Přehled zpráv. Oč jde na praţské FSV? ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_ Petr Ţantovský_

Transkript

1 Přehled zpráv NEDĚLNÍ VIDEOZHOVOR: Petr Ţantovský: Za posledních dvacet let se skutečně česká ţurnalistika zlepšila ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Vlastní zpráva ČM + RTA (vb) Oč jde na praţské FSV? ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Petr Ţantovský Diskriminující rutina České televize Lidové noviny ~ str. 11 ~ Diskuse Vylepte si na plot svého oblíbeného politika parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Parlament ČR Matěj Pálka Radim Wolák z Univerzity Karlovy přednášel na gymnáziu Sokolovský deník ~ str. 03 ~ Sokolovsko (kš) TOP 09: Nová strana plná starých lidovců ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tribuna Matěj Trávníček Zoo v paneláku, jak ji všichni dobře známe Děčínský deník + deníky: Chomutovský, Jablonecký, Liberecký, Litoměřický, Mostecký, Teplický, Ústecký, Ţatecký a lounský ~ str. 06 ~ Publicistika JANA SOUKUPOVÁ Lesk a bída vysokoškolských ţebříčků Lidové noviny ~ str. 25 ~ Akademie JAN KOUCKÝ, ALEŠ BARTUŠEK Politická scéna před volbami ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6 Někdo zrcadlo nesnáší Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Publicistika LUDĚK NAVARA Štefan Švec: Ţurnalistika na pranýři novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON Štefan Švec, SALON Z redakční pošty Právo ~ str. 06 ~ Publicistika dopisy Respekt + respekt.cz ~ str. 07 ~ Dopisy Plné znění zpráv 1

2 Novináři budou mít svůj pořad Strategie ~ str. 10 ~ News domácí (red) Souboj titánů ct24.cz ~ str. 00 ~ Historie.cs (eu) ČT24 Kaňky.cz odhalují chyby v českých médiích parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy cti Ţurnalistika na pranýři ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Štefan Švec ŢURNALISTIKA NA PRANÝŘI Právo ~ str. 06 ~ Café - Salon ŠTEFAN ŠVEC CESTA DO PRAVĚKU Reflex +reflex.cz ~ str. 58 ~ Causa Speciál Jan Gerbert Média bez zrcadla A2 ~ str. 33 ~ Média filip pospíšil Hodnocení českých vysokých škol: filozofické, teologické a sociální fakulty lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidové noviny Ţurnalistika, tomu rozumí kaţdý ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Barbora Osvaldová Janeček chce opravovat české novináře E15 + e15.cz ~ str. 01 ~ Titulní strana Aleš Borovan Filozofické, teologické a sociální fakulty Lidové noviny ~ str. 30 ~ Akademie Jak je to s tím většinovým volebním systémem? ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tribuna Matěj Čadil Pojednání o ţurnalistice praţské ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Tereza Holanová Sdruţení Ferdinanda Peroutky Plné znění zpráv 2

3 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 21:10 Člověk a obec Proces tvorby evropské legislativy na příkladu směrnice o trzích finančních nástrojů euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Evropské právo Chystám se na stáţ aneb Chvíli před odjezdem finance.cz ~ str. 00 ~ VysokéŠkoly.cz Krize si ţádá výběrová řízení Fresh marketing ~ str. 32 ~ Komentáře Pořadí ekonomických fakult Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Vysoké školy Brno převálcovalo konkurenci Hospodářské noviny + kariera.ihned.cz ~ str. 12 ~ Vysoké školy - sociologie Jana Machálková Galerie vítězů: Nejlépe hodnocené fakulty Hospodářské noviny ~ str. 02 ~ Vysoké školy Špičková ekonomie? Na fakultě sociálních věd Hospodářské noviny + kariera.ihned.cz ~ str. 04 ~ Vysoké školy - ekonomie jana Machálková Nejlepší školy podle aktuálního ţebříčku HN Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ Jana Machálková O vedení ústavu pro studium totalit se utká pět lidí včetně šéfa Ţáčka zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy idnes.cz / Domácí idnes.cz, Jan Wirnitzer Novinářská léta pod psa ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Mariana Pítrová Byznys Rádţendry Pačaurího Lidové noviny ~ str. 25 ~ Orientace/věda JOSEF MATYÁŠ Ţenský hokej mě dojímá. Je hezký Sport ~ str. 01 ~ Overtime - příloha MIROSLAV HORÁK Do posledního dechu Host ~ str. 04 ~ Uvízlé věty Plné znění zpráv 3

4 Mladí ţurnalisté nesouhlasí s kritikou Respektu denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov Lucie Paseková Před čtyřmi lety bych do toho býval šel Lidové noviny ~ str. 28 ~ Akademie RADKA KVAČKOVÁ MÉDIA: Marek Švehla: Výchova novinářů v Čechách ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se Publikováno v týdeníku Respekt, str. 06, rubrika: dopisy, autor: Marek Švehla (OB) TISKOVÁ ZPRÁVA: Nedělní pořady na ČT1 lámaly rekordy ve sledovanosti ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva České televize - Ladislav Šticha (vom) Čeští nezaměstnaní atakují hranici 10 procent ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika ČT24 Nedělní pořady na ČT1 lámaly rekordy ve sledovanosti digizone.cz ~ str. 00 ~ Akademický rok 2010/ Literární noviny ~ str. 06 ~ Kam na vysokou školu? NA OKRAJ DNŮ louc.cz ~ str. 00 ~ Úspěch severské efektivity Švédské předsednictví v Evropské unii Mezinárodní politika ~ str. 30 ~ Vztahy a problémy Miloš Brunclík Za al-káidou v Jemenu Respekt ~ str. 03 ~ Editorial ERIK TABERY Výchova novinářů v Čechách Respekt ~ str. 06 ~ Dopisy Marek Švehla Jana Malíková Na vnitru uţ po mně autogramy nechtějí Strategie ~ str. 24 ~ Lidé Zdeněk Strnad Prezidentské volby na Ukrajině: Janukovičovo těsné vítězství Z1 ~ str. 19 ~ 18:30 Zprávy NEDĚLNÍ DISKUSNÍ POŘADY ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se Vlastní zpráva ČM, (bk) Plné znění zpráv 4

5 Do Otázek Václava Moravce zavítá premiér Fischer i praţský primátor ct24.cz ~ str. 00 ~ Média ČT24 Fischer chce zavést opatření NERVu, třeba zrušit tabulkové platy pro náměstky ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika ČT24 Státní rozpočet ČT 1 + ČT24 ~ str. 02 ~ 12:00 Otázky Václava Moravce Cesta k euru ČT 1 + ČT24 ~ str. 03 ~ 12:00 Otázky Václava Moravce Pochybné tendry, veřejný plýtvání ČT 24 ~ str. 02 ~ 13:05 Otázky Václava Moravce II. 38 opatření proti krizi ČT 24 ~ str. 03 ~ 13:05 Otázky Václava Moravce II. Švejnar: Pro Českou republiku jsou lepší niţší daně s větším počtem firem kurzy.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika Editorial: Za al-káidou v Jemenu respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Erik Tabery Výchova novinářů v Čechách respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz Redakce Respekt Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce neděle 7. února digizone.cz ~ str. 00 ~ Nepopulární správce Magazín Víkend DNES ~ str. 05 ~ Téma týdne (vdo) TISKOVÁ ZPRÁVA: Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce neděle 7. února ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva České televize - Ladislav Šticha (vom) Dvě cesty z evoluční pasti všeobecného volebního práva ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tribuna Tomáš Richter OVM hostí premiéra Jana Fischera ct24.cz ~ str. 00 ~ Média ČT24 Plné znění zpráv 5

