BAROKO. - RANNÝ BAROK 2. pol 16. stol. 17. stol - VRCHOLNÝ BAROK 17.stol - POZDNÍ BAROK konec 17. stol rokoko

Transkript

1 BAROKO - RANNÝ BAROK 2. pol 16. stol. 17. stol - VRCHOLNÝ BAROK 17.stol - POZDNÍ BAROK konec 17. stol rokoko PŘEHLED BAROKNÍHO MALÍŘSTVÍ - ALEGORICKÉ MALÍŘSTVÍ - Propaganda, skryté pravdy, zátiší, sloţitost oplývající náznaky - Claude Lorain ( ) - Nicolas Poussin ( ) - Petr Pavel Rubens ( ) - Jan Vermeer ( ) - Simon Vouet ( ) - BAROKNÍ KLASICISMUS - Nostalgie, zlatý věk, krajinky, stoicismus, akademický charakter, filozofično - Carles Lebrun ( ) - Claude Lorrain ( ) - Nicolas Poussin ( ) - PIETISMUS - Zboţný, střízlivý, ortodoxní, veřejný rituál, protireformace - Gian Lorenzo Bernini ( ) - Claudio Coello ( ) - Pietro da cortona ( ) - Giovanni Battista Gaulli ( ) - El Greco ( ) - Bartolomé Esteban Murillo (kol ) - Andrea Pozzo ( ) - Rembrant Harmensz Van Rijn ( ) - Petr Pavel Rubens ( ) - Francisco de Zurbarán ( ) 1

2 - SEKTÁŘSTVÍ - Náboţenský, konflikt,zboţnost versus modlářství, soukromé svědomí - GESTURALISMUS - Gian Lorenzo Bernini ( ) - Giovanni Battista Gaulli ( ) - Luca Giordano ( ) - El Greco ( ) - Barotlomé Esteban Murillo (kol ) - Rembrant Harmenzs Van Rijn ( ) - Petr Pavel Rubens ( ) - Francisco de zurbarán ( ) - Výraz obličeje, citlivost, pózy, sloţitý příběh - EMOCIONALISMUS - Annibale Carracci ( ) - Michelangelo Merisi da Caravaggio ( ) - El Greco ( ) - Giovani Francesco Barbieri zvaný Guercino ( ) - Nicolas Poussin ( ) - Rembrant Harmensz van Rijn ( ) - Jan Vermeer ( ) - Transformace, podvelení se, vyloučení, povznesení, extáze, zboţnost, zanícení - CARAVAGGISMUS - Michelangelo Merisi da Caravaggio ( ) - El Greco ( ) - Barotlomé Esteban Murillo (kol ) - Jusepe de Ribera ( ) - Diego Velázquez ( ) - Francisco de Zurbarán ( ) - Dramatičnost, šerosvit, detailnost, erotičnost, zaměření na fyzično, realita, zjevení - Giovanni Battista Caracciolo ( ) - Michelangelo Merisi da Caravaggio ( ) - Artemesia Gentileschi ( ) 2

3 - Guercino ( ) - Gerrit van Honthors ( ) - Bartolommeo Manfredi ( ) - Jusepe de ribera ( ) - Georges de la Tour ( ) - ABSOLUTISMUS - Politická moc, mravnost, propaganda, kultivovanost, vítězství, mecenášství - Philipe de Champaigne ( ) - Anthonis van Dyck ( ) - Chatles le Brun ( ) - Adam Frans van der Meuler ( ) - Joseph Parrocel ( ) - Petr Paul Rubens ( ) - Diego Velázquez ( ) SOUVISEJÍCÍ SMĚRY BAROKA - ROKOKO - AKADEMISMUS - NEOKLASICISMUS 3

4 ÚVODEM Období 17. a 18. Století, v jehoţ prŧběhu zasáhly evropskou kulturu barokní a rokokový sloh, ohraničují dvě události, které podstatně ovlivnily evropské dějiny. Byl to rok 1618, kdy začíná třicetiletá válka a rok 1789, v němţ vzplane Velká francouzská revoluce. Baroko vzniklo v jezuitském Římě koncem 16.stol. a rozšířilo se po všech katolických zemích Evropy. Název pochází zřejmě z portugalského pérola barroca perla nepravidelného tvaru. Těţí ze silných kontrastŧ a nečekaných efektŧ. - barokní umění je chápáno jako něco přejatého, proplněného, přezdobeného, přesahujícího míru vkusu - má ohromovat, fascinovat a pŧsobit na smysly - cit nadřazen rozumu - umění by mělo být srozumitelné - pŧsobí dramaticky, vypjatě, vzrušivě - dění v období 17. a 18. stol. mŧţeme rozdělit na tři historické procesy: 1. BURŢOAZNÍ REVOLUCE - Holandsko, Anglie 2. VYTVOŘENÍ ABSOLUTNÍ MONARCHIE - Francie 3. UPEVNĚNÍ FEUDALISMU A VZNIK NEVOLNICTVÍ - v zemích, kde vládli Habsburkové - katolická církev - Itálie, střední Evropa, část Nizozemí - ve schodě s těmito protikladnými procesy dostalo umění rŧznou funkci a charakter - ve Francii slouţil k reprezentaci královské absolutistické moci BAROKNÍ KLASICISMUS - v Holandsku vzniklo BAROKNÍ MĚŠŤANSKÉ UMĚNÍ - velmi realistické - k rozkvětu došlo z části v kapitalistické, protestantské Anglii 4

