Revize Úmluvy TIR EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE PŘÍRUČKA PRO TIR. včetně. Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR

Transkript

1 Revize Úmluvy TIR EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE Ženeva PŘÍRUČKA PRO TIR včetně Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Celní úmluva TIR, 1975) POZNÁMKA Použitý způsob vyjadřování a prezentace textu v této publikaci nenaznačuje v žádném případě jakékoli názory sekretariátu Organizace spojených národů na právní stav jakéhokoli státu, teritoria, města nebo území, nebo na jeho orgány, respektive na vymezení státních nebo jiných hranic. 1

2 PŘÍRUČKA PRO TIR (Transports Internationaux Routiers) Obsah Tranzitní systém TIR Celní úmluva TIR, 1975 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (plný text včetně vysvětlivek a komentářů) Změny vyplývající z revize Úmluvy TIR Přílohy k úmluvě TIR, 1975 (včetně vysvětlivek a komentářů) Příloha 1 Vzor Karnetu TIR; Příloha 2 Řád o technických podmínkách platných pro silniční vozidla, která mohou být schválena pro mezinárodní přepravu pod celní závěrou; Příloha 3 Postup při schvalování silničních vozidel vyhovujících technickým podmínkám stanoveným v předpisech uvedených v Příloze 2; Příloha 4 Vzor schvalovacího osvědčení silničního vozidla; Příloha 5 Tabulky TIR; Příloha 6 Vysvětlivky; Příloha 7 Příloha o schvalování kontejnerů; Příloha 8 Složení, funkce a jednací řád Správního výboru a Výkonné rady TIR; Příloha 9 Přístup do režimu TIR

3 PŘÍRUČKA PRO TIR 1/ Revize Úmluvy TIR Tuto publikaci připravil sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN/ECE), a to na základě požadavku Správního výboru Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě TIR (dále jen "Celní úmluva TIR, 1975"), formulovaného na jeho šestém zasedání, konaném v říjnu Výbor přijal rozhodnutí, že by měl sekretariát ECE vydat Příručku pro TIR, která by obsahovala text Celní úmluvy TIR, 1975, její technické přílohy 1 až 8, vysvětlivky, příslušné komentáře k určitým ustanovením a další informace užitečné pro celní orgány a dopravce. Toto současné vydání Příručky pro TIR má tři hlavní oddíly: První oddíl popisuje podrobně dopravní systém TIR, jeho působnost, cíle, funkce a analyzuje možný budoucí vývoj. Druhý oddíl obsahuje úplný text Celní úmluvy TIR, 1975, platný (doplňky další změny, které nabyly platnosti ještě v roce 1993 nebo do ) k 1.říjnu Uspořádání tohoto oddílu v podstatě napodobuje strukturu Celní úmluvy TIR, Ovšem vysvětlivky, zařazené do přílohy 6 a přílohy 7, části III úmluvy, byly umístěny za ta ustanovení úmluvy, jichž se týkají. Rovněž komentáře byly umístěny k těm ustanovením úmluvy, která komentují. Komentáře obsažené v Příručce pro TIR nejsou pro smluvní strany Celní úmluvy TIR, 1975 právně závazné. Jsou ale důležité pro výklad, sladění a aplikaci úmluvy, protože vyjadřují názor Správního výboru Celní úmluvy TIR, 1975 a Pracovní skupiny Evropské hospodářské komise OSN (UN/ECE) pro celní otázky týkající se dopravy. Třetí oddíl poskytuje informace o aplikaci Celní úmluvy TIR, 1975 a přináší jako příklad řádně vyplněný karnet TIR. 1/ "TIR" je zkratkou pro: "Transports Internationaux Routiers". 2

4 Revize Úmluvy TIR TRANZITNÍ SYSTÉM TIR I. ÚVOD Konference o revizi, konaná v listopadu 1975 pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN (EHK/OSN), vypracovala Celní úmluvu TIR, 1975, která pak vstoupila v platnost v roce Od té doby úmluva neustále prokazuje, že je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních dopravních ujednání a že je rovněž ve skutečnosti dosud jediným univerzálním dopravním systémem. Výchozí idea Celní úmluvy TIR, 1975 a jejího dopravního režimu se stala základem mnoha regionálních dopravních systémů a tím přispěla přímo nebo nepřímo k usnadnění mezinárodní dopravy, jmenovitě mezinárodní silniční dopravy, a to nejen v Evropě a na Středním východě, ale i v dalších částech světa, jako je Afrika a Jižní Amerika. Každý, kdo cestoval po evropských silnicích, rozpozná známou modrobílou tabulku TIR, kterou jsou opatřeny tisíce nákladních aut a návěsů, využívající tranzitní systém TIR. I když někdy může pro určité motoristy znamenat překážku na jejich cestě, přece jen je pro řidiče nebo dopravce tato tabulka klíčem k rychlé a efektivní mezinárodní přepravě. Celní úmluva TIR, 1975 oslavovala v roce 1995 své 20. narozeniny a tato událost nám poskytla příležitost připomenout si její výhody a zamyslet se krátce nad budoucností tranzitního systému TIR. II. HISTORICKÝ VÝVOJ Práce na vývoji tranzitního systému TIR začaly pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN brzy po 2. světové válce. První smlouvu o TIR uzavřel v roce 1949 nevelký počet evropských států. Úspěch tohoto rozsahově omezeného programu vedl k jednáním o Celní úmluvě o přepravě zboží na základě karnetu TIR, kterou v roce 1959 přijal Výbor EHK/OSN pro vnitrozemskou dopravu a která vstoupila v platnost v roce Tato první úmluva TIR byla v roce 1975 novelizována, aby tak bylo možné promítnou praktické zkušenosti z provozování systému i technický pokrok a měnící se celní a dopravní nároky. Zkušenosti nabyté v průběhu prvních deseti či patnácti let provozování systému byly takto využity pro vytvoření novelizovaného systému TIR, který je efektivnější a méně složitý a zároveň i více bezpečný z celního hlediska. Dalším důvodem, proč bylo třeba původní systém TIR pozměnit, byl nástup nové dopravní techniky počátkem 60.let - lodních kontejnerů. Ty pak byly o něco později následovány kontejnery pro pozemní dopravu, které začaly používat evropské železnice, a dále přepravními skříněmi, zaváděnými ke zlepšení efektivnosti silniční a železniční dopravy. Tyto nové kombinované nebo multimodální dopravní techniky si vynutily uznání kontejneru - za určitých podmínek - jako celně bezpečné nákladní jednotky. Znamenalo to, že režim TIR nepokrýval nadále jen silniční dopravu, ale že se rozšířil na železniční, vnitrozemskou vodní a dokonce i na námořní dopravu, i když minimálně část celé přepravní operace musí být stále uskutečněna po silnici. 3

