Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Čtyřletý vzdělávací program Humanitní gymnázium Pojďme listovat v sobě tak jako v knize

Transkript

1 SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, S.R.O. Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Čtyřletý vzdělávací program Humanitní gymnázium Pojďme listovat v sobě tak jako v knize Ale byl jsem mladý, nemyslel jsem na budoucnost, snadno jsem zahořel a snadno vychládal. Josef Škvorecký Mirákl

2 Soukromé gymnasium Josefa Škvoreckého,s.r.o.; LEGEROVA 5, PRAHA 2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Č.j.: 336/V-01/09 Dne: Spisový znak: Ř-ŠVP-336/V-01/09 Skartační znak: V Účinnost od: Změny: Č.j.: 335/V-01/10 Dne: Spisový znak: Ř-ŠVP-335/V-01/10 Skartační znak: V Účinnost od: Č.j.: 384/V-01/11 Dne: Spisový znak: Ř-ŠVP-384/V-01/11 Skartační znak: V Účinnost od: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: 2

3 OBSAH: OBSAH: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV ŠVP PŘEDKLADATEL ZŘIZOVATEL PLATNOST DOKUMENTU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM FORMA VZDĚLÁVÁNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY VELIKOST ŠKOLY VYBAVENÍ ŠKOLY DOSTUPNOST ŠKOLY KLIMA ŠKOLY CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ: CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZAMĚŘENÍ ŠKOLY: PROFIL ABSOLVENTA: POŽADAVKY NA UCHAZEČE: UKONČOVÁNÍ STUDIA Úrovně obtížnosti Organizace maturitní zkoušky: Společná část Společná část od roku Chyba! Záložka není definována Profilová část Opravné zkoušky EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM...12 DO TÉTO SKUPINY PATŘÍ ŽÁCI ZE SOCIÁLNĚ, KULTURNĚ A JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ. HLAVNÍM PROBLÉMEM BÝVÁ ZPRAVIDLA NEDOSTATEČNÁ ZNALOST VZDĚLÁVACÍHO JAZYKA. U ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ŠKOLA ZAJIŠŤUJE NAPŘÍKLAD:...12 POMOC PŘI DOUČOVÁNÍ,...12 KONZULTACE S PSYCHOLOGEM V PŘÍPADĚ OHROŽENÍ ŽÁKŮ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY,...12 NADSTANDARDNÍ PÉČI VÝCHOVNÉHO PORADCE,...12 FINANČNÍ POMOC PŘI NÁVŠTĚVÁCH KULTURNÍCH NEBO SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ,...12 DALŠÍ AKTIVITY VEDOUCÍ K MAXIMÁLNÍMU ZAPOJENÍ TĚCHTO ŽÁKŮ DO ŽIVOTA ŠKOLY...12 ZÁSADY PRO PRÁCI S DĚTMI SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM:...12 V PŘÍPADĚ POTŘEBY VYPRACOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ...12 ZAJIŠTĚNÍ SKUPINOVÉ NEBO INDIVIDUÁLNÍ PÉČE...13 ZAJIŠTĚNÍ SPECIFICKÝCH UČEBNIC A POMŮCEK...13 VOLBA ODPOVÍDAJÍCÍCH METOD A FOREM PRÁCE...13 NASTOLENÍ PRAVIDELNÉ SPOLUPRÁCE S RODINOU A ODBORNÝM PRACOVIŠTĚM...13 VYTVOŘENÍ PŘÍZNIVÉHO KLIMATU PRO TYTO ŽÁKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ...13 FINANČNÍ PODPORA ŽÁKŮ PŘI ÚČASTI NA ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH S VÝUKOU KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní

