LISTOPAD ROKU Karel Čapek: Kniha Apokryfů (Agathon čili o moudrosti)

Transkript

1 LISTOPAD ROKU 2012 Řeknete-li o někom, že je chytrý sedlák, myslíte tím patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým sedlákem, tu to snad znamená, že dobře žije, že mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí. Karel Čapek: Kniha Apokryfů (Agathon čili o moudrosti)

2 OBSAH / ZVONIČKA / TIRÁŽ Obsah Zvoničky: Zvonička: O zvonech a zvonění, vtip... 2 Ze zasedání obecního zastupitelstva Nová výstavba... 5 Ukázka z kroniky Žitovlic... 6 Obecní úřad informuje... 7 Vzpomínka na pana faráře Františka Segeťu Ruský venkov současnosti Myslivecké sdružení ZŠ a MŠ G.A. Lindnera Rožďalovice Z křinecké školy MAS Svatojiřský les / Farma Pojedy: Poznejte náš venkov trochu jinak Turnaj v malé kopané o Pohár Akademika SK Žitovlice-Pojedy let založení sportovního klubu Galerie Pojedy: Lidová poezie žije / Lidová řemesla Krchleby Kresba o zabíjačce v Pojedech na mezinárodní výstavě Chovatelské úspěchy Stanislava Kulhánka Zvonička: O ZVONECH A ZVONĚNÍ PROČ SE ZVONÍ Za starých dob nebyly v našich vesnicích žádné kaple, ani zvonice. Až na popud císaře Josefa II. bylo vydáno nařízení o povinnosti zřízení zvonice v každé obci. Byla v tom patrná snaha o zajištění bezpečnosti na vesnicích při požárech a jiném hrozícím nebezpečí, aby se mohlo na poplach zvoniti. Zvonice bývaly umisťovány obvykle uprostřed návsi, aby byla v případě potřeby pohotově na dosah a hlas zvonu byl pro všechny dobře slyšitelný. Zvonění za dřívějších dob bylo považováno za čestnou funkci, obstarával ho většinou některý vážený hospodář nebo výměnkár. Během času přestalo však zvonění býti výsadou a poctou, ale stalo se i nemilou povinností. Zvoněním byli pověřováni obecní pastýři, obecní kováři, nebo nějaký děd nebo bába z pastušky. Jakmile už jednou vesnice vlastnila toto zařízení, začalo se zvonit klekání, stejně jak bývalo zvykem při kostelech. A toho zvonění bylo za dřívejších časů mnohem více než nyní. Zvonilo se nejen třikrát denně, ráno v poledne a večer - obvyklé klekání, ale i každý pátek ve 3 hodiny odpoledne, delší páteční zvonění ke pěti ranám Kristapána. Při tomto zvonění měl každý pokleknout, muži smeknout a pomodlit se Anděl Páně. Zvoniti se muselo vždy v pravidelný čas. Dle ranního zvonění se v mnohých statcích a chalupách vstávalo, v poledne obědvalo a porovnávaly se nástěnné hodiny. Večerní zvonění (klekání) bylo i pokynem pro děti, aby šly domů, protože bude chodit klekánice, která zlobivce a opozdilce odvleče pryč. Podobný účinek mívala i polednice, která dohlížela na včasný příchod dětí k obědu. Samosebou, že i při úmrtí občana a jeho pohřbu se zvonilo. Někde se prý zvonilo i proti letním bouřkám a rozháněla se mračna s kroupami. JAK SE ZVONÍ Poledne i klekání se zvoní po dobu trvání modlitby Anděl Páně, což je asi dvě a půl minuty (při elektropohonu 3 minuty). Zvonilo se buď vcelku nebo s dvojím přerušením - modlitba má tři části. Klekání se zvoní ráno a večer. Původně se zvonilo v různou dobu podle ročního období, jak se rozednívalo a smrákalo, což se do jisté míry respektuje i dnes, kdy se rozlišuje letní a zimní období. Dnes se v různých lokalitách a podle ročního období zvoní ráno od 5 do 7 hodin, večer od 18 až do 22 hodin. Zvonění umíráčkem a zvonění hran jsou dvě různé věci. Umíráčkem se oznamovalo úmrtí. V českém prostředí se umíráček zvonil malým zvonem, když umřel farář, zvonilo se zvonem velkým. Umíráček se zvonil s přítrhem, takže srdce bilo na jednu stranu dvakrát ( ). Tak lze zvonit pouze zvonem malým. Umíráček se zvonil původně hodinu, dnes se zvonívá půl hodiny. Zvonění umíráčku mělo tři části: jedním až třemi jednotlivými údery se rozlišovalo, zda se jedná o muže, ženu či dítě, pak se údery oznamoval věk, následovalo zvonění hodinky (s přítrhem). Hrany se zvonily po odzvonění poledne, původně hodinu, tolik dní a tolika zvony, jak si kdo mohl dovolit zaplatit. Zvonění při pohřbech je opět něco jiného a jeho délka se řídila podle pohřebního průvodu: z domu smutku do kostela a pak z kostela ke hrobu. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo ZE ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA 1) Pan Zavadil požádal obecní úřad o prodloužení lhůty k uskladnění palivového dřeva na obecním pozemku do Lhůta k uskladnění dřeva byla povolena od do Obecní zastupitelstvo provede místní šetření a dále bude postupovat podle Obecně závazné vyhlášky č. 1/2010 o místních poplatcích obce Žitovlice. 2) Obecní zastupitelstvo projednávalo Závěrečný účet dobrovolného svazku obcí Region Taxis Bohemia. 3) Obecní zastupitelstvo projednávalo Rozpočtovou změnu č. 2 pro rok 2011 Region Taxis Bohemia. 4) SDH Žitovlice-Pojedy pořádá dne 16. června od 9,00 hodin 8. Ročník soutěže v požárním sportu o putovní pohár. 5) Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových bude dne 12.června vyhlášeno výběrové řízení č. SNB/013/2012 na prodej pozemku ve zjednodušené evidenci parcely původ Pozemkový katastr (PK): č. 467/1 o výměře m 2 v k.ú. Pojedy. 6) Rada Středočeského kraje na svém zasedání dne schválila zrušení výpovědi dopravcům zajišťujícím dopravní obslužnost na území kraje. 7) Jan Otta, zástupce Akademie J. A. Komenského, žádá obecní zastupitelstvo o odkoupení části pozemků na návsi p.č. 669/13 a 90/8 v k.ú. Žitovlice Usnesení č. 6/2012 ze zasedání zastupitelstva obce Žitovlice dne Usnesení č. 6/2012/1 - obecní zastupitelstvo schválilo Rozpočtovou změnu č. 2 pro rok 2011 Region Taxis Bohemia. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo v budově obecního úřadu 1) Obecní zastupitelstvo projednávalo závěrečný účet hospodaření obce za rok bez výhrad. Usnesení č. 7/2012 ze zasedání zastupitelstva obce Žitovlice dne Usnesení č. 7/2012/1 - obecní zastupitelstvo schválilo závěrečný účet hospodaření obce za rok 2011 bez výhrad. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo v budově obecního úřadu 1) Pan Boris Vojtek požádal obecní zastupitelstvo o pronájem nemovitosti hasičské zbrojnice v Pojedech na parcele st. č.177 v k.ú. Pojedy. Záměrem pana Vojtka je v této nemovitosti provozovat prodej smíšeného zboží a pohostinskou činnost. 2) Manželé Kurkovi žádají o možnost připojení k obecnímu vodovodu. 3) Jaroslav Novák žádá o možnost připojení k obecnímu vodovodu. 4) Mgr. M.Lišková odstupuje od smlouvy na vodovodní přípojku. 5) Městský úřad Nymburk, odbor správy městského majetku vydal rozhodnutí č povoluje fi rmě Halko, Nová Ves částečnou uzavírku a zvláštní užívání silnice č. III/27522 v obci Pojedy. Termín dočasné uzavírky je od 18.6 od 7,00 hod. do do 18,00 hod. 6) Dne navštívil starosta obce Ing. Josef Kříž a pan Jaroslav Kaňka valnou hromadu Honebního společenství Košík. Na valné hromadě byl zvolen nový výbor a přednesena zpráva o činnosti hospodaření. Všechny dokumenty byly schváleny. 7) Dne proběhlo předání restaurovaného díla Kamenný krucifi x na návsi v Pojedech. O předání byl sepsán předávací protokol a 2x restaurátorská zpráva. 8) Starosta obce Ing. Kříž se zúčastnil valné hromady DSO RTB, kde byly projednány a schváleny Rozpočtové změny r a Závěrečný účet svazku za r Na valné hromadě byl projednán záměr společného výběrového řízení na poskytovatele služby Svoz likvidace tuhého domovního odpadu. 9) Obecní úřad zakoupil novou rozhlasovou ústřednu, včetně mikrofonu stála ,- Kč. 10) Obecní zastupitelstvo projednávalo poskytnutí příspěvku na činnost Sportovnímu klubu SK Žitovlice-Pojedy ve výši 5 000,- Kč. Usnesení č. 8/2012 ze zasedání zastupitelstva obce Žitovlice dne Usnesení č. 8/2012/1 - Obecní zastupitelstvo schválilo poskytnutí příspěvku na činnost Sportovnímu klubu SK Žitovlice-Pojedy ve výši 5 000,- Kč. Pro: 4 / Proti: 0 / Zdržel se: 0 Tiráž Zvoničky: ZVONIČKA, Občasník obcí Žitovlice Pojedy, listopad Vydala obec Žitovlice Pojedy. Tisk: Janova dílna Nymburk. Sazba: M. S. Dohnal. Obálka: Cesta na pívo (kresba, M. S. Dohnal). Náklad 200 ks. Neprodejné Žitovlice Pojedy, všechna práva vyhrazena. Zvonička: VTIP :-) Šel pojeďák ze hřiště Žitovlicemi a říká si: Ty vole, kde je zvonička? -red- Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo v budově obecního úřadu 1) Pan Jan Otta informoval obecní zastupitelstvo o realizaci projektu Školící středisko. 2) Zastupitelstvo obce projednávalo prodej pozemků pro školící středisko na základě dohodnutých hranic. 2 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

