navazující Bakalá ské Magisterské magisterské Doktorské VŠMIE studium studium studium studium CELKEM P K/D P K/D P K/D Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM V roce 2011 byl po et absolvent 79 (prezen ních 32, kombinovaných 47). Celkové zvýšení absolvent v roce 2012 oproti tomuto roku je zp sobeno tím, že VŠMIE v roce 2010 ejala studenty bývalého St edo eského vysokoškolského institutu. T etí ro níky t chto student práv v roce 2012 absolvovaly bakalá ské zkoušky již na VŠMIE a tím narostl celkový po et absolvent. Nízký po et absolvent právního programu je dán tím, že studium v prezen ní form tohoto programu bylo zahájeno až v ak. roce 2009/10 a v kombinované form v r. 2010/11. Po et absolvent od založení školy k byl 563.

23 5.2. Spojení VŠMIE s absolventy VŠMIE je neustále ve spojení se svými absolventy, kterých je za necelých 10 let fungování školy 563, p evážn ve studijním programu Ekonomika a management. Všichni absolventi mají stále p ístup do školního informa ního systému, kde mohou o sob poskytovat r zné kontaktní informace nejen škole samotné, ale i ostatním absolvent m, a tak kontakt probíhá i tímto sm rem. Absolventi hodnotili zp tn své vysokoškolské studium. VŠMIE nej ast ji popisovali jako školu s vysokými nároky na znalosti student, sou asn však oce ovali uplatn ní t chto poznatk v praxi. Bývalí studenti zárove vyzdvihovali flexibilitu a komfortní studijní podmínky, které soukromá škola nabízí. V tšina absolvent se uplat uje na manažerských pozicích a v IT oboru. V pr zkumu VŠMIE absolventi dále hodnotili podmínky studia, využitelnost znalostí v praxi nebo p ístup školy ke student m. Podn tným tématem se stalo srovnání kvality vzd lávání a náro nosti studia mezi dalšími školami, které bývalí studenti absolvovali. Celkovou úrove studia na VŠMIE považovali ve v tšin p ípad ve srovnání s ve ejnými i jinými soukromými školami za nadstandardní. Nej ast ji dodávali, že škola je na další studium, pop. praxi p ipravila dob e a jejich znalosti mnohdy p esahovaly o ekávanou úrove Zam stnavatelnost student VŠMIE se snaží zam stnavatelnost svých absolvent zajistit p edevším organizací studia a jeho náro ností. O správnosti této cesty sv í skute nost, že nezam stnanost absolvent VŠMIE do 6 m síc po skon ení studia podle studie St ediska vzd lávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vykazuje nulovou hodnotu (pramen: Tímto výsledkem se mohou pochlubit jen další t i vysoké školy.

24 6. Zájem o studium 6.1. Zájem o studium na vysoké škole od do Tabulka 6.1 Zájem o studium na vysoké škole Vysoká škola (název) Bakalá ské studium Po et ihlášek Po et ijatých Po et zapsaných ke studiu VŠMIE Skupiny akreditovaných studijních program KKOV Ekonomie 62, Právo, právní a ve ejnosprávní innost CELKEM V roce 2011 bylo na VŠMIE doru eno 1134 p ihlášek. Pokles v roce 2012 na 677 je velmi zkreslen tím, že v roce 2011 si na VŠMIE podávali povinn p ihlášky studenti bývalého SVI, který koncem roku 2012 v d sledku fúze p estal existovat. Vzhledem k tomu, že stávající zákon o vysokých školách neobsahuje zvláštní ustanovení pro p ípad slu ování vysokých škol (po ítá se s ním až v novele zákona o VŠ), musel se administrativní postup i v tomto p ípad ubírat klasickým p ijímacím ízením na VŠMIE, což znamenalo i to, že si studenti SVI si museli podat novou p ihlášku. Pro lepší p ehled uvádíme po ty p ihlášek, po ty p ijatých a po ty zapsaných ke studiu od roku Z níže uvedené tabulky 6.1a je vid t, že v roce 2011 je zna ný výkyv, který je zp soben práv tímto p echodem student SVI na VŠMIE.

