Linux na cestách Úvod

Transkript

1 ČÁST IV Linux na cestách Úvod Mobilní počítačová zařízení (laptopy, notebooky, PDA, mobilní telefony, přenosné přehrávače hudby a videa, digitální fotoaparáty, kalkulačky a podobně) se od klasických stolních počítačů liší. Používají specifické hardwarové komponenty, například karty PCMCIA, infračervené a bluetooth porty, bezdrátová síťová rozhraní, LCD displeje, baterie, dokovací stanice. Jednotlivé hardwarové komponenty nelze měnit tak snadno, jako například grafickou kartu ve stolním počítači. Hardwa-rové prostředky (například diskový prostor nebo výkon CPU) bývají často limitovány. I přesto se výkonnostní rozdíl oproti stolním počítačům snižuje, takže v řadě případů může notebook sloužit jako plnohodnotná náhrada stolního počítače. Podpora mobilních počítačových zařízení (například grafických čipů nebo interních modemů) bývá v Linuxu (a jiných alternativních operačních systémech) omezenější. Tato zařízení často pou-žívají specializovaný hardware, takže nalezení vhodného ovladače může být složitější. Navíc se tato zařízení často provozují v různých prostředích, takže je nutná podpora více konfigurací a s tím související bezpečnostní strategie. Tato příručka představuje stručný souhrn informací týkajících se mobilních počítačových zařízení, které dnes můžete nalézt v celé řadě dokumentů HOWTO týkajících se laptopů, notebooků, PDA a mobilních telefonů. Popisujeme také různé specificky linuxové operace, jako například způso-by instalace laptopů, notebooků a PDA nebo různé konfigurace pro různá (síťová) prostředí. I přes některá úskalí představuje Linux pro přenosná počítačová zařízení lepší volbu než většina ostatních operačních systémů, protože podporuje celou řadu způsobů instalace, pracuje v mnoha heterogenních prostředích a může mít menší nároky na hardwarové prostředky počítače. Jaký notebook koupit? Úvod Přenosné počítače je možno rozdělit do různých kategorií. Jde o subjektivní rozdělení, přesto se o něj ale pokusíme. Naše rozdělení zhruba odpovídá běžně uváděným marketingovým kategoriím. Kritéria pro rozhodování jsou následující: 1. Hmotnost často bývá skryta v označeních jako přenosný počítač, laptop/notebook, sub/mininotebook, palmtop nebo PDA. Neexistuje standardní způsob specifikace hmot-nosti notebooku, proto je nutné údaje uváděné výrobci (a dále citované v této příručce) považovat pouze za orientační. Otázkou totiž je, nakolik jsou v deklarované hmotnosti zahrnuty i napájecí zdroj (ať už externí nebo interní) nebo výměnné komponenty (jako dis-ketová či CD mechanika).

2 Různé periferie mohou být neuvěřitelně těžké. Může se stát, že subnotebook s různými exter-ními mechanikami, kabely, expandéry portů a napájecími zdroji bude v konečném důsledku těžší než zařízení, které má všechny potřebné věci integrovány. Subnotebooky jsou typicky užitečné pouze tehdy, pokud jste schopni je využít bez všech ostatních příslušenství. Podporované operační systémy proprietární versus otevřené. Cena neznačkové versus značkové. Hardwarové parametry velikost displeje, kapacita disku, rychlost procesoru, typ baterií a podobně. Podpora Linuxu grafický čip, zvuková karta, infračervený ovladač (IrDA), interní modem a podobně. Přenosné počítače, laptopy/notebooky, sub/mini-notebooky, palmtopy, PDA/HPC Přenosné počítače Hmotnost větší než 4 kg. Stejné vlastnosti jako PC, pouze v menším provedení a s LCD displejem. S postupujícím vývojem a miniaturizací těchto modelů spíše ubývá, přesto má téměř každý výrob-ce notebooků v sortimentu nějakého zástupce tohoto typu. Laptopy, notebooky Hmotnost mezi 1,7 a 4 kg. Typicky obsahuje vlastní hardware a obvykle speciální procesor vyba-vený šetřícími režimy pro úsporu energie. Příklady: HP OmniBook 3100, Compaq Armada 1592DT, Thinkpad T43, Apple MacBook Pro. Termíny laptop a notebook považujeme za synonyma. Subnotebooky, mininotebooky Hmotnost mezi 1,3 a 1,7 kg. Typicky zahrnuje externí disketové a CD mechaniky. Příklady: HP OmniBook 800CT, Toshiba Libretto 100, Compaq Aero, Sony VAIO 505 nebo Thinkpad X41. Palmtopy Hmotnost mezi 0,7 a 1,3 kg. Typicky jsou vybaveny proprietárním komerčním operačním systémem. Příklady: HP 200LX. PDA (Personal Digital Assistant) a HPC (Handheld PC) Hmotnost pod 0,7 kg. Typicky jsou vybaveny proprietárním komerčním operačním systémem a velmi často jiným než Intel procesorem se systémy jako PalmOS, EPOC32, GEOS, Windows CE. Příklady: Newton Message Pad, Palm III (dříve Pilot), Psion série 3 a 5, Casio Z Wearables Hodinky, digitální pera, kalkulačky, digitální fotoaparáty, mobilní telefony a další. Funkčnost v Linuxu V důsledku nedostatečné podpory některých výrobců nemusí být všechny funkce notebooků vždy plně podporovány nebo plně funkční. Typicky problémovými komponentami jsou grafické čipy, IrDA porty, zvukové karty, řadiče PCMCIA, PnP zařízení a interní modemy. Před koupí noteboo-ku si o těchto tématech zjistěte co nejvíce informací. Ne vždy je ovšem snadné takovéto informa-ce získat. V některých případech nenaleznete potřebné údaje ani ve specifikaci, a dokonce je ne-sděluje ani výrobce. V kapitole Podrobnosti o mobilním hardwaru proto uvádíme údaje o kom-patibilitě s Linuxem. Mohli by vás také zajímat výrobci, kteří dodávají notebooky přímo s Linuxem. Objednáte-li si note-book s předinstalovaným Linuxem, můžete si ušetřit spoustu hádání a instalace doplňujících balíčků. Informace o těchto výrobcích můžete najít na serveru TuxMobil, V ČR jsou s Linuxem dodávány například notebooky Thinkpad ( se kte-rými lze objednat SUSE enterprise desktop, nebo notebooky Barbone, které jsou již dlouhou dobu dodávány s Mandriva Linuxem ( S toutéž distribucí se dodávají i notebo-oky certifikované Intelem ( Prozkoumejte též nabídku lokálních dodavatelů, u kterých je Linux čím dál tím více zastoupen. Téměř libovolnou distribuci vám nainstalují firmy, které se Linuxem přímo zabývají, viz Hlavní hardwarové vlastnosti Kromě funkčnosti v Linuxu je nutné při výběru notebooku zvážit některé z hlavních hardwaro-vých vlastností těchto zařízení. Informace o funkčnosti v Linuxu naleznete v kapitole Podrobnosti

3 o mobilním hardwaru. Hmotnost Nepodceňujte hmotnost notebooku. Bývá ovlivněna zejména následujícími faktory: Displej velikost obrazovky, typ baterií, interní komponenty jako CD mechanika nebo disketová mechanika, napájecí zdroj, materiál, z nějž je zařízení vyrobeno. Moderní notebooky obsahují aktivní maticové displeje (TFT). Laptopy s pasivními maticovými dis-pleji (DSTN) se už nevyrábějí. Aktivní displeje mají lepší barvy a kontrast, jsou však dražší a mají větší spotřebu. Zvažte také velikost displeje. Notebooky se běžně vyrábějí s displeji s úhlopříčkou až 17 palců. Větší displej víc váží, víc stojí a je méně skladný, je však lepší náhradou stolního počítače. Baterie Mezi obvykle používané typy baterií dnes patří lithiumiontové (LiIon), niklmetalhydridové (NiMH) nebo niklkadmiové (NiCd). Většina současných notebooků obsahuje lithiumiontové baterie. LiIon baterie jsou nejdražší, při stejné kapacitě jsou ale mnohem lehčí než NiCd baterie a mají minimální paměťový efekt. NiMH baterie jsou lepší než NiCd, stále jsou ale poměrně těžké a trpí paměťovým efektem, i když menším než NiCd baterie. Většina notebooků je bohužel vybavena bateriemi v proprietárním mechanickém provedení, takže baterie nelze mezi různými modely zaměňovat. CPU Podporované rodiny CPU Informace o tom, které hardwarové platformy linuxové jádro podporuje, naleznete ve FAQ kon-ference LKLM, i286 Tuto procesorovou rodinu Linux doposud nepodporuje, byť se o implementaci této podpory snaží projekt ELKS, Pokud chcete, můžete namísto Linuxu použít Minix ( což je rovněž zdarma dostupný operační systém unixového typu. Minix podporuje platformy 8088 až 286 s pouhými 640 KB pamě-ti. Na adrese tuxmobil.org/286_mobile.html můžete zjistit, že se přímo prodávají notebooky se systémy ELKS i Minix. i386 Tato rodina zahrnuje celou skupinu procesorů kompatibilních s platformou Intel, patří sem Intel 386, 486, Pentium, Pentium Pro a Pentium II a kompatibilní procesory výrobců jako AMD, Cyrix a dalších. Většina současných notebooků používá procesory právě z této rodiny a jejich podpora Linuxem je tak bezproblémová. m68k Sem patří Amiga a Atari s procesory Motorola 680x0 (x>=2) s MMU a starší mode-ly Apple/Macintosh. Na čipu m68k byla založena dlouhá série notebooků Apple Powe-rBook a dalších Macintosh Portable (první škaredý osmikilový pokus), PowerBook 100, 140, 170, 145, 160, 180c, 165c, 520c, 540c, 550c, 190; Duo 210, 230, 250, 270c, 280. Note-booky PowerBook Duo se vyráběly ve stejné době jako PowerBooky, byly to subnotebo-oky navržené tak, že je bylo možno zapojit do základové stanice (DuoDock), která měla více paměti, periferií a podobně, takže šly použít jako stolní počítače. Prvními PowerBoo-ky s PowerPC byly PowerBook 5300 (následoval po 190) a Duo 2300c. Úplný seznam všech vyráběných modelů Macintosh i s jejich specifikacemi naleznete na stránkách Výsledky instalace Linuxu na této platformě naleznete na stránkách Upozorňujeme, že na noteboocích 68k nelze pro-vozovat LinuxPPC, přestože to název naznačuje. LinuxPPC je určen pouze pro procesory PowerPC. Informace o použití Linuxu na platformě m68k naleznete na stránkách Podobně jako u notebooků na platformě Intel mají i notebooky Mac obecně různé obtížně zjistitelné hardwarové konfigurace. Navíc je těch-to notebooků k testovacím účelům k dispozici poměrně málo. Máme proto informace o nabootování Linuxu jen na strojích Powerbook 145, Powerbook 150, Powerbook 170, Powerbook 180 a Powerbook 190. I v případě úspěšného nabootování ovšem není k dis-pozici ADB powerbookového stylu, nefunguje APM a v zásadě téměř nic jiného. Jediná možnost přihlášení je tak terminál připojený k sériovému portu to máme pozitivně vyzkoušeno na modelu 170. Některé Powerbooky mají podporované interní IDE, ovladače pro PCMCIA mohou vznik-nout, pouze pokud někdo dá k dispozici potřebné informace. Je nutná také podpora FPU. Většina pozdějších modelů používá procesor 68LC040 bez FPU, řada procesorů má nefunkč-ní mechanismus FPU trapů a nelze tak na nich spustit linuxové binárky ani v režimu emula-ce FPU. Aktuální stav podpory modelů Powerbook 140, 160, 165, 165c, 180c, 190, 520 a Duo 210, 230, 250, 270c, 280 a 280c není znám. Existují i dva notebooky Atari, k nimž také nemáme dostatek informací. Následující citace pocházejí ze stránek Atari Gallery ( Model STacy byl uveden krátce po Mega ST jako přenosný počítač

