ZPRÁVA O POVODNI V LEDNU 2011

Transkript

1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ZPRÁVA O POVODNI V LEDNU 2011 Zpracovali: RNDr. Radek Čekal, Ph.D. Mgr. Michal Ryglewicz Ing. Tomáš Fryč Mgr. Lenka Boříková Mgr. Marta Suchá Mgr. Jakub Přibyl Mgr. Radovan Kotek

2 Obsah Úvod strana Meteorologická situace Zásoba vody ve sněhové pokrývce Hydrologická situace v lednu Povodí Mže Povodí Radbuzy Povodí Úhlavy Povodí Úslavy Povodí Střely Povodí Klabavy a Litavky Povodí Berounky Povodí horní Ohře Povodí dolní Ohře Povodí Kamenice, Ploučnice, Bíliny a Mandavy Povodí Lužnice, Jizery, Sázavy a Labe Činnost předpovědní povodňové služby Měření průtoků při zimních povodni v lednu 2011 na území pobočky Praha Závěr -24- Přílohy -25- Tabulka kulminací za období až Tabulka trvání 2. a 3. SPA za období až Vydané předpovědní výstražné informace PVI za období až Průběh průtoků ve vodoměrných stanicích v povodí Berounky Průběh průtoků ve vodoměrných stanicích v povodí Ohře Průběh průtoků ve vodoměrných stanicích v povodí Bíliny, Kamenice, Ploučnice a Mandavy Průběh průtoků ve vodoměrných stanicích v ostatních povodích Průběh denního chodu teplot a hodinové srážkové úhrny ve vybraných stanicích Fotodokumentace - 2 -

3 Úvod Epizoda z ledna 2011 je typickou povodní způsobenou skokovým navýšením teploty vzduchu v kombinaci s dešťovými srážkami a s tím souvisejícím intenzivním odtáváním sněhové pokrývky ve všech polohách. Nejvýraznější vzestupy hladin byly u toků v povodí Berounky a Ohře, kde bylo počátkem roku akumulováno také největší množství vody ve sněhové pokrývce. Na ostatních tocích, vzhledem k nižším počátečním sněhovým zásobám, nebyly vzestupy hladin již tak výrazné. Tato hodnotící zpráva byla zpracována pracovníky předpovědních pracovišť (CPP-OHP a hydrologických částí RPP v Plni a v Ústí nad Labem). Prezentované výstupy a data jsou založeny na operativně získaných údajích, které neprošly primárním zpracováním dat, ale pouze operativní kontrolou. Proto se později vyhodnocené hodnoty a časové průběhy veličin mohou částečně odlišovat od těch prezentovaných v této zprávě

4 1. Meteorologická situace Zimní období 2010/11 začalo teplotně silně nadnormálním listopadem. Srážkově je měsíc hodnocen na území ČR jako slabě nadnormální, výjimkou byl západ Čech, kde srážky odpovídaly 188 % normálu. Na konci listopadu postupovala přes střední Evropu k severovýchodu tlaková níže, v jejím týlu k nám proudil studený vzduch od severu. V noci z 28. na a během dne zasáhlo sněžení většinu našeho území. Silně podnormální teplotní bilanci zaznamenal prosinec. Průměrný měsíční úhrn srážek 55 mm odpovídá 112 % dlouhodobého normálu, výrazně vyšší srážkové úhrny byly zaznamenány na severu (81 mm, tj. 140 % normálu) a opět na západě Čech (73 mm, 159 % normálu). Jen přechodně byly v prosinci zaznamenány dešťové srážky, postupně tak ve všech polohách přibývala sněhová pokrývka. Na začátku ledna 2011 přetrvávalo chladné počasí místy s výskytem slabších sněhových přeháněk. Dne začala počasí ovlivňovat prohlubující se brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. Přes naše území přešla od jihozápadu teplá fronta. Analýza synoptické situace ze dne

5 Srážky přecházely v dešťové, vzhledem k silně podchlazenému zemskému povrchu se po několik hodin vyskytovaly srážky mrznoucí. Nejvíce srážek (5 až 10 mm, na horách až kolem 15 mm) spadlo na západě, severu a severovýchodě Čech. Denní srážkové úhrny za kombinace radar a srážkoměry Za frontou se výrazně oteplilo, nejvyšší denní teploty dosahovaly v Čechách 5 až 8 C. V noci na přešla další teplá fronta. Zejména na západě a severu Čech napršelo dalších 5, na horách až 10 mm srážek. Ve dnech 8. a zůstávaly nejnižší noční teploty i na horách nad 0 C. Vzhledem k tomu, že na začátku ledna leželo i v nejnižších polohách 10 až 20 cm sněhu, výška sněhové pokrývky se snižovala, ale na většině území pokrývka nadále zůstávala ležet. Dešťové srážky se ve všech polohách vyskytovaly do (9. 1. Byly zaznamenány úhrny převážně 1 až 6 mm). Slabší studená fronta přecházela přes naše území v noci z 9. na V dalších dnech postupovala z Britských ostrovů nad Baltské moře tlaková níže. Přes naše území směřovaly k východu jednotlivé frontální systémy. Noční teploty klesaly na horách slabě pod nulu a odtávání sněhu se tak téměř zastavilo. Situace se výrazně zhoršila

6 1. Zatímco během dne se na okluzní frontě se vyskytovaly jen slabé srážky (na horách sněhové), v noci na přecházela teplá fronta, na které napršelo většinou 5 až 10 mm a srážky byly dešťové i na horách. Analýza synoptické situace ze dne O den později přibylo v průměru dalších 5 až 10 mm, podstatně vyšší úhrny srážek byly naměřeny na Šumavě (Špičák 45 mm, Prášily 23 mm)

7 Denní srážkové úhrny z kombinace radar a srážkoměry Denní srážkové úhrny z kombinace radar a srážkoměry - 7 -

8 Výrazné oteplení (ve všech polohách dne byla maxima 4 až 7 C, 14. a minima odpovídala převážně 7 až 4 C, maxima ve dnech 14. až Byla 7 až 10 C) v kombinaci s intenzivními srážkami vedly k rychlému odtávání sněhové pokrývky. V teplém jihozápadním proudění mezi tlakovou výší nad jihozápadní a tlakovou níží nad severní Evropou se naše území nacházelo do V noci z 18. na ovlivnila počasí od severozápadu zvlněná studená fronta, za ní k nám začal proudit po přední straně tlakové výše se středem nad Britskými ostrovy studený vzduch od severu. V noci se vyskytly slabé dešťové srážky, k ránu přecházely s výjimkou nejnižších poloh ve sněžení. Do rána napadlo na Šumavě kolem 5 cm sněhu. Průměr maximálních teplot činil ,5 C, ,3 C (ledový den)