5 HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY BAROKA: - protikladem renesančního umění (proti harmonii renesance a renesančnímu realismu) - nadsázka - snaha o vytvoření jednotného uměleckého díla, na němţ by se stejnou mírou podílela architektura, sochařství, malířství i umělecká řemesla. Dílo má subjektivně pŧsobit na diváka, ovládt jeho smysly a podněcovat citový a duchovní ţivot 5

6 BAROKNÍ ODÍVÁNÍ - Francie začíná svŧj módní diktát, absolutistická vláda i na trŧně - Doba vlády čtyř Ludvíkŧ - Vrchol nastal za vlády Ludvíka XIV. Krále Slunce - Oděv se plně přizpŧsoboval barokním ideálŧm - Jasné tóny a barvy - Nové oděvní materiály (měkké hedvábí, mnoţství krajek, stuhy, lemy,...) Muţský oděv - tři základní díly obleku: sako, vesta, kalhoty - kabátec - vyvijí se za vlády Ludvíka XIV. - sahá nad přirozenou linii pasu (velmi krátký) - pod ním řasnatá košile, zdobená stuhami - řasnatá sukně s celou řadou variací - spodní kalhoty s volány - ve 2. polovině vlády Ludvika XIV. se zrodí kabátec - s výrazně tvarovaným pasem - s prodlouţenými šosy - zapínání na řadu knoflíkŧ justaucorps ( přesně na tělo ) - samet, hedvábí, řidčeji z vlny - zdobení podle příleţitosti - 1. Kapsy - rukávy ozdobně přesunuty do manţet - vzadu rozparek, zapínaný na knoflíky - vesta - ze stejného materiálu, jako kabátec - měla úzké dlouhé rukávy - kalhoty - postupem času se zuţují - sahajicí těsně pod kolena culotte ( poctivice ) - doplněné punčochy pastelových barev 6

7 - košile - dekorativní součást oděvu - bohaté krajkové manţety - límce s nákrčníkem - ţabó krajková zřasená ozdoba pod krkem - kravata - objevuje se uţ v období třicetileté války - tvar šátku - z hedvábí, mušelinu nebo plátna podle postavení - širokou, uvolněnou přehrnutou manţetou - Obuv - vysoké holínky - nejprve hranatá špička, později skosená špička a podpatek - ke kotníkŧm - přezka - často zdobené stuhami - paruka - nejprve jen dllouhé vlasy - za vlády Ludvíka XIV.se paruka stává nepsaným zákonem pro šlechtu - nejdříve ţlutá nebo světle hnědá, barva lví srsti - po r se začíná pudrovat - současně vzniká typická součást oděvu třírohý klobouk - domácí oděv - noční čepka, ţupan, pantofle - vliv orientu 7

8 Ţenský oděv - ţeny ozdobou královského dvora - brokát a lyonské hedvábí - ţivŧtek vystuţen šněrovačkou - oválný výstřih zdobený krajkou - nabírané rukávy, sahající k lokti - roztřiţená sukně, zdvihlá na bocích - odhalená spodní sukně i podšívka vrchní sukně - sukně často prodlouţena do vlečky robe manteau - podpory, výstuţe v podobě polštářŧ - velké šátky - koţešinové límce - vysoké rukavice a rukávník - slunečníky, vějíře - negliţé - domácí oděv - malá zástěrka doplňující slavnostvní oděv - obuv - tvarově podobná muţským - z hedvábné vzorované látky - vyšší podpatek - přes ně se stále obouvají přezŧvky - účes - mnoho podob - nejznámější fontage - účes nad čelem vysoko vyčesaný - kombinovaný a konstrukcí ze skládaných stuh - konce vysely na ramena - konstrukce připomínala varhany - výška aţ 60cm - pokrývky hlavy - čepec se stává stále dŧleţitější částí děvu - bohatě zdobený stuhami a krajkami - také se nosí rozměrná kapuce přes fontage i čepec 8

9 Měšťanský oděv - měšťanské vrstvy přejímaly v redukované podobě a s menšími ozdobami oděv šlechty - místo kravaty jen stuhy uvázané na mašli - místo paruk z pravých vlasu si upravují svoje vlasy a nebo pouţívají paruky s náhraţkových materiálŧ - ţeny si také nakasávají sukně, ale s meší spotřebou materiálu a bez vlečky - větší plátěné zástěry 9

