ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO

Transkript

1 ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO Hmotného a nehmotného kulturního dědictví církevního charakteru This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF.

2 1 Obsah Obsah České Švýcarsko a Šluknovsko Chyba! Záložka není definována. 1 Obsah Úvod a obecný kontext projektu Vymezení zájmového území Kulturní potenciál území Hmotné a nehmotné kulturní dědictví Církevní hmotné a nehmotné památky Přístupnost církevních památek Vazba církevních památek na služby Dostupné (stávající) kulturní a církevní trasy Shrnutí Regionální marketingové strategie Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r Shrnutí Strategie ochrany Plán péče o národní park České Švýcarsko Program rozvoje Ústeckého kraje Koncepce památkové péče v České republice na léta Shrnutí Příklady dobré praxe Pro život kostelů Broumovska

3 4.2 Otevřené brány Zlínského kraje Via Sacra Domeček na kopečku Rumburk Loreta Rumburk Regionální SWOT analýza Socioekonomický kontext a podnikání Komunikace a poloha Dědictví a jeho ochrana Místní identita a sounáležitost Seznam použitých zdrojů Příloha č. 1: Pasportizace církevních památek

4 2 Úvod a obecný kontext projektu Projekt Rozvoj tematických mezinárodních církevních tras se zapojením místní komunity v Českém Švýcarsku a Šluknovsku je součástí mezinárodního projektu THETRIS (THEmatic Transnational church Route development with Involvement of local Society rozvoj tematických mezinárodních církevních tras se zapojením místní komunity) financovaného z programu Central Europe. Projekt THETRIS je zaměřený na udržitelný rozvoj péče o místní kostely a církevní památky v 11 partnerských středoevropských regionech prostřednictvím tvorby mezinárodních církevních tras, přípravy společných strategií a ověřování inovativních řešení péče o církevní památky. Projekt sestává z 5 postupných pracovních fází realizovaných v období od do prosince Partnerskými organizacemi projektu jsou: Sdružení obcí oblasti horní Tisy (Maďarsko), České Švýcarsko o.p.s., Centrum strukturálně-technologického rozvoje regionu Riesa-Großenhain (Německo), Agentura regionálního rozvoje Prešovského samosprávného kraje Prešov (Slovensko), Provincie Turín (Itálie), Rozvojová agentura LAMORO, Asti (Itálie), Diecéze Graz-Seckau (Rakousko), Sdružení obcí a měst Malopolska (Polsko), Vědecko-výzkumné centrum Slovinské akademie vědy a umění, Výzkumné centrum Nova Gorica (Slovnisko), Centrum podpory podnikání Kranj (Slovinsko), Provincie Padova (Itálie). 2.1 Vymezení zájmového území Zájmové území této studie je vymezeno v souladu s doporučením společné metodiky projektu THETRIS a zadáním ze strany partnera projektu o.p.s. České Švýcarsko. Metodika i zadání projektu předpokládají velikost území menší než jednotky NUTS 3 (tedy než kraje v Česku), což odpovídá rozšířenému území Českého Švýcarska a Šluknovska. Takto vymezené území se přibližně kryje například se stejnojmenným turistickým regionem vymezeným Strategií cestovního ruchu Ústeckého kraje (viz mapa 1) nebo s územím okresu Děčín, resp. správních obvodů obcí s rozšířenou působností Děčín, Varnsdorf a Rumburk (viz mapy 2 a 3). Takto vymezené území o rozloze 909 km 2 vykazuje vnitřní homogenitu a vnější heterogenitu z hlediska charakteru osídlení (převážně venkovská krajina), krajinného rázu (převažující lesnatá pahorkatina velkoplošně chráněná na velké části území), reliéfu (pískovcový reliéf s občasnými vrchy vzniklými vulkanickou činností) i kulturně-historické identity (oblast 4

5 Šluknovského výběžku, Děčínska a Českého Švýcarska charakteristická mj. středověkou kolonizací území, podstávkovými domy či rozšířením protestantismu). Hranice regionu je vymezena volně a tento přístup je vhodné přijmout i v této studii zaměřené na rozvoj církevních památek a tras. Některé části analýzy nebo strategie tedy mohou zasahovat i vně takto vymezeného regionu, je-li k tomu důvod v podobě lokalizace vhodné církevní památky, dopravního napojení apod. Mapa 1: Turistické regiony Ústeckého kraje Zdroj: Strategie rozvoje CR Ústeckého kraje pro roky

6 Mapa 2: Zájmové území (okres Děčín) Zdroj: upraveno podle 6

7 Mapa 3: Poloha zájmového území v rámci Česka Zdroj: upraveno podle 7

8 3 3.1 Kulturní potenciál území Hmotné a nehmotné kulturní dědictví Území Českého Švýcarska a Šluknovska je známé především díky unikátním přírodním atraktivitám Českého Švýcarska, které zastiňují místní kulturní atraktivity. Turisty dosud spíše opomíjené kulturní dědictví v území tak představuje potenciál pro budoucí rozvoj cestovního ruchu založený na rovnoměrnějším rozložení návštěvnosti v zájmovém území a v návaznosti na různé aktivity může přispět i ke zvýšení mimosezónní návštěvnosti území. V zájmovém území se dochovalo množství středověkých kulturních památek, výrazně více jsou však v území zastoupeny památky z pozdějších historických epoch. To souviselo jednak s historickým vývojem regionu a přejímáním nových kulturních vzorů a uměleckých slohů, jednak s důsledky válek, zejména pak Třicetileté války, která zde znamenala nejen redukci obyvatelstva, ale i počátek rekatolizace spojené mj. s nuceným odchodem protestantského obyvatelstva. V zájmovém území se nedochoval žádný hrad (z původních hradů se dochovaly jen zříceniny). I mezi sakrálními památkami zde převažují památky z pozdějších historických epoch (zejména barokního původu). Přehled nejzajímavějších středověkých památek 1 : Zřícenina hradu Tolštejn u Jiřetína pod Jedlovou (původní panské sídlo pro skoro celé území Šluknovska) Pozůstatky hradu Schönbuch u Krásné Lípy Horní a Dolní zámek Benešov nad Ploučnicí (národní kulturní památka) Zámek Děčín Zámek Šluknov Kostel sv. Anny v Jedlce (Malá Veleň) Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku Kostel sv. Jakuba Většího v České Kamenici Kostel Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí Kostel sv. Jiří v Chřibské Kostel sv. Jiří v Jiřetíně pod Jedlovou Kostel sv. Kateřiny v Dolním Podluží Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Těchlovicích 1 Uvedeny jsou vybrané objekty se statusem kulturní památky (s výjimkou Horního a Dolního zámku Benešov nad Ploučnicí, se statusem národní kulturní památky). Téměř všechny objekty byly uvedeny podle publikace Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska (Mágrová, K., Patzelt, Z., 2011). 8

9 Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích Kostel sv. Bartoloměje ve Velkém Šenově Staroměstský most v Děčíně Panský pivovar v Rumburku (objekt vrchnostenských sklepů a ledárny) Dochované hmotné kulturní dědictví na území Českého Švýcarska a Šluknovska je převážně spojeno s epochou novověku. Významným procesem, který ovlivnil podobu kulturní krajiny, a zejména kulturního dědictví byla rekatolizace započatá v průběhu Třicetileté války. Obzvláště intenzivní stavební projevy spojené s rekatolizací (více viz kapitola 3.1.2) můžeme zaznamenat ve Šluknovském výběžku, který byl obklopen protestantským územím a kde tak byla demonstrace zbožnosti zhmotněná velmi četnou sakrální architekturou otázkou prestiže pro římskokatolickou církev, vrchnost i obyčejné věřící. Zvýšená zbožnost barokního člověka se odrazila také na nehmotných projevech víry, zejména pak postupně vznikajících tradicích poutí, procesí a rozličných náboženských slavnostech, které byly v regionu velmi četné až do konce 2. světové války. Ranou pro hmotné i nehmotné kulturní dědictví v regionu však byl odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce a příchod nových českých obyvatel, kteří neměli vazby na kulturní dědictví regionu. V důsledku výměny obyvatelstva zanikly nejen četné tradice, např. specifické jízdy velikonočních jezdců, ale došlo i k likvidaci a devastaci množství hmotných kulturních památek. Komunistické moci se nepodařilo přerušit tradici církevních poutí. Dokladem je, např. pořádání tradiční poutní slavnosti při výročí zjevení Panny Marie ve Filipově, trvající nepřetržitě od r dodnes. Poutní slavnosti se nepřestaly pořádat ve Sněžné, Vilémově či na Annabergu u Lobendavy. Vzhledem k ateismu valné většiny populace zde však není potenciál k obnově církevních tradic v původním rozsahu. Kulturní památky Českého Švýcarska a Šluknovska pocházející z období novověku jsou převážně církevního charakteru, což souvisí s tehdejší zbožností i materiálními podmínkami (volné prostředky byly investovány do sakrální architektury a sakrálního umění). Proto dnes mezi významnými kulturními atraktivitami z období novověku jsou výrazně méně zastoupeny světské památky (např. mosty v Rumburku a Šluknově, lidová architektura, měšťanské domy, tzv. Allasonova manufaktura v Rumburku, Dolský mlýn atd.). Přehled nejzajímavějších novověkých památek 1 : Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích Křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou Kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné (Krásná Lípa) Kostel sv. Marie Magdalény v Krásné Lípě Měšťanský dům Krásná Lípa (Penzion České Švýcarsko) Kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku Kostel sv. Petra a Pavla v Růžové Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech Kostel sv. Václava ve Šluknově 9

10 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově Dolský mlýn (Růžová) Na stávající podobě systému osídlení i jednotlivých sídel se velmi výrazně podepsala průmyslová revoluce a v širším slova smyslu celá industriální epocha (která v Česku trvala v podstatě až do 90. let 20. století). Právě region Šluknovska patřil v období do 2. světové války mezi průmyslově nejvyspělejší oblasti Česka. Zejména v období od počátků místního průmyslu do 2. světové války zde vzniklo množství pozoruhodných továrních objektů, výstavních vil tehdejších průmyslníků i dalších příslušníků společenské elity, spolkových budov, i unikátních technických objektů, které se dochovaly do dnešní doby. Mezi cennými objekty z industriální epochy však nalezneme i některé církevní stavby, nebo honosné hrobky a hrobní kaple vystavěné pro potřeby rostoucího množství zámožných rodů a rodin. Přehled nejzajímavějších památek industriální epochy 1 : Rozhledna na Studenci Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (hrobní kaple, Děčín) Synagoga v Děčíně Větrný mlýn Světlík (Horní Podluží) Mlýn na koření v Chřibské Akvadukt v Chřibské Větrný mlýn Janov Lovecké chaty Na Tokání (Jetřichovice) Dittrichova hrobka v Krásné Lípě Geologická mapa v Krásné Lípě Hrádek ve Varnsdorfu (původně výletní restaurace s vyhlídkou) Kaple sv. Ignáce ve Všemilech Kromě kulturních památek ve formě jednotlivých objektů se v zájmovém území nachází také několik cenných souborů historických staveb plošně chráněných ve formě městských památkových zón, vesnické památkové rezervace a vesnických památkových zón. Přehled plošně chráněných památkových území: Benešov nad Ploučnicí (městská památková zóna) Česká Kamenice (městská památková zóna) Jiřetín pod Jedlovou (městská památková zóna) Šluknov (městská památková zóna) Rumburk venkovské usedlosti ve Šmilovského ulici (vesnická památková rezervace) Dlouhý Důl (vesnická památková zóna) Kamenická Stráň (vesnická památková zóna) Vysoká Lípa (vesnická památková zóna) Merboltice (vesnická památková zóna) V regionu se dochovala řada pověstí vztahujících se k okolnostem založení kostelů (např. kostel sv. Jana Křtitele v Horních Habarticích, kostel sv. Bartoloměje ve Velkém Šenově, kaple na Strážném vrchu v Rumburku, kaple sv. Jáchyma na vrchu Jáchym u Lobendavy, 10

11 kaplička v Rožanech a skalní kaple sv. Ignáce ve Všemilech). Popsána jsou zázračná uzdravení a okolnosti založení poutních míst (např. bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově, kaple Narození Panny Marie v Č. Kamenici, Bratrský oltář u Č. Kamenice, loretánská kaple v Rumburku, kaple sv. Anny u Lobendavy, léčivý pramen ve Vilémově, křížová cesta ve Šluknově a v Jiřetíně pod Jedlovou). Pověsti a legendy jsou zachyceny v německé i české literatuře. 2 Součástí Velikonoc v severní části regionu bylo před r pořádání velikonočních jízd. Spolky velikonočních jezdců byly zřízeny ve Sněžné, Mikulášovicích, Velkém Šenově, Lipové či Rumburku. V r se podařilo tuto tradici obnovit při kostele sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Tradice dosud zůstala živá v Horní Lužici, kde je velkým turistickým magnetem. K významnému nehmotnému dědictví regionu patří bohatá hudební tradice 3. Skladby německých skladatelů regionu před r. 1945, zvláště období baroka, přibližuje několik hudebních souborů. Skladby, které byly původně psány pro místní kostely, se staly součástí řady koncertů duchovní hudby, která má tradici v řadě kostelů regionu (kostel sv. Bartoloměje v Rumburku, kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu, kostel sv. Jiří v Chřibské, kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě a kostel sv. Václava ve Šluknově). Stávající vedoucí sborů jsou autory nových rozsáhlých duchovních skladeb. Od r se zvedla vlna zájmu o restaurování historických varhan 4 v kostelech. Do r se podařilo restaurovat varhany v řadě kostelů (bazilika ve Filipově u Jiříkova, kostel sv. Bartoloměje v Rumburku, kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě, kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích, kostel archanděla Gabriela v Dolní Poustevně a kostel sv. Anny v Jedlce). V některých kostelech se pořádají varhanní festivaly nebo mezinárodní festivaly duchovní hudby (bazilika Ve Filipově, kostel sv. Václava v Srbské Kamenici a kostel sv. Jakuba Většího v České Kamenici). V řadě dalších kostelů se konají příležitostné koncerty duchovní hudby. Šluknovsko patřilo před r k proslaveným betlemářským oblastem. Žila zde řada významných malířů a řezbářů, kteří se specializovali na stavbu jesliček. V řadě kostelů 2 Rummler, G.: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel, Böblingen 1996, Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005, Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006, Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001, Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005, Marie Rút Křížková - Beneš Benno: Philippsdorf - Filipov Salesiánská provincie, Praha 1999, Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín

12 v severní části regionu dodnes přetrvala tradice stavby kostelních betlémů 5, pocházejících z období před r Jejich prezentace v období Vánoc se vždy setká s velkým zájmem místní komunity a odráží se i ve zvýšené návštěvnosti ze SRN (kostel sv. Václava ve Šluknově, kostel sv. Vavřince v Rumburku, kostel sv. Bartoloměje Rumburk, kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou, kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech a kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu, sbírka betlémů v Muzeu v Rumburku) Církevní hmotné a nehmotné památky Vedle tradiční lidové architektury tvoří významnou část kulturního dědictví Českého Švýcarska a Šluknovska církevní památky. Velký hospodářský rozvoj regionu v 17. a zvláště v 18. století doprovázený nárůstem počtu obyvatel umožnil majitelům panství přestavět, popř. zcela nově postavit řadu sakrálních objektů. V případě hmotného církevního dědictví tak velká část dochovaných památek reprezentuje barokní umění. Nehmotné církevní dědictví je diskutováno v rámci předchozí kapitoly. Nejviditelnějšími projevy sakrální architektury v kulturní krajině regionu jsou kostely. Současnou podobu kostelů v regionu výrazně ovlivnilo období baroka. Stávající kostely a kaple vznikaly jak přestavbou původních středověkých kostelů, tak v sídlech, kde do doby jejich vzniku kostel chyběl. Velké množství stávajících kostelů bylo vystavěno, případně zásadně přestavěno v průběhu 18. století. Intenzívní stavební aktivita v 18. století je jednak průvodním jevem dominantní společenské úlohy římskokatolické církve, jednak důsledkem populačního a hospodářského rozvoje území, které se vzpamatovalo z předchozích válečných a morových pohrom. Svou roli sehrálo i společenské postavení a politický význam jednotlivých rodů, jimž patřila panství v regionu. Mezi knížaty z Thun-Hohensteinu (panství Děčín), knížaty z Liechtensteinu (panství Rumburk), hrabaty z Diechtrichsteinu a hrabaty z Harrachu (panství Šluknov) a hrabaty ze Salm-Reifferscheidtu (panství Lipová) najdeme řadu předních představitelů císařského dvora ve Vídni. Díky jejich kulturním stykům se na architektonických návrzích farních a poutních kostelů v regionu podíleli i špičkoví architekti své doby - kostel sv. Václava v Rozběleních (plány kostela, Kilián Ignác Dientzenhofer), loretánská kaple s ambitem v Rumburku (projekt Svaté chýše a nerealizovaný plán ambitu, Johann Lucas Hildebrandt), kostel sv. Jiří (nerealizovaný návrh kostela, Johann Lucas Hildebrandt), kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech (návrh oltářů, Johann Lucas Hildebrandt) a kostel sv. Václava ve Šluknově (návrh věže, Johann Bernhard Fischer z Erlachu). Staviteli většiny sakrálních staveb v regionu se stali místní architekti - Johann Wenzel Kosch z Děčína a Zacharias Hoffmann z Lipové. Do hmotného i nehmotného církevního kulturního dědictví regionu se významným způsobem zapsal fenomén mariánského kultu. V regionu existuje několik poutních míst, jejichž vzniku předcházela zjevení či zázraky přisuzované Panně Marii: 5 Sadivová, E.: betlemářství na Rumburku. Město Rumburk, Rumburk

13 Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku (Socha Černé Matky Boží Loretánské, jíž se připisuje řada zázračných uzdravení) Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici (Milostná socha Panny Marie, jíž se připisuje množství zázračných uzdravení) Kostel Panny Marie Sněžné v Krásné Lípě Se zázraky jsou spojena také další poutní místa, jejichž vznik přímo nesouvisel s mariánským kultem: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově (studánka s léčivými účinky) Kaple sv. Anny v Lobendavě (socha sv. Anny) Kaple Povýšení sv. Kříže (součást křížové cesty) v Jiřetíně pod Jedlovou (kříž) Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově (na místě zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení). Mariánské poutní místo vzniklo atypicky až v 19. století. Z uměleckého a architektonického hlediska nejzajímavější kulturní památkou v území je výše zmíněná Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku (neboli Svatá chýše), resp. celý soubor kapucínského kláštera, do jehož areálu kaple patří. Kaple, která je přesnou kopií italského originálu (Svaté chýše v italském Loretu), byla postavena podle plánů císařského dvorního architekta Johanna Lucase Hildebrandta. Ke Svaté chýši byl později přistaven ambit, do něhož jsou zakomponovány Svaté schody s kaplí Kalvárie. V areálu se nachází také klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský konvent (dnes městská knihovna). Svatá chýše v Rumburku je považována za nejseverněji postavenou loretánskou kapli Panny Marie v Evropě. Specifikum celého areálu spočívá nejen ve vysoké umělecké hodnotě Svaté chýše a ostatních objektů (rozsáhlá sochařská, štuková a malířská výzdoba), ale i v kombinaci Svaté chýše a Svatých schodů v rámci jednoho areálu. Areál ročně navštíví více než 8000 turistů a poutníků, ročně se zde koná velké množství kulturních akcí a výstav. Dodnes byla zachována tradice pořádání církevní odpustkové pouti Porciunkule, jejíž kořeny spadají do r Specifikem Šluknovska je vysoká koncentrace Kalvárií, které mají podobu křížových cest se 14 zastaveními. Díky intenzivní zbožnosti obyvatel regionu i zřejmému vymezení proti sousednímu protestantskému území Saska a Horní Lužice zde v průběhu století vzniklo celkem 14 křížových cest. V rámci České republiky se jedná o zcela mimořádný fenomén, pro nějž nenalezneme srovnání. Zdejší křížové cesty jsou ojedinělé různorodým uměleckým ztvárněním, kromě tradičních 14 zastavení vyprávějících příběh Ježíše Krista od odsouzení až po ukřižování, zahrnovaly i další kaple, studánky a umělé jeskyně. S výjimkou křížové cesty ve Fukově se všechny ostatní křížové cesty dochovaly do současnosti. Součástí řady křížových cest byly kaple Božího hrobu. Do současnosti se dochovaly ve Šluknově, Jiřetíně pod Jedlovou, Vilémově a Brntíkách. Jedná se o mimořádně vysoký počet specifického typu poutních kaplí, který nemá v České republice obdoby. Křížové cesty: Annaberg u Lobendavy Brtníky Fukov (zničeno spolu s likvidací obce v r. 1960) 13

14 Jáchym u Lobendavy Křížový vrch u Jiřetína pod Jedlovou Jiříkov Království Krásná Lípa Rumburk Staré Křečany Šluknov Varnsdorf Velký Šenov Vilémov Pro území Českého Švýcarska a Šluknovska je typická existence velkého množství drobných sakrálních památek, např. křížků, Božích muk, smírčích křížů a skalních výklenkových kaplí. Zvláštností hmotného církevního dědictví v regionu je vysoký počet dochovaných gotických soch, které byly součástí původních farních kostelů. V 90. let 20. století byly odborně zpracovány, přesunuty z kostelů a muzeí a vystaveny ve stálé expozici Gotická plastika na Děčínsku v Oblastním muzeu Děčín. Tabulka 1: Seznam kulturních památek církevního charakteru v okrese Děčín Obec/část obce Arnoltice Benešov nad Ploučnicí Brtníky Děčín Březiny Bynovec Česká Kamenice Kulturní památky církevního charakteru kostel Nanebevzetí P. Marie socha P. Marie Assumpty kostel Narození P. Marie kaple Nejsvětější Trojice socha sv. Vojtěcha sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami sloup se sochou P. Marie fara sloup se sochou Panny Marie Bolestné Kaple Boží muka socha P. Marie Immaculaty kostel sv. Jakuba Většího kaple kaple Narození P. Marie kaple sv. Barbory (Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí) 14

15 Obec/část obce Děčín I Děčín - Podmokly Děčín Rozbělesy Děčín Bělá Děčín Boletice nad Labem Děčín - Nebočady Děčín Dolní Žleb Dobrná Dolní Kamenice Dolní Podluží Dolní Poustevna Doubice Františkov nad Ploučnicí Horní Habartice Horní Podluží Hřensko Kulturní památky církevního charakteru kostel evangelický kostel Povýšení sv. Kříže kostel sv. Václava a sv. Blažeje kaple Panny Marie Pomocné socha P. Marie Immaculaty socha sv. Antonína socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Matouše sloup se sousoším Morový sloup sloup se sousoším Morový sloup sloup se sousoším Morový sloup Synagoga boží muka kostel sv. Václava pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého, Thunovská se souborem soch fara kostel sv. Františka Xaverského fara socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Vavřince kaple kostel Nejsvětější Trojice boží muka socha sv. Anny socha sv. Vojtěcha kaple se zvonicí Kaplička kostel sv. Kateřiny socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Piety kostel Nanebevzetí P. Marie socha sv. Jana Nepomuckého Krucifix socha sv. Josefa sousoší Kalvárie kostel sv. Jana Nepomuckého 15

16 Obec/část obce Chřibská Janov Janská Javory Jedlka (malá Veleň) Jetřichovice Jílové Jiřetín pod Jedlovou Jiříkov Kamenická Stráň Kerhartice Krásná Lípa Kytlice Lipová Lobendava Ludvíkovice Malá Bukovina Markvartice Merboltice Mikulášovice Rožany Kulturní památky církevního charakteru kostel sv. Jiří fara Kaple sv. Jana Křtitele sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Prokopa kostel sv. Anny socha sv. Anny kostel sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého kostel Nejsvětější Trojice kaple Ukřižování socha sv. Anny sloup se sochou sv. Vavřince fara kostel sv. Jiří sousoší fara boží muka zvaná Gutbauerova kostel sv. Máří Magdalény kostel sv. Máří Magdaleny kostel sv. Antonína Paduánského kostel sv. Šimona a Judy socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Josefa kostel Navštívení Panny Marie kaple sv. Anny socha sv. Jana Nepomuckého fara boží muka kostel sv. Václava se sochou sv. Antonína kostel sv. Martina kaple P. Marie v objektu zvonice kostel sv. Mikuláše kaple Nejsvětější Trojice kaplička Tří otců kaplička Wähnerova výklenková kaplička se sochou Piety 16

17 Obec/část obce Rumburk Růžová Rychnov Salmov Sněžná Srbská Kamenice Stará Oleška Staré Křečany Šluknov Těchlovice Valkeřice Varnsdorf Velký Šenov Kulturní památky církevního charakteru kostel sv. Bartoloměje kostel sv. Jana Křtitele sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána sloup se sochou P. Marie klášter kapucínský včetně loretánské kaple s ambitem kostel evangelický kostel sv. Petra a Pavla Fara Kaplička kostel Panny Marie Sněžné socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Václava sousoší Korunování P. Marie boží muka kostel sv. Jana Nepomuckého socha sv. Antonína socha sv. Jana Nepomuckého fara sloup se sochou sv. Antonína kostel sv. Václava křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady socha Bolestného Krista socha sv. Františka z Assissi socha sv. Jana Křtitele socha sv. Josefa socha sv. Václava sloup Morový sloup kaple Nejsvětější Trojice kostel sv. Jana Křtitele Fara kostel evangelický zv. Červený kostel starokatolický kostel sv. Karla Boromejského kostel sv. Petra a Pavla socha sv. Antonína socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sousoším Nejsvětější Trojice kostel sv. Bartoloměje socha sv. Jana Nepomuckého 17

18 Obec/část obce Verneřice Kulturní památky církevního charakteru kostel sv. Anny kašna se sochou sv. Floriána sloup se sochou P. Marie (v Příbrami pod Bukovou horou) Zdroj: podle databáze Stav k Devastace a obnova sakrálních objektů Na přelomu 60. a 70. let 20. století došlo v jižní části regionu k mimořádné devastaci sakrálních staveb. Na území ČR se jedná o bezprecedentní případ. V okolí Verneřic byly likvidovány kostely v běžně osídlené krajině, která nebyla narušena těžbou, zakázanými pásmy ani blízkostí státní hranice. Státní moc rozhodla, že kostely nebudou opravovány a ponechají se svému osudu. Následně sejmula památkovou ochranu a přikročila k demolicím. Odstřeleny byly: Merboltice (kostel sv. Kateřiny, 1975), Rychnov (kostel sv. Bartoloměje, 1975), Valkeřice (farní kostel sv. Barbory, 1975), Verneřice (poutní kostel Nejsvětější Trojice, 1975). Další zdemolované kostely se nachází v sousedství Verneřicka, ale už mimo okres Děčín, tj. na území Litoměřicka. V okrese Děčín byly dále zlikvidovány kostely: Nová Oleška (kostel Nejsvětější Trojice, 1946), Huntířov (farní kostel sv. Jiří, konec roku 1968), Krásný Studenec (kostel archanděla Michaela, 1966). V severní části regionu, na Šluknovsku byl demolován kostel: Fukov (farní kostel sv. Václava, 1960), Krásná Lípa (starokatolický kostel, 1970) a Brtníky (kostel sv. Martina, 1975). Obnova sakrálních objektů před r byla velmi obtížná a trvale znemožňovaná komunistickou státní mocí, zvláště pak cíleným působením církevních tajemníků Okresních národních výborů v Děčíně, Rumburku a Varnsdorfu. V 80. letech 20. století se za velkých obtíží se podařilo opravit kostel Nanebevzetí Panny Marie v Doubici, probíhala oprava kostela sv. Anny ve Verneřicích. Změnu přinesl r V rámci České republiky a zvláště pohraničních oblastí představuje výjimečnou aktivitu činnost administrátora farnosti v Srbské Kamenici Mgr. Marcela Hrubého, který má na starost opravy kostelů ve farnosti a objektů v přilehlých farnostech. V letech se mu podařilo zajistit celkovou obnovu 10 kostelů v regionu (a dalších na Českolipsku), z nichž řada se dochovala jen v podobě obvodových zdí s propadlými střechami a krovy. Díky dotacím Ministerstva kultury, Českoněmeckého fondu budoucnosti, příspěvkům německých nadací a práci mladých dobrovolníků z Moravy se podařilo zajistit obnovu, opětovné vysvěcení a znovunavrácení kostelů do duchovního života regionu. Opraveny byly následující kostely: kostel sv. Josefa v Rybišti, kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích, kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Petra a Pavla v Růžové, kostel sv. Václava v Srbské Kamenici, kostel sv. Marie Magdaleny v Kerharticích, kostela sv. Václava v Malé Bukovině, kostel sv. Jana Křtitele v Horních Habarticích a kostel sv. Anny v Jedlce. Dokončuje se obnova kostela sv. Martina v Markvarticích a kostela sv. Anny ve Verneřicích. Ve spolupráci s Obcí Merboltice se uvažuje o novostavbě kostela na místě farního kostela odstřeleného na pokyn komunistické vládní moci v r Základní kámen nové roubené stavby s místností pro setkávání obyvatel obce požehnal v r papež Benedikt XVI. při návštěvě České republiky. 18

19 Bývalí němečtí rodáci se přímo podíleli na organizaci a financování obnovy kostela sv. Vavřince v Království u Šluknova (90. léta 20. století) a kostela sv. Františka z Assisi ve Studánce u Varnsdorfu (2012). V letech probíhal v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska projekt obnovy vybraných drobných sakrálních památek. V rámci projektu obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko z Krásné Lípy byly opraveny vybrané významné křížky na kamenných podstavcích a skalní výklenkové kaple v Dolní Poustevně, Dolním Žlebu, Doubici, Chřibské, Hřensku, Janově, Jetřichovicích, Mikulášovicích, Růžové a Starých Křečanech. Opravena byla kaple Panny Marie Karmelské na Vlčí Hoře a výletní a poutní místo Bratrský oltář u České Kamenice. Celkem bylo opraveno 27 objektů ve 12 obcích, více Projekt Naslouchejte hlasu venkova (Listen to the Voice of Villages) byl spolufinancován ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Vlastní obnově předcházela podrobná dokumentace drobných sakrálních památek ve vybraných obcích regionu. Zmapováno bylo 330 objektů, neprohlášených za kulturní památku. Pro 50 z nich byl vypracován restaurátorský záměr. Systematické opravy drobných sakrálních památek zajištěné institucemi a občanskými sdruženími: Správa Národního parku České Švýcarsko (obnova drobných sakrálních památek na území NP ČŠ) Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce (obnova drobných sakrálních památek na území CHKO) Město Dolní Poustevna (drobné sakrální památky ve městě) Město Mikulášovice (Fürleova kaple, kaple Tří otců) Kruh přátel muzea Varnsdorf, o.s. se sídlem ve Varnsdorfu (obnova drobných sakrálních památek ve Varnsdorfu) Občanské sdružení pod Studencem ( Občanské sdružení Studený a Lipnice) se sídlem v České Kamenici (obnova drobných sakrálních památek na Českokamenicku) Města a obce systematicky podporující snahu farností o obnovu sakrálních objektů (farních kostelů a poutních kaplí): Česká Kamenice (kostel sv. Jakuba Většího, poutní kaple Narození Panny Marie, evangelický kostel), Chřibská (kostel sv. Jiří), Rumburk (kostel sv. Bartoloměje, loretánská kaple s ambitem, bývalý kapucínský klášter, evangelický kostel, kostel sv. Jana Křtitele), Jiřetín pod Jedlovou (křížová cesta s kaplí Povýšení sv. kříže), Staré Křečany (kostel sv. Jana Nepomuckého), Dolní Podluží (Kostel sv. Kateřiny), Děčín (kostel Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Jiří), Janov (kaple sv. Jana Křtitele) a Krásná Lípa (kaple P. Marie Karmelské). Na opravu kostela přispěla Obec Malšovice (kostel sv. Prokopa v Javorech) a Merboltice (kaple Panny Marie). Se záměry obnovy farních kostelů a podílem na přípravě projektové dokumentace přichází v r město Velký Šenov (kostel sv. Bartoloměje), Mikulášovice (kostel sv. Mikuláše), Lipová (kostel sv. Šimona a Judy). 19

20 Opravy sakrálních památek zajištěné občanskými sdruženími (zvýrazněna velmi aktivní sdružení): České Švýcarsko, o.p.s. se sídlem v Krásné Lípě ( obnova drobných sakrálních památek v regionu Č. Švýcarska) Červený kostel Varnsdorf, o. s. se sídlem ve Varnsdorfu (evangelický kostel ve Varnsdorfu) Křesťanská základní škola Nativity v Děčíně (obecní kaple v Děčíně- Křešicích) Občanské sdružení Dolní Žleb (Kostel Nejsv. Trojice v Děčíně Dolním Žlebu) Kruh přátel muzea Varnsdorf, o.s. se sídlem ve Varnsdorfu (obnova drobných sakrálních památek ve Varnsdorfu) Občanské sdružení pod Studencem ( Občanské sdružení Studený a Lipnice) se sídlem v České Kamenici (obnova drobných sakrálních památek na Českokamenicku) Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných (kaple Andělů strážných v Prostředním Žlebu) Sdružení na opravu kostela sv. Františka z Assisi na Studánce (kostel sv. Františka z Assisi ve Studánce u Varnsdorfu) Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny o. s. z Jiřetína pod Jedlovou (kostel sv. Kateřiny v Dolním Podluží) Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská právnická osoba se sídlem v Rumburku (kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a bývalý klášter boromejek v Jiříkově) Přístupnost a oživení sakrálních objektů v regionu Zpřístupněné sakrální památky v regionu mimo dobu mše: Loreta a kostel sv. Vavřince v Rumburku (celoročně, úterý - sobota) Synagoga v Děčíně (celoročně, pondělí - pátek) Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici (sezónně, pondělí neděle) Zámecká kaple sv. Jiří v Děčíně (celoročně, denně) Evangelický kostel v Rumburku (každou středu při provozu čajovny) Kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně (sezónně, denně) Kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně Chrástu (sezónně, sobota a neděle) Centrum vzdělávání (nedostavěný evangelický kostel) v Dolní Poustevně (celoročně, pondělí a středa) Oživení sakrálních památek: Vlastníci: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rumburku (evangelický kostel v Rumburku) ŘKF Rumburk (loreta s ambitem, kostel s. Vavřince, kostel sv. Bartoloměje) Židovská obec Děčín (synagoga Děčín) Zámek Děčín, p. o. (kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně, zámecká kaple sv. Jiří v Děčíně a kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně - Chrástu) Občanská sdružení: Arte Musica, o.s. z Jiříkova (bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově u Jiříkova) 20