9 2. Zásoba vody ve sněhové pokrývce Český hydrometeorologický ústav pravidelně vyhodnocuje množství sněhových zásob na území České republiky k vybraným hydrologickým profilům jedenkrát týdně. Výsledky jsou poskytovány státním podnikům Povodí, jako významný informační podklad pro řízení významných nádrží a protipovodňovou ochranu. Vyhodnocení sněhových zásob, tedy výšky sněhu a především jeho vodní hodnoty (SVH) se provádí jednou týdně vždy k pondělnímu ránu. Podkladem jsou měření v síti měřicích stanic ČHMÚ a doplňkových měření poskytovaných s. p. Povodí, celkově jde o více než 350 míst na území České republiky. Sněhové zásoby jsou uváděny v odpovídajícím množství vody vázané ve sněhové pokrývce. V zimní sezóně 2010/11 sněžilo poprvé v poslední listopadové dekádě. Na konci listopadu již ležela sněhová pokrývka ve všech polohách a v průběhu prosince se postupně navyšovala. Příčinou vzniku povodňové situace v lednu 2011 bylo výrazné oteplení doprovázené dešťovými srážkami, které podstatně urychlily tání sněhové pokrývky. První vzestupy hladin s dosažením stupňů povodňové aktivity nastaly po srážkách na teplé frontě ze dne Po částečném zklidnění se situace výrazně zhoršila dne Déšť a další vlna oteplení vedla k postupnému odtávání sněhové pokrývky. Z přiložených map je patrný úbytek sněhové pokrývky na území ČR od do Výška sněhové pokrývky ze dne (07:00 hod) - 9 -

10 Výška sněhové pokrývky ze dne (07:00 hod) Stav zásob vody ve sněhové pokrývce před, během a po lednové povodňové situaci ukazují následující mapy, zobrazující rozložení vodní hodnoty sněhové pokrývky v termínech , a N SVH k SVH (mm) Kilometers Rozložení vodní hodnoty sněhové pokrývky (SVH) na území České republiky k

11 SVH k SVH (mm) Kilometers Rozložení vodní hodnoty sněhové pokrývky (SVH) na území České republiky k Rozložení vodní hodnoty sněhové pokrývky (SVH) na území České republiky k

12 Maximální hodnoty výšky sněhu a jeho vodní hodnoty byly na celém území České republiky naměřeny v pondělí Největší množství vody ve sněhové pokrývce (z hlediska odtokové výšky) bylo k v povodí Ohře po VD Nechranice a v povodí Střely po VD Žlutice, s průměrnou vodní hodnotou sněhové pokrývky cca 111 mm, resp. 90 mm. Poté došlo k výraznému oteplení spojenému s vypadáváním dešťových srážek, což mělo za následek prudké snižování sněhových zásob, a to především ve středních a nižších polohách. V průběhu hlavní odtokové reakce (od do ) došlo k roztátí a odtoku značné části akumulovaného sněhu na území ČR. Odtál především sníh ležící ve středních a nižších polohách. Zatímco dne byla sněhem pokryta, s výjimkou Polabí, naprostá většina území Čech, tak v termínu se vyskytovala sněhová pokrývka již pouze v horských polohách (Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Šumava a Krušné hory). Rozložení a vývoj sněhových zásob ve vybraných povodích ČR za období 3. až , d - průměrná odtoková výška na plochu povodí, V - objem vody ve sněhové pokrývce. údaje k údaje k údaje k Povodí po profil d (mm) V (mil.m 3 ) d (mm) V (mil.m 3 ) d (mm) V (mil.m 3 ) Orlice po Týniště nad Orlicí 39,2 60,9 36,3 56,4 8,0 12,5 Labe po Přelouč 39,6 257,3 32,0 208,1 12,2 79,1 Cidlina pod Sány 17,3 20,4 8,2 9,7 1,8 2,2 Jizera po ústí 78,6 167,0 67,0 142,3 40,5 86,1 Vltava po VD Lipno 68,9 65,6 66,2 62,9 15,4 14,7 Otava po ústí 53,7 194,5 46,6 168,7 10,8 39,1 Lužnice po ústí 30,4 129,0 27,5 116,8 0,0 0,0 Vltava po VD Orlík 40,1 486,4 36,1 437,2 4,8 58,4 Sázava po ústí 40,7 164,8 24,5 99,3 0,0 0,0 Střela po VD Žlutice 89,5 19,9 78,9 17,5 7,1 1,6 Klabava po VD Klabava 49,7 16,5 31,7 10,5 0,0 0,0 Mže po VD Hracholusky 65,6 98,0 60,7 90,7 3,1 4,6 Berounka po Plzeň 57,9 232,8 40,1 161,1 2,9 11,6 Berounka po ústí 55,1 487,5 36,8 325,7 1,8 15,6 Ohře po VD Nechranice 110,9 402,9 99,5 361,5 19,3 70,2 Labe po Děčín 48,4 2477,0 37,3 1908,7 6,6 337,2 Množství vody akumulované ve sněhu za zmiňované období pokleslo v nižších a středních polohách o 90 až 99 %, v horských oblastech činil úbytek většinou 25 až 40 %. Nejvíce celkové zásoby z hodnocených povodí poklesly v povodí Klabavy po VD Klabava, Sázavy a Lužnice o 100 % (sněhová pokrývka odtála úplně), povodí Ohře po VD Nechranice

13 o 98 % a v povodí Berounky o 97 %. V ostatních vyhodnocovaných povodích poklesly zásoby vody ve sněhové pokrývce většinou na zanedbatelné, či obvyklé množství pro toto období roku. Celkově na území ČR poklesla průměrná vodní hodnota sněhové pokrývky ze 38,4 mm ( ) na 5,8 mm ( ), odtálo tedy téměř 85 % celkových sněhových zásob. Přehled vyhodnocených sněhových zásob pro vybraná povodí je uveden v předcházející tabulce. V následující tabulce je uveden vývoj zásoby vody ve sněhové pokrývce v různých nadmořských výškách v povodí Berounky za období až Vývoj zásoby vody ve sněhové pokrývce v různých nadmořských výškách v povodí Berounky za období až Zásoba vody ve sněhové Nadmořské výšky Datum pokrývce do 400 m m m nad 800 m Mm mil.m cm cm cm cm 14, cm cm cm cm 31,4 278, cm cm cm cm 37,4 331, cm cm kolem 20 cm cm cm nad 500 m cm cm nad 500 m cm cm cm 53,0 469, cm cm 55,7 493, cm cm cm 55,1 487, cm, nad 500 m cm cm 0 cm 0 cm kolem 5 cm kolem 5 cm cm cm 36,8 325,7 0 cm nad 950 m cm 1,8 15, cm 5-15 cm cm 7,3 64, cm cm cm 19,0 168,4-13 -