5 Revize Úmluvy TIR Nová Celní úmluva TIR, 1975 už proto obsahovala ustanovení týkající se multimodálního režimu dopravy, jak to odpovídalo moderním dopravním technikám a požadavkům. Vstupem nové úmluvy v platnost byla zároveň ukončena a nahrazena stará úmluva z roku Přesto stará úmluva zůstává z různých důvodů ještě v platnosti; jedním je skutečnost, že jedna smluvní strana staré úmluvy dosud nepřistoupila k novelizované Celní úmluvě TIR, III. GEOGRAFICKÁ PŮSOBNOST Téměř osmnáct let po své novelizaci v roce 1975 dokazuje Celní úmluva TIR, 1975 že je jedním z nejefektivnějších mezinárodních ujednání, sjednaných pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN). V současnosti má téměř 50 smluvních stran, včetně Evropských společenství (ES). Působí po celé Evropě a zasahuje do Severní Ameriky a na Blízký a Střední východ. Mezi smluvní strany patří Spojené státy americké a Kanada, stejně jako Chile a Uruguay v Jižní Americe (viz Příloha 1). Úspěšnost systému TIR je možné posoudit také podle každoročně vydávaných karnetů TIR. Zatímco v roce 1952 bylo vydáno něco málo přes karnetů, v roce 1992 už bylo uskutečněno více jak 1,25 milionu přepravních operací TIR. IV. CÍL Systémy celního tranzitu jsou koncipovány proto, aby v co nejvyšší možné míře usnadnily mezinárodní obchod s přepravou zboží pod celní závěrou a poskytly potřebnou celní bezpečnost a záruky tranzitním zemím. Pro řádné fungování takového systému je nezbytné, aby celní formality nebyly ani příliš obtížné pro celní úředníky, ani příliš složité pro dopravce a jejich zástupce. Proto je žádoucí, aby byla mezi požadavky celních orgánů na straně jedné a požadavky dopravců na straně druhé nastolena rovnováha. V minulosti se postupovalo tak, že při tranzitu zboží přes území jednoho nebo více států v rámci mezinárodní přepravy zboží po silnici uplatňovaly celní orgány každého státu své vlastní postupy a prohlídky. Tyto postupy se stát od státu lišily, ale často zahrnovaly prohlídku nákladu na všech státních hranicích a vymáhání národních zajišťovacích požadavků (záruka, kauce, záloha na clo atd.), které měly pokrýt potenciálně ohroženou úhradu cla a poplatků po dobu tranzitu zboží přes území státu. Opatření uplatňovaná v této souvislosti v jednotlivých tranzitních zemích, vyvolávala značné výdaje, zpoždění a narušování mezinárodní dopravy. Právě ve snaze snížit potíže, s nimiž se setkávali dopravci a zároveň poskytnout celním správám systém mezinárodní kontroly, který by nahradil tradiční národní postupy a přitom efektivně zabezpečoval zdroj příjmů každého státu, přes jehož území bylo zboží přepravováno, byl vyvinut systém TIR. 4

6 V. PRINCIPY Revize Úmluvy TIR Níže přinášíme stručný popis principů tranzitního režimu TIR, jak jsou rozváděny Celní úmluvou, Dokládá to, jak je systém díky své jednoduchosti a efektivnosti pro dopravce a celní orgány zajímavý. Aby byla zaručena přeprava zboží s minimálními potížemi při tranzitu a zároveň s maximálními zárukami pro celní správy ve všech tranzitních zemích, jsou do systému TIR zakotveny čtyři základní požadavky - čtyři základní pilíře tranzitního systému TIR: - Celně bezpečná silniční vozidla a kontejnery - Mezinárodní záruka - Karnet TIR - Vzájemné uznávání celních kontrol a) Schvalování silničních vozidel a kontejnerů - zboží je přepravováno v celně bezpečných vozidlech nebo kontejnerech. Pokud se týká celní bezpečnosti, stanovuje Celní úmluva TIR, 1975, že zboží musí být přepravováno v kontejnerech nebo silničních vozidlech, jejichž nákladový prostor je konstruován takovým způsobem, aby nebyl možný přístup dovnitř, když byl zajištěn přiložením celní závěry a aby byl jakýkoliv pokus o vniknutí dovnitř jasně patrný. Pro dosažení tohoto cíle stanovuje úmluva příslušné konstrukční normy a schvalovací postupy. Zboží může být přepravováno na podkladě karnetu TIR pouze tehdy, když je silniční vozidlo nebo kontejner uznáno jako vyhovující takovým podmínkám. Pro těžké a objemné zboží, které nemůže být přepravováno běžným způsobem, platí zvláštní ustanovení. Jestliže kontejner nebo nákladová jednotka splňuje požadavky úmluvy, vydá příslušný národní schvalovací nebo inspekční orgán pro tento kontejner schvalovací osvědčení nebo schvalovací štítek. Jedna z trvalých pracovních skupin EHK/OSN každoročně projednává nové konstrukční úpravy, navrhované výrobci. Po schválení nebo zamítnutí nové konstrukce vydá pracovní skupina ke svému rozhodnutí komentář, respektive jedná-li se o významnou a obecně aplikovatelnou novou konstrukci, vyzve v případě potřeby smluvní stranu, aby svůj návrh předložila jako námět na doplněk úmluvy. b) Mezinárodní záruční systém - ohrožená cla a daně budou po dobu přepravy zajištěna mezinárodně platnou zárukou. Druhým základním prvkem dopravního režimu TIR je jeho mezinárodní záruční systém. Tento systém byl vyvinut proto, aby bylo zabezpečeno, že v průběhu přepravních 5