6 Úřad vlády vydal broţuru na pomoc boji proti homofobii v českých školách ČRo 6 ~ str. 05 ~ 22:10 Studio STOP V Mnichově o bezpečnosti ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6 Bezpečnostní konference v Mnichově ČT 24 ~ str. 01 ~ 08:30 Zprávy Bankéř s licencí na taekwondo Lidové noviny ~ str. 18 ~ Byznys/lidé JAROSLAV KRUPKA Brejlovci v kurzu MF plus ~ str. 18 ~ Téma Lucie Hášová Truhelková Obama slibuje přitvrdit vůči Číně, Peking vrací úder aktualne.cz ~ str. 00 ~ Asie a Pacifik - Zahraničí Roman Gazdík TISKOVÁ ZPRÁVA: Média a politika hlavními tématy přípravného setkání summitu ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva Asociace pro mezinárodní otázky - Sue Nguyen, (mai) Diplomatická roztrţka ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře SLUNCE ZA VŠECHNY NAŠE PRACHY Hospodářské noviny ~ str. 11 ~ Trendy a analýzy Miroslav Zajíček Více megapixelů, lepší fotky? Ne, je to marketingový švindl, varují experti technet.cz ~ str. 00 ~ Technet.cz / Foto & Kamery Technet.cz, Pavel Kasík Václav Bartuška: Na energii máme svaté právo! Opravdu? Tak něco obětujme zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy idnes.cz / Kavárna Václav Bartuška, diplomat Diváci mají krize vysílané v televizi plné zuby ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika ČT24 Tématem je homofobie v českých školách a společnosti ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP Kolik lidí se hlásí na VŠ a kolik uspěje Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Vzdělávání Plné znění zpráv 6

7 MÉDIA: Heda Čepelová: Děkan Končelík jmenoval proděkana pro PR, kvůli Respektu ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se Publikováno na serveru dne , autor: Heda Čepelová (bm) Reakce na krizi - Češi jako ostatní Evropané ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Milan Šmíd Reakce lidí na krizi ČT 24 ~ str. 13 ~ 21:10 Ekonomika ODS: Propustíme tisíce úředníků Lidové noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana LENKA ZLÁMALOVÁ Při škrtání není pro ODS nic tabu. Chce propustit 15 tisíc lidí lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna Lidové noviny, Lenka Zlámalová PERSONÁLIE Právo ~ str. 14 ~ Trhy & ekonomika MPO: Tiskovým mluvčím se stal Pavel Vlček parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm Ministerstvo průmyslu a obchodu Co přinesl den (sobota ;30. ;ledna) reflex.cz ~ str. 00 ~ Reflex.cz - Doleţal B. Bohumil Doleţal Výchova novinářů v Čechách Respekt ~ str. 27 ~ Společnost - ţurnalistika MAREK ŠVEHLA ODS má proti krizi ESO z nezávislých ekonomů tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/Zprávy/Ekonomika tn.cz / Mediafax Plné znění zpráv 7

8 Plné znění zpráv NEDĚLNÍ VIDEOZHOVOR: Petr Ţantovský: Za posledních dvacet let se skutečně česká ţurnalistika zlepšila ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark Vlastní zpráva ČM + RTA (vb) Hostem dnešního videorozhovoru byl Petr Ţantovský, vedoucí katedry mediální studií na Univerzitě J.A.Komenského. Hned první otázkou moderátorky Barbory Pŧlpánové bylo, zda vŧbec potřebuje novinář ţurnalistiku studovat. "Jeden extrém říká, ţe ţurnalistiku je nutné studovat, protoţe se tam člověk vybaví základními novinářskými dovednostmi. Druhý názor je, ţe pokud novinář umí česky, je pro něj dŧleţitější být vzdělám v konkrétním oboru. Hodně to platí třeba pro ekonomické novináře. Pravda bude asi někde ve prostřed. Škole,na které jsem studoval já, Fakultě ţurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, se tenkrát, celkem po právu, říkalo nejlehčí gympl v Praze. Mediální teorii jsme prostě neměli. Za dvacet let demokracie přešla ta fakulta do opačného extrému," popisoval Ţantovský dnešní situaci, kdy je fakulta kritizována pro nedostatek praktického ţurnalismu. Zároveň však ocenil práci Jan Jiráka, jednoho z profesorŧ mediální teorie na fakultě sociálních věd UK. "Fakulta sociálních věd hodně hledá a nachází souvislosti mezi ţurnalistikou a sociologií, nebo psychologií. Moţná trochu méně, neţ by měla, po mém soudu, se věnuje vztahu médií a politické scény, nebo ekonomických zájmŧ, coţ jsou podle mého názoru fatální témata dnešního postavení médií," zhodnotil. Zmínil také nový odborný internetový časopis Svět komunikace, který zřizuje katedra mediálních studií Univerzity J. A. Komenského a který zahájí svojí funkci v nejbliţší době. "Za dvacet let se skutečně česká ţurnalistika zlepšila. Věc se kterou jsme se ještě nevyrovnali, je pojem publicistická nezávislost. Kaţdé noviny jsou nezávislé, kaţdý novinář je nezávislý. Neexistuje ţádná nezávislost. V zahraničí kaţdé médium nějakým zpŧsobem demonstruje svoji afinitu k určitému názorovému spektru. V Čechách je takový trend všeobjímajícího středového liberalismu, který skrývá absenci pevného novinářského názoru," kritizuje ke konci Ţantovský současnou situaci ţurnalistiky v Čechách a jako příklad uvádí přecházení novinářŧ mezi médii s odlišným světonázorem. "Novinář který pracuje pro CNN je pro FOX TV nepouţitelný a v tom je ten rozdíl. U nás, jako bychom se za to styděli." Celé video naleznete zde. URL Oč jde na praţské FSV? ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark Petr Ţantovský Jakkoli by bylo správné, abych se jako pracovník konkurenční firmy nevyjařoval k debatě o kvalitách praţské Fakulty sociálních věd, toto téma je na stole uţ týdny a ve více či méně odborných kruzích se stále provětrává. Něco k tomu tedy říci musím a chci. A předesílám ještě jednou, ţe pracuji u konkurence. Praţská Fakulta sociálních věd má přímou předchŧdkyni ve Fakultě ţurnalistiky (do 1990). Chceme-li mentalitu této školy pochopit, je třeba vzít v potaz předně její historii. Vznikla v roce 1960 jakoţto Institut osvěty novinářství. Koncem šesté dekády se propojila s některými katedrami Filosofické fakulty a byla nakrátko zřízena Fakulta sociálních věd a publicistiky. Tato fakulta byla ale tehdejší politickou elitou (právem) spojována s obrodným hnutím Praţského jara. V roce 1972 tak na troskách této škola vznikla Fakulta ţurnalistiky. Během 70. a 80. let byla povaţována primárně za školu politickou, protoţe reţim obecně ţurnalistiku označoval především za politickou práci. Teprve v druhé pŧli 80.let se na Fakultě ţurnalistiky začaly objevovat náznaky relativně otevřenějšího myšlení a diskuse, přicházeli někteří tehdy mladí pedagogové, s jistým zpoţděním tam rezonovala gorbačovská perestrojka. Plné znění zpráv 8