25 Tabulka 6.1a Zájem o studium na VŠMIE v období Po et ihlášek Po et ijatých Po et zapsaných ke studiu Po ty student, kte í si v období zapsali VŠMIE jako první vysokou školu v R (tj. neexistuje u nich žádné studium vysoké školy s d ív jším datem zápisu), iní celkem 179, z toho u jednotlivých obor : Ekonomika a management: 142 Právní specializace: 37 Z t chto údaj vyplývá, že z celkového po tu 384 student se plných 179 (46,6%) zapsalo na VŠMIE jako na svou první školu. Potvrzuje to fakt, že VŠMIE není školou, kterou si studenti vybírají až poté, co neusp jí na jiné vysoké škole. b, d) Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva je p ístupná pro všechny zájemce o studium, kte í úsp šn absolvovali maturitu a jsou schopni studovat v eském jazyce. P ijímací ízení má formu pohovoru, jehož cílem je ujasnit zájem studenta o studium, up esnit volbu studovaného oboru a specializace a jazyka, který chce studovat vedle povinného studia angli tiny. Má-li student zájem, m že absolvovat písemné testy, které však nemají vliv na rozhodnutí o jeho p ijetí. i informování zájemc VŠMIE spolupracuje s n kterými vybranými st edními školami ve st edo eském regionu, zvlášt v oblasti Kladna.

26 7. Akademi tí pracovníci 7.1. Akademi tí a v de tí pracovníci Tabulka 7.1a Akademi tí a v de tí pracovníci (p epo tené po ty) Akademi tí a v de tí pracovníci (p epo tené po ty) Vysoká škola (název) CELKEM Profeso i Docenti Odborní asistenti a v d. pracovníci Asistenti Lekto i VŠMIE 4,5 9,7 58,7 7,2 4,0 84,1 V porovnání s r došlo k nár stu po tu p epo tených pracovník o 7, a to edevším v kategorii odborných asistent. Tabulka 7.1b Akademi tí a v de tí pracovníci (fyzické po ty) Akademi tí a v de tí pracovníci (fyzické po ty) Vysoká škola (název) CELKEM Profeso i Docenti Odborní asistenti a v d. pracovníci Asistenti Lekto i VŠMIE Rovn ž u fyzického po tu pracovník je zaznamenán nár st o 18 osob, a to prakticky ve všech kategoriích, nejvíce ale op t u odborných asistent.

27 7.2. ková struktura akademických a v deckých pracovník Tabulka 7.2 (po ty fyzických osob) ková struktura akademických a v deckých pracovník (po ty fyzických osob) Profeso i Docenti Odborní asistenti Asistenti Lekto i CELKEM Ženy CELKEM ženy CELKEM ženy CELKEM ženy CELKEM ženy do 29 let let let let let nad 70 let CELKEM Ve v kové struktu e se projevila dvojí tendence. Na jedné stran stouplo zastoupení odborných asistent ve v kových kategoriích a let, což je velmi p íznivý trend, sv ící o zdravé v kové struktu e pedagogického sboru. Signifikantní je i nár st mladých vyu ujících s v deckou hodností. Pokud dojde k odstran ní diskrimina ního p ístupu k možnostem habilita ního ízení u pracovník ze škol, které nemají akreditaci habilita ního ízení, je zde zna ný potenciál pro získání v decko-pedagogických hodností. Na druhé stran stoupl, by nevýrazn, podíl docent a profesor v kategoriích let a nad 70 let, což op tovn potvrzuje p edcházející konstatování.

28 7.3. Po ty akademických pracovník podle rozsahu pracovního úvazku Tabulka 7.3 Po ty akademických pracovník podle rozsahu pracovních úvazk a nejvyšší dosažené kvalifikace (po ty fyzických osob) VŠMIE Akademi tí pracovníci CELKEM Rozsahy úvazk prof. doc. DrSc., CSc., Dr., Ph.D., Th.D. ostatní do 0, do 0, do 0, do 1, V roce 2012 došlo k výraznému vzestupu po tu akademických pracovník s úvazkem nad 0,7 (ze 42 na 61). To sv í o tom, že se nám da í náš zám r zvyšovat po ty pracovník, zam stnaných na plný pracovní úvazek, protože to považujeme za jeden z rozhodujících edpoklad zvyšování kvality pedagogického procesu. d-f) není zastoupeno 7.4. Kariérní plány: Na VŠMIE jsou pro pracovníky v hlavním pracovním pom ru zpracovány a aktualizovány kariérní plány. Jejich aktualizace je v plánu na r V souvislosti se ízením Centra v decké a výzkumné innosti byly odsouhlaseny zásady pro motivaci pracovník. Byl stanoven bodový systém odpovídající bodovému systémy RIV a byla stanovena motiva ní ástka, která p ipadne autor m za jeden výzkumný (tv í) bod (blíže viz kap. 11)