21 Dokořán Rumburk, o.s. (evangelický kostel v Rumburku) Kulturně historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky, o.s.,(kostel sv. Anny v Malé Veleni - Jedlce) Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV (Kostel sv. Prokopa v Malšovicích - Javorech, Kostel sv. Františka Xaverského v Děčíně Bělé, Kostel Nejsvětější Trojice v Jílovém u Děčína) Občanské sdružení pod Studencem ( Občanské sdružení Studený a Lipnice) se sídlem v České Kamenici (poutní slavnosti, kulturní akce na Českokamenicku) Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská právnická osoba se sídlem v Rumburku (kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova u bývalého kláštera boromejek v Jiříkově) Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s. z Chřibské (kostel sv. Jiří v Chřibské) Loreta Rumburk, o. p. s. (resp. Nadace Loreta Rumburk) ( , areál Lorety v Rumburku) Specifickou kulturní akcí, která od 2010 oživuje římskokatolické a evangelické kostely v regionu je celostátní Noc kostelů. V regionu je díky ní v květnu zpřístupněno na 30 objektů (farních kostelů, poutních kaplí i kaplí). Velkou odezvu má akce zvláště v Děčíně, kde byla během akce zřízena speciální autobusová linka, umožňující zájemcům navštívit zúčastněné objekty. Pro řadu kostelů a kaplí se jedná o jedinou příležitost, kdy je mohou navštívit zájemci i mimo dobu pravidelné mše sv. Noc kostelů koordinuje vždy příslušné biskupství. Celostátní akci propaguje webová stránka i speciální tiskoviny (plakáty, brožury), jejichž vydání v regionu zajišťuje Biskupství litoměřické. Akce se koná jeden den, vždy v pátek, v květnu popř. v červnu vždy v jednom, celostátně určeném termínu. Přihlašovateli akce jsou vždy duchovní správci sakrálních památek, kteří zodpovídají za program. Na přípravě akce se často podílí místní komunita. Novodobou tradicí je rozdávání betlémského světla těsně před Vánocemi v kostelech, Jeho rozvoz po České republice zajišťuje Junák svaz skautů a skautek ČR, od nichž si ho přebírají duchovní správci kostelů (kostel sv. Anny v Jedlce, kostel sv. Václava v Malé Bukovině, kostel Povýšení sv. kříže v Děčíně, kostel sv. Františka v Děčíně, kostel Nejsvětější Trojice v Jílovém u Děčína, loretánská kaple v Rumburku). Další nově vznikající aktivitou je akce Křesťanské vánoce. V Biskupství litoměřickém, do nějž spadá region Českého Švýcarska a Šluknovska, se akce poprvé uskutečnila o Vánocích Prostřednictvím webu mají být na jednom místě soustředěny informace o všech adventních a vánočních akcích, pořádaných v přihlášených kostelech. K dispozici jsou jednotně graficky zpracované propagační tiskoviny Přístupnost církevních památek Církevní památky v zájmovém území můžeme z hlediska přístupnosti rozdělit do tří kategorií: památky přístupné volně, resp. v rámci prohlídek pro turisty památky přístupné v době mše svaté památky nepřístupné 21

22 Volně přístupné jsou zejména drobné církevní památky (boží muka, kříže, sochy), mnohé kaple (které je možné přímo navštívit, případně shlédnout interiér přes zamřížovaný vstup) a křížové cesty. Kulturně-historicky významné památky jsou zpřístupněné pro turisty (s celoroční např. Loretánská kaple s ambitem v Rumburku, zejména však sezónní otevírací dobou - např. kostel sv. Jakuba Většího a kaple Narození Panny Marie v České Kamenici, či na vyžádání např. Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově), a to jak v režimu individuálních prohlídek (např. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu), tak v rámci prohlídkových okruhů (např. Kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně) a prohlídek s průvodci (např. kostel sv. Jakuba Většího a kaple Narození Panny Marie v České Kamenici). Některé památky jsou také přístupné v rámci pravidelných kulturních, společenských a vzdělávacích akcí (např. Evangelický kostel v Rumburku resp. Domeček na kopečku a Centrum vzdělávání (evangelický kostel) v Dolní Poustevně). Většina kostelů v zájmovém území je pro návštěvníky přístupná pouze v době mší svatých, případně v době konání poutí a dalších církevních slavností. Ve valné většině obcí se přitom nachází alespoň jeden kostel, kde se pravidelně konají mše svaté. V zájmovém území však nalezneme větší množství církevních památek, které nejsou přístupné, případně jsou zpřístupněné jen při zvláštních příležitostech. Některým obcím tak zcela chybí kostely, které by byly přístupné alespoň v rámci pravidelně konaných mší svatých. Obcemi, kde se sice nacházejí kostely, ale jsou nepřístupné (či nejsou přístupné v pravidelném režimu mší sv.) jsou mj. Arnoltice, Dolní Podluží, Malšovice a Markvartice. V zájmovém území také nalezneme obce, kde kostely zcela chybí (např. Horní Podluží, Bynovec, Labská Stráň, aj.) Vazba církevních památek na služby Vazba církevních památek na služby závisí především na poloze příslušných památek v rámci sídelního systému. Prakticky žádná církevní památka v regionu není sama o sobě natolik významná a navštěvovaná, že by generovala služby zaměřené na její návštěvníky. Proto je možné rozlišovat církevní památky podle polohy v rámci sídelního systému (a tím pádem vazby na stávající služby) na tři typy: památky lokalizované v intravilánu měst památky lokalizované v intravilánu venkovských sídel památky lokalizované v extravilánu sídel Památky lokalizované v intravilánu měst (zejména v Děčíně, Rumburku, České Kamenici, Benešově nad Ploučnicí či Krásné Lípě) mají přímou návaznost na základní i doplňkové služby cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, informační centra, muzea, apod.), i běžné služby, které mohou přijít turistům vhod. Zároveň jsou nadstandardně dopravně dostupné hromadnou dopravou, která zpravidla nabízí frekventovaná spojení s nadřazenými centry i okolními turistickými cíli. Ve výjimečných případech však mají církevní památky odlehlou polohu i v rámci intravilánů měst. Takovým příkladem je Kaple sv. Jana 22

23 Nepomuckého v Chrástu, tedy jinak poměrně neatraktivní a od uzlů hromadné dopravy poměrně vzdálené části Děčína. Zpravidla horší dostupnost hromadnou dopravou i návaznost na služby mají církevní památky lokalizované v intravilánu venkovských sídel. Pro region Českého Švýcarska a Šluknovska je přitom příznačné, že oblasti hlavních přírodních atraktivit se nepřekrývají s oblastmi nejzajímavějších církevních památek. V území, kde se v regionu soustředí návštěvnost v návaznosti na přírodní atraktivity, a kde je nadstandardní vybavenost službami (zejména službami v cestovním ruchu) i v rámci venkovských sídel tak nalezneme menší počet církevních památek. Mezi takové církevní památky patří např. kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích, kostel sv. Petra a Pavla v Růžové, kostel sv. Václava v Srbské Kamenici, kostel sv. Jiří v Chřibské, kostel Nejsvětější Trojice Jiřetíně pod Jedlovou, křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou a kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici. Kromě výše zmíněných kostelů nalezneme v území více příkladů atraktivních církevních památek situovaných v jádrech venkovských sídel, která však vzhledem k poloze mimo nejnavštěvovanější území disponují pouze velmi omezenou nabídkou služeb v cestovním ruchu. Prakticky všechna venkovská sídla pak mají jen velmi omezenou vybavenost základními službami a jejich dopravní dostupnost závisí na poloze v rámci systému dopravní infrastruktury (většinou je zde však omezená dostupnost hromadnou dopravou s dlouhými intervaly). V území nalezneme také větší množství atraktivních církevních památek situovaných v extravilánu sídel. To se týká zejména křížových cest, případně i některých poutních míst (např. Kostela Panny Marie Sněžné ve Sněžné u Krásné Lípy). Specifická je poloha významného poutního místa Baziliky Panny Marie Pomocnice křesťanů v odlehlé místní části města Jiříkova Filipově. Filipov přitom přímo navazuje na německé město Neugersdorf, kde je solidní nabídka služeb, která však vzhledem k odlišným cenovým hladinám zatím není zcela využitelná českou klientelou. Církevní památky situované v extravilánech sídel zpravidla nejsou dostupné hromadnou dopravou a bez použití osobního automobilu nejsou dobře přístupné méně fyzicky zdatným návštěvníkům. Až na výjimky (např. zmíněná bazilika ve Filipově) pak nemají tyto památky návaznost na žádné služby Dostupné (stávající) kulturní a církevní trasy Kulturně-církevní turistickou trasou, která se nachází v regionu, je trasa Poutní místa ve Šluknovském výběžku. V r ji připravila Římskokatolická farnost Jiříkov za přispění Ministerstva kultury a Ústeckého kraje. Trasa zahrnuje 6 tradičních poutních míst Šluknovska vzniklých od 18. do 19. století. Trasa je propagována brožurou (CZ, DE), skládankami (CZ, DE) a webovými stránkami (CZ, DE), které přináší základní historické souvislosti vzniku poutních míst. Webové stránky současně umožňují průběžné zveřejňování pozvánek na kulturní a církevní akce, pořádané v jednotlivých poutních místech. Projekt přinesl první zmapování tématiky poutních míst, nebyl vyznačen v terénu. Na trase Poutní stezka ve Šluknovském výběžku se nacházejí tyto zastávky: 23

24 Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku Kostel Panny Marie Sněžné v Krásné Lípě Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově Kaple sv. Anny v Lobendavě Kaple Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou Pokračováním projektu propagace poutních míst Šluknovska se stal projekt Poutní stezka Šluknovska / Pilgerweg des Schluckenauer Zipfels. Marketingový produkt připravila Římskokatolická farnost Jiříkov a Cyrill-Methodius-Verein ze Siebitz. Projekt byl v březnu 2013 podpořen z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa. Realizován bude od dubna 2013 do března Zahrne ucelenou propagaci a propojení 6 poutních míst a 14 křížových cest ve Šluknovském výběžku. Výstupy projektu vizuálně propojí logo a jednotný grafický styl. V rámci projektu se uskuteční česko-německá setkání v ČR a SRN při společných pobožnostech a exkurzích. Projekt bude ve spolupráci s České Švýcarsko, o.p.s. prezentován začátkem roku 2014 na veletrzích cestovního ruchu v ČR a SRN. Projekt zahne tyto výstupy: Poutní kostely budou označeny informačními tabulemi, jejichž grafické řešení vyjde z manuálu doporučovaného v regionu obecně prospěšnou společností České Švýcarsko. Klub českých turistů proznačí poutní místa v terénu. Dojde k doplnění turistických směrovek, včetně směrovek s QR kódy a zřízení 2 nových odboček turistických tras ke křížovým cestám. Při procházení jednotlivých částí trasy bude využita stávající síť turistického značení a cyklotras. V produktu bude využito moderních technologií, které při svých cestách využívají i mladí lidé a rodiny s dětmi. Realizována bude geocachingová hra propojující 6 poutních míst. Vydán bude soubor informačních materiálů (brožura, skládanka, mapa, vše CD, DE). Aktualizována bude stávající webová stránka Nově budou zřízeny webové stránky o poutním místě Loreta Rumburk. Projekt zahrnuje i doplňkové služby. Produkt umožní prohlídku s průvodcem v Loretě v Rumburku, v níž poutník i turista získá ucelený soubor informací o dalších poutních místech regionu. K dispozici bude mít, mj. Expozici církevního umění Šluknovska, jejíž součástí je stálá výstava o poutních místech a křížových cestách Šluknovska (od jara 2013, CZ, DE). Současně zde zhlédne multimediální prezentaci o poutních místech a křížových cestách v Loretě Rumburk. Celoročně přístupná Loreta v Rumburku nabízí řadu výstav, koncertů, speciálních večerních prohlídek, církevních slavností a kulturních akcí zaměřených na celou rodinu. Na trase Poutní stezka Šluknovska se vedle 14 křížových cest nacházejí tyto zastávky: Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku Kostel Panny Marie Sněžné v Krásné Lípě Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově Kaple sv. Anny v Lobendavě 24

25 Kaple Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou Další kulturně-církevní turistickou trasou zasahující do zájmového území je Poutní cesta Českolipskem. Ta se vyvíjí jako marketingový produkt od r Produkt je stále ve fázi přípravy (jako součásti projektu Rozvoj turistického regionu Českolipska podpořeného z ROP NUTS II Severovýchod). Hlavní část Poutní cesty Českolipskem vede ze Žitavy do Horní Police na Českolipsku a zahrnuje celkem 8 poutních míst. Vedlejší trasa vede přes region Šluknovska, kde zahrnuje dvě poutní místa (Loretánskou kapli Panny Marie v Rumburku a křížovou cestu v Jiřetíně pod Jedlovou). Trasa navazuje na níže zmíněnou mezinárodní poutní stezku Via Sacra. Na rozdíl od již etablovaného produktu Via Sacra je však Poutní cesta Českolipskem zatím poměrně málo rozvinutý produkt cestovního ruchu, který je propagovaný zejména čtyřjazyčným průvodcem (CZ, DE, PL, EN). Hlavní trasa Poutní Cesty Českolipskem je stanovena jak ve formě silniční trasy, tak ve formě pěší a cyklistické trasy. Na hlavní trase Poutní cesty Českolipskem se nacházejí následující zastávky: Žitava - kostel sv. Kříže (DE) Oybin - Přírodní muzeum hradu a kláštera (DE) Jablonné v Podještědí - Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy Mimoň - Boží hrob Zákupy - zámek s kaplí Česká Lípa - Augustiniánský klášter Jezvé - kostel sv. Vavřince Horní Police - kostel Navštívení Panny Marie Vedlejší trasa Poutní cesty Českolipskem (resp. vedlejší trasy představované navzájem izolovanými úseky) je zatím vágně vymezena na silnicích II. a III. třídy. Na vedlejší trase nalezneme zastávky: Cvikov - kalvárie, kostel sv. Alžběty Sloup - skalní hrad a poustevna Svojkov - Modlivý důl Velenice - skalní boží hrob Jiřetín pod Jedlovou - Křížová hora Rumburk - Loreta Poměrně významnou a etablovanou kulturní trasu představuje Via Sacra. Via Sacra je poutní stezka vedoucí po významných sakrálních památkách na trojmezí Německa, Polska a České republiky. Ačkoli stezka vede i po atraktivitách situovaných nedaleko od Šluknovska, samotným zájmovým územím neprochází. Via Sacra je etablovaným komplexním produktem cestovního ruchu, který má nezanedbatelný vliv na návštěvnost regionu (zejména německé části dotčeného území) i samotných památek, které tvoří zastávky této poutní stezky. V rámci tohoto produktu je nabízeno větší množství kulturně poznávacích zájezdů, prohlídek s průvodcem a doprovodných služeb (možnosti přenocování na stezce, další atrakce, apod.). Na poutní stezce Via Sacra se nacházejí následující zastávky: Velké postní plátno z Žitavy (DE) Malé postní plátno z Žitavy (DE) 25

26 Přírodní muzeum hradu a kláštera Oybin (DE) Jednota bratrská v Herrnhutu (DE) Vesnický kostel v Cunewalde (DE) Chrám sv. Petra s chrámovou pokladnicí v Budyšíně (DE) Opatství cisterciánek, St. Marienstern, Panschwitz-Kuckau (DE) Svatý hrob, křížová cesta a evangelický kostel sv. Petra a Pavla, Zhořelec (DE) Cisterciácké opatství St. Marienthal Ostriz (DE) Kostel Smíření Svatého Ducha v Jaworu (PL) Cisterciácký klášterní komplex Kreszów (PL) Kostel v Karpaczi (PL) Kostel Boží milosti Svatého Kříže v Jelení Hoře (PL) Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích Johanitská komenda sv. Zdislavy v Českém Dubu Kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí V regionech sousedících se zájmovým územím vedou také dvě větve Svatojakubské cesty nejvýznamnější poutní cesty v Evropě, která je mj. zapsaná na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Zmíněné větve této poutní cesty však vzhledem k velké vzdálenosti k poutnímu cíli (katedrála v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii, kde mají spočívat ostatky sv. Jakuba) nedosahují zdaleka takového významu jako samotná klasická část Svatojakubské cesty, která začíná na francouzské straně pohoří Pyreneje. Původní, starší větev Svatojakubské cesty, zvaná též Ekumenická poutní cesta vede v koridoru historické cesty Via Regia, protínající Sasko od Zhořelce po Lipsko (v okolí Šluknovského výběžku přes Buchholz, Budyšín, St. Marienstern a Königsbrück). Novější větev zvaná Žitavská Svatojakubská cesta byla oficiálně otevřena roku 2008 v koridoru staré poutní stezky mezi Zhořelcem a Prahou (přes Žitavu, Hrádek nad Nisou, Český Dub, Mnichovo Hradiště a Mladou Boleslav) Shrnutí Kulturní a církevní památky v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska jsou zastíněny místními přírodními atraktivitami a až na výjimky nepředstavují hojně navštěvované turistické cíle. Nejvýznamnější církevní památky vznikly v novověku a reprezentují především barokní sloh. Mezi nejvýznamnější církevní památky s vyšším návštěvnickým potenciálem patří především poutní místa. Patrně nejzajímavější církevní památkou v regionu je Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku. Specifikem regionu je vysoká koncentrace křížových cest. Z nehmotných církevních památek se dochovaly zejména pověsti vztahující se k založení kostelů a vzniku poutních míst, a bohatá hudební tradice. V Mikulášovicích byla obnovena tradice velikonočních jízd. 26

27 Po plošné devastaci církevních památek v éře komunismu došlo v posledních dvou desetiletích ke vzniku řady iniciativ na záchranu, obnovu a oživení církevních památek a úspěšné obnově mnoha církevních památek, zejména pak kostelů. Vazba církevních památek na služby závisí především na poloze církevních památek v rámci sídelního systému. V území nalezneme významné církevní památky jak v nadstandardní poloze vzhledem ke službám, tak v území se zhoršenou dopravní dostupnosti a kde zcela chybí služby. Významnou stávající tematickou kulturní trasou je Via Sacra, propojující církevní poutní místa a významné památky v česko-polsko-německém trojzemí v sousedství regionu Českého Švýcarska a Šluknovska. Nově vzniká kulturní trasa a marketingový produkt Poutní stezka Šluknovska / Pilgerweg des Schluckenauer Zipfels. Kulturní trasou zasahující do zájmového území je Poutní cesta Českolipskem, která však zatím nepředstavuje etablovaný produkt tematické turistiky. 3.2 Regionální marketingové strategie V rámci působnosti veřejné správy je za vytváření koncepčních dokumentů v oblasti cestovního ruchu (včetně marketingové oblasti) v území zodpovědný Krajský úřad Ústeckého kraje. Aktuálním koncepčním krajským dokumentem je Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky (dále SCRÚK 2010). Tato strategie mj. navrhuje ustavení destinačních organizací v turistických regionech kraje. V oblasti Českého Švýcarska a Šluknovska se stala hlavním partnerem při aplikaci Strategie rozvoje cestovního ruchu obecně prospěšná společnost České Švýcarsko (o.p.s. České Švýcarsko), která zde již delší dobu realizovala destinační management. Hlavním subjektem působícím (nejen) v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území je zmíněná o.p.s. České Švýcarsko. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, mezi jejíž zakladatele patří Správa Národního parku České Švýcarsko, Město Krásná Lípa, Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Tilia Krásná Lípa, a Ústecký kraj. o.p.s. České Švýcarsko mj. funguje jako destinační agentura pro území Českého Švýcarska a Šluknovska (tedy jedna ze čtyř destinačních agentur působících v rámci Ústeckého kraje), přičemž dlouhodobě spolupracuje s německým partnerem Tourismusverband Sächsische Schweiz na rozvoji a prezentaci Českosaského Švýcarska jako jednotné turistické destinace. V rámci rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu o.p.s. České Švýcarsko objednává koncepční materiály. Aktuálně platným strategickým dokumentem, který formuluje také marketingovou strategii, je Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r

28 3.2.1 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky V rešerši dokumentu se zaměříme na návrhovou část formulující opatření a aktivity navržené s cílem naplnění rozvojové vize definované v tomto dokumentu. Na problematiku marketingu je zaměřená Priorita 2 návrhové části SCRÚK Strategie definuje pozici kraje v oblasti marketingu cestovního ruchu zejména jako koordinátora aktivit, které mají vzejít z nižší územní úrovně reprezentující přirozené oblasti cestovního ruchu. Roli kraje vidí strategie také v zapojení do mezikrajských, národních, příp. mezinárodních produktů a v marketingu páteřních infrastrukturních a dopravních produktů/projektů (SCRÚK 2010, s. 30). Strategie také mj. prosazuje odklon od masového, plošného marketingu směrem ke strukturovanějším přístupům, přímému propojování s cílovými skupinami, při dodržení principů trvale udržitelného rozvoje. Významné místo vedle statických produktů (místa) zaujímají produkty dynamické, náročné na kvalitu lidských zdrojů (akce, festivaly) (viz SCRÚK 2010, s. 30). V oblasti marketingu byla v rámci SCRÚK 2010 navržena následující opatření: 2.1. Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu 2.2. Podpora změny mediálního obrazu kraje 2.3. Koncentrace marketingových aktivit 2.4. Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny 2.5. Scelování nabídky produktů Mezi navrženými opatřeními je možné zaznamenat velké množství aktivit, které jsou relevantní pro zájmové území i tematické zaměření projektu THETRIS. Níže je uveden přehled těchto aktivit podle jednotlivých opatření formulovaných v rámci SCRÚK Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu Cílem opatření 2.1 je zajištění efektivnější koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu definováním role kraje, regionálních uskupení a lokálních aktérů. Dále také zamezení rozmělňování, neúčinnému marketingu a plýtvání již obdržených zdrojů synchronizací lokálních a izolovaných aktivit a umožnění dosáhnout na další nabízené zdroje. K tomu má mj. dopomoci: Mezikrajská, mezinárodní a přeshraniční spolupráce a koordinace v oblasti marketingu významných mezikrajských či přeshraničních projektů/produktů (UNESCO, Krušné hory, České Švýcarsko, tematické stezky, páteřní vodní trasy a cyklotrasy) Podpora zřízení a tvorby obsahu produktových webů pokrývajících klíčové produkty cestovního ruchu na území regionu (např. tematické trasy a okruhy, turistické karty) Využití atraktivních kulturních a společenských akcí (městské a historické slavnosti, hudební a divadelní festivaly apod.) pro posílení turistické nabídky (regionální kalendáře akcí) 28

29 Podpora jednoznačných a snadno identifikovatelných log, grafických prvků, sloganů a marketingových značek (Zahrada Čech, České Švýcarsko, Porta Bohemica, Chrám chmele a piva apod.) apod. (nemusejí se shodovat s názvy destinací) Podpora změny mediálního obrazu kraje Cílem opatření je působení na změnu image kraje v rámci Česka prezentací pozitivního vývoje krajiny a životního prostředí a aktivní propagace příležitostí, atraktivit kraje a vhodných forem cestovního ruchu. To mají mj. naplnit následující aktivity: Mediální kampaně pozitivního typu (tisk, televize, rozhlas, internet zavedené tematické časopisy, rubriky, pořady, portály, výstavy) šířící pozitivní obraz kraje (pestrost krajinných typů, gastronomické produkty, národní park a CHKO, aktivní dovolená...) Zdůrazňování jednotné přeshraniční historické kontinuity a podpora příhraniční spolupráce (Krušné hory Erzgebirge před 100 lety centrem cestovního ruchu Střední Evropy), příhraniční tradici dolování rud a uhlí využít pro cestovní ruch společná muzea, naučné stezky, společný marketing, propojování s německými středisky CR (zimní sporty) Využití pozitivních příkladů pro marketing - České Švýcarsko, České středohoří - image jedinečné krajiny dramatické i romantické (Milešovka 3. nejhezčí výhled na světě Humboldt, žatecký chmel základem piva po celém světě) Koncentrace marketingových aktivit Cílem opatření je systematicky, soustavně a dlouhodobě směřovat marketing na nejvíce konkurenceschopné, unikátní, nejspecifičtější a nejefektivnější produkty. Toho má být dosaženo cílenou propagací a podporou: atraktivit/produktů nadnárodního a národního významu - lokality, aspirující na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO, národní kulturní památky (zámky, kláštery, kostely, památná místa), městské památkové rezervace, národní park, chráněné krajinné oblasti unikátních a specifických forem cestovního ruchu, pro něž má Ústecký kraj nejvhodnější předpoklady a komparativní výhody vůči ostatním regionům - montánní (hornický) a industriální cestovní ruch, gastronomie - chmelařství, pivovarnictví, příp. vinařství, skalní města - sportovní a poznávací CR, paragliding, autodrom a hipodrom, dynamické produkty festivaly a pravidelné akce - např. spjaté s praotcem Čechem, Přemyslem Oráčem, josefínský i válečný Terezín, romská kultura, dočesné, vinobraní produktů s širší než krajskou působností, zahrnující mezikrajskou, příp. mezinárodní spolupráci (vodní trasy, páteřní cyklotrasy) atraktivit a forem s relativně vysokým potenciálem, ale doposud málo využívaných či opomíjených - např. větší využití potenciálu pro zimní sporty v Krušných horách, 29

30 vodní sporty a pobyty u vody v Podkrušnohoří, vzdělávací ekoturismus v Českém Švýcarsku, hrady a zříceniny Českého Středohoří, atraktivně vedené železniční tratě atraktivit a forem, šetrných k životnímu prostředí - eko- a agroturismus, pěší, hippo- a cyklo turistika, naučné stezky, napojení aktivit na Podkrušnohorský zoopark Chomutov, ZOO v Ústí nad Labem a Děčíně mimosezónních aktivit za účelem udržení provozuschopnosti služeb a obsazenosti ubytovacích zařízení (konferenční CR, školy v přírodě) Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny Cílem opatření je směřovat vhodné a diferencované marketingové aktivity na vybrané cílové skupiny podle geografického a sociodemografického hlediska při používání adekvátních marketingových nástrojů. V rámci opatření je definována poměrně široká škála cílových skupin podle geografického původu i sociodemografických hledisek a distribučních cest. Mezi těmito skupinami nejsou explicitně zmíněni věřící zaměření na církevní a poutní turistiku. V rámci ostatních cílových skupin lze však identifikovat jak příslušníky této cílové skupiny, tak i skupiny dalších potenciálních návštěvníků církevních památek a uživatelů kulturních tras. Scelování nabídky produktů Cílem opatření je vytvořit realistické, konkrétně cílené a individuálně laděné turistické balíčky sdružením původně izolovaných produktů za účelem zvýšení pestrosti nabídky, prodloužení a opakování pobytu a navýšení útraty návštěvníků, k vytvoření komplexnějšího pozitivního obrazu a povědomí o území. Scelováním produktů se rozumí vytváření komplexnější nabídky v rámci jednotlivých destinací (příkladem může být např. 3K karta), a to např. na základě geografické blízkosti, obsahově-tematické podobnosti produktů a forem, vhodné kombinace a komplementarity (i kontrastní) produktů a forem, sdružování různých cílových skupin či doplňkového užívání ubytovacích zařízení a služeb. Aktivity opatření 2.5 dále spočívají také v: napojení méně známého produktu na top atraktivitu a tím posílení pozice šíření kvality (např. České Švýcarsko Šluknovsko) propojování s mimokrajskými a přeshraničními aktivitami (Krušné hory, zejména centra zimních sportů v okolí Klínovce, společná prezentace Podřipska, Jiřetínska a části Lužických hor, společné hornické naučné stezky, muzea, přeshraniční železnice se Saskem, víkendové zájezdy Českosaské Švýcarsko-Drážďany) scelování nejen aktivit a produktů, budování tematických stezek a okruhů, ale i distribučních cest (společné informační brožury, letáky, internetové stránky, jednotný informační systém), tematické zájezdy 30

31 3.2.2 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r Také v této koncepci se zaměříme na její návrhovou část, nazvanou jako Rozvojová strategie Na rozvoj marketingu je zaměřena Priorita č. 5 této koncepce. Koncepce konstatuje, že dosavadní prezentace turistického regionu vykazovala díky dlouhodobé činnosti o.p.s. České Švýcarsko vysokou kvalitu. Nedostatkem však byla absence zaměření marketingových aktivit na konkrétní cílové skupiny. Priorita tedy cílí na zvýšení účinnosti marketingu ve vazbě na cílové skupiny a hlavní formy CR i na posílení image regionu. Příležitostí k rozvoji CR je přitom vazba na Saské Švýcarsko a jeho širší okolí, která má mj. rozšířit možnosti hlavních forem CR i doplňkových aktivit. Důležitou aktivitou v rámci úsilí o posílení image regionu je snaha o zapsání regionu Českosaského Švýcarska do Seznamu přírodního dědictví UNESCO. V rámci priority jsou navržena opatření: Opatření 5.1: Nový marketing CR Opatření 5.2: Přeshraniční prezentace turistických atraktivit Opatření 5.3: Marketing veřejné turistické dopravy Opatření 5.4: UNESCO Cílem opatření 5.1 je vytvoření marketingu turistického regionu České Švýcarsko pro vybrané cílové skupiny. Toho má být dosaženo: Zpracováním marketingových průzkumů a návazných koncepcí marketingu turistického regionu pro definované cílové skupiny Realizací komplexních marketingových akcí s přesným zacílením a návazným vyhodnocováním Inovací a aktualizací turistických balíčků a programů pro cílové skupiny návštěvníků Cílem opatření 5.2 je zlepšení přeshraniční nabídky atraktivit na české i německé straně. To má mj. probíhat formou: Prezentace nabídky Českého i Saského Švýcarska na obou stranách hranice, příp. jejich širšího okolí (Lužické hory, Žitavské hory, Horní Lužice) Sdílení a šíření informací na české a německé straně o aktuálních kulturních a společenských akcích na druhé straně hranice Tvorba modelových programů pro jednodenní, víkendové a týdenní pobyty zaměřené na vybrané cílové skupiny návštěvníků s využitím atraktivit na obou stranách hranice a s využitím služeb místních podnikatelů v CR (varianty letní, zimní a při špatném počasí) Cílem opatření 5.3 je vytvoření kvalitního marketingu veřejné turistické dopravy. Tomu má dopomoci: Propagace regionálních spojů využitelných pro turistickou dopravu 31

32 Tvorba turistických produktů zahrnujících veřejnou dopravu (Nationalparkbahn, balíček tipů na výlety s využitím veřejné dopravy, kvalitní turistická mapa s linkami veřejné dopravy a jízdním řádem) Rozvíjení systému zvýhodněných jízdenek ČD Zavedení systému turistických slev pro uživatele veřejné dopravy Budování partnerství s ČD a dopravními podniky a vytváření nových turistických produktů přinášející výhody cestujícím (půjčovny kol, slevy, ubytování, výlety a cenově zvýhodněné návštěvy atraktivit) Opatření 5.4 je zaměřené na posílení image regionu Českosaského Švýcarska jeho zápisem mezi památky UNESCO. Aktivity příslušných aktérů tak mají směřovat k podpoře zápisu Českosaského Švýcarska na Seznam přírodního dědictví UNESCO Shrnutí Naplnění marketingových strategií je převážně v gesci destinační agentury, kterou představuje o.p.s. České Švýcarsko Marketingové strategie usilují o posílení image regionu, v ČR zejména šířením pozitivního mediálního obrazu kraje (v protikladu k vnímání kraje jako nezdravého místa k životu), v zahraničí pak především budováním image Českosaského Švýcarska jako jednotné destinace a úsilím o zápis Českosaského Švýcarska na Seznam přírodního dědictví UNESCO Strategickým záměrem je rozvoj marketingu zaměřeného na konkrétní cílové skupiny a hlavní formy CR v regionu. Příležitostí je rozvoj přeshraničního marketingu, který může přispět ke zvýšení atraktivity turistického regionu prostřednictvím širokých možností volnočasových aktivit dostupných návštěvníkům regionu na obou stranách hranice. Předpokladem je také kvalitní marketing veřejné dopravy a scelováním nabídky produktů v CR. 3.3 Strategie ochrany V oblasti strategie ochrany památek jsou pro zájmové území relevantní především následující koncepční dokumenty: Plán péče o národní park České Švýcarsko , Program rozvoje Ústeckého kraje , Koncepce památkové péče v České republice na léta Z výše zmíněného výčtu je tedy patrná absence strategického dokumentu zaměřeného primárně na ochranu památek (resp. památkovou péči) v zájmovém území. To je dáno jednak charakterem památkové péče v České republice, která je decentralizovaná a zajišťována na různých úrovních veřejné správy, jednak charakterem financování památkové péče, které je zajišťováno vícezdrojově, různými subjekty i na různých úrovních veřejné 32

33 správy, hlavně je zde však objem alokovaných prostředků od nástupu globální hospodářské recese redukován. Kritickým bodem rozvoje památkové péče je tak dostatek finančních prostředků, jejichž objem alokovaný na památkovou péči, zejména pak na ochranu a obnovu památek je dlouhodobě neuspokojivý. V takovém ekonomickém klimatu je i při přihlédnutí k druhořadému významu památek v zájmovém území (snad s výjimkou Lorety v Rumburku) zásadní role obcí při zajišťování finančních prostředků na údržbu a obnovu místních památek. Budoucím rizikem je také financování údržby a obnovy církevních památek po realizaci církevních restitucí, které převedou odpovědnost za ekonomický chod církví (a tedy i církevních nemovitostí) na samotné církve (v zájmovém území tedy takřka výlučně Římskokatolické církve). V církevních kruzích přitom panují obavy z absence prostředků na zajištění údržby a obnovy církevních nemovitostí (zatímco budou disponibilní prostředky fixovány na samotný provoz církve). Tento stav je mj. zapříčiněn rapidní změnou ekonomického i společenského postavení církve oproti stavu před znárodněním církevního majetku, kdy byla církev plně ekonomicky soběstačná a to i díky financování chodu církve výrazně větším množstvím věřících i širokému portfoliu ekonomických aktivit (mj. provozu církevních statků a lesního hospodářství). Ani v případě církví však není autorům analýzy znám koncepční materiál, který řeší budoucnost ochrany církevních památek ve změněných ekonomických podmínkách. Pro zajištění ochrany a zejména obnovy památek jsou zásadní aktivity příslušných obcí, a to jednak ve smyslu zajištění financování údržby a obnovy památek, jednak v projektové přípravě směřující k získání dotací na obnovu a rozvoj vytipovaných památek. V následující části kapitoly jsou představeny zmíněné strategické dokumenty s návrhy relevantními pro tuto analýzu Plán péče o národní park České Švýcarsko Plán péče o NP České Švýcarsko je zásadním rozvojovým dokumentem pro území samotného NP i obcím, jejichž katastrální území do NP zasahuje. Plán stanovuje způsoby péče o dotčené území a reguluje jeho rozvoj. Předmětem ochrany v dotčeném území přitom není pouze unikátní přírodní prostředí, ale také kulturní hodnoty (zejména pak kulturní památky a objekty kulturné-historicky hodnotné), které přispívají k dotváření genia loci i celkové atraktivity území NP. Plán péče přitom stanovuje podmínky a opatření zaměřené na ochranu dotyčných objektů. Relevantní podmínky a opatření z Plánu péče o NP České Švýcarsko jsou zmíněny v následujících odstavcích. Péče o objekty vykazující kulturně historickou hodnotu, které nejsou evidované v ÚSKP Kromě prohlášených kulturních památek a archeologických areálů se na teritoriu NP nachází četný soubor objektů a lokalit, jejichž ochrana bude řešena v rámci plánu péče NP. Pro uchování historické výpovědi krajiny bude prováděna: 33