7 Revize Úmluvy TIR operací ohrožená cla a poplatky budou v kterémkoliv okamžiku zaručena národním záručním sdružením, jestliže by nemohl být činěn odpovědným příslušný dopravce TIR. Funkce záručního systému TIR je jasná. Každé sdružení, které reprezentuje dopravce určité země a které je uznáno celní správou této země, ručí v dané zemi za úhradu veškerých cel a poplatků, které se stanou splatné, dojde-li v průběhu operace TIR k porušení stanovených předpisů. Národní záruční sdružení ručí za úhradu cel a poplatků ze strany národních nebo zahraničních dopravců provádějících přepravu na podkladě karnetu TIR, který byl vydán samotným národním záručním sdružením nebo i záručním sdružením v jiné zemi. Každá země má tedy v případě tranzitní operace TIR přes její území výhodu, vyplývající ze záruky platné pro její území. Existuje tu, tak řečeno, národní partner, na něhož se mohou celní orgány v případě porušení předpisů obracet. Celý systém můžeme proto považovat za nástupnický systém národních přeprav, který je ovšem založen spíše na mezinárodních než národních opatřeních, tj. uskutečňuje přepravu pod mezinárodně platnou zárukou. Všechna národní záruční sdružení tvoří dohromady mezinárodní záruční řetěz, který spojuje všechny smluvní strany Celní úmluvy TIR, V současnosti je tento jediný existující záruční řetěz spravován a udržován Svazem mezinárodní silniční dopravy (dále jen"iru") se sídlem v Ženevě (Švýcarsko). Když zjistí porušení předpisů, měly by celní orgány, kdykoliv je to možné, nejdříve vymáhat platby na přímo odpovědných osobách, než se pak obrátí na záruční sdružení. Když je třeba realizovat záruku (například v případě úpadku bezprostředně odpovědné osoby), je to vždy záruční sdružení země, v níž bylo porušení zjištěno, na něž se celní orgány této země obracejí, aby tak bylo možno záležitost vyřídit uvnitř této země. Příslušné záruční sdružení bude ovšem prostřednictvím IRU vyžadovat náhradu u mezinárodního pojišťovacího poolu. Protože žádná záruka nemůže být neomezeně vysoká, jsou pro každou zemi stanoveny individuální finanční limity záruky. Maximální výše, kterou v současnosti ručí IRU, je USD na jeden karnet TIR. Byl zaveden i zvláštní karnet TIR s vysokou zárukou, která má pokrývat zboží poznamenané vysokým rizikem jako je alkohol a tabák, tento karnet je kryt zárukou ve výši USD, ale v současné době je jeho vydávání ze strany IRU a národních vydávajících a ručících sdružení zastaveno. Celní úmluva TIR, 1975 rovněž stanovuje časový limit na právo celních orgánů vymáhat záruku. Proto je určeno, že v případě bezpodmínečného uvolnění karnetu TIR ze strany celních orgánů už nelze uplatňovat na záruku žádný nárok, pokud se neprokáže, že potvrzení o uvolnění karnetu bylo získáno neoprávněným nebo podvodným způsobem. Když karnet TIR není uvolněn, nebo je uvolněn podmínečně, musí být o tom záruční sdružení orgány příslušné země uvědoměno do jednoho roku od data přijetí karnetu. Úhrada cel a poplatků může být pak vymáhána nejdříve tři měsíce po tomto uvědomění. Tato časová prodleva poskytuje možnost provést podrobné šetření a poskytnout celním orgánům vysvětlení, díky němuž se v mnoha případech může stát požadavek úhrady bezpředmětný. Vybudování dobře fungujícího mezinárodního záručního systému je poměrně náročný úkol a vyžaduje pečlivé zvážení. Jako příklad poslouží popis mezinárodního záručního systému, vybudovaného v rámci Celní úmluvy TIR, 1975 organizací IRU, který uvádíme v Příloze 2. 6

8 Revize Úmluvy TIR c) Karnet TIR - zboží bude doprovázeno mezinárodně uznávaným karnetem, který vstupuje v platnost v zemi odeslání a který slouží jako celní - kontrolní doklad v zemi odeslání, tranzitu a určení Třetím a nejvíce viditelným prvkem celého systému TIR jsou kromě tabulek TIR na vozidlech karnety TIR, které vlastně tvoří správní páteř systému TIR. Karnety TIR jsou v současnosti vydávány organizací IRU národním záručním sdružením, a to za podmínek stanovených závazkovými smlouvami uzavřenými s IRU. Jednotlivá záruční sdružení pak dále vydávají karnety TIR dopravcům ve vlastní zemi, a to v souladu s podmínkami stanovenými v závazném prohlášení, které dopravce podepíše u sdružení. Titulní strana obalu karnetu TIR a série dvojic útržkových a kmenových listů uvnitř obalu charakterizují základní funkci karnetu TIR s ohledem na kontroly prováděné celními orgány a na účinnost záručního systému. V každé zemi, v níž se uskutečňuje operace TIR, se použije soubor dvou útržkových a dvou kmenových listů. V současnosti používané karnety TIR obsahují 14 nebo 20 útržkových a kmenových listů, takže karnet může platit maximálně v 7 nebo 10 státech. Předložení platného karnetu TIR, který nese jména, razítka a podpisy IRU a vydávajícího sdružení a který je dopravcem řádně vyplněn, představuje samo o sobě důkaz existence a platnosti záruky. Karnet TIR platí až do ukončení operace TIR v celnici určení, pokud byl předložen celnici odeslání do data, předepsaného sdružením, které jej vydalo. K 1.září 1987 byl jako doplněk k běžnému zaveden nový karnet TIR pro multimodální dopravu, který vyhovuje speciálně požadavkům na regionální i mezikontinentální multimodální dopravu. V současnosti je výdej multimodálního karnetu zastaven. Nový multimodální karnet TIR, který byl také vydáván organizací IRU, obsahuje další list, od ostatních jasně oddělený, který je určen výlučně pro multimodální dopravu a pro identifikaci osob, tvořících celkový dopravní řetězec (viz Přílohu 3). Majitel multimodálního karnetu TIR zapíše při přepravě zboží na podkladě karnetu TIR formou multimodální dopravní operace do tohoto dodatečného listu jméno a adresu následujícího držitele multimodálního karnetu TIR. Tato osoba se naopak přesvědčí o stavu závěr nebo identifikačních značek, přiložených celními orgány a potvrdí počet dopravních dokladů, přiložených ke karnetu TIR (jsou-li nějaké). Postup se opakuje, kdykoliv je zboží, přepravované na podkladě multimodálního karnetu TIR, předáno dalšímu následujícímu přepravci. Jednu kopii deklarace na doplňkovém listu si ponechá osoba předávající zboží a v karnetu zůstane průklepová kopie. Tento doplňkový list pro multimodální dopravu, který není součástí celních dokladů a má proto zcela soukromý charakter, poskytuje důkaz o osobách odpovědných za narušení systému TIR a usnadňuje uspořádání nároků mezi dopravci v multimodálním řetězci. Od 1.září 1989 byla v platnosti mezinárodní záruka pro tento typ karnetu. 7