4 Atari. Modely STacy se dodávaly se systémem TOS v1.04. Model ST Book byl zamýšlen jako náhrada STacy, který byl víceméně jen přenosná podoba modelu ST. ST Book představuje stejný výpočetní výkon jako ST, ovšem v podobě lehkého notebooku. Tento model byl prodáván pouze v Evropě a jen v omezeném množství. ST Book byl dodá-ván s TOS v2.06. Leon Stok, stok@yis.nl, říká: Na modelech STacy a ST Book nelze provo-zovat Linux, protože jsou založeny na procesoru 68000, který nemá jednotku MMU. Pokud víme, Amiga nikdy notebooky nevyráběla. Jedna společnost nabízela sadu pro předělání stol-ní Amigy na přenosnou. Vycházeli ze standardních základních desek Amiga, takže na těch-to strojích lze použít jakoukoliv variantu Linuxu, která běží na standardních Amigách. PowerPC (PPC) I když některé linuxové ovladače dostupné pro platformy Intel nejsou pro PPC k dispozici, představuje Linux PPC plně použitelný systém pro platformu Macintosh PowerBook. Další informace můžete najít na stránkách Mimochodem, týmu kolem projektu imac Linux ( se podařilo nabootovat Linux na imac DV. Na stránkách projektu naleznete také informace o Linuxu na ibooku. Alpha, Sparc, Sparc64 Podpora pro tyto architektury je teprve v začátcích. Pokud víme, notebooků s procesory Sparc a Alpha existuje jen několik, například Tadpole ( a NatureTech ( Server TuxMobil se věnuje i tomuto tématu, StrongARM Procesory s velmi nízkou spotřebou, aktivně podporované projektem Debian, které najdete i v některých zařízeních s WinCE, například HP Jornadas. V portaci Linuxu na tyto malé modely s dlouhou výdrží baterií brání pouze nedostatek technické specifikace. Plnohodnotný notebook založený na StrongARM by byl výtečnou linuxovou platformou. O PDA s procesory ARM/StrongARM hovoříme v kapitole Personal Digital Assistant (PDA). MIPS Tento procesor se používá v mainframech SGI a v serverech Cobalt Micro, čipy vycházející z této architektury se používají i v mnoha systémech s WindowsCE. Na někte-ré z nich byl portován i Linux. Procesory AMD Více informací o Linuxu a procesorech AMD naleznete na stránkách a tuxmobil.org/cpu_amd.html. 64bitové procesory O této problematice rovněž hovoří server TuxMobil, tuxmobil.org/cpu_64bit.html. Podpora 64bitových procesorů od Intelu i AMD se rapidně Různé zlepšuje zároveň s jejich stoupající oblibou tuto platformu dnes podporují všechny rozšířené distribuce. Při vyšších rychlostech mají procesory větší spotřebu a produkují více tepla. V řadě notebooků se proto používají speciální procesory se sníženou spotřebou. Tyto procesory mají typicky nižší výkon než procesory ve stolních počítačích a jsou také dražší. Proto také u notebooků se standardními stolními procesory narazíte na mnohem hlučnější větrání. Počet točivých zařízení U laptopů a notebooků se často uvádí počet točivých zařízení. Jedno: pevný disk. Typicky v subnoteboocích s možností připojení externí CD/DVD mechaniky. Dvě: pevný disk a optická mechanika (CD/DVD). Tři: pevný disk, optická mechanika (CD/DVD) a disketová mechanika (dnes již ne tak častá). Tyto notebooky často slouží jako náhrada stolních počítačů. Chlazení Velmi důležitý bod. Cokoliv založeného na procesorech PPC nebo Pentium (a výše) generuje velké množství tepla, které je nutno odvést. Obecně k tomu slouží buď ventilátor nebo (pasivní) chladič tvořený skříní počítače. Pokud je notebook chlazen ventilátorem, nesmí být tok vzduchu blokován, jinak by mohlo dojít k přehřátí. Počítače s větráním zespodu jsou proto velmi nešikovné nelze je použít na měkkém podkladu. Kvalita klávesnice I když delší texty budete psát na stolním počítači, kvalitní klávesnice na notebooku vám ušetří spoustu trápení a bolení rukou. Všímejte si zejména rozložení speciálních kláves jako Esc, Tab, End, PageUp a PageDown a kurzorových kláves. Cena V porovnání se stolními počítači jsou notebooky poměrně drahé (i když při zahrnutí věcí jako LCD, IrDA a PCMCIA není cenový rozdíl až tak značný). Můžete se rozhodovat mezi značkou a neznačkovými modely. Doporučujeme vám sice volbu neznačkového modelu, má to ale svá úskalí. Notebooky často přicházejí k úhoně, je proto lepší, máte-li k dispozici kvalitní servis a ten bývá většinou k dispozici jen pro značkové výrobky. Můžete se dokonce rozhodnout pro koupi notebooku z druhé ruky. Trh s notebooky se velmi často mění. Nová generace notebooků (ve smyslu nových procesorů, kapacit disků, rozměrů displeje a podobně) se objevuje přibližně každé tři měsíce, takže notebooky velmi rychle zastarávají. Toto stárnutí se ovšem neprojevuje na

5 cenách použitých modelů, které tak vycházejí poměrně draze. Pokud byste se nicméně pro koupi použi-tého modelu rozhodli, dodržujte naše rady týkající se kontroly počítače. Napájecí zdroj Pokud cestujete do zahraničí, ověřte si, jaké napájecí napětí zvládne váš zdroj. Ten také bývá jednou z nejtěžších částí notebooku. Další zrada může být tvar zástrčky, který se stát od státu liší. Další zdroje informací Specifikace, manuály a podpora výrobců velmi často nestačí. Doporučujeme vám proto i další zdroje informací: Server TuxMobil, který na adrese hovoří o noteboocích, Linuxu a dalších Unixech (například BSD). Server Linux on Laptops, Obecné informace o podpoře různých výrobců naleznete na adrese manufacturer.html, nečekejte však, že by výrobci Linux nějak přehnaně podporovali. Užitečný je také odkaz který vám může pomoci najít váš notebook pod jiným označením. Kompatibilita s Linuxem Související dokumentace Hardware HOWTO, Kernel HOWTO, PCMCIA HOWTO, PCI HOWTO, Plug-and-Play HOWTO, Obecné metody kontroly Pokud na výše uvedených odkazech nezjistíte potřebné informace, je pátrání na vás. Linux vám naštěstí nabízí mnoho pomůcek. Podrobnější informace naleznete v kapitole Podrobnosti o mobilním hardwaru. Obecně můžete použít: Informace samotného jádra. Hledejte, jaký hardware dokázalo jádro detekovat. Tyto infor-mace uvidíte při bootování systému, můžete je vypsat příkazem dmesg a naleznete je také v souboru /var/log/messages. Prvotní hlášení bootovacího procesu naleznete v soubo-ru /var/log/boot. Pokud používáte jádro s podporou souborového systému /proc, zjistíte podrobné infor-mace o PCI zařízeních příkazem cat /proc/pci. Přečtěte si soubor pci.txt, který je sou-částí dokumentace jádra. Další informace o neznámých PCI zařízeních nabízí projekt PCI ID Repository, Můžete též použít příkaz lspci z balíku pci-utils. Informace o zařízeních Plug-and-Play (PnP) zjistíte příkazem isapnp-tools (platí pouze pro starší zařízení na sběrnici ISA). Informace o zařízeních SCSI zjistíte příkazem scsiinfo nebo programem scsi_info Davida Hindse. Pokud kvůli detekci hardwaru nechcete instalovat nějakou kompletní linuxovou distribuci, může-te použít nějakou mikrodistribuci, viz kapitolu Štíhlé aplikace a distribuce. Balík mulinux obsa-huje dokonce program systest, TomsRtBt nabízí program memtest. Chcete-li memtest použít, zkopírujte jej příkazem dd if=/usr/lib/memtest of=/dev/fd0 na disketu a nabootujte systém z této diskety. Pokud máte na notebooku nainstalovány Windows, můžete celou řadu informací o hardwaru zjis tit v nich. Nabootujte do DOSu nebo do Windows, kde tyto informace snadno naleznete. Chcete-li údaje o hardwaru zjistit ve Windows9x/NT, spusťte Start -> Nastavení -> Ovládací pane-ly -> Systém -> Správce zařízení a všechno si opište. V MS-DOS a Windows 3.1x můžete použít příkaz msd, MicroSoft Diagnostics. K dispozici je také celá řada sharewarových nástrojů jako check-it, dr.hard a další. V novějších verzích Windows hledejte v Ovládacích panelech položku Systém a v ní záložku Hardware. V některých případech je obtížné zjistit i to, kdo vlastně zařízení nebo některou jeho část vyrobil. Jestliže zařízení bylo certifikováno pro americký trh, naleznete na něm přidělené FCC ID a na stránkách Federální komise pro komunikace, FCC, můžete výrobce nalézt v databázi schválených zařízení. Databázi naleznete na adrese Řada notebooků má problémy s kompatibilitou jak v Linuxu, tak i ve Windows. David Hinds, autor ovladačů PCMCIA, uvádí, že notebooky Toshiba používají proprietární PCMCIA bridge, který vykazuje stejné chybné chování ve Windows i v Linuxu. IBM Thinkpad má vážné problémy s BIOSem, které ovlivňují doručování událostí APM démonovi. Tyto chyby se projevují i ve Windows, v dokumentaci IBM jsou označeny jako ke zvážení.