34 Pasportizace objektů a areálu; z hlediska upřesnění vztahů musí databáze zahrnovat objekty na teritoriu NP i na katastrech přilehlých obcí Dokumentace (měření, popis stavu, fotodokumentace) objektu Archivní rešerše (zajištění dostupných informací o stáří, důvodu zřízení, využívání, změn podoby a způsobu využití, zřizovateli objektu či areálu). Evidence a zpracování artefaktů, nalezených v areálu. V případě, že artefakt vykazuje možnou historickou výpověď, bude k jeho vyhodnocení přizván specialista příslušného oboru; po dokumentaci pro potřeby NP bude předmět odevzdán do sbírek spádové odborné organizace (muzeum, archeologické pracoviště, galerie). Zpracování informací do databáze a GIS vrstvy. Obnova a rekonstrukce poškozených objektů Pro zachování nepozměněného charakteru kulturní tváře krajiny bude kladen důraz na: přiblížení se maximální možnou měrou původní podobě objektu dle dostupných informací a dobových vyobrazení; př. nejstarší zdokumentované podobě před poškozením, v případě rekonstrukcí bude nově ztvárněná část objektu respektovat tradiční tvarosloví a uspořádání obdobných objektů v nejbližším kulturně historickém teritoriu; v případě nutnosti bude vyžádána konzultace se specialisty příslušného oboru (památkový ústav, muzeum, galerie, archeologické pracoviště) Péče o zachované objekty a areály Pro uchování co možno intaktní historické výpovědi objektů a areálů budou dodržovány následující podmínky: Informace z databáze budou přístupné zaměstnancům NP a specialistům z odborných V případě, že objekt či areál vykazuje vysokou kulturně-historickou hodnotu, bude zpracován návrh na prohlášení objektu či areálu za kulturní památku (archeologickou lokalitu) ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Bude-li stav objektu či areálu vyžadovat zásah do přírodního prostředí ve svém ochranném pásmu, bude tento řešen v sounáležitosti s oddělením plánu péče a ochrany přírody Program rozvoje Ústeckého kraje Program rozvoje Ústeckého kraje (dále PRÚK) je komplexním strategickým dokumentem, zaměřeným zejména na identifikaci rozvojových potřeb území Ústeckého kraje pro nastávající rozpočtové období SF EU a stanovení návrhů opatření sloužících k naplnění těchto potřeb. V rámci návrhové části PRÚK je problematika památkové péče součástí následujícího 2.4 Kultura, sport a volný čas. Cílem opatření je zkvalitnit nabídku kulturních, 34

35 sportovních a volnočasových aktivit pro různé skupiny obyvatel a zachovat a adekvátně využít architektonicky, historicky, kulturně i technicky cenné objekty a areály. Aktivity naplňující opatření lze rozdělit na ty, které jsou úkolem samotného Ústeckého kraje, a na ty, které jsou v kompetenci jiných subjektů. Aktivity Krajského úřadu Ústeckého kraje: Výkup vybraných nejvíce ohrožených památkových objektů s konkrétním záměrem využití a projektová příprava jejich regenerace směřující k jejich regeneraci za podpory prostředků ze SF EU či jiných externích prostředků Zřízení krajské databáze památkově cenných objektů bez statutu památkové ochrany s využitím stávajících databází (ÚAP, Industriální topografie ÚK, apod.) Příspěvek na projektovou přípravu regenerace památkově cenných objektů Obnova drobných kulturních památek v území a jejich společná propagace Intervence u příslušných úřadů i vlastníků cenných nemovitostí, směřující k zachování jejich hodnot Koordinace rozvojových aktivit na lokální a regionální úrovni s cílem využití potenciálu památkově cenných objektů (např. k umístění veřejných institucí v objektech) Asistence žadatelům o dotace na regeneraci památkově cenných objektů Asistence vlastníkům památkových objektů, kteří nemají dostatečný kapitál k jejich údržbě/regeneraci, např. formou nabídky potenciálním investorům Tlak na změnu nastavení financování z ESF z krátkodobých projektů na projekty dlouhodobé a opakované (vč. financování v době udržitelnosti, např. postupným útlumem financování) Marketing kulturních akcí Podpora zájmových, spolkových, kulturních a sportovních aktivit obyvatelstva Okruhy aktivit jiných subjektů vč. nepřímé podpory ze strany ÚK: Výkup a regenerace vybraných nejvíce ohrožených objektů s konkrétním záměrem využití (města) Vytvoření systému finančních pobídek zaměřeného na zachování hodnot cenných objektů v soukromém vlastnictví Zařazení problematiky jako specifického cíle podpory v budoucím mechanismu alokace prostředků ze SF EU v regionu Lobbing za alokaci prostředků ze SF EU do příslušné oblasti podpory Zákonodárná iniciativa směřující k vyšší vymahatelnosti údržby chátrajících objektů ze strany vlastníků Podpora NNO působících v oblasti kulturních, (rekreačních) sportovních a volnočasových aktivit Rozšíření a zkvalitnění nabídky kulturního vyžití Modernizace a zlepšení vybavení objektů sloužících ke kultuře, (rekreačnímu) sportu a volnému času 35

36 3.3.3 Koncepce památkové péče v České republice na léta Koncepce památkové péče je dokumentem, který definuje aktivity v oblasti památkové péče na republikové úrovni. Vzhledem k decentralizaci výkonu veřejné správy na úseku památkové péče Koncepce obsahuje spíše opatření administrativního či legislativního rázu bez vazby na konkrétní území. Dokument obsahuje soubor obecných opatření směřujících mj. ke zpřesnění požadavků na vyhlašování nových kulturních památek, národních kulturních památek, a památkově chráněných území, analýze stávajícího souboru památkově chráněných objektů a území, digitalizaci seznamu kulturních památek, zpřesnění evidence movitých kulturních památek, nastavení systému průběžného monitoringu stavu památkového fondu, rozvíjení integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví, ochraně kulturní krajiny na úseku památkové péče, rozvíjení edukačních aktivit v oblasti kulturního dědictví a podporu udržitelného rozvoje cestovního ruchu vázaného na památky. Z opatření zmíněných v koncepci se problematiky projektu THETRIS týká nejvíce opatření č. 15. Památky a cestovní ruch. To mj. zmiňuje vhodnost podpory zapojení kulturních památek do aktivit na poli cestovního ruchu při zachování jejich ochrany. Způsob využité památek v cestovním ruchu přitom nesmí vést k poškozování jejich památkových hodnot. Dílčí opatření v rámci opatření č. 15 Památky a cestovní ruch: II.15a Podpora zpřístupňování památkových objektů, jejich propagace a rozšiřování nabídky kulturních akcí II.15b Využití všestranného potenciálu památek pro poskytování služeb v cestovním ruchu trvale udržitelným způsobem II.15c Zapojení vhodných marketingových nástrojů cestovního ruchu pro únosnou ekonomizaci kulturních památek. Využití části výnosu z cestovního ruchu na obnovu kulturních památek Shrnutí V současné době neexistuje žádný strategický dokument, který by byl primárně zaměřený na ochranu památek v zájmovém území. Podmínky pro ochranu památek v zájmovém území stanovuje zejména Plán péče o národní park České Švýcarsko Obecné aktivity zaměřené na zajištění ochrany památek a rozvoje památkové péče v následujícím rozpočtovém období SF EU stanovuje Program rozvoje Ústeckého kraje Dlouhodobým problémem je podfinancování památkové péče zvýrazněné úbytkem prostředků alokovaných na památkovou péči v důsledku globální hospodářské recese. Výrazným budoucím rizikem je útlum péče o církevní památky v důsledku snižující se religiozity obyvatelstva i vyšší odpovědnosti církví za péči o církevní památky v důsledku připravovaných církevních restitucí. 36

37 Zásadní rozvojovou výzvou je vyšší role místních aktérů, zejména pak obcí při zajišťování údržby a obnovy památek. 37

38 4 Příklady dobré praxe V této kapitole jsou zpracovány příklady dobré praxe. V souladu se zadáním studie je zpracováno 5 příkladů dobré praxe dle těchto pilířů: Konkurenceschopnost a podnikání (marketingové strategie ve vztahu k církevním a kulturním trasám) Via Sacra Přístupnost (doprava, dostupnost památek) Otevřené brány Zlínský kraj, Domeček na kopečku Strategie ochrany sakrálních památek (programy, plány a modely renovace, konzervace, správa památek ve vztahu k církvi) Pro život kostelů Broumovska, Loreta Rumburk Příklady dobré praxe jsou v souladu s požadavky obecné metodiky projektu THETRIS zpracovány pro regiony, které se nacházejí v referenčním území ve vztahu k území zájmovému. Protože v Česku je obecně obtížné identifikovat k daným tématům příklady dobré praxe, je referenční územní jednotkou území celého Česka a nejbližšího příhraničí na polské a německé straně s tím, že byla preferována území s podobným sociálněekonomickým profilem, historií a krajinným rázem. 4.1 Pro život kostelů Broumovska Projekt byl započat r Region Broumovska se nachází v severovýchodních Čechách a jeho kulturní, krajinný a sociální charakter je podobný Českému Švýcarsku a Šluknovsku. Cílem projektu je rekonstrukce 10 barokních kostelů tzv. broumovské skupiny kostelů a obnovy jejich role jako centra náboženského a společenského života v obci, která byla přerušena ve druhé polovině 20. století. Proto se v souvislosti s hlavní aktivitou projektu dá hovořit spíše o revitalizaci kostelů, představující komplexní aktivity směřující nejen k rekonstrukci kostelů, ale i v hledání kreativního a efektivního využití zrekonstruovaných kostelů. Kostely broumovské skupiny tvoří architektonické dominanty příslušných měst a obcí a měly by se opět stát dominantami kulturního, duchovního a společenského života v obcích. Rozmanité využití rekonstruovaných kostelů by mělo také přispět k udržitelnosti výsledků rekonstrukce tím, že přispěje k vícezdrojovému financování údržby kostelů. Římskokatolická farnost, Děkanství Broumov je iniciátorem projektu. Na projektu se v současné době podílejí následující aktéři: Omnium, o.s., Broumov Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově INS Náchod, spol. s r.o. projektová dokumentace Ing. Arch. Jan Slavík, vikariátní technik Centrum evropského plánování a.s. Dotační poradenství a projektová žádost 38

39 Památková péče, MěÚ Broumov, Helena Burešová Odborný dohled V rámci neformální spolupráce či záměrů budoucí spolupráce jsou však do projektu zapojeny také univerzity a vysoké školy, studenti architektury, a další aktéři. Pro financování projektu je uvažováno s využitím zdrojů Královéhradeckého kraje, Ministerstva zemědělství ČR (Program rozvoje venkova SZIF), Ministerstva kultury ČR (Program záchrany architektonického dědictví), vlastních zdrojů Římskokatolické farnosti děkanství Broumov, připravovaných Finančních mechanismů EHP a Norského finančního mechanismu ( Norské fondy ), příspěvků drobných dárců mj. z dobrovolného vstupného hudebního festivalu Za poklady Broumovska a soukromých nadací a nadačních fondů. Pro realizaci projektu je připravena strategie, která obsahuje následující aktivity a opatření: zpřístupnění kostelů v rámci tzv. církevní turistiky, naučná stezka mezi jednotlivými kostely a klášterem, obnovení poutních cest (Svatomariánská, Svatojakubská), letní hudební festival Za poklady Broumovska (v roce 2012 již 7. ročník), hudební koncerty v průběhu celého roku, divadelní vystoupení, výstavy a mnoho dalších akcí. V dosavadním průběhu projektu byly získány finanční prostředky z několika různých zdrojů (Ministerstvo zemědělství ČR, Královéhradecký kraj, obce a města), které byly použity k rekonstrukcím 2 kostelů. Díky těmto aktivitám došlo k záchraně a obnově dvou zanedbaných kostelů. Díky mimořádnému úsilí k aktivizaci různých aktérů došlo k určitému zapojení různých osobností, institucí i podnikatelů do projektu či k získání finančních darů. V r se konal již 7. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska, který přispívá k rozvoji místního kulturního života i propagaci místních památek. Projekt Pro život kostelů Broumovska počítá vzhledem k rozsahu souboru kostelů i omezenými finančními možnostmi s postupnou realizací jejich revitalizace v několika etapách. Etapa A je koncipována jako ucelená oprava tří kostelů z broumovské skupiny kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích a sv. Anny ve Vižňově s možností využití grantů Norských fondů. Etapa B řeší opravu kostela sv. Markéty v Šonově s možností využití dotace z Programu rozvoje venkova SZIF. Etapa C řeší obnovu kostela sv. Barbory v Otovicích s využitím prostředků z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Na projektu se podílí jam místní, tak regionální a národní aktéři. Záchrana a obnova unikátních kostelů broumovské skupiny pomůže k uchování místního kulturního dědictví a spolu s dalšími aktivitami zaměřenými na zpřístupnění a oživení kostelů pomůže k rozvoji místní identity, duchovního, kulturního a společenského života i cestovního ruchu. Projekt je poměrně známý a svou popularitou přispívá ke zviditelnění periferního regionu Broumovska. 39

40 Projekt propojuje rekonstrukci kostelů s tzv. měkkými aktivitami jako je organizace kulturních akcí, příprava naučné stezky, apod., což jsou aktivity použitelné ve všech projektech zaměřených na rekonstrukci a oživení kostelů. Projekt také implementuje základní principy partnerství tím, že jsou do něj zapojeni zástupci místní, regionální i národní úrovně u veřejných i soukromých subjektů. Finanční principy projektu založené na využití většího množství veřejných i soukromých zdrojů jsou nezbytným předpokladem pro překonání nedostatečného financování obnovy kulturního dědictví, což je běžný nedostatek v mnoha zemích. 4.2 Otevřené brány Zlínského kraje Jižní a střední Morava jsou díky velkému počtu církevních památek a jejich marketingové nabídce v rámci cestovního ruchu a také díky několika známým poutním místům pravděpodobně regionem, kde jsou kulturní a církevní trasy v rámci Česka nejlépe připravené, nabízené a využívané. Církevní a poutní místa na Moravě jsou zpracována jako volný produkt církevní turistiky, do kterého jsou s ohledem na způsob marketingové komunikace zapojeny různé církevní památky a akce v oblasti jižní a střední Moravy (přibližně Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje). Taktéž jednotlivé webové portály, brožury, případně cestovní kanceláře nabízejí tento produkt v různých obměnách a variantách z hlediska zahrnutých míst, délky pobytu či způsobu cestování (individuální vs. organizovaná skupinová turistika). Společným prvkem projektu je jeho územní zaměření (Morava), cílové skupiny (návštěvníci spíše než místní obyvatelé) a marketingový koncept (volný produkt cestovního ruchu). Na druhou stranu není projekt zaměřen na specifický druh církevního a kulturního dědictví s jednotným architektonickým slohem nebo typem církevních objektů. S projektem je provázáno několik církevních tras i dalších projektů. Jedním z navazujících projektů je projekt Otevřené brány realizovaný ve Zlínském kraji. Projekt Otevřené brány je zaměřený na rekonstrukci a znovuotevření kostelů na východní Moravě. Projekt byl zahájen v r a stále pokračuje. Záměrem projektu je zpřístupnění široké škály cenných církevních pamětihodností. Příslušné kostely mohou návštěvníkům zprostředkovat příběh místa a poznání tradic a obyčejů místní kultury. Projekt je realizován Krajským úřadem Zlínského kraje, 18 městy a obcemi, olomouckým Arcibiskupstvím, 20 farnostmi, informačním centrem ve Zlíně, Teologickou fakultou Cyrila a Metoděje v Olomouci, Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy a Maticí Svatohostýnskou. Krajský úřad Zlínského kraje zařizuje školení průvodců, poskytuje metodickou podporu a publikaci brožur, které jsou následně distribuovány v kostelech, informačních centrech a veletrzích cestovního ruchu prostřednictvím dalších partnerů projektu. Brožury jsou vydávány v různých jazykových mutacích. Navzdory poměrně nízké nákladnosti aktivit spojených se zpřístupněním kostelů může dojít k znatelnému nárůstu návštěvnosti území, příjmů místní ekonomiky a výnosů akcí pořádaných ve spojitosti s kostely a tím k posílení ekonomické soběstačnosti obcí a místních ekonomik a farností (včetně pozitivního efektu na financování údržby církevních památek). 40

41 V souvislosti s projektem bylo od r zpřístupněno návštěvníkům 20 kostelů, z toho 8 kostelů v r. 2010, 3 v r a 9 v r Zpřístupněné kostely mohou být navštíveny každý rok od května do října. Exkurze v kostelech organizované vyškolenými průvodci jsou poskytovány zdarma. Do r bylo vyškoleno přibližně 60 průvodců, zejména pak z řad studentů, seniorů a žen na mateřské dovolené. Exkurze do některých kostelů jsou doprovázené varhanními koncerty či návštěvou dalších místních zajímavostí. Projekt je financován z vlastních zdrojů projektových partnerů. V r přispěl do projektu cca Kč Zlínský kraj a Kč obce a města, drobní dárci a farnosti. V roce 2012 navštívilo zpřístupněné kostely více než návštěvníků. V rámci autoevaluace projektu je každoročně pořádán workshop a tisková konference. Projekt je propagován na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, na veletrzích cestovního ruchu v Česku a v médiích (televize, rozhlas, tisk). Projekt propagují také farnosti, obce a města. Projekt přispěl k vytvoření nových atrakcí cestovního ruchu, oživení znovu-zpřístupněných kostelů a místního cestovního ruchu. Přispěl také ke kooperaci rozličných aktérů (veřejná správa, farnosti, občanská společnost, akademická sféra), jejichž spolupráce může být prospěšná i pro budoucí rozvoj místních komunit a místní ekonomiky a pro zajištění ochrany místního kulturního dědictví. Bylo vytvořeno minimálně 60 nových pracovních míst (průvodci ale jen sezónně na částečný úvazek). Projekt také přispěl ke zviditelnění regionu jako celku i participujících obcí a měst. Mapa 4: Církevní památky a poutní místa na Moravě Zdroj: převzato z Výstup projektu ve formě vyškolení průvodců a nabízení jejich služeb zdarma jako jedné z části nabízeného produktu je inspirativní a použitelný i v obdobných zahraničních projektech. Aplikovatelné je také partnerství rozličných aktérů, které nejen že přispívá ke zdárné realizaci 41

42 projektu, ale může mít pozitivní efekt i pro případné budoucí aktivity v zájmovém území. Inspirativní je dosažení poměrně vysoké návštěvnosti (zejména jako výsledku kvalitních marketingových aktivit a bezplatných průvodcovských služeb) při poměrně nízkých nákladech na aktivity projektu. 4.3 Via Sacra Via Sacra je poutní stezka vedoucí po významných sakrálních památkách na trojmezí Německa, Polska a České republiky. Spojuje 17 zastávek v regionech sousedících s Českým Švýcarskem a Šluknovskem. Realizaci Via Sacra začalo r Muzeum kostela u sv. Kříže v Žitavě. Via Sacra je nová turistická stezka po starých kulturních regionech Horní Lužice, Dolního Slezska a severních Čech. Cílem projektu je oživení starých poutních a kupeckých cest, kostelů a dalších církevních památek, rozvoj turistiky v regionu a poznání regionálního kulturního dědictví místními obyvateli. Via Sacra oživuje dlouhou tradici středoevropské kultury vytvořené dlouhodobou koexistencí německého, lužickosrbského, českého a polského etnika na území po obou stranách řeky Nisy. Dopomáhá k objevení legend, tradic a historie regionu místními obyvateli a obzvláště pak návštěvníky regionu. Via Sacra je produktem církevní turistiky, tvořeným 16 kostely a dalšími církevními památkami. Na tomto produktu participují tři hlavní organizace: německá Marketingová společnost Horní Lužice Dolní Slezsko, polské Dolnoslezské vojvodství a Krajský úřad Libereckého kraje. Partnery projektu je také několik měst a obcí, podnikatelských subjektů (cestovních kanceláří) a neziskových organizací. Via Sacra je zaměřena na poutníky, běžné turisty i místní obyvatele. Vytvořením nového, specifického produktu cestovního ruchu dopomáhá Via Sacra k udržitelnému rozvoji regionálního cestovního ruchu. Produkt také přispívá k šíření poznání regionálních církevních památek místním obyvatelstvem i návštěvníky a tím přispívá k vytváření podmínek pro účinnější ochranu těchto památek. V souvislosti s projektem došlo na základě aktivity farností k opravě několika kostelů. Dále bylo vytvořeno několik internetových stránek a článků informujících o produktu Via Sacra a došlo k publikaci tištěného průvodce v německém jazyce. Produkt je každoročně propagován na několika veletrzích cestovního ruchu v Česku i Německu. V průvodci i na internetových stránkách je uživatelům Via Sacra doporučeno celkem 10 ubytovacích zařízení (6 v Německu, 2 v Česku a 2 v Polsku). Ubytovací zařízení zahrnují jak hotely, tak hostely, které jsou součástí far. Poznávací zájezdy a exkurze v rámci Via Sacra nabízí celkem 14 organizací. Poutní stezku Via Sacra používají rozličné skupiny návštěvníků. Poutní stezka je populární nejen mezi poutníky, ale také mezi běžnými turisty. Někteří návštěvníci směřují nejen za poznáním církevních památek, ale navštěvují také kulturní a církevní akce, které se v příslušných městech a obcích konají (poutě, koncerty, výstavy, apod.). Podle místních aktérů 42

43 jsou některé exkurze velice populární, vzhledem k absenci dat však není možné specifikovat přesný počet uživatelů Via Sacra a souvisejících akcí. V rámci produktu Via Sacra dochází k pořádání rozličných kulturních a církevních akcí, což přispělo k rozvoji kulturního i církevního života v příslušných městech a obcích. V důsledku zavedení tohoto produktu došlo k nárůstu celkového počtu návštěvníků regionu a jeho atrakcí a k růstu tržeb z cestovního ruchu. V části dotčeného území produkt Via Sacra také přispívá k rozvoji mimosezónní turistiky (zejména v oblastech zimní turistiky). Mapa 5: Poutní stezka Via Sacra Zdroj: Projekt Via Sacra je inspirující v použití široké škály marketingových nástrojů. Přenositelným pozitivem projektu je jasně formulovaná marketingová strategie. Projekt vzniknul z popudu místního aktéra, později se stal respektovaným na regionální a národní úrovni. Via Sacra je příkladem projektu oživujícího přeshraniční spolupráci, která je velmi důležitá pro rozvoj (většinou periferních) hraničních regionů. Průvodce Via Sacra obsahující informace o zajímavostech a ubytovacích zařízeních je příkladem zdařilé popularizace projektu/produktu. 43

44 4.4 Domeček na kopečku Rumburk Projekt Domeček na kopečku realizuje občanské sdružení Dokořán Rumburk, které bylo založeno r za účelem oživení historického přístavku evangelického kostela v Rumburku, jenž byl obnovován po ničivém požáru v r Původní myšlenkou projektu bylo otevření tohoto přístavku i celého areálu evangelického kostela dokořán pro lidi, kteří mají chuť se setkávat a aktivně se podílet na kulturním životě ve městě - proto se sdružení nazývá Dokořán Rumburk Cílovou skupinu představují především obyvatelé Rumburka i okolí, kteří chtějí aktivně participovat na místním kulturním i sociálním životě. Další cílovou skupinu představují lidé se zdravotním hendikepem, kteří jsou zaměstnaní v místní čajovně a kavárně fungující jako chráněné pracoviště. Domeček na kopečku se za mnoho let provozu etabloval jako prostor pro alternativní společenské a kulturní aktivity v Rumburku a okolí. Udržitelnost projektu je tedy založena na poptávce po alternativní kultuře. Dosavadní výsledky, mj. ve formě vytvoření stálé skupiny návštěvníků místních akcí vytvářejí podmínky pro další budoucí rozvoj aktivit spojených s Domečkem na kopečku. V rámci projektu došlo v r k otevření čajovny a kavárny jako místa k setkávání místní komunity. Čajovna a kavárna také slouží jako chráněné pracoviště pro lidi se zdravotním hendikepem, kteří jsou zde zaměstnáni a získávají zde možnost integrace do místní komunity i rozvoji svých sociálních a profesionálních kompetencí. Každou středu jsou pořádána organizovaná setkání (nazvaná Čajové středy ) s kulturním programem reprezentujícím regionální, amatérskou a alternativní kulturu (s koncerty, vernisážemi, cestovatelskými přednáškami, diskuzemi, apod.). Od r je každé léto pořádán malý festival zvaný Festiválek malého umění. V přístavku byla také otevřena galerie (zvaná Galerie skoro nahoře ), kde se pravidelně konají výstavy fotografií, kreseb a obrazů od regionálních, méně či více známých umělců. Nejaktuálnějším záměrem na rozvoj areálu je projekt na realizaci Bílé zahrady zaměřený na zvelebení zahrady obklopující objekt kostela a přístavku. V rámci projektu došlo k otevření dvou zařízení, která jsou součástí přístavku evangelického kostela čajovny a kavárny a galerie. Tato zařízení jsou pravidelně využívána pro společenské a kulturní aktivity. Již mnoho let jsou zde pořádána pravidelná kulturní setkání (Čajové středy), která mají stálou skupinu návštěvníků (cca návštěvníků každého setkání). Od r je každoročně konán Festiválek malého umění, s návštěvností okolo 200 návštěvníků. V čajovně a kavárně bylo zaměstnáno větší množství lidí se zdravotním hendikepem, kteří zde zdokonalili své sociální i profesionální dovednosti. Přidanou hodnotou projektu na místní úrovni je jednak obnova areálu po ničivém požáru a otevření areálu evangelického kostela pro veřejnost, jednak jeho pravidelné využití, které přispívá k posílení místního společenského a kulturního života. Otevřené prostory zároveň slouží jako místo neformálních setkání místní komunity. Projekt pomohl k začlenění zaměstnaných lidí se zdravotním hendikepem do společnosti i k rozvoji jejich kompetencí. 44

45 Realizací alternativních kulturních aktivit projekt přispěl ke zviditelnění areálu samotného evangelického kostela i Rumburku a místního kulturního dění u cílové skupiny lidí vyhledávajících alternativní kulturní akce. Projekt může být inspirací pro záměry oživení církevních památek, a to zejména takových, které nejsou turisty vyhledávanými pamětihodnostmi. Projekt je zároveň dobrým příkladem využití církevních objektů k rozvoji místního společenského a kulturního dění. Obdobný projekt může být realizován kdekoliv, kde je aktivní občanská společnost, případně i zájem dalších místních aktérů. Faktorem ke zvýšení přidané hodnoty využitelným v rámci zemí EU (resp. tam, kde existují dotace na zaměstnání osob se zdravotním hendikepem) je zaměstnání osob se zdravotním hendikepem. Vytvoření dotovaných pracovních míst je zároveň i vhodným nástrojem k zajištění provozní udržitelnosti (protože podobné provozy často nevytvářejí ekonomické podmínky pro vytvoření běžných pracovních míst). 4.5 Loreta Rumburk Nejseverněji položená Loretánská kaple Panny Marie (dále Loretánská kaple) v Evropě situovaná v Rumburku je patrně nejpozoruhodnější církevní památkou v zájmovém území Českého Švýcarska a Šluknovska. Barokní kaple ( ) je součástí areálu bývalého kapucínského kláštera ( ), a je obklopena ambitem ( ), do něhož jsou zakomponovány Svaté schody s kaplí Kalvárie ( ). Areál Loretánské kaple se v důsledku zanedbané údržby v éře komunismu dostal do havarijního stavu, jeho postupná obnova začala r Stále probíhá restaurace umělecké výzdoby ambitu (zejména nástropní a nástěnné výmalby), která bude vzhledem k pomalému přísunu prostředků pokračovat i v dlouhodobém horizontu. Aktivity spojené s renovací a oživením areálu zaštituje s pomocí města Rumburk a různých dotačních titulů Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk ve spolupráci s Římskokatolickou farností Jiříkov, Schrödingerovým institutem a Úřadem práce. Mezi cílovými skupinami aktivit v areálu jsou jak běžní turisté z České republiky a zahraničí (zejména turisté vyhledávající památky, rodiny s dětmi), tak poutníci a místní obyvatelé (farníci, návštěvníci kulturních akcí). Hlavním cílem aktivit v areálu je jeho obnova nejen do optimálního fyzického stavu, ale i jako centra duchovního a kulturního života ve městě Rumburku a okolí. Jako skrytý poklad regionálního kulturního dědictví, areál cílí na přitáhnutí pozornosti potenciálních návštěvníků a průběžné zvyšování návštěvnosti. Areál je v důsledku pokračující rekonstrukce a restaurace umělecké výzdoby, obnově původních poutních tradic, i pořádání četných duchovních, kulturních a společenských aktivit na dobré cestě k pozici hlavního regionálního cíle kulturně-poznávací a církevní turistiky. Případné budoucí úspěchy v renovaci areálu a organizaci rozličných aktivit můžou přispět k růstu renomé areálu mezi místními obyvateli i turisty a podpořit další růst návštěvnosti. Od r prošel areál rekonstrukcí zaměřenou na zajištění narušené statiky budov i celkové zlepšení jejich stavu. V areálu také dlouhodobě probíhá restaurace umělecké 45

46 výzdoby. Areál je celoročně otevřen návštěvníkům. V budově ambitu bylo v letech otevřeno turistické informační centrum. Od 2006 jsou turistické a další informace poskytovány v rámci prohlídek personálem Lorety. Kromě pravidelné mše sv. a jedné každoročně konané pouti je v areálu pořádáno množství kulturních a společenských aktivit. V areálu proběhlo velké množství výstav. Řada z nich systematicky mapuje historii regionu a historii poutních míst Šluknovska. V současné době jsou v ambitu tři stálé česko-německé expozice o historii objektu. Vlastník objektu se průběžně věnuje publikační činnosti, díky níž areál získal řadu česko-německých propagačních materiálů o historii a významu objektu. V roce 2013 bude ve vstupní budově Lorety zpřístupněna Expozice církevního umění Šluknovska, podpořená ze Státního intervenčního fondu. Zaměřena bude mj. na prezentaci poutních míst regionu, křížových cest a zlikvidovaných kostelů Šluknovska. Od r bude Loreta v Rumburku důležitou součástí marketingového produktu Poutní stezka Šluknovska. Areál Loretánské kaple byl díky aktivitám v posledních dvou desetiletích zachráněn a uchován pro budoucí generace. Díky otevření areálu pro veřejnost, udržení poutní tradice a organizování množství kulturních, duchovních a společenských akcí se areál vypracoval mezi přední cíle kulturní a církevní turistiky v regionu s poměrně vysokou návštěvností. Každoročně navštíví areál přes 8000 návštěvníků. Díky pořádání množství církevních, kulturních a společenských akcí je také podpořen místní duchovní, kulturní a společenský život. Za zmínku stojí např. Loretánské slavnosti, které se konají každoročně v září jako připomínka dostavby a vysvěcení Loretánské kaple, k němuž došlo 15. září 1707 (r bude pořádán již 17. ročník slavností). Navštěvuje je kolem osob. Od r se v květnu v rámci Festivalu muzejních nocí pořádá Loretánská noc, jediná akce tohoto druhu v okrese Děčín. Navštěvuje ji kolem 300 osob. Vyhledávanými se staly letní a zimní večerní prohlídky Lorety při svíčkách a s doprovodem varhanní hudby (průměrná návštěvnost 50 osob). Vedle zámku v Děčíně je Loreta v Rumburku jediným objektem v regionu, v němž se podobné akce pořádají. Kvůli zájmu německých návštěvníků se prohlídky začaly pořádat jako dvoujazyčné. Navzdory dosaženým výsledkům zůstává Loretánská kaple skrytým kulturním pokladem regionu a budoucí posílení pozice této památky mezi kulturními atraktivitami regionu a zvýšení návštěvnosti bude záležet na dlouhodobém pokračování stávajících aktivit (zejména na pokračování restaurace umělecké výzdoby a organizaci rozličných akcí). Rekonstrukce a restaurace areálu i jeho umělecké výzdoby přispěla k záchraně a zachování této unikátní kulturní památky, která je hlavní místní atraktivitou a přispívá k místnímu geniu loci. Četné církevní, kulturní a společenské akce pořádané každoročně v areálu přispívají k místnímu duchovnímu, kulturnímu i společenskému životu. Zvyšující se počet návštěvníků areálu generuje poptávku po místních službách a přispívá tak k rozvoji místní ekonomiky. Aktivity v areálu Loretánské kaple vytvářejí propojení mezi rekonstrukcí areálu a tzv. měkkými aktivitami jako je organizace poutí, mší svatých, kulturních a společenských akcí, což jsou aktivity použitelné ve všech projektech zaměřených na rekonstrukci a oživení kostelů. 46

47 5 Regionální SWOT analýza Definování tematických oblastí bylo prvním krokem zpracování SWOT analýzy. Tematické oblasti byly definovány v souladu s jednotnou metodikou projektu Thetris a zahrnují 4 témata: socio-ekonomický kontext a podnikání, trasy a poloha, dědictví a jeho ochrana, místní identita a sounáležitost. V rámci těchto témat byly zpracovány dílčí SWOT analýzy, a to na základě expertního hodnocení jednotlivých rozvojových faktorů regionu Českého Švýcarska a Šluknovska. SWOT analýza je klasifikační metodou tradičně používanou v regionálních analýzách a regionálním plánování. Analýza SWOT třídí jednotlivé rozvojové faktory do 4 kategorií: S = silné stránky (strengths), W = slabé stránky (weaknesses), O = příležitosti (opportunities), T = hrozby (threats). Tyto kategorie jsou klasifikovány a uspořádány dle logiky uvedené v následující tabulce. Tabulka 2: Vnitřní logika SWOT analýzy pozitivní faktory negativní faktory vnitřní faktory, současnost, výchozí stav silní stránky (S) slabé stránky (W) vnější faktory, budoucnost, potřeba intervence příležitosti (O) hrozby (T) SWOT analýza sumarizuje klíčové výstupy regionální analýzy a pomáhá identifikovat hlavní faktory a předpoklady, které by měly být zohledněny v regionální strategii. 5.1 Socioekonomický kontext a podnikání Silné stránky Vysoká atraktivita přírody a krajiny Slabé stránky Periferní geografická poloha 47