3 ZE ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA ZE ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA 3) Pan Dohnal Martin informoval obecní zastupitelstvo o tom, že jeho kresby byly vybrány na VIII. Mezinárodní bienále kresby v Plzni. 4) Obecní zastupitelstvo obdrželo žádost o napojení nemovitosti na parcele 95/18 k obecnímu vodovodnímu řadu. 5) Pan Dohnal nás dále informoval o pověření organizace akce Poznejte náš venkov. 6) Starosta obce informoval obecní zastupitelstvo o nabídce fi rmy NOPOS na opravu obecního venkovního rozhlasu. 7) Pan Šárovec geodetické služby předal vytyčené hranice pozemků v k.ú. Žitovlice. 8) Starosta obce informoval obecní zastupitelstvo o technickém řešení výstavby vodovodní přípojky u paní Vlčkové, Pojedy bez nutnosti odprodeje obecního pozemku. 9) Starosta obce Ing. Josef Kříž stanovil pro volby do Zastupitelstva Středočeského kraje, konané ve dnech 12. a 13. října 2012 minimální počet členů okrskové volební komise takto: okrsková volební komise pro volební okrsek č. 1 je pětičlenná. Usnesení č. 9/2012 ze zasedání zastupitelstvo obce Žitovlice dne Usnesení č. 9/2012/1 - obecní zastupitelstvo schválilo prodej pozemků pro školící středisko na základě dohodnutých hranic. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo v budově obecního úřadu 1) MAS Svatojířský les o.s. pořádá dne od 19,00 hodin v Galerii Pojedy akci Lidová poezie žije - humornou ochutnávku hudby, poezie, divadla a vína. 2) Obecní zastupitelstvo projednávalo prodej staré rozhlasové ústředny panu Martinu Dohnalovi za cenu šrotu 500 Kč. 3) Na obecním úřadě Žitovlice proběhla kontrola na dotaci veřejného osvětlení. Veřejné osvětlení bylo zaměřeno a uloženo na CD. 4) Obecní zastupitelstvo projednávalo odkup obrazu Náves Pojedy od pana Martina Dohnala. Obecní zastupitelstvo se domluvilo s panem Dohnalem, že domaluje ještě obraz Náves Žitovlice a obecní zastupitelstvo oba obrazy odkoupí za celkovou částku ,- Kč. 5) Obecní zastupitelstvo projednávalo smlouvu o dílo č. 32/12 na akci Obec Žitovlice výstavba komunikace ze štěrkodrti a dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 31/12 Obec Žitovlice výstavba vodovodního řadu. 6) Manželé Balabánovi z důvodu stěhování a následného prodeje rodinného domu č. 69, budou vracet poměrnou částku ve výši Kč z příspěvku na bydlení, který dostali v roce Manželé Balabánovi žádají obecní zastupitelstvo o splatnost ke dni Usnesení č. 10/2012 ze zasedání zastupitelstvo obce Žitovlice dne Usnesení č. 10/2012/1 Obecní zastupitelstvo schválilo prodej staré rozhlasové ústředny panu Martinu Dohnalovi za cenu šrotu 500 Kč. Usnesení č. 10/2012/2 Obecní zastupitelstvo schválilo odkup obrazu Náves Pojedy a Náves Žitovlice za celkovou částku ,- Kč. Usnesení č. 10/2012/3 Obecní zastupitelstvo schválilo smlouvu o dílo č. 32/12 na akci Obec Žitovlice výstavba komunikace ze štěrkodrti a 31/12 Obec Žitovlice výstavba vodovodního řadu. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo ) Obecní zastupitelstvo nechalo obnovit písmo na Pomníku padlých v Pojedech. Obnovu písma objednal OÚ u pana Martina Dohnala a byla odsouhlasena odměna ve výši 4 500,- Kč. 2) Starosta obce Ing. Josef Kříž seznámil obecní zastupitelstvo s protokolem o výsledku veřejnoprávní kontroly na dodržení stanoveného účelu poskytnutí fi nanční dotace z rozpočtu Středočeského kraje, z Fondu rozvoje obcí a měst a dále dodržování dalších podmínek, ke kterým se příjemce dotace zavázal uzavřením Smlouvy o poskytnutí účelové dotace z rozpočtu Středočeského kraje. Zastupitelstvo zápis projednalo a odsouhlasilo vyjádření ke zjištěným nedostatkům. 3) Město Městec Králové zaslalo pozvánku na setkání starostů, které se uskuteční dne 4. října od 16,00 hodin. V zasedací místnosti města Poděbrad. Na programu setkání bude dopravní obslužnost svazku obcí Nymburska. 4) Manželé Michala a Milan Záleských nás žádají o pronájem pozemku Na kuchyňce. Pozemek budou udržovat a používat k sušení sena, v budoucnu pro chov koně. Obecní zastupitelstvo rozhodlo, že obecní pozemek na Kuchyňce nejprve zkulturní (na pozemku stojí voda a musí se odkanalizovat), a potom bude se Záleskými dále jednat. Usnesení č. 12/2012 ze zasedání zastupitelstvo obce Žitovlice dne Usnesení č. 12/2012/1 - Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo odměnu ve výši 4 500,- Kč za obnovu písma na pomníku padlých v Pojedech. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo ) Paní Hana Kmochová seznámila obecní zastupitelstvo s výsledky voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje. 2) Středočeský krajský úřad provedl vyhodnocení Vyjádření OÚ ke zjištěným nedostatkům zjištěných při kontrole poskytnuté účelové dotace z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského fondu rozvoje obcí a měst. Na základě toho nám bude proplacena poslední část této dotace. 3) Státní zemědělský intervenční fond Praha provedl dne kontrolu fyzické realizace projektu Křížek Pojedy. Kontrola proběhla v pořádku a závady nebyly zjištěny. Závěry budou sloužit pro proplacení přiznané dotace. 4) Starosta obce žádá obecní zastupitelstvo o pronájem části pozemku 95/1 o výměře 8x62m. Obecní pozemek se nachází v proluce mezi novými stavebními parcelami a jeho rodinným domem. Obecní zastupitelstvo pronájem projednávalo. Usnesení č. 13/2012/ ze zasedání zastupitelstvo obce Žitovlice dne Usnesení 13/2012/1 - Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo záměr pronajmout část pozemku 95/1 o výměře 8x62 m Ing. Křížovi. Pro: 4 / Proti: 0 / Zdržel se: 1 Výstavba nových rodinných domků Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo ) Pan Jiří Holer podal na obecní úřad žádost o pronájem části uličky p.č. 90/13. Obecní zastupitelstvo pronájem projednávalo. 2) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nám zaslal oznámení o připravovaném prodeji pozemku ve zjednodušené evidenci parcela původ PK: č. 467/18 o výměře 1813 m 2 v k.ú. Pojedy a pozemků ve zjednodušené evidenci parcely původ PK: č. 367/8 o výměře 962 m 2 a č. 367/19 o vý,měře 1586 m 2 v k.ú. Žitovlice. 3) Starosta obce Ing. Josef Kříž objednal u fi rmy VaK Nymburk vodoměrné soupravy pro vodovodní přípojky v obci Pojedy v počtu 31 ks. 4) Městský úřad Nymburk, odbor školství, kultury a památkové péče oznamuje, že obdržel žádost pana Štechy (Pojedy 46), paní Němečkové (Pojedy 48) a pana Tuzara a paní Knytlové (Pojedy 51) o vydání rozhodnutí k plánované obnově střech u domu č.p. 46,48,51. 5) Kronikářkou obce se stala paní Barbora Kaňková. Usnesení č. 11/2012 ze zasedání zastupitelstvo obce Žitovlice dne Usnesení č. 11/2012/1 Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo Záměr pronajmout části uličky p.č. 90/13 panu Holerovi. Foto: J. Kříž 4 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