6 Některé nekompatibility mohou být jen dočasné pokud například notebook obsahuje USB řadič od Intelu, lze se v brzké době nadít plné podpory USB. Vytvoření ovladače zařízení Pokud narazíte na zařízení, které v Linuxu není doposud podporováno, nezapomínejte, že máte možnost napsat si ovladač sami. Doporučujeme vám knihu Linux Device Drivers Alessandra Rubi-niho a Andy Orama. Na adrese openbook/ je k dispozici její volně dostup-ná verze. Koupě notebooku z druhé ruky Několik doporučení, co před koupí notebooku z druhé ruky zkontrolovat: Zkontrolujte povrch skříně, zda není viditelně poškozen. Zkontrolujte chybné body na displeji, můžete si pomoci zvětšovacím sklem. Mimochodem, přípustnou chybovost displeje a další věci upravuje norma ISO Zkuste vstupně-výstupní stress-test, například nástrojem bonnie. Otestujte paměť nástroji jako memtest a crashme. Zkuste stress-test procesoru, například příkazem md5sum/dev/urandom nebo překla-dem jádra. Vyzkoušejte naformátovat disketu v disketové mechanice. Vyzkoušejte čtení a zápis v CD/DVD mechanice. Testování baterií je trochu složitější, protože si vyžádá více času jeden nabíjecí a jeden pracovní cyklus. Můžete si pomoci nástrojem jako battery-stats, ten však nabízí pouze podporu APM, doposud není podporováno ACPI. Povrch disku můžete zkontrolovat nástrojem e2fsck. Dalšími linuxovými nástroji jsou dosfsck a ostatní fsck. Nedestruktivní test celého disku, zjištění jeho výkonu a velikosti provedete příkazem time dd if=/dev/hda of=/dev/null bs=1024k. Vyzkoušet můžete také specializovanou distribuci Stresslinux ( která je určena pro zátěžové testy hardwaru a obsahuje mnohé z výše uvedených nástrojů. Ověřte, zda počítač není kradený. Odkazy na databáze kradených notebooků naleznete například na adrese tuxmobil.org/stolen_laptops.html. Pokud je nám známo, neexistuje linuxový nástroj srovnatelný s komplexními dosovými nástroji typu Check-It, Dr. Hard, Sysdiag a podobné. Tyto nástroje integrují mnoho různých testů. Podle našeho názoru je nejlepším nástrojem PC Diagnostics 95 Cragia Harta, naleznete jej na adrese Navzdory číslu 95 v názvu jde o čistě dosový nástroj, spolehlivý, zdarma dostupný a malý (program má 76 KB, data 199 KB). Bohužel neumí otestovat IrDA port. Dovolujeme si citovat část z dokumentace k tomuto programu: Program je určen pro použití zku-šenými techniky. NENÍ určen k používání ignoranty, kteří o fungování počítače nic nevědí. Výpi-sy nejsou pěkné, jsou ale funkční. Zjištěné hodnoty nejsou vysvětleny, protože cílem není nikoho vzdělávat. Tento program by měl být vnímán podobně jako jakýkoliv jiný kus nářadí. Aby bylo jeho užití k něčemu, je nutné jej používat správně a ve vhodné situaci. Pokud jste koncový uži-vatel, který se v počítačovém hardwaru nevyzná, není pro vás program vhodný. Notebooky se na rozdíl od stolních počítačů skutečně opotřebovávají. Lithiové baterie mají životnost až tisíc nabíjecích cyklů, ale mnohdy i méně. Klávesnice se vychodí, podsvícení displeje vybledne, tlačítka myši se ošoupají. Nejhorší je opotřebení konektorů v důsledku vibrací, které vede k občasným selháním (například při stisknutí klávesy Enter). Donesla se k nám historka o zničení notebooku za jednu cestu vlakem. Bez hardwarových doporučení Obecně je velmi těžké doporučovat jakékoliv modely notebooků. Svou roli hrají konkrétní potře-by uživatele a trh se vyvíjí velmi rychle. Zhruba každé tři měsíce přichází na trh nová generace notebooků (s většími disky, rychlejšími procesory a větším displejem). Proto se nebudeme pouš-tět do doporučování konkrétních modelů nebo značek. Doporučujeme vám ale na adrese ověřit, jak jsou na tom jednotliví výrobci s podpo-rou Linuxu. Dobrý způsob na ověření hardwarové kompatibility s Linuxem představuje CD či DVD se systé-mem Knoppix. Detekce hardwaru v tomto systému pracuje velmi kvalitně a často dokáže dete-kovat veškeré komponenty notebooku. Podobnou službu zastanou i live-cd nebo live-dvd verze distribucí opensuse, Mandriva nebo Fedora. Dodavatelé notebooků a PDA kompatibilních s Linuxem Vhodného prodejce můžete najít například na adrese Někteří prodávají i notebooky bez předinstalovaného operačního systému od Microsoftu.Získat notebook bez předinstalovaného operačního systému od Microsoftu může být docela těžké.pokud vás to zajímá, na adrese se můžete dočíst o

7 tom, jak se této dani vyhnout. O instalaci Linuxu na nových modelech notebooků se dočtete na adresehttp://tuxmobil.org/ recent_linux_laptops.html. Informace pro Českou republiku jsme uvedli jižv kapitole Funkčnost v Linuxu. Distribuce pro notebook Požadavky V dokumentu Battery-Powered HOWTO ( naleznete následující doporučení 1 : Vzkaz autorům distribucí: Jste-li tvůrci distribuce, děkujeme za přečtení následujících doporuče-ní. Obliba notebooků se stále zvyšuje, většina linuxových distribucí však pro použití na přenos-ných počítačích stále není dobře vybavena. Proveďte ve své distribuci potřebné úpravy a přičiňtese tak o to, aby se tato výzva stala bezpředmětnou. Instalační procedura by měla obsahovat konfiguraci optimalizovanou pro notebooky. Ani mini-mální instalace není často dost malá. Je spousta věcí, bez kterých se uživatel notebooku nacestách obejde. Nepotřebuje tři různé verze editoru vi. Na mnoha přenosných systémech nenívůbec zapotřebí podpora tisku. Nezapomeňte v dokumentaci popsat specifické problémy při instalaci na notebook například jak distribuci nainstalovat, není-li k dispozici CD/DVD mechanika.doplňte lepší správu napájení a transparentní podporu PCMCIA. Přidejte jádro s podporou apma alternativní sadu ovladačů PCMCIA, které si uživatel může podle potřeby nainstalovat. Doplňtedistribuci o balíček apmd. Nezapomeňte také na podporu IrDA a USB. Doplňte podporu pro dynamické přepínání konfigurace sítě. Řada notebooků cestuje mezi místy s různými nastaveními sítě (např. domácí síť, síť v práci, na univerzitě a podobně).přidejte pohodlný nástroj pro navazování PPP spojení s telefonním seznamem, který nebudespouštět více instancí PPP démona, pokud na něj klepnete dvakrát (jako to dělá například user-net v RedHatu). Užitečné bude, pokud takový nástroj zobrazí rychlost připojení a další statistiky.vhodným nástrojem s automatickou detekcí modemů a PPP služeb je například wvdial, vyvinutýna Na serveru TuxMobil naleznete řadu odkazů na zprávy o instalaci Linuxu na různé notebooky viz mylaptops.html. Jsou řazeny podle výrobce notebooku a linuxové distribu-ce. Jsou k dispozici specifické kategorie pro následující distribuce: Debian, Gentoo, RedHat, 1 Poznámka českého vydavatele: Uvedený seznam není zcela aktuální, protože podpora notebooků se výrazně zlepšila a stále se zlepšuje s novými verzemi distribucí. Mnoho problémů nového hardwaru odstraníte tak, že použijete co nejaktuálnější distribuci. opensuse (SuSE), Ubuntu, SlackWare, Mandriva (Mandrake), Minix, Různé verze BSD, Některé texty jsou k dispozici i v jiných jazycích, Doporučení Distribuce Debian GNU/Linux, má asi nejpropracovanější možnosti pro instalaci na notebooky. Instalační nástroj této distribuce je velmi pružný a instalační proces je dobře zdokumentovaný, zejména co se týče metod užitečných právě pro notebooky. Binární sou-bory jsou stripnuté, a tedy malé. Existuje konference debian-laptop s prohledávatelným archi-vem. A samozřejmě je tato distribuce zdarma. Pochopitelně existují i jiné distribuce, které s notebooky také vycházejí dobře.