4 Kompetence sociální a personální Kompetence občanské UČEBNÍ OSNOVY PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk a jazyková komunikace Literární výchova Ústní maturitní zkouška z literatury PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK Konverzace v anglickém jazyce PŘEDMĚT: FRANCOUZSKÝ JAZYK PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK PŘEDMĚT: ŠPANĚLSKÝ JAZYK PŘEDMĚT: MATEMATIKA PŘEDMĚT: FYZIKA PŘEDMĚT: CHEMIE PŘEDMĚT: BIOLOGIE PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ PŘEDMĚT: ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Obsahové vymezení a integrace oboru ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE: PŘEDMĚT: DĚJEPIS PŘEDMĚT: ZEMĚPIS PŘEDMĚT: DĚJINY UMĚNÍ Začlenění tvůrčích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do předmětu dějiny umění PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA PŘEDMĚT: INFORMATIKA HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPĚCHU STUDENTŮ Požadavky na jednotlivé klasifikační stupně ZÁSADY KLASIFIKACE A KLASIFIKAČNÍ DOKUMENTACE Celkové hodnocení Doplňková zkouška Opravná zkouška Komisionální zkouška Napomínání Opakování ročníku Uvolnění z předmětu Individuální vzdělávací plán Maturitní zkouška AUTOEVALUACE ŠKOLY Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace Evaluační standardy PŘÍLOHA Č. 1/ P1. UČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ P.1.1 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: TVŮRČÍ PSANÍ P.1.2 POVINNĚ VOLITELNÝ PŘEDMĚT: MODERNÍ LITERATURA P.1.3 POVINNĚ VOLITELNÝ PŘEDMĚT: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA P.1.4 POVINNĚ VOLITELNÝ PŘEDMĚT: HUMANITNÍ ZÁKLAD P.1.5 POVINNĚ VOLITELNÝ PŘEDMĚT: MODERNÍ DĚJINY P2. PROJEKTY P2.1 CENA VÉVODY Z EDINBURGHU P2.1.1 Bronz: P2.1.2 Stříbro: P2.1.3 Zlato: P2.2 CELOŠKOLNÍ PROJEKT: PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN P2.2.1 Časové rozvržení

5 P2.2.2 Tématické skupiny a lokality P2.3 CELOŠKOLNÍ PROJEKT: BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY P2.4 MEZINÁRODNÍ PROJEK SE ŠKOLOU LUNDELLSKA SKOLANE ŠVÉDSKÉHO MĚSTA UPPSALA P2.5. PROJEKT EVROPA

6 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 NÁZEV ŠVP Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Školní vzdělávací program byl vytvořen podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání. Motivační název Pojďme listovat v sobě tak jako v knize 1.2 PŘEDKLADATEL Název a adresa školy SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Legerova 5, Praha 2 IČ: Právní forma: s.r.o. Identifikátor právnické osoby: IZO: Ředitelka školy: Koordinátor tvorby ŠVP: Mgr. Věra Kraklová reditel@skvorecky.cz Mgr. Věra Kraklová - kraklova@skvorecky.cz Kontakty ředitelna: kancelář a sborovna: WWW: info@skvorecky.cz ZŘIZOVATEL SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Adresa: Legerova 5, Praha 2 Jednatel: Mgr. Václav Krištof telefon: PLATNOST DOKUMENTU ŠVP platí od 1. září 2009 (pro první ročník/y) 1.5 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Čtyřletý vzdělávací program Obor: K/41 Gymnázium kristof@skvorecky.cz 1.6 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Denní forma vzdělávání Mgr. Věra Kraklová ředitelka školy 6