4 UKÁZKA Z KRONIKY ŽITOVLIC OBECNÍ ÚŘAD INFORMUJE Vodovodní přípojky v Pojedech V září a říjnu byla montáží vodoměrných souprav dokončena etapa přivedení pitné vody do Pojed a již dříve do Žitovlic. Na počátku byl výběr zastupitelstva obce mezi přivedením plynu a nebo se podílet na výstavbě Páteřního vodovodního řadu Nymburk Chotuc s následným vybudováním obecního vodovodního řadu v Žitovlicích a Pojedech. Po více jak osmi letech budování vodovodu je nutno říci, že to byla správná volba. Zásadním způsobem se zlepšilo zásobování vodou, zvýšila atraktivita lokality a mimo jiné obce, které se nepřipojily, teď mají velké problémy s fi nancováním takové to akce. Realizované stavební akce hrazené z dotačních titulů V září a říjnu byla montáží vodoměrných souprav dokončena etapa přivedení pitné vody do Pojed a již dříve do Žitovlic. Na počátku byl výběr zastupitelstva obce mezi přivedením plynu a nebo se podílet na výstavbě Páteřního vodovodního řadu Nymburk - Chotuc s následným vybudováním obecního vodovodního řadu v Žitovlicích a Pojedech. Po více jak osmi letech budování vodovodu je nutno říci, že to byla správná volba. Zásadním způsobem se zlepšilo zásobování vodou, zvýšila atraktivita lokality a mimo jiné obce, které se nepřipojily, teď mají velké problémy s financováním takové to akce. Rekonstrukce místní komunikace Na Plácek a Na Kuchyňku (Státní zemědělský intervenční fond ČR) V průběhu letních měsíců provedla fi rma Halko s.r.o. rekonstrukci obou místních komunikací. Nejprve byl odstraněn nezpevněný vršek komunikace a následně nahrazen štěrkovou drtí, která byla zhutněna. Kuchyňka Na Plácek Foto: J. Kříž Prodloužení obecního vodovodního řadu k novým stavebním parcelám (Středočeský fond rozvoje venkova Krajského úřadu) Předmětem projektu bylo prodloužení zásobního vodovodního řadu v obci Žitovlice,který by navazoval na stávající vodovodní řad. Cílem bylo odstranění zásobování kvalitativně nevyhovující vodou obyvatelům, kterou získávají z místních zdrojů a přivést pitnou vodu novým zájemcům. Nenastanou tak potíže s vydatností v letním období, které se v této části vyskytují a realizací výstavby získá obec Žitovlice dalších téměř sto metrů zásobního vodovodního řadu. Nové dětské hřiště (Státní zemědělský intervenční fond ČR) V areálu SK Sokol Žitovlice bude na jaře 2013 započata výstavba nového dětského hřiště. V současné době obecní úřad připravuje opatření pro jeho realizaci, která budou zahrnovat odstranění několika vzrostlých topolů vyrůstající v blízkosti hřiště a v případě dohody s fi rmou ČEZ i uložení el.vedení do země. Příště buďte rozumnější... Oprava kostela sv. Václava Za účasti zainteresovaných stran se dne konalo místní šetření v kostele sv. Václava. Po prohlídce stavby byl upřesněn rozsah letošních prací. Nejprve budou dokončena,,vzpěradla v lodi, která jsou nutná pro zesílení boční konstrukce nesoucí klenbu. Oprava krovů u věže se provede pouze v takovém rozsahu, aby nebylo nutné rozebrání krytiny. V úvahu přichází i oprava uložení vazných trámů na severní straně. Dle vyjádření zástupce památkářů je Žitovlický kostel určitě stavba, která stojí za její zachování a vytrvání v úsilí dokončit opravy. Zástupce Litoměřické diecéze však podotkl, že fi nanční prostředky Rožďalovské farnosti jsou vyčerpané a vyslovil obavu, zda budou schopni příští rok spolufi nancovat další opravy, což je podmínka přiznání dotace z ministerstva kultury. Za obec starosta přislíbil projednat tuto otázku v zastupitelstvu obce, zda bychom se mohli přiměřenou částkou spolupodílet tak, aby bylo možné příští rok pokračovat v opravách. Na schůzce padly již otázky jaká by připadala v úvahu střešní krytina či oprava a doplnění spadlé klenby a to už zní optimističtěji. Pozemková úprava Doubravany navštívil starosta obce Obecní knihovnu v Doubravanech, kde se projednával návrh nového uspořádání pozemků v k.ú. Doubravany. Obce Žitovlice se to týká především vedením obecních cest, co je však důležité, že se podařilo vyjednat kompletaci obecních pozemků v,,hořínku, kde nám část pozemků zalesněné plochy nepatřila. Dnes se dá říci co je za plotem je obecní. 6 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

5 Vzpomínka na pana faráře Františka Segeťu, který působil v Žitovlické farnosti Vzpomínka na pana faráře Františka Segeťu, který působil v Žitovlické farnosti R. D. František SEGEŤA nar Loučka ord Litoměřice Mělník, kaplan Liblice, adm Lysá nad Labem Rožďalovice od r Srbská Kamenice PÁN JE TEN NEJLEPŠÍ OTEC, KTERÉHO MÁME Pane arciděkane, odkud pocházíte? Narodil jsem se na Moravě v okrese Nový Jičín, v obci Loučka. Byli jsme tři kluci, já nejstarší. Oba bratři ale už zemřeli. Tatínek pracoval jako obyčejný dělník v pivovaře. Maminka nejdřív zůstávala v domácnosti, protože měli jsme malé hospodářství. Později, když vzniklo JZD, vstoupila do něj, někdo z rodiny tam musel jít. My kluci jsme už v té době byli z domova pryč. Jeden bratr byl zedníkem, druhý se vyučil tesařem a dokončil si stavební průmyslovku. Jakou cestou jste se vydal Vy? V počátku v 1946 jsem nastoupil k salesiánům do chlapeckého ústavu ve Fryštáku. Tam jsem byl dva roky. Na radu tehdejšího ředitele P. Jana Meda SDB a inspektora P. Antonína Dvořáka SDB jsem odešel. Říkali mi: Ty jsi hodný kluk, ale ty děti by tě utloukly, zkus dokončit gymnázium jinde. Odešel jsem a školu dokončil v Novém Jičíně. Hned po maturitě mě odvedli. Sloužil jsem u provianťáků, byla to lehká vojna. Po návratu z vojny jsem netušil, co mám dál dělat. Ze studia teologie v Litoměřicích jsem měl obavy, tenkrát se říkalo, že je to komunistický seminář, ať tam nechodím. Neměl jsem prostě odvahu, proto jsem si začal hledat zaměstnání. Nakonec jsem se vrátil zpátky k vojákům a zůstal tam 17 let až do roku Pracoval jsem jako účetní, potom mě přeřadili ke správě budov. Tam potřebovali energetika a já se nechal přemluvit a začal kvůli tomu studovat strojní průmyslovku. Studium pro mě nebylo lehké, ale s obtížemi se mi podařilo je v roce 1967 ukončit s vyznamenáním. Energetikem jsem byl jen jeden rok, už jsem byl rozhodnutý, že půjdu do semináře. K tomu mě nakonec přiměl náš pan farář. Zeptal se: Proč bys nešel ještě do semináře? Co ti v tom brání? Nic mi nebrání. Pořád jsem toužil být knězem. Kde byl počátek Vaší touhy po kněžství? Když jsem skončil školu, nechali mě naši rok doma, to bylo v roce Ale nenechali mě jen tak se povalovat. Bylo dost práce, stále jsme měli malé hospodářství a bylo potřeba opravovat dům. Šli jsme s tatínkem do lesa na dřevo, které jsme potřebovali na lešení. Při vykládání jsem někde zapomněl ruku a měl jsem ji naštípnutou, a tak jsem měl od práce pohov. V době mého léčení k nám přišel na návštěvu jeden známý a říkal: Nemáš co dělat, já ti donesu něco na čtení. Byl to takový přehled, něco jako obrázková Bible. Byl tam kousek textu a k tomu výklad, ale byla tam třeba i zmínka o misiích, prostě různé věci. Mně se to hrozně líbilo, opisoval jsem si z toho článečky, které mě zaujaly a zajímaly. To byl počátek toho, co mě vedlo ke kněžství. Pak už jsem nechtěl být ani zahradníkem, ani ničím jiným, chtěl jsem být knězem. Svěřil jsem se mamince a ta mi řekla: No nevím, hochu, musíme se poradit, jestli to vůbec fi nančně zvládneme. A po letech, když k tomu pak skutečně došlo, mě náš pan farář povzbudil, abych se nebál. Říkal jsem si, jestliže jsem zdolal průmyslovku, pak se mi snad teologie nějak podaří. Jaké máte vzpomínky na roky v semináři? Rád na seminář vzpomínám. Byl jsem starší než ostatní studenti. Latinu jsem už měl trochu na gymnáziu, sice málo, ale nějaké základy to byly. Řečtině jsme moc nedali, to jsme sotva přečetli, hebrejštinu taky tak. Ale profesoři k nám byli hodní, věděli, že my starší na bifl ování - učení se nazpaměť - moc nejsme. Oni chtěli, ať tomu hlavně rozumíme. Neměli jsme k dispozici žádná skripta. Museli jsme si je zařizovat sami. