ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o uplatňování směrnice 2006/48/ES na mikroúvěry

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o uplatňování směrnice 2006/48/ES na mikroúvěry"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 769 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování směrnice 2006/48/ES na mikroúvěry CS CS

2 OBSAH 1. Úvod Situace v oblasti mikroúvěrů v Evropské unii Mikroúvěr je koncept s různými definicemi Široké spektrum definic se odráží v rozmanitosti poskytovatelů mikroúvěrů Přehled typů institucí poskytujících v mikroúvěry EU Bankovní instituce hrají v EU klíčovou úlohu, přestože jsou pro ně mikroúvěry často pouze okrajovou činností Dalším významným poskytovatelem jsou nebankovní instituce primárně poskytující mikroúvěry Veřejný sektor je jedním z nejvlivnějších aktérů na trhu s mikroúvěry Obezřetnostní dohled nad činnostmi spojenými s mikroúvěry v EU, vyplývající z uplatňování směrnice 2006/48/ES Velká část poskytovatelů mikroúvěrů je osvobozena od uplatňování obezřetnostních požadavků stanovených ve směrnici 2006/48/ES Několik faktorů směřuje ke zmírnění dopadu obezřetnostních požadavků stanovených směrnicí 2006/48/ES na oblast mikroúvěrů, i když mohou mít určité negativní dopady Směrnice 2006/48/ES nezohledňuje zvláštní povahu mikroúvěrů Přístup k programům veřejných záruk umožňuje poskytovatelům mikroúvěrů výrazně snížit úroveň vlastních zdrojů požadovanou ke krytí úvěrového rizika, jemuž jsou vystaveni Většina mikroúvěrů může být osvobozena od limitu vysoké expozice, který má omezit riziko koncentrace Požadavky směrnice na pomoc bankovním poskytovatelům mikroúvěrů v oblasti řízení rizik za účelem jejich snížení Směrnice 2006/48/ES vyžaduje, aby bankovní poskytovatelé mikroúvěrů splňovali pravidla obezřetnostního dohledu zmírňující riziko likvidity Směrnice 2006/48/ES může obnášet vysokou administrativní zátěž, která může snižovat přitažlivost poskytování mikroúvěrů jako bankovní činnosti a současně posilovat důvěru finančních investorů v poskytovatele mikroúvěrů Závěry CS 2 CS

3 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování směrnice 2006/48/ES na mikroúvěry 1. ÚVOD Mikroúvěry jsou členskými státy, finančními institucemi, vnitrostátními orgány dohledu i v širším měřítku uznávány jako účinný způsob financování tvorby pracovních míst a sociálního začlenění, který může zmírnit nepříznivé dopady současné finanční krize a současně přispět k rozvoji podnikání a hospodářskému růstu v EU. To je také důvod, proč Evropská komise připisuje rozvoji mikroúvěrů v posledních několika letech takový význam. V listopadu 2007 zveřejnila Evropská komise své sdělení Evropská iniciativa pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti s cílem vytvořit příznivější prostředí pro poskytování mikroúvěrů. V několika posledních měsících se Evropská komise spolu s odvětvím mikroúvěrů a vnitrostátními veřejnými orgány přímo zapojila do identifikace překážek, kterým poskytovatelé mikroúvěrů čelí při rozšiřování svých služeb po celé EU, a do úvah, jak by tyto překážky mohly být odstraněny a zda jsou zapotřebí regulační opatření na vnitrostátní nebo unijní úrovni. Fáze posouzení a diskuze pod vedením Evropské komise zahrnovala i konferenci organizovanou společně s Evropským hospodářským a sociálním výborem dne 2. prosince Ochotu k rozvoji mikroúvěrů v EU sdíleli rovněž oba zákonodárci EU během projednávání směrnice 2009/111/ES 1. Požádali Evropskou komisi, aby přezkoumala uplatňování směrnice 2006/48/ES 2 na mikroúvěry. Jak je stanoveno v jejím článku 156, Evropská komise byla požádána, aby podala zprávu o výsledku tohoto přezkumu Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy. Následující oddíl se zaměřuje na objasnění toho, co se rozumí pod pojmem mikroúvěr, se zvláštním zaměřením na jejich poskytovatele, a obsahuje především jasné zhodnocení subjektů účastnících se této úvěrové činnosti a nedořešené otázky. Třetí oddíl obsahuje přehled obezřetnostního dohled nad poskytovateli mikroúvěrů v celé EU a identifikuje dopady obezřetnostních požadavků na činnosti spojené s mikroúvěry vyplývajících z uplatňování směrnice 2006/48/ES. Poslední část přináší odpověď na otázku, zda je třeba obezřetnostní požadavky EU na bankovnictví pozměnit. 1 2 Směrnice 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. CS 3 CS