7 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 VELIKOST ŠKOLY Počet kmenových a odborných učeben odpovídá běžnému provozu maximálně 10 tříd. Kapacita školy podle zřizovací listiny je 280 žáků. 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY Většina učeben je vybavena audio a videotechnikou (DVD, TV, video, zpětný projektor, dataprojektor). Další prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou žákovská knihovna, žákovská studovna, cizojazyčné knihovny, multimediální učebna. Pro výuku informatiky je k dispozici počítačová učebna, žákovská studovna s počítači a přístupem na internet, multimediální učebny s řídícím počítačem a uživatelskými stanicemi. Připojení na internet je možné ze všech počítačů. Využití počítačů včetně internetu je umožněno žákům i učitelům volně i mimo výuku. 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY Naše gymnázium má velmi dobré spojení MHD se všemi částmi města Prahy, metro trasa C stanice I. P. Pavlova nebo Vyšehrad. 2.4 KLIMA ŠKOLY Školní budova pochází z konce 19. století, je umístěna v blízkosti centra, na tzv. Severojižní magistrála, jejíž přílišná zátěž by se měla v příštích letech výrazně omezovat. Pro naši školu je charakteristický otevřený a demokratický přístup k žákům, díky nepříliš velkému počtu žáků vytváří neformální, příjemná až rodinná atmosféra. Vzhledem k tomu, že škola vzdělává i zahraniční žáky, především z východní Evropy a bývalé Jugoslávie, panuje ve škole kosmopolitní atmosféra podporující multikulturní výchovu našich žáků. 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU Učitelský sbor je plně aprobovaný. Složení a počet členů pedagogického sboru závisí na kapacitě a výkonech školy. Při kapacitě 10 tříd se předpokládá, že na naší škole působí zhruba 24 pedagogů. Učitelé pracují v prostředí, které jim umožňuje využití nejvhodnějších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tvůrčího přístupu. S vedením a se sebou navzájem spolupracují v rámci předmětových komisí, jejichž význam stoupne se zařazením průřezových témat napříč jednotlivými předměty. 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ Žáci dochází či dojíždí ze všech částí Prahy, i ze vzdálenějších regionů cca do 100 km; škola mívá vždy i několik dojíždějících žáků, pro které zajišťuje ve spolupráci s MČ Prahy 2 ubytování. 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Na škole probíhají dlouhodobé projekty zaměřené na zahraniční studijní výměny se stálými partnerskými školami v Dánsku Det Kristne Gymnasium v Ringköbing a Švésku Lundellska skolane ze švédského města Uppsala. Pravidelně pořádáme poznávací zájezdy zaměřené na studium dějin umění a historie. 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY Školská rada je ustavena dle Zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Školská rada má šest členů. Naše škola zajišťuje ve spolupráci s vysokými školami pedagogické praxe studentů učitelství, řada našich pedagogů je fakultními učiteli (různé fakulty UK Praha, Literární akademie), předpokládáme rozšíření spolupráce v oblasti projektů a grantových úkolů. Vedení školy podporuje nadstandardní projekty v rámci minimálního preventivního programu. 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ: Škola ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého spolupořádá celostátní literární soutěž pro žáky základních a středních škol O cenu Josefa Škvoreckého. Pravidelně se zúčastňujeme soutěže a následných workshopů Náchodská prima sezona Spolupráce s organizacemi Člověk v tísni, ÚDV Žáci se každoročně účastní sbírkových akcí, především ve spolupráci s nadací Život dětem a Projekt Šance Výchovný poradce školy pomáhá žákům zejména při výběru dalšího uplatnění; řešení individuálních problémů 7

8 Fakultativní sportovní akce Pražský juniorský maraton, baseballový turnaj Klub mladého diváka - Organizace návštěv večerních představení v různých typech divadel Kurzy Národní galerie Filmový klub Besedy se spisovateli, herci, režiséry 8

9 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY: Škola poskytuje čtyřleté gymnaziální studium s rozšířenou výukou humanitních předmětů s ohledem na budoucí zaměří pak volbu předmětů. 3.2 PROFIL ABSOLVENTA: Náš absolvent je humanitně vzdělaný, jazykově vybavený, připravený ke studiu na vysoké škole dle svého osobního zájmu a zaměření u nás i v zahraničí, je ochoten a schopen vyjádřit a obhájit vlastní názor. Žáci jsou připravováni na všechny typy univerzitního studia individuální profilací v soustavě volitelných předmětů, převažuje však zájem o studia humanitní. V rámci výuky volitelných předmětů nabízíme studentům nadstandardní přípravu k budoucímu zaměření především ve výuce tvůrčího psaní, mezi absolventy z let předchozích je několik již publikujících autorů, zaměstnanců různých periodik či televizí či pracovníků kulturního managementu. 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEČE: ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ: Kritéria jsou upřesňována každý rok a zveřejňována v souladu s vyhláškou: Přijímací řízení vychází z výsledků předchozího vzdělávání: Průměr známek z profilových předmětů. Další skutečnosti (soutěže, olympiády a podobně) Případně test obecně studijních předpokladů, slohová práce a motivační pohovor. 3.4 UKONČOVÁNÍ STUDIA Úrovně obtížnosti Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou připraveny ve dvou úrovních obtížnosti základní a vyšší. Obecně platí, že: Dvě úrovně obtížnosti jsou nabízeny: v případě povinných zkoušek společné části; u nepovinných zkoušek společné části z předmětů, z nichž je možné konat rovněž zkoušku povinnou Zkoušky základní úrovně obtížnosti: ověřují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ střední školy, obor či formu vzdělávání; ověřují v daném předmětu pouze to, co podle platných učebních dokumentů má v rámci svého studia probrat maturující na všech typech středních škol, v jakémkoli oboru a v jakékoli formě studia; představuje v daném zkušebním předmětu průnik obsahu vzdělávání všech maturitních oborů Vyšší úroveň obtížnosti zkoušek: je úroveň výběrová a proto nelze očekávat, že na složení této zkoušky své žáky připraví každá škola v každém oboru vzdělávání; ověřuje dovednosti a znalosti vlastní zejména těm oborům vzdělávání, z nich se podstatná část žáků úspěšně hlásí ke studiu na vysoké školy; je odvozena od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách Zkoušky z předmětů, z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika, chemie, biologie, dějepis, zeměpis a dějiny umění): nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti; mají výběrový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovně obtížnosti; jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách Volba úrovně obtížnosti zkoušek: je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ či obor střední školy; v případě komplexních zkoušek z českého jazyka literatury a z cizího jazyka je zároveň volbou obtížnosti všech dílčích zkoušek, tj. dílčí ústní zkoušky, písemné práce i didaktického testu. 9