29 8. Sociální záležitosti student a zam stnanc 8.1. Stipendia student m a) Stipendia student m podle ú elu stipendia (po ty student ) Tabulka 8.1a Stipendia student m podle ú elu stipendia (po ty student ) VŠMIE el stipendia Po ty student Prosp chová stipendia 4 Sociální stipendia 2 Mimo ádná stipendia jiná 3 Ubytovací stipendia 99 CELKEM 108

30 b) Stipendia student m podle ú elu stipendia (finan ní prost edky) Tabulka 8.b Stipendia student m podle ú elu stipendia (finan ní prost edky) VŠMIE el stipendia Prosp chová stipendia Sociální stipendia Mimo ádná stipendia jiná Ubytovací stipendia CELKEM Finan ní prost edky v K K K K K K Sociální a ubytovací stipendia VŠMIE p erozd luje dle zákona o vysokých školách mezi studenty prezen ního studia. V roce 2012 se celkem p erozd lila ástka ve výši cca ,- K. b) Využívání stipendijního fondu: Podle výsledk studia ve školním roce 2011/2012 bylo 4 student m navrženo a v roce 2012 vyplaceno prosp chové stipendium v celkové výši ,00 K. Toto stipendium se vyplácí z prost edk, které nepocházejí ze školného, ale z ostatní výd le né innosti školy. Dále byla nad rámec vyplacena v rámci SVO 3 mimo ádná stipendia za kvalitní studentské práce. c-d) není zastoupeno 8.2. Ubytování student VŠMIE je schopna zajistit pro své studenty ubytování ve spolupráci se Správou elových za ízení na Strahov a s dalšími soukromými subjekty. Je ale pravdou, že v tšina student eší ubytování formou pronájmu. K financování ubytování se využívají dotace, které VŠMIE p erozd luje od MŠMT.

31 8.3. Zam stnanci Byly zahájeny p ípravné aktivity pro z ízení soukromé školky, do které by byly ednostn p ijímány d ti zam stnanc školy. Otev ení školky se p edpokládá v r

32 9. Infrastruktura 9.1. Fondy knihovny K prosinci roku 2012 bylo v knihovnách VŠMIE k dispozici 7923 titul knih v cca výtiscích. V knihovním fondu jsou již dnes ve velké mí e zastoupeny publikace, edstavující povinnou literaturu pro budoucí magisterské studium (p edstavují zpravidla doporu enou rozši ující literaturu pro bakalá ské studium). Tab. 9.1 Vysokoškolské knihovny Vysoká škola: VŠMIE Po et ír stek knihovního fondu za rok 349 Knihovní fond celkem 7923 Po et odebíraných titul periodik: - fyzicky - elektronicky (odhad)* 10 (100) Vysokoškolské knihovny Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky disponuje krom knihovny i studovnou. Studovna je student m p ístupná dvanáct hodin denn a je zde umíst no osm po íta ových pracoviš. Studovna je studenty využívána ke studiu knih a asopis s prezen ní výp kou, ke zpracování písemných prací a pro p ístup do informa ního systému školy (ŠIS).