14 3. Hydrologická situace v lednu 2011 Průběh pohybu hladin vodních toků byl v lednu ovlivněn dvěma povodňovými epizodami, které byly způsobeny urychleným táním sněhové pokrývky. Nejvýraznější vzestupy hladin byly u toků v povodí Berounky a Ohře, ostatní povodí, vzhledem k nižším počátečním sněhovým zásobám, byla povodněmi zasažena méně. Obě povodňové situace vyvolalo výrazné oteplení v kombinaci s dešťovými srážkami. První povodňová vlna proběhla od do převážně v povodí Berounky a Ohře. Úroveň 3. SPA byla překročena pouze na Radbuze v profilech Staňkov, Lhota a České Údolí, nejvyšší průtok z hlediska doby opakování byl ve Lhotě, s dobou opakování 5-10 let. Druhé stupně povodňové aktivity byly během této první epizody překročeny na Radbuze (v profilu Tasnovice), Úhlavě (Tajanov, Štěnovice), Úslavě (Koterov), Berounce (Plzeň - Bílá Hora, Zbečno), Klabavě (VD Klabava) a Střele (Plasy). Na ostatních tocích vzestupy dosahovaly úrovně maximálně pro 1. SPA. Ke kulminacím docházelo ponejvíce v noci ze soboty (8. 1.) na neděli (9. 1.), popřípadě během nedělního dopoledne. Druhá vlna vzestupů hladin toků (z hlediska dosažených kulminací větší) začala na konci první lednové dekády, kulminace byly zaznamenány převážně ve dnech Na konci druhé dekády již hladiny většiny sledovaných toků vykazovaly klesající tendenci. V povodí horního Labe byl 3. SPA překročen na Cidlině v Sánech a Orlici v profilu Týniště nad Orlicí ( ), při vodnosti 2 až 5 l. p. Na Metuji, Doubravě, Bystřici, Jizeře, Mrlině a na toku horního a středního Labe byl dosažen 2. SPA. V povodí Vltavy byly nejvýraznější vzestupy hladin (až o 2 m) v povodí horní Berounky, Lužnice, Blanice a Sázavy. Nejvíce byly povodněmi zasaženy opět toky v povodí Berounky, 3. SPA zde byl překročen na Kosovském potoce v Třebeli, Úhlavce ve Stříbře, Úterském potoce v Trpístech, Mži ve Stříbře a pod VD Hracholusky, Radbuze v Tasnovicích a Stankově, Úslavě v Koterově, Klabavě v Hrádku a pod VD Klabava, Střele ve Žluticích a Čichořicích a na dolním toku Berounky v profilech Zbečno a Beroun. Největší průtok z hlediska doby opakování byl zaznamenán na Úhlavce ve Stříbře (s dobou opakování kulminačního průtoku let) a na Úterském potoce v Trpístech (20 let). 3. SPA byl také zaznamenán na Lužnici v Bechyni a Skalici v profilu Zadní Poříčí, při vodnostech 2, resp. 10 l. p. Úroveň 2. SPA byla překročena na Sázavě, Lomnici, Skalici, Úhlavě, Klabavě a na dolním toku Vltavy ve Vraňanech, v profilu Chuchle byla hladina udržována těsně pod úrovní 2. SPA manipulacemi na VD Vrané. Na ostatních tocích již nebyly vzestupy tak výrazné,

15 maximálně dosáhly 1. SPA (Nežárka, Blanice, Otava a Litavka). Ke kulminacím docházelo většinou v pátek (14. 1.) nebo v noci na sobotu (15. 1.), při vodnostech ½ - 5 l. p. Později (16. 1.), v důsledku naplnění a neregulovaného odtoku z VD Hracholusky, proběhla kulminace na horním toku Berounky v profilu Bílá Hora, a to na úrovni 2. SPA. V povodí dolního Labe a Ohře byl 3. SPA překročen na Ohři v profilech Cheb, Karlovy Vary a Louny, Bílině v Trmicích, Ploučnici v České Lípě, Mandavě ve Varnsdorfu, Kamenici v Hřensku a na dolním Labi v profilech Mělník, Ústí nad Labem a Děčín. 2. SPA byl dosažen na Teplé, Řasnici a Panenském potoce. Kulminační průtoky zde dosahovaly úrovně ½ l. p., na Kamenici a Teplé až 20 l. p. Hladina dolního Labe stoupala vlivem dotoku z horních a středních částí povodí a zejména z povodí Vltavy. V profilech Ústí nad Labem a Děčín byl překročen 3. SPA již , hladina se zde udržovala nad úrovní 3. SPA až do Průměrné vodnosti zde byly nejčastěji v rozmezí od 30 d. p. do 2 l. p. 3.1 Povodí Mže Řeka Mže, pramenící v Českém lese, je nejvodnější z přítoků Berounky, má i největší plochu povodí. Povodí má vějířovitý tvar, který při plošném zatížení srážkou urychluje střetávání povodňových vln ze zasažených dílčích povodí a následně vede k rychlému zvětšování přítoku do nádrže Hracholusky. Při první vlně srážek ( ) došlo k nasycení povodí. Velké zásoby sněhu měly dostatečnou retenční schopnost. První vlna se tak projevila pouze dosažením 1. SPA. Na Úhlavce a na Mži ve Stříbře byla situace komplikovaná výskytem ledových jevů. Hamerský potok zaznamenal vzestup nad 1. SPA pouze v noci z 8. na Na ostatních přítocích Mže došlo k vzestupům hladin bez dosažení SPA. Při další vlně (začátek ) již byly počáteční podmínky zcela odlišné. Sněhová pokrývka při první vlně absorbovala téměř veškeré doposud spadlé srážky a zvýšila svoji náchylnost na rychlé odtávání. Tato povodňová situace je charakterizována strmým vzestupem hladin. Hydrogram průtoků Mže ve Stříbře se vytvářel podle toho, jak jednotlivé vlny z vlastní Mže, Úhlavky, Hamerského a Kosového potoka docházely do tohoto profilu. Průtok se zvyšoval rovnoměrně, maxima dosáhl v 18:10 hod., při 146 m 3.s -1 odpovídal vodě desetileté (10 l. p.). Relativně větší vlna protekla profilem Stříbro na Úhlavce, kde dosahoval kulminační průtok hodnoty l. p., to znamená 49,2 m 3.s -1. A největší vlna v povodí Mže byla zaznamenána na Úterském potoce (přítok do Hracholusk) v Trpístech, kde se průtok v kulminaci rovnal 62,3 m 3.s -1, tj. dvacetileté vodě. Nejdramatičtější situace v povodí Mže nastala dle předpokladů na VD Hracholusky. Přítokové vlny ze Mže, Úterského potoka a dalších menších toků z mezipovodí zaznamenaly nejen prudké vzestupy, ale časově se střetly a zapříčinily poměrně rychlé stoupání hladiny. Řízený odtok skončil ve večerních hodinách, kdy hladina dosáhla kóty šachtového přelivu. V těchto hodinách kulminovaly přítoky Mže, také se očekával i další vzestup hladiny VD Hracholusky. Přítok do VD převyšoval odtok bočním a následně i šachtovým přelivem po celých 24h. Kulminační odtok byl na úrovni pětileté vody (5 l. p.) a při 145 m 3.s -1 byl historickým rekordem za dobu provozu VD Hracholusky. Pod VD došlo ke značným rozlivům v zátopových oblastech