48 v některých částech regionu Nová pracovní místa v odvětví cestovního ruchu Relativně vysoký podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podnikatelských subjektů Dlouhá tradice cestovního ruchu v regionu Rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu Silná, pozitivní image Českého Švýcarska Dobrá propagace regionu Velký počet volných ploch pro podnikání Industriální tradice regionu Nízká kvalita služeb pro místní obyvatele i návštěvníky Málo vysoce kvalifikovaných pracovních sil v regionu Velký počet sociálně vyloučených obyvatel (nejen Romů) a jejich příliv z jiných částí země Negativní mediální obraz šluknovského regionu (Šluknovského výběžku) Absence velkého centra hospodářských aktivit (s výjimkou Děčína lokalizovaného excentricky) Malý význam výzkumu, vývoje a dalších progresivních hospodářských odvětví, vysoký podíl rutinní výroby Pokles počtu návštěvníků, koncentrace návštěvníků do přírodně atraktivních míst v malé části regionu Silná sezónnost cestovního ruchu Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině obcí Nízká hospodářská produktivita, nízké mzdy Strukturálně postižená regionální ekonomika, zánik tradičních průmyslových odvětví Nízká míra podnikatelské aktivity ve službách (s výjimkou cestovního ruchu a některých služeb orientovaných na německou klientelu) Velmi nízká cena nemovitostí Velký počet brownfieldů a dalších deprivovaných ploch Příležitosti Růst kvality vzdělávání v oblasti kvality služeb Zlepšení podmínek pro podnikání na národní úrovni Rozvoj přeshraniční spolupráce Hrozby Zhoršení fiskální situace ve veřejných rozpočtech s negativními dopady na financování regionálního rozvoje, rozvoje cestovního ruchu, péče o památky, veřejné služby atd. Přímé dopady restrikcí na centrální 48

49 (pracovní trh, podnikání, veřejné služby apod.) Blízkost Německa (příklady dobré praxe v oblastech místního rozvoje, hledání zaměstnání, možné dopady na rozvoj cestovního ruchu) Transfer neformálních institucí (vzorce chování) z Německa úrovni na míru nezaměstnanosti a sociální problémy v regionu Další hospodářské recese (např. ve vazbě na nízkou konkurenceschopnost místního průmyslu a obchodu) Eskalace sociálních konfliktů Další pokles sociálního statusu místní populace (zvýšení nezaměstnanosti, odliv mozků ) Zhoršený vzhled krajiny v regionu jako důsledek podfinancování údržby sídel a krajiny, propadu zemědělské výroby a zvýšení počtu brownfieldů 49

50 Shrnutí: Socioekonomický kontext a podnikání České Švýcarsko a Šluknovsko patří k regionům jak ekonomicky zaostávajícím, tak i strukturálně postiženým. Ekonomickou výkonnost regionu ovlivňuje několik obecných faktorů (příhraniční poloha, převážně venkovská sídelní struktura atd.). Tradiční průmyslová odvětví rozvíjená v 19. a 20. století se dostala do problémů nebo zanikla. Region tudíž čelí řadě problémů: vysoká míra nezaměstnanosti, nízké mzdy, malý význam progresivních hospodářských odvětví. Špatná hospodářská situace regionu podporuje další negativní procesy (vylidňování, stárnutí populace atd.). Sociální problémy a konflikty a koncentrace sociálně vyloučených obyvatel zpětně prohlubuje hospodářské problémy a zhoršuje image regionu. Na druhou stranu se v regionu nachází řada jedinečných přírodních a kulturních lokalit, které zvyšují potenciál cestovního ruchu, zejména na území národního parku České Švýcarsko. Tato skutečnost podporuje hospodářský rozvoj, rozvoj podnikání i image regionu. Cestovní ruch má potenciál stát se novým hnacím odvětvím regionální ekonomiky. Jeho rozvoj může být podpořen rovněž blízkostí německého trhu a příhraničními kontakty. 50

51 5.2 Komunikace a poloha Silné stránky Umístění sakrálních památek v centru obcí Blízkost několika transevropských dopravních tahů (železnice Praha Drážďany, dálnice Drážďany Vratislav) Poloha při významné dopravní ose podél Labe Blízkost dálkových cyklotras v Česku a Německu: Labe (Elberadweg), Odra Nisa (Oder-Neisse-Radweg; návaznost na cyklotrasu podél Mandavy do ČR), Spréva (Spree- Radweg) Budování dálkové cyklotrasy Ploučnice Hustá, rozvinutá síť pěších tras, rozvoj sítě cyklotras Integrovaný systém veřejné dopravy Dostatek hraničních přechodů a přeshraničních stezek mimo území Národního parku České Švýcarsko Slabé stránky Periferní, příhraniční poloha Špatná dostupnost mnoha kulturních památek (kostely uzavřené po většinu roku pro náhodné návštěvníky atd.) Obtížné místní dopravní napojení na hlavní tahy Dopravní konflikty mezi silnicemi, cyklotrasami a pěšími cestami Většina místních železnic zastaralá a špatně udržovaná Zhoršené silniční napojení na hlavní městská centra a dálnice Zhoršená kvalita silniční infrastruktury (zejm. kvalita silničního povrchu) Zhoršená dostupnost severovýchodní části regionu Málo zařízení vybavených pro cyklisty Málo hraničních přechodů na území národního parku Slabé přeshraniční dopravní spojení 51

52 Příležitosti Rozvoj ekologicky šetrné veřejné dopravy v regionu jako alternativy k individuální dopravě Dokončení dálnice D8 (Praha Drážďany) Dokončení dálničního propojení Liberce a Drážďan Rekonstrukce hlavních železnic Zprovoznění železnice Dolní Poustevna Sebnitz ( Bad Schandau Děčín) Dokončení Labské cyklostezky v Česku Zlepšení příhraničního dopravního napojení Zpřístupnění památek invalidům (možná finanční podpora z dotací atd.) Hrozby Zhoršení veřejné dopravy (rušení lokálních tratí, omezení vlakových a autobusových spojů) Zhoršení stavu místních silnic nižších tříd 52

53 Shrnutí: Komunikace a poloha V důsledku periferní polohy prochází územím regionu málo hlavních dopravních tahů a os. Dálnice region sice míjejí, ale na druhou stranu nejsou od některých částí Českého Švýcarska a Šluknovska příliš vzdálené. Významnou příležitostí je dopravní koridor podél Labe, který koncentruje železniční trať Praha Drážďany, lodní dopravu i cyklistickou stezku (na českém území dosud nedokončenou). Na území Českého Švýcarska a Šluknovska se nachází hustá síť místních cyklistických tras a také integrovaný systém veřejné dopravy. Technický stav řady dopravních cest (místní silnice i železnice) je problematický v důsledku dlouhodobého podfinancování. V regionu lze identifikovat také časté konflikty mezi silniční, cyklistickou a pěší dopravou, resp. příslušnými dopravními cestami. Prostupnost českoněmecké hranice se v posledních letech zvýšila, přesto však je i dnes v některých částech regionu obtížná. Region má nedostatečnou (zejména doplňkovou) infrastrukturu pro pohyb některých specifických skupin obyvatel (cyklisté, invalidé apod.). 53

54 5.3 Dědictví a jeho ochrana Silné stránky Bohaté novověké sakrální dědictví jako důsledek protireformace a geografické polohy (region je obklopen protestantskými oblastmi, katolická místa byla tudíž stavěna s cílem podpořit katolictví) Hustá síť farních kostelů, jejichž počátky spadají do období středověku a jejichž rozsáhlé přestavby proběhly v renesančním a zvláště pak barokním slohu Existence kostelních stezek v krajině Českého Švýcarska a Šluknovska Architektonicky jedinečná poutní loretánská kaple s ambitem a poutní kaplí Svatých schodů v areálu bývalého kapucínského kláštera v Rumburku Poutní kaple Narození Panny Marie s ambitem v České Kamenici 14 křížových cest nacházejících se uvnitř regionu Šluknovska, včetně 5 poutních kaplí Božího hrobu Mimořádně početná existence 6 poutních míst v regionu Šluknovska a poutních míst na Českokamenicku, ve všech poutních kaplích se dosud konají církevní poutě, navštěvovány jsou i německými obyvateli a potomky německých obyvatel V regionu jsou zastoupeny sakrální objekty všech hlavních církví (katolická, evangelická, pravoslavná a židovská) Velké množství drobných sakrálních památek (kříže na pískovcových a Slabé stránky Slabá základna pro ochranu regionálního kulturního dědictví Malý počet věřících (tedy nízké příjmy církví z příspěvků a darů svých členů a slabá veřejná poptávka po ochraně sakrálního dědictví) Nízký sociálně-ekonomický status regionu (tedy nižší daňové příjmy obcí a nízká ochota místních obyvatel a podnikatelů podporovat ochranu regionálního kulturního dědictví) Dlouhodobá zhoršená údržba památek, podfinancování ochrany regionálního kulturního dědictví (světského i církevního) Malý objem finančních zdrojů na rekonstrukci kulturních památek Slabá osvětová činnost směrem k místní komunitě Mnohé drobné sakrální památky jsou vyděleny z komunitního života (plní pouze funkci historické památky) Nedořešená restituce někdejšího církevního majetku 54

55 žulových soklech, ručně kované železné kříže, skalní výklenkové kaple, Boží muka, smírčí kříže) v krajině Českého Švýcarska a Šluknovska Atraktivní, jedinečná krajina a životní prostředí Existence Národního parku České Švýcarsko, existence Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Chráněné krajinné oblasti České Středohoří (ochrana přírodního, ale i kulturního dědictví), bezprostřední blízkost Nationalpark Sächsische Schweiz a Naturpark Zittauer Gebirge (Německo) Existence skupiny regionálních expertů a nadšenců usilujících o revitalizaci místního kulturního života Existence koordinovaného marketingu kulturních památek zaměřená na konkrétní cílové skupiny Tradice nehmotného kulturního dědictví sakrálních památek v podobě obnovovaných velikonočních jízd o Velikonocích, zpřístupnění kostelních betlémů o Vánocích, betlemářská tradice Bohatá tradice duchovní hudby regionu, znovuobjevená díla regionálních německých skladatelů, regionální hudební uskupení Vznik novodobých tradic v sakrálních objektech (Svatomartinský lampiónový průvod, Živý betlém, rozdávání betlémského světla, adventní koncerty, vánoční koncerty, duchovní koncerty a festivaly varhanní hudby) Spoluúčast 30 sakrálních objektů z regionu na celostátní akci Noci kostelů (květen / červen) 55

56 Příležitosti Rozvoj církevního podnikání (ve vazbě na církevní restituce) jako způsobu zvýšení využití církevních objektů a získání peněz na ochranu církevního dědictví Posílení role církví uvnitř regionální komunity (může zvýšit ochotu místních obyvatel aktivně participovat na ochraně sakrálního dědictví) Zesílení přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany kulturního dědictví jako součásti rozvoje cestovního ruchu Posílení marketingu regionálního kulturního dědictví jako alternativního cíle v rámci cestovního ruchu (který je dosud orientován na přírodní dědictví) Tvořivá revitalizace objektů regionálního kulturního dědictví zaměřená na jejich polyfunkční využití a získání investiční podpory z fondů EU Zápis regionu na Seznam světového dědictví UNESCO Rozvoj cestovního ruchu šetrného vůči životnímu prostředí a místní komunitě Rozšíření podpory ze strany kohezní politiky v oblasti kulturního života, vzdělávání a osvětové činnosti Finanční podpora EU na rozvoj přeshraniční spolupráce Hrozby Možné problémy s ochranou církevního dědictví v důsledku realizace církevních restitucí za současných podmínek Dlouhodobé rozpočtové škrty v oblasti ochrany kulturního dědictví (důsledek makroekonomické situace a nízké veřejné poptávky po ochraně kulturního dědictví) Pokles sociálně-ekonomického statusu regionu (pokles daňových příjmů a ochoty místních obyvatel a podnikatelů podílet se na ochraně kulturního dědictví) Zhoršení regionální image v důsledku sociálního napětí snížení atraktivity regionu v oblasti cestovního ruchu Neudržitelná strategie ochrany kulturního dědictví (zdroje jsou tříštěny na příliš mnoho míst, což nepostačuje k zajištění náležité ochrany) Přírodní rizika (povodně, lesní požáry), nutnost řešit naléhavé místní problémy způsobené přírodními pohromami Velké infrastrukturní projekty nepřátelské vůči kulturnímu a přírodnímu dědictví (turistické infrastruktura, jezy na Labi) Nemožnost dlouhodobého strategického plánování ochrany kulturního dědictví na místní úrovni, změny v systému financování Nízká absorpční kapacita směrem k národním a evropským dotacím 56

57 Shrnutí: Dědictví a jeho ochrana Region se nachází na hranici různorodých kultur (zejména české, německé, lužickosrbské a polské) a konfesí (zejména římskokatolické a evangelické). Z tohoto důvodu se v regionu nachází řada specifických kulturních lokalit. České a Šluknovsko je jedinečné také svou kombinací kulturních památek umístěných v atraktivní krajině. V regionu se nachází několik jedinečných památek na národní nebo dokonce evropské úrovni, např.: Architektonicky jedinečná loreta v Rumburku, Koncentrace 14 křížových cest ve Šluknovském výběžku, včetně poutních kaplí Božího hrobu Koncentrace poutních míst ve Šluknovském výběžku a na Českokamenicku, mnoho drobných sakrálních objektů (kříže na žulových či pískovcových podstavcích, vysoké kované železné kříže, skalní výklenkové kaple, smírčí kříže) kostelní stezky jako doklady starších komunikačních tras propojujících obce Pro region je příznačné také specifické nehmotné kulturní dědictví (obnovené velikonoční jízdy, zpřístupnění betlémů během Vánoc a Adventu, tradice výroby betlémů). Jedním z hlavních problémů je dlouhodobá podfinancovanost péče o církevní i světské památky. Technický stav řady památek je tudíž často špatný. V důsledku malého počtu věřících mají církve nízké příjmy z příspěvků a darů a politická poptávka po ochraně církevního dědictví je rovněž relativně nízká. Řada sakrálních památek je oddělena od komunitního života a plní pouze funkci historické památky. Na druhé straně v regionu vznikla řada místních iniciativ, které usilují o obnovu a oživení kulturního a náboženského života. 57

58 5.4 Místní identita a sounáležitost Silné stránky Slabé stránky Řídicí struktura pro potřeby místního a regionálního rozvoje (České Švýcarsko, o.p.s.) Opakované cesty části návštěvníků do regionu Existence řady spolků a sdružení na místní úrovni a jejich zapojení do obnov a oživení sakrálních objektů Konflikty různých místních aktivit (rozvoj obchodu a cestovního ruchu někdy v rozporu s ochranou kulturního dědictví) Pokles počtu obyvatel ve většině obcí, stárnutí populace Obecně nízká úroveň vzdělanosti místních obyvatel Přerušená identita regionu (důsledek odsunu německého obyvatelstva po skončení 2. světové války) Slabé zapojení místních obyvatel do regionálně-rozvojových aktivit Nejasná vize a veřejná shoda na směru budoucího rozvoje regionu Velký počet sociálně slabých nebo vyloučených obyvatel Slabé neformální kontakty mezi subjekty (sdružení, spolky ) na regionální úrovni 58

59 Příležitosti Hrozby Zlepšení podmínek pro přeshraniční spolupráci (legislativa, financování atd.) Trvání finančních zdrojů z kohezní politiky EU po roce 2014 Obecný trend rozvoje komunitního života v obcích, posílení místní identity Integrace sociálně slabých nebo vyloučených obyvatel do společnosti (práce s dětmi a mládeží, volnočasové aktivity ) Posílení pozitivního přístupu místních obyvatel k místní identitě prostřednictvím zlepšení vzdělávacích programů pro děti a aktivit místních neziskových organizací Sociální a etnické konflikty v severovýchodní části regionu (sociálně vyloučené obyvatelstvo, rasový extremismus, hospodářské problémy) Odchod mladé, vzdělané populace, odliv mozků Příliv obyvatel s nízkým sociálním statusem bez vazeb k regionu, prostorová koncentrace sociálních problémů Sociální segregace obyvatelstva, obtížný postup v sociálním žebříčku Nárůst spekulací s realitami, zneužívání sociálních dávek (např. příspěvků na bydlení) Rušení veřejných služeb v malých vesnicích Zhoršení spolupráce mezi místní a regionální samosprávou 59

60 Shrnutí: Místní identita a sounáležitost Regionální identita Českého Švýcarska a Šluknovska byla silně ovlivněna historickým vývojem regionu v předchozích staletích. Dlouhodobý vliv německé kultury (v důsledku osídlování českého pohraničí etnickými Němci od středověku) byl přerušen na konci 2. světové války, kdy byla většina německého obyvatelstva odsunuta. Území bylo poté dosídleno obyvateli z různých částí tehdejšího Československa. Jejich vazba k regionu byla nižší než u obyvatel ostatních částí Česka. Regionální identita se tudíž nachází v procesu obnovy. Tento proces komplikují některé sociálně-ekonomické problémy (stárnutí, vylidňování menších sídel, nízká vzdělanostní úroveň, velký počet sociálně slabých či vyloučených obyvatel).) Proces obnovy regionální identity a sounáležitosti pomáhají urychlit některé místní iniciativy a organizace. Místní identitu posiluje například činnost organizace České Švýcarsko, o.p.s. a několika sdružení a spolků na místní (zpravidla nikoli regionální) úrovni. 60

61 6 Seznam použitých zdrojů Stein, K.: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec Belisová, N.: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín Křížková, R. M., Beneš, B.: Philippsdorf - Filipov Salesiánská provincie, Praha Mágrová, K., Patzelt, Z.: Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska. Obrazový průvodce po architektonických, sakrálních a technických památkách. České Švýcarsko, o.p.s., Krásná Lípa, Melichar, J. a kol.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa Rummler, G.: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel, Böblingen Sadivová, E.: betlemářství na Rumburku. Město Rumburk, Rumburk Český statistický úřad: statistické údaje. Dostupné na Internetová encyklopedie Wikipedia. Dostupné na Koncepce památkové péče v České republice na léta Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r Národní památkový ústav: databáze MonumNet. Dostupné na Plán péče o národní park České Švýcarsko Program rozvoje Ústeckého kraje Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky Portál turistické destinace Východní Morava. Dostupné na 61

62 Portál turistické destinace Jižní Morava. Dostupné na 62

63 7 Přílohy 63

64 7.1 Příloha č. 1: Pasportizace církevních památek Arnoltice Arnoltice_01 kostel Nanebevzetí Panny Marie farní kostel ano Kostel postaven v letech stavitelem J. W. Koschem z Děčína. V r vyhořel, opraven v r Obdélný jednolodní kostel s odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, dvěma obdélnými sakristiemi a hranolovou věží v Z průčelí. PD obnovy střechy, oprava dokončena. PD obnovy fasády. Objekt má velmi narušenou fasádu. Poškozeno je vybavení interiéru. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 1, k. ú. Arnoltice Římskokatolická farnost Arnoltice 1, Arnoltice Zastávka BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se zde mše sv. V obci není IS. Možnost ubytování a stravování. 64

65 Benešov nad Ploučnicí Benešov Ploučnicí_01 nad Kostel Narození panny Marie farní kostel ano Vedle obou zámků ve městě je kostel třetí významná stavba saské renesance v Benešově nad Ploučnicí. Kostel měl svého předchůdce, který je doložen v polovině 14. století. Nový pozdně gotický kostel vznikal v několika etapách, presbytář, do 1487 oprava věže, trojlodí, klenba trojlodí. Pozdně gotické síňové trojlodí, obdélné, pětiboce zakončený presbytář s dlouhou nízkou sakristií po J straně. Na presbytář od S navazuje Salhausenská kaple s bohatým souborem renesančních náhrobníků a epitafů. udržovaný, opraven začátkem 90. let 20. století současně s vedlejší kaplí Bolestné Panny Marie st. p. č. 1, k. ú. Benešov nad Ploučnicí, vedle zámku, bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Benešov nad Ploučnicí, Kostelní 70, Benešov nad Ploučnicí Ve městě zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. ve čtvrtek, v sobotu a v neděli od 8.30 h., středa a pátek od h. 65

66 Ve městě není IS, možnost ubytování a stravování. Jádro města je chráněno jako městská památková zóna. Benešov nad Ploučnicí Benešov Ploučnicí_02 nad Kaple Bolestné Panny Marie kaple ano Postavena 1749 naproti Z průčelí kostela Narození panny Marie. Čtvercová se zkosenými nárožími a poloválcovým závěrem. kaple Po 1. světové válce objekt přejmenován na Válečnou vzpomínkovou kapli. Uvnitř bylo umístěno šest tabulí se jmény 80 padlých z let V 80. letech 20. století kaple velmi zchátrala. udržovaný, opravena začátkem 90. let 20. století současně s kostelem Narození Panny Marie st. p. č. 2, k. ú. Benešov nad Ploučnicí, vedle kostela Narození Panny Marie,bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Benešov nad Ploučnicí, Kostelní 70, Benešov nad Ploučnicí 66

67 Ve městě zastávka ČD a BUS. Ve městě není IS, možnost ubytování a stravování. Benešov nad Ploučnicí Benešov Ploučnicí_03 nad Kaple Nejsvětější Trojice, tzv. Papírová kaple kaple ano Barokní kaple z Obdélná s polokruhovým závěrem. Postavena majitele papírny Johannem Franzem Ossendorfem z Benešova nad Ploučnicí vysvěcena strahovským opatem Christophorim. zdevastovaná st. p. č. 231, k. ú. Benešov nad Ploučnicí,,bez č. p. a č. ev., 2,5 km J od kostela Narození Panny Marie 67

68 Janda Pavel, Lesní 652, Varnsdorf Ve městě zastávka ČD a BUS. Nepřístupný. Ve městě není IS, možnost ubytování a stravování. Pověst o založení kaple: Kapli se říkalo Pappierkapelle, Papírová kaple, na památku svého zakladatele. Ten v ohrožení života při povodni prohlásil, že vyvázne-li živ, postaví na místě záchrany kapli. Hned následující rok, po obnově papírny, začal J. F. Ossendorf kapli budovat. Více Česká Kamenice Česká Kamenice_01 kostel sv. Jakuba Většího městský kostel ano 68

69 Hlavní dominanta městské zástavby. První zmínky o kostele pocházejí z 15. století. Stávající goticko-renesanční podobu získal při přestavbě z počátku 17. století. Stavitelem byl Petr Patzenhauer z České Kamenice. Síňové trojlodí bylo upravováno v 18. a 19. století. Na JZ nároží kostela je 46 m vysoká čtyřhranná věž s ochozem z let V rámci Čech se ve věži nachází unikátně dochovaný příbytek věžníka, který hlídal město před požárem a dalšími nebezpčími a v předepsanou dobu vyzváněl. Další nejbližší je v Žitavě. Varhany z r pochází od Gottlieba Tamitia ze Žitavy je varhanářský mistr Benedikt Matzke přemístil na nynější místo na kůru. po r prošel objekt stavební obnovou zajištěnou ŘKF Č. Kamenice a Městem Č. Kamenice Na J straně městského jádra, st.p.č. 121, k.ú. Česká Kamenice Římskokatolická farnost - děkanství Česká Kamenice Jakubské náměstí 110/11, Česká Kamenice, Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Objekt je přístupný v době mše sv. (neděle 9.30 h.), v zimním období také každou středu a pátek od 17:00 hod. Od června do září, od pondělí do neděle je kostel přístupný s průvodcem ( h.), více a V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování. Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené r Česká Kamenice získala titul Historické město roku Titul je součástí Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska, více Ve spojovací chodbě mezi kostelní věží a zámkem je instalována stálá expozice o historii města. Přístupná je v letním období. V červenci se v kostele koná církevní Svatojakubská pouť. Začátkem léta se v kostele konají Letní hudební slavnosti Antonína Dvořáka.Na varhany v kostele hrál patnáctiletý Antonín Dvořák. Ve městě pobýval v letech , aby se naučil německy. Jeho učitelem byl F. Hanke, který zdokonalil svého žáka nejen v hudební teorii, ale i v praktické hře na varhany. Dvořák často svého učitele zastupoval ve hře na varhany v českokamenickém kostele sv. Jakuba. Funkční jsou ještě v dnešní době. Přestože byl A. Dvořák vyučen řezníkem, tak měl na něj pobyt v České Kamenici zřejmě takový vliv, že se rozhodl dále věnovat hudbě a ještě téhož roku po návratu byl přijat na pražskou varhanickou školu (1857). Kol. autorů: Česká Kamenice. Studio REMA 93, Česká Lípa

70 Česká Kamenice Česká Kamenice_02 Kaple Narození Panny Marie poutní kaple ano Nejvýznamnější historické poutní místo užšího regionu Českého Švýcarska. Kapli projektoval Oktavián Broggio z Litoměřic. V letech se na stavbě podílel Jakub Schwarz z Ústí nad Labem a zednický mistr Johann Georg Katschinka z České Kamenice. Poutní kapli obklopuje čtyřkřídlý ambit s nárožními kapličkami a vstupní věž. V letech byla kaple na náklady textilního průmyslníka Franze Preidla rozsáhle renovována a vnitřní klenba kupole byla vyzdobena freskami ze života Panny Marie a z Apokalypsy od Ferdinanda Brunettiho. Uprostřed kaple stojí hlavní oltář z r od českokamenického Josefa Kleina s milostnou sochou Panny Marie, kterou v r vyřezal žitavský sochař a řezbář Christian Ullrich ze Žitavy celková stavební obnova a restaurování vnitřní výzdoby, obnovu hradila ŘKF Č. Kamenice a Město Č. Kamenice v S části města, st.p.č. 298, k.ú. Česká Kamenice, U Kaple Římskokatolická farnost - děkanství Česká Kamenice Jakubské náměstí 110/11, Česká Kamenice, Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Objekt je přístupný v době mše sv., bohoslužby se konají pouze v letním období, a to každou středu a pátek od 17:00 hod. Průvodcovská služba je v objektu zajištěna od června do září, od pondělí do neděle je objekt přístupný s průvodcem ( h.), více podrobností k letní otevírací době na a V Č. Kamenici - MIC a možnost ubytování a stravování Objekt je zahrnut do projektu Brána do Čech (Ústecký kraj, od 2011). Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené r Česká Kamenice získala titul Historické město roku Titul je součástí Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska, více 70

71 V objektu se od května do října pořádají poutní slavnosti. Mariánské soše Panny Marie Kamenické a přímluvě P. Marie se připisuje řada zázračných uzdravení poutníků. Na je zveřejněna Kniha zázraků Panny Marie Kamenické z let s popisem 131 uzdravení. Kol. autorů: Česká Kamenice. Studio REMA 93, Česká Lípa 2002, Kol. autorů: Barokní umění v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia v Muzeu města Ústí n.l. Albis International, Ústí nad Labem 2001 Česká Kamenice Česká Kamenice_03 Evangelický kostel kostel ano Evangelický sbor ve městě vznikl v 70. letech 19. století. Vlastní stavba kostela proběhla v letech podle plánů architekta F. Grusse z Kraslic. Jednolodní kostel s věží v průčelí byl v 70. letech 20. století přestavěn na upraven na smuteční síň. celková stavební obnova v letech , zajistilo Město Č. Kamenice SZ od kaple Narození Panny Marie, křižovatka ulic Husova a 5. Května Město Česká Kamenice, Česká Kamenice, Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Přístupný v době konání koncertů 71

72 V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování. Místo pro pořádání koncertů vážné hudby a výstav. Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené r Česká Kamenice získala titul Historické město roku Titul je součástí Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska, více Česká Kamenice Česká Kamenice_04 Kaple Nejsvětější Trojice výklenková kaple ano Kaple pochází z r Vystavět ji nechal českokamenický měšťan Christian Luna. Výklenková kaple je zasvěcena Nejsvětější Trojici, Panně Marii a sv. Barboře. Na vrcholku kaple je osazen kamenný nástavec se soškou sv. Barbory s atributy meče a věže. po rekonstrukci za železniční tratí směrem na Kerhartice, předměstí České Kamenice, Huníkov, u čp. 451, Lipová ul., na p.p.č. 607, k.ú. Česká Kamenice 72

73 Slávka Kronavetrová Mlýnská 147, Česká Kamenice, Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Volně přístupný V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování. Kaple stojí nedaleko místa, kde v průběhu středověku vznikl kostelík nebo kaple sv. Barbory, zmíněný k r Na jeho místě byl r vztyčen 4 m vysoký kamenný sloup se sochou sv. Barbory. Tato zaniklá stavba stávala při cestě z Huníkova v místě, zvaném ještě dlouhá staletí "Barbarahöhe" - Barbořino návrší. Česká Kamenice, místní část Kerhartice Česká Kamenice_05 Kostel sv. Marie Magdaleny farní kostel ano 73

74 Barokní kostel postavený v letech za účasti stavitele Josefa Wenzela Kosche z Děčína na místě staršího kostelíka z 15. století. Je to jednolodní, obdélná stavba s hranolovou věží na západní straně. Z vnitřního vybavení původního kostela se zachoval křídlový oltář z roku 1507, který byl v roce 1887 převezen do litoměřického diecezního muzea. V 60. letech 20. století byl kostel zdevastován, zůstaly z něj jen obvodové zdi, byl navržen k demolici. Po celkové obnově byl znovu vysvěcen. V interiéru kostela jsou instalovány oltáře z kostela v Soběnicích u Litoměřic a varhany z Mikulovic u Kadaně. Původní zařízení bylo zničeno. Díky rekonstrukci ŘKF Kerhartice z opraven. Renovováno i několik náhrobníků z 1. poloviny 19. století, stojících u vnější zdi kostela. střed Kerhartic, na malém návrší, st.p.č. 48, k.ú. Kerhartice Římskokatolická farnost Kerhartice Kerhartice 2, Česká Kamenice, Kerhartice, Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Přístupný v době mše sv. v neděli od h., V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování. Česká Kamenice Česká Kamenice_06 74

75 Bratrský oltář poutní místo a křížová cesta ne Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci. Je možné, že Oltář bratří souvisel s činností náboženského bratrstva (Brüderschaft) z České Kamenice ( ). Jisté je, že areál sloužil v 19. století jako poutní místo, kam v létě přicházeli věřící z okolních farností. Současně byl oblíbeným výletním cílem. Poničený areál byl vyčištěn roku Zásadní obnovu areálu hradilo v letech České Švýcarsko, o.p.s. a Město Česká Kamenice v rámci projektu Naslouchejte hlasu venkova. Skalní výklenky byly osazeny kopiemi 13 obrazů dochované křížové cesty. Po úpravě schodišť byly na původní místo umístěny kopie soch sv. Jana Nepomuckého a Génia smrti z umělého kamene. Zakonzervováno bylo torzo sochy sv. Antonína Paduánského. O dokončení obnovy skalního výklenku s obrazem Modlitba v Getsemanské zahradě a výklenku Božího hrobu usiluje od 2011 Město Č. Kamenice. K dispozici je restaurátorský záměr na vytvoření repliky sochy připravovalo Město Česká Kamenice žádost o dotaci na pokračování obnovy areálu plošina na SV svahu Jehly (478 m n. m.), 1 km SV od České Kamenice Město Česká Kamenice, Česká Kamenice Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Areál je celoročně volně přístupný, leží na turistické značené trase V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování. Areál se prezentuje jako součást 27 obnovených drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let Projekt připravilo České Švýcarsko, o.p.s v rámci programu Naslouchejte hlasu venkova, více Přesné datum a příčina vzniku Bratrského oltáře nejsou známy. K původu místa se vztahuje řada pověstí. Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín

76 Děčín Děčín_01 Kostel Povýšení sv. Kříže farní kostel ano Vznikl v letech jako zámecký kostel po požáru staršího kostela (1530). O jeho výstavbu se zasloužil hrabě Maxmilián Thun a jeho mladší bratr Jan Arnošt, kníže arcibiskup salcburský. Jedná se o sálový kostel na půdorysu latinského kříže završený vysokou centrální kupolí s lucernou. Jeho průčelí je zdobeno řadou barokních soch. V interiéru kostela nástěnná malba od Josefa Kramolína ( ). Vnitřní výzdoba barokní, cenné všechny oltáře. Hlavní je dílem kameníka Santina Maderny. Hodnotné jsou varhany z dílny bratří Riegrů z Krnova (1891). Do kostela vede ze zámku krytá chodba. udržovaný, po rekonstrukci, Zajistilo Město Děčín st. p. č. 134, k. ú. Děčín, Křížová ul. STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, Děčín V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v pondělí až čtvrtek 7.30 h., středa h., neděle h., více V boční kapli P. Marie Sněžné mše sv. pondělí, úterý, sobota od 7.30 h. Přístupný v rámci prohlídkového okruhu zámku Děčín - Barokní perly zámku, duben říjen: denně 11.00, a h. Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Konají se zde koncerty duchovní hudby a Noc kostelů. O oživení objektu se stará Zámek Děčín, p. o. 76

77 V zámku Děčín se nachází zámecká kaple sv. Jiří. Vznikla jako náhrada za původní středověkou kapli. V 20. století sloužila jako posádková kaple. Nalezen původní oltářní obraz sv. Jiří kapli znovuvysvětil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Objekt spravuje Zámek Děčín, p.o., přístupný je celoročně každý den během prohlídkového okruhu, více Děčín Děčín_02 Kostel sv. Václava a Blažeje farní kostel ano Původně gotický farní kostel středověkého Děčína byl silně poškozen při ničivém požáru města. Současnou barokní podobu získal po opravách po roce Trojlodní s tribunami a polygonálně ukončeným presbytářem. Za Josefa II. zrušen, využit jako skladiště. Svému účelu začal opět sloužit až ve 2. polovině 19. století. Od poloviny 70. let 20. století do roku 1993 byl uzavřen. od 1993 udržovaný, po rekonstrukci st. p. č. 1, k. ú. Děčín, ul. 28. Října Římskokatolická farnost - děkanství Děčín I, Křížová 1267/25, Děčín I-Děčín, Děčín V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. pátek h., neděle 8.00 h., 77

78 Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Koná se zde Noc kostelů. Vedle kostela sv. Václava a Blažeje stojí kaple Panny Marie Pomocné (1726) se sochařskou výzdobou. Na místo přenesena z protější strany ulice. Děčín - Podmokly Děčín_03 Kostel sv. Františka z Assisi (Františka Serafinského) v Podmoklech farní kostel ano Vystaven ve stylu pseudorománské jednolodní obdélné baziliky v letech Vznikl jako hlavní farní chrám pro obec Podmokly. Nejcennější součástí vnitřní výbavy je renesanční oltář z 1605 od freiberského sochaře Franze Dittricha, vynikající ukázka tzv. saské renesance (přenesen z kostela archanděla Michaela v Krásném Studenci, zbořen 1966). Kostel opraven udržovaný p. č. 872, Husovo nám., k. ú. Podmokly Římskokatolická farnost Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín IV-Podmokly, Děčín 78

79 V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. pondělí a středa 8.00 h., úterý až pátek h., neděle 9.00 a h. (časy se mění podle roční doby), více Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. V objektu se koná Noc kostelů. Děčín - Podmokly Děčín_04 Evangelický kostel v Podmoklech farní kostel ano Postaven v letech První nekatolický kostel ve městě. Vystavěn v novogotickém a novorománském stylu. Jednolodní, obdélný, s dřevěnou kruchtou a dvěma bočními tribunami. O stavbu kostela se zasloužil průmyslník Franz Jordan. Kromě základních udržovacích prací dosud nijak přestavován. po 2000 prošel celkovou rekonstrukcí, udržovaný st. p. č. 700, k. ú. Podmokly, Teplická ul. 79