4 2. SITUACE V OBLASTI MIKROÚVĚRŮ V EVROPSKÉ UNII 2.1. Mikroúvěr je koncept s různými definicemi Neexistuje žádná jednotná definice mikroúvěru. Výraz mikroúvěr se obvykle používá pro označení malých půjček pro osoby vyloučené z tradičního systému financování nebo nemající přístup k bankám, s cílem pomoci jim vytvořit nebo rozvíjet podnikatelskou činnost. Definice mikroúvěru se však mezi jednotlivými členskými státy a zúčastněnými stranami značně liší v závislosti na společenském prostředí, hospodářské situaci a politických cílech. Poptávka po mikroúvěrech je udržována širokým spektrem zájemců. Mikroúvěry mohou být k dostupné pouze mikropodnikatelům, tedy osobám samostatně výdělečně činným, které chtějí financovat drobné podnikání. Může se rovněž zaměřovat pouze na jiné skupiny, jako jsou sociálně vyloučené osoby snažící se řešit mimořádné situace, financovat vzdělání nebo dokonce získat základní vybavení domácnosti. Mikroúvěry jsou obecně drobné, krátkodobé a nezajištěné, obvykle s častějšími splátkami a vyššími úrokovými sazbami než tradiční bankovní úvěry. Nicméně nehledě na tento obecný popis jsou mikroúvěry poskytovány na základě velmi různorodých podmínek půjčky. Například doba splatnosti úvěru je obvykle kratší než šest měsíců, může se však prodloužit až na deset let. Pokud jde o úrokové sazby, důležitým faktorem určujícím jejich úroveň je existence právní úpravy lichvy. V případě existence právních předpisů upravujících lichvu nejsou věřitelé oprávněni požadovat úrokové sazby přesahující stanovenou maximální výši. V členských státech, v nichž tato omezení neexistují, mohou být úrokové sazby vyšší než tam, kde je lichva právně ošetřena. Pokud jde o částky, o mikroúvěrech se obvykle hovoří u úvěrů nepřesahujících EUR 3. Mnoho evropských zúčastněných stran však definuje mikroúvěr jako úvěr na mnohem nižší nebo mnohem vyšší částky. Činnosti vykonávané poskytovateli mikroúvěrů mohou jít i nad rámec poskytování půjček a zahrnovat jiné finanční služby, jako např. spořící produkty, běžné účty, platební služby, převody, pojištění, leasing a tak dále. Tento široký rozsah finančních služeb by však měl být označován jako mikrofinancování a užíván v širším smyslu než pojem mikroúvěry. Neexistence soudržné a obecně používané definice mikroúvěru je překážkou shromažďování informací a údajů o této činnosti, což činí sledování vývoje mikroúvěrů v EU obtížným. Spolehlivé údaje a čísla o objemu mikroúvěrů a souvisejících službách, zejména pokud jde o EU jako celek, jsou obtížně získatelné. Úvěry obdobné charakteristiky mohou být v závislosti na kontextu klasifikovány jako mikroúvěry, nebo jako tradiční úvěry. Mohou být vykázány jako spotřebitelské půjčky, úvěry pro retailové klienty, podnikové úvěry nebo úvěry pro malé a střední podniky. 3 Evropská Komise odkazuje na tuto částku v mikroúvěrových programech EU. CS 4 CS

5 2.2. Široké spektrum definic se odráží v rozmanitosti poskytovatelů mikroúvěrů Přehled typů institucí poskytujících v mikroúvěry EU Různé definice se odrážejí v různých právních formách využívaných poskytovateli mikroúvěrů. Poskytovatelé mikroúvěrů de dělí do několika kategorií: komerční banky a spořitelny, družstevní záložny, mikrofinanční instituce, nebankovní finanční instituce, úvěrová sdružení, nadace a jiné typy neziskových organizací, jako jsou nevládní organizace a sdružení. Odvětví mikroúvěrů v EU je různorodé, také pokud jde o velikost a obchodní modely. Vedle klasifikace podle typu institucí mohou být poskytovatelé mikroúvěrů rozděleni do dalších skupin: instituce, které musí získat licenci pro výkon bankovních činností, a na druhé straně instituce, které musí být registrovány u orgánu bankovního dohledu, aniž by musely získat licenci, nebo instituce, které pouze musí být registrovány jako právnické osoby, ty, které mají neziskovou povahu, a ty s výdělečným cílem, soukromé instituce a veřejné instituce, poskytovatelé, kteří mají poskytování mikroúvěrů jako svoji hlavní činnost, a ti, pro které poskytování mikroúvěrů představuje poměrně malou část jejich činnosti. Poskytovatele lze odlišit rovněž podle kategorií příjemců půjček: nebankovní instituce často poskytují mikroúvěry chudým domácnostem, zatímco mikroúvěry pro mikropodniky a malé podniky poskytují především banky. Poskytovatelé mikroúvěrů se liší také tím, jaké produkty a služby jim právní předpisy dovolují nabízet, zda podléhají obezřetnostnímu dohledu a odkud pocházejí prostředky na administrativu a obchodní operace. Tato rozmanitost souvisí s regulačním prostředím v každé zemi (viz oddíl 3). Některé členské státy Evropské unie mají bankovní monopol, což znamená, že poskytování půjček je vyhrazeno pouze bankovním subjektům. Naopak v jiných členských státech mají nebankovní instituce možnost poskytovat mikroúvěry. Existují rovněž výjimky, neboť některé státy umožňují určitým nebankovním institucím poskytovat mikroúvěry navzdory bankovnímu monopolu. Nutno podotknout, že právní předpisy EU v oblasti bankovnictví nebankovním poskytovatelům mikroúvěrů zakazují pouze přijímat vklady Bankovní instituce hrají v EU klíčovou úlohu, přestože jsou pro ně mikroúvěry často pouze okrajovou činností Bankovní systém je prostřednictvím spořitelen, družstevních záložen a komerčních bank důležitým institucionálním poskytovatelem mikroúvěrů v EU. Tyto instituce lze rozdělit do čtyř hlavních skupin v závislosti na jejich obchodním modelu: banky vykonávající obvyklé činnosti v oblasti mikroúvěrů se specializovanými úvěrovými odděleními, banky poskytující mikroúvěry prostřednictvím samostatných nadací, CS 5 CS