33 9.2. Úrove a dostupnost informa ní infrastruktury V roce 2012 byla realizována nativní konektivita protokolem IPv6 a n které služby (nap íklad anti-plagiátorský systém) tento protokol využívají. Také webové stránky školy jsou nyní dostupné krom IPv4 také p es IPv6 adresu. Došlo ke zm nám ve WiFi síti a ke zlepšení pokrytí i konektivity. V tuto chvíli je WiFi sí dostupná pro uživatele, kte í používají pásmo 2,4 GHz i uživatele, kte í využívají pásmo 5 GHz, a to pomocí r zných identifikátor sít. Dochází tak k lepší distribuci signálu a zatížení jednotlivých p ístupových bod není tak velké. Systém distribuce instalace po íta se osv il a je dále využíván. Tento systém je založen na bázi opera ního systému Linux a virtualizace desktop. Jeho zavedení si vyžádalo velmi široké portfolio požadavk na instalace PC pro jednotlivé p edm ty a také existence samostatné školící divize školy Digi Akademie (více informací na Systém je vylad n tak, že jsme nyní schopni b hem p ibližn 15 min zm nit úpln instalaci PC v u ebn, tak že je možné vyu ovat v r zných prost edích a s r znými verzemi SW dle pot eby konkrétní výuky. V rámci u ebny pro výuku sí ových technologií došlo k rozší ení sí ového labu. Nov bylo p idáno n kolik router a také L3 switch Cisco 3550, který umož uje rozší it výuku po íta ových sítí. Škola využívá VoIP telefony, dále je v provozu zelená linka na studijní odd lení, systém pro vstup na bázi bezkontaktních ipových karet. Rovn ž je t eba zmínit i vybavení pracoviš kateder a jednotlivých vyu ujících, v etn studijního odd lení a knihovny po íta i, notebooky, tablety, tiskárnami a kopírkami, kde v roce 2012 op t došlo k posílení. K propojení došlo také na technologické úrovni VPN linek, jednotné telefonie na bázi VoIP, bylo vybudováno jednotné callcentrum, které je schopné p epojovat v rámci pracoviš po celé eské republice. A v neposlední ad též umož uje vzájemná propojení pomocí telemost pro sdílenou výuku. V této oblasti také došlo ke zlepšení, konkrétn byl aktualizován software a došlo ke zvýšení ergonomie a snížení nárok na po íta ové znalosti pro u itele, kte í pomocí telemostu vyu ují.

34 Po íta e pro studenty: Nabídka po íta ových u eben z stala stejná jako v p edchozím roce, sou asné po íta e jsou dostate výkonné pro všechny pot eby výuky. Stále ale platí, že VŠMIE vychází maximáln vst íc sou asnému trendu, kdy každý student má k dispozici vlastní notebook nebo tablet, což podporuje formou budování kabelových p ípojek, zásuvek pro napájení i bezdrátových sítí v u ebnách, i ve spole ných prostorech. Do budoucna se plánujeme dále zam it na podporu dalších platforem. Sí a p ipojení k internetu: Pro propojení po íta a serveru ve škole je využita technologie Ethernet, standard 100BASE-TX s p enosovou rychlostí až 100 Mbit/s. Páte ní spoje jsou realizovány pomocí technologie Ethernet o rychlosti 1 Gbit/s. Jednotlivé servery mají mezi sebou spoje o kapacit 1 GBit/s. Sítí jsou vybaveny všechny po íta ové laborato e, studovna, studijní odd lení i katedry. Celá sí je p ipojena k Internetu prost ednictvím školního firewallu a traffic shaperu. VŠMIE se m že pochlubit velmi rychlou p ípojkou k internetu. V sou asné dob provozujeme pln duplexní linku s kapacitou 20 Mbit/s. Pro p enos se využívá mikrovlnná technologie v pásmu 10,5 GHz. Dv u ebny jsou vybaveny kvalitními dálkov ovládanými kamerami, které slouží k záznamu p ednášek. Kamery jsou dálkov ovládané a pomocí speciálního software mohou i sledovat pohyb p ednášejícího. Tyto kamery zaznamenávají vybrané p ednášky, které se pak využívají v rámci e-learningu a podcast v rámci výuky. Sou ástí jsou i nahrávací PC a videost ižny pro zpracování záznam. Informa ní systém školy Procesy ve škole jsou ízeny komplexním informa ním systémem, který byl pro školu vyvinut spole ností E-invent. Systém postihuje veškeré procesy od elektronické p ihlášky po tisk dodatku k diplomu dle sm rnic EU. Veškeré operace jsou zaznamenány transak s elektronickým asovým razítkem a elektronickým podpisem, vše je protokolováno, každý zápis i každá zm na. Systém je napojen na SIMS, SSZ, VZP, ÚIV a poskytuje jim automaticky pot ebné výstupy. Obsahuje elektronický index, diplomové práce, posudky, webové stránky jednotlivých p edm a u itel, e-learningové moduly, videop ednášky, kompletní agendu a životní cyklus studenta, knihovnu, zápo tové i zkouškové protokoly atd. Nasazení tohoto systému v kombinaci s nastavením proces a kontrolních mechanizm ve škole dává vysokou záruku transparentnosti a eliminuje možnost jakýchkoli podvod nebo obcházení vnit ních pravidel školy.