9 Proč to připomínám? Protoţe tato fakta jsou jednou z moţných odpovědí námitkám, které jako první vyňal na světlo světa Marek Švehla v Respektu ve svém článku Výchova novinářŧ v Čechách. Právě ten odstartoval debatu o podobě a smyslu Fakulty sociálních věd, v níţ se střetávají názory studentŧ i pedagogŧ, novinářŧ z praxe i teoretikŧ, urputných zastáncŧ i stejně nekompromisních odpŧrcŧ dnešní FSV. To vysvětlení, které nabízím a které plyne z úvodní historické explikace, je toto: Jestliţe komunisté líčili ţurnalistiku jako především praktickou disciplínu v duchu leninské teze o tisku jakoţto kolektivním agitátorovi, propagandistovi a organizátorovi, pak logickým únikem před takto hrubě zjednodušenou poučkou je útěk k teorii. Díky zmíněným mladším pedagogŧm v 80.letech začala pomalu do útrob Fakulty ţurnalistiky pronikat mediální teorie. Sice se nevyučoval Innis, McLuhan, Postman, dokonce ani Habermas, ale někteří učitelé té školy se uţ v těchto jménech dobře orientovali a začali se jejich teoriemi odborně zabývat. Kdyţ pak přišel konec totality, byli odborně připraveni a naskočili na volného koně. Rozhojnili teoretickou výuku na škole patrně zčásti i na úkor výuky praktické. Ti lidé, o nichţ mluvím, jsou nejvýrazněji reprezentování profesorem Janem Jirákem, který na školu přišel v roce 1984 a od té doby se vyprofiloval v nejfrekventovanějšího českého médiologa. Logicky to muselo být znát na výuce, jíţ udával směr. Jestliţe dnes kritikové vyčítají Fakultě sociálních věd jistou odtrţenost od ţivota a praktické novinařiny, měli by si být vědomi, kam mŧţe vést uplatnění principu opačného extrému (viz výše). Příčí se mi redukovat tento zápas o charakter FSV jen na osobní rivalitu, kariérní ambice jednotlivcŧ a prostý mocenský souboj, ač v těch událostech všechny tyto věci mají své místo. Moţná ale přece jen jde víc o výše uvedený princip. A to je pak teprve relevantní dŧvod k diskusi. Petr Ţantovský URL DISKUSE Diskriminující rutina České televize Lidové noviny str. 11 Diskuse Kdo dal právo České televizi vyloučit malou stranu z diskuse v pořadu Otázky Václava Moravce Speciál? Vyšachovat ji před voliči z myšlenkového rámce stran s pravděpodobným parlamentním zastoupením? Skrýt jejího kandidáta? Nebyla to ani necelá tisícovka respondentŧ regionálního prŧzkumu, ani ne o mnoho větší vzorek prŧzkumu celostátního, který dokonce pracuje s nerozhodnutými voliči. Sama ČT dovolila své rutině, jak ji nastavila v roce 2006, aby narušila vyváţenost. Ve Speciálu z Karlovarského kraje byly ve výsledcích prŧzkumu zobrazeny pouze strany, které přesáhly pětiprocentní hranici. Další strany byly shrnuty pod hlavičku ostatní. Nejen, ţe tedy nešlo poznat, jak si stojí. Především nebyla zohledněna moţná statistická chyba, na hladině dvou procent. Kdyţ některá strana v prŧzkumu dostala i jen tři procenta, stále se její šance mohou reálně pohybovat kolem pětiprocentní hranice. Proč nemŧţe být nabídnut budoucímu voliči kontakt s takovou stranou alespoň prostřednictvím telemostu, jak navrhovali zelení? Další kámen úrazu tkví v povaze voleb do sněmovny, které má Česká republika před sebou. Mandáty nebudou přidělovány na základě regionálního rozvrţení, ale na základě celkového počtu hlasŧ na celostátní úrovni. Pokud se tedy voliči rozhodnou pro stranu, která moţná v regionálním prŧzkumu pro Českou televizi překonala pětiprocentní hranici, ale na celonárodní úrovni takovou podporu nezíská, mohou být oprávněně zklamáni, ţe jejich hlas propadl. Česká televize má představit před volbami do sněmovny především strany, které pravděpodobně získají mandáty. Ve Speciálu by tedy měl být nejen zobrazen celostátní prŧzkum, ale především zohledněny hypotetické počty mandátŧ jednotlivých politických stran. Pohlédneme-li na přepočet mandátŧ, který STEM zveřejnil na svých stránkách, okamţitě začneme postrádat přítomnost zástupce KDU-ČSL v karlovarském Speciálu. Divák určitě ocení interaktivitu a zajímavost formátŧ, se kterými Česká televize přišla. Občan a volič ale ocení objektivitu, která má být posláním veřejnoprávní televize. Objektivita je adekvátní prostor. Plné znění zpráv 9

10 O autorovi Lenka Soukupová, studentka oboru Mediální studia na Fakultě sociálních věd UK Vylepte si na plot svého oblíbeného politika parlamentnilisty.cz str. 00 Parlament ČR Matěj Pálka Hudební festival Mezi ploty je akcí zaštiťující setkání pacientŧ psychiatrických léčeben a lidí z venku". Chystají pro voliče něco podobného strany kandidující v v květnu do parlamentu? Ne docela. Ale ploty budou ve volbách hrát svou roli. Voliči si na ně mohou přibít plakáty své oblíbené strany. A pokud se rozhodnou jít v propagaci ještě dál, mohou se vyvolenou stranou doslova obklopit. A tak trávit čas se svojí oblíbenou stranou na facebooku, otevřít si dveře s jejím plakátem a vstoupit do auta polepeného stranickými samolepkami. S nápadem kampaně, kdy věrní voliči pomohou své straně s propagací, přišli lidovci před posledními volbami do evropského parlamentu. Jiţ tehdy u toho byl dříve lidovec, nyní volební manaţer TOP 09, Jaroslav Poláček. KDU-ČSL: Máme dobré nápady Poláček pro ParlamentníListy.cz uvedl, ţe nápad vznikl v roce 2008 a byl jsem v týmu lidí, kteří se podíleli na jeho uskutečnění. Vedl jsem kampaň do evropských voleb." Tento nápad uplatňuje i ve svém novém politickém pŧsobišti. Dokonce prý úspěšněji neţ u lidovcŧ. TOP 09 má s ploty větší úspěch neţ KDU. Rozjeli jsme navíc věci, co KDU nemá," chlubí se Poláček. Spustili jsme například na youtube projekt videomedajlónkŧ," pokládá za originální součást kampaně volební manaţer TOP 09. Hynek Jordán z ústřední kanceláře KDU-ČSL se nad pouţitím plotové kampaně u jiných stran nepozastavuje. Dokazují tím, ţe KDU-ČSL má dobré nápady a ţe se nejspíše vyplatí je kopírovat," uvádí pro ParlamentníListy.cz Jordán. Sami lidovci v plotech hodlají dál pokračovat. Dŧvody k navázání určitě mají. Úspěch tento typ kampaně zaznamenal jiţ při volbách do Evropského parlamentu. Tehdy se jednalo cca o 20 tisíc kusŧ, nyní je nárŧst o několik tisíc navíc. Úspěch byl výrazný - lidé byli nadšení, ţe se mohou osobně do kampaně nějakým zpŧsobem zapojit," líčí Jordán. Kníţecí kočár parkuje na zahrádce V této kampani však pouhé ploty nestačí. Znovu pořádáme akci ploty, do níţ máme jiţ nyní zamluveno přes 25 tisíc ploch našich členŧ a sympatizantŧ (ploty, štíty domŧ, zahrádky, billboardy). Předpokládáme ještě určité zvýšení v předvolebním období. Máme nově akci auta, kde budou řidiči jezdit se stínítky s logem KDU-ČSL. Zatím se jedná o několik tisíc zájemcŧ," nastiňuje kampaň Jordán. Zda lidovci přinesou ještě další podobné akce se zatím zdráhá prozradit. Kromě aut a plotŧ uvaţujeme ještě o dalších podobných akcích, ale to zatím nebudeme specifikovat," dodává tajemně. Naproti tomu Poláček uţ má jasnou představu, čím své voliče TOP 09 zaujme a s ParlamentnímiListy.cz se o své myšlenky podělil. Projekty na práci se svými fanoušky uţ dělají všechny strany. Ale my nechceme lidi vyuţívat jen na výpomoc s reklamou," upozorňuje Poláček a naznačuje, co TOP 09 chystá. Jsem rád, ţe jsou lidé ochotni se zapojit do naší kampaně. Moc si toho váţím a plánujeme proto projekt, ve kterém s nima budeme dál pracovat. Bude to systém se sociálními sítěmi. Debaty s lidmi povede TOP 09 i po volbách," slibuje Poláček. A co, krom okřídleného slibu, mohou od TOP 09 její příznivci očekávat v následujících měsících? Plánujeme do března zhruba aktivit, z nichţ polovina je na internetu a polovina se týká nějaké přímé aktivity," líčí představy Poláček. Jednu konkrétní činnost pro ParlamentníListy.cz přiblíţil: Plánujeme například na březen Plné znění zpráv 10