16 3.2 Povodí Radbuzy Řeka Radbuza pramení v Českém lese. Plochou povodí zaujímá druhé místo ve velikosti pramenných přítoků Berounky. Povodňová vlna se tvoří většinou pomaleji, takže v říčním uzlu Plzeň vesměs odezní Úhlava, případně ovlivněná Mže, a teprve potom se ve vrcholové části hydrogramu začíná projevovat Radbuza. Na řece, zhruba 2 km před soutokem s Úhlavou, je vybudováno VD České Údolí. Zcela odlišné povodňové vlny bylo možné pozorovat na Radbuze. Při první vlně došlo k velmi prudkému povrchovému odtoku. Velkou roli sehrálo, že značná část povodí se nachází v menších nadmořských výškách a v odlesněných územích. Zde byl odtok urychlen již během první epizody. Vzhledem k neregulovatelnosti celého toku, se zde obleva projevila již při první vlně v plné síle. Odtok byl urychlen, a po první vlně se ve střední a zejména v dolní části toku nenacházela téměř žádná sněhová pokrývka. Při druhé vlně pak prudce zareagoval zejména horní úsek Radbuzy. Pramenná oblast se nachází ve vyšších polohách a zde ještě ležel sníh. Povrchový odtok z těchto poloh ve spojení se srážkami z poloh středních a nižších měly za následek dosažení dvou až pětileté vody v profilech Staňkov a Lhota. Druhá vlna tak měla nižší kulminační průtok než vlna první. Tato situace byla pro Berounku velmi přínosná. VD České Údolí bylo naplněno již při první epizodě a bylo neregulovatelné, při druhé byl odtok neregulovatelný od počátku vlny. 3.3 Povodí Úhlavy Řeka Úhlava má z přítoků Berounky nejvýše položenou pramennou oblast, odvodňuje západočeskou část Šumavy. Povodí má zcela neobvyklý kyjovitý tvar, značnou délku a naopak malou šířku, zvláště v dolním toku. Horní část, uzavřená VD Nýrsko, bývá postihována jak krátkodobými přívaly, tak dlouhodobými šumavskými dešti. Krátké boční přítoky často odtékají v předstihu, povodňová vlna bývá proto dvojvrcholová s výrazným zploštěním vlivem transformace v dlouhém říčním úseku Klatovy Plzeň. Během první i druhé povodňové vlny splnilo svoji transformační funkci VD Nýrsko. Došlo zde k zachycení povodňové vlny, zejména druhé, a na odtoku se situace téměř neprojevila. Lze konstatovat, že povodňová vlna byla dotována vodami z přítoků ústících do Úhlavy pod VD Nýrsko. Opět zde sehrála významnou roli sněhová pokrývka. Ta z velké části, a zejména v dolním úseku, odtála již během první vlny. Je to patrné i na hydrogramu ze Štěnovic, kde je velmi prudký nástup, způsobený odtáváním sněhové pokrývky z mezipovodí. Kulminační průtok 60 m 3.s -1 odpovídal na horním toku vodě dvouleté (2 l. p.). Druhá vlna byla v Tajanově téměř totožná s první, co se týče kulminačního průtoku. V dolním úseku řeky se více projevila první vlna, bylo to způsobeno odtáváním sněhové pokrývky. Při druhé vlně se v nižších polohách (mezipovodí mezi Tajanovem a Štěnovicemi) sníh již téměř nenacházel, proto si vlny na středním a dolním toku téměř odpovídaly. Obě dosahovaly kulminačních průtoků při jednoleté vodě (1 l. p.). 3.4 Povodí Úslavy Řeka Úslava vytéká ze Žinkovských rybníků a po soutoku s Myslívským potokem dostává název Úslava. A právě Žinkovské rybníky sehrály při povodních významnou negativní roli. Při první vlně došlo k odtátí sněhové pokrývky v nižších polohách. Téměř jednoletá voda byla zaznamenána jen na dolním toku, kulminační průtok toku ve stanici Koterov odpovídal 47,3 m 3.s -1. Při této vlně došlo k naplnění Žižkovských rybníků

17 Při druhé epizodě již neměly rybníky volnou retenční kapacitu, velmi rychle se začaly plnit a z důvodu odpouštění (hrozilo poškození hráze) se horní tok Žinkovky Úslavky v profilu Prádlo rázem dostal během na úroveň dvouleté vody. Během čtyř hodin zde byl zaznamenán vzestup až na 3. SPA. Na středním toku pak došlo ke značným rozlivům do zátopových oblastí a to ovlivnilo kulminační průtoky ve střední (Ždírec) a dolní (Koterov) části, které kulminovaly také při dvouleté vodě (2 l. p.) 3.5 Povodí Střely Řeka pramení v severní části povodí Berounky, je levostranným přítokem a do Berounky zaúsťuje nad profilem Liblín. Ponejvíce má synchronní povodňový režim se Mží. Průtokové vlny se objevují často v obou povodích současně. Vlivem charakteru území a plochy povodí jsou jejich hydrogramy strmější, objemově však méně významné. V horní části povodí je vybudováno VD Žlutice, které při volném retenčním prostoru manipuluje a sníží tak kulminační průtok v Plasích. Během první povodňové epizody odtál sníh zejména z nižších poloh. Vzestup hladin byl zapříčiněn odtokem zejména ze střední a dolní části povodí. VD Žlutice na horním toku zploštilo vlnu, takže kulminační průtok dosáhl pouze jedno až dvouleté vody (1 2 l. p.). Během první vlny jsou na hydrogramu dobře patrné manipulace na VD Žlutice. Mezi první a druhou vlnou došlo sice k poklesu odtoku, ovšem VD Žlutice se nestihlo vyprázdnit. Při druhé vlně byl zaznamenán prudký vzestup. VD Žlutice se rychle plnilo vodou z tajícího sněhu z pramenných oblastí. V noci ze 14. na přestal být odtok ovladatelný, druhá vlna pak dosáhla úrovně pěti až desetileté vody. 3.6 Povodí Klabavy a Litavky Mají povodňový režim podobný. Obě jsou napájeny ze srážkově bohatých Brd, obě řeky jsou pravostrannými přítoky. Klabava zaúsťuje do Berounky na 121,7 km. Litavka se vlévá do Berounky na 34,3 km a ovlivňuje svými vodami profil Beroun. Průtokové vlny mají většinou bystřinný ráz, tj. rychlý vzestup i pokles. První vlna se projevila i na těchto menších přítocích poměrně velkými vzestupy. Na Klabavě se projevila vzestupem na úroveň jedno až dvouleté vody. Na Litavce vzestupy nebyly tak výrazné, nedosáhly limitů SPA. Korytem obou řek protekla při druhé vlně dvouletá voda. Situace na Klabavě však byla závažnější, byl zde překročen 3. SPA. Na Litavce voda vystoupala pouze nad limit pro 1. SPA. 3.7 Povodí Berounky Berounka nemá vlastní odtokový režim. Vzniká soutokem Radbuzy a Mže (po té, co se do Radbuzy vlévá Úhlava). Průtokové vlny jsou ovlivněny situací na čtyřech pramenných přítocích: Mži, Radbuze, Úhlavě a Úslavě. Tyto řeky ovlivňují průtokovou situaci v profilu Plzeň-Bílá Hora. Profil Liblín je ovlivněn zejména pravostranným přítokem Klabavou a levostrannou Střelou. Dalším přítokem z pravé strany je v Berouně Litavka. Hydrogram průtoků na Berounce, zejména v profilu Plzeň-Bílá Hora, je v podstatě tvořen složením vln ze závěrových stanic VD Hracholusky, VD České Údolí a Štěnovice. Vlna z Úslavy ovlivňuje Berounku v profilu Plzeň-Bílá Hora při vyšších stavech zpětným vzdutím. Při první vlně byla situace na Berounce ovlivněná zejména vysokými průtoky na Radbuze a Úhlavě. Vzhledem k tomu, že rychle došlo k naplnění VD České Údolí, odtok zde