9 Revize Úmluvy TIR d) Mezinárodní uznávání celních kontrol - kontrolní opatření celních úřadů, uskutečněná v zemi odeslání, budou uznávaná v tranzitních zemí i zemi určení. Čtvrtým a posledním základním prvkem, na němž spočívá systém TIR, je princip, že celní kontrolní úkony provedené v zemi odeslání budou uznány tranzitními zeměmi a zeměmi určení. Díky tomuto principu nemá být zboží, přepravované v rámci režimu TIR v silničních vozidlech nebo kontejnerech pod celní závěrou, podle obecného pravidla kontrolováno tranzitními celnicemi a právě to znamená pro dopravce hlavní přednost systému TIR. Tato zásada nicméně nevylučuje právo celních úřadů provádět namátkové kontroly v případech, kdy mají podezření na porušení předpisů, ale bere se za dané a dokonce se to zdůrazňuje v Celní úmluvě TIR, 1975, že takové prohlídky budou výjimečné. Tento postup, který je pro dopravce velmi přitažlivý, v podstatě znamená, že prohlídka provedená celním úřadem, odeslání bude jako taková uznána všemi dalšími celními úřady v rámci tranzitní operace TIR. Z těchto důvodů a rovněž s ohledem na prohloubení a záruku důvěry v systém TIR ze strany všech příslušných celních orgánů má celní úřad odeslání stěžejní roli. Proto je nezbytné, aby byla celní kontrola na celním úřadu odeslání přísná a důkladná, neboť právě na tom závisí řádná funkce celého režimu TIR. Přitom je žádoucí zabránit zejména následujícímu: - falešné deklaraci zboží, která umožňuje záměnu zboží v průběhu cesty (naloží se například cigarety, ale deklarují papírové tapety, cigarety se později vyloží a tapety naloží); - přepravě zboží, které není uvedeno v manifestu TIR karnetu (například cigarety, alkohol, drogy, zbraně); - Celní úřad odeslání musí před přiložením závěr také zkontrolovat stav silničního vozidla nebo kontejneru a v případě plachtou pokrytých vozidel nebo kontejnerů stav plachet a jejich upevňovacích prvků, protože toto vybavení není zahrnuto do schvalovacího osvědčení; VI. FUNGOVÁNÍ Na celním úřadu odeslání, kde se obvykle provádějí vývozní formality, zkontrolují celníci podle informací uvedených v karnetu TIR, který vyplnil dopravce, náklad. Celní úřad přiloží na vozidlo závěry, zaznamená to do karnetu TIR, ponechá si jeden list a potvrdí odpovídající útržkový list. Karnet TIR je pak vrácen dopravci, který může zahájit přepravní operaci. Při přejezdu výstupní hranice této země ověří pohraniční celní úřad závěry, odtrhne druhý list z karnetu TIR a potvrdí odpovídající útržkový list. Vozidlo může zemi opustit, protože celními úřady byly potvrzeny oba útržkové listy, což dokládá ukončení operace TIR v této zemi. 8

10 Revize Úmluvy TIR Celní orgány budou nyní provádět kontrolu následujícím postupem: výstupní celní úřad (tj. celní úřad na hranicích) odešle část útržkového listu celnímu úřadu odeslání. Ta porovná obdržený list s tím, který si původně ponechala. Nemá-li výstupní celní úřad žádné námitky nebo výhrady, operace TIR je tím v dané zemi skončená a karnet TIR je považován za potvrzený bez výhrad. Obsahuje-li útržkový list oddělený výstupním celním úřadem výhrady, nebo nedojde-li do celního úřadu odeslání, zahájí tato jednání s národním záručním sdružením a sdělí mu, že karnet TIR byl buď potvrzen s výhradami nebo nebyl vůbec potvrzen. Jestliže poskytnuté vysvětlení celní orgány neuspokojí, využijí nyní Celní úmluvy TIR, 1975 a národního zákonodárství k vyměření cla a poplatků, které jsou danému celnímu úřadu splatné. Ukáželi se, že poplatky není možné inkasovat od bezprostředně odpovědné osoby, oznámí celní orgány záručnímu sdružení, že musí zaplatit nárokovanou sumu. Ve všech tranzitních zemích je systém podobný tomu, který je uplatňován v zemi odeslání. Vstupní celní úřad tranzitní země zkontroluje závěry a odejme z karnetu TIR jeden list; stejně tak postupuje výstupní celní úřad. Oba listy jsou pak pro účely finální kontroly porovnány a tranzitní operace je tím ukončena, nebo v případě porušení předpisů je zahájen výše popsaný postup. V zemi určení, pokud je vstupní pohraniční celní úřad zároveň celním úřadem určení, potvrdí tento celní úřad karnet TIR, ponechá si dva listy a přebírá na sebe odpovědnost za zboží, které má být projednáno v rámci jiného celního režimu (skladování nebo celní odbavení atd.). Když má být náklad dopraven do jiného celního úřadu v zemi, funguje vstupní celní úřad jako vstupní pohraniční celní úřad a následující vnitrozemský celní úřad se stává celním úřadem určení. Systém běžně funguje výše popsaným způsobem, ale práva všech celních úřadů provést prohlídku zboží zůstávají nedotčena. Má-li některý celní úřad podezření na podvod, nebo zjistí-li porušení závěry, respektive když má obavy, že bylo neoprávněně manipulováno s karnetem TIR, zkontroluje zboží. Pro zabezpečení účinnější kontroly může celní úřad předepsat dopravní trasu, na které bude možné vozidla rozpoznat podle tabulky TIR, jíž musí být opatřeno. Obdobně může být požadováno, aby byla cesta uskutečněna v rozumném časovém limitu. Dopravce, který není z určitých důvodů (záplavy, sníh, porucha) schopen dodržet časový limit nebo trasu, musí to tuto skutečnost zdůvodnit. V závažnějších případech, jako je porušení závěry, nezbytnost přeložit zboží na jiné vozidlo, úplné nebo částečné zničení nákladu, si musí dopravce obstarat oficiální potvrzení od nějakého dostupného místního státního orgánu (např. policie). Na základě takové zprávy pak může celní úřad zahájit šetření, aby ověřil její důvěryhodnost. 9