35 hem roku 2012 probíhal pr žný rozvoj a zdokonalování systému, který realizujeme ve spolupráci s naším dodavatelem. U tohoto systému po ítáme s dalším rozvojem. žnou sou ástí systému je dnes i antiplagiátorský systém, který nyní využíváme pro bakalá ské práce, ale plánujeme jeho nasazení i pro seminární a další studentské práce.

36 10. Celoživotní vzd lávání Tab P ehled po tu kurz celoživotního vzd lávání Skupina studijních program (STUDPROG) kurzy orientované kurzy zájmové na výkon povolání do 15 hod. do 100 hod. Více do 15 hod. do 100 hod. Více Celkem Ekonomie Celkem Tab P ehled po tu ú astník kurz celoživotního vzd lávání Skupina kurzy orientované kurzy zájmové Celkem studijních na výkon povolání program (STUDPROG) do 15 hod. do 100 hod. Více do 15 hod. do 100 hod. Více Ekonomie Celkem Vysoká škola má ve svém dlouhodobém programu organizaci kurz v rámci programu celoživotního vzd lávání. Jedná se o krátkodobé kurzy ve vybraných oblastech, jako jsou specializované kurzy pro management podnik, p enosy dat a po íta ové sít, opera ní systémy, databázové systémy, grafické systémy a vzd lávání pracovník státní správy. Vedle specializovaných kurz v rámci programu celoživotního vzd lávání je možné studovat samostatn jednotlivé p edm ty standardního studijního programu. Pro tyto studenty platí stejné požadavky pro zakon ení p edm tu jako pro ádné studenty. Takto absolvované edm ty lze pak uznat v p ípad nástupu do studia. Uznávání se ídí p íslušnými zákonnými edpisy a vnit ními p edpisy VŠMIE. VŠMIE realizuje v rámci programu celoživotního vzd lávání mj. dvousemestrální kurz pro cizince v rozsahu výukových hodin týdn, ve kterém je za azena intenzivní výuka eštiny, dále p edm ty angli tina, matematika, úvod do informatiky a jeden další edm t ze standardního programu VŠMIE.

37 11. decká, vývojová a další tv í innost a) V rámci napl ování dlouhodobého zám ru MŠMT a VŠMIE škola jasn vydefinovala své odborné zam ení a v roce 2012 je zapracovala jak do nápln a struktury podávaných grantových projekt, tak zejména do nápln a zam ení akredita ních žádostí. Tím je napln na jedna z podmínek kvality a relevance - jasn definovat své poslání a obecné cíle a zohlednit je p i vytvá ení dlouhodobých strategií svého rozvoje. Zatímco v uplynulých letech byly výzkumné a vývojové výsledky školy jak po na stránce kvantity, tak i po stránce kvality zna né, p ece jen se projevovala ur itá rozt íšt nost prací. To prakticky znamenalo, že výzkumné a vývojové práce byly zam eny do mnoha oblastí, n kdy neefektivních, resp. nízko ohodnocených z hlediska stávající metodiky vykazování výsledk výzkumu. Následkem toho se na VŠMIE pohlíželo a dosud pohlíží jako na nevýzkumnou univerzitu, což ji v mnoha sm rech znevýhod uje. P itom VŠMIE má vynikající p edpoklady stát se výzkumnou univerzitou ze dvou zásadních d vod : z hlediska po tu student pat í VŠMIE k nejv tším soukromým vysokým školám, emuž odpovídá i velký po et vyu ujících. Vyu ující jsou navíc kvalitními odborníky, ponejvíce z obor ekonomika, právo a informatika. Tyto obory se nijak nep ekrývají, ale velmi úzce spolu souvisejí a intenzívn se dopl ují, jak lze dokumentovat na mnoha p íkladech z praxe. je tedy zcela reálný p edpoklad, že kvalitním a smysluplným provázáním výzkumu mezi t mito specializacemi se dostaví synergický efekt, který povede k ješt v tšímu a skokovému zlepšení výsledk VŠMIE ve v a výzkumu. Strategickým cílem VŠMIE, tak jak je uvedeno v aktualizaci, se stalo dosažení úrovn výzkumné univerzity tak, jak to definují platné p edpisy 1) 2) 3). 1 ) Zákon o podpo e výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 130/2002 Sb., aktualizované zn ní podle zák. 211/2009, 2, odst. (2) pís. d) 2 ) Usnesení vlády R. 555 ze dne , str. 4, odst. 2 3 ) Posuzování výzkumných organizací, dokument schválený Radou pro výzkum, vývoj a inovace na jejím 261. zasedání dne 28. ledna 2011 ( kapitola 3.2.1, odst. 2), pís. a)