11 akci 1000 kočárŧ pro kníţete". Lidé v Plzeňském kraji si umístí reklamy na své vozy - kočáry. Je tam i povedený dvojsmysl, protoţe lídrem kandidátky TOP 09 v Plzni je právě další náš kníţe - Jaroslav Lobkowicz." Předvolební válka, nebo předvolební veselka? Zdá se tedy, ţe strany jiţ nebudou pouze pronajímat rŧzná vozidla a reklamní plochy, jimiţ opanují veřejný prostor. V této kampani se pomocí svých příznivcŧ pokusí dostat i do prostoru soukromého, do lidské kaţdodennosti. Jan Kubáček, který se na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK věnuje politické komunikaci, nachází pro tento typ kampaně pochopení. V zahraničí je to trend. Strany musí zaujmout něčím originálním v současné volební kampani," upozorňuje. Jedná se o formát kampaně, který se jiţ osvědčil v zahraničí. Určitě to funguje. Pokud je to ovšem vkusné," upozornil pro ParlamentníListy.cz Kubáček. A jak to bude vypadat, aţ věrní voliči a členové všech stran budou mít polepená auta, vrata a kdo ví, co ještě? Nebojí se politické strany prohloubení polarizace společnosti? Nebojí. Mohu mluvit pouze za KDU-ČSL. Tedy v našem případě z toho obavy rozhodně nemáme. S ţádnou negativní reakcí jsme se zatím nikde nesetkali," uklidňuje Hynek Jordán. Volební manaţer TOP 09 Jaroslav Poláček k tomu dodává: Není třeba se obávat, spíš to vede k vytváření komunity neţ k diferenciaci společnosti. Nedávno jsem jel po dálnici a řidič autobusu mě předjel a zatroubil na mě. Podíval jsem se, o co jde, a zjistil jsem, ţe na mě troubil, protoţe měl taky naši samolepku." Ani Jan Kubáček se neobává, ţe by masové rozšíření samolepek a plakátŧ napříč stranami mělo za následek politickou polarizaci společnosti. Spíš je přesvědčen, ţe by se tím potenciál takto vedených kampaní vyčerpal: Samolepky na autech, plakáty na plotech, to je zpŧsob komunikace, který je postaven na exkluzivitě a originalitě. U masového pouţití by to zevšednělo." Mezi polepenými ploty tak pravděpodobně ţádná zákopová válka nevypukne. Lidé se i v předvolební době mohou procházet mezi domy fanouškŧ rŧzných stran, aniţ by se měli čeho obávat. Ale řidiči si budou asi muset zvyknout, ţe se netroubí jen ve svatebním prŧvodu ale i před volbami. Foto: kdu.cz URL Radim Wolák z Univerzity Karlovy přednášel na gymnáziu Sokolovský deník str. 03 Sokolovsko (kš) Sokolov - Minulý týden se Gymnázium Sokolov ponořilo do světa masových médií a reklamy. Tato témata totiţ přišel probírat se studenty třetích a čtvrtých ročníkŧ Radim Wolák, který pŧsobí na katedře mediálních studií Univerzity Karlovy a v Centru pro mediální studia. Ve čtvrtek to u vás bylo moc fajn. Učil jsem pár let na gymplu a v tomhle prostředí je mi vţdycky příjemně, říká Radim Wolák. Ten se zaměřuje především na problematiku mediální gramotnosti a mediální výchovy. Velkou část své přednášky věnoval rovněţ tématu reklama. Téma jeho přednášky bylo zajímavé a podané zábavným zpŧsobem. Na druhou stranu ale byly ty dvě hodiny tak nabité, ţe vŧbec nezbyl čas na dotazy. Také jsem čekala, ţe se dozvím nějaké informace o praţské fakultě sociálních věd, kde pan Wolák učí a já tam podávám přihlášku, říká maturantka Michaela Čermáková. Ta prý rozhodně nemŧţe říct, ţe by se během besedy nudila. A to byl podle organizátorky besedy, profesorky Ivy Kloudové, jeden z hlavních účelŧ. Chceme našim studentŧm především zpestřit výuku, Plné znění zpráv 11

12 informuje Kloudová s tím, ţe právě proto se sokolovské gymnázium snaţí zvát ty nejzajímavější osobnosti z celé České republiky. Na pŧdu Gymnázia Sokolov v tomto školním roce vŧbec dorazilo mnoho zajímavých lidí, kteří zde se studenty besedovali na nejrŧznější témata. Milan Palmer zde líčil neuvěřitelné záţitky s bratry Mašínovými, Jiřina Šiklová, jedna z předních socioloţek v České republice, dávala zas studentŧm jadrné rady do ţivota. Region Západní Čechy TOP 09: Nová strana plná starých lidovců ceska-media.cz str. 00 Společnost-Tribuna Matěj Trávníček Pokládal jsem za samozřejmé, ţe voliči TOP09 si jsou vědomi a znají minulost předních představitelŧ TOP09, a to alespoň těch nejvýraznějších. Mýlil jsem se, byl jsem příliš naivní. Včera jsem totiţ náhodou narazil a měl tu příleţitost si s voliči TOP09 pokecat o politice. Z TOP09 znali jen pana Kalouska a Schwarzenberga. O tom, ţe se v ní vyskytuje celá řada někdejších lidovcŧ, neměli ani tušení. Taky jsem všechny neznal, ale právě debata podnítila mŧj zájem. Zašel jsem si proto na web TOP09 a vygooglil si její jednotlivé představitele. A výsledky? Strana je skrz na skrz prolezlá bývalými lidovci. No, posuďte sami. Bývalí lidovci ve vrcholných pozicích TOP09 Grémium (předseda a místopředsedové): počet členŧ: 6 počet (ex)lidovcŧ: 5 (Kalousek, Drábek, Lukša, Müllerová, Ţeníšek) podíl lidovcŧ: 83% Krajští lídři do letošních sněmovních voleb: celkový počet: 14 (včetně nominantŧ koaličního partnera TOP09, Starostové a nezávislí) počet (ex)lidovcŧ: 8 (Kalousek, Parkanová, Lobkowicz, Malý, Drábek, Severa, Lukša, Chalánková) podíl (ex)lidovcŧ: 57% Předsedové krajských organizací: celkový počet 14 počet (ex)lidovcŧ: 11 (předchozí stranické angaţmá předsedy Libereckého kraje, Roberta Korselta se mi nepodařilo zjistit) podíl (ex)lidovcŧ: 85% Ve všech dŧleţitých úrovních TOP09 dominují lidovci. Nechci tady omílat snad všem známý vzorec chování lidovcŧ (vychází z tzv. koryto indexu), ani si z nich utahovat hesly jako: Kam vítr, tam lidovci! Něco takového povaţuji za nošení dříví do lesa, za 20 let demokracie jsme totiţ měli dost příleţitostí všichni sami zjistit, co jsou lidovci zač. V tomto blogu bych chtěl upozornit na známá a snadno ověřitelná fakta. Nechci a nebudu nikoho přesvědčovat, aby někoho volil, či nevolil. Byl bych ale moc rád, kdyby si voliči TOP09 byli zde uvedených skutečností vědomi. Matěj Trávníček Autor studuje politologii a mezinárodní vztahy na IPS FSV UK.Publikováno na travnicek.blog.idnes.cz. URL Plné znění zpráv 12