8 Instalace Související dokumentace CDROM HOWTO, CD Writing HOWTO, Config HOWTO, Diskless HOWTO, Installation HOWTO, Pre-Installation Checklist HOWTO, Update HOWTO, Hard Disk Upgrade HOWTO, Linux Installation and Getting Started, Installing Debian GNU/Linux For Intel x86, i386/install. Install From Zip HOWTO, ZIP Drive HOWTO, Prerekvizity BIOS, parametry bootování, rozdělení disku BIOS Začínáte-li s novou instalací, měli byste vyjít ze standardního nastavení BIOSu. Teprve pokud něco nebude fungovat, můžete zkusit nastavení měnit. Známým potížistou je například nastavení Plug-and-Play, často schované pod různými názvy. Další informace naleznete také dále v kapitole věnované hardwaru. Parametry bootování Existuje mnoho voleb ovlivňujících bootovací proces, které mohou mít na notebooku různé efek-ty například apm=on off nebo acpi=on off. Podrobnosti naleznete v dokumentu Boot Prompt HOWTO, a v dokumentaci jádra v souboru /usr/src/linux/documentation/kernel-parameters.txt. Rozdělení disku Rozdělení disku na oddíly lze provést mnoha sofistikovanými způsoby. Zde uvedeme jenom několik základních myšlenek. Lze předpokládat, že na notebooku mohou být důvody pro duální instalaci Linuxu a Windows 9x/NT (například aktualizace firmware PCMCIA zařízení nebo BIOS). V závislosti na konkrétních potřebách a vlastnostech konkrétního notebooku mohou být zapotřebí různé diskové oddíly: BIOS, některé BIOSy například na noteboocích Compaq používají vlastní diskový oddíl, uspání na disk, funkce podporovaná některými BIOSy, odkládací oddíl pro Linux, odkládací oddíl pro Windows, systémový oddíl pro Linux, oddíl /home pro osobní data (kvůli bezpečnosti zvažte použití šifrovaného souborového systému, podrobnosti naleznete v dalším textu), společný oddíl pro sdílení dat mezi Linuxem a Windows, malý (cca 32MB) bootovací oddíl pro yaboot (zavaděč Linux/PPC) ve formátu HFS MacOS. Uvedený přehled není zdaleka vyčerpávající. Doporučujeme přečíst si příslušné dokumenty HOWTO, například HOWTO/Partition/. Linuxové nástroje pro přerozdělení disku GNU parted

9 Program GNU parted, umožňuje vytvářet, rušit, měnit velikost a kopírovat diskové oddíly. Podporuje více souborových systémů: ext2/ext3, fat (fat16 a fat32), linuxové odkládací oddíly, MS-DOS, Macintosh, PC98 a další (aktuální informace najdete na webových stránkách). Pro souborové systémy NTFS můžete použít též ntfsresize, ext2resize Program ext2resize, dokáže měnit velikost souborových systé-mů ext2 a ext3, vychází z uvedeného projektu parted. Dokáže ověřit, zda je nová požadovaná veli-kost oddílu vyhovující (tedy zda se na ni vejdou stávající uložená data). fixdisktable V konferenci linux-kernel@vger.rudgers.edu se před časem objevila zpráva o programu na rekon-strukci diskových oddílů. Nikdy jsme jej nepoužívali a nezkoumali. Mohl by být užitečný v přípa-dě, že vám programy jako Ranish Partition Manager nebo Partition Magic poškodí údaje o disko-vých oddílech. Informace o tomto programu naleznete na adrese people/chaffee/fat32.html. Úskalí Než začnete měnit rozdělení oddílů na pevném disku, zjistěte si stávající rozložení disku. Zejmé-na se podívejte po skrytém diskovém prostoru nebo speciálních oddílech pro uspání na disk nebo hibernaci. Některé notebooky mají speciální oddíl s BIOSem (například Compaq Armada 1592DT). Podívejte se do dokumentace a hledejte věci jako PHDISK.EXE, uspání na disk, diagnostické nástroje a podobně. Patrick D. Ashmore, vytvořil nástroj, který připraví oddíl pro hibernaci na disk na noteboocích s BIOSem Phoenix NoteBIOS. Tento nástroj nesouvisí s funkcí uspání na disk APM, pokud tedy oddíl pro upsání již máte, měli byste být schopni jej použít s jakýmkoliv operačním systémem, který podporuje uspání prostřednictvím APM. Platí, že jakmile jednou vyměníte disk, rozšíříte paměť nebo změníte rozdělení disku, pak se buď budete muset bez uspání na disk obejít anebo nabootovat DOS a použít program PHDISK.EXE dodávaný s notebookem nebo stažený přímo od Phoenix Technologies. Uživatelé Linuxu jsou těchto problémů ušetřeni, protože pomocí programu lphdisk mohou potřebný oddíl vytvořit přímo v Linuxu. Přečtěte si také kapitolu o dosových nástrojích pro rozdělení disku. Multiboot V kapitole Na cestách naleznete informace o způsobech bootování více operačních systémů z jednoho pevného disku. Metody instalace notebooku Citujeme z dokumentu Battery Powered HOWTO, Insta-lace a použití Linuxu na notebooku je většinou bezproblémové, takže to klidně vyzkoušejte. Na rozdíl od jiných operačních systémů Linux i nadále podporuje velmi starý hardware, takže s jeho pomocí můžete reinkarnovat i některé velmi staré modely. Jednou z velkých výhod Linuxu je množství pružných instalačních voleb, které zde nebudeme podrobně popisovat. Místo toho se zaměříme na specificky notebookové metody, které jsou zapotřebí za některých speciálních okolností. Většina současných distribucí podporuje instalační metody vhodné i pro notebooky, včetně insta-lace z externí CD-ROM nebo přes PCMCIA kartu a NFS či SMB. Přečtěte si dokumentaci ke kon-krétní distribuci a podívejte se také na výše vyjmenované návody a HOWTO. Bootovací disketa a CD/DVD-ROM tradiční způsob Na moderních noteboocích by měla bez potíží fungovat tradiční instalační metoda bootovací dis-keta, pomocná disketa a zbytek na CD-ROM nebo DVD. Podmínkou je samozřejmě existence dis-ketové mechaniky a CD mechaniky. I tak ale můžete na některých noteboocích narazit na potíže, například pokud nelze použít disketovou a CD mechaniku současně nebo pokud je disketová mechanika přístupná pouze jako PCMCIA zařízení například Toshiba Libretto 100. Některé note-booky podporují bootování a následně celou instalaci přímo z CD mechaniky, například SONY VAIO (postup je popsán v dokumentu tldp.org/howto/vaio+linux.html). Nezapomeňte v BIOSu ověřit nastavení bootování z CD mechaniky a ověřte si, že je distribuce dodávána na boo-tovatelném disku.

10 Na některých noteboocích se vám podaří nabootovat pouze jádra uložená v obrazu zimage, obra-zy bzimage nefungují. Je to například případ notebooku IBM Thinkpad 600 a Toshiba Tecra. Ně-které distribuce (například Debian GNU/Linux) obsahují speciální bootovací diskety pro tyto modely notebooků nebo obecně pro modely s malou pamětí. Instalace z CD/DVD obvyklý způsob Novější notebooky dokážou nabootovat linuxovou distribuci z bootovatelných CD či DVD disků. Tak je možné systém nainstalovat i bez disketové mechaniky. Pokud je CD/DVD mechanika dostupná pouze jako PCMCIA zařízení (například v notebooku SONY VAIO PCG-Z600TEK), pře-čtěte si kapitolu o instalaci z PCMCIA zařízení. Instalace z dosového či Windows oddílu na stejném stroji Následující stručný popis obsahuje návod pro instalaci Debianu z CD disku pod Dosem bez nut-nosti použít bootovací či jinou pomocnou disketu. Tento postup je vhodný zejména pro notebo-oky, které neumožňují současné připojení disketové a CD mechaniky, nebo pro notebooky, kde se tyto mechaniky připojují jako PCMCIA zařízení. Postup je převzat z návodu pro instalaci distri-buce Debian, Ze zrcadla Debianu si stáhněte soubory resc1440.bin, drv1440.bin, base2_1.tgz, root.bin, linux, install.bat a loadlin.exe a uložte je do adresáře na dosovém oddí-lu. Nabootujte do Dosu (nikoliv do Windows) bez zavádění jakýchkoliv ovladačů. Dosáhnete toho tak, že ve správné fázi bootovacího procesu zmáčknete F8. Z adresáře s uloženými soubory spusťte install.bat. Restartujte systém a nainstalujte zbytek distribuce, v této fázi budete schopni použít tech nologie jako PCMCIA, PPP a další. S nezbytnými úpravami by mohl tento postup fungovat i pro jiné distribuce. Instalace z druhého počítače pomocí linuxové mikrodistribuce na disketě Úvod Vzhledem k minimálním (a v některých případech nulovým) nárokům na diskový prostor jsou linuxové mikrodistribuce velmi vhodné právě na notebooky, zejména pokud jste nuceni používat služební notebook s nainstalovanými Windows. Lze je také použít k instalaci prostřednictvím dru-hého nelinuxového počítače. Existuje několik linuxových mikrodistribucí, které bootují z jedné či dvou disket a běží v ramdisku. Jejich seznam naleznete v příloze A. Následujícím postupem jsme s distribucí mulinux ( klonovali systém z notebooku HP OmniBook 800 na Compaq Armada 1592DT. V současné době mulinux nepod-poruje PCMCIA, v případě potřeby proto raději použijte TomsRtBt. Ten ale pro změnu nepodpo-ruje PPP, podporuje však slip. (Od verze 7.0 už mulinux obsahuje doplněk s podporou PCMCIA). Popíšeme si, jakým způsobem zkopírovat již existující diskový oddíl, podobným postupem však můžete realizovat i vlastní instalaci. Typicky se budeme snažit rozběhnout instalaci přes NFS, která je podporována většinou distribucí. Pokud zdrojová data nemáte na linuxovém stroji, můžete místo NFS použít protokol SMB, který je mulinuxem rovněž podporován. Prerekvizity Potřebujete dva počítače vybavené Linuxem. Na notebooku (cílovém počítači), na němž chcete nainstalovat Linux, nabootujte mulinux z diskety. Na druhém počítači (serveru, zdroji) může běžet jakýkoliv Linux, případně na něm rovněž můžete nabootovat mulinux. I přes nízkou přenosovou rychlost jsme pro přenos použili sériový null-modemový kabel, protože je levný. Můžete postup upravit a data přenášet přes síťovou kartu PCMCIA a křížený kabel nebo paralelní null-modemo-vý kabel a PLIP. Jako základní protokol jsme použili PPP, můžete ale použít i SLIP. Pro samotný přenos dat posloužil nc. (Na některých distribucích jej najdete pod názvem netcat. Můžete ale použít i ftp, tftp, rsh, ssh, dd, rcp, kermit, NFS, SMB nebo jiné metody přenosu.) Mezi základní požadavky patří: Dobrá znalost práce s Linuxem. Pokud nebudete přesně vědět, co děláte, mohli byste si poškodit stávající instalaci. Null-modemový kabel. Zdrojový počítač Na zdrojovém počítači proveďte následující postup (upozornění: IP adresa, číslo portu, diskový oddíl a terminál jsou pouze příklady): 1. Upravte soubor /etc/ppp/options tak, aby obsahoval pouze následující řádky: /dev/ttys0 passive