10 Volbu úrovně obtížnosti zkoušek: provádí žák v rámci přihlášky k maturitní zkoušce; může žák v případě opravné zkoušky zvolit odlišně od té, kterou zvolil v řádném termínu zkoušky Organizace maturitní zkoušky: Rok Společná část 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika 2012 max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění Společná část 2012 Profilová část 2-3 povinné zkoušky - stanoví ředitelka školy max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitelka školy Náběhová fáze Model (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Náběhová fáze obsahuje několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez větších komplikací a aby všichni zúčastnění snáze přivykli této bezesporu velké změně. Její hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úroveň zkoušky z cizího jazyka, ale při jejím neúspěšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspěl v celé společné části. Řešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úroveň a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje, či nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk nebo matematika. Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky musí uspět u obou povinných zkoušek NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis a dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně vyhodnocovaných testů POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky musí maturant uspět u všech tří povinných zkoušek. 10

11 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně vyhodnocovaných testů Profilová část Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy. Skládá se: ze 2 zkoušek, z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky. Profilové zkoušky se mohou konat formou: Studenti si mohou vybrat z nabídky předmětů: základy společenských věd, dějepis, estetická výchova, zeměpis, francouzský jazyk, německý jazyk, španělský jazyk, matematika, biologie a chemie. Zkoušky profilové části se budou konat formou ústní zkoušky a obhajoby maturitní práce,v případě matematiky formou písemné práce a ústní zkoušky. V případě, že si student u druhé povinné zkoušky společné části maturity vybere matematiku, je povinen si v profilové části maturitní zkoušky vybrat zkoušku z cizího jazyka Opravné zkoušky Pro absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úspěšné složení společné i profilové části, tzn. úspěšné vykonání všech povinných zkoušek obou částí. V případě komplexních zkoušek to znamená uspět ve všech třech dílčích zkouškách (dílčí ústní zkoušce, písemné práci i didaktickém testu). Pokud žák neuspěje u jedné nebo více povinných zkoušek v řádném termínu MZ, má možnost konat až dvě opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z těch předmětů, v nichž neuspěl. V případě komplexních zkoušek opravuje všechny tři dílčí zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Opravné zkoušky společné části lze konat v 5 následujících letech po ukončení studia na střední škole. Opravné zkoušky z nepovinných předmětů se nekonají! V případě nepovinných zkoušek lze opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednotlivé zkoušky. Pro opravné zkoušky si může žák zvolit jinou úroveň obtížnosti, než si zvolil v řádném termínu. Pokud tedy konal zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti a neuspěl, může u opravné zkoušky zvolit úroveň základní. Možné termíny opravných zkoušek společné části jsou buď v září, nebo v jarním termínu následujícího školního roku. Stejně jako v řádném termínu maturitní zkoušky je podmínkou podání přihlášky řediteli příslušné školy, a to: k podzimnímu termínu do 25. června (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu do ), k jarnímu termínu do 15. listopadu (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu do ). Opravné a náhradní zkoušky se na rozdíl od řádného termínu konají pouze ve vybraných školách (tzv. spádových), tedy nikoli ve všech středních školách. Výjimkou jsou dílčí ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, které koná žák ve škole, kde studoval. Zářijový termín náhradních a opravných zkoušek Náhradní a opravné zkoušky pro maturanty roku 2011 se konají v termínu od 6. do 14. září následujícího školního roku. Opět se konají podle jednotného zkušebního schématu, který je však stanoven až na základě přihlášek žáků (důvodem je optimalizace časového rozvrhu zkoušek s cílem minimalizovat délku, po kterou se budou na školách konat). Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v průběhu posledního týdne prázdnin (přípravného týdne) na své kmenové škole. V pozvánce bude uvedeno kam a kdy se má k příslušné zkoušce (zkouškám) dostavit. 11