11 VII. VÝHODY Revize Úmluvy TIR a) Výhody pro celní správy Z pohledu kontrolních celních opatření na hranicích přináší systém TIR pro celní správy evidentní výhody, protože omezuje rozsah běžných požadavků národních tranzitních režimů. Zároveň systém eliminuje potřebu - kladoucí velké nároky na pracovní sílu a vybavení - fyzických prohlídek v tranzitních zemích, kromě kontroly závěr a vnějškového stavu vozidla či kontejneru. Stejně tak vylučuje nezbytnost existence národních záruk a národních dokumentačních systémů. Další přednosti vyplývají z toho, že mezinárodní přepravní operace se uskutečňuje na podkladě jediného tranzitního dokladu, karnetu TIR, což snižuje nebezpečí, že celním správám budou předkládány nesprávné informace. b) Výhody pro obor dopravy Rovněž pro obchod a dopravu jsou výhody systému evidentní. Zboží může překračovat státní hranice za minimálního zásahu celních správ. Odbouráváním tradičních překážek mezinárodní přepravy zboží podporuje systém TIR rozvoj mezinárodního obchodu. Snižováním jinak vznikajících zpoždění přispívá ke vzniku značných úspor v dopravních nákladech. Navíc novelizovaná ustanovení Celní úmluvy TIR, 1975 umožňují, aby se výhody systému široce uplatňovaly i v kontejnerové přepravě. Nakonec redukce překážek, které mezinárodní silniční dopravě vytvářejí celní kontroly, skýtá vývozcům možnost zvolit si snadno takovou formu přepravy, která odpovídá jejich potřebám. Pro usnadnění multimodální dopravy v rámci režimu TIR byl v roce 1987 zaveden nový multimodální karnet TIR. Ten umožňuje evidenci osob odpovědných za jakékoliv narušení systému TIR a také vyrovnání nároků mezi dopravci multimodálního režimu. VIII. UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY Celní úmluva TIR, 1975 je jednou z nejmodernějších a nejdokonalejších mezinárodních celních úmluv. Funguje vysoce efektivně a v průběhu jejího uplatňování se vyskytlo jen několik málo sporů, které byly výsledkem nejasně a obecně formulovaných ustanovení a jejich rozdílného výkladu. Hladké uplatňování úmluvy má několik důvodů; jedním je zájem všech zainteresovaných stran, ať to jsou dopravci nebo celní orgány, na udržování systému v chodu, protože šetří všem čas i peníze. Jiný důvod spočívá v tom, že autoři Celní úmluvy TIR, 1975 už poskytli určitý právní výklad textu formou vysvětlivek, které zapracovali do úmluvy. Tyto vysvětlivky, které jsou integrální součástí vlastní úmluvy, interpretují určitá ustanovení úmluvy a jejích příloh a popisují některé doporučené praktiky při běžném provozu systému TIR. Vysvětlivky nikterak nemění jednotlivá ustanovení úmluvy, pouze upřesňují jejich obsah, smysl a dosah. Technologické změny probíhají v současnosti velmi rychle a to, co bylo "vrcholem" v roce 1975, kdy byla Celní úmluva TIR, 1975 formulována, nemusí už dnes patřit k tomu nejlepšímu. Tato skutečnost ovlivňuje nejen celní techniky, ale také výrobu vozidel a kontejnerů a techniky pašování. Protože se navíc stává pašované zboží stále dražší, rostou i zisky pašeráků a proto se také objevují stále důmyslnější techniky pašování. S ohledem na 10

12 Revize Úmluvy TIR tyto skutečnosti musí být systém TIR a Celní úmluva TIR, 1975 jakožto jeho právní nástroj průběžně aktualizovány a právě za to je odpovědný Správní výbor Celní úmluvy TIR,1975 a EHK/OSN. Správní výbor TIR, který je tvořen všemi smluvními stranami úmluvy, se schází pod záštitou EHK/OSN jednou ročně v Ženevě, aby zde schvaloval pozměňovací návrhy úmluvy a poskytl všem zainteresovaným zemím a orgánům příležitost k výměně názorů na fungování systému. V současnosti je v platnosti přes 14 dodatků Celní úmluvy TIR, Agendu Správního výboru připravuje Pracovní skupina EHK/OSN pro celní otázky týkající se dopravy, která se zpravidla schází v Ženevě třikrát ročně. Účast v Pracovní skupině je otevřená pro všechny členy Organizace spojených národů a pro všechny zainteresované mezinárodní organizace. Pracovní skupina schvaluje komentáře k určitým ustanovením úmluvy. Tyto komentáře nejsou pro smluvní strany právně závazné, jako jsou články a vysvětlivky úmluvy. Přesto jsou důležité pro výklad, sladění a aplikaci Celní úmluvy TIR, 1975, protože odrážejí jednotné stanovisko Pracovní skupiny expertů EHK/OSN, v níž je zastoupena většina smluvních stran a hlavní uživatelé systému TIR. IX. BUDOUCÍ VÝVOJ SYSTÉMU TIR a) Celosvětová aplikace systému TIR Pod záštitou Organizace spojených nároků je systém TIR trvale rozšiřován, aby byl pokud možno dostupný pro všechny země, které by si přály tento systém využívat. V roce 1984 přijala Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů rezoluci (1984/79), připravenou Pracovní skupinou EHK/OSN pro celní otázky týkající se dopravy, která doporučuje všem zemím, aby posoudily možnost přistoupení k Celní úmluvě TIR, 1975 a zavedení systému TIR do svého národního zákonodárství. Dále tato rezoluce doporučuje, aby mezinárodní vládní i nevládní organizace, a zejména pak Regionální komise Organizace spojených národů podporovaly rozvoj systému TIR jako univerzálního dopravního systému. K této rezoluci Hospodářské a sociální rady obdržel sekretariát EHK několik povzbudivých reakcí z mimoevropských oblastí, které by mohly nakonec vést k zavedení systému TIR jako jediného celního tranzitního režimu, uplatnitelného na celém světě. V současnosti probíhají práce na vybudování TIR nebo podobného systému v Jižní Americe, a to mezi Argentinou, Brazílií, Chile a Uruguayi. Rovněž určitý počet západoafrických a středoafrických zemí nyní zvažuje možnost zavedení systému TIR, který by byl upraven podle jejich specifických potřeb a možností. Také multimodální karnet TIR se může stát brzy podkladem pro přepravu kontejnerů mezi Severní Amerikou a Evropou a později možná i mezi Japonskem a Evropou. Vedle technických podmínek týkajících se konstrukce a údržby vozidel a kontejnerů je hlavním problémem aplikace dopravního systému TIR mimo Evropu a Severní Ameriku, vybudování dobře fungujícího záručního systému, který by pokrýval daně a poplatky splatné v těchto zemích. Odhadnout riziko pro pojišťovatele a s tím související náklady na celosvětově platný systém karnetů TIR je velmi obtížné, když si uvědomíme 11