38 Jako prost edky k dosažení strategického cíle vedení VŠMIE už od roku 2011 cílen uskute uje základní rozhodnutí, týkající se následujících oblastí, která byla v roce 2012 rozpracována: 1. Zlepšit odbornostní strukturu pracovník VŠMIE. 2. ídit infrastrukturu zacílenou na sledování a podporu výzkumu. 3. Formalizovat vykazování výzkumné innosti. 4. Vytvo it nástroje pro motivaci. 5. Pokra ovat v dosavadních výzkumných aktivitách. K jednotlivým oblastem jsou podrobnosti uvedeny dále: Zlepšit odbornostní strukturu pracovník VŠMIE V roce 2012 m la VŠMIE v p epo tu p es 77 akademických pracovník, a to jednak díky cílenému náboru, jednak v d sledku integrace se St edo eským vysokoškolským institutem (SVI), resp. za len ním pracovník SVI do sboru VŠMIE, který formáln prob hl v roce 2011 a jehož d sledky se pln uplatnily v roce Další skupina vysoce kvalifikovaných odborník byla p ijata v souvislosti s p ípravou magisterského studia práv. V rámci p ípravy akreditací, o které bude VŠMIE v roce 2013 žádat znovu, jsou p ipraveny smlouvy s dalšími pracovníky s v deckými a v decko-pedagogickými hodnostmi profesor, docent a Ph.D. Do doby schválení akreditace však tyto smlouvy prozatím nelze uzav ít. Bližší podrobnosti o po tech a struktu e akademického sboru jsou tabulárn zpracovány v kapitole 7 Výro ní zprávy.

39 ídit infrastrukturu zacílenou na sledování a podporu výzkumu Základní myšlenkou p i koncipování infrastruktury v dy a výzkumu bylo propojit potenciál všech t í odborností, které se na VŠMIE u í a sledují (právo, informatika a management), a využít tak možné synergetické efekty. Sjednocujícím prvkem této koncepce je myšlenka bezpe nosti. Ta umož uje propojení práva (právo ob anské i trestní, ale též právo autorské a speciální aspekty práva, jako nap íklad správní právo v návaznosti na elektronické podpisy) s informatickým pojetím bezpe nosti (bezpe nost po íta a po íta ových program etn normalizace v tomto oboru, ale také bezpe nost informací, a to jak z hlediska jejich zabezpe ení proti ztrát, tak p edevším jejich zabezpe ení z hlediska utajení). To je obojí samoz ejm podmín no dostate nou kvalifikací absolvent v managementu. Za zmínku ur it stojí, že VŠMIE je jedinou vysokou školou v R, která tímto unikátním zp sobem propojuje bezpe nost z hlediska práva s bezpe ností z hlediska informatiky a ješt navíc ukazuje, jak lze výzkum i aplikaci bezpe nosti ídit. Protože ur itá ást zájemc o studium na VŠMIE se rekrutuje práv ze státních složek, kde je bezpe nost (ve všech citovaných aspektech) zásadní prioritou, lze ekávat zvýšený zájem o studium na VŠMIE práv z tohoto d vodu. VŠMIE v návaznosti na uzav ení pracovního pom ru s prof. Eliášem a prof. Válkovou podpo ila svoji dosavadní výzkumnou a vývojovou innost v oblasti práva založením Centra v decké a výzkumné innosti. Jeho innost navazuje na edchozí v deckou práci na VŠMIE. V rámci Centra probíhá nejd ležit jší tv í innost v oblasti soukromého práva v R. Stávající prorektor VŠMIE prof. Eliáš je hlavním zpracovatelem návrhu nového ob anského zákoníku, který byl schválen Poslaneckou sn movnou a v sou asné dob prochází dalším legislativním procesem. K jeho završení plánuje Centrum uspo ádat v deckou konferenci. V návaznosti na tyto skute nosti p edpokládá Centrum zpracovat v r dv grantové p ihlášky do Grantové agentury R k podpo e svých projekt základního výzkumu v oblasti d dického práva a oblasti kontroly ve ve ejné správ. Centrum se dále zapojilo spolu s dalšími subjekty do p ípravy projektu z oblasti zdravotnického práva, a to v rámci podpory aplikovaného výzkumu (TA R). innost centra má významn pomoci rozvoji plánovaného magisterského studijního programu v oboru Právo.