18 byl neregulovatelný. Došlo ke střetnutí vln z Radbuzy a Úhlavy, což se projevilo v profilu Plzeň-Bílá Hora jedno až dvouletou vodou (1 2 l. p.). Vlna z horní Mže byla během této epizody naštěstí podchycena VD Hracholusky, které odpouštělo tzv. neškodný odtok pod úrovní SPA. Druhá vlna pak vznikla především coby odezva na situaci na Mži a Úslavě. Neregulovatelný odtok z VD Hracholusky měl za následek prudký vzestup Berounky. Při předpokládaném střetu vln z povodí Radbuzy a Mže sehrálo významnou roli VD České Údolí. Byl zde na velmi krátkou dobu pozastaven odtok. Došlo tak ke zploštění druhé vlny, kulminační průtok se proto rovnal jen 233 m 3.s -1, při dvouleté vodě (2 l. p.). V závěrovém profilu Beroun protekl kulminační průtok 485 m 3.s -1 při dvouleté vodě (2 l. p.). 3.8 Povodí horní Ohře Průběh povodňové situace v lednu ovlivnil příliv teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu ve dnech Při první vlně oteplení došlo ke snížení výšky sněhové pokrývky, ale vodní hodnota zůstala i nadále vysoká. Během této vlny došlo ke zvýšení odtoku z VD Skalka až na úroveň 2. SPA. Velký vliv na průběh povodně měla situace ve Smrčinách, kde ležela sněhová pokrývka s vysokou vodní hodnotou a kde byly srážky nejvíce intenzivní. Ze Smrčin přitékalo do VD Skalka v kulminaci až 70 m 3 /s -1. Další výrazné oteplení spojené s vydatným deštěm v období ledna urychlilo odtávání sněhové pokrývky. Povodí bylo nasyceno a došlo k velmi rychlé reakci. Při první vlně, ve dnech , byla značná část objemu povodňové vlny zachycena vodními díly. Během této epizody se nádrže z větší části naplnily a už se nestačily během krátké doby znovu všechny dostatečně vyprázdnit. Přesto vodní díla opět významně ovlivnila průběh povodňové vlny. Nejvýznamněji VD Skalka, kde při kulminaci přitékalo až 140 m 3 /s -1 a odtékalo 75 m 3 /s -1, dále pak VD Jesenice s přítokem až 55 m 3 /s -1 a odtokem 8 m 3 /s -1, VD Březová, VD Horka a VD Stanovice. Nejvyšší extremity dosáhla povodeň na Teplé na přítoku do VD Březová, kde průtok odpovídal vodnosti 20 l. p. Hladina Ohře v Karlových Varech kulminovala na 334 cm, čemuž odpovídal průtok 424 m 3 /s -1, při vodnosti 10 l. p. 3.9 Povodí dolní Ohře Povodeň v lednu 2011 na dolní Ohři byla z větší části ovlivněna odtokem z VD Nechranice. Během první vlny, ve dnech ledna, se zvedl přítok do VD Nechranice z 27 m 3 /s -1 na 150 m 3 /s a odtok se zvýšil z 50 m 3 /s -1 na 80 m 3 /s -1, což vedlo k transformaci povodňové vlny a zároveň k částečnému snížení retenční kapacity nádrže. Během krátkého období mezi první a druhou vlnou nebylo možno dostatečně nádrž odpustit, ale přesto došlo při druhé povodňové vlně opět k výrazné transformaci. Při kulminaci přitékalo do nádrže až 480 m 3 /s -1 a odtékalo 310 m 3 /s -1, což vedlo spolu s rozlivy pod vodním dílem ke snížení průtoku na dolní Ohři. Hladina Ohře v Lounech kulminovala na 562 cm, čemuž odpovídal průtok 342 m 3 /s -1 o vodnosti 2 l. p. Na průběhu povodně na dolní Ohři se také významně podílely toky rozvodněné tajícím sněhem, které se vlévají do Ohře pod VD Nechranice. Jednalo se zejména o Blšanku, Chomutovku a Liboc, ze kterých dohromady při kulminaci přitékalo do Ohře až 100 m 3 /s