80 Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Děčíně, Bezručova 90/4, Děčín IV-Podmokly, Děčín V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od h., více Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Objekt slouží k liturgickým, koncertním a přednáškovým účelům. Koná se v něm Noc kostelů. Nejvýznamnějším počinem v historii kostela byla návštěva Alberta Schweitzera, se v kostele uskutečnila jeho přednáška o Lambaréné a varhanní koncert, jehož se A. Schweitzer aktivně zúčastnil jako účinkující. Děčín, Děčín - Rozbělesy Děčín_05 Kostel sv. Václava v Rozbělesích farní kostel ano Hodnotná stavba je spojena se jménem prvního architekta - Kiliána Ignáce Dientzenhofera z Prahy, autora původních stavebních plánů ze 30. let 18. století. Stavba kostela nahradila původní zchátralý středověký kostel, doložený poprvé v r Základní kámen k novému kostelu položil v lednu 1732 Jan Josef hrabě Thun, majitel děčínského panství. Kvůli nedostatku peněz a malému zájmu Václava hraběte Thuna se stavba dokončila po 50 letech. Kostel byl v pozměněné podobě dostavěn po mnoha přerušeních teprve r stavitelem Johannem Wenzelem Koschem z Děčína. Zařizování interiéru bylo ukončeno v r Stavební úpravy proběhly poč. 20. století a Od 50. let 20. století kostel sloužil jako tovární skladiště. Kostel byl pod záminkou absence jakékoliv stavební údržby určen k likvidaci. 80

81 obnova krovu, kupole a krytiny, nekvalitně provedené práce byly důvodem pozastavení podpory z Ministerstva kultury. Opravu zajistila Římskokatolická farnost Děčín - Podmokly. Dosud ve špatném stavebním stavu, zřítila se část korunní římsy, poškozena fasáda. ŘKF Děčín připravila PD na opravu S věže (oprava krovu, krytiny, konzervace makovice a kříže, osazení ciferníků věžních hodin, oprava klempířských prvků a fasády). Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 3764, k. ú. Podmokly, bez č. p. a č. ev., Ústecká ul. Římskokatolická farnost Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín, Děčín IV-Podmokly, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se v něm mše sv., více Pouze pouť ke sv. Václavu Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. V objektu se pořádá Noc kostelů. K historii kostela více Děčín - Bělá Děčín_06 Kostel sv. Františka Xaverského v Bělé farní kostel 81

82 ano Na místě starší obecní kaple byl v letech 1787 až 1788 z prostředků tzv. náboženského fondu postaven stavitelem J. W. Koschem z Děčína pozdně barokní jednolodní kostel s hranolovou věží na Z straně nad průčelím, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem a s nízkou sakristií po J straně. Bělá u Podmokel patřila do 1852 k farnosti v Rozbělesích. V 60. let 20. století sloužil kostel jako skladiště inventáře z okolních kostelů oprava věže a střešní krytiny, oprava krovu a věže, následovala obnova střešní krytiny, 2008 obnova elektroinstalace. Zajistila ŘKF Bělá u Děčína. Od 2010 plánována obnova havarijního stavu interiéru a omítek. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 1, k. ú. Bělá u Děčína, bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Bělá u Děčína, Družstevní 74/1, Děčín, Děčín X-Bělá, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv. Pouze mše sv. na svátek patrona sv. Františka Xaverského, více Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více Iniciativa byla 2012 podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB. V objektu se pořádá Noc kostelů. Děčín - Dolní Žleb Děčín_07 82

83 Kostel Nejsvětější Trojice v Dolním Žlebu farní kostel ano Původní stavba kostela z 1747 byla počátkem 19. století rozšířena a přestavěna. Nově vysvěcena Pozdně barokní jednolodní kostel s hranolovou věží nad průčelím. V interiéru chybí část vybavení. Vypracována PD obnovy krovu a střešního pláště, oprava probíhala , zajistila ji ŘKF D. Žleb. PD na obnovu fasády. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více Opravy iniciuje Občanského sdružení Dolní Žleb st. p. č. 38, k. ú. Dolní Žleb Římkoskatolická farnost Dolní Žleb, Děčín XIV-Dolní Žleb 1, Děčín, V Děčíně zastávka ČD a BUS. V Dolním Žlebu je zastávka ČD. Objekt není přístupný. Po dobu opravy objektu se nekonají mše sv. Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Omezenější možnosti v D. Žlebu. V objektu se pořádá Noc kostelů. O opravu a oživení usiluje Občanské sdružení Dolní Žleb 83

84 Děčín - Nebočady Děčín_08 Kaple Nejsvětější Trojice v Nebočadech kaple ano Kaple z 18. století. Drobná stavba na přibližně čtvercovém půdorysu. Střecha je sedlová. Ve štítě kamenná deska s reliéfem Korunování Panny Marie a 1989 řešen problém se zavlhčením objektu. Dosud problémy s vlhkostí a zasolením objektu. PD není k dispozici. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 199, k. ú. Nebočady, náves obce Statutární město Děčín, Mírové nám. 1175/5, Děčín, Děčín IV-Podmokly, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv. Duchovní správa Římskokatolická farnost Nebočady V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. 84

85 Děčín - Nebočady Děčín_09 Kostel sv. Vavřince v Nebočadech farní kostel ano Barokní kostel postavený po r Jednolodní stavba s obdélným půdorysem, odsazeným pravoúhlým presbytářem a dvojicí hranolových věží v západním průčelí. Při S a J závěru přízemní boční kaple. Kolem kostela ohradní zeď. Severně od kostela zděná přízemní márnice. PD není k dispozici. Kostel bez dlouhodobé údržby, poškozené vnější i interiérové omítky. Zřícená bedněná klenba. Porušen krov i krytina. Márnice je bez střechy, jen se zbytky omítek, zůstalo pouze obvodové zdivo. Kostel je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 231, k. ú. Nebočady, bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Nebočady, Křížová 1267/25, Děčín, Děčín I-Děčín, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv. V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. 85

86 Děčín - Podmokly Děčín_10 Synogoga v Podmoklech synagoga ano V pohraniční oblasti severních Čech představuje ojedinělou památku, která přečkala Křišťálovou noc v r Dům modlitby postaven v letech Peníze na výstavbu sbírala židovská obec 15 let. Stavitelská frma Andreas Putz & Wilhelm Weber z Podmokel vypracovala projekt budovy v tzv. orientálním slohu s výraznými secesními prvky a třemi kupolemi. Jednalo se o jedinou synagogu na území regionu Českého Švýcarska. V Rumburk byla jen modlitebna celková rekonstrukce zdevastovaného objektu, zajistila Židovská obec Děčín, obnovena původní dekorativní výmalba, skrytá pod přemalbami Žižkova čp. 663, při cestě na Pastýřskou stěnu, st. p. č. 663, k. ú. Podmokly Židovská obec Děčín, Žižkova 663/4, Děčín, Děčín IV-Podmokly, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný celoročně pondělí - pátek, h., více V Děčíně IS, možnost ubytování a stravování. V objektu se po celý rok konají krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a oslavy židovských svátků. V 86

87 modlitebním sále se nachází stálé expozice. Kučera, T. a kol.: 100 let synagogy v Děčíně. Židovská obec Děčín, Děčín 2007 Děčín - Letná Děčín_11 Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu kaple ano Kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století na levém břehu Labe měla svou barokní předchůdkyni z byla kolem kaple vybudována kamenná terasa s galerií soch Čtrnácti svatých pomocníků a šesti Ctností Jana Nepomuckého od litoměřického sochaře Johanna Josefa Fischera. K vybudování rodinné krypty Thun- Hohensteinů pod kaplí došlo1835. Na místě barokní kaple byla podle návrhu architekta Fridricha Schmidta z Vídně v letech postavena novogotická Thunovská hrobní kaple z kamenných kvádrů. Stavbu kaple i vedlejšího domku kostelníka vedl začínající architekt Josef Mocker. Čtyři oltářní obrazy pro původní kapli namaloval 1737 dvorní malíř drážďanského dvora Anton Kern, rodák z Děčína. Dva se dochovaly a 2008 restaurovaly. dlouhodobě neudržovaný, obnovu má v plánu Zámek Děčín, p. o. st. p. č. 2639, k. ú. Podmokly, ul. U Kaple, Chrástecká ul., Děčín VI-Letná STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, Děčín 87

88 V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v letní sezóně, květen září: sobota, neděle a svátky h. zpřístupnění zajišťuje Zámek Děčín, Mše sv. příležitostně, pouť kolem V Děčíně IS, možnost ubytování a stravování. Koná se zde Noc kostelů. V letní sezóně expozice o dějinách kaple v interiéru objektu. Belisová, N.: Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2003 Děčín - Prostřední Žleb Děčín_12 Kaple Andělů Strážných zvaný také Marienkapelle kaple ne Kaple stavěná z iniciativy žlebských obyvatel v 1907 měla být zasvěcena Panně Marii. Ještě před dokončením stavby jí místní rodina Duschků darovala obraz anděla, jako poděkování za záchranu dcerky, která přežila pád z okna. Po 1945 přestává sloužit svému účelu, místní hřbitov pustne. Po 1945 se ztratil i oltářní obraz. O obnovu kaple od 2009 usiluje Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných v Prostředním Žlebu za přispění ČNFB, Nadace Via a drobných dárců. Realizována oprava dveřních a okenních výplní, zvonu, izolace objektu. Plánována obnova fasády. Střechu před 2009 obnovila ŘKF Podmokly Žlebská ul., Prostřední Žleb 88

89 STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, Děčín / dlouhodobý pronájem Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných / duchovní správa: Římskokatolická farnost Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín, Děčín IV-Podmokly, V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Poutní bohoslužba v 1. neděli v říjnu, více V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. Koná se zde Noc kostelů. Každoroční poutní slavnost. Plánováno využití interiéru pro stálou výstavu fotografií a informací o historii objektu Změna patrocinia dána poděkováním za záchranu dcery rodiny Duschků. Podle Marg. Becker - Cerovsky, 2008 Děčín - Bynov Děčín_13 Kostel Panny Marie kostel ne Jednolodní kostel s hranolovou věží postaven 1933 podle plánů P. Kříže. Architektura ovlivněna různými moderními směry, zvláště purismem a dekorativismem. udržovaný 89

90 st. p. č. 645, k. ú. Bynov, ul. Na Pěšině Římskokatolická farnost Bělá u Děčína, Družstevní 74/1, Děčín X-Bělá, Děčín V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. květen - říjen, každá lichá sobota od h., více rkf.dc.podmokly.sweb.cz V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. Děčín - Podmokly Děčín_14 Modlitebna Husova sboru modlitebna ne Církev československá husitská získala budovu Od stejné doby působí v Děčíně. Moderní stavba z 20. století, obdélná s poloválcovým závěrem a hranolovou věží v průčelí. 90

91 udržovaný Teplická ul., k. ú. Podmokly Církev československá husitská, Děčín - Podmokly V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od h. (v létě od h. v evangelickém kostele), více V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. Konají se zde duchovní aktivity, koncerty, přednášky, Noc kostelů. Děčín - Křešice Děčín_15 Obecní kaple kaple ne 91

92 Obecní kapli se zvoničkou nechal postavit 1830 místní sedlák Johann Georg Preidl z rodu křešických rychtářů. Zasvěcení kaple není známo, na svátek sv. Jana Evangelisty se v 1. polovině 19. století na obecní útraty sloužila v kapli mše. Je možné, že byla zasvěcena tomuto svědci. Od 2. poloviny 19. století se o kapli starala obec Křešice, po1945 postupná devastace. V 80. letech 20. století kapli zachránil místní sbor dobrovolných hasičů, opravil ji a využil jako skladiště. Zpustlá, o obnovu usiluje Křesťanská základní škola Nativity, st. p. 591, k. ú. Křešice u Děčína, Potoční ul., Děčín - Křešice STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, Děčín V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Pouze v době příležitostných mší sv., více V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování. V objektu se koná Noc kostelů. Impulsem ke stavbě kaple byla patrně epidemie cholery, kteá v tu dobu zasáhla území Čech. Dolní Podluží Dolní Podluží_01 Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské farní kostel 92

93 ano Postaven 1547 na místě staršího dřevěného kostela z 15. století. V letech byl barokně přestavěn. Jednolodní stavba s polokruhovým závěrem a hranolovou věží. Dne objekt poškozen úderem blesku. Stávající novogotický vzhled získal během úprav kolem r Nová věž postavena po požáru PD obnovy krovu nad presbytářem a stropní konstrukce, RZ restaurování výmalby. Obnova kostela probíhá od O rekonstrukci krovu a stropu usiluje od 2006 Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny o. s. za přispění Státního zemědělského a intervenčního fondu, Obce Obec Dolní Podluží a Obce Horní Podluží. Na PD přispěla Obec Dolní Podluží st. p. č. 1, k. ú. Dolní Podluží, bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Dolní Podluží, Dolní Podluží 1, V obci zastávka ČD a BUS. Kostel je po dobu rekonstrukce nepřístupný. Od 1998 se v něm nekonají mše sv., Objekt přístupný při Adventním trhu V D. Podluží není IS, omezené možnosti ubytování a stravování. Více možností v sousedním Jiřetíně pod Jedlovou, v němž je i IS. Ve věži kostela stálá výstava o zajímavostech kostela a obce. U kostela probíhá Adventní a farmářský trh Dolní Poustevna Dolní Poustevna_01 93

94 Kostel sv. Michaela Archanděla Kostel sv. Michaela Archanděla ne Původní kaple v obci byla v letech nahrazena novogotickým farním kostelem došlo k první opravě fasády, v 90. letech 20. století k opravě střechy a výměně krytiny, po 2000 k opravě věže. Od 2012 realizuje ŘKF D. Poustevna rekonstrukci varhan od firmy Riess z Gersdorfu, na niž přispěl SZIF. Oprava neprobíhá v režimu kulturní památky. Není opravena elektroinstalace. Není opravena vnitřní výmalba. centrum obce, st.p.č. 137, k.ú. Dolní Poustevna Římskokatolická farnost Lobendavská 112, Dolní Poustevna, Zastávka ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli v 9.15 h. a v pátek v h., více IS v Centru setkávání v D. Poustevně, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN V obci byla pořádána velikonoční jízda. Rituál, který měl napomoci k bohaté úrodě, byl spojen s církevními slavnostmi. Velikonoční jízda se konala na Boží hod velikonoční až do 40. let 20. století, skončila během prvních let 2. světové války. Jízda jezdců na koních začínala u nejsevernějšího statku v Lobendavě, pokračovala přes Markétu a Karlín do Horní Poustevny, Nové Vísky a zpět do Lobendavy, kde končila mší sv. S H. Poustevnou a Velikonocemi byl od 18. století spojen i zvyk velikonočního zpívání v předvečer a během velikonočních svátků. Velikonoční jezdci pořádali sbírky pro údržbu kostela. Tradice velikonočních jízd je stále živá v sousední Lužici (SRN). V regionu byla r obnovena v Mikulášovicích. Obraz s motivem arch. Michaela z kostela namaloval rodák z D. Poustevny, malíř a ilustrátor pohádkových knih Karl Schiktanz (* ). Ve svých dílech používal výjevy z D. Poustevny. V kostele se o Vánocích staví kostelní betlém, který pochází z let 20. století od řezbářů z regionu. 94

95 Beran, V. a kol.: Dolní Poustevna. Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008 Dolní Poustevna Dolní Poustevna_02 Kaple P. Marie de Mercede hřbitovní kaple ne V osadě Markéta byla díky daru řádové sestry Margarety Herrmannové v letech postavena hřbitovní kaple. udržovaný stav, zajišťuje Město Dolní Poustevna st.p.č. 186,, k.ú. Dolní Poustevna Město Dolní Poustevna, Vilémovská 77, Dolní Poustevna, Zastávka ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekt je nepřístupný. IS v Centru setkávání v D. Poustevně, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN 95

96 Beran, V. a kol.: Dolní Poustevna. Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008 Dolní Poustevna Dolní Poustevna_03 Centrum vzdělávání (evangelický kostel) kulturní centrum, nedostavěný kostel ne Objekt měl původně sloužit jako evangelický kostel, základní kámen ke stavbě byl slavnostně položen r. 1937, ale politický vývoj událostí po roce 1938 nedovolil stavbu dokončit. Plány vytvořil r architekt F. Radetzky z Liberce. Stavbu prováděl Karl Steidl z Dolní Poustevny. Kostel byl 70 let volně přístupný a postupně chátral. Po celkové obnově v 2009 v objektu vzniklo víceúčelové centrum. Interiér objektu zdobí vitráže, zachycující zajímavá místa ve městě. Město Dolní Poustevna objekt v průběhu 3-10/2009 celkově rekonstrovalo za přispění ROP Severozápad. Před opravopu byl objekt ve stádiu hrubé stavby se střechou včetně krytiny. Okenní a dveřní otvory byly bez výplní, podlaha nerovná z udusané zeminy. Objekt se nachází v jižní části obce, cca 200 metrů severovýchodně od centra města a 400 m od hraničního přechodu D. Poustevna - Sebnitz. Na st.p.č. 405 k.ú. Dolní Poustevna, ul. Jakamado čp. 444 Město Dolní Poustevna Vilémovská 77, Dolní Poustevna, Zastávka ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekt je přístupný celoročně pondělí a středa, h., více 96

97 IS přímo v Centru setkávání, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN Objekt funguje jako společenské centrum pro kulturní, výstavní vzdělávací a společenské akce. Ochoz věže objektu je přístupný jako vyhlídkové místo na D. Poustevnu a okolí. Beran, V. a kol.: Dolní Poustevna. Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008 Dolní Poustevna Dolní Poustevna_04 Kamenné památky drobné sakrální památky kulturní památka pouze sousoší Piety, č. rejstř / Ostatní nejsou kulturními památkami. Na území města je zmapováno na 22 drobných sakrálních památek. Od r je památkově chráněna pouze barokní socha Piety (z roku 1748). Různorodý stav. Město Dolní Poustevna je postupně rekonstruuje, např. z rozpočtu MMR proběhla v r oprava 7 z nich, které se nacházejí na pozemcích města. Pieta byla rekonstruována v r V letech ustutečnilo České Švýcarsko, o.p.s. rekonstrukci kamenného podstavce s litinovým v centru Dolní Poustevny a podstavce s kovaným křížem v Horní Poustevně. Kamenné památky se nalézají po celém městě i jeho místních částech Horní Posutevna, Markéta a Nová Víska. Socha Piety je ve středu města u přechodu do Sebnitz, u Vilémovské ulice na st.p.č. 553 k.ú. Dolní Poustevna 97

98 Socha piety je ve vlastnictví Jemelka Břetislav a Jemelková Alena, Vilémovská 129, Dolní Poustevna, , ostatní opravované památky jsou převážně ve vlastnictví Města Dolní Poustevna (sdělení pracovníků Městského úřadu Dolní Poustevna). ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekty jsou volně přístupné. IS přímo v Centru setkávání, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN Od r realizuje Město Dolní Poustevna projekt "Naučná stezka po kamenných památkách v Dolní Poustevně", podpořený ze SZIF. Roku 2003 vydal Petr Polda nakladatel pro Město D. Poustevna brožuru Kamenné památky v Dolní Poustevně a okolí od L. Minichbauera, J. Reže a kol. U vybraných drobných sakrálních památek byly umístěny 3 infotabule, které po obsahové a grafické stránce navazují na brožuru. 2 opravené kamenné postavce s litinovým a kovaným křížem byly součástí projektu obnovy 27 obnovených drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let Projekt připravilo České Švýcarsko, o.p.s v rámci programu Naslouchejte hlasu venkova, více Pomník Bílé paní poustevenské na cestě z D. Poustevny k bývalé Maxově boudě byl vybudován r Podle pověsti zde statkář zabil vidlemi vojáka, který se tomto místě tajně scházel s jeho ženou. Hříšnice se tu podle pověsti zjevuje dodnes a volá marně svého milence. Pověst byla zpracována i formou divadelního představení loutkového souboru Pomněnka z D. Poustevny (2009). Dále se stala námětem dřevěné sochy v exteriéru města, která vznikla během sochařského sympózia (2007). Beran, V. a kol.: Dolní Poustevna. Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008 Doubice Číslo pamětihodnosti: Doubice_01 Kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel 98

99 ano Klasicistní kostel v Doubici pochází z 19. století ( ). Stavbu z větší části financovali obyvatelé obce. O stavbu kostela se zasloužil obchodník Josef Lumpe ( ). Varhany v kostele jsou z let a pocházejí z malé varhanářské dílny, založené Augustinem Lehmannem v Krásném Poli (součást Chřibské). Jsou zřejmě jeho jedinou větší prací. Oprava kostela probíhala na náklady věřících a bez souhlasu státních a stranických orgánů byl kostel tehdejším pražským světícím biskupem ThDr. Antonínem Liškou znovu vysvěcen. Neudržovaný kostel sloužil svému účelu do 60. let 20. století, kdy se zřítila část hlavní věže. Záchranu kostela iniciovala v r ŘKF K. Lípa. V r se obnovila kopule věže, kostel byl vymalován a byla opravena fasáda. Aktuálně bez PD zamýšlela Obec Doubice opravu žaluzií na oknech objektu, TZ nepřipravila. st.p.č. 71, v centru obce Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka, Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. V sezóně turistický autobus. Objekt je přístupný v době mše sv. Koná se od května do října každou 2. sobotu od hod. Církevní pouť o svátku Nanebevzetí Panny Marie, více V obci není IS. Obec nabízí možnost kvalitního ubytování a vyhledávané restaurace. Doubice Číslo pamětihodnosti: Doubice_02 99

100 Kaple Nejsvětější Trojice Kaple Nejsvětější Trojice ne Drobná zděná kaple o téměř čtvercovém půdorysu byla postavena asi v 18. století rodinou Simchen z čp. 13 (nyní čp. 199). Střechu měla původně krytou šindelem. Uvnitř visel obraz s motivem Nejsvětější Trojice. V r a následně na podzim 2009 proběhla celková rekonstrukce, zajištěná Obcí Doubice. Při poslední opravě byla doplněna malá věžička pro zvon. st.p.č. 237, pod vrchem Spravedlnost, vpravo v polích od cesty do Nové Doubice Obec Doubice 50, Doubice, V obci je zastávka BUS. V sezóně turistický autobus. Obec nemá železniční spojení. V obci není IS. Obec nabízí možnost kvalitního ubytování a vyhledávané restaurace. V kapli uprostřed polí si lidé vyprošovali požehnání úrody. 100

101 Horní Habartice Horní Habartice_01 Kostel sv. Jana Křtitele farní kostel ano Kostel byl postaven v r Jednolodní kostel s okrouhlým neodsazeným závěrem. Původně spíše větší kaple. V 19. století prodloužena na dvojnásobek a opatřená novým průčelím se střídmou štukovou výzdobou a lidovou sochou sv. Jana Křtitele v nice nad portálem. Vnitřní zařízení většinou novogotické. K dokončení rekonstrukce došlo r dokončila ŘKF H. Habartice celkovou obnovu. PD přístavby sakristie u závěru kostela st. p. č. 136, čp. 148, na návrší, v SZ části obce Římskokatolická farnost Horní Habartice, Horní Habartice 148, Zastávka BUS. Zastávka ČD pouze v místní části Dolní Habartice nebo v Markvarticích. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od h. V obci není IS, možnost ubytování a stravování jen omezená. Kostel se připojuje k Noci kostelů. Podle tradovaného podání byla socha Spoutaného Spasitele, kterou v r přinesl pěšky do Habartic místní občan Georg Gautsch až ze Šumavy, prvním počinem, který vedl k záměru postavit v obci (zprvu dřevěnou) kapli. Socha se dochovala do současnosti. Znovu byla r nesena v čele procesí při slavnostním zvnovuvysvěcení kostela po obnově. IN: Dopis Marcela Hrubého o opravách kostelů na Děčínsku z , 101

102 Hřensko Hřensko_01 Kostel sv. Jana Nepomuckého farní kostel ano Pochází z r Pozdně barokní, jednolodní stavba se zkosenými nárožími a dřevěnou zvonicí. Stavba financována z tvz. náboženského fondu založeného Josefem II. a majitele panství Bynovec Franze Wenzela Clary- Aldringena. Iniciátorem výstavby rychtář Christian Clar vyhotoveny plány. Vysvěcen Záměr postavit poč. 20. století nový kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici nebyl realizován, 1912 připravena pouze plošina na zděném tarasu. opravena fasáda st. p. č. 1, k. ú. Hřensko, bez č. p. a č. ev., nad říčkou Kamenice Římskokatolická farnost Hřensko, č.p. 1, Hřensko V Hřensku zastávka BUS (v provozu hlavně v sezóně), v sezóně turistický autobus. Lodní doprava z Děčína od května do října. Doba konání mše sv. nezjištěna V Hřensku IS, široká možnost ubytování a stravování. 102

103 Po kostelní stezce Streckweg docházeli obyvatelé Hřenska do kostela v Růžové nebo Arnolticích, dokud se v 1787 nedočkali dokončení vlastního kostela sv. Jana Nepomuckého. Stezka se nachází pod Janovskou vyhlídkou a směřuje k Janovu. Pochází z 16. století a sloužila k dopravě zboží do České Kamenice. Při kostelní stezce byl vybudován hřbitov ve Hřensku (1874) s pseudogotickou pohřební kaplí významného rodu Clarů, obchodníků se dřevem z Hřenska. Slavíčková, H.: Hřensko jinak Hernskrecžem Státní oblastní archiv Litoměřice, Děčín 1992, Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín Chřibská Chřibská_01 Kostel sv. Jiří farní kostel ano Na místě staršího kostela z 2. poloviny 13. století byla postavena významná stavba saské renesance. Výraznou renesanční přestavbou objekt prošel v letech Patrně Petrem Patzenhauerm z České Kamenice bylo postaveno síňové trojlodí s vestavěnými tribunami v bočních lodích a věží v Z průčelí. Při přestavbě v 1670 Francesko Ceresola záměrně užil některé gotizující prvky, které byly v pokročilém 17. století již překonány. Franz Herrmann v letech upravil fasádu a sjednotil vzhled stavby. Z 60. let 18. století pochází dvě samostatná křídla křížové chodby. Vybudována byla spolu se čtyřmi čtvercovými kaplemi na jih od kostela na půdorysu kruhové výseče kostel rekonstruován ŘKF Chřibská za výrazné pomoci Města Chřibská, od 2011 rekonstrukce křížové chodby (hradí vlastník ambitu Město Chřibská, p. č. 24 a 17, k. ú. Chřibská) st. p. č. 1, k. ú. Chřibská, bez č. p. a č. ev., 50 m S od náměstí Římskokatolická farnost Chřibská, č.p. 9, Chřibská 103

104 V Chřibské zastávka BUS a ČD (5,5 km JV od náměstí). V sezóně turistický autobus. Kostel přístupný v době mše sv. v neděli od 8.00 h. Církevní pouť O svátku sv. Jiří, více IS v místní části Saula. V obci a místních částech široká možnost ubytování a stravování. Koncerty duchovní hudby. Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s. z Chřibské od 1997 v kostele pořádá kulturní festival Chřibské kulturní léto, více Sdružení se podílelo na vydání CD Johann Christoph Kridel: Koncertní chrámové arie s podtitulem Nově otevřená květinová zahrádka (2012), viz Rumburk_02. Při kostele v Chřibské působil v 1688 sbor adjuvantů, kteří zpívali církevní skladby. Carl Ferdinand Pohl, vnuk výroce skleněných harmonik Ferdinanda Pohla z Chřibské, složil 1850 Mši č. 2, kterou věnoval Chřibské. Obnovená premiéra uskutečnila 1991 harfenistka Lýdie Härtelová - Henychová v Chřibské. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012 Podrobně ke kostelu Fechnerová, E.: Kostel sv. Jiří v Chřibské. IN: Průzkumy památek 2/2010, roč. 17 Naproti čp. 262 ve směru Horní Chřibská zděná kaple Panny Marie z 1832 se sedlovou střechou. Postavena na náklady obchodníka Gottfried Kinassta, který pro kapli objednal oltářní obraz u jiřetínského malíře. Vlastník, Město Chřibská, ji opravil. IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006 Janov Janov_01 Kaple sv. Jana Křtitele kaple ano 104

105 Obec Janov neměla vlastní kostel, místní obyvatelé docházeli na bohoslužby do Arnoltic. Prostá pozdně barokní obecní kaple s nevelkou věžičkou pro zvon byla zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Ve výklenku v čelní stěně se nacházela drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Není známo datum výstavby památkově chráněné kaple, ani autor stavebních plánů. Kapli nezaznamenal soupis drobných památek z počátku 19. století. Objekt určitě stál koncem 18. století, kdy ho zmiňuje pamětní kniha farnosti v Arnolticích. Svátek sv. Jana Křtitele se v obci slavil Objekt byl po obnově znovupožehnán Stav dobrý, po opravě, udržovaný objekt. Kapli zrekonstruovala obec Janov za přispění Ministerstva kultury v letech v centru obce, při hlavní silnici Růžová - Hřensko, st.p.č. 106 k.ú. Janov Obec Janov 190, Janov V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je volně přístupný. V obci není IC. Možnost ubytování a stravování. N. Brejchová-Steinová: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku, s Jetřichovice Jetřichovice_01 Kostel sv. Jana Nepomuckého 105

106 farní kostel ano Spolu se hřbitovem v letech postavena kaple pro sto osob. Rozšíření kaple z let souviselo s reformami císaře Josefa II. Podle plánů stavitele Johanna Wenzela Kosche z Děčína byl postaven jednolodní barokní kostel se sochou sv. Jana Nepomuckého ve štítu. Hlavní a boční oltáře spolu s kazatelnou byly do Jetřichovic přemístěny ze zrušeného dominikánského kostela Panny Marie Růžencové v Nymburku. 828 byla přistavěna věž. Zdevastovaný kostel obnoven r celková obnova objektu zajištěná ŘKF Jetřichovice za přispění Okresního úřadu v Děčíně, Kirche in Not z Německa, Obecního úřadu v Jetřichovicích a moravských farností v centru obce, k. ú. Jetřichovice na st.p.č. 1 Římskokatolická farnost Jetřichovice 1, Jetřichovice, V Jetřichovicích zastávka BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt je přístupný v době mše sv. od velikonoc do listopadu, každou neděli v 8.00 h. V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování. Impulsem k výstavbě původní sakrální stavby byly obavy z morové nákazy ze 40. let 18. století. Rychtář Johann Michel z Jetřichovic dal slib, že pokud jeho dobytek epidemii přečká epidemii, postaví na svém lukrativním pozemku v obci kapličku. IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín

107 Jetřichovice, místní část Všemily Jetřichovice_02 Kaple sv. Ignáce ve Všemilech kaple ano Pozoruhodný sakrální prostor Schemmler Kapelle byl vysekaný ve skalním bloku počátkem 19. století (asi před 1836). Autor není znám. Uvnitř skalního bloku byla vysekána jedna místnost s výklenky a dvěma okny. Kromě oltáře v ní bylo dost prostoru pro několik řad lavic. K původnímu vybavení patřil obraz sv. Ignáce. Ve výklenku stávala socha Zbičovaného Krista v okovech. průběžně udržováno místní komunitou u čp. 81, k. ú. Všemily na st.p.č. 49 Jiří Hipius Severní 1501/14, Děčín, Děčín VI-Letná, V Jetřichovicích zastávka BUS. Volně přístupný V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování. Počátky skalní kaple patrně souvisí s epidemií neštovic a úplavic, která obec postihla v létě roku Ve Všemilech a Srbské Kamenici na nemoc zemřely tři desítky osob. Farář Ignaz Clar ze Srbské Kamenice uspořádal , ve svátek Ignáce z Loyoly prosebné procesí. Traduje se, že díky zázraku Božího vyslyšení si poté nemoc přestala vybírat své oběti. Ve skutečnosti matrika zaznamenala další úmrtí ještě na podzim IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín Magický prožitek bohoslužby konané ve všemilské kapli vedl obchodníka Franze Ahneho ke stavbě kaple Nejsvětější Trojice (1825) v Nové Olešce. IN: Více Karel Stein: Dva kapličkové příběhy. Děčínské vlastivědné zprávy, 1/2008, s

108 Jetřichovice, místní část Rynartice Jetřichovice_03 Kaple sv. Prokopa v Rynarticích kaple ne Kaple byla vybudována obcí r při tzv. kostelní stezce. Vysvěcena byla Kaple byla duchovním centrem vsi. Kapli renovovala a udržovala rodina Vaterova z čp. 31. Po r postupně převzali patronát nad kaplí noví obyvatelé Rynartic. průběžně udržováno místní komunitou na konci vsi, na skalním útvaru nad silnicí z Rynartic do Jetřichovic, na p.p.č. 358/1, k.ú. Rynartice Homolka František a Homolková Anna Rynartice 31, Jetřichovice, Rynartice, , Jana Zajíce 2869/14, Ústí Nad Labem, Severní Terasa, V Jetřichovicích zastávka BUS. Volně přístupný V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování. Z Rynartic vedly v minulosti tři tzv. kostelní stezky - na západ do Jetřichovic, na východ ke kostelu do Chřibské a na jih do České Kamenice. Využívaly se o pravidelných bohoslužbách v neděli a svátky, při svatbách, křtinách a pohřbech. 108

109 Do konce 2. světové války ke kapli každý rok o svátku sv. Prokopa (byl patronem obce) mířilo procesí vzdát díky za přečkání silné bouře z 3. na IN: Více Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005, Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín Jetřichovice, místní část Rynartice Jetřichovice_04 Kaple Ecce Homo v Rynarticích kaple ne Objekt připomíná spíše vodárnu, ale v náboženském životě obce Rynartice (Rennersdorf) hrál významnou roli. Kaple byla vysvěcena , ve stejný den jako kaple sv. Prokopa v Rynarticích. Autorem kaple byl domkář Eduard Vater z čp. 24 v Rynarticích. Stavba je vysekána ze skalního bloku a domodelována v omítce. Uvnitř stávala barokní socha Bolestného Krista obnova, Lesy ČR s.p. při silnici z Rynartic dio Jetřichovic, nedaleko Trpasličí skály, na p.p.č. 262/1, k.ú. Rynartice Česká republika, Právo hospodařit s majetkem státu: Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, V Jetřichovicích zastávka BUS. Volně přístupný 109

110 V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování. Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005, Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín Jetřichovice, místní část Všemily Jetřichovice_05 Kaple ve Všemilech kaple ano Prostá kaple z r v lokalitě Folky (Na Folgách, něm. Obere u. Niedere Folge), samostatné části vsi, která je oddělená lesem. průběžně udržováno samota, na svahu nad vsí Všemily, poblíž č.e. 53, na st.p.č. 51/2, k.ú. Všemily Josef Darius Všemily 58, Jetřichovice, Všemily, V Jetřichovicích zastávka BUS. Volně přístupný 110