13 Zoo v paneláku, jak ji všichni dobře známe Děčínský deník str. 06 Publicistika JANA SOUKUPOVÁ Zjištění, ţe gumový had ve vaně není gumový, mŧţe být pro některé členy rodiny šok. Nezbývá tedy nic jiného neţ zjistit, kde se tu vzal Myslím, ţe navenek pŧsobila a pŧsobí naše rodina jako celkem normální. Ti, kdo mají pracovat, normálně pracují, ti, kdo mají chodit do školy, tam normálně chodí, spíme v posteli, jíme u stolu, čistíme si zuby a dáváme si pusu na dobrou noc. Zádrhel je v tom, ţe jsme vţdycky bydlívali v nějakém normálním bytě. O někom se říká, ţe se minul povoláním. Myjsme se minuli bytem. Vlastně všemi byty, ve kterých jsme postupně ţili. Měli jsme totiţ bydlet v safari. Nebo alespoň v hájovně. Na statku by to s námi bylo horší, protoţe kaţdý statek, do něhoţ bychom se nastěhovali, by se okamţitě stal útulkem pro všechna zvířata, která by o to jen trochu stála. To, ţe stále mluvím o celé rodině, znamená, ţe se to netýká jenom nás dvou holek, i kdyţ to tak nejdřív moţná bude vypadat. Platí to i pro naše rodiče, kteří se dlouho snaţili tvářit, ţe s nimi to tak není, ale stejně se to na nich dalo poznat. Posuďte sami. Budu vám vyprávět, co se stalo, kdyţ......dobrodruţství s UŢOVKOU Byl to takový čas, kdy září a hřeje pozdně květnové slunce a děti ve škole začínají být tělem ještě v lavici, ale duší uţ na prázdninách. To ovšem neplatí jen u dětí, ale taky u učitelŧ. Například naše maminka si uţ tou dobou vŧbec nestěţovala na bolení hlavy, ani na dlouhé nehty, co nosí slečny studentky, a dokonce si neustále prozpěvovala něco o létě. Zpívala si i v tu chvíli, kdy utírala šňŧry na balkoně a odcházela do koupelny pro mokré prádlo. Jenomţe ten její hezký zpěv zničehonic ustal a maminka se objevila v obýváku. Na čele měla veliké bouřkové mračení a pěkně popořádku si prohlédla mě, sestru i tátu. Nikdo z nás se nezeptal, co je, protoţe jsme věděli, ţe kdo první promluví, ten to taky první schytá. Maminka si proto nemohla vybrat, a tak s námi mluvila pro jistotu rovnou se všemi najednou jako s lumpy. Nemám ráda hloupé vtipy, pravila, kdybych byla slabší nátura, mohl mě trefit šlak. Co jsem na světě, chci se zeptat, co je to šlak, ale vţdycky na to zapomenu a teď zrovna nebyla na zeptání ta správná příleţitost. Jedna jako druhá jsme v tu chvíli se sestrou myslely na to samé, to znamená, ţe jsme obě rychle hledaly v paměti, co všechno jsme v poslední době provedly. Ţe myslíme na to samé a ani jedna nemáme tak docela čisté svědomí, jsem poznala podle toho, ţe měla v očích úplně stejný strach jako já. Tatínek měl v očích jen velký zájem, protoţe i kdyby se náhodou maminky trochu bál, určitě by to na něm nikdo nepoznal, neboť správný chlap se nebojí ani čerta. Tak kdo to byl? zahřímala maminka. Tatínek byl největší hrdina, protoţe se přece jen zeptal: Co se ti stalo, beruško moje? Ahned to taky schytal. Jak tak seděl v křesle, maminka se k němu naklonila a řekla: Ty moc dobře víš, co se stalo, co? Je to hodně pitomá sranda a za trest si teď to prádlo pověsíš sám! Kdyţ maminka pouţila výraz pitomá sranda, byla situace váţná. Jinak by řekla nevhodný ţert, hloupá legrace nebo třeba dětinský vtip. Tatínek odvětil, ţe nic nechápe, ale jestli jde mamince o to prádlo, tak ţe jí ho klidně pověsí, ţe stačí říct a není třeba se kvŧli tomu tak mračit. Ale maminka se zamračila ještě víc a nařídila mu: Pojď to okamţitě z té vany vyndat! Tatínek zŧstal velmi klidný, hezky se usmál a pravil, ţe sice neví, co má vyndat, ale ţe uţ tedy jde. Zvedl se a namířil si to do koupelny. Maminka se na nás podívala o malinko příjemněji neţ na tatínka a řekla: Gumového hada ve vaně. Tak chytrého člověka, jako je náš tatínek, by mohlo napadnout něco mnohem originálnějšího. Chtělo se nám smát, ale radši jsme se nesmály, protoţe mamince to všechno pořád jako legrace nepřipadalo. Tak jsme jenom koukaly, jak stojí s rukama v bok a tváří se hodně přísně. Ale to uţ přišel tatínek, postavil se do dveří a mlčel. Tak co je? houkla na něj maminka. Kde máš tu gumovou kravinku? Tatínek odpověděl, ţe tu kravinku nechal ve vaně, jelikoţ neví, zda není jedovatá. Ale ţe se nemusíme bát, neboť z vany sama nevyleze, pouze se mŧţe stát, ţe se dneska nevykoupeme. Maminka dostala nejdřív Plné znění zpráv 13

14 druhý a pak hned třetí stupeň rozčílení, to znamená, ţe na tatínka skoro křičela. Ale tatínek ještě pořád zŧstal klidný, i kdyţ ne tolik, jako kdyţ šel do koupelny. Opatrně chytil maminku za loket a řekl: Neboj se nic, beruško moje, ale ten had není gumový ani trošku. Zatímco já jsem poněkud dřevěný, ten had je naprosto ţivý a zdá se, ţe i zdravý. Teď bylo na mamince, aby zdřevěněla, zatímco my dvě holky uţ jsme se hnaly do koupelny. Nešahááát! stihl za námi ještě vykřiknout tatínek. Ale to uţ jsme se obě skláněly nad vanou, ze které na nás čučel asi pŧlmetrový pěkně barevný had. Myslím, ţe není jedovatý, řekla sestra dŧleţitě, ale raději to nebudeme zkoušet. Bez námitek jsem souhlasila. Ne ţe bych se bála, ale - jak se říká - jistota je jistota. Zmije, pravila maminka, to mi teda ještě scházelo. Sousedovic Pepíček, napadlo tatínka. Ale ten má krysičky, namítla jsem, protoţe mi hned došlo, ţe si tatínek nemyslí, ţe ten had je sousedovic Pepíček, nýbrţ ţe se domnívá, ţe sousedovic Pepíček je hadŧv majitel. Kdyţ mŧţe mít někdo doma krysy, řekl tatínek s pevným přesvědčením, nevím, proč by nemohl mít hady. Maminka nás poslala pro Pepíčka, tatínka nechala hlídat hadíka a sama se šla napít vody, protoţe jí nějak vyprahlo. Vrátily jsme se s Pepíčkem, který byl proti nám uţ dospělý, protoţe mu bylo šestnáct, chodil na učiliště a na rockové zábavy, jenţe mu stejně všichni pořád říkali Pepíček, coţ ho děsně štvalo. Ale tloukl za to jen lidi ve věku do sedmnácti let, jednak proto, ţe na ně stačil a pak také proto, ţe se vŧči dospělým choval poměrně uctivě. Ale to uţ jsme věděly, ţe had Pepíčkovi nepatří, dŧleţité ovšem bylo, ţe Pepíček věděl,komu had patří a hlavně věděl, co je to za hada....rejden, pozdravil jen tak na pŧl pusy, aby bylo vidět, ţe je tu teď nejdŧleţitější, mrkl do vany a jako mimochodem prohodil:...ţovka, ta je Dadánovo. Bomba, uţ ji vobrečel. Coţe? nerozuměl tatínek. Pepíček si vyndal velikou světle rŧţovou ţvýkačku a velmi unaveným hlasem řekl: Řikam, ţe ta uţovka je Dadána z dvanáctýho patra. Z dvanáctého? vyjevil se tatínek. Tady? Nemá nohy. Ale... plazí, pravil Pepíček ještě unavenějším hlasem. Ale je Dadánovo. Jak má tátu ředitele zoo. Hurá, řekl tatínek, tak ji pŧjdeme vrátit. Haha, udělal Pepíček, to těţko, voni sou teď celá rodina někde lovit plazy, co se taky plazí. Vtipné, poznamenal tatínek. Fakt, Pepíčku. Vim, zavrtěl se potěšeně Pepíček. Všichni řikaj, ţe sem vtipnej. Dobrá... tak si ji zatím vezmi k sobě... proboha, poţádal ho tatínek uţ zřetelně zoufalým hlasem. Jsi Dadánŧv kamarád, ne? Jo, odvětil Pepíček a malinko zaváhal. Jenomţe... máma snese všechno kromě hadŧ. Jo, řikejte jí Lucie. Nashledanou. Počkej, Pepíčku, počkej! vyjekla maminka, která uţ se napila a vypadala podstatně svěţeji. Ty nám ji tady necháš?! Se bojíte? zeptal se Pepíček trochu pohrdavě. Dyť neni jedovatá. No, usmála se maminka opatrně jahŧdkově. Víš, Pepíčku, my bychom jí hlavně mohli nechtě ublíţit, kdyţ nevíme, jak s ní zacházet. To Pepíčka vyděsilo. Tak to né, řekl, to jávám pomŧţu. S výrazem prŧvodce dţunglí nám holkám nařídil sestěhovat pakobylky a strašilky do jednoho terária. Potom s láskyplnou opatrností vyndal Lucii z vany a ubytoval ji v bývalém pakobylčím domově....shledanou, řekl pak a znovu se chystal k odchodu. Počkej! vykřikl tatínek. Čím ji máme krmit? Myšma. Malejma, odpověděl Pepíček. Jeţíšimarjá, zaúpěla maminka, ale hned vzápětí její obličej zkameněl. Tak to ne, řekla tvrdě, V mém bytě se ţádná zvířata navzájem poţírat nebudou. Ty vole, ujelo překvapenému Pepíčkovi, to vám ale chcípne a Dadán se zapíchne. Maminka zalapala po vzduchu. Pepíčku, řekl tatínek, jak nejlaskavěji dovedl. Musí uţovka jíst hodně často? Dobře, řekl Pepíček, kterému puberta sice nadělala hodně problémŧ, ale na chytrosti a postřehu mu neubrala. Budu vám ji chodit krmit, tak, abyste to neviděli. Protoţe je Dadán kámoš a vás mám taky celkem rád. Rodičŧm se malinko ulevilo. Jo, usmál se tatínek, tak nějak jsem to myslel. Děkujeme, Pepíčku, usmála se taky maminka. Těch pár dní, neţ přijede Dadán, to nějak vydrţíme... Kdy vlastně přijede? Vsobotu? Za měsíc... skoro jenom pro vysvědčení, řekl Pepíček klidně, naposledy pozdravil a odešel. Maminka se usmála hodně rybízově a řekla: Ano, aţ za měsíc. To by u nás doma ani jinak nešlo. Plné znění zpráv 14