13 Revize Úmluvy TIR značné rozdíly v ekonomickém rozvoji řekněme mezi Afrikou a Evropou. Na druhé straně, co všechno by mohla dokázat síť samostatných regionálních záručních systémů, zastřešena celosvětovým záručním programem. Takový systém by usnadňoval nejen regionální přepravu, ale rovněž meziregionální a mezikontinentální přepravu, uskutečňovanou v rámci režimu TIR. Takový globální, a přitom regionální systém je stále ještě teorií - a zůstane teorií i po řadu příštích let. Ovšem díky vrozeným výhodám systému TIR se může eventuálně uskutečnit a s tím i značná redukce administrativních prací, zpoždění v přístavech a na hranicích a nakonec i to, k čemu to všechno směřuje - snížení dopravních nákladů. b) Systém TIR ve světle roku 1992 Evropská společenství (dále jen "ES") a jejich členské státy, nacházející se geograficky v srdci Evropy, vytvořily koncem roku 1992 jednotný mezinárodní trh, zbavený vnitřních hranic, jinými slovy obrovský mezinárodní trh s více jak 320 miliony spotřebitelů. Tento vývoj je důležitý nejen pro 12 členských států ES, ale s ohledem na občas vyjadřované obavy z "pevnosti Evropa" ještě více pro okolní země. Například Turecko realizuje kolem 50 procent svého dovozu a vývozu s ES a v zemích jako Rakousko a Švýcarsko dosahuje tato hodnota téměř 70 procent. Proto bude reakce na tento vývoj pociťována v mnoha zemích a snad je na místě si položit otázku, jaký dopad to bude mít na tranzitní systém TIR. V rámci ES není systém TIR aplikován a kde to bylo zapotřebí, byl tranzitní režim de facto nahrazen tranzitním systémem ES. Tento tranzitní režim ES byl rozšířen a platí nyní pro všechny členské státy ES i pro všechny členské země Evropského sdružení volného obchodu (dále jen "EFTA") (od 1.ledna 1988). Tranzitní režim Společenství měl oproti systému TIR řadu předností. Tyto přednosti ale vymizely po 1. červenci 1987, kdy ES zavedly zjednodušený režim systému TIR, aplikovatelný na vnitřních hranicích. Toto zjednodušení spočívalo ve zrušení formalit na pohraničních výstupních celnicích a v pověření pohraničních vstupních celnic jak prováděním vlastních vstupních formalit, tak formalit prováděných předtím výstupními celnicemi. Tím byla eliminována jedna pohraniční kontrola. Po zrušení všech hranic uvnitř seskupení ES k 1. lednu 1993 jsou celní kontroly nezbytné jen na vnějších hranicích ES. Tím se relativní výhoda tranzitního režimu Společenství vůči systému TIR ztratila a dopravci mimo Společenství jsou na tom stejně jako dopravci uvnitř ES - přinejmenším pokud se týká celního tranzitního režimu. Mimo ES a země EFTA převažuje systém TIR a s ohledem na funkci systému TIR i jako multimodálního tranzitního systému lze předvídat, že dopravci kombinovaného režimu působící v Evropě, zejména v dopravním směru Východ-Západ, ale i zámořští dopravci budou ve zvýšené míře využívat systém TIR pro přepravu svých návěsů, přepravních skříní nebo kontejnerů. 12

14 Revize Úmluvy TIR c) Systém TIR a elektronické zpracování dat Pokračuje náhrada papírové dokumentace elektronickým zpracováním dat, která bude nabývat dále na významu také pro celní správy a dopravce. Celní správa Spojených států amerických už například využívá pro své rozšířené služby normy UN/EDIFACT. UN/EDIFACT je univerzální systém výměny elektronických dat, určený pro správu, obchod a dopravu, který byl vyvinut u EHK/OSN. V současnosti se na přepravě jedné zásilky podílí až 50 institucí v různých zemích, které musí vytvořit, odeslat, přijmout, zpracovat, ověřit, korigovat a archivovat přes 50 různých dokladů v 300 kopiích v průměru na jednu zásilku. Proto se v mezinárodním obchodě stále více uplatňuje elektronické zpracování dat a dálkový přenos, které snižují náklady a urychlují přenos informací. Tento trend bude stále více ovlivňovat celní služby a jimi používané doklady. Celní správy jsou totiž konfrontovány s obrovským dilematem. Na jedné straně se musí řídit zákony, které je zavazují k účtování a vymáhání příjmů účinným a účelným způsobem i k odhalování podvodů a pašování. Na druhé straně jsou v rostoucí míře kritizovány obchodními stranami (dovozci, vývozci, dopravci, speditéry), že neusnadňují rychlý tranzit nákladů. Vezmeme-li v úvahu omezené možnosti celních úřadů, co do počtu pracovníků a stále důmyslnější metody celních podvodů a pašování, zdá se, že nezbývá než zvyšovat produktivitu prostřednictvím elektronického zpracování dat. Systém založený na papírových dokladech, jako je současný karnet TIR, představuje málo efektivní nástroj pro sběr a ověřování dat. Proto už v roce 1985 formulovala EHK/OSN určité náměty na zavedení jednoúčelového mikro-obvodu, "inteligentní karty", neboli elektronického karnetu pro mezinárodní přepravu zboží po silnici, který by mohl nahradit dosavadní papírový karnet. UN/EDIFACT se už stává nepostradatelným prostředkem celních služeb, ovšem projekt "inteligentní karty", založené na vývoji speciálního mikro-obvodu, nezískal z různých důvodů větší podporu. Zdá se ale, že doba je nyní zralá pro vážné posouzení, jaký význam může mít elektronické zpracování dat pro budoucnost současného systému karnetů TIR, aby bylo možné v případě nezbytnosti tento systém přizpůsobit novému prostředí elektronického zpracování dat. X. ZÁVĚR Systém TIR, vytvořený před nějakými 40 lety a Celní úmluva TIR, 1975 prokázaly, že představují vysoce efektivní režim mezinárodní dopravy a sehrály důležitou roli při rozvoji mezinárodního obchodu a dopravy, nejdříve v Evropě a později i mezi Evropou a sousedními kontinenty. Organizace spojených národů je jako univerzální organizace správcem Celní úmluvy TIR, 1975 a poskytuje organizační rámec a služby pro její uplatňování a v případě potřeby schvaluje úpravy Celní úmluvy TIR, 1975 podle měnících se požadavků. Minulé zkušenosti ukázaly, že Celní úmluva TIR, 1975 sloužila jako výraz úsilí EHK/OSN pro rozvoj dopravy zájmům všech zainteresovaných, celním orgánům stejně jako dopravcům a jsou zde všechny důvody pro přesvědčení, že tomu tak bude i v budoucnosti. 13