111 V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování. Jílové Jílové_01 Kostel Nejsvětější Trojice farní kostel ne Kostel v r navrhl a dal postavit Johanes Ernst Thun, arcibikup salcburský. V r kostel vyhořel. Brzy obnoven v historizujícím slohu s novorománskými a novogotickými prvky. Po 1989 opraven st. p. č. 168, k. ú. Jílové u Děčína, bez č. p. a č. ev., na návrší Římskokatolická farnost Jílové u Děčína, Javorská 41, Jílové, Ve městě byla zastávka ČD uzavřena, zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od h., 111

112 více Ve městě není IS, nejbližší v Děčíně. V Jílovém možnost ubytování a stravování. V objektu se koná Noc kostelů a koncerty duchovní hudby. Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více Iniciativa byla 2012 podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB. Jílové, místní část Sněžník Jílové_02 Kaple Panny Marie ve Sněžníku kaple ne Secesní kaple vystavěná z nadace hraběte Františka Thuna a jeho choti v r Návrhy kaple, včetně jejího vybavení, vypracovala pro thunovskou kancelář podmokelská stavební firma Putz&Weber. Zdivo provedené z různě velikých neomítaných hrubě tesaných pískovcových kvádrů. udržuje Město Jílové st. p. č. 173, k. ú. Sněžník, č. p

113 Město Jílové, Mírové náměstí 280, Jílové, V Jílovém byla zastávka ČD uzavřena, funkční zastávka BUS. Objekt je přístupný při příležitostných bohoslužbách. Duchovní správa Římskokatolická farnost Podmokly V Jílovém není IS, nejbližší v Děčíně. V Jílovém možnost ubytování a stravování. O obnovu kaple usiluje občanské sdružení Přátelé děčínského Sněžníku, více V objektu se koná Noc kostelů. Ve Sněžníku se nachází i kamenná kaplička. Stojí při hlavní silnici nedaleko křižovatky, kde stojí Hřebenová chata, 200 metrů na J. V r ji nechal postavit Ignaz Werner ze Sněžníku číslo popisné 25, a to z vděčnosti za záchranu své krávy, která mu o dva roky dříve propadla do staré šachty. Kaple po celkové obnově, kterou hradil Petr Zámiš z Děčína a Město Jílové, znovuvysvěcena P. Fr. Jiráskem. Osazena obrazem Nejsv. Trojice. IN: Karel Stein: Zprávy z farnosti (u kostela sv. Fratiška v Podmoklech), 10/2007, roč. XII, s. 2 Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou_01 Kostel Nejsvětější Trojice farní kostel ano 113

114 Původně renesanční kostel. Výstavba zahájena 1587 (1590) za Mehlů ze Strehlitz. K dokončení a vysvěcení došlo za Radslava knížete z Vchynic. Obdélná jednolodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem. Na S straně kostela věž (1664, 1793). V 19. století byl kostel novogoticky upraven. Vnitřní zařízení kostela je převážně barokní z 18. století. Oltářní obrazy Nejsvětější Trojice a Zmrtvýchvstání Páně jsou dílem jiřetínského rodáka Josefa Birnbauma. Dosud nerealizován záměr obnovy unikátního deskového kostelního betléma. st. 82, k. ú. Jiřetín pod Jedlovou, bez č. p. a č. ev., náves Římskokatolická farnost Jiřetín pod Jedlovou, Náměstí Jiřího 1, Jiřetín pod Jedlovou, V Jiřetíně pod Jedlovou je zastávka BUS, v Dolním Podluží ČD. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 9.30 h. a v úterý od h. V obci IS. V Jiřetíně pod Jedlovou a místních částech široká možnost ubytování a stravování. V kostele je vystavován kostelní betlém. Konají se zde koncerty duchovní hudby a Svatojiřetínský jarmark (září). Smetana, Jan: Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín pod Jedlovou, Jiřetín pod Jedlovou 1989 Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou_02 Křížová cesta a kaple Povýšení sv. Kříže 114

115 poutní kaple, křížová cesta ano Jedna ze 14 křížových cest Šlunovska. Za svůj vznik vděčí jiřetínskému faráři Gottfriedu Liessnerovi. V letech bylo postupně postaveno 11 rokokových zděných kapliček s reliéfními výjevy, které zobrazují cestu Ježíše od odsouzení po ukřižování na Kalvárii. Areál doplnila kaple Povýšení sv. Kříže, kaple Božího hrobu a Getsemanská zahrada. Časem přibylo vstupní schodiště a socha zbičovaného Krista Ecce Homo. Poblíž studny byl r vybudován gloriet se sochou Panny Marie Immaculaty oprava zastavení křížové cesty a kaple Povýšení sv. Kříže, pokračuje průběžně dosud Křížová hora, 400 m JZ od kostela Nejsvětější Trojice, st. p. č. 261 (kaple Povýšení sv. Kříže) Obec Jiřetín pod Jedlovou, Vinařská 32, Jiřetín pod Jedlovou, V Jiřetíně pod Jedlovou je zastávka BUS, v Dolním Podluží ČD. Volně přístupné. Mše sv. v kapli sv. Kříže každý první pátek v měsíci od h. Hlavní pouť o nejbližší neděli po (Svátek Povýšení sv. Kříže), více V obci IS. V Jiřetíně pod Jedlovou a místních částech široká možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku. Vznik hojně navštěvovaného poutního místa je spojen s legendou o zázračných uzdraveních, které se odehrály u dřevěného kříže po přímluvě Ježíše. Na úpatí vrchu ho údajně v první třetině 17. století nechal vztyčit nejmladší syn z protestantské rodiny Donthů, jehož bratři odešli do saského exilu. Kříž najdeme v kapli na vrcholu kopce. Druhá pověst spojuje počátky křížové cesty se jménem faráře Michaela Gürtlera a klade je do let IN: Pověsti 1) O bratřích Donátových a objevení moci Křížového vrchu, 2) Zázračný pramen na Křížovém vrchu: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 56 a Smetana, Jan: Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín pod Jedlovou, Jiřetín pod Jedlovou Křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže se v roce r objevila ve filmovém přepisu básně Máj od režiséra a kameramana Františka Antonína Brabce Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Jaburková, I. a Mágrová, K.: 115

116 Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk Jiříkov Jiříkov_01 Kostel sv. Jiří farní kostel ano Stavba kostela probíhala v letech Autorem původních plánů pro kostel v Jiříkově byl slavný architekt Johann Lucas Hildebrandt z Vídně. Kvůli velké nákladnosti byly odmítnuty a kostel podle vlastních plánů postavil pražský stavitel Johann Georg Aichbauer ml. ( ), nevlastní syn Kryštofa Dientzenhofera a nevlastní bratr Kiliána Ignáce Dientzenhofera, stavitelů z Prahy. Postavena byla jednolodní podélná stavba s okosenými rohy a polokruhově ukončeným presbytářem, pravoúhlými sakristiemi a věží v západním průčelí. Loď byla sklenuta dvěma poli placek. Autorem obrazu s motivem sv. Jiří na hlavním oltáři je vídeňský malíř Dominik Kindermann ( ). Stavebníkem kostela byl majitel panství Šluknov Alois Thomas Raimund hrabě z Harrachu restaurovala ŘKF Jiříkov za přispění rodáků ze SRN vitráž sv. Alžběty vytvořena PD na obnovu elektroinstalace PD obnovy bývalé márnice z 1729 na hřbitově kolem kostela sv. Jiří s. p. č. 1, k. ú. Jiříkov, Náměstí Římskokatolická farnost Jiříkov, Náměstí 5/2, Jiříkov V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 9.00 h. V Jiříkově není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování. 116

117 objekt zapojen do putovního výstavního a propagačního projektu ŘKF Jiříkov "Architektonické návrhy Johanna Lucase von Hildebrandta pro sakrální objekty na Šluknovsku". Výstava je od 2012 nastálo umístěna v Kulturním domě ve Starých Křečanech. Z kostela byl po r odcizen původní kostelní betlém. V kostele zpíval od 1699 církevní skladby sbor adjuvantů. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012 Mágrová, K.: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009 Jiříkov Jiříkov_02 Křížová cesta v Jiříkov křížová cesta ne Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. 14 sloupků zastavení pochází z let Výklenky jednotlivých sloupků zastavení byly 2005 osazeny reprodukcemi obrazů pátera Siegera Ködera, kněze z Ellwangen v Německu obnova křížové cesty, zajistila ŘKF Jiříkov vedle kostela sv. Jiří v Jiříkově, Náměstí Římskokatolická farnost Jiříkov, Náměstí 5/2, Jiříkov 117

118 V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt je volně přístupný. V Jiříkově není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Jiříkov, místní část Filipov Jiříkov_03 Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově filiální kostel, bazilika minor, poutní kostel ne Nejmladší mariánské poutní místo litoměřické diecéze. Na místě zázračného uzdravení Magdaleny Kade dne došlo díky iniciativě kaplana P. Františka Storcha k výstavbě milostné kaple ( ). Následně zde byl v letech podle plánů architekta F. Hutzlera z Vídně postaven monumentální jednolodní novorománský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů s dvěma věžemi v průčelí započato s výstavbou kláštera redemptoristů, do jejichž péče bylo nové poutní místo svěřeno navštívil chrám ve Filipově papežský nuncius Ambrogio Ratti. O šest let později, už jako papež Pius XI., povýšil kostel za basiliku minor. Velmi kvalitní dvoumanuálový mechanický nástroj s opusovým číslem 44 postavila v letech varhanářská firma Hermann Eule z Budyšína. 118

119 Generální opravu zajistila ŘKF Jiříkov v 80. letech 20. století rekonstrukce varhan zajištěná ŘKF Jiříkov z Česko-německého fondu budoucnosti a německých farníků st. p. č. 1086, k. ú. Filipov u Jiříkova, Filipov, místní část Jiříkova, na státní hranici se SRN Římskokatolická farnost Jiříkov, Náměstí 5/2, Jiříkov V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt přístupný v době česko-německé mše sv. (neděle od h. a každého 13. dne v měsíci od h.). Májové pobožnosti, pobožnosti křížové cesty. Hlavní pouť 13. ledna. Objekt přístupný na telefonické vyžádání, více a V Jiříkově není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku. Dlouholetou tradici v bazilice mají varhanní koncerty (červenec - srpen, Mezinárodní varhanní festival duchovní hudby, spolupořádá Arte Musica, o.s. z Jiříkova a ŘKF Jiříkov). Těžce nemocné tkadleně Magdaléně Kade se v domku čp. 63 ve Filipově dne ve 4.00 h. ráno při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. K milostnému domku, místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí. Mše svaté se ve výroční den zjevení 13. ledna zúčastňují desítky kněží a spolu s biskupy z České republiky a Spolkové republiky Německo. Přímluvě Panny Marie jsou připisovány desítky zázračných uzdravení, které jsou hlášeny i v dnešní době. Poutní píseň Salus Infirmorum / Uzdravení nemocných / Heil der Kranken od filipovského sbormistra Eduarda Jarschela ( ). Na komponování skladby se roku 1923 podílel filipovský rodák Franz Börner ( ) a jeho sestra Maria Wollmann, rozená Börner. Marie Rút Křížková - Beneš Benno: Philippsdorf - Filipov Salesiánská provincie, Praha 199 a Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008 Jiříkov, místní část Filipov Jiříkov_04 119

120 Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova kaple a klášter ne Novorománská jednolodní kaple ze 70. let 19. století. Vnitřní výzdoba historizující, bohatě zdobené vitráže. Kaple zřízena při klášteru boromejek. V historizujícím objektu funkční i nemocnice. Od 1871 zde působila Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Dlouhodobě neudržován zahájena údržba a postupná oprava interiéru objektu, zajišťuje Schrödingerův institut st. p. č. 543/2, k. ú. Jiříkov, Londýnská ul. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Šporkova 321/12, Malá Strana, Praha 1 / dlouhodobý pronájem Schrödingerův institut, š.p.o. / část prostor využívá ŘKF Jiříkov V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt přístupný v úřední hodiny Schrödingerova institutu, ekumenická mše sv. ve středu od h., více V Jiříkově není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování. Objekt od 2012 využívá Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská právnická osoba se sídlem v Rumburku. 120

121 Krásná Lípa Číslo pamětihodnosti: Krásná Lípa_01 Kostel sv. Marie Magdaleny farní kostel ano Barokní kostel byl postaven v letech na místě staršího kostelíka. Navrhl jej architekt Jakub Schwarz a stavbu vedl stavitel Petr Hoffmann z Lipové. R byla postavena věž a v letech vybudováno schodiště se sochami před kostelem. Jednolodní stavba je záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže položené náměstí. Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z r zdobí obraz od Dominika Kindermanna. V letech v kostele unikátní varhany od mistra Fellera z Libouchce. Začátkem 20. století pořízen nový nástroj od bratří Riegerů z Krnova. Kříž a náhrobky kolem kostela od dvorního sochaře F. Pettricha. PD není k dispozici. Od 2012 zajišťuje ŘKF Kr. Lípa restaurování varhan došlo k ošetření interiéru proti dřevokaznému hmyzu blízko Křinického náměstí, na st.p.č. 234, k.ú. Krásná Lípa Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka, Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. v sezóně turistický autobus. Kostel přístupný v době mše sv. v neděli od h. a v pátek od h. Církevní pouť o svátku Marie Magdalény, více V Kr. Lípě IS. V Kr. Lípě a místních částech široká možnost ubytování a stravování. V kostele se pořádají koncerty duchovní hudby. Více o varhanech Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. PS Děčín Vladimíra Štindla, Děčín

122 Pověst Stará kyjovská šenkýřka IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s. 23 Rodáci a významné osobnosti hudebního života z Kr. Lípy (Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012): Taddeus Palme ( Krásná Lípa Krásná Lípa) je nazýván "severočeským Beethovenem". Ve svém rodišti působil jako významný hudebník, varhaník, učitel a dirigent. Jeho duchovní díla jsou obsáhlá a ve své době známa i jinde v Čechách. Palmeho REQUIEM in f moll (1810) upravil do dnešní notace Igor Heinz. V podání Vilémovského chrámového sboru dílo zaznělo znovu v Kr. Lípě. Anton Philip Heinrich ( Krásný Buk New York) cestoval po celém světě, většinu děl stvořil v Americe. Heindrich jako první, ještě před A. Dvořákem, používal ve svých symfoniích indiánské motivy. Jako dirigent uváděl v Americe první díla Lud. van Beethovena a je též nazýván Beethovenem Ameriky". August Stradal ( v Teplicích Krásná Lípa) studoval po maturitě v Litoměřicích práva ve Vídni, později hudbu u Antona Brücknera a v letech byl posledním žákem F. Liszta ve Výmaru. Po r se usadil v Krásné Lípě, kde se věnoval skladatelské a pedagogické činnosti. V Krásné Lípě se oženil s Rosalií Zweigeltovou. Žil v domě čp. 285/2. Pochován je v rodinném hrobě Zweigeltových v Krásném Buku. Jeho vlastní tvorba zahrnuje hlavně písně, známější je především mnohými úpravami klavírních romantických symfonií (Brahms, Bruckner), ale i barokních koncertů (Vivaldi, Bach). Jeho pozůstalost je uložena v Oblastním muzeu Děčín, pobočka muzeum Rumburk. V Krásné Lípě stál ještě jeden kostel. V letech byl podle plánů architekta Josefa Ivana Schmidta, činného v Krásné Lípě a Rumburku, postaven starokatolický kostel Spasitele na návrší u nového hřbitova. Jednolodní novogotický kostel s věží v hlavním průčelí. Oltářní obraz od malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy v Krásné Lípě zřízena starokatolická farní obec, k níž patřily filiální obce Děčín Podmokly a Rumburk. Kostel byl zlikvidován patrně kolem r IN: Břečková, J.: Zaniklé památky. Starokatolický kostel v Krásné Lípě. Děčínské vlastivědné zprávy, 3/2004, s Více česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech , kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog. Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r Tři zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice církevního umění Šluknovska v Loretě v Rumburku (od 2013). Krásná Lípa Číslo pamětihodnosti: Krásná Lípa_02 Křížová cesta křížová cesta ne 122

123 Vybudována v letech Postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie a Boží hrob. Díky dodatečně postaveným výklenkovým kaplím s obrazem Poslední večeře a Krista v Getsemanské zahradě měla charakter pašijové cesty. Křížová cesta byla demolována ve 2. polovině 20. století, kaple byly zbořeny, sloupky zastavení povaleny. Městem Krásná Lípa připravena PD celkové obnovy areálu nebyla podpořena z Programu ROP Severozápad. Kostelní vrch, původně zvaný Wolfsgruben, 50 m SZ od kostela sv. Máří Magdalény, st.p.č. 233/1 a okolní parcely, k.ú. Krásná Lípa Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, , část okolních parcel jsou ve vlastnictví Města Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Areál volně přístupný V Kr. Lípě IS. V Kr. Lípě a místních částech široká možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Vznik křížové cesty v Krásné Lípě zahájila otázka: Proč nemůže být i v Krásné Lípě křížová cesta? Položila ji kuchařka Apolonia Schleitnerová poté, co se zúčastnila svěcení křížové cesty ve Velkém Šenově. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Krásná Lípa, místní část Sněžná Krásná Lípa_03 123

124 Kaple Panny Marie Sněžné ve Sněžné farní kostel, poutní kaple ano V letech nechali kapli postavit manželé Johann Christof a Anny Maria Liebschovi ze Sněžné. Stavitelem jednolodního kostelíka se stal Zacharias Hoffmann z Lipové. Papež Klement XII. udělil kapli r odpustky o svátku Panny Marie Sněžné a položil tak tradici poutního místa. V letech došlo k rozšíření kaple. Z původní soukromé kaple manželů Liebschových se stal presbytář kostela. Udržovaný stav, zajišťuje ŘKF Sněžná, resp. administrátor z ŘKF Varnsdorf na náhorní planině nad údolím Křinice asi 2,5 km severozápadně od Krásné Lípy v osadě Sněžná, st.p.č. 160, k.ú. Vlčí Hora Římskokatolická farnost Sněžná u Krásné Lípy Sněžná 55, Krásná Lípa, Sněžná, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. Ve Sněžné zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. každou první sobotu v měsíci v h. Dále o hlavní pouti a následném oktávu, více V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. Ve Sněžné služby nejsou poskytovány. K dispozici ve V. Hoře a K. Lípě. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku. Pověst: Počátky poutního místa jsou spjaty se snem, který se zdál chudému manželskému páru, Anně Marii a Johannu Christophovi Liebschovým. Zjevila se jim Panna Maria a požádala je, aby pro ni na Sněžné postavili kapli. Chudý obchodník s přízí se posléze vypracoval na zámožného majitele několika bělidel. Manželé mnoha dary děkovali Bohu za své jmění. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska, Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005, s Spolek velikonočních jezdců ve Sněžné - údajně patřil k nestarším ve Šluknovském výběžku. Z výtěžků jeho sbírek se mj. přispělo na stavbu školy, fary i přestavbu kaple. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska, Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005, s

125 U kaple ve Sněžné se natáčelo několik scén z filmu Předčítač (The Reader, USA / Německo 2008). V romantickém dramatu režiséra Stephena Daldryho z poválečného Berlína hrála Kate Winslet a Ralph Fiennes. K. Winslet získala za tento film, natočený podle předlohy Bernharda Schlinka, Oscara jako nejlepší herečka v hlavní roli. Krásná Lípa, místní část Vlčí Hora Krásná Lípa_04 Kaple Panny Marie Karmelské ve Vlčí Hoře kaple ne Obec Vlčí Hora se vlastní kaple dočkala až koncem 19. stol. Dne byla vysvěcena mariánská kaple. O vnitřním vybavení není příliš zpráv. Z r pocházel oltářní obraz od Josefa Neumanna z Horního Jindřichova byla postavena druhá věžička nad vchodem celková obnova kaple, nová věž a oprava hodinového stroje (Město Kr. Lípa), opravy oken, fasády a interiéru (České Švýcarsko, o.p.s.). Dokončení obnovy kaple v 2010 bylo součástí projektu obnovy 27 obnovených drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let Projekt připravilo České Švýcarsko, o.p.s v rámci programu Naslouchejte hlasu venkova, více při silnici Vlčí Hora - Brtníky, st.p.č. 263, k.ú. Vlčí Hora Město Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS.Ve Vlčí Hoře zastávka BUS. Zastávka ČD v Zahradách. Objekt není přístupný. Mše sv. jednou ročně ve výročnío svátku P. Marie Karmelské. V Kr. Lípě IS, široká možnost ubytování a stravování. Ve V. Hoře ubytování a stravování. 125

126 Příležitostné koncerty V obci Vlčí Hora se narodil litoměřický biskup Antonín Alois Weber ( ). Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska, Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 Krásná Lípa, místní část Kyjov Krásná Lípa_05 Kaple v Kyjově kaple ne Kaple je spolu se studánkou prvně písemně zmíněna r Nynější kaple byla postaven po r V prosté výklenkové kapli býval obraz s motivem Korunování a Nanebevzetí Panny Marie. Kaple nebyla vysvěcena a patrocinium se různě měnilo. Po r byla kaple vykradena a zpustla. Naposled byla renovována r. 1991, a poté 1992 vysvěcena (poprvé ve své historii) celková obnova, zajistila místní komunita při silnici Kyjov - Doubice, poblíž býv. školy (Chata Petra), pod vrchem Okrouhlík, st.p.č. 80, k. ú. Kyjov u Krásné Lípy Jiřina Slepičková, Jablonecká 417/60, Praha, Střížkov, a Pavel Vrána Spojovací 1467/25, Čelákovice,

127 V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V Kyjově zastávka BUS. Kaple volně přístupná V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. V Kyjově široká možnost ubytování a stravování. Na každoroční (Nanebevstoupení Páně) připadal před r největší kyjovský svátek s procesím. Všichni se modlili za blaho obce a dobrou úrodu. Chodilo se odpoledne za doprovodu hudby a za každého počasí, dospělí i školáci. Procesí prošlo Kyjovem a Dlouhým Dolem ke kříži sedláka Peschkeho (Hely) a zpět do Kyjova. Navečer se v hostinci U Českého Švýcarska konala tancovačka pro mládež. Lidově se této pouti říkalo Khaaer Madelfest (dívčí slavnost). Poutě byly zřejmě vhodnou příležitostí k seznamování mládeže a výběru té pravé. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 a Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005 Krásná Lípa, místní část Zahrady Krásná Lípa_06 Kaple Panny Marie Pomocné (Žebrácká kaple) v Zahradách kaple ne Drobná kaple z kamene byla postavena r a o rok později vysvěcena. Na jejím místě stála kdysi malá polní kaplička, údajně zasvěcená sv. Erasmovi. Zásluhu na stavbě nové kaple měl zdejší rodák Daniel Hieke. opravena po r. 1994, zajistilo Město Kr. Lípa 127

128 u silnice z Vlčí Hory do Krásné Lípy, st.p.č. 12/1, k.ú. Zahrady Město Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V Zahradách zastávka BUS. Kaple volně přístupná V Kr. Lípě IS. V K. Lípě a V. Hoře možnost ubytování a stravování. V Zahradách nesjou služby poskytovány. Pověst: Zásluhu na stavbě nové kaple měl zdejší rodák Daniel Hieke. Původně se věnoval obchodu, později byl znám spíše jako podivín, žijící poustevnickým způsobem života. Vyslyšel prosby při opakovaném zjevení Panny Marie a v Zahradách nechal postavit novou kapli. R se kaple rozrostla o věžičku. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 Krásná Lípa, místní část Sněžná Krásná Lípa_07 Kaple Nejsvětější Trojice ve Sněžné kaple ne 128

129 Pod mohutnou chráněnou lípou stojí drobná polní barokní kaplička z 18. století. Je zřejmě nejstarší stavbou celé osady, postavena prý byla r Kapli postavil Johann Georg Klinger na pozemku, který patřil k jeho domu. Mezi bohatým vybavením kaple bychom našli i oblékací sošky svaté Anny a Madony, které mohly mít bohatší šatník než zdejší lidé z bohatších kruhů. Kaple stála na hranici farnosti. Byla cílem zdejších procesí a vítali se zde vzácní hosté (nový farář nebo vizitace z biskupství). obnovena po r. 2000, zajistilo Město Kr. Lípa Na rozcestí nad osadou Sněžná, p.p.č. 1356, k.ú. Vlčí Hora Město Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. Ve Sněžné zastávka BUS. Objekt je volně přístupný. V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. Ve Sněžné služby nejsou poskytovány. K dispozici ve V. Hoře a K. Lípě. Pověst: Kaple údajně Johann Georg Klinger postavil z vděku za návrat zdravého syna z války. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 Krásná Lípa Krásná Lípa_08 Dittrichova hrobka 129

130 mauzoleum ano Hrobka místního krásnolipského továrníka a mecenáše Carla Augusta Dittricha by měla být uvedena v encyklopedii světové architektury. V 1886 ji navrhl slavný berlínský architekt profesor Julius Carl Raschdorff, který také postavil hrobku německého císaře Fridricha III. v Postupimi. Monumentální neorenesanční stavba o půdorysu řeckého kříže s apsidou z let byla postavena nedaleko hřbitova (1892), zvenčí vypadá jako menší kostel. Jedná se o technický unikát, k hrobce patří blízká kotelna, která objekt vytápěla. Interiér zdobily nástěnné malby od místního rodáka Augusta Frinda. Havarijní stav. PD není k dispozici jihozápadní část nového hřbitova, na st.p.č. 842, k.ú. Krásná Lípa Nevyjasněné vlastnické vztahy. Česká republika, Právo hospodaření s majetkem státu: MěNV Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt je nepřístupný V Kr. Lípě IS. V Kr. Lípě a místních částech široká možnost ubytování a stravování. Architekt J. Raschdorff je velmi ceněn v SRN, pracoval pro císařskou rodinu a je autorem přestavby berlínského dómu. Postavil cca 100 různých staveb a z toho jen dvě mimo území tehdejší německé říše, ve Stockholmu a v Krásné Lípě. Za 2. světové války byla velká část jeho staveb v Německu zničena, do dnešních dnů jich zbylo už jen 30. Oproti nim se krásnolipské mauzoleum dochovalo v nepozměněném stavu. Více Eliška Fechnerová: Mauzoleum rodiny Dittrich v Krásné Lípě. Ojedinělá stavba architekta berlínského dómu v Čechách. IN: Děčínské vlastivědné zprávy (DVZ) 1/2008, s Dále Lucie Radová a kol.: Ditrichova hrobka v Krásné Lípě. IN: DVZ 1/2008, s

131 Kunratice Kunratice_01 Lipnická kaple zvaná i Bauerova kaple kaple ne Skalní výklenková kaple ke cti Panny Marie byla vysvěcena nad roklí Tiefen Loch. Zřizovateli kaple rychtář Christoph Austen pocházel ze Studeného čp. 11 a sedlák Elias Schiffner z Lipnice čp. 51. Do skalního bloku byl vysekán výklenek s reliéfem Panny Marie s Ježíškem. Autor přitom vycházel ze ztvárnění zázračné sochy z kaple Narození Panny Marie v České Kamenici. Do výklenů výklenků umístěn obraz Nejsvětější Trojice, Korunování Panny Marie a o něco vzdálenější obraz Panny Marie Pomocné obnova kaple, výklenkové obrazy, zajistila místní komunita a Občanské sdružení Studený a Lipnice p. p. č. 1215/1, k. ú. Studený u Kunratic, Hluboká rokle (něm. Tiefen Loch), vpravo při silnici mezi Lipnicí a Studeným, u staré Kamenické cesty Ústecký kraj, Velká hradební 3118/48, Ústí nad Labem-centrum, Ústí nad Labem V obci zastávka BUS. Objekt je volně přístupný. Akce u něj pořádá Občanské sdružení pod Studencem ( Občanské sdružení Studený a Lipnice), více V obci není IC. Možnost ubytování a stravování. V souvislosti s obnovou kaple po 2002 obnovena i mariánská procesí ze Studeného ke skalní mariánské kapli a do poutní kaple v České Kamenici. 131

132 Pověst O založení Lipnické kaple: 1713 onemocněla v období morové epidemie dvojice desetiletých dětí ze Studeného a Lipnice. Jejich rodiče se dávno před tím dohodli, že své potomky zasnoubí a vztah mezi rodinami ještě více prohloubí. Ve chvíli největších obav si hospodáři slíbili, že pokud jejich děti přežijí, vystaví kapli. IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín Pouze pro účely pobožnosti u kaple v Hlubokém dole byla složena oslavná píseň. Zastavovala se zde náboženská procesí ze Studeného při pouti do České Kamenice. Při svátku sv. Antonína Paduánského byla kaple významnou zastávkou při dnech díkůvzdání obce Lipnice a Studený. Oslavovaly se zde mariánské svátky, zvláště pak květnové mariánské pobožnosti. IN: Slavíčková, H. Tůmová, J.: Krajina pod Studencem v proměnách doby. Občanské sdružení pod Studencem, Česká Kamenice 2010 Kytlice Kytlice_01 Kostel sv. Antonína Paduánského farní kostel ano Kostel v Kytlicích byl vybudován v letech na pozemku, který věnoval sklářský podnikatel Jan Josef Kittel. Pozdně barokní jednolodní kostel s hranolovou věží byl postaven podle plánů architekta Johanna Wenzela Kosche z Děčína. Náklady na stavbu kostela ze tří čtvrtin hradil biskup P. Antonín Bernard Gürtler. Architekturu hlavního oltáře vyrobil místní truhlář A. Nittel podle italského vzoru. V kostele se do nacházely ostatky sv. Heliodora. Původní varhany postavil v letech Johann Gottfried Augustin ze Žitavy. Do originální varhanní skříně byl roku 1901 firmou Schiffner z Prahy vestavěn nový jednomanuálový nástroj s 9 rejstříky. Slavná dvojice sochařů, bratrů Antonína a Josefa Maxových ze Sloupu je autorem náhrobníků a další výzdoby kostela oprava kostela, rekonstrukce varhan, podílela se místní komunita i Obec Kytlice Návrší při silnici z Kytlic do Polevska, st. p. č. 50, k. ú. Falknov, bez č. p. a č. ev. 132

133 Římskokatolická farnost Kytlice, Falknov 50, Kytlice, V obci zastávka ČD a BUS. Doba konání mše sv. nezjištěna. Kostel je přístupný v době pouti ke sv. Antonínu Paduánskému (červen). V obci není IS, informace se v letním období poskytují na Obecním úřadě. V obci možnost ubytování a stravování. V objektu se pořádají koncerty duchovní hudby a Antonínská pouť (červen). Na hřbitově u kostela je pohřben herec Miroslav Horníček. Rodákem z Kytlic byl biskup z Tiene v Itálii P. Antonín Bernard Gürtler ( ), zpovědník neapolsko-sicilské královny Marie Karoliny, dcery Marie Terezie. Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín 1995, Slavíčková, H. Cvrk, F.: Sklářské vesnice na Horní Kamenici. Obecní úřad Kytlice, Děčín 1993 Lipová u Šluknova Lipová_01 Kostel sv. Šimona a Judy farní kostel ano Založení kostela je středověkého původu. Přestavěn byl barokně v letech zednickým mistrem B. Hillem. Upraven v 18. století, věž z r Jednolodní kostel s trojbokým presbytářem, hranolovou věží na V straně a obdélná kaple na S straně. Hlavní oltář z Krucifix s anděly pochází od F. Pettricha. Stavebníkem kostela byla Marie Markéta z Trautsonu. 133

134 Od 2012 se Obec Lipová angažuje v přípravě PD na obnovu krovu a věže. st. p. č. 308, k. ú. Lipová, bez č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost - děkanství Lipová, Lipová 1, V obci zastávka BUS. Zastávka ČD nebyla v obci zřízena. Nejbližší ČD ve V. Šenově. Objekt přístupný v době mše sv. v sobotu od h., více V obci není IS, omezené možnosti ubytování a stravování. V obci existoval před r spolek velikonočních jezdců. V obci se narodil litoměřický biskup Antonín Ludvík Frind ( ). Lobendava Lobendava_01 Kostel Navštívení Panny Marie farní kostel ano 134

135 Původně barokní kostel (1719). Po požáru v 1790 z větší části nově postaven. Jednolodní obdélná stavba. Hlavní oltář má vyjímatelné oltářní obrazy podle liturgického období. Do Lobendavy byl přemístěn ze zrušeného kostela kláštera u Hybernů v Praze. Oltářní obraz je od Johanna Endlera ze Salmova. Interiér je zdoben nástropní výmalbou s výjevy ze života Panny Marie od malíře Josefa Neumanna z Horního Jindřichova. Dřevěné dvoupatrová empora s kůrem pro 2 orchestry a sbor. Na stropě a emporách jsou dosud patrné stopy po ostřelování na konci 2. světové války. Funkční dvoumanuálové mechanické varhany jsou od firmy Rieger z Krnova. V letech cca probíhala dlouholetá oprava krovu a pozednice spolu s opravou hlavní věže. Zjistila ŘKF Lobendava centrum obce Lobendava Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, Lobendava V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je přístupný v době mše sv. v sobotu od h. a v úterý v h., více V obci se nenachází IS. Není zde možnoxst ubytování a stravování. V kostele probíhá Noc kostelů a o Vánocích se vystavuje původní kostelní betlém. Lobendavu s kostelem zasvěceným Panně Marii obklopují dva vrchy s kaplemi zasvěcenými otci a matce P. Marie - sv. Jáchymovi (Lobednava_03) a sv Anně (Lobednava_02). Pod střechou 35 m vysoké hlavní věže kostela hnízdí chráněná letní kolonie netopýra velkého. Lobendava Lobendava_02 Kaple sv. Anny poutní kaple a křížová cesta 135