15 Pak nás s tatínkem poţádali, jestli bychom nemohly být chvíli večer samy, zatíţili víko terária s Lucií čtyřmi velkými knihami a odešli na procházku do vinárny Večernice. Hned jak odešli, volala teta Nora, která knámuţ delší dobu nechodila, ale kdyţ jsme jí řekly, ţemámena hlídání hada, prohlásila, ţe uţ knám opravdu nikdy nepřijde. Taky telefonovala babička, ale ta se ničemu nedivila, jen řekla, ţe pochybuje, ţe tu Lucii ještě někdy vrátíme, pak taky upozornila, ţe kdyby nás to náhodou napadlo, tak u ní hada ubytovat nemŧţeme, protoţe by se nesnesl s Pištou. Pak ještě poţádala, aţ si budeme kupovat krokodýla, abychom si vybrali nějakého menšího a zavěsila. Atak jsme měsíc ţili ve společné domácnosti nejen s uţovkou Lucií, ale částečně také se sousedovic Pepíčkem, který vzal svŧj úkol starat se o Lucii velice zodpovědně. Nutno říct, ţe neţ se Dadán vrátil, byli uţ rodiče schopni Lucii chovat, přičemţ se vţdycky nesmírně radovali, ţe není ani studená, ani slizká. Docela se s ní budu těţce loučit, přiznala maminka, kdyţ Luciin pobyt u nás končil. Apak přišel ten den, který musel přijít. Ve dveřích se objevil radostí zářící Dadán. Vypadal, ţe nás všechny zlíbá. Naklonil se nad terárium a zahýkal: Jé, vole, ty jsi vyrostla, hade! A dodal, ţe senámbude samozřejmě revanšovat, protoţe nám teď určitě bude bez Lucie smutno. Maminka se lehce zachvěla v jakési zlé předtuše a rychle ho ujistila, ţe není třeba, ţe jsme se o ni společně s Pepíčkem starali docela rádi. Ale Dadán stál na svém, ţe pořádek dělá přátele a ţe budeme příjemně překvapeni. Třeba přinese flašku, řekl tiše tatínek, kdyţ Dadán zavřel dveře. Ale zas tak moc nevěřím, ţe to bude flaška, neboť to by bylo pro naši rodinu příliš obyčejné. Maminčino tušení jako obyčejně nezklamalo a tatínek se jako obyčejně opět nemýlil. Za dva dny u nás zazvonil Dadán a v náruči drţel terárium s docela maličkým a... (pokračování příště...) *** Knihu si mŧţete zakoupit na ové adrese: giannula.s@gmail.com Nemám ráda hloupé vtipy, pravila maminka. Kdybych byla slabší nátura, mohl by mě trefit šlak. UŢOVKA DO BYTU nepatří. Obzvláště, kdyţ se jí někteří rodinní příslušníci bojí... Zdroj: mezi stromy a picasaweb Kdo je... Jana Soukupová se narodila v Mostu, od osmnácti let ţije v Ústí nad Labem. Pŧvodní kvalifikaci zdravotní laborantky nikdy nevyuţila (z ohleduplnosti k pacientŧm, jak sama s humorem sobě vlastním říká) dospěla k závěru, ţe raději zkusí pomáhat slovem Po novinářských začátcích v závodních novinách Spolchemie přešla do krajského deníku a při práci absolvovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po letech práce v denním tisku se třináct let věnovala outcomingovému turismu do Řecka, kde také na Aristotelově univerzitě v Soluni dokončila studia novořečtiny započatá na Státní jazykové škole v Praze. Řecko zŧstává jejím největším koníčkem přesto, ţe se vrátila k novinařině. Je členkou Obce českých spisovatelŧ. Kniţně vydala sbírku veršŧ S něhou i bez a Společné hříchy. Spolupodílela se na antalogii severočeských a luţickosrbských autorŧ Strach o moudivláčka a na sbornících Sčítání tónŧ, nemŧţeš zadrţet oblaka či Poetický kód Povídková kniha Zoo v paneláku je určena nejen dětem, ale i jejich rodičŧm a všem, kteří mají rádi zvířata, i kdyţ na ně nemají prostor. V současné době pracuje na veselých povídkách ze ţivota české ţeny z města na řecké vsi s třemi sty obyvateli. I tady vychází z vlastních zkušeností. Foto popis Region Severní Čechy Publikováno Ústecký deník; Publicistika; 06 Publikováno Děčínský deník; Publicistika; 06 Publikováno Chomutovský deník; Publicistika; 06 Publikováno Litoměřický deník; Publicistika; 06 Publikováno Ţatecký a lounský deník; Publicistika; 06 Publikováno Mostecký deník; Publicistika; 06 Publikováno Teplický deník; Publicistika; 06 Plné znění zpráv 15

16 ID b1acfd90-c20e-4d47-a224-ea7ed3b54740 Lesk a bída vysokoškolských ţebříčků Lidové noviny str. 25 Akademie JAN KOUCKÝ, ALEŠ BARTUŠEK V nejvýznamnějším světovém univerzitním ţebříčku THE-QS najdeme hned čtyři tuzemské vysoké školy Vposledních letech slýcháme, jak se ta která univerzita umístila v celosvětovém ţebříčku. Ne všichni ale vědí, o jaké ţebříčky jde a jakým zpŧsobem byly sestaveny. V Evropě bývá nejčastěji citován ţebříček THE-QS World University Ranking ( com), uveřejňovaný od roku 2004 britským týdeníkem Times Higher Education (THE) ve spolupráci s výzkumnou společností QS Quacquarelli Symonds Limited. Jeho základem je šest kritérií, z nichţ největší váhu má mínění znalcŧ. Autoři této ligové tabulky postupují tak, ţe kaţdoročně oslovují po internetu kolem akademických pracovníkŧ vysokých škol z celého světa s ţádostí o vyplnění on-line dotazníku. Akademici v něm z nabídnutého seznamu více neţ 500 vysokých škol mají vybrat třicet institucí, které ve svém oboru povaţují za nejlepší. Neodpovědí zdaleka všichni a ne všichni vyberou celou třicítku (např. v posledním roce odpověděly jen necelé čtyři tisíce tázaných, ti pak prŧměrně vybrali jen třináct institucí), i tak však jde o nemalé číslo. Nad výukou vítězí výzkum Je třeba zdŧraznit, ţe uţ to, ţe se škola dostala do seznamu, z něhoţ se vybírá, znamená nemalý úspěch. Vţdyť na světě vyvíjí činnost na vysokých škol. Vybírá se podle umístění v citačním indexu americké ISI databáze, který zohledňuje počet citací připadajících na publikovanou práci autorŧ z dané školy. Tento postup má však svá úskalí. Zohledňuje totiţ především výzkumnou práci v oblasti přírodních a lékařských věd a výrazně zvýhodňuje anglicky píšící autory. Tím, ţe se soustřeďuje na výzkum, a nikoliv na výsledky vzdělávání, je také nevýhodný pro školy, jejichţ silnou stránkou je především výuka. Metodologie, na nichţ jsou ţebříčky postaveny, se rok od roku vyvíjejí. Výraznější posun instituce mezi jednotlivými roky mŧţe zpŧsobit právě jejich změna. V tomto ohledu bude zajímavý další ročník. THE totiţ letos ukončil spolupráci s QS a za svého nového partnera si zvolil společnost Thompson Reuters. Změny metodologie se dozvíme na podzim. Jak si v tomto ţebříčku stojí české univerzity? V roce 2005, kdy byl zveřejněn první oficiální ţebříček, se v něm objevily pouze dvě české vysoké školy. Na 275. příčce se umístila praţská Univerzita Karlova (UK), na 438. brněnské Vysoké učení technické (VUT). Stejné to bylo i v roce 2006, jen pozice obou škol se vylepšily (248. UK a 428. VUT). V ţebříčku z roku 2007 se pak objevily další dvě české vysoké školy - praţské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnská Masarykova univerzita (MU); pozice UK i VUT se přitom - po zlepšení v předchozím roce - zhoršila, a v TOP 500 tak zŧstala pouze UK (na 290. místě, VUT bylo 518., ČVUT 520. a MU 557.). V roce 2008 zŧstaly v hodnocení THE-QS stejné čtyři školy a mezi nejlepších 500 se dostalo navíc ČVUT. Na 261. místě byla UK, mezi 401. a 500. místem se objevilo ČVUT, v šesté stovce pak bylo brněnské VUT a MU. V nejnovějším ţebříčku z roku 2009 jsou hodnoceny stále tytéţ čtyři vysoké školy, jejich pozice se ale, s výjimkou MU, oproti předchozímu roku zlepšily (UK 229., ČVUT 394., VUT , MU ). Nejlepší podle Šanghaje Další ze světových ţebříčkŧ, takzvaný Šanghajský ( sestavuje Institut vysokého školství na Univerzitě Jiao Tong v Šanghaji a poprvé byl publikován v roce Srovnává a detailně hodnotí 2000 nejlepších z celkového počtu vysokých škol světa. Kaţdý rok se v něm stanovuje pořadí více neţ 1000 světových univerzit a 500 nejlepších je zveřejňováno na webu. Na rozdíl od anketního THE-QS, jehoţ základem jsou názory oslovených, je šanghajský ţebříček zaloţen na objektivních kritériích, a to celkem šesti. Jedním z nich je např. počet absolventŧ, kteří získali Nobelovu cenu, dále jde hlavně o citovanost výzkumných výsledkŧ ve vybraných publikacích a databázích. Jedinou českou vysokou školou, která se od roku 2003 pravidelně umísťuje v první pětistovce, je Univerzita Karlova. Její pozice se v čase mírně zlepšuje. V roce 2009 se umístila na místě, coţ znamená, ţe se zařadila mezi 1,7% nejlepších světových univerzit a mezi 100 nejlepších evropských univerzit. Evropa od ţebříčkŧ upouští Spíše detailní analýzu neţ všeobecný ţebříček nabízí relativně nový projekt německého Centra pro rozvoj CHE Excellence Ranking ( Nejprve začal posuzovat německé Plné znění zpráv 16