10 BAROKO V ITÁLII ARCHITEKTURA: CHRÁMY ZÁMEK - renesanční kruh vystřídal ovál - pŧlkruhový oblouk, stlačený oblouk, okna dostala oválný lichoběţníkový nebo jinak sloţitý tvar - sloţité pŧdorysy, prŧniky křivek, elips, vyuţívání kontrastu světla a stínu, bohatá přemíra zdobení, štuková výzdoba, fresková výzdoba, sochy, malířská dílna - vzbuzuje v nás napětí, neklid, pocit mystického opojení - prostor je zaloţen na prŧniku geometrických obrazŧ vzájemně svázaných rytmem ploch a linií, vzniká tím nadzemský dojem - stěny jsou dynamické, zprohýbány, zbaveny plošnosti - hmota se stává poddajnou - pilastry, římsy a sloupy zdŧrazňují vlnící se rytmus stěn, kopule je budovaná na oválném základě s lucernou na vrcholu - s iluzionistickou freskou uvnitř pohled do nadpřirozeného prostoru - bohatá výzdoba a plasticka stěn i kopulí, malířská výzdoba s pouţitím zlata a polychronomie iluze nebe - navázal na renesanční typ zámku s čtvercovým dvorem - vestibul má bohatě zdobené schodiště, které vede k reprezentačnímu sálu, ten se stal hlavní dominantou stavby a prostupuje dvěma patry - zadní prŧčelí otvírá pohled do architektonicky řešené zahrady - papeţský řím se stal střediskem barokního umění a jeho význam stoupl v době protireformace ARCHITEKTURA, ITÁLIE CARLO MADERNO ( ) - na výzvu papeţe vytvořil bazilikální trojlodí připojené ke chrámu sv. Petra = prŧčelí baziliky sv. Prtra, Vatikán - zachoval pohled na Michelangelovu kopuli GIAN LORENZO BERNINI ( ) - architekt, sochař, malíř - přední umělec it. baroka - pracoval ve sluţbách papeţe na umělecké výzdobě Říma 10

11 - dokončil CHRÁM SV. PETRA kolem ováleného náměstí s obeliskem vytvořil kolonádu (sloupořadí o čtyřech řadách) jako symbol církve, otevírající mateřskou náruč svým věřícím - FONTÁNY - Čtyř řek spodní část tvoří umělá skála, pokrytá vegetací - Tritonova fontána tyři delfíni zvedají na ocase mušli - Fontána Di Tredi FRANCESCO BORROMINI ( ) - představitel vrcholného baroka - vytvářel sloţité dispozice kostelŧ, pomíjel rovné, přímé linie, pouţíval hodně římsy, fasádu, prŧčelí - SAN CARLO ALLE QUATTRO FONTÁNE GUARINO GUARINI ( ) - architekt radikálního baroka - stavěl hlavně v Turíně - jeho stavby jsou hodně sloţité FILIPPO JUVARRA ( ) - klasický směr baroka - podílel se na projektu královského paláce v Madridu BALDASSARE LONGHENA ( ) - Bazilika di Santa Maria della Salute, Benátky 11

12 SOCHAŘSTVÍ, ITÁLIE - figurální sochařství opustilo vyrovnanou krásu a dokonalost lidského těla - lidské tělo se stalo výrazem náboţensky vzrušené duše - hlavně v námětech o nicotnosti a marnosti pozemského světa a nezdolatelnosti smrti - vynikající znalost anatomie - sochaři dokonale ovládali figuru, dávali tělu neobyčejně smělé pohyby, uplatňovali dinamické zásady, velkou fantazii, ale i sílu uměleckého realismu - ve vrcholném baroku byl výraz obličeje často nadsazen (zvláště v partiích úst a očí) provázen násilnými, křečovitými pozicemi těla a pohybu - figury ukazují prudký, vášnivý, umělecký výraz KATOLICISMU a moci církve - DRAPÉRIE zvyšovala dramatičnost figury, často přehnaně nadsazená GAIN LORENZO BERNINI ( ) - zázračné dítě - v patnácti letech vytvořil jiţ dokonalou sochu (pod vlivem Michellangelova díla a antického sochařství) - pŧsobil ve sluţbách papeţŧ a později na dvoře Ludvíka XIV. v Paříţi - DAVID - z mramoru - APOLLO A DAPHNE - zachycen v prudkém pohybu vrhače - vliv helénistického sochařství - mytologický námět vítězství cudnosti nad chtíčem - zázračná proměna ţeny ve strom - SOUSOŠÍ VIDĚNÍ SV. TEREZY - zpodobení mystické extáze - splynutí řeholnice s Kristem - pracuje s mramorem jako s tvárným voskem, vrtákem proděravuje mramor, aby co nejlépe vypracoval detaily kadeří, vlasŧ a drapérie (v tom překonal i Micalengela) 12