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostal zrovna já, měl jsem za úkol skripta opisovat a rozmnožovat. Pomáhali mi známí z Litoměřic, kteří je pro mě opisovali, dokonce i sestřičky v Kadani. Po opsání se musela vytisknout. Měli jsme zpočátku k dispozici jen ruční tiskárnu na kliku (cyklostyl). Dělal jsem to celkem tři roky, první rok jen pro náš ročník, potom pro další. Přede mnou se o skripta pro celý seminář staral P. Josef Veselý. A pak to spadlo na mě. Po čase jsem to už nemohl dělat, ostatní studenti si šli v neděli na vycházku a já jsem zatím zařizoval skripta. Měl jsem málo času i na studium a pak jsem doháněl, co jsem mohl. V té době byl rektorem Mons. Josef Poul, spirituálem P. Josef Knödl a potom Mons. Josef Koukl. Která farnost byla Vaší první? Když mě kardinál Štěpán Trochta při kněžském svěcení v roce 1973 žehnal, říkal: Žehnám tobě a věřícím v Mělníku. Tak jsem hned věděl, kam patřím. Zůstal jsem na Mělníku osm roků, jako kaplan u P. Václava Sikyty. To byla dobrá léta. Začátky v kněžské službě pro mě nebyly lehké. Nejhorší pro mě bylo kázání a je to tak dosud. Pro mě je to mimořádný problém. Ze začátku jsem si je psal, ještě i teď používám pomůcky. Další farností byly Byšice-Liblice, tam jsem byl jen jeden rok administrátorem a zároveň kaplanem v Mělníce. Tam bylo taky dobře. Potom mě přeložili na čtyři roky do Lysé nad Labem. A tam byla vojna s komunistickými tajemníky. Hned když jsem přišel, mi jeden z nich řekl: Pane Segeťo, já jsem se zmýlil, myslel jsem, že jste v Pacem in terris jako váš šéf. Nevstoupil jsem do Pacem in terris, i když tajemník říkal: Já vím, že si to rozmyslíte. Můj nadřízený mi ani jednou neřekl, abych tam vstoupil. Oni totiž do větších měst umísťovali ty, kteří byli v Pacem in terris a u mě se spletli. Za rok šel tajemník do důchodu, asi už mu na tom tak nezáleželo a už mě dál nepřemlouval. Ale pak tam přišel nový, byl moc horlivý, měl nějaké vysoké politické školy. Asi za týden po jeho příchodu bylo Boží tělo, na které jsem objednal hudbu. Byl jsem v Lysé farářem, ale bydlel tam se mnou ještě pan vikář, který byl nemocný. Nechali mu dál vikářství, ale bez správy farnosti. Říkal mi: Udělejte to tak, jako jsem to vždycky dělal já. Od brány zdi, která stála okolo kostela k faře, to bylo asi 10 metrů a tam u vrat fary měl vždycky oltář. Vyšli jsme tedy jen ten kousek. Když skončilo Boží tělo, farníci mi říkali mi: Důstojný otče, tam bylo spousta divných aut a lidí, kteří zapisovali naše auta! Ještě večer jsem se dověděl, že se mám ráno dostavit k tajemníkovi. Ten se ptal: Jak to, že jste mi nehlásil, že budete mít Boží tělo? Ale bylo to v hlášení, co dostával po novém roce, ale to mu bylo málo. Měl jsem vše hlásit ještě jednou. Tak to jsem nevěděl, že se to musí ještě ohlásit. A co s tou hudbou? Přineste mi účet. Tak jsem hned běžel za kapelníkem pro účet. Hudebníci měli potom asi taky potíže, že tam hráli. Další problém byl, když jsem měl pohřbívat kněze, rodáka z Lysé, který neměl státní souhlas, pracoval jeden čas v Litoměřicích v muzeu. Když za mnou jeho blízcí kvůli pohřbu přišli, věděl jsem, že budu mít s tajemníkem zase potíže. A tak jsem to hned hlásil kapitulnímu vikáři P. Josefu Hendrichovi. Ten mi pomohl. Zesnulý kněz byl jeho přítel, proto přijel a pohřbu se osobně zúčastnil. Bylo přítomno hodně kněží. Přestože nemohl působit veřejně, pomáhal při ekumenickém překladu Bible, proto tam byli i ti, kteří s ním na překladu pracovali. Před pohřbem mi volal tajemník, že kněží musí jít v civilu. Já jsem to vyřídil panu kapitulnímu a ten to vyřešil: skončily obřady a hned od oltáře se šlo na hřbitov, žádné převlékání. Po pohřbu si mě volal znovu, vadil mu velký počet přítomných kněží a vlajka, kterou tam s sebou měli nějací mladí, o které jsem vůbec nevěděl. Nelíbil se jim ani pohřeb manželky kostelníka, matky kněze P. Petra Němce SDB. Ten byl tenkrát v Sobotce. Smutečních obřadů se zúčastnili jeho spolubratři kněží od Sobotky, naši kněží z obvodu v Lysé a zase nás bylo hodně. Při smutečním průvodu na hřbitov se zpívala mariánská píseň. Cesta vedla kolem školy a celá škola měla okna otevřená - co se děje? Nic takového nikdy nezažili. A na druhý den jsem byl samozřejmě volán. Hrozil mi, že mi vezme státní souhlas. Všechno zase sepsal a poslal na kraj. Měl jsem i další menší problémy, pak jsem musel z Lysé odejít, protože jsem byl pro ně nepohodlný. Chtěli se mě zbavit a poslat do Severočeského kraje, měl jsem nastoupit do Verneřic. To netrvalo ani týden a kapitulní vikář mně sdělil, že se všechno změnilo. Tajemníci si to rozmysleli a volají mě zpátky. Předtím mě ani ve Středočeském kraji nechtěli. Jak si s Vámi poradili, když Vás zavolali zpátky? Poslali mě do Rožďalovic. To bylo v roce Kostel tam byl ve špatném stavu, můj předchůdce byl starý, opravu už nechtěl dělat. Představte si, ten tajemník se v chování vůči mně úplně změnil. Říkal: Pane Segeťo, nebojte se, já vám s tou opravou pomůžu, nějak to uděláme. Ale ani jemu se to nedařilo, nesehnali jsme řemeslníky, žádný podnik se opravy nechtěl ujmout. Ale alespoň nechal vypracovat projekt, který nebyl levný a zaplatil jej. Trvalo pět roků, než se začalo opravovat, začali jsme až v roce To už byl dotyčný tajemník po smrti. Ještě předtím na podzim mi říkal: Pane Segeťo, mně zbylo ,- Kč, já vám to dám na účet. A na nový rok už nežil. Na jaře se mi přihlásil stavitel, rodák z Rožďalovic, který byl zaměstnán u metra, a že si to vezme na starost. Měl takové maličké družstvo, pár dělníků. Měli jsme peníze, papíry, mohli jsme v dubnu začít. Nakoupili jsme dřevo na trámy, trochu poopravili věž, aby to nebylo tak hrozné, a pokračovali dál. Celková oprava trvala sedm let, než jsme to dodělali. Opravám jsem nerozuměl, našel jsem ale dobré odborníky. Naštěstí jsem měl dobré známé i na okrese v Nymburce. V rožďalovické farnosti bylo pár věřících, rodin s dětmi, prostě pár věrných. Zpočátku jsem měl na starosti dvě farnosti, potom jsem postupně dostával další. Docela dobře jsem to zvládal. Naštěstí jsem tam měl jáhna Jaroslava Pekárka, ten mi hodně pomáhal. Míval bohoslužbu slova ve třech farnostech. Nakonec se nechal zaměstnat na biskupství, protože okresy, kde pracoval, se rušily. To bylo pro mě výhodou, vzal si na starosti materiální věci. Mně to tedy odpadlo a v jeho farnostech jsem dělal jen kněžské věci. Zdroj: časopis Litoměřické diecéze Zdislava 8 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