11 Používáte-li mulinux verze 3.x, můžete použít pohodlnější příkaz setup -f ppp. Příkazem pppd spusťte PPP démon. Nastavte síťové zařízení PPP: ifconfig ppp Přidejte výchozí bránu: route add default gw Spusťte příkaz ping , i přestože cílová strana není dosud nastavena. Po nastavení cílové strany zahajte přenos z další konzoly příkazem cat /dev/hda2 gzip -c nc -l -p (Na další konzolu se přepnete klávesami Alt+Fx.) Po skončení přenosu ukončete ping (killall ping). Cílový počítač Na cílovém počítači zadejte následující příkazy: /dev/ttys0 passive 1. Upravte soubor /etc/ppp/options tak, aby obsahoval pouze následující řádky: Používáte-li mulinux verze 3.x, můžete použít pohodlnější příkaz setup -f ppp. Příkazem pppd spusťte PPP démon. Nastavte síťové zařízení PPP: ifconfig ppp Přidejte výchozí bránu: route add default gw Ověřte spojení na zdrojový počítač příkazem ping Přepněte se na jinou konzolu a aktivujte příjem dat ze zdrojového počítače příkazem nc gzip -dc >/dev/hda4. Přenos 400 MB bude trvat přibližně 6 hodin. Po skončení přenosu jej ukončete stiskem Ctrl+C. Lze se tomu vyhnout (netestováno) přidáním parametru -w 3 v příkazu nc na cílovém počítači (nc -w gzip -dc >/dev/hda4). Po skončení přenosu ukončete ping (killall ping). Nastavení cílového počítače po skončení přenosu Různé Upravte soubor /etc/fstab. Upravte soubory /etc/lilo.conf a /etc/lilo.msg a spusťte lilo. Nastavte jádru nové kořenové zařízení: rdev image kořenové_zařízení. Místo příkazu gzip můžete použít příkaz bzip2 (netestováno). Na mulinuxu nejsou k dispozici démony rshd, sshd ani ftpd, proto jsme museli vytvořit vlastní přenosový mechanismus pomocí nc. PPP démony na obou strojích je nutné spustit poměrně rychle po sobě, jinak se spojení rozpadne. Bylo by vhodné optimalizovat přenosovou rychlost, možná pomohou volby asyncmap 0 nebo local. Postup máme vyzkoušený pouze s cílovým oddílem větším než zdrojovým, můžete také vyzkoušet místo příkazu cat použít příkaz dd. Další možností (netestovanou) je na cílovém počítači spustit v kořenovém adresáři nc -l -p 5555 bzip2 -dc tar xvf -a na zdrojo-vém počítači spustit v kořenovém adresáři tar cvf -. bzip2 nc -w Tímto způsobem by se měla zkrátit i přenosová doba, protože se přenášejí jen skutečně používané oblasti disku. Cílový oddíl nesmíte mít připojen příkazem mount. Instalace z druhého počítače pomocí 2,5 diskového adaptéru Adam Sulmicki, adam@cfar.unc.edu, doporučil následující trik: Většina pevných disků v notebo-ocích se dá vymontovat, i když to ne vždy musí být jednoduché. Můžete si koupit levný 2,5" IDE adaptér a disk z notebooku dočasně připojit do klasického PC a Linux nainstalovat na něm. Disk můžete připojit jako primární i jako sekundární, pak si ale musíte dát pozor, aby lilo zapisovalo na správný oddíl. Nezapomeňte také na nastavení stejného způsobu mapování, jaký používá note-book (tj. LBA, LARGE nebo CHS). Další informace můžete získat v dokumentu Tímto způsobem můžete překopírovat exi-stující oddíl anebo spustit úplnou instalaci. Instalace z PCMCIA zařízení Nemáme k dispozici notebook s PCMCIA disketovou mechanikou (jako je například Toshiba Lib-retto 100), takže následující popis nemáme ověřený. Podívejte se do kapitoly o bootování z PCMCIA zařízení v dokumentu ftp/doc/pcmcia-howto.html. Nemáme také ověřeno, zda je možné bootovat z PCMCIA pevného disku.

12 Pokud se vám nicméně podaří nabootovat z diskety a notebook má k dispozici PCMCIA slot, může-te pomocí vhodné PCMCIA karty připojit jiný počítač, externí SCSI zařízení, externí CD či ZIP mecha-niku a podobně. Tyto metody bývají typicky popsány v dokumentaci k instalované distribuci. Notebook Sony Vaio (PCG-Z600) má externí USB disketovou mechaniku a externí PCMCIA CD mechaniku. Z CD mechaniky se vám podaří nabootovat, pak už ji ale Linux nerozezná a nebu-dete z ní moci pokračovat v instalaci. Tento problém můžete vyřešit parametrem ide2=0x180,0x360 nebo 0x180,0x386 zadaným v promptu LILO. Instalace ze ZIP mechaniky na paralelním portu Tuto metodu nemáme ověřenu. Popisuje ji dokument Nevíme také, nakolik je tato metoda podporována různými distribucemi nebo mikrodistribucemi. Lze předpokládat, že s jejím užitím bude trochu práce. Jeremy Impson, jdimpson@acm.org, píše: Instaloval jsem Red Hat 6.1 na notebook Libretto 50CT, který má pouze PCMCIA disketovou mechaniku. (Mimochodem, stávající ovladač PCMCIA floppy ji nepodporuje příliš dobře, bylo nutné jej patchovat.) Linux z této mechaniky nabootoval, po zavedení jádra už s ní však nedokázal pracovat. Libretto má pouze jeden PCMCIA slot (novější modely už mají dva) a neměl jsem k dispozici ani repliká-tor portu. Nebylo proto možné po nabootování z diskety pokračovat v instalaci ze vzdáleného počítače. Stáhl jsem si proto ZipSlack (Slackware navržený ke spuštění ze ZIP disku) a na druhém počítači jsem jej na ZIP disk nahrál. Připojil jsem mechaniku k notebooku (přes paralelní port) a naboo-toval Slackware z diskety v PCMCIA mechanice. Po nabootování jsem odpojil disketovou mecha-niku a připojil a nastavil síťovou PCMCIA kartu. Jádro je v tomto okamžiku v paměti a používá souborový systém na ZIP disku. Rozdělil jsem a naformátoval pevný disk a přes FTP stáhl instalační obrazy Red Hatu (na diskový oddíl, ze kterého bude nakonec /home). To je samozřejmě klíč k úspěchu potřebujete mít dosta-tek diskového prostoru, abyste mohli mít na disku jak instalační obrazy, tak prostor, na nějž bude-te systém instalovat. Poté jsem ukončil ZipSlack, nabootoval z instalačního disku Red Hatu z disketové mechaniky a pokračoval v instalaci ze souborů uložených už na pevném disku. Instalace z CD mechaniky připojené přes paralelní port (MicroSolutions BackPack) Instalovali jsme Linux pomocí paralelní CD mechaniky MicroSolutions BackPack. Linux ji plně podporuje a s instalací nebyl žádný zásadní problém. Do jádra byla podporována vlastním modulem bpck, v dalších verzích je ovladač součástí obecnějšího IDE adaptéru pro sériový port (modul paride, který samozřejmě potřebuje další moduly nižší úrovně, v tomto případě stále modul bpck). V instalaci Red Hatu 5.x je modul bpck přímo součástí instalační konfigurace, takže při instalaci stačí z nabídky Other CD-ROMs vybrat zařízení BackPack a pak nastavit potřebné parametry (i když autoprobe většinou funguje spolehlivě). V Red Hatu 6.x (který používá jádro 2.2 a paride) byla podpora BackPack odstraněna. Pokud tedy potřebujete tuto distribuci instalovat z podobného zařízení, musíte upravit bootovací disk (doplnit na něj nezbytné moduly) a pak by instalace měla fungovat bez problémů. Federico Pellegrin vytvořil upravený bootovací disk Red Hatu, který obsahuje ovladače všech paralelních CD-ROM zařízení podporovaných distribučním jádrem, a neměl by tedy být problém z jakéhokoliv takového zařízení systém nainstalovat. Počínaje distribucí Red Hat 6.2 obsahuje instalace ještě doplňkový disk, na němž ovladače para-lelních zařízení jsou. Musíte si tedy standardním způsobem vytvořit disk s ovladači (obraz disku paride.img naleznete v adresáři images/drivers) a pak jej vložit do mechaniky ve chvíli, kdy o něj instalátor požádá. Lze předpokládat, že pomocí podobných zařízení by neměl být problém nainstalovat i jakoukoliv jinou distribuci, potřebujete prostě přidat a nastavit příslušné moduly hned na začátku instalačního procesu. Měli byste si dát pozor na nastavení režimu paralelního portu (ECP, EPP, Output only, PS/2), protože při některých nastaveních může notebook nečekaně zamrzat, nebo dokonce poškodit data. V jiných režimech může být komunikace se zařízením pro změnu velmi pomalá. Na mém notebooku se ukázalo jako nejvhodnější nastavení PS/2, ale nemusí to platit vždy. Autorem této kapitoly je Federico Pellegrin. Další informace naleznete také v dokumentu Instalace z druhého počítače přes paralelní port (PLIP) Následující návod zaslal Nathan Myers, ncm@cantrip.org: Řada distribucí podporuje instalaci přes síť prostřednictvím FTP, HTTP nebo NFS. Je poměrně běžné, že dnešní notebooky mají jenom jedi-ný PCMCIA slot, do kterého už musí být připojena