6 banky spolupracující s veřejnými finančními institucemi, které definují úvěrovou politiku a zajišťují celé riziko půjček (za určitých podmínek), zatímco banky jsou odpovědné za rozhodování o poskytnutí úvěru, banky, které jsou do poskytování mikroúvěrů zapojeny nepřímo prostřednictvím velkoobchodních úvěrů a úvěrových a likviditních facilit poskytovaných finančním institucím, které se specializují na mikroúvěry. I když jsou pro většinu těchto bankovních institucí mikroúvěry pouze okrajovou činností, jsou často považovány za příležitost podílet se na rozvoji podniků a klientů, kteří mohou být v budoucnosti ziskoví. Křížový prodej (pokud poskytnutí úvěru nabízí bankám příležitost prodat dlužníkům jiné služby) jim může pomoci k tomu, aby bylo poskytování mikroúvěrů výnosnější. Banky mohou být motivovány také případnými výhodami spolupráce s veřejnými subjekty prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru Dalším významným poskytovatelem jsou nebankovní instituce primárně poskytující mikroúvěry Ve většině členských států poskytují většinu mikroúvěrů nebankovní instituce. Stávající institucionální modely nebankovních institucí zahrnují nevládní organizace, nezisková sdružení, dobročinné organizace, fondy a nadace, úvěrová družstva a náboženské instituce. V souladu s právními předpisy EU v oblasti bankovnictví nejsou, až na několik výjimek, nebankovní instituce oprávněny přijímat vklady od veřejnosti, jelikož tato služba je omezena na bankovní instituce, které mají příslušnou licenci a uplatňuje se na ně příslušný dohled. Tyto nebankovní instituce poskytují jako primární činnost mikroúvěry sociálně nebo finančně vyloučeným skupinám. Z některých z těchto nebankovních mikroúvěrových organizací se postupně stanou společnosti, jejichž cílem je dosažení zisku, jako např. regulaci podléhající bankovní instituce. Tato institucionální změna je často vyvolána potřebou dalšího kapitálu a snahou nabízet širší spektrum služeb, například přijímání vkladů. V některých členských státech jsou zavedena partnerství mezi neziskovými organizacemi a bankovními nebo veřejnými institucemi. Neziskové organizace provádí neformální výběr žadatelů o financování a nabízejí jim podporu po poskytnutí úvěru, zatímco bankovní a veřejné instituce zajišťují financování úvěrů Veřejný sektor je jedním z nejvlivnějších aktérů na trhu s mikroúvěry Navzdory obtížnému měření velikosti odvětví mikroúvěrů je v rámci EU jedním z nejvlivnějších aktérů veřejný sektor, poskytující bankovním a nebankovním institucím podporu s cílem překlenout mezery nebo selhání na trhu mikroúvěrů. Tato podpora je poskytována na vnitrostátní, regionální i evropské úrovni širokým spektrem veřejných subjektů, počínaje státem vlastněnými bankami a konče strukturálními fondy EU a dalšími veřejnými záručními, úvěrovými a kapitálovými programy. Politika EU přikládá velký význam institucím usnadňujícím přístup k mikroúvěrům, pokud jde o získávání finančních prostředků z různých evropských zdrojů, jakými jsou Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský investiční fond, Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky CS 6 CS