6 FARMA POJEDY / Jiří Petersik Ruský venkov současnosti Není zcela běžnou záležitostí na vlastni oči vidět a na vlastní kůži zažít současnost ruského venkova a porovnat si jej s naším. Každý máme trochu reálné představy o městě, ale to tak maximálně o Moskvě či Petrohradu. Pokusím se tedy o doplnění obrazu dnešního Ruska. Co by tam také kdo pohledával, vždyť na dovolenou se dávno do Ruska nejezdí a na vesnici nikdy nejezdilo. Dnes maximálně pracovně zavítáme do nějakého toho města. Vzhledem k zaměření naší fi rmy na zemědělství a především masný skot, jsme byli osloveni na spolupráci při vybudování obdobné farmy v ruském regionu Voroněž. Není snadné rozhodnout se pro, ale také odmítnout není jednoduché. V současné době, kdy jsme dosáhli jisté úrovně chovu, je oslovení výzvou pokusit se přenést náš Pojedský model dále. Bylo tedy rozhodnuto. Již cesta do nepříliš vzdáleného koutu Ruska, vzdušnou čarou pouhé dva tisíce km, lecos naznačí. Let do Moskvy s ČSA je celkem banální dvouhodinovou záležitostí, která se však mění v horor při nutném přejezdu z jednoho moskevského letiště na druhé. Cesta je na naše poměry dlouhá, 90 km, a čas ještě delší, 6 hodin. Tedy patnáctikilometrová rychlost v koloně Moskvičů, Žigulíků a podobných veteránů, které střídají luxusní limuzíny. Okolí neskutečně ošklivé a špinavé. Let do Voroněže je krátký a ruský samaljot dokonce letí celkem spolehlivě, přestože na to nevypadá. Voroňež sama o sobě je nezajímavým ruským městem s reáliemi Sovětského svazu a mohutnou výstavbou nebývale ošklivých výškových domů ve stylu středočeských Milovic. Rukopis Rusa nelze zapřít a styl nebo architektura, to je v těchto končinách neznámý pojem. Pražské Jižní Město se zdá rázem krásným koutem a český panelák vrcholem urbanistiky. Tak tedy rychle na venkov, pryč z tohoto ošklivého města. Venkov v podstatě začíná ihned za městem přejetím řeky Don a pak již jen následují nekonečné rozlohy, které našinec není schopen vůbec vnímat. Zde má běžná česká farma průměrnou výměru dva až tři tisíce hektarů. V Rusku minimálně sto tisíc hektarů a nejsou vyjímky i s pětisty tísici hektary. Zde je cesta na farmu z města vzdálena 20 km, v Rusku 500 km, prostě v Rusku je vše balšoje. Jen pro představu, výměra okresu Nymburk je zhruba 16 tisíc ha, což je v některých ruských případech výměra jednoho pole, případně ladem ležící pastviny. V převážné většině je plodinou pěstovanou na polích pšenice, i když černozem vypadá neuvěřitelně plodně, vždyť její mocnost je místy až dva metry, výnosy jsou maximálně pouhé tři tuny, sotva polovina našich výnosů. Klimatické podmínky více neumožní, přesto zde člověk pochopí, že Rusko je velmoc a naše produkce je naprosto nepodstatná pro vývoj světových cen. Česko je záhumenek a jeho produkce je produkcí několika větších ruských okresů. Skot je samostatnou kapitolou. Zde si lze říci, že tento obor je opravdu zemědělskou šlechtou a národy jako Rusové toto v současné době nezvládají a je otázkou jestli vůbec to sami někdy dokážou. Jejich chov je regulérním týráním zvířat a to bez výjimky. Také jim to zvířata vracejí. Krávy dojí čtyři litry denně, proti našim běžným dvacetipěti. Není zde vyjímkou zabití krávy měsíc před otelením. A důvod? Kráva přibrala, tak ji zabijme, ať to stojí zato. Běžně zde lze potkat šestileté jalovice, prostě je nikdo neráčil připustit. A masná produkce? To nikdo nikdy neviděl. Proč také, když maso i z těch březích krav lze zde prodat za cenu dvojnásobnou než je u nás. Těžko však říci, kdo toto drahé hovězí kupuje při běžném platu na vesnici rovnající se 7 až 10 tisícům korun. Cizinec tuto delikatesu pozře pouze jednou, otrava je jistá a doktor zde, na ruském venkově?! Neexistuje. K čemu?! Vždyť zde lidský život nemá valnou cenu. Venkov je zcela vylidněný, mladí a snad ti schopnější utekli do paneláků velkých měst a zde zůstaly pouze totálně ztracené existence a samohonka. Ruský venkov se v tomto místě jeví jako apokalypsa nebývalých rozměrů. Zde jsem si poprvé ve svém životě přiznal, že bolševik měl své opodstatnění. Pozůstatky komunismu jsou zde na každém kroku a je evidentní, že komunistický režim zde lidem mnohé dal a zcela jistě to bylo nejsvětlejší období ruského venkova. Jak neuvěřitelný opak naší reality, kde komunista na vesnici zničil vazby lidí na půdu a kontinuitu selských rodů. Postkomunistická doba jelcinovské alkoholické éry zapříčinila gigantický rozvrat úplně všeho. Rozpadl se totálně sociální systém a na vesnici neproudil mnoho let jediný rubl. Neexistovala mzda ani důchody a tak si lidé pomáhali sami, rozkradli úplně vše. Dnes ze sovětských Sovchozů neexistuje nic, jen odpudivé ruiny. Dnešní život ruského venkova opět mění tvář. Rus není zralý na demokracii, Rus touží po tvrdé ruce a jen pod ní umí žit a tak ji v podobě Putina opět má a nejspíše na věčné časy. Změna však pro zdejší poslední obyvatele nepřichází, ti snad ani o žádnou nestojí, jen když bude vodka. Změnu přinášejí dotace, která vláda masivně do venkovských oblastí posílá. O jejich poctivém rozdělení lze s úspěchem pochybovat, realizují se však nákupy nejmodernější západní zemědělské techniky a byznys se roztáčí. Rusko je opravdu země neomezených možností a ruské zemědělství dvojnásob. Nikoliv však pro místní obyvatelstvo a pro vesnice, tato éra již skončila. Venkov jako možnost žití je zničen a zdecimován. Neexistuje jediná známka návratu k osídlení venkova. Šanci tu cítí zahraniční kapitál a samozřejmě domácí zbohatlíci, kteří musí mít alespoň sto tisíc hektarů. Bez toho by nic neznamenali. Nejdůležitějším a zároveň příjemným poznatkem z ruského venkova je proto kontrast ke krásám naši vesnice, kterou člověk vnímá až s poznáním této kolikrát až hrůzy. A situace se otočila. Nově se bude v ruských fi lmových týdenících uvádět informace, jak si ruští zemědělci osvojují metody českých hospodářů. Doufám, že nám bude umožněno přenést něco z našich Pojed do jejich světa a že obsah, způsob provedení a výsledy budou lepší než u nás před několika desíti lety. Srpen Začíná lov divokých holubů, které mohou členové Mysliveckého sdružení Hájek Košík lovit na čekané, nebo na šoulačce, kdy se snaží přiblížit k holubům jež sbírají zrnka obilí na sklizených polích. Dále probíhá lov srnců neboť skončila srnčí říje a je vhodná doba k odlovu starých srnců. Probíhá lov veškeré černé zvěře, která se začíná pomalu stahovat do porostů kukuřice což není dobré znamení. Příroda začíná pomalu ztrácet zářivou zelenou barvu a měnit ji na odstíny žluté. Vše se pomalu schyluje k podzimním sklizním úrody vyrostlé na polích. Začíná pro zvěř období velkého dostatku potravy, kterou požírá, aby se připravila na pozdější nepříznivá období jež ji čekají. Září MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ Září je měsícem příprav na podzimní období. Členové mysliveckého sdružení Hájek Košík provádějí první zasypání odpadního obilí pod zásypy pro bažanty. Kontrolují tato zařízení a poškozená opravují. V tento měsíc začíná doba lovu divokých kachen, nejprve na společných honech, v pozdějším období je možno lovit kachny na tahu, za účasti minimálně tří lovců a lovecky upotřebitelného psa. Pokračuje doba lovu černé zvěře, zejména u polí osetých kukuřicí, kterou mají divočáci rádi a mimo jiné, jim veliké lány porostlé vysokou kukuřicí, zabezpečují nezbytný klid před lidmi, kterými se lesy jen hemží. Nastává doba houbaření, neboli nástup hlavního českého hoby, jež je tím rozhodujícím, co vyhání černou zvěř z jejího přirozeného prostředí, ve kterém tráví většinu života. Ruská farma 10 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 Ruská dojírna Měsíc září je také posledním letním měsícem a proto je i obdobím začínajících sklizní ovoce a zelenin jež se urodily na našich zahrádkách. Každý se snaží sklidit svoji vypěstovanou úrodu v co nejkratší době, v co nejlepší kvalitě a řádně ji ošetřit, uskladnit a jinak zpracovat pro další použití v rodině. Příjemné zářijové dny lákají občany k procházkám do přírody a bylo by dobré, kdyby se v ní každý choval slušně a s úctou a láskou včetně ohledu na ostatní živočichy žijící v přírodě. Od poloviny září se příroda odívá do pestrobarevného oděvu a je krásná a neopakovatelná svou obdivuhodností. Proto bychom si ji měli chránit a pečovat o ni. - V. Kaňka - ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