15 Revize Úmluvy TIR Příloha 1 Příručky TIR CELNÍ ÚMLUVA TIR, 1975 Smluvní strany Země, v nichž jsou možné tranzitní operace TIR (k 1. červnu 1997) 1. Afghánistán Afghánistán 2. Albánie Albánie 3. Alžírsko Alžírsko 4. Arménie - 5. Azerbajdžán - 6. Bělorusko Bělorusko 7. Belgie Belgie 8. Bosna a Hercegovina - 9. Bulharsko Bulharsko 10.Chile - 11.Chorvatsko Chorvatsko 12.Česká republika Česká republika 13.Dánsko Dánsko 14.Estonsko Estonsko 15.Finsko Finsko 16.Francie Francie 17.Gruzie Gruzie 18.Indonésie - 19.Irán (Islámská iránská republika) Irán (Islámská iránská republika) 20.Irsko Irsko 21.Izrael Izrael 22.Itálie Itálie 23.Jordánsko Jordánsko 24.Jugoslávie - 25.Kanada Kanada 26.Korejská republika - 27.Kazachstán Kazachstán 28.Kuvajt Kuvajt 29.Kypr Kypr 30.Litevsko Litevsko 31.Lotyšsko Lotyšsko 32.Lucembursko Lucembursko 33.Maďarsko Maďarsko 34.Malta - 35.Makedonie Makedonie 36.Maroko Maroko 37.Moldávie Moldávie 38.Německo Německo 39.Nizozemsko Nizozemsko 40.Norsko Norsko 41.Polsko Polsko 14

16 Revize Úmluvy TIR CELNÍ ÚMLUVA TIR, 1975 (pokračování) Smluvní strany Země, v nichž jsou možné tranzitní operace TIR (k 1. červnu 1997) 42.Portugalsko Portugalsko 43.Rakousko Rakousko 44.Rumunsko Rumunsko 45.Ruská federace Ruská federace 46.Řecko Řecko 47.Slovensko Slovensko 48.Slovinsko Slovinsko 49.Spojené království Velké Británie a Sev. Irska Spojené král. Velké Británie a Sev. Irska 50.Spojené státy americké - 51.Španělsko Španělsko 52.Švédsko Švédsko 53.Švýcarsko Švýcarsko 54.Tadžikistán - 55.Tunisko Tunisko 56.Turecko Turecko 57.Turkmenistán - 58.Ukrajina Ukrajina 59.Uruguay - 60.Uzbekistán Uzbekistán 61.Evropské hospodářské společenství - 15

17 Revize Úmluvy TIR Příloha 2 Příručky TIR PŘÍKLAD MEZINÁRODNÍHO ZÁRUČNÍHO SYSTÉMU VYTVOŘENÉHO SVAZEM MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY (IRU) a) Vztahy uvnitř mezinárodního záručního řetězu Vztahy mezi mezinárodním poolem pojišťovatelů (dále jen "pojišťovatelů"), národními záručními sdruženími a dopravci, kteří používají karnety TIR, jsou upravovány pojistnou záruční smlouvou na karnety TIR, uzavřenou mezi pojišťovali a IRU, dále závazkovou smlouvou mezi záručním sdružením a IRU a konečně závazným prohlášením podepsaným dopravcem u jeho sdružení. b) Pojistná záruční smlouva Tato smlouva zajišťuje IRU a národní záruční sdružení proti rizikům, vyplývajícím z nesprávného používání karnetů TIR ze strany dopravců. Podle pojistné smlouvy jsou pojišťovatelé povinni uhradit celním orgánům ve stanovené lhůtě částky, které jsou oprávněně označené za splatné, nebo nahradit tyto částky pojištěným, jestliže už byly uhrazeny celním orgánům přímo pojištěnými (IRU nebo záruční sdružení). Na žádost celních orgánů pojišťovatelé ručí za úhradu celním orgánům sami nebo prostřednictvím místní pojišťovny nebo banky, a to společně a nerozdílně s národními záručními sdruženími. Výše pojistného ručení za karnet TIR je omezena na částku, stanovenou celními orgány jednotlivých zemí a akceptovanou národním záručním sdružením. Maximální výše pojištěné částky na jeden karnet je ale stanovena na USD. Vztahy vyplývající z pojistné záruční smlouvy podléhají příslušnému národnímu právu. c) Závazková smlouva záručního sdružení s IRU Pojistná záruční smlouva ukládá prostřednictvím IRU záručním národním sdružením různé povinnosti týkající se hladkého chodu mezinárodního záručního systému. Tyto povinnosti jsou stanoveny v závazkové smlouvě, uzavírané mezi sdružením a IRU. Každé sdružení je tedy povinno: a) informovat prostřednictvím IRU pojišťovatele o každém oznámení od celních orgánů, týkajícího se neuvolnění nebo neoprávněně či podvodně získaného uvolnění karnetu TIR; b) zkompletovat a prostřednictvím IRU odeslat pojišťovatelům dokumenty o všech sporech s celními úřady (identifikace dopravce, příslušné informace o povaze porušení předpisů, nárokované částky a údaje obsažené ve smlouvě; c) vyžádat si u IRU souhlas s úhradou částky, nárokovanou celními orgány; d) přijmout všechna opatření, díky kterým by bylo možné zbavit se odpovědnosti, je-li požadavek celních orgánů nepodložený nebo neoprávněný. 16