7 (program JEREMIE financovaný ze strukturálních fondů), program pro konkurenceschopnost a inovace a evropský nástroj mikrofinancování Progress. Cílem těchto programů EU je podnítit finanční instituce k poskytování mikroúvěrů. Také další programy EU pomáhají poskytovatelům mikroúvěrů zlepšit správu, omezit rizika a částečně kompenzovat vysoké administrativní náklady spojené s mikroúvěry prostřednictvím záruk a technické podpory. Jde například o společnou akci na podporu mikrofinančních institucí v Evropě (JASMINE), která se zaměřuje především na budování kapacit nebankovních poskytovatelů mikroúvěrů. Na národní a regionální úrovni je přijímána řada opatření na podporu financování mikroúvěrů a částečného sdílení rizika s jejich poskytovateli prostřednictvím systémů záruk. Rovněž jsou zaváděny veřejné programy poskytující přímou finanční podporu poskytovatelům mikroúvěrů i jejich příjemcům. Tam, kde existují, směřují banky ve státním vlastnictví k tomu, aby se staly hlavními poskytovateli financí na činnosti spojené s mikroúvěry. 3. OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED NAD ČINNOSTMI SPOJENÝMI S MIKROÚVĚRY V EU, VYPLÝVAJÍCÍ Z UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE 2006/48/ES 3.1. Velká část poskytovatelů mikroúvěrů je osvobozena od uplatňování obezřetnostních požadavků stanovených ve směrnici 2006/48/ES Různost institucionálních forem poskytovatelů mikroúvěrů se odráží v různorodosti regulačních rámců vztahujících se na poskytovatele mikroúvěrů v EU. Obecně řečeno, požadavky směrnice 2006/48/ES musí splňovat pouze ti poskytovatelé mikroúvěrů, na něž se vztahují evropské právní předpisy v oblasti bankovnictví. Kritériem pro uplatnění těchto předpisů je přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a současně poskytování úvěrů na vlastní účet v souladu s definicí úvěrové instituce stanovené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES. To znamená, že poskytovatelé mikroúvěrů nepřijímající vklady jsou povinni získat bankovní licenci a plnit obezřetnostní požadavky směrnice 2006/48/ES pouze tehdy, pokud členské státy uplatňují přísnější přístup a poskytování mikroúvěrů umožňují pouze institucím s bankovní licencí. Kromě toho, zatímco právní předpisy týkající se obezřetnostního dohledu nad bankovními institucemi jsou do určité míry harmonizovány směrnicí 2006/48/ES, regulace mikroúvěrů poskytovaných nebankovními institucemi se v jednotlivých zemích značně liší. Ve většině členských států nejsou stanovena žádná zvláštní pravidla týkající se těchto nebankovních poskytovatelů mikroúvěrů, kteří spadají do působnosti obecného společenstevního práva, i když vnitrostátní právní předpisy mohou pro poskytování mikroúvěrů stanovit zvláštní regulační rámec, jako je tomu například v Itálii. Tyto skutečnosti mají dva důsledky: instituce s podobnými činnostmi nepodléhají týmž regulačním požadavkům v celé EU a směrnice 2006/48/ES nemusí mít na mikroúvěry až tak negativní dopad, jak by se očekávalo, vzhledem ke svému omezenému rozsahu působnosti. CS 7 CS

8 3.2. Několik faktorů směřuje ke zmírnění dopadu obezřetnostních požadavků stanovených směrnicí 2006/48/ES na oblast mikroúvěrů, i když mohou mít určité negativní dopady Směrnice 2006/48/ES nezohledňuje zvláštní povahu mikroúvěrů Zvláštní povaha mikroúvěrů není v právních předpisech EU v oblasti bankovnictví zohledněna. Poskytování mikroúvěrů je považováno za běžnou úvěrovou činnost a spadá do působnosti pravidel použitelných pro financování a poskytování půjček. Platí to ve vztahu ke směrnici 2006/48/ES, která neobsahuje žádný odkaz na specifická obezřetnostní pravidla související s mikroúvěry. To znamená, že neexistuje výjimka umožňující bankám vyjmout jejich činnosti související s poskytováním mikroúvěrů z obezřetnostních požadavků ani zvláštní pravidla zmírňující obezřetnostní požadavky oproti těm, které jsou uplatňované na jiné bankovní činnosti Přístup k programům veřejných záruk umožňuje poskytovatelům mikroúvěrů výrazně snížit úroveň vlastních zdrojů požadovanou ke krytí úvěrového rizika, jemuž jsou vystaveni Mikroúvěry mohou obnášet vysoké úvěrové riziko tj. riziko, že u dlužníka dojde k selhání před splácením jistiny a úroků určených na základě úvěrové smlouvy v důsledku možného předlužení příjemců mikroúvěrů a neexistence záruk obvykle požadovaných bankami. Toto úvěrové riziko může být v důsledku informační asymetrie podceněno. Směrnice 2006/48/ES vyžaduje, aby poskytovatelé mikroúvěrů z řad bank drželi určitou minimální výši kapitálu na krytí úvěrového rizika, tak aby zůstali solventní i v případě selhání dlužníků. Podle této směrnice mohou bankovní instituce stanovit tento minimální kapitál několika různě složitými metodami, konkrétně standardizovaným přístupem a přístupem založeným na interním ratingu. Podle standardizovaného přístupu, který je nejjednodušším a nejobvyklejším přístupem využívaným malými bankovními ústavy, se minimální úroveň kapitálu stanoví s ohledem na rizikovost mikroúvěrů. Tato rizikovost se stanoví na základě vážení rizika (tj. čím je pro banku půjčka rizikovější, tím větší má váhu). Podle standardizovaného přístupu se mikroúvěrům přisoudí 75% váha 4, existuje-li malá korelace mezi mikroúvěry 5. Banky jsou povinny držet kapitál tier 1 ve výši nejméně 4 % rizikově vážené výše mikroúvěrů a celkový kapitál ve výši nejméně 8 %. To znamená, že minimální celkový kapitál činí 600 EUR, pokud hodnota mikropůjčky dosahuje EUR (nebo 6 % výše půjčky po uplatnění váhy ve výši 75 %). Ve většině členských států nicméně místní, regionální nebo národní veřejné orgány zavedly systémy úvěrových záruk, které přebírají některá rizika, jež nesou poskytovatelé mikroúvěrů. Tyto systémy záruk obvykle stanovují maximální částku, která může být zajištěna, v 4 5 Všechny expozice vůči malým a středním podnikům, včetně mikroúvěrů, mají totiž tutéž rizikovou váhu bez ohledu na velikost, povahu (úvěrová nebo likviditní facilita, osobní půjčka atd.) a rizikový profil protistrany. Portfolio mikroúvěrů by mělo mít nižší riziko než vážené průměrné riziko mikroúvěrů, které ho tvoří, pokud existuje významný počet půjček a úvěrové riziko těchto půjček se souběžně nepohybuje oběma směry. CS 8 CS