12 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ŠVP považujeme zvláště v prvních čtyřech letech za otevřený dokument, který bude možno, ale i nutno průběžně upravovat, hlavně díky systému zpětných vazeb. Od počátku prvního školního roku platnosti tohoto ŠVP bude vytvořena kontrolní skupina vedení školy, koordinátor ŠVP, předsedové předmětových komisí, která bude pravidelně vyhodnocovat fungování ŠVP v praxi tato autoevaluce povede k lepší provázanosti jednotlivých průřezových témat a k dalšímu zeefektivnění výuky a vzdělávání na naší škole. Evaluační proces bude dávat tento ŠVP do souladu s aktuálním vývojem školské legislativy. 3.6 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie vycházejí z následujících principů uplatňovaných v práci školy: Provázanost jednotlivých předmětů Projektová výuka Vysoká úroveň výuky a využití jazyků, návaznost na dosaženou úroveň v předchozím vzdělání Liberální přístup k žákům i učitelům Otevřenost ve vztahu k žákům Neformální klima školy Kosmopolitní a multikulturní atmosféra zahraniční žáci - Individuální přístup, který umožňuje hladké začlenění do našeho školského systému Nabídka postupné profilace výběrem volitelných předmětů Týmová práce Projektová výuka ve všech ročnících studijního programu Účast na dlouhodobých i mezinárodních projektech 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY Naši žáci zvládnou požadavky gymnaziálního vzdělávání na úrovni ŠVP (který odpovídá RVP GV). V oblasti humanitního vzdělávání, která je pro naši školu prioritní, jsou požadavky našeho ŠVP poněkud náročnější. Ve volitelných předmětech, které tvoří individuální profil absolventa, jsou naši žáci připravováni v souladu s požadavky Katalogů cílových požadavků společné části maturitní zkoušky. 3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Vychází z prostorových možností školy není bezbariérový přístup. Školní vzdělávací program předpokládá možnost integrace žáků s lehčími postiženími. Dle potřeb a na základě lékařských doporučení vytváří škola ve spolupráci s rodiči žáků se specifickými poruchami učení individuální vzdělávací plány. 3.9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Mimořádně nadaní žáci našeho gymnázia mohou pro svůj rozvoj využít následujících možností: Individuální vzdělávací plány Účast na projektech včetně mezinárodních Olympiády a odborné soutěže 3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM DO TÉTO SKUPINY PATŘÍ ŽÁCI ZE SOCIÁLNĚ, KULTURNĚ A JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ. HLAVNÍM PROBLÉMEM BÝVÁ ZPRAVIDLA NEDOSTATEČNÁ ZNALOST VZDĚLÁVACÍHO JAZYKA. U ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ŠKOLA ZAJIŠŤUJE NAPŘÍKLAD: POMOC PŘI DOUČOVÁNÍ, KONZULTACE S PSYCHOLOGEM V PŘÍPADĚ OHROŽENÍ ŽÁKŮ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY, NADSTANDARDNÍ PÉČI VÝCHOVNÉHO PORADCE, FINANČNÍ POMOC PŘI NÁVŠTĚVÁCH KULTURNÍCH NEBO SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ, DALŠÍ AKTIVITY VEDOUCÍ K MAXIMÁLNÍMU ZAPOJENÍ TĚCHTO ŽÁKŮ DO ŽIVOTA ŠKOLY. ZÁSADY PRO PRÁCI S DĚTMI SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM: V PŘÍPADĚ POTŘEBY VYPRACOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ 12

13 ZAJIŠTĚNÍ SKUPINOVÉ NEBO INDIVIDUÁLNÍ PÉČE ZAJIŠTĚNÍ SPECIFICKÝCH UČEBNIC A POMŮCEK VOLBA ODPOVÍDAJÍCÍCH METOD A FOREM PRÁCE NASTOLENÍ PRAVIDELNÉ SPOLUPRÁCE S RODINOU A ODBORNÝM PRACOVIŠTĚM VYTVOŘENÍ PŘÍZNIVÉHO KLIMATU PRO TYTO ŽÁKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ FINANČNÍ PODPORA ŽÁKŮ PŘI ÚČASTI NA ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH S VÝUKOU 13