40 Centrum v decké a výzkumné innosti se také významn podílí na výzkumu v technické oblasti. Pro rok 2012 bylo základní úlohou VŠMIE navázání institucializované spolupráce s n kterým centrálním orgánem státní správy (nap. Ú adem pr myslového vlastnictví, Ú adem pro normalizaci apod.) tak, aby do budoucna mohla VŠMIE plnit a vykazovat významné celostátní úkoly. Realizací tohoto úkolu byl pov en prorektor pro v du a výzkum. Tento cíl byl k spln n: VŠMIE uzav ela s Ú adem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, organiza ní složkou státu, smlouvu na ešení normaliza ních úkol. 2012/0331/PS. Úkoly plánu technické normalizace jsou ešeny v souladu s metodickými pokyny MPN 1 až MPN 4, dále Vnit ními p edpisy CEN/CENELEC, Sm rnicemi ISO/IEC, Pokyny pro sestavování plánu TN na p íslušný rok a dokumentem Distribuce plánovacího listu p ílohy k provád cí smlouv (tzv. metodické pokyny ). VŠMIE tak postupuje podle obecn závazných p edpis p i vytvá ení nových SN, p i obsahovém p izp sobování existujících SN k p edpis m Evropské unie a k implementaci závazných norem EU do technického zákonodárství R. Konkrétn to znamená, že VŠMIE postupuje p i ešení úkolu podle zákona. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve zn ní pozd jších p edpis, platných metodických pokyn, pop ípad podle dalších up esn ní a požadavk objednatele. itom se ídí doporu ením odborných technických normaliza ních komisí (TNK). Dále VŠMIE p edává Ú adu projednaná stanoviska k dokument m evropských a mezinárodních normaliza ních organizací a pr žn ho informuje o své innosti. VŠMIE konkrétn zpracovává a vytvá í eské názvy návrh evropských norem v etap ve ejného p ipomínkování v CEN, CENELEC (ENQ) a v ETSI (PE a OP). itom pr žn sleduje aktuálnost všech dokument, se kterými pracuje. Postupuje tím zp sobem, že projedná návrh SN se všemi p ihlášenými ú astníky, s ÚNM a s TNK, dále zasílá objednateli ve stanovených termínech výsledky ešení úkol dosažené v jednotlivých etapách a provádí autorskou korekturu SN. Jinými slovy to znamená, že VŠMIE je nejen v kontaktu, ale de facto ídí innost mnoha odborných organizací v R.

41 Formalizovat vykazování výzkumné innosti. Tato oblast úzce souvisí s oblastí p edcházející, jakož i s oblastí motivace k výzkumu. Z praktických zkušeností se ukazuje, že k tomu, aby VŠMIE byla pozitivn vnímána a hodnocena nad ízenými orgány, zejména MŠMT, zdaleka neposta uje, aby škola podávala výborné výsledky ve v a výzkumu (VaV). Naopak, kvalitní výsledky je nutno vid t jako podmínku sice nutnou, avšak nikoliv posta ující. Další d ležitou složkou totiž je um t výsledky VaV ádn, v as a ve správné form vykázat. Univerzity vykazují své v decké a výzkumné výsledky pomocí Rejst íku informací o výsledcích 4 (RIV), což je jednak jejich povinnost, jednak je to v jejich zájmu, protože tento rejst ík slouží jako jeden z nejvýznamn jších zdroj hodnocení, p ípadn i odm ování univerzit. Na základ zmapování dosavadních výsledk VaV a zp sobu jejich vykazování (prob hlo záv rem roku 2011) se ukázalo, že v tomto sm ru VŠMIE doposud m la zna né rezervy. Nap íklad v roce 2011 nem la VŠMIE v RIV žádný záznam. Proto byl (ješt v roce 2011) proveden nejprve pilotní pokus a byly pokusn zadány první dva výsledky (doc. Kade ábkové a doc. Kokeše) do RIV. Pilotní pokus byl proveden pomocí standardní aplikace 5 a k jeho provedení bylo pot eba zvládnout etné formální i v cné p ekážky spojené s tím, že pozice státních a soukromých vysokých škol nejsou úpln rovnocenné. Na základ úsp šn vykonaného pilotního pokusu byly definovány datové struktury, konverzní mechanismy a další náležitosti pot ebné k tomu, aby bylo možno výsledky VŠMIE zadávat do RIV jednodušeji. V roce 2012 byl Školní informa ní systém ŠIS dopln n o modul, pomocí kterého si každý m že své výsledky uložit do ŠISu sám. Pov ení pracovníci školy pak zadané údaje centráln zkontrolují. Po ádné kontrole a p ípadných opravách se pak výsledky za celou univerzitu najednou odevzdají do oficiálního RIV. Tento postup byl v pr hu roku 2012 realizován, vyzkoušen a ov en. K dnešnímu dni je stav takový, že údaje za VŠMIE za rok 2011 do RIV jsou p edané, nad ízeným orgánem (MŠMT) zkontrolované a p ijaté a tudíž platné. Za rok 2012 jsou výsledky p edané a zkontrolované, nejsou však dosud p ijaté MŠMT (protože termín edání/p evzetí ješt nenastal). Existuje fungující aplikace pro zadávání údaj do ŠISu. P i jejím testování v roce se našla ada míst, kde lze zvýšit efektivnost a ergonomii práce. Tyto poznatky budou v roce 2013 postupn realizovány. 4 ) 5 )