136 ano Na vzniku kaple z let se podílel majitel panství František Václav hrabě ze Salm-Reifferscheidtu a jeho matka Karolina z Dietrichsteinu. Kapli doplnila v letech křížová cesta. Tvoří ji třináct výklenkových kaplí, které jsou uspořádány do tvaru podkovy, v jejímž středu je kaple sv. Anny. XIV. zastavení má podobu samostatně stojící kaple Božího hrobu. Křížová cesta na Annabergu byla rozšířena roku 1840, kdy byla vystavěna Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů, anděla a Krista. Technický stav objektu (projektová dokumentace, technická zpráva, restaurátorské záměry): Poslední oprava křížové cesty u Lobendavy r Reprodukce obrazů křížové cesty od Giuseppe Vicentiniho jsou poničené povětrnostními vlivy plánovala ŘKF Lobendava výměnu obrazů křížové cesty, ošetření dřevin a úpravu areálu. Nebyl však připraven RZ ani TZ Anenský vrch (Annaberg) u Lobendavy Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, Lobendava V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Kaple není přístupná. Církevní pouť se v areálu koná v neděli nejbližší , následují mše sv. v oktávu,, více V obci se nenachází IS. Není zde možnoxst ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku. Obec Lipová má v dlouhodobém plánu propojení vyhlídkových bodů v blízkém okolí do turistického okruhu. Okruh má zahrnout mj. vrch Annaberg a Jáchym atd. Realizace se odvíjí od získání dotace. Celkové náklady odhaduje starosta Lipové P. Svoboda na 25 mil. Kč (informace z ). Předmětem úcty poutníků byla pozdně gotická socha sv. Anny, která se na Anenský vrch opakovaně zázračně přemístila z nedalekého kopce Jáchym. Podle pověsti uviděl roku 1716 lobendavský cestující obchodník Schlenkrich při své cestě Saskem děti, jak při hře táhnou na provázku sochu sv. Anny. Sochu od nich koupil a věnoval kostelu Navštívení Panny Marie v Lobendavě. Socha sv. Anny byla původně vystavena na sloupu a posléze v kapli na kopci Jáchym u Lobendavy. Odtud se však několikrát zázračně přemístila na vrch Annaberg u Lobendavy. Posléze zde byla umístěna natrvalo. IN: Rummler: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel, Böblingen 1996, Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk Dnes je socha sv Anny umístěna v depozitáři biskuptví v Litoměřicích. 136

137 Píseň ke sv. Anně IN: Rummler: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel, Böblingen 1996 Lobendava Lobendava_03 Kaple sv. Jáchyma kaple a křížová cesta ne Kaple sv. Jáchyma pochází z 2. poloviny 18. století a obnovena byla po požáru v r Kolem kaple se rozkládá nejmladší křížová cesta Šluknovska. Vznikla r Vybudováno bylo 13 sloupků zastavení v historizujícím slohu, dále kaple Božího hrobu a kaple neznámého určení. Patnáctý sloupek zastavení obsahoval nám neznámý výjev. K devastaci křížové cesty došlo asi v 60. letech 20. století. zdevastovaný areál, PD není k dispozici na vrcholu kopce Jáchym (Joachimsberg), 2 km severovýchodně od Lobendavy Kaple - Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, Lobendava, křížová cesta - Lesy ČR, a.s., přístupová cesta - Obec Lobendava a Lesy ČR, a.s. V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Volně přístupný V obci se nenachází IS. Není zde možnoxst ubytování a stravování. 137

138 Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Obec Lipová má v dlouhodobém plánu propojení vyhlídkových bodů v blízkém okolí do turistického okruhu. Okruh má zahrnout mj. vrch Jáchym a Annaberg atd. Realizace se odvíjí od získání dotace. Celkové náklady odhaduje starosta Lipové P. Svoboda na 25 mil. Kč (informace z ). Pověst Poklad na sv. Jáchymu u Lobendavy (O založení Vilémova) IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s Díky odlehlosti a pozdní výstavbě se o vlastní křížové cestě dochovalo velmi málo informací. Na úpatí vrchu Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace, se kterým se na jiném místě Šluknovska nesetkáme. Sedm zastavení znázorňujících Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných na sloupky. Dochovala se jen torza sedmi žulových laviček IN: Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Malá Veleň, místní část Jedlka Malá Veleň_01 Kostel sv. Anny v Jedlce farní kostel ano 138

139 Původně raně gotický kostel, přestavěný pozdně goticky. Kostel založen Presbytář pochází ze 13. století. Objekt stavěla stejná kamenická huť, která se podílela na stavbě kostela v Benešově nad Ploučnicí a kostela v Mostě. Kostel částečně zbarokizovaný v (loď a věž). Gotický jednolodní obdélný kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem s čtvercovou sakristií po pravé straně a s věží po J straně lodi. Pozdně gotický portál. Na klenbě barokní nástropní výmalba. Cenné vnitřní vybavení. Kostel byl po obnově vysvěcen litoměřickým biskupem Mons. Janem Baxantem. Objekt je po celkové obnově z let , zajistila ŘKF Jedlka ze Státního zemědělského a intervenčního fondu a Min. kultury (střecha, fasáda, odvodnění, restaurování nástropních maleb, restaurování interiéru, odkrytí a restaurování původní venkovní malby kostela z 1. poloviny 16. století, obnova elektroinstalace, okenních a dveřních otvorů).v letech restaurovány varhany z Fellerovy dílny v Libouchci realizace PD obnovy ohradní zdi z příspěvku Min. kultury st. p. č. 96, k. ú. Malá Veleň, při malém náměstí v Jedlce Římskokatolická farnost Jedlka, Jedlka 1, Malá Veleň, V obci zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. o 1. pondělí v měsíci od h. a o Svatoanenské pouti (po ), více a V obci není IS. Možnost ubytování a stravování. V kostele se koná Noc kostelů, Svatoanenská pouť, koncerty duchovní hudby. Akce připravuje Kulturně historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky, o.s., Při akcích ke k dispozici výstava historických fotografií kostela s informacemí o opravě kostela. Na stavbu varhan z dílny bratří Fellerů v Libouchci přispěl císař a český král František Josef I. O příspěvek jej ve verších požádal učitel Melzer. Do vypsané sbírky poslal císař 358 zlatých. Na jeho počest zdobí varhanní skříň zlatá počáteční písmena jeho jména i kopie císařské koruny. IN: J. Holoubek: České Švýcarsko. Krajina inspirace. České Švýcarsko. Krásná Lípa 2012 J. Dostál: Historie kostela sv. Anny v Jedlce od roku 1900 do současnosti. Malá Veleň

140 Malšovice, místní část Javory Malšovice_01 Kostel sv. Prokopa v Javorech farní kostel ano Původně kaple z r Rozšířena 1772 a Pozdně barokní, jednolodní s čtvrecovou skristií po S straně a s čtyřbokou vížkou nad průčelím. Původní zařízení bylo historizující z 19. století. Kostelík po roce 1945 přestal sloužit svému účelu a byl postupně zdevastován. Část vnitřního zařízení byla převezena do jiných kostelů. PD obnovy věže, osazení oken a dveří, oprava střechy a tesařských konstrukcí na sakristii, likvidace dřevomorky, vysprávka zdiva a některých dřevěných prvků, dešťová kanalizace. Obnovu realizovala v 2012 Obec Malšovice. PD na opravu interiéru. Realizaci má zajistit ŘKF Javory. st. p. č. 29, k. ú. Javory Římskokatolická farnost Javory, Malšovice, Javory čp. 1, Zastávka BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se v něm pravidelné mše sv. V obci není IS. Není možnost ubytování a stravování. Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více Iniciativa byla 2012 podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB. V objektu probíhá Noc kostelů a v červenci každoroční pouť ke sv. Prokopu. 140

141 Markvartice Markvartice_01 Kostel sv. Martina farní kostel ano Dynamická jednolodní barokní stavba s odsazeným presbytářem se zaoblenými nárožími a symetricky umístěnou hranolovou věží při západním průčelí. Kostel byl postaven mezi lety na místě starší stavby. Donátory stavby kostela byli tehdejší majitelé děčínského panství hrabata rodu Thun-Hohenstein. Kostel vysvětil salcburský arcibiskup Johann Ernest Thun-Hohenstein r V 1984 se střecha propadla do lodi. V r z kostela zůstaly obvodové zdi. probíhá celková obnova stavby. V kostele byla rozsáhlá malířská výzdoba a velmi bohatá vnitřní výbava. Z let pochází kaple sv. Kříže, ze které zbyla do současnosti pouze čelní fasáda a zeď, jejíž velká část je staticky narušena. Záchrana kostela prováděná ŘKF Markvartice mj. z příspěvku Min. kultury je v poslední fázi. PD obnovy střechy, fasády, kruchty, interiéru. RZ obnovy vitráží. Dostavba kůru a obnova střechy hrazena z Havarijního programu Ministerstva kultury. Obnova probíhá od Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více st. p. č. 3, k. ú. Markvartice u Děčína, nad horní částí obce, na vyvýšenině dříve zvané Kirchberg Římskokatolická farnost Markvartice u Děčína, Markvartice 194, V obci zastávka BUS. Objekt je v rekonstrukci. Nekonají se v něm mše sv. Není přístupný. V obbci není IS. Možnosti ubytování a stravování jsou omezené. 141

142 Merboltice Merboltice_01 Kaple sv. Kateřiny kaple ve zvonici při zlikvidovaném farním kostele ano Samostatně stojící hranolová věž zvonice byla součástí areálu odstřeleného faního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské (postaven ) a hřbitova. V přízemí zvonice byla r zřízena kaple sv. Kateřiny. Zvonice je do výše prvního patra kamenná, druhé patro je roubené oplášťované bedněním, střecha má jehlancový, čtyřboký tvar oprava zvonice, v přízemí zřízena kaple sv. Kateřiny. Obec Merboltice, ŘKF Merboltice a místní komunita plánují novostavbu kostela v obci. Na místě zbořeného kostela se uvažuje o roubeném kostele s prostorem pro setkávání místní komunity. Základní kámen nově připravovaného kostela požehnal při návštěvě ČR v 2009 papež Benedikt XVI. Kámen pocházel z původního kostela sv. Kateřiny. st. p. č. 233, k. ú. Merboltice Obec Merboltice, č.p. 53, Merboltice 142

143 V obci zastávka BUS (provoz jen ve všední dny). Kaple je přístupná při příležitostných bohoslužbách a při Svatokateřinské pouti v Merbolticích. Zvonice je přístupná vždy v neděli ve h. Více V Merbolticích není IS, bez možnosti ubytování a stravování. V objektu se koná Noc kostelů. Obec Merboltice prohlášena za vesnickou památkovou zónu. Likvidace sakrálních staveb na Verneřicku viz Verneřice_01. Mikulášovice Mikulášovice_01 Kostel sv. Mikuláše farní kostel ano Původní kamenný kostel byl postaven v letech , je pravděpodobné, že měl dřevěného předchůdce. V letech byl rozšířen. Z původního kostela se dochovala kaple Panny Marie na východní straně dnešního kostela. Další rozšíření vedl od r Zacharias Hoffmann a jeho syn Petr Hoffmann z Lipové. Klenbu provedl Hans Jacob Wähner z Prahy, rodák z Mikulášovic. Hlavní práce proběhly v letech , v r byl kostel vysvěcen. Za 2. světové války byla hrobka v kostele využita jako protiletecký kryt. Po instalaci nových varhan firmy bratří Riegrů z Krnova z r patřil zdejší nástroj údajně mezi jeden z největších v Čechách (po varhanech v Oseku a pražském Rudolfinu). Varhany patřily mezi nejmodernější v kraji, při stavbě bylo využito některých technických vymožeností té doby. 143

144 O celkové obnově krovu a krytiny střechy a fasády kostela uvažuje Město Mikulášovice. Příprava PD. Od r zajišťuje ŘKF Mikulášovice rekonstrukci varhan. Na opravu mj. přispěl program Min. kultury realizovaný prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. v centru obce, st.p.č. 386 Římskokatolická farnost Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli h. a ve čtvrtek v h., více Ve městě je IS a možnost ubytování a stravování. Objekt se připojuje k Noci kostelů. V kostele se pořádají koncerty duchovní hudby a výstava betlémů o Vánocích. V Mikulášovicích se narodil a zemřel pozdější varhaník, skladatel a pedagog Anton Rössler ( ). Po studiích se vrátil do rodných Mikulášovic. Jako učitel zdejší školy se stal zároveň i varhaníkem. Od r až do své smrti působil jako místní regenschori. Hrál na varhany v několika kostelích v okolí (Velký Šenov, Lipová, Lobendava a Vilémov). Skládal přitom i menší církevní skladby. Byl autorem několika latinsky zpívaných mší. V repertoáru Vilémovského chrámového sboru je jeho skladba "Missa in D-dur" (viz Vilémov_01). Údajně byla zpívaná v kostele sv. Mikuláše poprvé někdy v r s téměř 100 členným sborem a orchestrem. Dvě jeho kompozice byly nalezeny r ve věži kostela ve Velkém Šenově. A. Rössler byl pochován na zrušeném hřbitově u kostela v Mikulášovicích. IN:, Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012 V Mikulášovicích byl roku 1844 založen spolek Velikonočních jezdců (Osterreiterverein Nixdorf). Mikulášovický spolek se scházel na Salmově a pořádal každoročně o Velikonoční neděli jízdu na koních skrz město, na průvodu se podílelo 60 a více jezdců. Jezdci se scházeli před kostelem sv. Mikuláše odkud se průvod vydal do Dolních Mikulášovic, Horních Mikulášovic, na Tomášov a do Mikulášoviček. Tradice velikonoční jízdy se v Mikulášovicích udržela až do roku Po roce 1938 byl spolek zakázán. Velikonoční jízdy byly v Mikuášovicích obnoveny r jako jediné v regionu. Více o varhanech Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. PS Děčín Vladimíra Štindla, Děčín

145 Mikulášovice Mikulášovice_02 Kaple Nejsvětější Trojice kaple ano Kaple s nepříliš častým půdorysem stojí na vyvýšeném místě (490 m n. m.), původně byla obklopena pěti lipami. Odtud pocházel lidové označení kaple U Pěti lip (Fünf-Linden-Kapelle). Předchůdkyní kaple byla patrně dřevěná stavba, krytá šindelem, kterou zachycuje už Müllerova mapa z r Se stavbou kaple začal r zednický mistr a stavitel Zacharias Hoffmann z Lipové. R ji dokončil stavitel Hans Jakob Wähner. Jedna z renovací kaple proběhla r Do r se dochovaly obrazy uvnitř kaple. Po r proběhly opakované pokusy Města Mikulášovice o opravu kaple. Došlo k výměně krovu a položení nové, měděné krytiny, ta byla opakovaně rozkrádána. Došlo k opravě kamenných zdí. Od 2009 po položení umělé krytiny je střecha nepoškozena. Hrazeno z Min. kultury, prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Dveřní otvory bez výplní. Interiér kaple bez vybavení. Vlevo při silnici z Brtníků do Mikulášovic. Objekt na st.p.č. 1566, k.ú. Mikulášovice, 4 km západně od Mikulášovic Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Volně přístupné V Mikulášovicích je IS a možnost ubytování a stravování. Kaple byla před r vždy na svátek Nejsvětější Trojice (první neděle po Letnicích) cílem procesí ze sousedních farností zde proběhlo děkovné procesí za odvrácení zkázy města za 2. světové války. Po r byla tradice malých polních poutních mší u kaple obnovena. Více o kapli Nejsv. Trojice Karel Stein: Trojičná kaple u Mikulášovic. IN: DVZ, roč. XVII, č. 2/

146 Mikulášovice Mikulášovice_03 Balzerova kaple, kaple Panny Marie kaple ne Kaple byla postavena v r. 1724, stála na pozemku patřícímu k nedaleké zemědělské usedlosti sedláka Vogla. Kaple byla zasvěcena Panně Marii. Po r zcela zpustla. Po stavební obnově byla znovuvysvěcena. O celkovou obnovu rozbořené kaple se v letech zasloužilo občanské sdružení Drobné památky severních Čech z České Lípy, na opravu přispěla nadace VIA a Město Mikulášovice. p. č. 5024/4, k. ú. Mikulášovice, u železniční trati, po levé straně silnice na výjezdu z Mikulášovic na Dolní Poustevnu Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Volně přístupné. Ve městě je IS a možnost ubytování a stravování. Před r se u kaple každoročně v květnu konaly takzvané májové pobožnosti. 146

147 V obci byl před r velmi rozvinut mariánský kult. IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín Kromě kostela sv. Mikuláše, kaple Nejsvětější Trojice a Balzerovy kaple stojí na katastrálním území Mikulášovic a jeho místních částí nebývale vysoký počet drobných kaplí. Kaple jsou velmi zdevastovány. Město Mikulášovice usiluje v 2013 o záchranu kaple Tří otců. Přehled kaplí: Salmov - místo stávající kaple stála původně kaple dřevěná byla z prostředků obyvatel Salmova postavena nová kamenná kaple s oltářem a věžičkou. Poloha: místní část Salmov, st.p.č. 773/2, k.ú. Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Tomášov - nejdříve tu byla 1767 zřízena malá dřevěná kaplička. Nová zděná kaple byla postavena 1925, vysvěcena byla Pravidelně se v ní třikrát denně vyzvánělo. Z téhož roku byl i její zvon, který odlil zvonař Josef Pietschmann z osady Kopec u Brtníků. Poloha: místní část Tomášov, st.p.č. 1193, k.ú. Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Wähnerova kaple - byla postavena 1718 stavitelem H. J. Wähnerem z Mikulášovic. V této kapli mohly být slouženy mše svaté, o konání mší je spis od papeže Clemense XI., který byl uložen do kupole. Poloha: k. ú. Mikulášovice, u st.p.č Vlastník: Lenka Vencková Mikulášovice 67, Mikulášovice, Fürleova kaple (Otce chudých) ji postavil J. Fürle, koncem 19. století byla přestavěna pseudogoticky. Poloha: k. ú. Mikulášovice, pod hřbitovem, vedle bývalé všeobecné Nemocnice korunního prince Rudolfa (dnešní Dům s pečovatelskou službou). Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Kaple Tří otců (Väterova) - pochází z 1710, ve věžičce býval zvon, zřízena obhodníkem Zachariasem Hillem. Poloha: p. p. 4894/2, k. ú. Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, Objekt kaple Tří otců a Wähnerova kaple jsou na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více Rumburk Rumburk_01 kostel sv. Bartoloměje městský kostel ano Původní patrně dřevěný gotický kostel je prvně zmíněn k r Přestavěn byl v polovině 16. století. Po požáru v 1744 byl 1746 opětovně vystavěn, objekt získal dnešní podobu. Plánovaná zásadní přestavba z přelomu 19. a 20. století se neuskutečnila. Jednolodní kostel se severní věží při presbytáři a kaplí sv. Jana Nepomuckého. Autorem oltářního obrazu Umučení sv. Bartoloměje z 1707 dvorní malíř císaře Leopolda I. 147

148 Anton Schoonjans. Stavební obnova zajišťuje ŘKF Rumburk od 90. let 20. století na základě průběžně zhotovovaných PD rekonstrukce varhan (Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, Biskupství litoměřické, Město Rumburk, Kirche in Not). Proběhla oprava střechy, fasády, elektronistalace a částečné odvodnění. V letech byly opraveny varhany od firmy J. Jahn u. Sohn z Drážďan z r Nedošlo k restaurování vnitřní nástropní výmalby. Restaurátorské záměry nejsou k dispozici. p. p. č. 479, k. ú. Rumburk, Dobrovského náměstí Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk v Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od 9.30 h., V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. V objektu se pořádá akce: prohlídky kostelního betléma z 1911 o Vánocích, Živý betlém a Svatomartinský lampiónový průvod ( ). Varhaník u kostela sv. Bartoloměje, regenschori, učitel hudby, rodák z Rumburku Johann Christoph Kridel ( ): Concert-Arien (Neu-eroffnetes Blumengärtlein), CD vydal Komorní orchestr Šluknovska (2012) a Musica Florea (1996). IN: Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf Skladby J. Ch. Kridela má v repertoáru Vilémovský chrámový sbor a Komorní sbor Šluknovska. Při kostele existoval před 1945 spolek Velikonočních jezdců, zanikl před 2. světovou válkou. Po 1989 nebyl obnoven. Ke kostelu Rybánský, J.: Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku. Děčínské vlastivědné zprávy, č. 1/2012, s. 3-35, Mágrová, K.: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012 Rumburk Rumburk_02 148

149 Loretánská kaple s ambitem filiální kostel ano / památkově chráněné 4 oltáře v kaplích v ambitu Mariánská poutní loretánská kaple s milostnou sochou Černé Matky Boží Loretánské byla vybudována z podnětu knížete Antona Floriána z Liechtensteina při kapucínském klášteru u sv. Vavřince. Loreta v Rumburku byla postavena v letech podle plánů významného architekta Johanna Lucase Hildebrandta z Vídně. Početná sochařská výzdoba Sv. chýše pochází od sochaře Franze Bienera. Ambit z poloviny 18. století zdobí nástropní výmalba ze života Panny Marie a Ježíše Krista. V křížové chodbě je poutní kaple Svatých schodů z let Stavební vývoj areálu se uzavřel 1929 stavbou kaple sv. Josefa v ambitu stavebně-historický průzkum Lorety. Od 1996 dosud celková obnova areálu, zajišťuje ŘKF Rumburk za přispění: Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, SZIF, Biskupství litoměřické, Město Rumburk, ŘKF Rumburk, ČNFB a německé nadace. Obnoven krov a krytina střechy Lorety, vstupní budovy a ambitu, část fasád, realizováno statické zajištění ambitu, vzduchové kanály, hrubá elektroinstalace. Restaurována nástropní figurální výmalba ambitu a vitráže stavební obnova a restaurování malířské a sochařské výzdoby poutní kaple Sv. schodů stavební obnova vstupní budovy. RZ pro restaurování dekorativní výmalby ambitu, restaurování kamenické, štukové a sochařské výzdoby Sv. chýše. PD odvodnění Sv. chýše Tř. 9. května 149/27, p. p. č.: 529, k. ú. Rumburk Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný celoročně, úterý - sobota, duben - říjen h., listopad - březen h. Mše sv. každé poslední úterý v měsíci od h., dále při slavnosti Porciunkule (tradice z 17. století, sobota blízká 2. 8.) a slavnosti požehnání Lorety (sobota blízká ), v období postu česko-německé pobožnosti křížové cesty, (od jara 2013). Areál ročně navštíví na turistů a poutníků. V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. V objektu se poskytují informační služby. V areálu se pořádají krátkodobé výstavy, v ambitu stálá výstava Historie Lorety v Rumburku , Kapucínský konvent v Rumburku a Loretánské podzemí otevřena Expozice církevního umění Šluknovska. V areálu se pořádají koncerty duchovní hudby, zimní a letní večerní prohlídky při svíčkách, Loretánské slavnosti (od 1997), Loretánská muzejní noc, Noc kostelů, předání Betlémského světla. Vlastní publikační a výstavní činnost o historii Lorety a kláštera. Publikace o poutních místech Šluknovska a křížových cestách Šluknovska. Oživení objektu v pořádala Nadace Loreta Rumburk (OPS Loreta Rumburk), od 2006 ŘKF Rumburk ve spolupráci s Městem Rumburk. 149

150 Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Objekt je zapojen do marketingové strategie: Brána do Čech (od 2011, Ústecký kraj), Turistická databanka Ústeckého kraje ( , Ústecký kraj), Poutní cesta Českolipskem (2006, Svaz pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji a, Sdružení Českolipsko). Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více Sluknovskeho-vybezku. Úcta k Panně Marii byla doprovázena řadou zázračných udravení poutníků, do 1900 jich je doloženo na 30. In: Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk Pověst Tajemný kapucín IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 59 Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk 2000, Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Mágrová, K.: Loretánská kaple v Rumburku ŘKF Rumburk, Rumburk 2007 a 2011 (doplněné a aktualizované vydání), Jahn, P. H.: Johann Lucas von Hildebrandt. Sakralarchitektur für Kaiserhaus und Adel. Michael Imhof Verlag, Petersberg 2011, Mágrová, K.: Kapucínský klášter a loretánská kaple v Rumburku, Město Rumburk, Rumburk 2011, Mandažiev, P.: J. L. Hildebrandt a barokní architektura Šluknovska. Město Rumburk, Rumburk 2012, Brzák, P.: Loretánské podzemí v Rumburku, Město Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K.: Svaté schody v Rumburku / Heilige Stiege in Rumburk. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012, Francová, E.: Svaté schody v Rumburku a jejich restaurování v letech IN: Monumentorum custos. Časopis pro památky severozápadních Čech. NPÚ Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2013 Rumburk Rumburk_03 Kostel sv. Vavřince filiální kostel (a klášter) ano 150

151 V rámci Šluknovského výběžku je jediným novověkým klášterním kostelem. Postaven byl podle plánů kapucínského kněze a stavitele P. Georgia Monacensia v letech Jednolodní stavba s kapucínským chórem a sanktusní věžičkou. Autorem oltářního obrazu španělský malíř Juan Fernandéz Navarette. Impuls k výstavbě dala závěť hraběte Franze Eusebia z Pöttingu. Generální oprava kostela sv. Vavřince v letech Klášterní budova funkční do Do 1961 využita jako depozitář Muzea Rumburk a expozice církevního umění Šluknovska. Od 1994 slouží jako Městská knihovna Rumburk SHP - kostela, PD celkové obnovy krovu a krytiny střechy kostela, zahájení opravy střechy kostela. Realizuje ŘF Rumburk z příspěvku SZIF / kláštera, oprava klášterní budovy, realizoval Okresní národní výbor Děčín a dokončilo Město Rumburk záměr opravy fasády, PD není k dispozici p. p. č. 573/1, k. ú. Rumburk, Tř. 9. Května, vedle lorety Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk / vlastníkem bývalého kláštera (dnes knihovna) Město Rumburk, Tř. 9. Května, Rumburk Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný celoročně, úterý - sobota, duben - říjen h., listopad - březen h. Mše sv. každé poslední úterý v měsíci od h., dále při slavnosti Porciunkule (tradice z 17. století, sobota blízká 2. 8.) a slavnosti požehnání Lorety (sobota blízká ), v období postu česko-německé pobožnosti křížové cesty, (od jara 2013). Areál ročně navštíví na turistů a poutníků. V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. shodné jako u Lorety Rumbuk (Rumburk_02) Geistliche Musik aus der Kapuzinerkirche in Rumburg / Duchovní hudba kapucínského kostela v Rumburku. Nahrávka z Nahrála Chórová škola, dětská schola a trubačská skupna P. Marie Pomocné v Pasově. Pověst Tajemný kapucín IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 59 Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk 2000, Mágrová, K.: Loretánská kaple v Rumburku ŘKF Rumburk, Rumburk 2007 a 2011 (doplněné a aktualizované vydání), Mágrová, K.: Kapucínský klášter a loretánská kaple v Rumburku, Město Rumburk, Rumburk

152 Rumburk Rumburk_04 Křížová cesta v Rumburku křížová cesta ano V letech bylo na návrší vybudováno 14 sloupků zastavení uspořádaných do podkovy. Stavební plány navrhl stavitel Josef Hampel z Rumburku. Kamenické práce provedl Stefan Winkler z Dolních Křečan. Ojedinělé reliéfy z pálené hlíny (terakoty) opatřené barevným nátěrem byly zakoupeny v Mayerově královském uměleckém ústavu v Mnichově. poškozené reliéfy, neobnoveno, PD ani RZ není k dispozici Strážný vrch (původně Hutberg, Johannisberg), u kaple sv. Jana Křtitele, p. č. 1292/1, k. ú. Rumburk Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk, Dlouhodobý pronájem Pravoslavná církevní obec v Rumburku Zastávka ČD a BUS. Objekt volně přístupný V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více 152

153 Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Rumburk Rumburk_05 Kaple sv. Jana Křtitele pravoslavný kostel ano Základní kámen kaple položen 1722 kněžnou Kristinou Terezií z Liechtensteinu. K vysvěcení kaple došlo V souvislosti s josefínskými reformami kaple odsvěcena a 1787 prodána. Přebudována na větrný mlýn holandského typu a později hostinec byla vrácena původnímu účelu. Po 2 světové válce využívala objekt kaple pohraniční stráž jej od ŘKF Rumburk získala na 99 let do pronájmu Pravoslavná církevní obec. Ikonostas a nástěnné malby jsou vlastnoručním dílem archimandrity Andreje Kolomackého. Jediný pravoslavný kostel v regionu ČŠ. od 1998 dosud probíhá oprava kostela a fary, zajišťuje Pravoslavná církevní obec v Rumburku z příspěvku Města Rumburk a vlastních zdrojů p. č. 1291, k. ú. Rumburk, Strážný vrch (původně Hutberg, Johannisberg) Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk, Dlouhodobý pronájem Pravoslavná církevní obec v Rumburku V Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný: sobota od a h., neděle od 9.00 h. a v období církevních svátků, více V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. 153

154 Pověst O založení první kaple na Strážném vrchu v Rumburku. Kaple měla být vybudována jako smíření za bratrovraždu. IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 55 Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012 Rumburk Rumburk_06 Evangelický kostel kostel ano Pozdně barokní jendolodní kostel vybudován mezi lety Stavitelem byl Josef Hoffmann z Lipové. V době josefínských reforem byl odsvěcen a sloužil jako špýchar na obilí. Od r slouží evangelické obci ničivý požár, celková obnova, hrazena z dotace Min. kultury, ČNFB, Města Rumburk a německých dárců dokončena Farním sborem Českobratrské církve evangelické obnova jednomanuálových varhan z dílny Christiana Augusta a Carla Ernsta Reisse z Neugersdorfu (1862), 2013 oprava ohradní zdi, hrazena z dotace Ministerstva kultury, obec s rozšířenou působností p. č. 2728, k. ú. Rumburk, Krásnolipská ul. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rumburku, Krásnolipská 540/22, Rumburk 1, Rumburk V Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od h. a ve středu h. 154

155 při provozu čajovny, více V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. V přístavku kostela, Domečku Na Kopečku, funguje čajovna & kavárna. Prostor je využíván jako místo výstav, koncertů a setkávání pro místní komunitu. V červnu se koná Festiválek malého umění (od 2007 ). Kulturní akce a oživení objektu připravuje Dokořán Rumburk, o.s. Pověst: Kostelík na Krásnolipské ul. byl vystavěn z popudu rumburského felčara Antona Floriana Schossiga jako poděkování sv. Janovi Nepomuckému za šťastné překročení Rýna a návrat z války o rakouské dědictví. Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012 Růžová Růžová_01 Kostel sv. Petra a sv. Pavla farní kostel ano Jednolodní barokní kostel se sakristiemi po stranách byl vysvěcen Po požáru z r zůstaly jen obvodové zdi. Po celkové obnově byl kostel požehnán litoměřickým biskupem Mons. Josefem Kouklem. Bohatá výzdoba rokokových oltářů byla zničena při požáru, stejně tak galerie rokokových soch při stěnách kostela. Vnitřní výzdoba není původní, pochází z jiných kostelů. Stav po celkové obnově a dostavbě zajištěné ŘKF Růžová dobrý. Kostel byl v letech zrekonstruován. V letech provádí ŘKF Růžová z dotace Státního zemědělského intervenčního fondu výměnu stávající střešní krytiny za břidlicovou a opravu vnějších omítek. Obnovena byla freska Svaté rodiny ve štukovém rámu na stropě kostela. 155

156 centrum obce na st.p.č. 205 Římskokatolická farnost Růžová 1, Růžová, V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od h. V obci není IC. Existuje možnost ubytování a stravování. V kostele se konaji koncerty vážné hudby. Zkáze kostela unikl soubor rozměrných deseti barokních obrazů apoštolů z 1. poloviny 18. století od malíře z okruhu Petra Brandla, který byl již před požárem přemístěn do expozice Oblastního muzea v Děčíně. Vystaven je na děčínském zámku. S Kamenickou Strání a Růžovou je spjat dirigent a skladatel Miloš Bok (Missa Solmensi, 1986, Missa Brevis Es dur, oratorium Skřítkové z Křinického údolí). V Růžové a okolních obcích je koncem 18. století doložen zvyk stavět kolem svátku sv. Jana Nepomuckého jánské stromečky (Johannisbaum), více Brejchová Steinová, N.: Zjanštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001, s. 47. Dochovala se pověst Tajemná kaple o zázračném prameni, který měl vytrysknout na úpatí Růžovského vrchu. Na místě měl být postavena kaple Panny Marie. IN: Dagmar Dvořáková: Zlaté listí. Severočeské nakladatelství, 1977 Růžová Růžová_02 Evangelická modlitebna sborový dům s modlitebnou a hřbitovem 156

157 ne Na místě někdejší šibenice byl r vybudován evangelický hřbitov. Podobou se blížil hřbitovu bratrské církve v Herrnhutu (Ochranově) v Sasku. R následovala stavba evangelického jednolodního pseudorománského sborového domu s modlitebnou o kapacitě 200 až 300 osob a bytem duchovního. R byla provedena přístavba sborového domu pro bohosloveckou školu, v provozu byla do r V 60. letech 20. století objekt sloužil jako kino a obytný dům. Objekt je ve špatném technickém stavu. Neexistuje PD. při silnici na úpatí Kovářova kopce (Butterberg), na začátku obce Růžová, ve směru od Srbské Kamenice, na st.p.č. 260 k.ú. Růžová Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Děčíně Bezručova 90/4, Děčín, Děčín IV-Podmokly, V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt není přístupný. V obci není IC. Existuje možnost ubytování a stravování. Pod Růžovou jako správní centrum evangelického sboru spadalo více než 50 farních obcí z Děčínska. Více Václav Zeman: Počátky evangelického sboru v Růžové. Od sekty k farní obci ( ). IN : Děčínské vlastivědné zprávy, roč. XIX, č. 1/2009, 3-43 Růžová Růžová_03 157

158 Smírčí kříže ne / Riedlův kříž ano V okolí Růžové se setkáme s vysokou koncentraci smírčích křížů. U silnice pod vrchem Petřín byl např. vztyčen pískovcový Sturmův kříž. Upomíná na náhlé úmrtí třiasedmdesátiletého sedláka F. J. Sturma dne m jihovýchodně od samoty Nový Svět se nachází Dietzeho kříž (1737). Kamenný Riedlův (Šavlový) smírčí kříž při silnici do Srbské Kamenice byl vytesán na památku násilné smrti obchodníka Riedla (1792). stav dobrý Sturmův kříž - u silnice pod vrchem Petřín, vlevo směrem k větrnému mlýnu, p.p.č Riedlův smírčí kříž - v lese, u silnice z Růžové na Srbskou Kamenici (k. ú. Srbská Kamenice) Česká republika, Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je volně přístupný. V obci není IC. Existuje možnost ubytování a stravování. Riedlv kříž - ke kříži se vztahuje pověst, v níž pachatele vraždy, bratry z Markvartic usvědčily dvě vrány. IN: Dagmar Dvořáková: Zlaté listí. Severočeské nakladatelství, Další smírčí kříže se nachází na Šluknovsku (Mikulášovice, Brtníky, Staré Křečany, Vlčí Hora a Velký Šenov) i na Děčínsku. Více IN: Kol. autorů: Kamenné kříže Čech a Moravy. Argo, Praha 1997 a Steinová, N.: Zkamenělé osudy. Z historie kamenných křížů na Děčínsku. Vladimír Štindl PS Děčín. Děčín

159 Rybniště Rybniště_01 Kostel sv. Josefa farní kostel ano Jeden z mála secesních kostelů v ČR. Vybudován v letech stavitelem Antonem Möllerem z Varnsdorfu, na pozemku darovaném spolku sv. Bonifáce závětí vdovy Terezie Elstnerové. Na nákladech stavby se podílela i obec Rybniště. Kostel byl vysvěcen na slavnost sv. Petra a Pavla dne litoměřických biskupem Josefem Grossem začala generální rekonstrukce exteriéru i interiéru kostela zajištěná tehdejším administrátorem kostela. Kostel byl po rekonstrukci znovu vysvěcen ve výroční den rybnišťského posvícení litoměřickým biskupem ThDr. Josefem Kouklem nová fasáda. st. p. ř. 1, k. ú. Rybniště, v centru obce Kostel - Spolek sv. Bonifáce, Praha Emausy / Duchovní správa: Římskokatolická farnost Rybniště je spravována z ŘKF Krásná Lípa V obci zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt přístupný v době mše sv. neděli ve 14 h. Církevní pouť o svátku sv. Josefa, více V obci není IS. Možnosti ubytování a stravování omezené. Zajímavostí je, že stavba kostela má svého identického dvojníka (i když se zrcadlově obrácenou věží) v kostele v obci Mokřiny u Aše. Stavitelem byl rovněž Anton Möller z Varnsdorfu. 159