13 MALÍŘSTVÍ, ITÁLIE MICHELLANGELLO MERISI- CARAVAGGIO ( ) - zakladatel barokního malířství - získal pověst rváče a násilníka - tvŧrce barokního realismu, do svých biblických scén si vybíral typy prostých lidí (ţebráci, tuláci, ) - maloval i zátiší - kontrasty světla a stínu, figury maloval v pohybových zkratkách, nezvyklých pohybech, tím podtrhoval přirozenost scén - HRÁČ NA LOUTNU - SMRT PANNY MARIE - VEČEŘE V EMAUZÍCH - NEMOCNÝ BACCHUS - UKŘIŢOVÁNÍ SV. PETRA - POVOLÁNÍ SV. MATOUŠE - MUČENÍ SV. MATOUŠE - měl mnoho následovníkŧ, na jeho temnosvit navazovali malíři z Holandska, Vlámska a Španělska ANNIBALE CARRACCI ( ) - maloval i bratr a jeho strýc - v obrazech spojil klasickou tradici se schopností realistického pozorování - KAM KRÁČÍŠ, PANE? ( Quo Vadis Domine? ) GUIDO RENI ( ) - Uznávaný, později o svou slávu přišel - Zboţnost jeho děl někdy aţ přehnaná - ZUZANA A STARCI 13

14 BAROKO VE FRANCII - období Ludvíka XIV.,,,stát jsem já - vliv a moc velkostatkářské šlechty (ve prospěch panovníka) - trŧn získal nebývalou moc a vládl absolutně - král přinutil šlechtu, aby ţila vydrţovaná státen na královském dvoře, ale neměla ţádnou politickou moc - Barokní sloh se zde nevytvářel tak výrazně, udrţovala tradice antiky a renesance - tvary barokního slohu neodpovídaly jemnosti francouzského cítění = BAROKNÍ KLASICISMUS - měl značný vliv na rozvoj kultury své doby, spisovatelé - hudebníci a umělci pracovali pro královskou slávu ARCHITEKTURA, FRANCIE JULES HARDOUIN-MANSART ( ) - hl. architekt krále - podílel se na stavbě královského zámku VERSAILLES - tento zámek byl kolektivním dílem pod jeho vedením v letech zaměstnával aţ pracovníkŧ, zámek měl pojmout tisíce hostŧ - vybudoval prŧčelí v délce 600m a reprezentační panovnické sídlo, které se stalo vzorem pro mnohé panovníky Evropy ANDRE LE NOTRE ( ) - architekt zámeckých zahrad - zámecký park byl komponován v jednotné geometrické soustavě s architekturou a keři, stromovými a květinovými záhony - snaha vnutit architektonické vlohy přírodě tak, aby se staly dekorem lidského díla - fr. park byl doplněn drobnou architekturou - chrámy, pavilony, umělé jeskyně, sousoší, kašny, vázy, jezírka, bazény SOCHAŘSTVÍ, FRANCIE - vítězí klasicismus, dokonalost figury, dvorské elegie - král se zpodoboval v rouchu římského císaře PIERRE PUGET ( ) 14

15 FRANCOIS GIRARD - ovlivněn helenismem JEAN BAPTISTE PIGAKKE - sochař Madame Pompadour - POMNÍK MARŠÁLA SAXE JEAN ANTOIN HOUDON - portrétista - BUSTA VOLTAIRA DIDEROTA MALÍŘSTVÍ, FRANCIE - realistické umění - skupina malířŧ se zaměřila na sedláky a řemeslníky - přesvědčivé malby ze ţivota prostých lidí (většinou neuznavané) - BRATŘI LE NAIN - dvorská malba idealizovala královské a aristokratické prostředí - témata z mytologie, zemědělský lid NICOLAS POUSSIN ( ) - v malbě usiloval o nadosobní řád a harmonii, pevný tvar - tvŧrce idealizované krajiny- HEROINSKÁ KRAJINA - SVATÁ RODINA NA SCHODECH - FÓKIÓNŦV POHŘEB - ORFEUS A EURYDIKA - PAZNES - mytologické náměty, antika 15

16 CLAUDE LORRAIN ( ) - idealizovaná krajina, měkké sluneční světlo, antické sochy - ZÁPAD SLUNCE NAD PŘÍSTAVEM - výborný krajinář GEORGE DE LA TOUR ( ) - mistr umělého světla - své náboţenské výjevy umísťoval do místnosti osvětlené hořící svící - temnosvit se u něho stal nástrojem duchovní meditace - KAJÍCÍ SE MAGDALENA PHILIIPPE DE CHAMPAIGNE ( ) - dvorní malíř Marie MediCejské, portrétista Ludvíka XIII. a kardinála Richeliuea - zaloţil královskou akademii malířství a sochařství 16