42 Vytvo it nástroje pro motivaci. V souvislosti s výše uvedeným je ešena také otázka motivace pracovník. Nejedná se jen o to, že pracovníci musejí být motivováni k tomu, aby ádn a v as zapisovali výsledky své VaV innosti do ŠISu. Jde o složitý komplex otázek spojených s koordinací a optimalizací. Nap íklad jeden a týž výsledek je možné zrealizovat r znými formami, emž jejich váha v RIV se m že významn lišit. Zkušenosti s motivací z jiných univerzit jsou velmi pestré. Nap íklad na VŠE je taxativn stanoveno, kolik a jak závažných výsledk musí akademický pracovník ro vytvo it. Naproti tomu na ZU jsou pracovníci motivováni tím, že až 60% z odm ny, kterou univerzita dostává za výsledky vykázané v RIV, se vyplatí autor m výzkumu. Mnoho dalších škol, v etn v tšiny fakult VUT, se optimalizací nezabývá. V roce 2012 prob hlo n kolik porad rektora s touto tématikou. Byly odsouhlaseny zásady pro motivaci pracovník na VŠMIE. Prorektor pro v du a výzkum je podrobn rozpracoval do takové formy, která by je umožnila vyzkoušet. V zásad byl stanoven bodový systém odpovídající bodovému systémy RIV a byla stanovena (a vedením VŠMIE odsouhlasena) motiva ní ástka, která p ipadne autor m za jeden výzkumný bod. V tomto sm ru panuje mezi akademickou obcí porozum ní a souhlas. P itom ale v diskusi na porad rektora došlo ke vznesení otázky, zda p edepsání povinné kvóty výzkumných aktivit pro každého akademického pracovníka nepovede k neúm rnému zatížení u itel. Tato navazující tématika doposud nebyla uspokojiv vy ešena. Ke dni byl úkol ješt v ešení. Je t eba podotknout, že Zákon o vysokých školách. 111/1998 Sb. byl postupnými novelami zm n tak, že v 1 byl vynechán odstavec, ve kterém bylo explicitn uvedeno, že vysoká škola je výzkumným pracovišt m. Pro VŠMIE to má velmi nep íjemné d sledky. edevším není legislativn zakotveno, zda soukromá vysoká škola v bec m že získat statut deckého pracovišt. Lze tak jen nep ímo usuzovat z obecné formulace, že...na vysokých školách se provádí výzkum.... Zejména není stanoveno, jaké kroky má soukromá škola init, resp. jaké podmínky má splnit, aby se stala výzkumnou organizací. Zdá se, že to bude záviset jen na uvážení p íslušných ministerských ú edník. To p edstavuje významný rozdíl od ve ejných vysokých škol, kde jsou kritéria i postupy taxativn stanoveny. Bohužel, pokud je nám známo, ani p ipravovaná novela Zákona o vysokých školách tuto otázku ne eší. Druhým nep íjemným d sledkem pro VŠMIE je, že tím ztratila nárok na dotaci výzkumu z fondu RVVI, ímž se dostala do nerovnoprávného postavení proti ve ejným vysokým školám. Proto i odm nu autor m za výzkumné body musí VŠMIE proplácet ze svého hospodá ského výsledku a není v tomto sm ru nijak dotována.