160 Srbská Kamenice Srbská Kamenice_01 Kostel sv. Václava farní kostel ano Pozdně barokní jednolodní kostel s dřevěnou hranolovou věží v průčelí stavěl v letech zednický mistr Wenzl Sauer ze Mšena. Plány kostela vytvořil stavitel Johann Wenzel Kosch z Děčína. Oltář v kostele patří k největším na Děčínsku. Nebyl vyroben pro zdejší chrám, pořízen byl pro kostel sv. Salvátora u kláštera paulánů na Starém Městě v Praze. Po obnově byl kostel vysvěcen biskupem litoměřickým ThDr. Josefem Kouklem celková obnova kostela provedená ŘKF Srbská Kamenice st. p. č. 94, k. ú. Srbská Kamenice, bez č. p. a č. ev., návrší v obci Římskokatolická farnost Srbská Kamenice, Srbská Kamenice 43, V obci zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli v 9.00 h. V obci IS. Možnost ubytování a stravování. V kostele sv. Václava se od srpna do září koná mezinárodní hudební festival. Umělci při něm hrají na zdejší mechanické klasicistní varhany. 160

161 K vybavení kostela náležela socha Panny Marie z r od Davida Menschela z České Kamenice. Bíle oděnými družičkami byla v nosítkách nošena při procesích, např. při dni díkůvzdání v obci Všemily. Po opotřebení původní sochy byla v proslaveném údolí Gröden v Jižním Tyrolsku r pořízena nová. IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum v Děčíně, Děčín 2006 Do skály pod kostelem sv. Václava nedaleko hlavní silnice u čp. 40 byl r vysekán obdivuhodný rozměrný reliéf Korunování Panny Marie. Pohnutky, které k tomu mlynáře Jacoba Güntera ze Srbské Kamenice vedly, nejsou známy. Pamtákově chráněný, jediný figurální skalní reliéf v Českém Švýcarsku byl restaurován r Staré Křečany Staré Křečany_01 Kostel sv. Jana Nepomuckého farní kostel ano K výstavbě kostela došlo v letech Plány vypracoval stavitel Johann Georg Aichbauer ml. z Prahy ( ). Nevlastní syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera z Prahy. Stávající pozdně barokní jednolodní kostel byl vybudován současně s budovou fary a márnice. Kostel byl postaven na místě staršího dřevěného kostelíka. Stavbu platila dědička šluknovského panství Marie Ernestina hraběnka z DittrichsteinuDietrichsteinu. Její manžel, politik, místokrál neapolský a mecenáš umění Alois Thomas hrabě z Harrachu dohlížel na průběh realizace stavby a ovlivňoval její uměleckou podobu. Návrhy hlavního a obou bočních oltářů v kostele vypracoval rakouský dvorní architekt Johann Lucas Hildebrandt z Vídně. Varhany s původními cínovými píšťalami od Benedikta Matzkeho z České Kamenice, postavené v letech Jedná se o nejstarší dochované varhany v regionu. Nedokončena zůstala jejich přestavba z let 2. světové války, provedená firmou J. Klosse z Krnova obnova krovu a krytiny (poloviny) lodi a hlavní věže, odvodnění objektu (polovina) zajistila ŘKF Staré Křečany (Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, Biskupství litoměřické, Kirche in Not, Obec Staré Křečany) centrum obce, naproti čp. 32, p. p. č. 173, k. ú. Staré Křečany 161

162 Římskokatolická farnost Staré Křečany, Staré Křečany čp. 63, Staré Křečany V obci Staré Křečany je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt je přístupný při mši sv. v neděli od 7.30 h. V obci Staré Křečany není IS. Soukromé IS v Brtníkách. Omezené možnosti ubytování a stravování objekt zapojen do putovního výstavního a propagačního projektu ŘKF Jiříkov "Architektonické návrhy Johanna Lucase von Hildebrandta pro sakrální objekty na Šluknovsku". Výstava je od 2012 nastálo umístěna v Kulturním domě ve Starých Křečanech. V kostele se vystavuje původní kostelní betlém (1934). Konají se zde příležitostné koncerty duchovní hudby. Předchůdcem dnešní stavby byl provizorní, rekordně rychle postavený dřevěný kostelík z roku Pověst o stavbě kostela - IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín Pověsti vztahující se ke kostelu: Obrázek Panny Marie v lese a Pohřební přikrývka IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 35. V kostele zpíval od 1736 církevní skladby sbor adjuvantů. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012 Brejchová-Steinová, N.: Zjištěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001, Mágrová, K.: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009, Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín 1995 Staré Křečany Staré Křečany_02 Křížová cesta ve Starých Křečanech křížová cesta ano 162

163 Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. Zřízena podél kamenné zdi, která obklopuje kostel sv. Jana Nepomuckého a bývalý hřbitov. 14 zastavení křížové cesty bylo zakoupeno v letech V průběhu let se vystřídaly obrazy křížové cesty malované na dřevě, plechu i původní kamenné reliéfy opravena nákladem ŘKF Staré Křečany, Nadace Via a německých rodáků u kostela sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Staré Křečany Římskokatolická farnost Staré Křečany, Staré Křečany čp. 63, Staré Křečany V obci Staré Křečany je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt je volně přístupný V obci Staré Křečany není IS. Soukromé IS v Brtníkách. Omezené možnosti ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K.: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009 Staré Křečany, místní část Valdek Staré Křečany_03 Kaple Svatých andělů 163

164 kaple ne Jednolodní kaple se sanktusní vížkou. PD není k dispozici st. p. č. 875, k. ú. Valdek, při silnici II. tř. č. 266 Rumburk - Šluknov Obec Staré Křečany, Staré Křečany 38, Duchovní správa: Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, Rumburk V obci Staré Křečany i Valdeku je zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný V obci Staré Křečany není IS. Soukromé IS v Brtníkách. Omezené možnosti ubytování a stravování. Osud betléma z kaple není znám. O první zářijové neděli se v kapli koná poutní mše sv. za učitele a žáky základních škol a studenty farností z Rumburku, Jiříkova a Starých Křečan. Staré Křečany, místní část Brtníky Staré Křečany_04 Křížová cesta a kaple Nejsv. Trojice 164

165 křížová cesta ne Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. Na původně Mlýnském vrchu byla nejprve místním Bratrstvem Nejsvětější Trojice postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice (1768). Přístupovou cestu k vrcholu lemuje 13 výklenkových kaplí vybudovaných v letech Součástí areálu je kaple Božího hrobu a Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů. Před r areál zdevastován celková obnova, zajistila místní komunita a Obec Brtníky Západní svah Křížového vrchu, nad silnicí do Rumburku, k. ú. Brtníky, p. č. 1169, st. p. č. 260 (kaple Nejsvětější Trojice) Obec Staré Křečany, Staré Křečany 38, V obci Staré Křečany i v Brtníkách je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt volně přístupný V obci Staré Křečany není IS. Soukromé IS v Brtníkách. Omezené možnosti ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Součástí obce Starých Křečan je bývalá samostatná obec Brtníky. Farní kostel sv. Martina z od stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové byl odstřelen v IN: Břečková, J.: Zaniklé památky. Kostel sv. Martina v Brtníkách. Děčínské vlastivědné zprávy, XII, 1/2002, s Více česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech , kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog. Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r Tři zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice v Loretě v Rumburku (od 2013). 165

166 Šluknov Šluknov_01 Kostel sv. Václava farní kostel ano Zmínka o původním kostele pochází ze 14. století. Po požáru z června 1710 došlo k barokní přestavbě. Majitel panství Filip Zikmund hrabě z Dietrichsteinu zadal stavbu jednolodního kostela roku 1711 staviteli Zachariasi Hoffmannovi z Lipové. V letech vyrostla mohutná hlavní věž. Realizoval ji Z. Hoffmann podle návrhu vynikajícího rakouského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Sochařskou výzdobu kostela ve 20. a 30. letech 18. století vytvořil pozdější pražský dvorní sochař Josef Klein. Dále zhotovil původní hlavní oltář, boční oltáře, kazatelnu a křtitelnici. Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené ve Šluknově. Od 2008 probíhá na základě RZ rekonstrukce varhan. Zajišťuje ŘKF Šluknov připravena PD obnovy havarijního stavu krovu a krytiny. Připravuje se RZ na restaurování vitráží. Farní ul., severně od nám. Míru Římskokatolická farnost - arciděkanství Šluknov, Farní 154, Šluknov, Ve Šluknově ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli 8.30 h., ve středu h. a v pátek h. Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více 166

167 V kostele zpíval církevní skladby sbor adjuvantů od IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf Z let pochází třímanuálové elektropneumatické varhany od firmy A. Schustera. Památkově chráněný nástroj patří kvalitou zvuku mezi nejvýznamnější díla svého druhu na území Litoměřické diecéze. V kostele sv. Václava byly r postaveny první kostelní jesličky ve Šluknovském výběžku. Ve výklenku před oltářem sv. Barbory se dodnes na ploše 16 m² staví kostelní betlém, zhotovený r místními řezbáři. Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Šluknov Šluknov_02 Křížová cesta ve Šluknově křížová cesta ano Nejstarší ze 14 křížových cest Šluknovska. Rozsáhlá křížová cesta s četnými kaplemi a umělými jeskyněmi byla postavena v letech Má charakter pašijové cesty a příběh Ježíšova utrpení vypráví již od Poslední večeře a modlitby v Getsemanské zahradě. Kromě 12 barokních sloupků zastavení byla vybudována kaple Božího hrobu, grotta sv. Petra a sv. Máří Magdalény a Getsemanská zahrada. Křížová cesta se rozšiřovala i v dalších stoletích, např. r byla postavena kaple Poslední večeře a 1925 kaple Bičování Krista. Technický stav objektu (projektová dokumentace, technická zpráva, restaurátorské záměry): Opravena Městem Šluknov. Do výklenků zastavení byly umístěny kopie reliéfů, které vyřezali zdejší řezbáři. Dochovaly se i původní dřevěné reliéfy Městem Šluknov připravena PD pro ošetření dřevin v areálu křížové cesty. Křížový vrch, zhruba 500 m jihovýchodně od kostela sv. Václava Římskokatolická farnost - arciděkanství Šluknov, Farní 154, Šluknov,

168 Ve Šluknově ČD a BUS. Areál je volně přístupný. Konají se zde pobožnosti křížové cesty. Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Pověst: Za výstavbou nejstarší a obsahově nejzajímavější křížové cesty ve Šluknovském výběžku stál slib pivovarnického tovaryše Antona Drösela. Slíbil Bohu, že pokud ve Šluknově nalezne práci a domov, postaví na skalnatém kopci nad městem křížovou cestu. Přání se mu splnila a slib dodržel. Začal se stavbou křížové cesty, kterou dokončili jeho následovníci. IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s. 56 Šluknov, místní část Království Šluknov_03 Kostel sv. Vavřince farní kostel ne Postaven v empírovém slohu. Jednolodní obdélná stavbase sakristiemi po stranách a oratořemi v patře. Vstupní průčelí s věží. Vnitřní zařízení z doby kol Obraz z hlavního oltáře od Johanna Birnbauma z Jiřetína pod Jedlovou (1848). Cenné jsou i další 2 oltářní obrazy patrně z téže dílny. Kostel po r prošel celkovou obnovou hrazenou rodáky ze SRN. 168

169 st. 348/1, k. ú. Království, bež čp. a č. ev. Římskokatolická farnost Království, Království 317, Šluknov, Ve Šluknově ČD a BUS. V Království pouze BUS. Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Království restaurace. Z kostela byl po r odcizen velmi cenný kostelní betlém od Josefa Maye ze Šluknova. V obci se narodil litoměřický biskup Jan Ferdinand Kindermann, rytíř ze Schulsteinu ( ). Šluknov, místní část Království Šluknov_04 Křížová cesta v Království křížová cesta ne Jedna ze 14 křížových cesta Šluknovska. V r postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, Getsemanská zahrada, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře. Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal Josef May ze Šluknova. 169

170 2003 došlo k neúspěšnému pokusu o odcizení kamenných zastavení, poté demontována a uložena na jiném místě. Umělé jeskyně a kaple jsou pobořeny. Město Šluknov usiluje o prohlášení křížové cesty za kulturní památku a následnou opravu. TZ a RZ není k dispozici. p. č. 402/3, k. ú. Království, Kamenný vrch (německy Steinhügel), 700 m severovýchodně od kostela sv. Vavřince Město Šluknov, nám. Míru 1, Šluknov, Ve Šluknově ČD a BUS. V Království pouze BUS. Objekt není přístupný. Mše sv. se koná jednou do roka pro německé rodáky. Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Království restaurace. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Brejchová-Steinová, Nataša: Vzestup a pád křížové cesty v Království u Šluknova. In: Děčínské vlastivědné zprávy. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001, roč. XI, č. 1/2001, s S obcí Království byla v 50. letech 20. století správně sloučena i obec Fukov, na jejímž katastru se u kostela sv. Václava od stavitzele J. W. Kosche z let nacházela křížová cesta z Kostel i křížová cesta ve Fukově byly zdemolovány v 1960 při celkovém likvidaci obce (viz Varnsdorf_01). Více IN: Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk V obci Fukov byl založen nejstarší betlémářský spolek v Evropě (1852). Více česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech , kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog. Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů J. Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r Tři Zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice v Loretě v Rumburku (od 2013). 170

171 Šluknov, místní část Císařský Šluknov_05 Kaple sv. Jakuba kaple ne Kaple z 1884, vysvěcena Historizující, obdélná stavba s apsidiálním závěrem a věžičkou v průčelí. V nice na průčelí barevně pojednaná dřevěná socha sv. Jakuba. PD není k dispozici. Objekt udržuje Město Šluknov (oprava střechy, úprava okolního terénu). Záměrem prohlásit kapli z akulturní památku nebyl realizován. st. p. č. 315, k. ú. Císařský, při silnici 27541/1, Šluknov - Velký Šenov Město Šluknov, nám. Míru 1, Šluknov, Ve Šluknově ČD a BUS. V Císařském pouze BUS. Objekt není přístupný Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. 171

172 Šluknov, místní část Rožany Číslo pamětihodnosti: Šluknov_06 Kaple sv. Jana Křtitele kaple ne Objekt vysvěcen Obdélná kaple s pětibokým presbytářem s hranolovou věží v průčelí. Trámový strop. Zařízení novodobé. PD není k dispozici st. p. 178, k. ú. Rožany Římskokatolická farnost - arciděkanství Šluknov, Farní 154, Šluknov, Ve Šluknově ČD a BUS. V Rožanech jen BUS. Objekt přístupný v době mše sv. - od června do září každou poslední neděli v měsíci v h., více Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Rožanech jen restaurace. V Rožanech se nachází i výklenková kaplička se kamennou sochou Piety (kulturní památka, údajně 2. polovina 18. století, zbytky polychromie, bez hlavy P. Marie). Obnovena r Městem Šluknov z programu Ministerstva kultury pro obce s rozřířenou působností). Pověst O stavbě (výklenkové) kaple v Rožanech. IN: Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s

173 Těchlovice Těchlovice_01 Kostel Stětí sv. Jana Křtitele farní kostel ano Původně gotický kostel, doložený od Přestavěn kol. 1550, předsíň v Z průčelí přistavěna Jednolodní obdélný kostel s pětibokým presbytářem a sakristií po S straně a s přístavkem Božího hrobu po J straně lodi. Hranolová věž nad JZ nárožím PD a realizace novostavby čistírny odpadních vod, zajišťuje ŘKF Těchlovice st. p. č. 26, k. ú. Těchlovice nad Labem Římskokatolická farnost Těchlovice, Těchlovice 9, V obci zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v sobotu od h., více Ve městě není IS. Možnost stravování. 173

174 V kostele se pořádá Noc kostelů. V Těchlovicích (p. p. č. 6/1, k. ú. Přední Lhota u Těchlovic) se nachází ještě památkově chráněná drobná výklenková kaple Nejsvětější Trojice. Podle obecní kroniky pochází z r Kaple stojí na obdélném půdoryse a je zděná z pískovcových kvádrů, původně omítaných. Zastřešená je sedlovou střechou krytou bobrovkami. Na zadní stěně výklenku se nachází poškozený vysoký reliéf znázorňující Nejsvětější Trojici. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více Varnsdorf Varnsdorf_01 Kostel sv. Petra a Pavla farní kostel ano Stávající stavba pochází z let Postavena byla na místě zbořeného středověkého kamenného kostela, který byl poškozen úderem blesku (1740). Původní gotický farní kostel byl patrně dřevěný. Plány barokní novostavby, do níž se vešlo osob, vypracoval stavitel Johann Wenzel Kosch z Děčína. Stavbu prováděl zednický mistr Josef Eiselt z Rumburku. Hlavní oltář byl vybudován podle plánů Johanna Martina Hennevogela z Ebenburgu. Oltářní obraz od Johanna Steinera z Vídně zobrazuje předvedení apoštolů Petra a Pavla na popraviště v Římě. průběžná údržba ŘKF Varnsdorf st. p. č. 1, Nám. E. Beneše Římskokatolická farnost - děkanství Varnsdorf, Nám. E. Beneše 471, Varnsdorf 174

175 Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v pátek od h. a v neděli od h., více Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. V kostele se konají koncerty (např. Beethovenova Missa solemnis), stavěny kostelní jesličky z 1929 původem z farního kostela sv. Václava v obci Fukov (viz Šluknov_04). Ve Varnsdorfu se narodil první litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz ( ). Velkou odezvu přineslo ucelené a liturgické provedení Beethovenovy slavnostní mše (Missa solemnis, D dur, op. 123), které se v kostele odehrálo ve světové premiéře Na sto amatérských zpěváků a hudebníků vystoupilo po ročním zkoušení pod vedením učitele a ředitele kůru Johanna Vinzenze Richtera. O vyspělosti varnsdorfských hudebníků svědčí, že v letech 1826 a 1827 ve stotřicetičlenném obsazení uvedli i Mozartovo Requiem. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012, Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA 93, Česká Lípa 2003 Ve Varnsdorfu stávalo u domů a při cestách množství křížů na kamenných podstavcích. Do současnosti se jich dochovaly tři desítky. Na jejich postupné obnově se od 2001 podílí občanské sdružení Kruh přátel muzea Varnsdorf a Město Varnsdorf, muzeum.varnsdorf.cz. Restaurátorské práce provádějí odborníci z Varnsdorfu a okolí. Varnsdorf Varnsdorf_02 Křížová cesta ve Varnsdorfu křížová cesta ne 175

176 Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. V letech bylo Franzem Egerem zhotoveno 10 sloupků zastavení z umělého kamene, další čtyři zastavení v sobě ukrývá umělý kamenný pahorek. Novogotická křížová cesta byla posvěcena představeným kapucínského kláštera v Rumburku P. Thaddäusem Walterem. Pozoruhodné je spojení XI. až XIV. zastavení, která jsou ztvárněna jako umělý pahorek s Kalvárií, dvěma výjevy křížové cesty na bocích a výklenkem Božího hrobu na zadní straně pahorku. O obnově uvažuje Římskokatolická farnost děkanství Varnsdorf, není připravena PD p. č. 5748, k. ú. Varnsdorf, vedle novogotického kostela sv. Karla Boromejského, J část města Římskokatolická farnost - děkanství Varnsdorf, Nám. E. Beneše 471, Varnsdorf Zastávka ČD a BUS. Areál není volně přístupný. Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012 Varnsdorf Varnsdorf_03 Kostel sv. Karla Boromejského tzv. Kostel bez věže filiální kostel 176

177 ano Rozlehlý novogotický katolický kostel postaven v letech podle plánů stavitele Antona Möllera z Varsndorfu stavitelem Franzem Rottem z Varnsdorfu. Trojlodní stavba s příčnou lodí a pětiboce uzavřeným obdélným presbytářem nedokončenou hranolovou věží v průčelí. Kostel vysvětil litoměřický biskup Josef Gross Dostavbu věžní helmice zastavil nedostatek financí. Při kostele vybudována křížová cesta (Varnsdorf_02). poškozená fasáda, probíhají drobnější opravy č.p. 2364, J část města Římskokatolická farnost - děkanství Varnsdorf, Nám. E. Beneše 471, Varnsdorf Zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. neděli od 9.30 h., v zimním období jsou mše svaté v kapli, viz dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. V letech , až do násilného zrušení Státní bezpečností, kostel využíván konventem oblátů. Jednalo se o nejstarší konvent oblátů v litoměřické diecézi. Ve Varnsdorfu vznikl i provicialát. Z konventu Panny Marie Pomocné ve Varnsdorfu odcházeli obláti v období 1. republiky na misie v pohraničí. Dceřinný klášter se nacházel v Č. Kamenici. IN: Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA 93, Česká Lípa

178 Varnsdorf Varnsdorf_04 Kostel Proměnění Páně (původně Kristův kostel) katedrální kostel ano Starokatolický katedrální chrám z let Postaven podle plánů architkta Stolleho jako trojlodní, plochostropý, s polygonálně ukončeným presbytářem a s hranolovou věží v průčelí. Kostel byl uzavřen v letech a , oprava p. č. 2471, k. ú. Varnsdorf, Tyršova ul. Farní obec Starokatolické církve ve Varnsdorfu, Tyršova 1232, Varnsdorf Zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době eucharistické slavnosti v neděli od h. a v době oslav církevních svátků, více Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. V kostele se konají koncerty a další akce (např. Živý betlém a Svatomartinský lampiónový průvod ( ). Starokatolická církev vznikla jako reakce na I. vatikánský koncil a učení o papežské neomylnosti. rakouské části monarchie byli starokatolíci uznáni do Varnsdorfu přeloženo starokatolické biskupství pro celé Rakousko - Uhersko. Ve Varnsdorfu do 1995 sídlilo biskupství Starokatolické církve v Československé republice. IN: Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA 93, Česká Lípa

179 Varnsdorf Varnsdorf_05 Evangelický Mírový kostel tzv. Červený kostel ano Pseudogotický kostel postavený v letech Obdélná stavba s příčnou lodí a polygonálně ukončeným presbytářem, hlavní průčelí s předsíní završeno věží. Kostel vybudován podle projektu Waldemara Kandlera z Drážďan. Stavba z glazovaných cihel. PD není k dispozici. Kostel má poškozený krov a krytinu, demolován byl interiér, nedochovala se vnitřní výzdoba. Nutná je celková obnova provizorně Červený kostel Varnsdorf, o.s. opravena část střechy u sakristie a střechy nad hlavní lodí. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více p. č. 1657, k. ú. Varnsdorf, ul. T. G. Masaryka Začátkem 2013 rozhodl soud o vlastnictví kostela ve prospěch České republiky, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, Nové Město, Praha 2 Zastávka ČD a BUS. Kostel není přístupný Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. 179

180 O záchranu kostela usiluje "Červený kostel Varnsdorf, o. s." se sídlem ve Varnsdorfu. Varnsdorf, místní část Studánka Varnsdorf_06 Kostel sv. Františka z Assisi ve Studánce farní kostel ne Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let Jednolodní, obdélný, s věží v průčelí. Krajinná dominanta. fasáda částečně opravena v 90. letech 20. století oprava fasády věže a rekonstrukce kamenických prvků fasády, zajistilo Sdružení na opravu kostela sv. Františka z Assisi na Studánce, finance poskytli drobní dárci z Německa, Čech, Rakouska, Švýcarska a Česko-německý fond budoucnosti st. p. č. 1, k. ú. Studánka u Rumburku Římskokatolická farnost Studánka, nám. E. Beneše 471/2, Varnsdorf Ve Varsndorfu zastávka ČD a BUS. Ve Studánce zastávka BUS. V objektu se nekonají pravidelné mše sv., pouze příležitostné. Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování. 180

181 Velká Bukovina, místní část Malá Bukovina Velká Bukovina_01 Kostel sv. Václava v Malé Bukovině farní kostel ano Kostel dal v letech postavit majitel Velké Bukoviny Benedikt Praschel z Praschenfeldu. Sám donátor je v kostele pochován. Z původního zařízení kostela se zachoval hlavní oltář a varhany. Ostatní mobiliář byl převezen z jiných kostelů. Po obnově byl kostel vysvěcen Kostel prošel v v letech generální opravou bez č. p. a č. ev., st. p. č. 9, k. ú. Malá Bukovina, krajinná dominanta Římskokatolická farnost Malá Bukovina, Velká Bukovina 1, V obci je zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 14 hodin. 181

182 V obci není IS. Není možnost ubytování a stravování. Kostel se připojuje k Noci kostelů. Při akci je v objektu k dispozici výstava o opravě kostela a kostelů v okolí. V letech v Malé Bukovině působil kněz pater Wenzel Hocke, lidově přezdívaný Hockewanzl, později jako děkan na nedalekém poutním místě v Horní Polici, proslulý svojí dobrotou a osobitým humorem. Byl nazýván českým Enšpíglem, humorné příhody z jeho života znají dosud mnozí němečtí rodáci zpaměti. Pověsti a historická fakta o P. Hockeovi IN: Kol. autorů: Povídky o Hockewanzelovi. Studio Rema 93, Česká Lípa 2008 Velký Šenov Velký Šenov_01 Kostel sv. Bartoloměje farní kostel ano Na místě dřevěného kostela byl v letech postaven nový kostel. Kostel je jednolodní s pětibokým přresbytářem a s hranolovou věží v jeho ose došlo k přestavbě věže. Hlavní oltář je v klasicistním slohu a má na obraze namalováno mučení sv. Bartoloměje. Obraz namaloval Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan (1820). Celková oprava objektu proběhla V připravilo Město Velký Šenov a ŘKF Velký Šenov PD na celkovou obnovu střechy, fasády a kanalizace objektu. Zdroj financí nebyl dosud nalezen. st. p. č. 186, k. ú. Velký Šenov 182

183 Římskokatolická farnost Velký Šenov, Mikulášovická 324, Velký Šenov, Ve městě je ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od h. a ve čtvrtek od h., více Ve městě není IS. Možnost ubytování a stravování. V kostele se pořádá Noc kostelů, více Staví se původní kostelní jesličky, které pocházejí z r a v r byly zvětšeny zakoupením dalších figurek z Brtníků a Rumburku. V obci působil před 1945 spolek Velikonočních jezdců a pěvců (Osterreiser und Ostersängen Verein Gross Schönau in Böhmen). Přispěl mj. na stavbu vstupního schodiště do kostela, aby se na něm mohla sloužit slavnostní velikonoční bohoslužba. Rodákem z V. Šenova byl litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille ( ). Kostelu věnoval 1854 tělo mučedníka Gratiosa. Pověst o založení kaple na Urberku ve Velkém Šenově (impulsem byla vražda kovářovy dcery Lisy jejím snoubencem sedláckým synem Filipem) IN: Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s Velký Šenov Velký Šenov_02 Křížová cesta křížová cesta ne 183

184 jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. O vznik křížové cesty ve Velkém Šenově se zasloužil Ambrož Hille z Velkého Šenova, bratr litoměřického biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho. Jedenáctý litoměřický biskup křížovou cestu vysvětil. K výstavbě 13 klasicistních sloupků zastavení s prvky rokoka došlo r Kamenná zastavení zhotovil sochař a řezbář Karl Otto z Velkého Šenova. Obrazy namaloval J. Birnbaum z Jiřetína pod Jedlovou podle předlohy J. Führicha. O šest let později přibyla kaple Božího hrobu se sochou ležícího Krista od sochaře Leopolda Zimmera z Krásné Lípy. Areál doplnila ještě kaple Kalvárie poničená křížová cesta byla částečně opravena, obnovu zajistila Římskokatolická farnost Velký Šenov a Město Velký Šenov Jižní úbočí Křížového vrchu (původně Endlersberg), 900 m S od kostela sv. Bartoloměje, st. p. č. 389, k. ú. Velký Šenov Římskokatolická farnost Velký Šenov, Mikulášovická 324, Velký Šenov, Ve městě je zastávka ČD a BUS. Objekt je volně přístupný Ve městě není IS. Možnost ubytování a stravování. Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Verneřice Verneřice_01 Kostel sv. Anny 184

185 farní kostel ano První zmínka o kostele je z r Z původní stavby patrně obvodové zdi pozdně gotického presbytáře a spodní část věže. Po povýšení Verneřic na město byl kostel zásadně rozšířen v goticko-renesančním slohu (zřejmě 1565), další úpravy následovaly po požárech v letech 1709 a Barokní, rokokově upravený, trojlodní, obdélný, s obdélnou sakristií po J straně a hranolovou věží na S straně. Po r pustl. Jako jediný v širokém okolí byl počátkem 70. let 20. století opraven (1973). Byly do něj přemístěny části zařízení z demolovaných kostelů v Merbolticích, Valkeřicích a z poutního kostela Nejsv. Trojice na Božím vrchu nad Verneřicemi. Dosud probíhající celková obnova, zajišťovaná ŘKF Verneřice havárie korunní římsy. PD obnovy krovu, krytiny hlavní lodi a hlavní věže. K 2012 obnovena střecha a fasáda hlavní lodi. st. p. č. 1, k. ú. Verneřice, bež č. p. a č. ev. Římskokatolická farnost Verneřice, Českolipská 1, Verneřice, Ve městě zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v sobotu (1 za 14 dní) hod. (letní čas), hod. (zimní čas) Ve městě není IC. Ve městě možnost stravování. Ubytování není možné. Kostel se připojuje k Noci kostelů. 185

186 Na přelomu 60. a 70. let 20. století došlo v okolí Verneřic k mimořádné devastaci sakrálních staveb. Na území ČR se jedná o bezprecendentní případ. Likvidovány byly kostely v běžně osídlené krajině, která nebyla narušena těžbou, zakázanými pásmy ani blízkostí státní hranice. Státní moc rozhodla, že do kostely nebudou opravovány a ponechají se svému osudu. Následně sejmula památkovou ochranu a přikročila k demolicím. Tzv. Verneřický případ popisuje česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech , kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog. Odstřeleny byly: Merboltice (kostel sv. Kateřiny, 1975), Rychnov (kostel sv. Bartoloměje, 1975), Valkeřice (farní kostel sv. Barbory, 1975), Verneřice (poutní kostel Nejsvětější Trojice, 1975). Další zdemolované kostely se nachází v sousedství Verneřicka, ale už mimo okres Děčín, tj. na na území Litoměřicka. V okrese Děčín byly dále zlikvidovány kostely: Nová Oleška (kostel Nejsvětější Trojice, 1946), Huntířov( farní kostel sv. Jiří, konec roku 1968), Krásný Studenec (kostel archanděla Michaela, 1966). V severní části regionu, na Šluknovsku byl demolován kostel: Fukov (farní kostel sv. Václava Fukov, 1960), Krásná Lípa (starokatolický kostel, 1970) a Brtníky (kostel sv. Martina, 1975). Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r Tři Zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice v Loretě v Rumburku (od 2013). Vilémov Vilémov_01 Kostel Nanebevzetí Panny Marie poutní kaple, křížová cesta a kaple Božího hrobu ano Na počátku poutní tradice ve Vilémově stála studánka s léčivými účinky. U studánky nechal majitel panství Jáchym Slavata v 17. století postavit výklenkovou kapli. V letech dal Leopold, hrabě ze Salm- Reifferscheidtu zbudovat poblíž studánky jednolodní kostel. Postaven byl podle plánů stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové. Na hlavním oltáři z let je socha Černé Madony se sochami světců. Poblíž bočního oltáře sv. Jiljí se nalézá náhrobek (1774) s obrazem Leopolda ze Salmu. Raně barokní poutní areál dále tvoří kamenný most přes potok se sochami světců, schodiště ke svatyni a křížová cesta s kaplí Božího hrobu. Křížová cesta je jednou ze 14 na Šluknovsku. Udržovaný stav zajištěný místní komunitou. Bez PD. V 2011 projevila místní komunita a ŘKF D. Poustevna zájem o doplnění obrazů křížové cesty, nebyl připraven RZ. 186

187 místní část Dolina, st. p. č. 52 (kostel Nanebevzetí Panny Marie), p. č. 233/1 ad. (křížová cesta), k. ú. Vilémov u Šluknova Kostel Nanebevzetí Panny Marie - neznámý vlastník, pozemky s křížovou cestou - Obec Vilémov, č.p. 172, Vilémov Vilémov Zastávka BUS v obci. Zastávka ČD Dolní Mikulášovice (víkendový provoz). Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 8.00 h. a ve středu od 9.00 h. Poutní slavnost v neděli po Při svátku Nanebevzetí P. Marie a o následném oktávu. Více V Obci není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování. V kostele probíhá Noc kostelů, více Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více Dále v rámci projektu Magni - cesty s příběhem, více K poutnímu místu se vztahuje řada pověstí o zázračných uzdravení poutníků a dále o častých nebezpečí smrti, z nichž vyvázl Leopold hrabě ze Salmu. Jako poděkování před záchranou před napadením medvědem a zřícením kočáru do řeky atd. dal postavit poutní kapli. Rozsáhlou báseň o léčivé studánce a kostelu Nad Pramenem ve Vilémově pochází od Theresie Hentschel zvané Dichter Resi z 19. století. Je autorkou brožury o historii léčivého pramene a kostela ve Vilémově z r Pověst "Vilémovská kaple" a "Léčivý pramen ve Vilémově" IN: Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s. 30 a 46 V kostele se konají koncerty. Při kostele funguje smíšený Vilémovský chrámový sbor založený r Zkoušky se konají každou neděli večer ve Vilémově, sjíždí se na ně zpěváci z celého výběžku i blízkých saských měst. Sbor vede MUDr. Markéta Englerová a Mgr. Patrik Engler. Sbor zpívá hlavně duchovní hudbu. V jeho repertoáru je Mozartova Korunovační mše, Dvořákova mše D dur "Lužanská", "Oratorium ke cti sv. Pavla" (2010) a koncertní provedení mše "Boží milosrdenství" (2011) od Patrika Englera a Apoštolská mše Igora Heinze z Valdeku. Dále díla převážně regionálních německých autorů Šluknovského výběžku z doby před Sbor koncertuje v kostelech po celém Šluknovském výběžku, pravidelně pořádá Rybovu mši sv. o Vánocích (Vilémov, Šluknov, Doubice a Rumburk). Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk

188 ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO Hmotného a nehmotného kulturního dědictví církevního charakteru Vydala obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, Krásná Lípa, 2013 Projekt Thetris je realizován prostřednictvím programu Central Europe spolufinancovaného z ERDF. Více informací naleznete na: 188