19 3.10 Povodí Kamenice, Ploučnice, Bíliny a Mandavy V povodí Kamenice spadly vydatnější srážky dne a spolu s tajícím sněhem způsobily mírné vzestupy hladin. Od do byly hladiny setrvalé a později pozvolna klesaly. Od do došlo opět k mírným vzestupům, díky oteplení a vydatnějším srážkám, které vedly k odtávání zbylé sněhové pokrývky. V Srbské Kamenici byl dne překročen 1. SPA, v Hřensku došlo během dne k rychlému vzestupu nad 3. SPA, hladina kulminovala na úrovni 20leté vody v odpoledních hodinách, večer došlo k rychlému poklesu pod 3. SPA a se hladina v Hřensku dostala pod úroveň 2. SPA. Na Ploučnici došlo během oteplení ve dnech až k vzestupům vodních stavů, ale nebyly dosaženy SPA na měrných profilech. Během první vlny tání odtála část sněhové pokrývky a povodí se nasytilo. Při druhé vlně tání došlo k rychlému vzestupu vodní hladiny v Benešově n. Pl. nad úroveň 1. SPA. Vzestup hladiny v Benešově n. Pl. byl způsoben rozvodněnými přítoky z mezipovodí, zejména Bystré. Další povodňová vlna z tajícího sněhu přišla z horní Ploučnice během Ploučnice v Benešově kulminovala na 172 cm a průtok odpovídal vodnosti 10 l. p. Hladina Ploučnice v České Lípě se při první vlně tání od zvýšila, ale nedosáhla SPA a do byla víceméně setrvalá. Při druhé vlně tání od došlo k prudkému vzestupu nad úroveň 1. SPA a brzy ráno vystoupala nad úroveň 2. SPA, v odpoledních hodinách dosáhla krátce nad úroveň 3. SPA a pak začala klesat. Vodnost Ploučnice v České Lípě byla 2 l. p. Na Bílině došlo při první vlně tání od k mírnému vzestupu. Při druhé vlně tání došlo k vzestupu hladiny nad úroveň 3. SPA ráno hladina kulminovala na 245 cm, vodnost odpovídala 20 l. p. Kulminace byla velmi pozvolná. Pod úroveň 3. SPA se hladina dostala až Na Mandavě ve Varnsdorfu byl dosažen 1. SPA při první vlně tání. Do začátku druhé vlny tání dne byla hladina Mandavy setrvalá a později zvolna klesla až pod 1. SPA hladina začala opět stoupat díky vytrvalému dešti a vysokým teplotám, které zapříčinily odtávání zbytku sněhové pokrývky hladina Mandavy ve Varnsdorfu kulminovala na 126 cm a dosáhla vodnosti 2 l. p Povodí Lužnice, Jizery, Sázavy a Labe V horní části povodí Lužnice docházelo ke vzestupům maximálně na 1. SPA. Nejvyššímu stupni povodňové aktivity (3. SPA) se přiblížila pouze Smutná, v kombinaci s povodňovou vlnou na Lužnici samotné tak Lužnice v Bechyni dosáhla 3. SPA. Hladina zde začala rychle stoupat dne v dopoledních hodinách, v podobném trendu vzestup pokračoval i během , kdy hladina kolem 23. hodiny kulminovala. V povodí Jizery začaly hladiny toků stoupat dne v ranních hodinách, jednalo se zejména o dolní část povodí. Toky v horní části povodí stoupaly minimálně s cca 12-ti hodinovým zpožděním, navíc nedosahovaly intenzity vzestupů na tocích v dolní části povodí. Zatímco v horní části povodí došlo k překročení maximálně 1. SPA, v Bakově nad Jizerou byl překročen 2. SPA. Poklesové fáze byly překvapivě rychlé, hladiny klesaly téměř stejnou rychlostí jako při vzestupech. V povodí Sázavy docházelo k největším vzestupům na levostranných přítocích Sázavy ve střední a dolní části povodí, kde byly velké sněhové zásoby. Na přítocích Sázavy byl dosažen maximálně 1. SPA, doběhem do hlavního toku - Sázavy - to znamenalo 2. SPA ve Zruči n. Sázavou, v Nespekách se hladina velmi přiblížila až k 3. SPA, když kulminovala v noci. Na toku středního Labe a na jeho přítocích byly dosaženy pouze 2. SPA. 3. SPA byl překročen pouze na dolním toku Orlice v Týništi nad Orlicí a na Cidlině v Sánech. V povodí dolního Labe docházelo k menším vzestupům již od 8. 1., největší vzestup ale začal pod

20 soutokem s Vltavou dne ráno, v profilech Ústí nad Labem a Děčín v noci na Výrazné vzestupy na dolním toku Labe způsobil hlavně výrazný přítok z povodí Vltavy. Na celém toku pod soutokem s Vltavou byl překročen 3. SPA, pod soutokem s Ohří navíc vzestupný trend trval minimálně o 24 hodin déle. Zatímco v profilu Mělník kulminovala hladina již dne v nočních hodinách, v Ústí nad Labem a v Děčíně až následující den (17. 1.) ráno

21 4. Činnost předpovědní povodňové služby Hydrologická část předpovědních pracovišť pracuje za normální odtokové situace pouze na jednu směnu. Během povodňové epizody v lednu 2011 byl v rámci skupiny hydrologických předpovědí na RPP v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a na CPP v Praze v Komořanech zaveden posílený a prodloužený provoz. Na RPP v Ústí nad Labem nepřetržitý provoz v období nejvyšších vodních stavů zajišťovalo oddělení meteoprognózy. Vzhledem k hydrologické situaci a vývoji hydrometeorologické situace byl na RPP v Plzni zaveden nepřetržitý provoz ve dnech a od 13. do Na centrálním předpovědním pracovišti sloužili hydrologové nepřetržitý provoz ve dnech 14. až Kromě pravidelných ranních hlášení a výsledků ranního výpočtu hydrologického modelu byly v průběhu lednových povodní na předpovědních pracovištích pravidelně aktualizovány modelové výpočty vždy v odpoledních a v období nejvyšších vodních stavů pak i ve večerních hodinách. Na základě předpovědi vysoké pravděpodobnosti dosažení stupňů povodňové aktivity vydala výstražná služba CPP v Praze Komořanech při lednové povodňové epizodě (od 6. do ) devět PVI (Příloha). První, vydaná ve 14:31 SELČ, upozorňovala na pravděpodobnost výskytu druhých stupňů povodňové aktivity pro oblast Karlovarského, Plzeňského, Libereckého a Ústeckého kraje s vysokým stupněm nebezpečí a pro oblast zbylých krajů České republiky pak pravděpodobnost výskytu prvních stupňů povodňové aktivity s nízkým stupněm nebezpečí. Tato výstražná informace byla vydána s platností od od 12:00 do odvolání, vzhledem k předpokládanému delšímu trvání srážkové činnosti. Další PVI pak převážně upřesňovaly regionální a časový výskyt dosažení stupňů povodňové aktivity. Tabulka počtu vydaných hydrologických regionálních informačních zpráv (HRIZ) během povodní v lednu 2011 na RPP. Pobočka Počet vydaných HRIZ během povodně v lednu 2011 České Budějovice 8 Plzeň 24 Hradec Králové 5 Ústí nad Labem 13 Praha

22 Oddělení hydrologických předpovědí CPP v Praze během povodňové epizody v lednu vydalo celkem 16 hydrologických informačních zpráv (HIZ). Na RPP na pobočkách ČHMÚ bylo během lednové povodně vydáno celkem 62 hydrologických regionálních informačních zpráv (HRIZ). Nejvíce těchto zpráv bylo vydáno na regionálních pracovištích, které byly povodněmi nejvíce zasaženy - v Plzni a Ústí nad Labem, 24 resp. 13, viz předcházející tabulka. Tyto zprávy převážně doplňovaly, upřesňovaly, nebo rozšiřovaly informace obsažené ve výstrahách HPPS. 5. Měření průtoků při zimní povodni v lednu 2011 na území pobočky Praha V období mezi 10. a 20. lednem bylo provedeno na území spadající pod pobočku Praha ČHMÚ velké množství měření průtoků přístroji typu ADCP. Jedno měření, v Žatci na Ohři, bylo uděláno i pro pobočku ČHMÚ Ústí nad Labem, která nevlastní potřebný přístroj na měření vysokých průtoků. Průtoky blížící se kulminačním hodnotám byly i na malých vodních tocích měřeny tzv. velkým člunem ADCP Rio Grande. Většinou se jednalo o hraniční podmínky měření průtoku touto metodou. Pro úspěšné změření průtoku bylo často nejtěžší najít vhodný profil pro měření, aby byla splněna zjednodušená podmínka pro laminární proudění, že průměrná rychlost vody v korytě [m/s] bude menší než průměrná hloubka koryta [m]. Při nižších vodních stavech byl již nasazován i malý přístroj ADCP Strem Pro, který používala druhá skupina měřičů z pobočky Praha, takže efektivnost práce pak byla výrazně vyšší. V přiložené tabulce je přehled všech 16 stanic, kde se podařilo změřit větší než 1-leté průtoky. Tabulka zahrnuje vždy jen největší změřený průtok ve stanici. Ve většině stanic se však podařilo udělat několik měření při různých vodních stavech nejčastěji na sestupné povodňové větvi. Podle těchto měření došlo později asi u poloviny stanic k úpravě vrchních částí měrných křivek průtoku, které uvádějí závislost průtoku na vodním stavu v limnigrafické stanici. V tabulce je pro porovnání uvedena i hodnota a N-letost kulminačního průtoku. Tyto údaje již byly odvozeny z nových měrných křivek