7 ZŠ A MŠ G. A. LINDNERA ROŽĎALOVICE Školní zpravodajství Vážení občané, dovolte, abych vás informoval o aktualitách ze života naší školy. V průběhu hlavních prázdnin byla realizována tolik potřebná rekonstrukce mateřské školy, kterou fi nančně zajišťoval Středočeský kraj s nezanedbatelným podílem města Rožďalovice. V jejím průběhu se podařilo opravit střechu, vyměnit okna a venkovní dveře, zateplit budovu, kompletně vyměnit rozvod ústředního topení i s radiátory, změnit topné médium z lehkého topného oleje na zemní plyn, vylepšit estetickou stránku interiéru a zkvalitnit podmínky pro vzdělávání dětí. V základní škole se podařilo rekonstruovat žákovské šatny. Zde se jednalo o fi nanční prostředky z úspěšné žádosti o dotaci od místní akční skupiny Svatojířský les opět s výraznou spoluúčastí města Rožďalovice. Podařilo se vyměnit kovové šatní kóje za dostatečný počet šatních skříněk, aby se dostalo na každého žáka, byla položena nová dlažba, proběhla celková rekonstrukce elektroinstalace, byla vyměněna okna a vchodové dveře. V novém školním roce 2012/2013 v naší škole pracují noví zaměstnanci. Jsou to Mgr. Jana Červenková a Mg.A Jana Heryánová-Ryklová v pedagogickém sboru, paní Jana Malá ve školní jídelně a paní Šárka Kutinová v provozním úseku Projekt je určen pro žáky i učitele základní školy. Klíčovou aktivitou je výuka anglického jazyka rodilým mluvčím na 1. i 2. stupni základní školy doplněná tvorbou učebních a metodickým materiálů a jejich ověření v praxi. V rámci projektu, bylo zakoupeno 8 notebooků pro tvůrce učebních materiálů, barevná laserová tiskárna a 4 hlasovací zařízení. V následujícím textu se můžete seznámit s hodnocením projektu jak z pohledu učitelů, tak z pohledu žáků: Aby učení nebylo mučení (PaedDr. Naděžda Hrnčířová) mateřské školy. Z novinek je vhodné uvést uskutečnění konzultačního dne pro rodiče žáků školy každý měsíc, zvýšení počtu aktivit v rámci akce Ze školky do školy pro předškoláky a jejich rodiče na každý měsíc se střídáním místa realizace v mateřské škole a v základní škole. Na tento školní rok jsme zpracovali kalendář školy, který má název Chráněná území Nymburska. Navíc jsou v něm uvedeny termíny konání důležitých akcí školy. Můžete si ho ve škole zakoupit nebo si ho prohlédnout na školním webu I nadále vás zveme na Rožďalovický desetiboj, který probíhá každý čtvrtek odpoledne v čase od 16 do 18 hodin. Vždy jsou plněny vypsané disciplíny na daný měsíc a vyhlášení výsledků proběhne v prosinci Jsou vypsány věkové kategorie pro každého z vás a tak pokud vám to dovolí váš zdravotní stav, přijďte si vyzkoušet svoji aktuální sportovní formu. S přáním životní pohody za ZŠ a MŠ G. A. Lindnera Rožďalovice její ředitel Mgr. Roman Kotlář PLÁN NA PODPORU A ZVÝŠENÍ KVALITY CIZOJAZYČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ZŠ A MŠ G. A. LINDNERA ROŽĎALOVICE Celková výše finanční podpory: ,25 Kč Datum zahájení a ukončení realizace projektu: 1. prosince listopadu 2013 Hodiny s Alejandrem jsou založeny na stejném principu. Díky poslechu a pozitivní podpoře rodilého mluvčího Mr. Jorga Alejandra Barella si žáci upevňují a rozšiřují jazykové znalosti stejně přirozeně, jako se učí svou mateřštinu. Cílem je zvýšit kvalitu anglického jazyka, zajímavým a zábavným způsobem podnítit žáky k aktivnímu učení angličtiny, podpořit tvořivé myšlení žáků a motivovat je pro další učení jazyka. Díky našemu rodilému mluvčímu Mr. Jorgu Alejandru Barellovi se žáci zlepšují v anglickém jazyce, rozvíjí své komunikativní schopnosti, upevňují si správný přízvuk, opakují gramatiku, rozšiřují si slovní zásobu. Žáci si vytváří znalosti a dovednosti zábavnou formou, spolupracují a při hodinách panuje přátelská atmosféra. Naši žáci si z hodin s Alejandrem odnášejí nejen poučení, ale i spoustu zážitků. Výuka anglického jazyka rodilým mluvčím se nám velice osvědčuje a jsme rádi, že ji můžeme na naší škole realizovat. se pamatují. Alexe máme ve více předmětech, ale v matematice je to s ním nejvíce fajn, i když nám někdy dělá problém rozumět mu. Barbora Táborská (8. třída) Přijde mi to dobré kvůli matematice, protože je všude stejná. Procvičuju si číslovky a baví mě to. Alex je přátelský. Je to docela jednoduché. Pavel Anděl a Lukáš Drobeček (8. třída) CLIL ve 4. třídě (Mgr. Nina Dyčenková) Od loňského školního roku se některé předměty, jako například prvouka, výtvarná výchova vyučují v angličtině. Tento způsob výuky, který na naší škole zkoušíme zavést, se nazývá CLIL. Celý projekt si klade za cíl, prohlubování a osvojování si znalostí anglického jazyka v reálných životních situacích. Do tohoto projektu jsem se přihlásila z důvodu, abych si doplnila slovní zásobu v anglickém jazyku a pokusila se porozumět rodilému mluvčímu ve vyučovacích hodinách. Nejprve jsem měla z projektu obavy, ale postupem času jsem si uvědomila, že při tvoření pracovních listů na hodiny prvouky a výtvarné výchovy si osvojuji nová slova, věty a získávám nové poznatky. V průběhu projektu jsem měla možnost komunikovat s rodilým mluvčím. Mým úkolem bylo se s ním domluvit na průběhu a obsahu hodiny. Projekt CLIL motivuje jak mě, tak i žáky a dodává nám větší pocit jistoty a sebedůvěry v této oblasti. Výuka je doplněna využitím interaktivní tabule. Pokud bych měla provést dosavadní hodnocení, projekt je velice přínosný. Žáci výrazně zlepšili své jazykové schopnosti a tak též vidím pokročení v gramatické stránce. Jako příklad uvádím vyjádření žáků: Teď jsem zjistila, že od té doby, co máme Alejandra, angličtina mi jde. Pracuje se mi s ním dobře. Paní učitelka vždy něco přichystá na hodinu a my s tím pracujeme. S Alejandrem si užíváme hodně zábavy a přitom se také hodně naučíme. Karolína Víchová (4. třída) V anglickém jazyce jsem měl dříve trojky a teď samé jedničky. Dalibor Došek (4. třída) Naučil jsem se nová slovíčka. Alex Čech (4. třída) Projekt CLIL začal od začátku školního roku. Alejandro k nám přichází na hodiny anglického jazyka, výtvarné výchovy a prvouky. V těchto hodinách jsem se dozvěděla mnoho nových slov. Paní učitelka vždy připravuje různé pracovní listy na interaktivní tabuli. Dana Kopecká (4. třída) Hodiny s Alejandrem jsou pro mě zábavné. Valentina Štafl ová (4. třída) Projekt CLIL pro mě znamená víc se naučit nových slov a pracovat s novým učitelem. Tomáš Vyhnal (4. třída) Projekt