9 absolutní výši nebo jako procentní podíl z vypůjčené částky (obecně od 60 % do 80 % výše půjčky). Standardizovaný přístup i přístup založený na interním ratingu umožňují bankovním institucím přiřadit rizikovou váhu ručitele k zajištěné části (zatímco riziková váha příjemce mikroúvěru zůstává přiřazena k nezajištěné části). Jelikož takové veřejné záruky mají často rizikovou váhu 0 % nebo 20 %, minimální výše kapitálu, kterou musí bankovní poskytovatelé mikroúvěrů držet ke krytí úvěrového rizika plynoucího z mikropůjček, se může výrazně snížit. Stávající kapitálové požadavky proto zřejmě nemají negativní dopad na poskytování mikroúvěrů, protože výše kapitálu může být mnohem nižší než 6 % částky úvěru. Celkové zvýšení kapitálových požadavků a posílení kvality kapitálu jsou předmětem připravovaných a v současné době projednávaných pravidel obezřetnostního dohledu (směrnice o kapitálových požadavcích IV / nařízení o kapitálových požadavcích), které nahradí od roku 2013 směrnici 2006/48/ES. Tato nová pravidla, která provádějí rámec Basel III do evropských právní předpisů v oblasti bankovnictví, mají za cíl posílit bankovní sektor a finanční stabilitu v EU. Malé a střední podniky však vyjádřily obavy ohledně dopadu těchto nových pravidel 6 na podmínky poskytování úvěrů, vzhledem k omezené dostupnosti alternativ k bankovním zdrojům financování. Proto bylo do návrhu směrnice o kapitálových požadavcích IV / nařízení o kapitálových požadavcích vloženo ustanovení (článek 485 nařízení) požadující, aby Evropská komise po uplynutí tří let po nabytí účinnosti směrnice o kapitálových požadavcích IV / nařízení o kapitálových požadavcích provedla přezkum kapitálových požadavků pro expozice vůči malým a středním podnikům. Mezitím Evropská komise v červenci 2011 pověřila Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) analýzou vhodnosti stávajících rizikových vah uplatňovaných v oblasti úvěrů pro malé a střední podniky 7 a posouzením dopadu i) případného snížení těchto rizikových vah a ii) možného zvýšení prahové hodnoty, pod jejíž úrovní jsou na expozice vůči těmto podnikům uplatňovány tyto rizikové váhy, z 1 milionu EUR na 5 milionů. Ve své zprávě dokončené v říjnu 2012 EBA varuje před jakoukoli trvalou změnou rizikových vah nebo prahové hodnoty bez dostatečných důvodů, které by opravňovaly k odchylce od Basilejské dohody. EBA však navrhuje alternativní opatření pro uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům, např. i) zavedení dočasné výjimky z kapitálové bezpečnosti, ii) zmírnění kapitálových požadavků v období hospodářských obtíží nebo iii) zavedení dočasného podpůrného snížení kapitálových požadavků, aniž by došlo ke změně rizikových vah. Aniž bychom předjímali projednávání návrhu směrnice o kapitálových požadavcích IV / nařízení o kapitálových požadavcích, ze všech navrhovaných opatření by těžili i poskytovatelé mikroúvěrů, jelikož s mikroúvěry je zacházeno srovnatelně s úvěry pro malé a střední podniky Většina mikroúvěrů může být osvobozena od limitu vysoké expozice, který má omezit riziko koncentrace Vzhledem k malé velikosti mikroúvěrů teoreticky žádné půjčky nepřekračují 25 % regulativních kapitálových požadavků na bankovní poskytovatele mikroúvěrů 6 7 Zejména zavedení tzv. bezpečnostního kapitálového polštáře (2,5 % rizikově vážených aktiv, které by doplnily současný požadavek ve výši 8 %), jehož zavádění bude rozloženo mezi roky 2016 a Rizikové váhy zůstaly v návrhu směrnice o kapitálových požadavcích IV / nařízení o kapitálových požadavcích nezměněny. CS 9 CS