23 Tabulka měření průtoků při zimní povodni v lednu 2011 na území pobočky Praha Datum měření Čas měření SEČ Q -měř N- Stanice Vodní tok H měř Q měř. leté H kulm Q kulm [cm] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] Q - kulm N-leté :56 Hořovice Červený p. 50 5, , Beroun- 12:35 Berounka Berounka :55 Hředle Stroupínský p. 85 5, , :11 Radotín Radotínský p. 62 5, , Beroun- 10:06 Litavka Litavka , , :21 Čenkov Litavka 68 20, , :05 Loděnice Loděnický p , , :32 Velvary Bakovský p , , :18 Štěchovice Kocába , , :05 Zbečno Berounka , :38 Žatec Ohře , :19 Ústí n. L. Labe :06 Hřensko Labe :43 Mělník Labe :03 Chuchle Vltava , :01 Děčín Labe Povodeň zasáhla poměrně velké území Čech. Průtoky nebyly extrémně velké. Na území pobočky Praha se vyskytly průtoky odpovídající maximálně hodnotě 2-5-leté vody. Avšak stanic, kde se N-leté průtoky vyskytly bylo mnoho. Jednalo se o celé povodí dolní Berounky včetně jejich přítoků a o povodí dolní Vltavy a dolního Labe včetně přítoků

24 6. Závěr Povodňová situace v lednu 2011 je typická povodeň způsobená urychleným táním sněhové pokrývky vyvolané výrazným oteplením v kombinaci s dešťovými srážkami. Nejvýraznější vzestupy hladin byly zejména u toků v povodí Berounky a Ohře, kde bylo počátkem roku akumulováno také největší množství vody ve sněhové pokrývce. Ostatní povodí byla vzhledem k nižším počátečním sněhovým zásobám zasažena méně. Nejvyšší průtoky, z hlediska doby opakování, byly zaznamenány v průběhu druhé lednové povodňové vlny dne na Úterském potoce v Trpístech, Úhlavě ve Stříbře, Kamenici ve Hřensku a na Teplé v profilu Teplička. Průtoky tam dosáhly úroveň s dobou opakování až 20 let. Během povodně zasažená regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ a centrální předpovědní pracoviště v Praze v Komořanech plnila všechny úkoly a povinnosti dané legislativou a smlouvami. Nástupy obou povodňových vln byly hydrologickými modely dobře a včas predikovány. Předpovídané kulminace však byly v některých profilech mírně nadhodnoceny

25 PŘÍLOHY

26 Tabulka kulminací za období až Tok Stanice datum čas dosažený SPA stav (cm) průtok (m 3.s -1 ) N - letost Labe Brod : , Metuje Krčín : ,8 1-2 Divoká Orlice Orlické Záhoří : ,3 1-2 Tichá Orlice Čermná nad Orlicí : ,1 1-2 Orlice Týniště nad Orlicí : Labe Němčice : Doubrava Pařížov : , Cidlina Jičín : ,38 1/2-1 Cidlina Nový Bydžov : ,7 2-5 Bystřice Rohoznice : , Cidlina Sány : ,7 2-5 Mrlina Vestec : ,3 1-2 Stěnava Meziměstí : ,5 1 Stěnava Otovice : ,8 1-2 Jizera Bakov n. J : Labe Brandýs n. L : Lužnice Bechyně : Lomnice D. Ostrovec : ,3 2-5 Skalice Zadní Poříčí : ,8 10 Skalice Varvažov : ,2 5 Smutna Božetice : ,4 2 Smutna Rataje : ,8 2-5 Hamerský potok Planá :50-2: ,5 10 Kosový potok Třebel :00-16: ,5 5 Úhlavka Stříbro :10-17: , Mže Lučina :00-12: ,8 1-2 Mže Stříbro : Úterský potok Trpísty :30-19: ,3 20 Mže Hracholusky :30-20: Radbuza Tasnovice :20-1: , :40-3: ,4 2-5 Radbuza Staňkov :50-5: , :10-13: ,6 1-2 Radbuza Lhota :40-13: , :30-2: ,6 2-5 Radbuza České Údolí : , : ,7 2 Úhlava Tajanov :50-22: , :40-1: ,6 1 Úhlava Štěnovice : :20-0: ,3 1 Berounka Bílá Hora :10-23: :20-6: Úslava - Žinkovka Prádlo :30-1: ,1 2 Úslava Ždírec :40-6: ,6 1/2 Úslava Koterov : ,3 1/ :50-10: ,9 2 Klabava Hrádek :50-22: ,3 1-2

27 Tok Stanice datum čas dosažený SPA stav (cm) průtok (m 3.s -1 ) N - letost Klabava VD Klabava : , : Klabava Nová Huť :40-18: ,4 1-2 Střela Žlutice : Střela Čichořice :50-5: , Střela Plasy , : Berounka Liblín :10-0: Berounka Zbečno : : Berounka Beroun :50-6: Sázava Zruč n. S : ,1 1 Sázava Nespeky : Vltava Vraňany : Labe Mělník : Panenský potok Pertoltice : ,3 1 Teplá Teplička : ,9 20 Teplá Březová : ,6 10 Ohře Cheb : ,5 1 Ohře Citice : Ohře Karlovy Vary : Ohře Louny : Bílina Trmice : ,4 10 Labe Ústí n. L : Ploučnice Stráž pod Ralskem : ,8 2 Ploučnice Česká Lípa : ,2 2 Ploučnice Benešov n. Ploučnicí : Labe Děčín : Mandava Varnsdorf : ,6 2 Kamenice Hřensko : ,6 20 Ŕásnice Frýdlant : , : ,26 1 Odrava Jesenice : ,8 10 d.p

28 Tabulka trvání 2. a 3. SPA za období až Tok Stanice dosažení 2. SPA dosažení 3. SPA pokles pod 3. SPA pokles pod 2. SPA datum čas Datum čas datum čas datum čas Labe Brod : :00 Metuje Krčín : :30 Divoká Orlice Orlické Záhoří : :00 Tichá Orlice Čermná nad Orlicí : :40 Orlice Týniště nad Orlicí :00 * :40 Labe Němčice : :00 Doubrava Pařížov : :00 Cidlina Jičín : :40 Cidlina Nový Bydžov : :20 Bystřice Rohoznice : : : :15 Cidlina Sány : : : :00 Mrlina Vestec : :40 Stěnava Meziměstí : :50 Stěnava Otovice : :00 Jizera Bakov n. J : :10 Labe Brandýs n. L : :00 Lužnice Bechyně : : : :30 Lomnice D. Ostrovec : :40 Skalice Z.Poříčí : : : :00 Skalice Varvažov : :50 Smutná Božetice : :50 Smutná Rataje : :00 Hamerský potok Planá : :40 Kosový potok Třebel : : : :00 Úhlavka Stříbro : : : :50 Mže Stříbro : : : : : :10 Úterský potok Trpísty : : : :00 Mže VD Hracholusky : : : :40 Radbuza Tasnovice : :20 28