CLIL je velmi užitečný v životě. Projekt CLIL začal, když se na naší škole objevil Alejandro. Naše paní učitelka se anglický učí s námi. V projektu jsem se mnoho čemu naučila. Většinou máme Alejandra na prvouku, anglický jazyk a výtvarnou výchovu. Projekt CLIL je nejlepší projekt jak se naučit anglicky. V projektu se také učíme anglické písně. Na začátku hodiny s Alejandrem se učíme nová slova. Pro nás je tento projekt nový. Ve spolupráci s Alejandrem se anglický naučíme rychle. S Alejandrem se stýká celá škola. Projekt se mi moc líbí. Nikol Zímová (4. třída) CLIL v tělesné výchově (Roman Kotlář ml.) ZŠ A MŠ G. A. LINDNERA ROŽĎALOVICE Školní zpravodajství Nejen rozšiřování slovní zásoby o nová slovíčka z anglického jazyka, ale také možnost probudit v sobě a rozvinout jeho aktivní používání při konverzaci a vůbec zvýšit v žácích celkový zájem o tento jazyk. V tom já vnímám smysl projektu CLIL. V tělesné výchově si s žáky při různých aktivitách (jak tělocvičných, tak písemných) osvojujeme slovíčka, abychom dokázali nazvat a popsat různá sportoviště a prostředí, která můžeme využívat, náčiní a nářadí, které při cvičeních používáme, a samotná cvičení (polohy a pohyby celého těla, herní činnosti jednotlivce, atd.). Hodiny tělesné výchovy vnímám pro rozvoj komunikace jako specifi cké. Nabourávají formální prostředí učebny a žáci se stávají spontánnějšími. To může být pro plnění našich cílů velká výhoda. Ovšem vždy za předpokladu, že žáci chtějí. Několik žáků této přidané hodnoty v našich hodinách naplno využívá. Naplňují tak poslání projektu. Na druhou stranu v některých žácích tato metoda zájem stále nevyvolala, ať už ze vztahu, plynoucího k tělesné výchově či anglickému jazyku, nebo pro metodu samotnou. Anglický jazyk a matematika (Mgr. Markéta Drobečková) Zapojením do tohoto projektu se téměř pravidelně žáci setkávají na hodinách matematiky s rodilým mluvčím Alexandrem Barello, kterému říkáme Alex. S Alexem si v hodinách matematiky procvičujeme nejen matematiku, ale učíme se lépe porozumět anglicky mluvenému textu. Alex zadává jednoduché úlohy a pokyny v anglickém jazyce. Žáci počítají a pak sdělují anglicky své výsledky. V případě, že neporozumí hned, mohou anglicky požádat o zopakování zadání či vysvětlení nejasného pojmu. Žáci si tak procvičí nejen správnou výslovnost číslovek a fi xují si slovní zásobu. A jak hodnotí Alexovu přítomnost v hodinách samotní žáci? O tom vypovídají tři následující příklady: S Alexem se naučíme nová slova a můžeme mu třeba vysvětlit nějaký příklad. Nejlepší je, když nám diktuje příklady v angličtině. Angličtina je pro mě hodně důležitá, takže jsem ráda, když je s námi Alex i v jiných předmětech. Alex je přátelský. Eliška Kulichová (8. třída) Když nám Alex zadává anglicky příklady a úlohy, tak mě baví si to překládat společně se třídou. Alex je fajn a chová se k nám přátelsky. Slovíčka, která si říkáme, někdy známe nebo jsme je už slyšeli, a když jsou nová, tak si je píšeme a dobře 12 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

8 Z KŘINECKÉ ŠKOLY Základní škola více informací na: Mateřská škola Z KŘINECKÉ ŠKOLY V červnu jsme pro žáky I. stupně uspořádali v Krkonoších školu v přírodě a rodiče s dětmi si zasoutěžili při Křineckém desetiboji, který byl tentokrát spojen se dnem otevřených dveří v naší škole. Během letošních hlavních prázdnin byl vymalován pavilon B. Příchozí tak od nového školního roku vítá nejen žlutobílá spojovací chodba, ale také do oranžova laděný pavilon B. V pavilonu B jsme o prázdninách rovněž instalovali nové šatní skříňky pro žáky II. stupně. Každý žák naší školy má tak v současnosti svou uzamykatelnou šatní skříňku. Nový školní rok jsme slavnostně zahájili před vestibulem školy, kde se shromáždili žáci, rodiče, pedagogové a starosta městyse Křinec. Poté žáci deváté třídy odvedli nové prvňáčky do jejich třídy. Hned v prvním zářijovém týdnu proběhl v nádherném prostředí Malé Skály u Turnova náš třetí adaptační kurz pro žáky 6. a 7. ročníku. Do programu kurzu jsme nově zařadili sjíždění řeky Jizery na raftech a geocaching-hledání pokladu s pomocí GPS. V tomto školním roce jsme také začali s výukou anglického jazyka od první třídy, která tak navazuje na výuku AJ v mateřské škole. V průběhu tohoto roku proběhlo několik zajímavých akcí v MŠ. Jako každý rok i o letošních Velikonocích se děti spolu s rodiči na první jarní svátek opravdu připravili. Společně v MŠ vyráběli a zdobili květináče, misky a obrázky s jarními motivy. Některými výrobky jsme vyzdobili školku, ostatní si děti odnášely s velkou radostí domů. Na školní výlet se naše děti vždy velmi těší. Tentokrát se cesta do Prahy vztahovala ke školnímu projektu Cestujeme nazpátek. Děti viděly velmi zajímavý projekt Doba ledová a zvířata žijící v této době. Společná akce tatínkové a děti proběhla k příležitosti svátku matek. Všichni měli velkou snahu, aby se dárek pro maminku povedl co nejlépe. V měsíci červnu se uskutečnilo v mateřské škole Pravěké odpoledne. Už oblečení dětí, písničky, zajímavé soutěže např. prolézání pavučinou, malování na kameny, hod na šavlozubého tygra, napovídalo, že se vracíme do časů dávno minulých. Odpolední skotačení jsme ukončili opékáním buřtů. I když počasí nebylo ideální, nálada byla výborná. 14 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

9 FARMA POJEDY / MAS Svatojiřský les, o.s. FARMA POJEDY / MAS Svatojiřský les, o.s. POZNEJTE NÁŠ VENKOV TROCHU JINAK ORIENT MIX Taneční vystoupení dětí (Centrum pro všechny Jizbice) Místní akční skupina Svatojiřský les pořádala na farmě v Pojedech dne netradiční sobotu s názvem Poznejte náš venkov trochu jinak. Po ranní nepřízni počasí se akce vyvedla a účast návštěvníků byla ohromná. Jednalo se již o druhý ročník prezentace místní akční skupiny a Programu rozvoje venkova. Nedílnou součástí akce byl jarmark místních řemeslníků a výrobců, představení obcí regionu a přestavení masného skotu chovaného na zdejší farmě. Byl zajištěn bohatý doprovodný program, kterým provázel moderátor rádia Jizera Pepa Podolák. Na doprovodném programu se podílelo Centrum pro všechny s dětským vystoupením nazvaným Orient mix, mažoretky z Rožďalovic, svaz mladých ze Křince se Staročeskou besedou, Panna a Vorel, Jana Heryánová-Ryklová s Franatiškem Lamačem, Fortuna 77, mladí rockeři ze Všejan hudební skupina Razz a mnoho dalších, kterým patří ze strany MAS velké poděkování. Po celý den byla také zajištěna zábava pro děti od 1. Otevřeného spolku pro Všejany a Vanovice, která se nesla v duchu třídění odpadů. Povedená sobota byla obohacena ještě maskiádou olympiádou obcí ve 4 různých disciplínách střelba na terč ze vzduchovky, kvíz na téma lesnictví a myslivectví, soutěž v pití piva, soutěž chovatelů drobného zvířectva ta probíhala formou mini výstavy králíků, holubů, krocanů a slepic. MAS Svatojiřský les je organizace podpořená od roku 2009 programem LEADER, díky kterému jde do regionu ročně okolo Kč v dotacích na rozvoj venkova. Lobisti? Tvořivé ekologické dílny pro děti Vítěz soutěže chovatelů: Václav Kulhánek Společně při práci, společně u stolu... Jana Heryánová-Ryklová a František Lamač Projev prezidenta francouzského svazu masného skotu Maskiáda: Kvíz na téma myslivectví a lesnictví Vylosování vstupenek o živé jehně TV Žitoulice: kameramanka Barbora Diblíčková 16 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