10 (omezené riziko koncentrace). Pokud jsou však mikroúvěry zajištěny toutéž protistranou, například vládním nebo místním orgánem, mohlo by být s částí půjček, které jsou zaručeny, zacházeno jako s expozicí vůči ručiteli namísto vůči příjemci mikroúvěru, což může vést k překročení limitu 25 %. Expozice veřejného ručitele však může být vyjmuta z uplatňování limitu vysoké expozice Požadavky směrnice na pomoc bankovním poskytovatelům mikroúvěrů v oblasti řízení rizik za účelem jejich snížení Směrnice 2006/48/ES vyžaduje, aby bankovní poskytovatelé mikroúvěrů zavedli ucelený proces řízení rizik, který by zjišťoval, hodnotil, monitoroval a kontroloval všechna jejich rizika. Tyto požadavky pomáhají poskytovatelům mikroúvěrů posílit jejich vnitřních kontrolní rámce a rozvíjet schopnosti a strategie účinného řízení rizik, které zase mohou posílit jejich důvěryhodnost a ziskovost a současně zlepšit finanční stabilitu odvětví mikroúvěrů. Vypracování rámců účinné vnitřní kontroly rovněž umožňuje, aby byli bankovní poskytovatelé mikroúvěrů méně vystaveni úvěrovým rizikům, praní peněz a podvodům ze strany zaměstnanců Směrnice 2006/48/ES vyžaduje, aby bankovní poskytovatelé mikroúvěrů splňovali pravidla obezřetnostního dohledu zmírňující riziko likvidity Na straně aktiv může bankovním poskytovatelům mikroúvěrů chybět nezatížená, vysoce kvalitní likvidní aktiva, která by jim umožňovala přestát nedostatek likvidity, vzhledem k tomu, že mikroúvěry jsou často nelikvidní a obtížně transformovatelné do likvidních nástrojů (prostřednictvím emise krytých dluhopisů nebo sekuritizace). Na straně pasiv se musí vklady přijímající instituce vyrovnávat s rizikem masivního vybírání vkladů, zejména pokud nemají přístup ke stabilním zdrojům likvidity z jiných bankovních, veřejných či mezinárodních institucí. Směrnice 2006/48/ES vyžaduje, aby bankovní instituce, včetně poskytovatelů mikroúvěrů, měly strategie, politiky a procesy řádného řízení likvidity, které by každodenně zjišťovaly, hodnotily, monitorovaly a kontrolovaly riziko likvidity, a pohotovostní plány pro řešení problémů s likviditou Směrnice 2006/48/ES může obnášet vysokou administrativní zátěž, která může snižovat přitažlivost poskytování mikroúvěrů jako bankovní činnosti a současně posilovat důvěru finančních investorů v poskytovatele mikroúvěrů Uplatňování požadavků obezřetnostního dohledu stanovených směrnicí 2006/48/ES může být pro orgány dohledu i pro bankovní poskytovatele mikroúvěrů neúměrně nákladné, zejména když tito poskytovatelé nepředstavují vážná rizika pro celý bankovní a platební systém. Měřeno podílem z celkových aktiv, čím menší bankovní poskytovatelé mikroúvěrů jsou, tím vyšší mohou být náklady vyplývající z uplatňování požadavků obezřetnostního dohledu. To může snížit ziskovost poskytování mikroúvěrů a snížit jeho přitažlivosti jako bankovního odvětví. Nicméně některé požadavky obezřetnostního dohledu, zejména ty, které se týkají řádného vykazování, procesu posuzování rizik a kapitálové přiměřenosti, mohou být úměrné menší velikosti a komplexnosti těchto institucí, což pomáhá zmírnit administrativní zátěž. Ačkoli mikroúvěrové instituce nemají významný systémový dopad, pokud jde o finanční stabilitu, krach jedné z nich by mohl mít vliv na důvěryhodnost ostatních CS 10 CS