17 BAROKO VE ŠPAŇELSKU - těţilo ze svých zámořských kolonií v Americe - vyhnáním pracovitých mohamedových maurŧ z Pyrenejského poloostrova, kteří zanechali Španělsku bohaté památky stavebního umění, nastal úpadek - v zemi se udrţel tuhý feudální zpŧsob vlády - nejdŧleţitější oporou státu se stala církev - katolická církev převzala některé funkce státu, jako inkvizici SOCHAŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO - převládala náboţenská témata - sochaři vytvářeli dřevěné polychromované sochy svátých - vyjadřovaly extázi a bolest ALONSO CANO ( ) MLÍŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO - odraz hospodářských poměrŧ se projevil nejvýrazněji ve dvou protikladných rysech a) realismu b) v náboţenském zanícení a mystické blouznivosti FRANCISCO DE ZURBARAN ( ) - náboţenským obrazŧm realistického zaměření dal výraz askeptické zdobnosti - ZÁTIŠÍ S POMERANČI - SMRT SV. BONAVENTURY BARTOLOME ESTÉBAN MURILLO ( ) - realistický malíř a kritik tehdejšího ţivota ve Španělsku - pŧsobil v Seville - ţánrové obrazy ze ţivota prostých lidí - děti na ulicích, květinářky, pradleny - obrazy Madon - CHLAPEC S PSÍKEM - DVĚ ŢENY U OKNA 17

18 DIEGO RODRIGUEZ VELÁZQUEZ DE SILVA ( ) - usadil se v Madridu, kde se stal královským malířem a dvořanem Filipa IV. - pozvedl Španělskou malbu na světovou úroveň - dokázal zkritizovat povýšenost vládnoucí vyšší třídy panovnické rodiny a dvorské společnosti - měl ţivý smysl pro skutečnost a pravdivost - LAS MENINAS - VŦLKÁNOVA DÍLNA - PIJÁCI = TRIUMF BAKCHA - PŘEDÁNÍ KLÍČŦ OD OSTROVA BREDY - KRISTUS NA KŘÍŢI - VULKÁNOVA TOVÁRNA - četné podobizny, kde přes reprezentační ráz proniká nekompromisní pohled na povahu zobrazeného - PODOBIZNA PAPEŢE INOCENCE X. - ČETNÉ PODOBIZNY KRÁLOVSKÉ RODINY FILIPA IV. - pronikavou psychologickou charakteristikou se vyznačují podobizny dvorních šaškŧ, bláznŧ a trpaslíkŧ - ovlivnil mnohé španělské malíře (Moneta) JUSEPE DE RIBERA ( ) - tvŧrce obrazŧ znázorňující rŧzné scény mučení světcŧ a mytologických postav - CHLAPEC S KOŇSKOU NOHOU - MARSYAS JE STAHOVÁN Z KŦŢE 18

19 BAROKO V NIZOZEMÍ - škola vlánská a holandská - boj s katolickofeudálním Španělskem za svobodu - r získali holanďané nezávislost, tak vznikla holandská republika, svobodně myslící burţoasie MALÍŘSKÁ ŠKOLA VLÁMSKÁ - za holandské republiky se odtrhl katolický jih od evangelistického severu a zŧstal věrný katolické církvi - holandský sever šel pokrokovou cestou k novým uměleckým cílŧm - katolický jih pokračoval v rozvíjení starších tradic umění, ale měli i porozumění pro některé výtvarné prvky, kterými se proslavila mladá holandská škola - katolická škola vlámská udrţovala umělecké styky s Itálií a Španělskem PETR PAUL RUBENS ( ) - pocházel z prokatolické rodiny - studoval italskou malbu - typický mistr barokní malby, který naplnil své rozměrné obrazy nádherou a přepychem, mistrovsky vystupňoval pohyb lidského těla v nadsázce, zvláště u ţenských aktŧ - sloučil naturalismus s realismem - ţhavé barvy a nevídaná obrazotvornost - výborné portréty a krajiny, zvířata, mytologické scény, mnoţství postav i náboţenské výjevy z bible, které podporovali katolickou výbojnost - kostelní obrazy plné dinamiky a vzrušení - byl velmi produktivní a vytvořil slavná díla - mnoho ţákŧ pokračovalo jeho zpŧsobem malby doma i v cizině - dvorní malíř Isabely - dcera Filipa II., diplomat, rádce - hodně cestoval - měl dvě manţelky, které portrétoval- Isabela Brantová, Helena Furbertová - SNÍMÁNÍ Z KŘÍŢE - APOTEÓZA JINDŘICHA IV. A VYHLÁŠENÍ REGENTSTVÍ - PARIDŦV SOUD - UMUČENÍ SV. TOMÁŠE (n.g. Praha) 19

20 ANTHONY VAN DYCK ( ) - malíř vysoké společnosti a anglického královského dvora - uznávaný portrétista - do svých portrétŧ vkládal více elegance neţ Rubens - KAREL I. ANGLICKÝ NA LOVU - PORTRÉT ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA JACOB JORDAENS ( ) - nejlepší malíř vlámských lidových scén, FRANZ SNYDERS ( ) - velmi sloţité zátiší a zvířata ADRIAN BROUWER ( ) - malíř ţánrových scén ze ţivota prostých lidí - výjevy z krčem, rvačky, hry a kuřáci - mistr osobní charakteristiky a lidového humoru DAVID TENIERS ( ) - malíř lidových zábav, trhŧ, pijákŧ, hráčŧ karet - zachytil ţivot veselého vlámského lidu - n. g. vystavuje pět jeho obrazŧ 20