14 3.11 KLÍČOVÉ KOMPETENCE Klíčové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovně: Kompetence k učení STRATEGICKÉ KROKY Individualizovat vyučovací metody a rozšířit jejich variabilitu Posílit vnitřní motivaci žáků Zefektivnit přenos a získávání informací Posílit autoevaluační schopnosti žáků Kompetence k řešení problémů STRATEGICKÉ KROKY Posílit metodu problémové výuky ve všech předmětech Využít schopnost žáků rozpoznat problém Umožnit žákům interpretovat získané informace a návrhy řešení problémů Kompetence komunikativní ORGANIZAČNÍ FORMY Profilace ve volitelných předmětech. Návrhy dalšího směřování volitelných předmětů. Návrhy projektů Zapojení do projektů. Organizace exkurzí Samostatná práce se zdroji informací Internet Samostatná práce s literaturou Prezentace žákovských projektů v rámci školy a jiných aktivit ORGANIZAČNÍ FORMY Využití seminárních forem výuky Vytváření studijních skupin napříč třídami Zadávání projektů, individuálních a skupinových úkolů Prezentace na webové stránce školy. Výstupy z projektů za jednotlivé ročníky, ale i za celé studium STRATEGICKÉ KROKY ORGANIZAČNÍ FORMY Umožnit žákům přístup k dostupným prostředkům Liberalizace používání ICT prostředků uvnitř školy komunikace Webové stránky školy, tříd, apod. Využití žákovské knihovny a cizojazyčných knihoven Poskytnout žákům teoretické a praktické nástroje Provázání výuky informatiky s ostatními předměty, ke komunikaci tak aby se využití výpočetní techniky stalo samozřejmostí Umožnit žákům prezentovat komunikační Mimoškolní činnost (zájmové útvary, soutěže) schopnosti ve škole i na veřejnosti Obhajoby a ukázky projektů. Olympiády a jiné soutěže. Poskytnout žákům vysokou úroveň výstupních Zahraniční studijní výměny komunikačních schopností v cizích jazycích Olympiády a jiné soutěže Kompetence sociální a personální STRATEGICKÉ KROKY Poskytnout žákům možnosti hodnotit vlastní reálné možnosti Vést žáky ke schopnosti přijmout zodpovědnost Posilovat metody k vytváření hodnotných mezilidských vztahů Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu Kompetence občanské ORGANIZAČNÍ FORMY Skupinové metody výuky ve všech předmětech Externí formy evaluace školy Vektor SCIO Organizace prezentací projektů Zapojení žáků do humanitárních akcí Preventivní program. Sportovní aktivity v rámci kurzů. Aktivity v rámci sportovních soutěží STRATEGICKÉ KROKY ORGANIZAČNÍ FORMY Učit žáky stanovit si perspektivní cíle Spolupráce s vysokými školami semináře, praxe Nabídka profilových maturitních zkoušek Toleranci a respektování různorodých hodnot Nabídka studia pro žáky minoritních skupin (většinou člověka povýšit na jednu ze základních norem zahraničních).multikulturní projekty (včetně života školy mezinárodních). Účast na humanitárních akcích Učit žáky uvědoměle poskytovat účinnou pomoc Individuální a skupinové úkoly v předmětech druhým Účast žáků na organizaci mimoškolních aktivit Umožnit žákům možnosti postupného zapojování Práce třídních samospráv a účast zástupců žáků ve do občanského života okolí a společnosti školské radě školy.organizační pomoc žáků při občanských aktivitách v místě sídla školy 14