11 bankovních poskytovatelů mikroúvěrů. Takové snížení pravděpodobností krachu dotčených společností díky směrnici je třeba vítat. Kromě toho mohou požadavky obezřetnostního dohledu pro bankovnictví posílit finanční důvěru investorů v poskytovatele mikroúvěrů jako bezpečný cíl investic investičních fondů. Tato důvěra může pomoci mikroúvěrovým institucím přilákat dlouhodobější kapitál, který by jim umožnil růst a poskytovat zákazníkům širší spektrum služeb. 4. ZÁVĚRY Evropská komise si je vědoma, že je třeba podporovat poskytování mikroúvěrů a rozvoj jejich poskytovatelů. Je třeba připomenout, že Evropská komise je v této oblasti velmi aktivní, zejména prostřednictvím iniciativ JEREMIE a JASMINE a evropského nástroje mikrofinancování Progress, zahájených v roce 2010 za účelem zvýšení dostupnosti mikroúvěrů v oblasti snižování nezaměstnanosti mladých lidí a poskytování pomoci při zahájení nebo rozvoji jejich podnikání. V této souvislosti se Evropská komise ani četné vnitrostátní veřejné orgány nedomnívají, že by požadavky obezřetnostního dohledu stanovené směrnicí 2006/48/ES brzdily rozvoj činností spojených s mikroúvěry. Jak je uvedeno výše, nezdá se, že by tato obezřetnostní pravidla mikroúvěry v EU omezovala do té míry, do jaké to bylo možno očekávat, což vylučuje potřebu přizpůsobovat je zvláštní povaze činností spojených s mikroúvěry. Mikroúvěry navíc spojují celou řadu aktérů, na které se nevztahují obdobné právní předpisy nebo pravidla, a musí se vypořádat s různými podmínkami v jednotlivých členských státech, v závislosti na jejich politickém rámci a právních předpisech. Vzhledem k této různorodosti spolu s neexistencí konzistentní a široce používané definice mikroúvěru by jakékoli opatření směřující ke změně obezřetnostního a regulačního rámce vyžadovalo pečlivou předchozí úvahu, aby bylo zajištěno, že činnosti spojené s mikroúvěry jsou účinně podporovány. Lze rovněž konstatovat, že reforma obezřetnostního dohledu není potřebná, pokud se má za to, že rozvoj mikroúvěrů je do velké míry tažen faktory nesouvisejícími s tímto dohledem. To ovšem neznamená, že pravidla obezřetnostního dohledu nemají žádný dopad na rozvoj těchto činností, ale že obezřetnostní faktory nehrají v rozvoji mikroúvěrů kritickou roli, důsledkem čehož nejsou reformy obezřetnostního dohledu nutné. Namísto sféry obezřetnostního dohledu však může být cílem reforem řada jiných oblastí. Poskytování mikroúvěrů by mohlo být například podpořeno vytvořením příznivějšího obecného prostředí pro instituce specializované na mikroúvěry, které by jim usnadnilo přístup k finančním zdrojům. Tento rozvoj by mohl být podpořen širším poskytováním záruk za úvěry, podporou užší spolupráce mezi bankami a nebankovními subjekty nebo větší finanční transparentností. V rámci tohoto přístupu může vypracování dobrovolných kodexů chování, jaké například vydalo v posledních letech samotné odvětví mikroúvěrů nebo v nedávné době Evropská komise 8, pomoci dosáhnout většího uznání a důvěryhodnosti poskytovatelů mikroúvěrů, kteří je dodržují. Na činnosti spojené s mikroúvěry může 8 V říjnu 2011 vydala Evropská komise komplexní Evropský kodex správného chování pro poskytování mikroúvěrů, vytvořený společně s jednotlivými poskytovateli mikroúvěrů, bankami a jejich příslušnými vnistrostátními a evropskými obchodními organizacemi, regulačními orgány, akademickými obcemi a ratingovými agenturami. CS 11 CS

12 mít pozitivní dopad také přezkum prostředí ochrany spotřebitelů v oblasti mikroúvěrů, které je mimo oblast působnosti směrnice 2006/48/ES, a jeho veškerá vhodná zlepšení. A konečně, větší pozornost věnovaná institucionálnímu rámci pro osoby samostatně výdělečné činné a mikropodniky by rovněž mohla zvýšit jejich šance na úspěch a přispět k větší ziskovosti mikroúvěrů. Stejně tak by mohla být podpořena opatření směřující ke zjednodušení právních a správních režimů nebo k usnadnění přechodu z nezaměstnanosti či závislosti na sociálním systému k samostatně výdělečné činnosti. CS 12 CS

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2012O0018 CS 09.11.2012 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 2. srpna

Více

Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu

Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu MINISTERSTVO FINANCÍ ČR ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA VÝSLEDEK VEŘEJNÉ KONZULTACE Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu 1 VÝSLEDEK VEŘEJNÉ KONZULTACE Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Ministerstvo

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s

Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění - 2-17 Limity

Více

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Obsah 1. Úvodní ustanovení... 1 2. Kategorie zákazníků... 1 2.1 Neprofesionální zákazník... 1 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu Regulace a dozor nad finančními trhy a institucemi

Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu Regulace a dozor nad finančními trhy a institucemi Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu Regulace a dozor nad finančními trhy a institucemi Metodický list č.1 Název tématického celku: Základní teoretické otázky regulace a dozoru Cíl:

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 KOM(2009) 72 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má zaujmout Evropské společenství v rámci Rady ministrů AKT-ES k rozhodnutí

Více

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie 1 Zaměření Cílem je podpořit zaměstnanost a sociální ochranu,

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Částka 4 Ročník 2003. Vydáno dne 31. března 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 4 Ročník 2003. Vydáno dne 31. března 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 4 Ročník 2003 Vydáno dne 31. března 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 6. Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. března 2003 k ustanovení 22 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění

Více

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků Kategorizace zákazníků Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Veřejná podpora Hlavní principy a pravidla Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Obsah semináře 1. Právní prostředí 2. Znaky veřejné podpory 3. Hlavní principy a pravidla 4. Poslední změny v pravidlech 5. Diskuze

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA(BoS(14(026 CS Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

ČÁST PÁTÁ NĚKTERÁ PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK HLAVA I PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI. Díl 1. Angažovanost investičního portfolia

ČÁST PÁTÁ NĚKTERÁ PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK HLAVA I PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI. Díl 1. Angažovanost investičního portfolia ČÁST PÁTÁ NĚKTERÁ PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK HLAVA I PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI Díl 1 Angažovanost investičního portfolia 180 Vymezení angažovanosti investičního portfolia (1) Angažovaností investičního portfolia