13 bootovací disketová mechanika. Obraz booto-vací diskety typicky neobsahuje ovladače ani pro samotnou mechaniku, ani pro subsystém PCMCIA. Jediným dostupným síťovým rozhraním tak může být paralelní port. Instalace přes paralelní port s využitím protokolu PLIP byla vyzkoušena na distribuci Red Hat. Po-třebujete paralelní kabel Laplink, který je k dostání v každém počítačovém obchodě. Podrobnos-ti o nastavení spojení naleznete v dokumentu tldp.org/howto/plip.html. Konkrétně insta-lace Red Hatu vyžaduje, aby byla vzdálená strana PLIP spojení nastavena na použití protokolu ARP (zjevně proto, že Red Hat v instalátoru používá ovladač DOS). Na zdrojovém počítači pak insta-lační CD vyexportujte do NFS nebo je připojte někam, kde bude přístupné prostřednictvím démo-nů FTP či HTTP. Dokument Gillese Lamirala popisuje, jak Linux nainstalovat na počítači, který nemá ani síťovou kartu, ani CD mechaniku, pouze disketovou mechaniku a vzdá-lený server NFS připojený paralelním kabelem. Instalace z USB zařízení (klíčenka, CD, DVD, disketa) Pokud BIOS podporuje bootování z USB zařízení, je možné Linux nainstalovat tímto způsobem. Až na některé staré modely podporuje tuto funkci většina notebooků vybavených USB porty. Nejprve musíte BIOS nastavit tak, aby bootoval z USB zařízení. Někdy je možné stiskem určité klá-vesy či kombinace kláves v době bootování zvolit, z jakého zařízení se má bootovat. Dále musíte přenést Linux na bootovací médium (řekněme na USB klíčenku) a nastavit ji jako boo tovatelnou. Přesně pro tyto účely existuje několik speciálních distribucí Linuxu, například: Feather Linux, featherlinux.berlios.de/about.htm, je distribuce běžící kompletně z CD nebo USB, zabírající méně než 64 MB místa. Jde o předělaný Knoppix (založený na Debian GNU/Linu-xu), obsahující většinu programů, které normální člověk na pracovním počítači běžně používá. Důležitý je dokument popisující instalaci Feat-her Linuxu na USB zařízení. Partboot, je určen pro USB disketové mechaniky a upraven pro instalace na noteboocích (obsahuje nástroje pro změnu rozdělení disku, podporu PCMCIA a další). Damn Small Linux (DSL), je live distribuce pro 50MB CD veli-kosti kreditní karty. Navzdory minimální velikosti obsahuje funkční a snadno použitelné pracovní prostředí. Použít lze také distribuce Slax ( český Danix ( spousteni-z-usb-flashdisku). Existuje také speciální verze Mandriva Linuxu dodávaná přímo s USB diskem Mandriva Flash ( individuals/products/node_3482). Instalace přes síové rozhraní Většina moderních notebooků má integrovanou síťovou kartu a velmi snadno tak lze instalovat pomocí protokolu PXE. Tento postup je užitečný zejména v případech, kdy není k dispozici CD či DVD mechanika. Příprava zdrojového počítače My jsme při instalaci používali na zdrojovém počítači CD Knoppixu. Stačí pouze zapnout termi-nálový server (KNOPPIX -> Server-Dienste -> Terminal-Server KNOPPIX-Services-Start -> KNOPP-IX Terminal Server). U většiny notebooků budou fungovat výchozí síťové ovladače. Vypněte bez-pečnostní volby, jinak se nebudete moci na cílový počítač přihlásit jako root. Samozřejmě existuje i celá řada jiných způsobů, jak na zdrojovém počítači zprovoznit protokol PXE, není nutné pou-žívat Knoppix. Měl by fungovat i protokol EtherBoot, nemáme to však vyzkoušeno. Příprava cílového počítače Hledejte v BIOSu nastavení jako NetBoot Option a zapněte je. Zapněte počítač a zvolte booto-vání ze síťového zařízení. Dosáhnete toho buď stisknutím určité klávesy ve vhodné fázi bootova-cího procesu nebo tak, že síťové rozhraní v BIOSu nastavíte jako první bootovací. Měl by naběh-nout Knoppix. Otevřete shell a příkazem su se přepněte na účet root. Instalaci na pevný disk zahá-jíte příkazem knx-hdinstall (Knoppix<=3.3) nebo knoppix-installer (Knoppix>3.3). Instalace přes VNC Ptáte se, proč instalovat notebook přes protokol VNC? Jeden hypotetický důvod by byl. Můžete mít notebook s poškozenou klávesnicí a instalaci tak budete provádět ze vzdáleného počítače. Klávesnice ovšem nesmí být zničená úplně, protože potřebujete být schopni alespoň spustit VNC. Novější verze distribuce opensuse jsou pro tento typ instalace již vybaveny, podívejte se do doku-mentace. A distribuce Mandriva Linux podporuje při síťové instalaci přesměrování instalačního dis-pleje na vzdálený X server pomocí parametru display. Nejedná se sice o VNC přístup, ale mož-nosti jsou podobné, viz českou dokumentaci k Mandriva Linuxu. Instalace Linuxu na slabších strojích

14 Pokud máte počítač s méně než 8 MB paměti a pokoušíte se o instalaci přes NFS, asi vás zastaví chybové hlášení fork: out of memory. Problém můžete vyřešit tak, že pomocí programu fdisk vytvoříte odkládací oddíl (program fdisk by měl být na instalační disketě, případně můžete pou-žít některou z výše popsaných minidistribucí). Pak znovu nabootujte z instalační diskety. Před nastavením NFS spojení se přepněte na jinou konzolu (například stiskem Alt+F2) a zadejte příkaz swapon /dev/xxx, kde xxx je název odkládacího oddílu. Tento tip zaslal Thomas Schmaltz. Bruce Richardson vytvořil dokument o instalaci moderní distri-buce (konkrétně Slackware 7.0) na notebooku se 4 MB paměti a méně než 200 MB diskového prosto-ru. Dalším podobným dokumentem je od L. C. Benschopa. Instalace Linuxu na Apple Macintosh PowerBook a ibook Macintosh PowerBook je v dnešní době vybaven CD/DVD mechanikou, nemá však disketovou mechaniku. Linuxové distribuce pro PPC nicméně podporují bootování a instalaci z CD bez nutnosti použít disketu. Občas se po nabootování instalačního disku na PowerBooku stane, že obrazovka zčerná. Jednoduše to opravíte tak, že na klávesnici zvýšíte jas (z nějakých důvodů občas dochází ke zresetování nastavení jasu na nulu). Pokud máte některý z nejnovějších modelů PowerBooku, nemusí být podporován jádrem na insta-lačním CD. Tento problém můžete vyřešit tak, že nabootujete novější jádro, které si stáhnete na pevný disk a použijete ramdisk, instalace jednotlivých balíčků bude i nadále probíhat z CD. (Podí-vejte se na online dokumentaci k programům yaboot nebo BootX, což jsou zavaděče pro Linux/PPC. yaboot je pro nové modely vhodnější.) Je také možno nabootovat a instalovat z nativního Macintosh oddílu (HFS) na pevném disku. Výsledky instalace Linuxu na různých modelech naleznete na adrese apple.html. Hromadná instalace IDE adaptér z 2,5 na 3,5 Pokud máte k dispozici IDE redukci z 2,5" na 3,5", můžete nainstalovat jeden notebook a na stol-ním počítači naklonovat jeho pevný disk na dalších 99 notebooků. Můžete použít dosový nástroj GHOST (dobře zvládá souborový systém ext2), anebo pokud je stolní počítač linuxový, můžete použít přímo tar. Pak už potřebujete na každém notebooku jen nabootovat z diskety, přeinstalovat lilo a změnit název a IP adresu. Redukce je velmi levná, obtížně se ale shání. SystemImager Program VA SystemImager, je software, který usnadňuje hro-madnou instalaci Linuxu na podobný hardware. Usnadňuje také distribuci a konfiguraci programů a aktualizaci operačního systému. Jeho prostřednictvím můžete dokonce aktualizovat z jedné verze distribuce na novou. Program lze také použít ke správě obsahu na webových serverech. Nejužitečnější je v situacích, kdy provozujete velký počet identických počítačů. Mezi typické oblas-ti nasazení patří: farmy internetových serverů, výkonné clustery, počítačové učebny nebo firemní počítače, které mají stejnou základní hardwarovou konfiguraci. Debian GNU/Linux Podívejte se na dokument SuSE/openSUSE Balík ALICE, Automatic Linux Installation and Configuration Environment, nabízí správu konfiguračních souborů a šablon založenou na CVS. Mandriva Linux Mandriva Linux disponuje nástrojem drakautoinst, pomocí kterého lze jednoduše vytvářet dis-kety na klonování (aktuální) instalace. Pomocí speciálního souboru pro instalační program pak lze během instalace nastavit téměř cokoliv. Další informace najdete na Development/Howto/MDK_Installer. Replicator Replicator, je sada skriptů pro automatickou duplikaci instalace Debian GNU/Linuxu z jednoho počítače na druhý. Replicator bere v úvahu rozdíly v hardwaru jednotlivých počítačů (jako je například velikost disku nebo grafická karta) i rozdíly v softwarové konfiguraci (například rozdělení disků na oddíly). Po počátečním nastavení se vytvo-ří bootovací disketa, která vám umožní nainstalovat či přeinstalovat Debian pouhým nabootová-ním z diskety a odpovídáním na otázky. bpbatch Dobrou alternativu představuje také nástroj bpbatch, partimage