15 3.11 ZAČLENĚNÍ A INTEGRACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Průřezová témata jsou zařazena do předmětů a činností, se kterými se setkají všichni žáci, Podle následujícího přehledu. Konkrétní zapracování do jednotlivých vyučovacích předmětů je součástí osnov jednotlivých předmětů. Tematické okruhy průřezových témat 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti INT/ZSV; TV INT/TV INT/BI; TV INT/ZSV; TV Seberegulace, organizační dovednosti a INT/ZSV; TV INT/TV INT/TV INT/ZSV; TV efektivní řešení problémů Sociální komunikace INT/TV; DU INT/ČJL; ZSV; TV INT/DU INT/DU INT/DU Morálka všedního dne INT/ZSV; D INT/ZSV INT/ZSV Spolupráce a soutěž INT/TV INT/TV INT/TV INT/TV Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (MEGS) Globalizační a rozvojové procesy INT/Z INZ/Z Globální problémy, jejich příčiny a INT/Z INT/Z; ZSV INT/D důsledky Humanitární pomoc a mezinárodní INT/ZSV INT/ZSV INT/ZSV rozvojová spolupráce Žijeme v Evropě INT/jazyky INT/jazyky INT/jazyky INT/jazyky INT/DU; ZSV; I INT/EV; ZSV INT/Z;DU; ZSV INT/DU; ZSV Vzdělávání v Evropě a ve světě INT/I INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky Multikulturní výchova (MUV) Základní problémy sociokulturních INT/D; ČJL; Z INT/D; ČJL; Z INT/D;ČJL; Z INT/D;ČJL rozdílů INT/ZSV INT/ jazyky INT/ZSV INT/ jazyky INT/ZSV INT/ jazyky INT/Z; ZSV INT/ jazyky Psychosociální aspekty interkulturality INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky Vztah k multilingvní situaci a ke INT/ jazyky spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Environmentální výchova (ENV) INT/ jazyky INT/ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky Problematika vztahů organismu INT/BI INT/BI; ČP a prostředí Člověk a životní prostředí INT/F; CH; Z INT/jazyky INT/ jazyky INT/ČP INT/CH; BI INT/ČP Životní prostředí České republiky INT/BI INT/Z; ČP INT/ČP Mediální výchova (MEV)+ volitelný předmět ve 4.roč. Média a mediální produkce INT/I INT/ZSV; I INT/ČJL Mediální produkty a jejich významy INT/DU INT/ jazyky INT/DU; I INT/ jazyky INT/ČJL; DU INT/ jazyky Uživatelé INT/ZSV; I INT/ZSV; I INT/D;ČJL;ZSV INT/DU INT/ jazyky INT/DU INT/D;ČJL INT/ZSV; DU Účinky mediální produkce a vliv médií INT/DU; I INT/DU; ZSV; I INT/ZSV; DU INT/ČJL; DU Role médií v moderních dějinách INT/ZSV; I INT/ZSV; I INT/D; ČJL; ZSV INT/D; ČJL INT/DU INT/ZSV; DUI Poznámky: Způsob realizace je upřesněn v učebních osnovách; součástí osnovy každého předmětu je zařazení průřezových témat. 15

16 4. Učební plán Vzdělávací oblasti / obory Dotace v ŠVP Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk* Francouzský*/Německý */Španělský jazyk* Matematika a její aplikace Člověk a příroda a společnost 36 Fyzika Chemie Biologie Člověk a příroda Základy společenských věd Dějepis Zeměpis Člověk a svět práce INT x Umění a kultura 4 Dějiny umění Člověk a zdraví 8 Tělesná výchova* Výchova ke zdraví INT x Informační a komunikační technologie INT 4 Informatika* Průřezová témata INT x Dispomobilní dotace 26 Celková povinná dotace Volitelné předměty Povinně volitelné předměty: Humanitní základ 2 1 letý Mediální výchova 2 1 letý Moderní literatura letý Novodobé dějiny, Dějiny mezinárodních vztahů letý Volitelné předměty: Tvůrčí psaní - základní letý Tvůrčí psaní - pokračovací letý Dějiny filozofie letý Seminář dokumentárního dramatu letý Divadelní teorie letý Výtvarná tvorba letý Světová literatura letý Občanský a společenskovědní základ maturitní 2 1 letý Matematika / Člověk a příroda - maturitní 2 1 letý *) dělené hodiny celková minimální dotace 16