21 MALÍŘSKÁ ŠKOLA HOLANDSKÁ - po svém vítězství holandská burţoasie rozvinula všechny moţnosti pokrokové výroby a podnikání. Vyuţila velké koloniální říše, těţila ze svého prvenství v námořní dopravě a ve světovém obchodu, vytvořila se novodobá, kapitalistická společnost, Holandsko bylo povaţováno za zemi svobody, kde našel útočiště Jan Amos Komenský - výtvarné umění především v malířství - vzniká nové umění, zdánlivě velmi střízlivé, zaloţené na trpělivém poznávání a znázorňování zkutečnosti - prudký rozvoj národní malby - NOVÁ MALÍŘSKÁ TÉMATA: - umění oslavovalo holandskou burţoasii, která vybojovala náboţenskou svobodu a ubránila svŧj stát, to se odráţelo v malbě idilických měšťanských výjevŧ - rŧzné selské scény - líčí ţivot lidu s humorem, neboť byl o ně velký zájem ze strany holandské burţoasie - evangelistické náboţenství omezilo zpodobňování náboţenských scén a témat - holandští umělci NEMOHLI ZDOBIT CHRÁMY A KOSTELY, malíři hledali proto z velké části NOVOU TÉMATIKU, která by lépe odpovídala světským zájmŧm společnosti a vytvářeli nové malířské tvorby: a) SKUPINOVÝ PORTRÉT - umělec rozmísťoval novým zpŧsobem vedle sebe tak,aby kaţdá figura měla na obraze poměrně stejný význam - výrazem nových společenských poměrŧ, nikoliv jednotlivci, ale rŧzné bohaté společnosti, obchodní instituce i dobročinné organizace b) SLAVNÉ HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ. - realisticky znázorňovalo holandské roviny, kanály, přímořské krajiny s našedlým holandským mořem i koráby na moři, romantické krajiny s bystřinami, s velehorami, vybájené krajiny c) KLASICKÝ DRUH ZÁTIŠÍ - holandský měšťan měl dŧvěrné vztahy ke krásným věcem, které ho obklopovaly - zátiší s ovocem, rybami, zvěřinou, drŧbeţí nebo tyto věci kombinovali. - k dokonalosti znázornění materiálnosti předmětu předstihli vše, co v tomto ţánru bylo dosud vytvořeno 21

22 FRANS HALS ( ) - proslavil holandské portréty - snaţil se zachytit člověka v jeho okamţité duševní náladě a tělesném vzepření. To vyţadovalo rychlé a obratné techniky, ovládání štětce, tím se přiblíţil i impresionistické malbě - rovněţ vynikal v malbě skupinových podobizen - jeho umění bylo součastníky nepochopeno, předběhl dobu - zemřel chudý - na jeho rukopis daleko později navázal Monet - SKUPINOVÝ PORTRÉT PŘEDSTAVITELŦ HOLANDSKÉHO STAROBINCE - CIKÁNKA - VESELÝ PIJÁK REMBRANDT VAN RIJN ( ) - náleţí k největším světovým umělcŧm, syn malíře - malíř a grafik - necestoval, svou vlast velmi miloval - proti patetickému baroknímu malířství Rubensovu je Rembrantovo dílo naplněné realismem s hlubokou lidskostí - nejšťavnatějším obdobím jeho ţivota bylo manţelství se Saskií, které mu zajistilo bezstarostný blahobytný ţivot obrazŧ a 300 grafických leptŧ - ve své tvorbě se nevíce řídil vlastním pozorováním. Dŧsledně se přidrţoval studia přírody jako základního zdroje inspirace. - maloval rŧzné scény, portréty, skupinové portréty a mnoho autoportrétŧ - sebe i modely oblékal s oblibou do orientálních krojŧ - biblické a mytologické výjevy, obracel se především k duševnímu dění zobrazovaných lidí, hledal jejich psychologický výraz - velmi jemný temnosvit, zlatohnědý tón - vášnivý sběratel - jeho sbírky byly rozprodány - holandská zlatá společnost jiţ neměla o jeho díla zájem, o to však více vzrostla jeho tvořivost - zemřel v bídě 22

23 - SAMSONOVO OSLEPENÍ - ŢIDOVSKÁ NEVĚSTA - VLASTNÍ PODOBIZNA SE SASKIÍ - NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA - ANATOMIE DOKTORA TULPA - zachytil výraz lékařŧ, soustředění na pitvanou Mrtvolu - NOČNÍ HLÍDKA - obraz na objednávku střeleckého spolku - skupinový portrét - objednavatele neuspokojl, protoţe narušil zásady rovnosti - PŘEDSTAVENSTVO SOUKROMÉHO CECHU - RABÍN (n. g. Praha) - ASI 70 AUTOPORTRÉTŦ HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ JACOB RUISDAEL ( ) - krajiny letní i zimní s těţkými mraky, starými stromy, vodami a temnou zelení - lidské postavy mají v krajině jen podřízenou úlohu JAN VAN GOYEN ( ) - vytvořil realistický typ krajiny s nízkým horizontem, oblohou a mraky - holandské krajiny mají svoji atmosféru a osvětlení HOLANDSKÉ ZÁTIŠÍ - typické zátiší sloţené z předmětŧ kaţdodenní potřeby (sklenice, příbory,dýmka, svícen,..) - své předměty dokonale umisťovali a kombinovali v kompozičním prostoru obrazu PIETER CLAESZ ( ) - jeden z nejvýznamnějších představitelŧ holandského zátiší 23