10 SK ŽITOVLICE POJEDY SK ŽITOVLICE POJEDY Turnaj v malé kopané o Pohár Akademika videoklipy na TVŽ: července 2012 Legendy Žitovlic pózující část mužstva Vítěz turnaje: Slavoj Dymokury Akce ze zápasu Škodná versus Čech tým Čemu se divíš? Ono je to kulatý a skáče to! Místní ženské družstvo fotbalistek Slůňata Žitovlice při exhibičním utkání proti Legendám Žitovlic a jeho hvězda Miluška Holerová v útočných manévrech Hvězdy Pojedy Mužstvo sice mělo hlavního gurua pojedské návsi, ale hrálo jen na krásu, a tak skončilo na výborném 8. místě, těsně za Legendami Žitovlic Foto: J. Kříž, A. Jurčová 18 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

11 SK ŽITOVLICE POJEDY SK ŽITOVLICE POJEDY Vítěz turnaje v kopané Memoriálu Zdeňka Svobody: SK Žitovlice-Pojedy, 11. srpna LET ZALOŽENÍ SPORTOVNÍHO KLUBU Zahájení exhibičního utkání mezi starou a mladou gardou 18. srpna 2012 Foto: M. Malý Podzimní zápasy / sezona Společná fotka účastníků exhibičního utkání K vidění byly historické informace a fotografi e členů sportovního klubu sobota 17:00 Žitovlice Křečkov A 3:3 (3:0) Novák J. 3x sobota 17:00 Košík Žitovlice 2:1 (2:0) Knap D sobota 17:00 Žitovlice Vestec 0:1 (0:1) neděle 16:30 Straky B Žitovlice 5:1 (4:0) Malý M sobota 16:30 Žitovlice Mcely 3:2 (3:1) Knap D. 2x, Novák J sobota 16:30 Netřebice Žitovlice 1:5 (1:1) Knap D. 2x, Buka P., Holer V., Novák J sobota 16:00 Žitovlice Chleby 2:0 (1:0) Knap D. 2x sobota 16:00 Žitovlice Dvory 2:1 (1:0) Fajman T., Břichnáč M neděle 15:30 Hr. Jeseník B Žitovlice 1:3 (0:2) Břichnáč M., Knap D., Zvěřina T sobota 14:30 Žitovlice Všechlapy B Odloženo pro špatný terén (sníh) na od 14 hod neděle 14:00 Křinec Žitovlice 4:0 (1:0) Fanda Nejedlý - přivítání účastníků Stará garda v šatně Závěrečné exhibiční kopy na PET lahev Tabulka po neúplném 11. kole podzimní sezony Střelci branek podzimu 2012 Rk. Tým Záp Skóre Body 1. Dvory : Křečkov A : Všechlapy B : Hrubý Jeseník B : Křinec : Straky B : Žitovlice : Chleby : Košík : Mcely : Vestec : Netřebice :47 3 Knap David 8 Novák Jaroslav 5 Břichnáč M. 2 Holer Vít 1 Fajman Tomáš 1 Malý Martin 1 Buka Petr 1 Zvěřina T. 1 Celkem 20 Stará garda Mladá garda Foto: J. Kříž, A. Jurčová 20 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

12 GALERIE POJEDY / KRCHLEBY Lidová poezie žije! Humorná ochutnávka hudby, poezie, divadla a vína MAS Svatojiřský les, o.s. pořádala v sobotu v Galerii Pojedy kulturní večer s názvem Lidová poezie žije! Během vystoupení zazněly písně z Moravy, Moravského Slovácka, Horňácka, Slovenska i Hané. Zazněly také nově zkomponované písně v lidovém duchu. To vše v netradičním provedení na housle a kytaru. Mezi písněmi probíhala skupinová recitace lidových básní s dobrovolníky z publika. Jako jemnou nití byl večer protkán ochutnávkou šesti vzorků vín s citlivým výkladem Antonína Bukovského, vinaře každým coulem. Diváci nebyly ochuzeni nepřítomností Zdeňka Korčiána, který se kvůli natáčení dokumentu nakonec omluvil, protože jako host zazpívala Terezie Rotterová. video na TVŽ: VIII. MEZINÁRODNÍ BIENÁLE KRESBY V PLZNI 2012 Kresba o zabíjačce v Pojedech na mezinárodní výstavě V květnu tohoto roku poslal pojedský výtvarník Martin Sausage Dohnal pět svých velkých kreseb do mezinárodní soutěže v Plzni. Porota vybrala kresbu Zabíjačka do hlavní výstavy bienále. Ačkoli Dohnal neobdržel žádnou z cen udělovaných na vernisáži, samotná účast ve výstavě mezi evropskými výtvarníky je úspěchem. Mezinárodní Bienále kresby je považováno za celosvětově ojedinělou aktivitu, jež si za dobu svého trvání vydobyla výrazné postavení nejen v České republice, ale i v Evropě. V tomto roce porota obdržela 1603 kreseb z 38 zemí od 437 autorů. Pro porotu nebylo snadné z obrovského počtu přihlášených uměleckých děl vybrat pouze 120 pro závěrečnou výstavu. Porota postupovala s mimořádnou pečlivostí, každá jednotlivá kresba byla prostudována a podrobena diskuzi. Díky vysoké kvalitě odevzdaných děl bylo obvzlášť obtížné dospět ke konečnému rozhodnutí, která z děl vystavit. Kresba je jedním ze základních vyjadřovacích prostředků člověka, jako je řeč a písmo. Kresbou se člověk vlastně vyjadřoval dříve než písmem. Skrze kresbu si člověk uvědomuje sám sebe, sděluje své pocity, snaží se postihnout svět kolem sebe... Slivovička text, hudba: David Rotter Na jabloň si vyskočím natrhám si hrušky až to všecko posbírám v košíku mám švestky Ze švestek se ráda dělá marmeláda potemnělá já však nejsu na džem dám ji kvasit rázem slivovička to je má frajárečka tekutá všecko smutno které je ona ze mě vyleje Na vernisáži Bienále byly příromni významní lidé společenského života V. ročník ukázky lidových řemesel v Krchlebech Obec Krchleby a Svaz žen Krchleby pořádaly 29. září 2012 v areálu základní školy a tělocvičny Krchleby další ročník ukázek lidových řemesel. V rámci akce vystoupili Dětský folklórní soubor Šáteček, Šporkovjanka z domova důchodců z Lysé n.l., Česká beseda z Oskořínka a šermíři. Po celý den probíhaly tvořivé dílny pro děti, které připravil 1. Otevřený spolek pro Všejany a Vanovice. Na tradičním jarmarku řemeslníků bylo možno vidět např. drátování, šperky, vazby květin, keramika, paličkování i řezbáře. Nestandardní lidové řemeslo prezentoval M.S.Dohnal, skulptury z ytongu. Jozef Miklovič umělecký řezbář (Bobnice) Prezentace skulptur z ytongu Martin Sausage Dohnal (Pojedy) Bienále bylo pořádáno pod záštitou České komise pro UNESCO a Mezinárodní asociace výtvarného umění Evropa Námětem kresby byla skutečná zabíjačka v Galerii Pojedy Foto: FG Foto: KL 22 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU 2012 ZVONIČKA LISTOPAD ROKU

13 Chovatelské úspěchy Stanislava Kulhánka Kolekce burgundských králíků ze Žitovlic se připravuje na evropskou výstavu v Lipsku Burgundský králík je masné plemeno s dobrou výtěžností původem z Francie. U nás se mezi chovateli objevilo začátkem 70. let. V Žitovlicích jej od roku 1987 jako první chová pan Stanislav Kulhánek. V roce 1992 s tímto plemenem získává první velké vítězství na národní výstavě mláďat králíků ve Slavkově a dosud nasbíral už pěknou řádku ocenění, diplomů a trofejí. Toto plemeno bylo k vidění i na nedávné velké akci Poznejte náš venkov, kde byla pro návštěvníky připravena malá výstava regionálních chovatelů výběr králíků, holubů a slepic. V současné době pan Kulhánek připravuje kolekci na mezinárodní výstavu v Lipsku. BURGUNDSKÝ (BU) Vznik tohoto starého středního plemene není přesně určen. Za jeho předky se považují stájoví načervenalí králíci z území dnešní Francie. Burgundský králík váží 4,00 až 5,00kg a je výrazně masným plemenem. Barva krycího chlupu je naším Vzorníkem předepsána jako žlutočervená s předností žlutého odstínu. Divoké znaky jsou světlejší. Bu je plemenem, jehož standart je v chovatelské Evropě jablkem sváru v každé zemi je předepsán poněkud jiný barevný odstín. V původní Francii se třeba předepisuje tmavší, až červený odstín. Plemeno jako takové je velmi vhodné pro začátečníky a jatečná výtěžnost je mnohdy daleko vyšší než u třeba novozélandského bílého králíka, což se na první pohled nezdá. Na obrázku žitovlický burgundský králík, samec 1,0 šampion speciální výstavy klubu v Nezvěsticích a člen kolekce, která vyhrála celostátní výstavu mladých králíků v Hodoníně v září 2012 Kluci burgundští a jejich trofeje na mistrovství republiky v Holicích Foto: Pavol Grígeľ Fotomontáž: MSD