17 vysoké školy, postupně se přidaly i rakouské a švýcarské. V roce 2007 rozšířil svŧj záběr na celou Evropu a stal se také základem většího projektu Evropské unie. CHE instituce neřadí do ţebříčkŧ. Zaměřuje se na to, v čem spočívají silné stránky té které vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje. Ve dvou krocích hloubkově posuzuje kvalitu vybraných skupin oborŧ. Pro zařazení školy mezi excelentní je dŧleţité získat určitý počet hvězdiček na základě několika tradičních i nových kritérií, například mezinárodní mobility studentŧ a učitelŧ. České vysoké školy v CHE nedopadly špatně. Mezi úspěšné se v oboru společenských věd dostala dvakrát Fakulta sociálních věd UK, Národohospodářská fakulta VŠE a Fakulta mezinárodních vztahŧ VŠE. Foto popis Na světě je kolem vysokých škol. Nejlepší z univerzit se objevují v tradičních ţebříčcích, jako je THE-QS. Jejich specializované zaměření však dostatečně nezohledňuje všechny funkce vysokých škol. Foto autor Foto Profimedia.cz Politická scéna před volbami ČT 24 str :59 Studio 6 Jiří VÁCLAVEK, moderátor Občanští demokraté mají za sebou svoji ideovou konferenci. Představili na ní svoji vizi na následujících 10 let. Konference se uskutečnila jen den poté, co Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo svŧj únorový volební model. Podle něj by volby do Poslanecké sněmovny vyhráli sociální demokraté, a to s výrazným předstihem, 13 procent nad druhou ODS. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka Česká politická scéna 3 měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, téma pro naše hosty, politologa Jana Kubáčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Dobré ráno. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka A komentátora Aktuálně.cz Petra Holuba. I vám dobrý den. Petr HOLUB, redaktor, Aktuálně.cz Dobrý den. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka První otázka je nasnadě. ODS se chlubí tím, ţe jako jediná politická strana má vizi na 10 let dopředu. Mŧţe jí to pomoct vrátit to, o čem mluví předvolební prŧzkumy, jak Jirka právě říkal, ţe zaostává za ČSSD. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK No, tak ono obecně ty dlouhodobé vize fungují, ale většinou v mezičase a zejména, kdyţ je máte propracované na detailní situace, kdyţ máte jakoby ilustrační příklady a máte zároveň vedle toho jakoby krátkodobý aktuální program, který má tu dynamiku spojenou s volbami a předvolební kampaní. A ta dlouhodobá vize toto zatím postrádá. Byla zatím deklarací, byla takovým oprašujícím plánem, navíc velmi často témat, která jsme slyšeli uţ v roce Takţe někteří si řeknou, dobře, situace ve sněmovně byla sloţitá, vládní koalice vratká, opozice velmi často nesmlouvavá, ale přesto jste toho mnoho neprovedli. Jak to, ţe nyní máme tu jistotu, ţe to provedete. Takţe zatím bych byl velmi opatrný a zatím bych to nechával s velkým otazníkem. Plné znění zpráv 17

18 Jiří VÁCLAVEK, moderátor Ani vás nepřekvapilo, řekněme, v té modré vizi, kterou v sobotu občanští demokraté představili, ţádný z těch bodŧ, je to, řekněme, předvídatelné to, o čem byla řeč uţ dříve. Kdyţ jenom zmíním, boj se zadluţováním státu, štíhlejší stát, méně zákonŧ, připlácení za vysokoškolské studium, reforma zdravotnictví, reforma dŧchodového systému. To jsou zřejmě známá témata. Petr HOLUB, redaktor, Aktuálně.cz Jsou tam i některá nová, která se mně třeba osobně líbí, je tam green economy, o tom ta ODS nikdy tak nemluvila, je tam pravidlo, ţe pokud se bude něco privatizovat, tak všechny peníze pŧjdou do dŧchodové reformy, to je velice zodpovědné, ale celkově kdyţ si to člověk přečte, tak vidí, ţe jde o slohové cvičení, ţe to nemá s realitou mnoho společného. Například pokud by Česká republika podle této vize fungovala, tak by například sníţila daně a přitom by se zbavila schodku veřejných financí, pokud by se to České republice podařilo, tak by byla jediným státem na světě, takţe buď jsme úplně výjimeční, nebo je to nesmysl celá ta vize. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka Kdyţ se vrátím ještě k tomu třináctiprocentnímu odstupu mezi ČSSD a ODS. Jak se tento odstup mŧţe během těch tří měsícŧ měnit, na co strany podle vás vsadí, aby získaly přízeň voličŧ, bude to spíše program, který tedy, jak se ukázalo, je trošku zatím vágní, nebo populismus, nebo negativní kampaň, osočování. Jak vy to tipujete? Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Já si myslím, ţe to bude zase klasická americká kampaň, to znamená pokus nastolit dualitu, postavit to na personálních střetech, postavit to na takovém tom výběru strategickém budoucnosti státu, a pokud moţno vytlačení všech zbývajících alternativ, aby opravdu ten volič měl pocit, ţe buď si vybírá, kdyţ to řeknu lidově, modré nebo versus oranţové. Takţe zase kombinace všeho moţného. Masivní kampaň, občas připomínka programu, do toho hodně negativních a srovnávacích kampaní, protoţe ukazuje se, ţe na voliče pŧsobí. Jiří VÁCLAVEK, moderátor Vy říkáte modří versus oranţoví. Na druhou stranu ten poslední model CVVM ukázal, ţe by se do sněmovny dostaly i menší strany, včetně Věcí veřejných nebo taky zelených. Je to pravděpodobný scénář, ţe, řekněme, oslabí ty dvě nejsilnější strany a do sněmovny projdou i ty menší subjekty včetně těch nových. Petr HOLUB, redaktor, Aktuálně.cz Já si právě myslím, ţe ty větší strany neoslabí, ono totiţ ty únorové preference či předpovědi volebních výsledkŧ ony uţ v podstatě vţdy velice dobře předpoví, jak ty volby dopadnou. Teď jsme měli 3 ty prŧzkumy. Všechny společnosti to udělaly při všech minulých volbách. A kdyţ si to člověk srovná, tak uţ mŧţe prognózovat. To znamená, volby vyhraje ČSSD s celkem slušným náskokem před ODS, kolem 10 procent mají KSČM a TOP 09, to znamená, i ty se dostanou do sněmovny, ale ţádná z těch ostatních stran se uţ do sněmovny nedostane. Protoţe platí jedno pravidlo. Pokud v únoru nemá politická strana alespoň 8 procent, tak potom v květnu nebo v červnu se uţ přes těch 5 procent nedostane. Takţe pokud se něco velice překvapivého nestane, tak ve sněmovně budeme mít pouze 4 strany a volby vyhraje ČSSD. To je teď celkem jasné. A pokud jde o tu kampaň, v té se uţ moc nezmění, protoţe koneckoncŧ kaţdý stratég politické strany ví jednu věc, my uţ teď nové voliče nezískáme, ale musíme zabránit chybám, abychom nepřišli o ty, které uţ máme. Jiří VÁCLAVEK, moderátor Politolog souhlasí? Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Já moţná jenom přidám jednu věc. Neviděl bych to tak striktně, protoţe máme tady relativně novinku, máme tady nějakých 15, 20 procent populace, která je opravdu jakoby velmi unavená, je přesto spíše odhodlaná k volbám jít, sleduje, srovnává ty oba dva lídry, čili jinými slovy, pokud lídři a politické tábory ty nejmasivnější Plné znění zpráv 18