29 Tok Stanice dosažení 2. SPA dosažení 3. SPA pokles pod 3. SPA pokles pod 2. SPA datum čas Datum čas datum čas datum čas : : : :00 Radbuza Staňkov : : : : : : : :20 Radbuza Lhota : : : : : :00 Radbuza VD České Údolí : : : : : : : :40 Úhlava Tajanov : : : :40 Úhlava Štěnovice : :00 Berounka Bílá Hora : : : :00 Úslava - Žinkovka Prádlo : : : :10 Úslava Ždírec : :40 Úslava Koterov : : : : : :40 Klabava Hrádek : : : :50 Klabava VD Klabava : : : : : :20 Klabava Nová Huť : :00 Střela VD Žlutice : : : :10 Střela Čichořice : : : :30 Střela Plasy : : : : : :50 Berounka Liblín : :40 Berounka Zbečno : : : : : :50 Berounka Beroun : : : :50 Sázava Zruč n. S : :00 Sázava Nespeky : :00 Vltava Vraňany : :40 29

30 Tok Stanice dosažení 2. SPA dosažení 3. SPA pokles pod 3. SPA pokles pod 2. SPA datum čas Datum čas datum čas datum čas Labe Mělník : : : :40 Panenský potok Pertoltice : : : :50 Teplá Teplička : :20 Teplá Březová : :40 Ohře Cheb : : : : : :50 Ohře Citice : :00 Ohře Karlovy Vary : : : :50 Ohře Louny : : : :30 Bílina Trmice : : : :50 Labe Ústí n. L : : : :30 Ploučnice Stráž pod Ralskem : :00 Ploučnice Česká Lípa : : : :20 Ploučnice Benešov n. Ploučnicí : :40 Labe Děčín : : : :10 Mandava Varnsdorf : : : :20 Kamenice Hřensko : : : :50 Řásnice Frýdlant : : : :20 Odrava Jesenice : :10 * Na Orlici v profilu Týniště nad Orlicí byl 3. SPA dosažen dne V termínech 2:50, 4:50, 7:00 30

31 Vydané předpovědní výstražné informace PVI za období až VYSTRAHA CHMU VYSTRAHA PREDPOVEDNI POVODNOVE SLUZBY CHMU Cislo: PVI_2011/03 Vydana: ctvrtek :31 (13:31 UTC) Na jev: LEDOVKA/NALEDI (VYSOKY STUPEN NEBEZPECI): Pro celou CR od ctvrtka :30 do pondeli :00 Na jev: POVODNOVA POHOTOVOST (VYSOKY STUPEN NEBEZPECI): Karlovarsky Plzensky Liberecky Ustecky od patku :00 do odvolani Na jev: POVODNOVA BDELOST (NIZKY STUPEN NEBEZPECI): Praha Stredocesky Jihocesky Pardubicky Kralovehradecky Vysocina Jihomoravsky Zlinsky Olomoucky Moravskoslezsky od patku :00 do odvolani S okamzitou platnosti rusime vystrahu c. 2011/02 Tato vystraha upresnuje vystrahu c.2011/02 Nase uzemi se bude nachazet ve vlhkem a teplem jihozapadnim proudeni. Pri destovych srazkach se misty bude tvorit ledovka a to zejmena ve ctvrtek a v patek. Tvorbu naledi predpokladame v nocnich hodinach s nejvetsim vyskytem ze soboty na nedeli. Ve ctvrtek a v noci na patek se jeste mohou od vyssich poloh tvorit snehove jazyky a na horach zaveje. Vzhledem k otepleni hrozi nebezpeci padajiciho snehu a rampouchu ze strech. Vzhledem k ocekavanemu tani snehu a destovym srazkam, misty i z duvodu moznych komplikaci zpusobenych ledovymi jevy, ocekavame vseobecne vzestupy na sledovanych tocich, s moznosti dosazeni 1. SPA, ojedinele i 2. SPA. Doporuceni pri vyskytu nebezpecnych jevu: --+Pri cestovani sledovat dopravni zpravodajstvi -Dodrzovat pokyny Horske sluzby ( -Sledovat vyvoj situace a jeho progn<f3>zu (verejnopravni televize, rozhlas nebo internet CHMU) Vydalo: Centralni predpovedni pracoviste CHMU - Praha/Milos Dvorak, Michal Ryglewicz ve spolupraci s VGHMUr Distribuce: CZ CZ (tyto kraje byly ve zprave, ktera byla zrusena) 31

32 VYSTRAHA CHMU VYSTRAHA PREDPOVEDNI POVODNOVE SLUZBY CHMU Cislo: PVI_2011/04 Vydana: patek :32 (09:32 UTC) Na jev: LEDOVKA/NALEDI (VYSOKY STUPEN NEBEZPECI): Pro celou CR od patku :30 do nedele :00 Na jev: POVODNOVA POHOTOVOST (VYSOKY STUPEN NEBEZPECI): Karlovarsky Plzensky Liberecky Ustecky od patku :30 do odvolani Na jev: POVODNOVA BDELOST (NIZKY STUPEN NEBEZPECI): Praha Stredocesky Jihocesky Pardubicky Kralovehradecky od patku :30 do odvolani S okamzitou platnosti rusime vystrahu c. 2011/03 S touto vystraznou informaci rusime vystrahu na povodnovou bdelost pro kraje Vysocina, Jihomoravsky, Zlinsky, Olomoucky a Moravskoslezsky a zkracujeme dobu platnosti vystrahy na naledi. Na nase uzemi bude proudit teply a vlhky vzduch od jihozapadu. V nocnich hodinach pri poklesu teploty pod bod mrazu predpokladame misty tvorbu naledi. Vzhledem k otepleni hrozi nebezpeci padajiciho snehu a rampouchu ze strech. Vzhledem k ocekavanemu tani snehu a destovym srazkam, misty i z duvodu moznych komplikaci zpusobenych ledovymi jevy, ocekavame vseobecne vzestupy na sledovanych tocich, s moznosti dosazeni 1. SPA, ojedinele i 2. SPA. Doporuceni ke zmirneni nasledku jevu: -Pri cestovani sledovat dopravni zpravodajstvi. -Sledovat vyvoj situace a jeho progn<f3>zu (verejnopravni televize, rozhlas nebo internet CHMU). Vydalo: Centralni predpovedni pracoviste CHMU - Praha/Borovicka, Ryglewicz ve spolupraci s VGHMUr Distribuce: CZ CZ (tyto kraje byly ve zprave, ktera byla zrusena) 32