17 4.1 Poznámky k učebnímu plánu: Český jazyk a literatura: každoroční dotace je rozdělena na literární výchovu a český jazyk a jazykovou komunikaci ve schématu (3+1, 3+1, 4+1, 4+1). Cizí jazyk a další cizí jazyk je studován povinně a navazuje na obsah výuky RVP ZV s možností vytváření skupin dle pokročilosti. Žáci si volí profilový cizí jazyk anglický, německý jazyk nebo francouzský přihláškou ke studiu. Volba profilace je závazná pro celé studium a zvolený profilový jazyk je povinnou volbou žáka ve společné i profilové části maturitní zkoušky. Výuka je realizována ve skupinách. Součástí anglického jazyka je anglická konverzace. Podle Společného evropského referenčního rámce CEF všichni žáci ukončí studium cizích jazyků minimálně na úrovni B2. Fyzika: Součástí výuky jsou i průběžně zařazovaná praktická cvičení. Chemie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. ročníku. Biologie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV v 1. a 2. ročníku. Člověk a příroda: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV ve 4. ročníku. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV ve 3. a 4. ročníku. Zeměpis: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. a 2. ročníku. Základy společenských věd: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce z RVP GV Člověk a svět práce: Výuka je integrována následujícím způsobem: Úvod do psychologie - problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie - sociální struktura společnosti - Sociální nerovnost a sociální mobilita Úvod do politologie - otázka lidských práv; mezinárodní vztahy evropský trh práce Globální svět - evropská integrace a mezinárodní spolupráce; mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky - orgány právní ochrany; problematika pracovněprávních vztahů Úvod do ekonomie - tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty; marketing; úloha státu v ekonomice a sociální politika; finance Úvod do filozofie a etiky - význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití Dějiny umění: Předmět integruje vzdělávací obsah Výtvarného oboru a Hudebního oboru z RVP GV Informační a komunikační technologie: Výuka je realizována v předmětu Informatika a vzdělávací obsah je integrován průběžně v dalších předmětech Tělesná výchova: Výuka je realizována ve skupinách. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu Výchova ke zdraví z RVP GV ve všech ročnících. Výchova ke zdraví: Výuka je integrována v následujících předmětech: ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Biologie 1. roč.: Viry, bakterie, houby Biologie 2. roč.: Prevence chorob. Buňky nádorové bujení Člověk a příroda 3. roč.: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu stravování, pozitivní a negativní působení medií. Člověk a příroda 4. roč.: Ekologie x environmentalistika, znečištění prostředí, globální problematika znečištění prostředí. Základy společenských věd 1. roč.: Člověk jako jedinec - psychohygiena. Základy společenských věd 3. roč.: Občan a právo - bezpečnost práce. Tělesná výchova roč.: Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách. VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Člověk a příroda 3. roč.: Ontogenetický vývoj člověka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, těhotenství, porod. 17

18 Základy společenských věd 2. roč.: Člověk ve společnosti - rozvoj sociálních dovedností. ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Chemie 1. roč.: Toxicita látek. Chemie 2. roč.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. Člověk a příroda 3. roč.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodičovství. RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Člověk a příroda 3. roč.: Biologie lidského těla, onemocnění soustav lidského těla. OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Chemie 1., 2. roč.: Pravidla při práci v chemikáliemi, S věty R věty. Člověk a příroda 3. roč.: První pomoc. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc. Volitelné aktivity: Realizovány ve 1. až 4. ročníku formou povinně volitelných předmětů, které rozšiřují a prohlubují vzdělávací obsah vzdělávacích oborů RVP GV. Žáci příslušných ročníků vybírají z každoroční aktuální nabídky, která vychází zejména z poptávky žáků a je uvedena v příloze ŠVP. Výuka je realizována v jednoletých a dvouletých kurzech. 18

19 5. UČEBNÍ OSNOVY 5.1 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí průřezová témata Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vymezení vyučovacího předmětu český jazyk a literatura je vytvořeno ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. Současně svým obsahem doplňuje předměty dějepis, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní základ, novodobé dějiny. Předmět český jazyk a literatura představuje v rámci základního vzdělání součást oboru jazyk a jazyková komunikace. Předmět je realizován ve čtyřech ročnících s následující hodinovou dotací: první ročník čtyři hodiny týdně, druhý ročník čtyři hodin týdně, třetí ročník pět hodin týdně, čtvrtý ročník pět hodin týdně. Jedna hodina ročníkové dotace je věnována části Jazyk a jazyková komunikace. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové složce žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. V literární složce studenti poznávají prostřednictvím četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. 19

20 KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Student je veden vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie. Učitel vede studenta k tomu, aby v učebnicích, knihách, textových a jiných pomůckách vyhledal příklady zkoumaného jevu, sám stanovil pravidla pro tento jev typická a následně se sám pokusil vytvořit příklady vlastní, na nichž by právě získané vědomosti uplatnil. Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby textů vlastních. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede studenty k využívání učiva a materiálů souvisejících především s předměty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, dějepis, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní základ. Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat nebo vytvářet další texty vlastní i s možností využití různých jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je schopen vytvářet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě komunikovat s okolím. KOMPETENCE OBČANSKÉ Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. 20