24 ŽÁNROVÉ MALÍŘSTVÍ - začlo se vytvářet 2. pol. 17. stol. PIETER DE HOOCH ( ) - ve svých malbách líčil ţivot v interiérech měšťanských domŧ (paní, sluţka, pes, ) JAN STEEN ( ) - vynikal jako malíř humoristických scén z lidového ţivota bratři ADRIAEN VAN OSTADE A ISAAC VAN OSTADE - Adrian líčil ţivot sedlákŧ se sarkasmem, zvláště v krčmách - figury často přeháněl a kritizoval ŠKOLA DELFTSKÁ - začala uplatňovat (proti Rembrantovu šerosvitu) význam denního světla JAN VERMEER VAN DELFT ( ) - známo pouze nad čtyřicet děl, většinou s námětem interiéru - objevil význam denního světla, čisté a jasné barvy - denní světlo prostupuje oknem do interiéru, který zaplňují zpravidla ţeny - obrazy vyjadřují pohodlí, poklid a nutí k meditaci - ŢENA DRŢÍCÍ VÁHY - POHLED NA DELFT - ČTENÁŘKA DOPISU - KAVALÍR A DÁMA - ATELIÉR - MLÉKAŘKA, SLUŢKA V KUCHYNI - POHLED NA DELFTY - výjimečně moderní obraz krajinomalby,neboť pouţívá čistých barev, jasného světla a přesné vidění architektury 24

25 BAROKO V ANGLIE - převládající anglikánská protestantská církev má patetickou tendenci baroka, proto zde převládá KLASICISMUS ARCHITEKTURA CHRISTOPHER WREN ( ) - inspektor královských staveb - KATEDRÁLA SV. PAVLA - s mohutnou kopulí a dvou postraních věţí s pouţitím renesančních článkŧ MALÍŘSTVÍ WILLIAM HOGARTH ( ) - ve svém díle vystupoval proti přetvářce a lţi londýnské bohaté společnosti - vytvořil cyklus mravoličných a satirických maleb SIR JOSHUA REYNOLDS ( ) - zaloţil malířskou akademii v Londýně - malířem vládnoucí třídy - vedle portrétŧ se věnoval i historické malbě THOMAS GAINSBOROUGH ( ) - hudebník, malíř bez uměleckého školení - vedle portrétŧ byl významným anglickým krajinářem GEORGE ROMNEY ( ) - portrétista THOMAS LAWRENCE - portrétista 25

26 BAROKO V RAKOUSKU, NĚMECKU letá válka narušila národní tradici a zpozdila výtvarný vývoj, proto byli voláni umělci nejprve z ciziny - protestantsky přísnější sever se obracel ke střízlivým vzorŧm architektury příbuzného Holandska - v jihoněmeckých a rakouských zemích zvítězili Habsburkové s barokním slohem - v německých zemích nastal dvojtý odlišný vývoj - Jesuitský řád s plnou podporou císařské moci budoval chrámy jako mocenské pozice v boji za upevnění církve rekatolizace a feudalismu ARCHITEKTURA - architekti navazují na vzory jezuitských chrámŧ - velké proslulosti nabyla rodina DIENTZENHOFERŦ JOHANN BERNARD FISCHER Z ERLACHU - vídeňský architekt - CHRÁM SV. KARLA BOROMEJSKÉHO VE VÍDNI - spojil centrální a podélnou stavbu v jeden celek - PŘESTAVĚL SCHONBRUNN VE VÍDNI JOHANN LUCAS VON HILDEBRANDT ( ) - vystavil přepychový zámek BELVEDER pro Evţena Savojského, který zvítězil nad turky 26

27 BAROKO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ - vítězství Habsburkŧ na Bílé hoře zpŧsobilo osudný obrat. Vítězný Císař se opírá o bojovnou katolickou církev, o jezuitský řád, o vysokou šlechtu, zvláště cizí, která vyrostla z válečných dobrodruhŧ za třicetileté války a získala konfiskovanou pŧdu české šlechty - nová šlechta neuznávala domácí tradice a stala se ochotným nástrojem habsburského absolutismu - česká nekatolická šlechta byla zničena nebo se vystěhovala - nekatolické měšťanstvo, jako kulturně nejpokročilejší činitel, opustila zemi a tím byl český národ ochuzen o pokrokovou sloţku - do ciziny odešel Pavel Skála, J. A. Komenský, V. Holar, - největšího útisku hospodářského i náboţenského nesl nevolný lid, který se nesměl vystěhovat - lid představoval skutečný národ rebelŧ a kacířŧ, byl záměrně pokatoličťován - za těchto podmínek vznikly příznivé předpoklady pro barokní kulturu, jako ideologický nástroj vládnoucí třídy, jako bojovný prostředek církve a státu ARCHITEKTURA: 1. RANNÝ BAROK 17. stol. 2. VRCHOLNÝ BAROK POZDNÍ BAROK po r ROKOKO KLASICISMUS RANNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA 1.STAVBY: - válečný zbohatlík Pavel Michna vystavěl v Praze MICHNŦV DŦM-dnes- TYRŠŦV DŦM - stavitel FRANCESCO CARATTI - další zbohatlík ALBRECHT Z VALDŠTEJNA - vystavěl rozsáhlý VALDŠTEJNSKÝ PALÁC na Malé straně - projektoval ANDREA SPEZZA - KLEMENTINUM - největší stavba ranného baroka v Praze - jezuitská kolej - projektant CAROL LURAGO 27