Více

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.9.2014 C(2014) 6515 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA-BoS-14/174 CS Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20;

Více

2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89. Obecné otázky

2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89. Obecné otázky 2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89 HLAVA VIII OMEZENÍ VÝROBY, UVÁDĚNÍ NA TRH A POUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, M3 SMĚSÍ A PŘEDMĚTŮ KAPITOLA 1 Obecné otázky Článek 67 Obecná ustanovení 1. Látka

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.6.2015 COM(2015) 289 final 2015/0129 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Itálii povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 206 a 226 směrnice

Více

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie 1 Zaměření Cílem je podpořit zaměstnanost a sociální ochranu, bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků Kategorizace zákazníků Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana...3 3.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.7.2014 C(2014) 4580 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 o podmínkách pro klasifikaci bez dalšího zkoušení některých nepotahovaných

Více

Legislativa investičního bankovnictví

Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

ČÁST OSMÁ NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE

ČÁST OSMÁ NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE ČÁST OSMÁ NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE [K 24 odst. 1 zákona o bankách, k 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k 199 odst. 2 písm. g) zákona o podnikání

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 5 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 4 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POŽADAVKY NA KAPITÁL INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Česká národní banka podle 18e odst. 1 zákona

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting 4J neboli iniciativy Evropské komise Evropská komise připravila v rámci přípravy

Více

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M.

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Finanční nástroje a Junckerův balíček 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Proč IFN shrnutí makro dat Vývoj MRO úrokové sazby ECB v % - 1999 2014 Vývoj kapitálových výdajů ČR 1996-2013 5,00 4,50 4,00 3,50

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Politika výkonu hlasovacích práv

Politika výkonu hlasovacích práv Politika výkonu hlasovacích práv Účinnost ke dni: 22.07.2014 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.4.2012 SWD(2012) 82 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v rámci jednotného

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení Realizace finančního nástroje JESSICA 11. září 2012 BYTOVÝ FOND ČR kde jsme výchozí situace ZANEDBANOST BYTOVÉHO FONDU CELKOVÁ INVESTIČNÍ POTŘEBA PRO SEKTOR BYDLENÍ NUTNÁ ROČNÍ

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Stránka 1 z 5 Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2014 C(2014) 4625 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 o podmínkách klasifikace bez zkoušení desek na bázi dřeva podle normy EN 13986

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ Úřední věstník Evropské unie L 148 České vydání Právní předpisy Svazek 57 20. května 2014 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014 ze dne 11. března

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/36/EU

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/36/EU L 176/338 Úřední věstník Evropské unie 27.6.2013 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP

Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP Jan Novák Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů Jan.Novak2@mzp.cz Ochrana ovzduší ve státní správě IX, 23. 10. 2014, Hrotovice 2 Obsah Finanční

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 9. 6. 2010 2010/2072(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 Thomas Händel (PE441.371v01-00) Financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Východiska Forma vytváření dlouhodobých rezerv s podporou státu Státní podpora je postavená na stejnou úroveň jako u soukromého

Více

L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013

L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1375/2013 ze dne 19. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy

Více

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010 Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry

Více

Investiční plán pro Evropu

Investiční plán pro Evropu Investiční plán pro Evropu Cyklický trojúhelník INVESTICE STRUKTURÁLNÍ REFORMY FISKÁLNÍ ODPOVĚDNOST 1 Investiční plán pro Evropu MOBILIZOVAT FINANCE NA INVESTICE DOSTAT FINANCE DO REÁLNÉ EKONOMIKY Silný

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA

Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 19. 9. 2012 2011/0389(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro právní záležitosti k návrhu směrnice

Více

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný

Více

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1 BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á KO

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Č.j. VP/S 69b/00-160 V Brně dne 8. prosince 2000

Č.j. VP/S 69b/00-160 V Brně dne 8. prosince 2000 Č.j. VP/S 69b/00-160 V Brně dne 8. prosince 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 20. 11. 2000 na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 15. 11. 2000

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2134(INI) 19. 9. 2012. o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (2012/2134(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2134(INI) 19. 9. 2012. o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (2012/2134(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 19. 9. 2012 2012/2134(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (2012/2134(INI)) Hospodářský a měnový výbor

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PŘÍLOHA. Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1

PŘÍLOHA. Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1 CS PŘÍLOHA Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1 1 Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci

Více

Basel III: dopad do českého finančního sektoru

Basel III: dopad do českého finančního sektoru Jak Basel III ovlivní podnikatelskou činnost a řízení bank Basel III: dopad do českého finančního sektoru Vladimír Tomšík Česká národní banka 31. květen 2011 Osnova Cíle Basel III Oblasti, které Basel

Více

Výroční zpráva za rok 2006

Výroční zpráva za rok 2006 Výroční zpráva za rok 2006 Obchodní firma: Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD Orlí 482/3 602 00 Brno IČO: 25571150 I. Údaje o družstvu k 30.6.2006 Počet členů družstva: 367 Výše členského podílu

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více