19 budou pokračovat, tak jak pokračují, vzájemnými ataky, rozřeďováním afér, zpochybňováním současné vlády, kterou svým zpŧsobem tak trochu jako sestavili a jsou tak trochu adoptivními rodiči premiéra Fischera, tak si troufám říct, ţe nějaká alternativa bude hledat. Bude hledána. Čili myslím si, ţe ty strany, které tam jakoby čekají, ať jsou to Věci veřejné, nebo KDU-ČSL, nebo moţná ještě Miloš Zeman, tak jistý potenciál rŧstu mají a mají ještě mnoho měsícŧ do voleb. Musíme si uvědomit, ţe něco podobného zaţívali zelení v roce 2006, ten pověstný únor, kdy nastoupili. A pak vlastně pokud se jim podaří udrţovat to tempo a hrát ta svá témata v tom týmu, tak si myslím, ţe jeden, dva z nich mají šanci zabodovat a do té sněmovny se dostat. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka V poslední minutě velké téma. Jak mŧţe kartami reálně zamíchat kauza nákupu obrněných transportérŧ Pandur? Petr HOLUB, redaktor, Aktuálně.cz Já si myslím, ţe nezamíchá, protoţe musíme si připomenout, ţe celou tu zakázku udělal ještě ministr vlády Jiřího Paroubka a byl to unionista Karel Kühnla, takţe pro obě dvě strany je tato kauza relativně bezpečná a především zakrývá ty novější problémy s nákupem rŧzných zbraní, takţe pro ODS je to vyloţeně příznivé a nakonec i pro sociální demokraty, kteří na řadě zakázek zase třeba z jiných oblastí spolupracují. Jiří VÁCLAVEK, moderátor Jan Kubáček kýval, ţe Pandury, Gripeny, podobné kauzy jsou opravdu zastírací manévry. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Já naprosto souhlasím, protoţe klasická česká taktika, objeví se tolik afér, ţe v zásadě za měsíc si uţ nevzpomeneme, co bylo na začátku, kdo za to mohl a veřejnost to v podstatě utvrdí skeptiky v tom, ţe jsou oprávněně skeptičtí z české politiky, přesvědčené voliče v tom, ţe je potřeba k volbám jít a říci jasně ano, nebo ne. A přesvědčené straníky fandy v tom, ţe vlastně si vybrali dobře a je potřeba bojovat. Takţe klasická utvrzovací taktika. Jiří VÁCLAVEK, moderátor Pánové, děkujeme. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka Děkujeme, hezký den. Na shledanou. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Díky za pozvání. Petr HOLUB, redaktor, Aktuálně.cz Na shledanou. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK Hezký den. Někdo zrcadlo nesnáší Mladá fronta DNES str. 11 Publicistika LUDĚK NAVARA Plné znění zpráv 19

20 Pavel Ţáček prosadil zřízení ústavu pro studium totality, nyní uţ jej nebude vést. Neuspěl v konkurzu ODCHOD OTCE ZAKLADATELE Před čtyřmi lety přišel se svým projektem Otevřená minulost. Podařilo se mu zaloţit Ústav pro studium totalitních reţimŧ, který má zpřístupňovat veřejnosti archivy bezpečnostních sloţek komunistického Československa. Po dvou letech však Pavel Ţáček v čele této instituce končí. Vŧbec nevypadá jako ten, kdo právě prohrál. Tedy jako neúspěšný uchazeč o ředitelské místo v ústavu, který vymyslel, prosadil a zaloţil. Věděl jsem, ţe to jednou přijde, řekl ještě před začátkem našeho rozhovoru. Ale nemyslel jsem, ţe to bude uţ nyní, dodal. Sedíme v jeho ředitelské pracovně a Pavel Ţáček zapáleně hovoří. O sobě, o komunistické minulosti, o ústavu, který od začátku dubna povede někdo jiný. Ve středečním konkurzu vybrala rada ústavu jeho konkurenta Jiřího Pernese. * Jak se cítíte? * Zklamání? - Jak? Samozřejmě jako po výběrovém řízení, které jsem nevyhrál. - Neřeším negativní emoce, i kdyţ je pochopitelně mám. Ale jsem realista, dokáţu pracovat s fakty. Zastupuji dvě instituce, které povaţuji za své děti (Ústav pro studium totalitních reţimŧ a Archiv bezpečnostních sloţek), a myslím na jejich dobro. Hned jsem se sešel s panem Pernesem. A upozornil ho na strategické věci, které jsem měl ve svém projektu a které se musí realizovat. * Tušil jste, ţe prohrajete? - Byl jsem nervózní, byla to zkouška. Ale zpočátku jsem tento výsledek neočekával. Asi jsem si byl příliš jistý svým projektem a soustředil se na věci, které umoţní finančně přeţít a rozvíjet ústav i archiv. * Ale rada rozhodla jinak. Víte proč? - Někdo neunesl nastavování zrcadla devadesátým létŧm... Kdyţ přijdete s novinkou, vstoupíte do veřejného ţivota, ukazujete, jak se porušovaly rŧzné zákony včetně lustračního, a k tomu všemu nabídnete maximálně otevřenou alternativu, je otázkou času, kdy se i vaši podporovatelé začnou ptát, kam to vlastně všechno povede. Kde tomu bude konec. * Víte o chybách, které jste udělal? - Chyb je jistě více, ale byly i nutné kompromisy. Vznikali jsme na zelené louce. Snaţil jsem se vyhnout tomu, čemu říkám jánabráchismus akademické obce, plýtvání a odříznout se i personálně od minulosti. Proto ta instituce stála na mladých lidech. A proto jsme trpěli handicapem, ţe jsme museli tu novou garnituru zaučit. Je pravda, ţe ti lidé šli s kŧţí na trh a někdy příliš jednoznačně tvrdili, ţe mají pravdu. Neměli zkušenost s reakcí našich elit. A já za to pykal... I kdyţ si myslím, ţe je to zástupný problém. * Buďme konkrétní: jeden z těch mladých otevřel třeba případ Milana Kundery. Vás nenapadlo, ţe spustí takovou lavinu? - Já o tom obsahu nevěděl! Jen jsem na to v obraně reagoval a nemohl jsem přece hodit mladého perspektivního autora přes palubu. Musel jsem chránit jeho právo na vyjádření a na svobodné bádání. Nemohu přece nařizovat lidem, co vše mají dělat a co publikovat. Já si myslím, ţe ta kauza se nafoukla. Ano, ten materiál byl poprvé publikován v časopise Respekt - a je chybou, ţe to nevyšlo nejdříve u nás... * Ale přece je jasné, ţe máte archivy plné výbušných informací... - Ano, my jsme tu výbušnost sniţovali maximálním zpřístupněním. Dali jsme archivní pomŧcky na web. Kdyţ k našim archivŧm mŧţe kaţdý, je moţné, aby náš pracovník přišel a řekl, ţe našel informace o Kunderovi, a hned rozhodl, ţe ho vynechá? Ţe o něm nebude nic zveřejňovat? Pak tu informaci tam najde někdo jiný a vysměje se mu... * Také vám vytýkali, ţe mnozí odborníci ústav opustili. Jak to je? Plné znění zpráv 20