28 FRANCESCO CARATI - ČERNINSKÝ PALÁC - dostavěl ho FR. MAXMILIAN KAŇKA JAN BATTISTA MATHEY - KOSTEL KŘIŢOVNÍKŦ - ARCIBISKUPSKÝ PALÁC - ZÁMEK TROJA VRCHOLNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA ARCHITEKTURA KRYŠTOF DIENTZENHOFER ( ) - prŧčelí a loď CHRÁMU SV. MIKULÁŠE - KOSTEL SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ - ZÁMECKÁ KAPLE VE SMIŘICÍCH GIOVANNI BATTISTA ( ) - PALÁCE - LOBKOVICKÝ - HRZÁNSKÝ - KAISERŠTEJNSKÝ - KOSTELY - V KUKSU - PIANISTICKÉ KOSTELY V BENEŠOVĚ A V LITOMYŠLI SANTINI - vytvořil specifický sloh českého baroka, tzv. BAROKNÍ GOTIKU - BENEDIKTINUM - PREMONSTÁTUM - CISTERCIÁTUM - PŘESTAVBY KLÁŠTERŦ 28

29 - v sedlci, Kladrubech a Ţilině - POUTNÍ KOSTELY - SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE - mistrovské dílo českého baroka - KOSTEL VE KŘTINÁCH NA MORAVĚ - ZÁMEK KARLOVA KORUNA V CHLUMCI NAD CIDLINOU - inspiroval se českou pozdní gotikou KILIAN IGNÁC DIENTZENHOFER ( ) - v jeho díle dokonale vyvrcholilo české baroko, ve kterém ovládl všechny prostředky barokní architektury - LETOHRÁDEK AMERIKA NA NOVÉM MĚSTĚ V PRAZE - dotvořil CHRÁM SV. MIKULÁŠE NA MALÉ STRANĚ KOPULÍ A VĚŢÍ LORETA - KOSTELY MIMO PRAHU- - Karlových varech - Hořicích pod Krkonoším - Dobré vodě - JANA NEPOMUCKÉHO NA SKALCE V PRAZE JOHANN LUCAS HILDEBRANDT - KOSTEL SV. KATEŘINY V JABLONNÉM POD JEŠTĚDÍ FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA - císařský architekt - předjímal rokoko - spolupracoval se sochařem Braunem - DÍLO - ZÁMEK V REMIŠI - VRTBOVSKÁ ZAHRADA V PRAZE - DOSTAVBA ČERNINSKÉHO PALÁCE V PRAZE - PALÁC KINSKÝCH 29

30 SOCHAŘSTVÍ - první monumentální díla se objevila s rychlím vývojem architektury MATĚJ VÁCLAV JACKEL - se svou dílnou vytvořil díla pro četné praţské a venkovské kostely - např.: Křiţovnický kostel na starém městě - SV. MARKÉTU V BŘEMOVĚ - TŘI SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST(sv. Anna, sv. Dominik, sv. Tomáš Akvinský) - ve vrcholném období vynikala nejvíce rodina BROKOFFŮ - otec JAN, synové FERDINAND MAXMILIÁN, JAN FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF - vyniká jako mistr velké formy, podařilo se mu zkloubit architekturu a sochařství v jeden celek - jeho figury v klidném pojetí - SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST - ATLANTY NA PORTÁLU MORZINSKÉHO PALÁCE V PRAZE - ve sloupořadí vytvořil s Fischeren z Erlachu nejkrásnější barokní náhrobek v Praze pro kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic MATYÁŠ BERNARD BRAUN ( ) - druhý největší mistr barokního sochařství v Čechách - studoval ve Florencii a Římě - jeho díla se vyznačují typickým barokním neklidem - usiluje o prudký kontrast světla a stínu v jeho prohlubních, tohoto dociluje odsekáváním a proděravěním. Pouţíval velmi tvrdé pískovce, které mu umoţnili větší rozrušení plastické formy - objednávky od církve, šlechty i měšťanstva - zaměstnával řadu pomocníkŧ, kteří vytvořili četná sochařská díla určená především pro venkov - SEN SV. LUITGARDY 30