15 Program PartitionImage, dokáže vytvořit obraz diskového oddílu se souborovým systémem ext2/ext3, ReiserFS a FAT16/32. Obraz je možné komprimovat nástroji GZIP/BZIP2 a rozdělit na více souborů pro rozkopírování na záložní média. Běžné problémy při instalaci Problémy se zobrazením (chybějící řádky, široké okraje) Běžným problémem při instalaci Linuxu na notebook jsou chybějící řádky ve spodní části textové konzoly, takže na obrazovce není vidět poslední příkaz či výzva k přihlášení. Podle konkrétní situ-ace mohou pomoci následující kroky: Použít framebuffer, tedy použít jádro s podporou framebufferu, a nabootovat s volbou typu vga=791. Podrobnosti viz dokument Naopak vypnout framebuffer a nabootovat s volbou vga=normal. V bootovací výzvě insta-látoru můžete také zkusit zadat video=vga16:off. Jako nouzové řešení často stačí přepnout se na jinou konzolu, například Alt+F2, protože popsaný efekt se většinou týká jen první konzoly. Ověřte, zda jsou v zavaděči (GRUB či LILO) nastaveny volby bootování VGA a videa. Zkus-te je alespoň částečně vypnout, hledejte volby jako ywrap a podobně. Zkontrolujte nastavení obrazovky v BIOSu, byla to častá příčina problémů u starších notebooků Toshiba. Příkazem resize nastavte v systému správnou velikost obrazovky. Pokud nic z výše uvedeného nepomůže, vytvořte si inicializační skript spouštěný na konci bootovacího procesu, který bude obsahovat příkazy clear a/nebo reset. Palmtopy, Personal Digital Assistant (PDA), Handheld PC (HPC) Na začátek uveďme některé zajímavé zdroje informací: Vřele doporučujeme stránky ARM Linux Russella Kinga, které obsahují informace o PDA s procesory ARM a odkazy na další stránky týkající se Linu-xu na PDA. Informace o protokolu Virtual Network Computing naleznete na adrese Informace o PDA a infračerveném dálkovém ovládání naleznete na stránkách vector.co.jp/authors/va005810/ remocon/remocone.htm. Linux můžete provozovat na IBM PC110 (dnes už nevyráběné HPC). Konferenci věnova-nou tomuto tématu naleznete na adrese Na serveru Palmtop.Net, naleznete odkazy na témata související s palmtopy. Stránku na téma Linuxu na PDA a HPC najdete i na serveru Tuxmobil, 7. Pro vývojáře aplikací určených pro PDA jsou k dispozici diskusní skupiny codewarrior.embedded, codewarrior.games, codewarrior.linux, codewarrior.mac, codewar-rior.palm, codewarrior.unix a codewarrior.windows. Itsy Prototyp modelu Itsy nabídl o poznání větší výpočetní výkon a paměťovou kapacitu než ostatní PDA ve své době, takže na něm bylo možno používat i natolik náročné aplikace jako rozpozná-vání řeči. Byl navržen jako otevřená platforma s cílem usnadnit

16 inovativní výzkumné projekty. Základní model obsahuje flexibilní rozhraní pro připojení vlastních karet, software je založen na Linuxu a standardních GNU nástrojích. Informace Výrobcem je Compaq/Digital. Linuxová PDA Nejznámějším současným linuxovým PDA je Agenda VR3 ( agenda.html) společnosti AgendaComputing, ipaq ( společnosti HP/Compaq, série Zaurus ( tuxmobil.org/pda_survey_sharp.html) od Sharpu a Yopy ( od Samsungu. Kromě ipaqu jsou to všechno opravdové linuxové PDA, vybavené Linuxem už od výrobce. Pro PDA existuje několik otevřených linuxových distribucí, například QT Embedded ( instalovaný standardně na Zaurusech), Opie ( handhelds.org/cgi-bin/moin.cgi/) nebo Familiar ( Projekt Gnome Palmtop Environment GPE ( vytváří grafické rozhraní pro palmtopy s operačním systém GNU/Linux. GPE používá X Window System a GTK+. Většinu programů pro novější PDA je možno získat jako předkompilované balíčky IPK. K naleze-ní potřebných balíčků můžete použít Zaurus Software Index ZSI ( nebo ipkgfind ( Balíčky můžete nainstalovat různými způsoby. Jed-ním z nich je přímá instalace přes HTTP spojení, takzvaný feed. Tuto službu nabízí i server Tux-mobil na adrese Kromě známých PDA podporujících Linux se budeme zabývat i porty pro jiná PDA a nástroji k zajištění konektivity s nelinuxovými PDA, mobilními telefony a stolními počítači. AgendaComputing: Agenda VR3 Informace Výrobcem prvního čistě linuxového PDA Agenda VR3 byla již neexistující společnost Agenda-Computing. Samsung: YOPY Informace 1. Výrobcem modelu YOPY je Samsung, product/digital/pda/index.htm. 2. O YOPY píše i německý Linux Magazin, index_html?newsid=519. Alternativní stránky, Oficiální stránky, SHARP SL-5000/5500/C /C3x00/6000 též Zaurus Model Sharp Zaurus SL-5000/5500 sice nebyl prvním linuxovým PDA, jde však o model s největ-ším úspěchem jak v linuxové komunitě, tak mimo ni. Systém Sharp Oficiální informace o Linuxu pro Zaurus naleznete na stránkách Sharp Japan ( developer.ezaurus.com/ v japonštině). Nalez-nete zde oficiální jádro, jak kompletní, tak jen potřebné patche. Můžete také získat oficiální souborový systém, ovšem bez prostředí QTopia, V dokumentaci se dočtete, jak vyrobit zimage, bootflag a initrd pro nahrání vlastní instalace do ROM Zaurusu. Obraz celé ROM v jediném souboru, takzvaném ospacku, najdete i na regionálních stránkách, například nebo Jádro je dost staré, s patchi rmk2 a některými dalšími od Linea ( rmk patche pocházejí z projektu Linux ARM, Kořenový souborový systém má strašlivou strukturu s hromadou symbolických odkazů. Vlastní překlad jádra je možný. Jakmile Zaurus zobrazí Wait..., zmáčkně-te klávesu /, tím se umožní textové přihlášení namísto spuštění QTopia, která není dostupná, pokud si ji nestáhnete, nepřeložíte a nenainstalujete. Nové uživatele můžete přidávat