18 Revize Úmluvy TIR e) vydávat karnety TIR jen dopravcům, kteří podepsali na sdružení závazné prohlášení a poskytnout prostřednictvím IRU tato prohlášení, kdykoli o ně pojišťovatelé požádají; f) zastavit vydávání nových karnetů dopravcům, kteří byli shledáni vinnými z porušení stanovených pravidel nebo dopravcům, kteří už nenabízejí takové záruky, jaké byly požadovány v době jejich přijetí; g) převést na pojišťovatele veškerá práva na rekurs vůči osobám odpovědným za jednání, které navodilo řízení celních orgánů, a také nárok na dopravcem složenou kauci. h) podílet se v rozsahu stanoveném pojišťovali na úhradě částek splatných celním orgánům proto, že nebyly dodrženy výše uvedené povinnosti. Vztahy mezi IRU a národními záručními sdruženími, vyplývající ze závazkové smlouvy, podléhají švýcarskému právu. d) Závazné prohlášení dopravce podepsané u sdružení Závazné prohlášení dopravce vůči sdružení, které musí každý uživatel karnetu TIR podepsat, zavazuje dopravce k následujícímu: a) na žádost jeho sdružení poskytnout záruku nebo složit zálohu ve výši stanovené sdružením; b) dodržovat všechna ustanovení Celní úmluvy TIR, 1975 týkající se používání karnetů TIR a také pokyny vydávané sdružením; c) vést evidenci karnetů TIR, obdržených a vrácených sdružení po jejich použití, když byly celními orgány řádně orazítkovány. Karnety TIR, které nebyly vůbec použity, je třeba vrátit ihned, jakmile vyprší jejich platnost; d) nedovolit použití nevyplněných karnetů TIR, vydaných na jméno dopravce (tj. neprovádět jejich další prodej); e) uznat při využívání karnetů TIR odpovědnost za vlastní jednání a opomenutí a za jednání a opomenutí svých zástupců nebo jiné osoby, jejichž služeb využívá; f) splnit všechny celní formality, požadované v celních úřadech odeslání, tranzitu a určení; g) neprodleně si vyžádat u příslušných celních úředníků otisky razítek a podpisy, potřebné pro řádné dokončení přepravní operace na podkladě karnetu TIR, nebo si vyžádat potvrzení, jestliže získání razítka a podpisu těchto orgánů či okamžité vrácení karnetu TIR ze strany celního úřadu určení se ukáže jako nemožné; h) ověřit si, zda zápisy provedené v manifestu karnetu TIR odpovídají údajům o zboží, které bylo skutečně naloženo na vozidlo a když tomu tak není, požádat celní orgány o potvrzení uvedených rozdílů; 17

19 Revize Úmluvy TIR i) uskutečnit u celních orgánů nebo jiné osoby či orgánu všechny možné kroky k zabezpečení toho, aby se přepravní operace v rámci systému TIR uskutečnila podle předpisů; j) požádat celní orgány o udání důvodů jejich eventuálních výhrad, zapsaných do karnetu TIR; k) projednat přímo s celními orgány eventuální spor, vzniklý v souvislosti s používáním karnetu TIR a zejména uhradit jimi nárokovanou částku; l) nahradit bez průtahů jakoukoliv částku, jejíž úhrada byla eventuálně vyžádána na záručním sdružení, IRU nebo pojišťovatelích, a to v souladu s Úmluvou TIR, 1975 a v souvislosti s karnety TIR, vydané dopravci. Vztahy mezi dopravcem a jeho sdružením, které vyplývají ze závazného prohlášení, jsou předmětem národního práva. e) Vztahy mezi národním záručním sdružením a celními orgány Dokumenty, které upravují vztahy mezi národním záručním sdružením a celními orgány, nemají jednotný charakter. V některých případech mohou být tyto vztahy determinovány výměnou dopisů mezi celními orgány a záručním sdružením, častěji ale vztahy upravuje jediný dokument, označený jako "smlouva", kterou podepisují celní orgány a záruční sdružení. Bez ohledu na formu a právní titul to ale je "záruční smlouva, kterou uzavírá záruční sdružení podle národního práva" (vysvětlující poznámka k článku 11 Úmluvy TIR z roku 1975) a která je tudíž subjektem občanského (obchodního) národního práva, vztahujícího se na záruční smlouvy. Obsah záruční smlouvy není unifikován, ale smlouva musí zahrnovat: a) prohlášení, že záruční sdružení je přidruženo k IRU a že je touto organizací oprávněno k vydávání karnetů TIR pod svým jménem; b) závazek sdružení, že bude plnit povinnosti, které záručnímu sdružení ukládá Celní úmluva TIR, 1975, jmenovitě povinnost uhradit částky nárokované celními orgány podle této úmluvy a celního práva a uznané za vymáhatelné od národních a zahraničních dopravců za zboží dovezené, vyvezené nebo přepravované v tranzitu na podkladě karnetů TIR, které byly vydány národním záručním sdružením nebo zahraničním sdružením, přidruženým k IRU; c) uvedení maximální částky za jeden karnet TIR, kterou mohou celní orgány v případě neoprávněného nebo podvodného způsobu používání karnetu TIR nárokovat u záručního sdružení; d) konstatování, že záruka sdružení, kterou je sdružení povinováno podle smlouvy a která se vztahuje na úhradu částek nárokovaných celními orgány, musí být zajištěna pojišťovnou (nebo národním či mezinárodním pojišťovatelským poolem, který uzavřel s IRU pojistnou smlouvu); e) postup při řešení sporů vyplývajících z neoprávněného nebo podvodného využívání karnetů TIR; 18

20 Revize Úmluvy TIR f) postup při řešení sporů vyplývajících z odstoupení od záruční smlouvy. Jestliže záruční smlouva stanovuje, že záruka záručního sdružení, která se vztahuje na úhradu částek nárokovaných celními orgány, musí být zajištěna pojišťovnou (nebo národním či mezinárodním pojišťovatelským poolem), je pak sdružení povinno poskytnout celním orgánům záruku vydanou pojišťovatelem. Pojišťovatelem podepsané potvrzení o ručení musí obsahovat společný a nerozdílný závazek pojišťovatele uhradit splatné částky, nárokované celními orgány v souladu s Celní úmluvou TIR, 1975 a celním právem u záručního sdružení, a to částky do výše, stanovené v záruční smlouvě pro jeden karnet TIR. Tomuto potvrzení obvykle předchází uzavření smlouvy mezi pojišťovatelem a národním záručním sdružením, kterou se stanovují podmínky, při nichž bude pojišťovatel odpovědný. Navíc v případě národního pojišťovatele mezinárodní pojišťovatelský pool potvrdí, že veškeré částky zaplacené na základě potvrzení o ručení pojišťovatelský pool zpětně pojištěnému uhradí. 19