17 příkazem addu-ser, který je součástí BusyBoxu, Ten je součástí oficiálního systému a máte tak dostupnou většinu stan-dardních unixových příkazů. Komunitní systémy V současné době jsou nám známy dva funkční systémy OpenZaurus a Debian. OpenZaurus Projekt OpenZaurus, usiluje o vytvoření stejného prostředí, jako nabízí Sharp, ovšem s využitím výhradně svobodného softwaru. V současné době používá stále původní jádro od Sharpu, upravené tak, aby bylo možné FlashROM používat jako RAM a část RAM použít jako ramdisk. Bohužel je ovladač pro čtečku SD karet pouze binární. Sám Sharp se ovšem snaží výrobce (SDCA) přimět k uvolnění zdrojových kódů. OpenZaurus navíc používá souborový systém s klasickou organizací tak, jak ji známe z běžných linuxových systémů. Prostředí QTopia je nahrazeno prostředním Open Palmtop Integrated Environment OPIE, což je fork QTopie vyvíjený nezávisle na Trolltechu. Aplikace určené pro QTopii by měly běžet i v OPIE, neplatí to ale úplně. Například hra Zraycast ve stylu Dooma v QTopii funguje, v OPIE však ne. Můžete si stáhnout připravený zimage, bootflag a initrd anebo použít zdro-jové kódy z CVS. Debian Aktuální neoficiální verze Debian Zaurus, je standardní Debian s apt a X Window. Život usnadňuje také jednoduchá verze dpkg, dodávaná jako součást BusyBoxu. Projekt obsahuje několik dalších nástrojů stripnutých tak, aby se vešly na FlashROM. Používá jádro projektu OpenZaurus, tedy stejné jádro jako Sharp. V současné době jsou problémy s ramdiskem, kalibrací stylusu, uspáváním a probouzením. Jakmile projekt dosáhne větší sta-bility, bude začleněn do EmDebian, a budou uvolněny zdrojové kódy. Všechny systémy včetně originálního od Sharpu mají nastaveno americké (nebo německé) rozložení klávesnice. Zdá se, že klávesová mapa je zadrátována přímo v jádře a nejsou k dispozici žádné uživatelské nástroje pro její změnu. PocketWorkStation Dále uvádíme některé údaje o projektu PocketWorkStation, což je distribuce Debian GNU/ Linux určená pro PDA: Kompletní prostředí Debian GNU/Linuxu se snadným přístupem k mnoha gigabajtům apli-kací. Chcete Konqueror a máte na SD kartě volných 50 MB? Spusťte apt-get install kon-queror, běžte se najíst a po návratu bude prohlížeč připraven k použití. Obsahuje X Window s možností spouštět většinu linuxových aplikací podporuje virtuál-ní obrazovky větší, než je fyzická obrazovka, antialiasované změny měřítka a rotace v reál-ném čase, emulace třítlačítkové myši a úplné klávesnice (pokud byste například potřebo-vali aplikaci poslat Ctrl-Alt-Del). VNC klient fbvnc se stejnými funkcemi jako právě popsané X Window. Ze Zaurusu tak můžete vzdáleně spravovat svá NT. Běží z jediného adresáře (ideální je 256 MB SD karta), není nutné přeprogramování Flash-ROM nebo modifikace stávajícího systému. Bez nutnosti rebootování se můžete přepínat mezi QTopií a X Window. Synchronizace s linuxovým PC Pracovní prostředí QTopia je zdarma k dispozici u Trolltechu, Na stránkách naleznete také FAQ popisující postup nastavení Ethernetu přes USB. Dokument není úplně aktuální, protože v novějších verzích ROM Sharp zvý-šil zabezpečení, a tak budete muset rozhraní usb0 nastavit IP adresu Pokud byste chtěli použít ovladač usbdnet, musíte si stáhnout a přeložit vlastní jádro. Poté je možné komuni-kovat mezi QTopií a Zaurusem. Měli jsme potíže s USB vrstvou na pracovní stanici, pomohlo změ-nit ovladač (modul) z uhci na usb-uhci. Mnohem spolehlivější je propojení pomocí ethernetové karty v CF slotu, navíc můžete i nadále používat klávesnici. Nevýhodou samozřejmě je, že nemů-žete mít ve stejné chvíli v CF slotu paměťovou kartu. Externí sériová klávesnice Doposud se nám ji nepodařilo rozchodit. Na adrese ipaq/serial.html naleznete ovladač a jaderný patch pro ipaq. Vzhledem k tomu, že ipaq i Zaurus jsou založeny na stejném procesoru, StrongARM, ovladač by měl fungovat i na Zaurusu. Dále potřebujete uživatelský nástroj inputattach, který je na uvedené adrese rovněž k dispozici (ve zdrojové podobě i jako binární soubor pro ARM). Máme k dispozici klávesnici Happy Hacking Lite s konektorem PS/2. Ten pomocí adaptéru převádíme na standardní sériový a pomocí dalšího adaptéru na sériový port Collie. Nejsme si jisti, zda takové uspořádání může být vůbec principiál-ně funkční. Příslušný patch se podařilo aplikovat po drobné úpravě souboru include/linux/ serio.h. Po změně konfigurace jádra a překladu jsme nové jádro přenesli na Zaurus. Vznikly moduly newtonkbd.o, serio.o, serport.o a dále stowaway.o z drivers/char/joystick a input.o a keybdev.o z drivers/input. Při spouštění příkazu inputattach musíte zadat příkaz inputattach --newtonkbd /dev/ttys0, a nikoliv ttysa0, jak říká dokumentace na webu. Z nějakého důvodu nevyhovuje ovladač sériového portu Collie ofici-ální specifikaci jádra StrongARM, která uvádí, že sériové porty jsou přístupné jako /dev/ttysax.

18 Modul serial_collie.o je standardní součástí jádra od Sharpu, nemusíte tedy zavádět obecný modul serial.o. Při dalších pokusech jsme zkoušeli zavést serial_collie.o jako modul, přes-tože už byl přeložen přímo v jádře. Při pokusu o zavedení nebyla ohlášena žádná chyba, ale systém následně začal nečekaně zamrzat. Zkoušeli jsme inputattach v režimu --dump (je nutné zrušit definice proměnné a nástroj znovu přeložit), vypadalo to, že mezi sériovým portem a klá-vesnicí neprobíhá žádná komunikace. Volání select (man 2 select) skončilo vypršením časového limitu. Křížový překlad Jádro Pro účely překladu jádra, initrd a aplikací potřebujete prostředí pro křížový překlad (cross com-piling), nejvhodnější je samozřejmě GCC. Projekt EmDebian, nabízí balíčky.deb pro GNU/Linux i386. S balíčky g++ a libstdc++-dev mohou být určité problé-my se závislostmi, které lze vyřešit přepínačem --force-depends. Balíček libstdc++dev má pro-blém s nalezením info souboru, vytvořte symbolický odkaz /usr/share/info/iostream-.ifo.gz na /usr/share/info/ iostream-295.info.gz. Návody pro jiné systémy můžete najít na stránkách projektu Linux ARM, Po instalaci vývojového prostře-dí můžete vzít standardní zdrojové kódy jádra, aplikovat příslušné ARM patche a v Makefile změ-nit cílovou architekturu na arm. Aplikace Na stránkách projektu QTopia, naleznete návody pro vývojá-ře aplikací. Obdobné instrukce nabízí i projekt OPIE, Další nástroje Werner Schulte nabízí Live CD pro vývoj na platformu OPIE. Na adrese naleznete HOWTO dokument popisující vytvoření CD a jednotlivé nástroje, které se na něm nacházejí. CD umožňuje křížový překlad programů pro OPIE bez nutnosti instalovat křížový pře-kladač na vlastním počítači. Dokument popisuje nastavení křížového překladu kompilátorem GCC na platformě Mac OS X.Distribuce DemoLinux, index.html, ukazu-je vývojové prostředí pro platformu Sharp Zaurus Personal Mobility Tool či jakoukékoliv jiné ARMzařízení, vybavené systémem Trolltech QPE společnosti Pellico Systems. Projekt Zaurus Development pro Damn Small Linux, SharpZaurusSdkDsl, nabízí prostředí pro křížový překlad binárních souborů pro platformu ARM. Můžete je spustit buď z virtuálního stroje QEMU nebo z Live CD. Projekt KernelKit, je derivát Knoppixu určený pro vývojáře ovladačů zařízení a embedded systémů. Konkrétně obsahuje nástroje pro křížový překlad uclibc pro několik cílových architektur (ARM, i386, MIPS, mipsel, PPC a m68k) a emulá-tory (qemu a SkyEye). Lze jej použít pro demonstraci, výukové účely nebo pro vývojáře, kteří na své stanici nemohou mít nainstalovaný GNU/Linux. Úskalí Na spodní straně série Zaurus SL-5x00 je proprietární sériové rozhraní. Můžete si koupit adaptér pro převod na standardní sériové rozhraní, bohužel je adaptér mohutný a nelze následně otevřít klávesnici. Naštěstí do tohoto portu můžete připojit externí klávesnici. Minimálně pak můžete do adaptéru zapojit napájení, takže nemusíte běžet na baterie. Existují i neoriginální adaptéry jiných výrobců, které tímto problémem netrpí. Model SL-5500 neobsahuje reproduktor, takže pokud chcete přehrávat zvuky, musíte použít konektor pro připojení sluchátek. Bzučák momentálně podporuje pouze 14 různých zvuků defi-novaných v include/asm-arm/sharp_char.h, hledejte text SHARP_BUZ_ALL_SOUNDS. Zdroje informací Výrobce: Sharp Komunita ARM Linux, Embedian, OpenZaurus, Sériová klávesnice, FAQ, fóra a podobně 1. Sharp Zaurus Hilfe und Support Community (v němčině), Neoficiální Sharp Zaurus SL-5500 FAQ,

19 HandHelds.org mobilní zařízení, Aplikace, desktopová prostředí Open Palmtop Integrated Environment (OPIE), GPE Palmtop Environment, GTK alternativa k OPIE, QTopia, QTopia-Desktop, Příručka ipaq and Zaurus Development using QPE Wernera Schulte, popisuje, jak nainstalovat Familiar Linux a QTopii/OPIE na ipaqu a Zaurusu a jak pomocí těchto nástrojů vyvíjet aplikace. Seznamy programů Zaurus Software Index, ZaurusSoft, IPKGfind, Konverze z PalmPilotu na Zaurus Dokument popisuje konverzní nástroje mezi komerčními operační-mi systémy pro PDA (v současné době jen PalmOS, plánujeme doplnění WinCR/Pocket PC a Epoc) a linuxovými PDA. Nelinuxová PDA porty a nástroje HELIO HELIO je v současné době dostupné pouze s proprietárním operačním systémem VT. Informace o linuxovém portu naleznete na adrese Zdroje informací ipaq Výrobcem HELIO je VTech. 2. Helio PDA. Existují porty PocketLinuxu, Debianu a RedHatu. Křížový překladač VR Org, Linux-Magazin, ipaq PDA společnosti Compaq/HP je momentálně distribuováno s operačním systé-mem WinCE. Existuje několik distribucí, které je na něm možno použít. Zdroje informací 1. Výrobcem ipaqu je Compaq/HP, 2. Vše o Linuxu pro ipaq najdete naadrese Braillův terminál Stephan Doyon, do poštovní konference ipaqu napsal: S Nicola-sem Pitrem se nám úspěšně podařilo na ipaq portovat BRLTTY a otestovat funkčnost propojením s BrailleLite 18 přes sériový port. BRLTTY je program, který umožňuje přístup k textové konzole na různých braillových terminálech. BrailleLite je malý elektronický poznámkový blok, který lze použít jako malý braillův displej. Má také klávesy, takže je na něm možné i psát. Máme tedy ipaq a BrailleLite propojené kabelem a můžeme na ipaqu používat textovou konzolu. Velmi výkonná, a přitom velmi malá konfigurace. Na linuxovém sympoziu v Otavě jsem se pomocí síťové karty v ipaqu přes internetové připojení přihlásil ke svému počítači a pomocí ssh, pine a lynxu jsem si četl poštu! Stejný postup by měl být použitelný i pro jakýkoliv jiný braillův displej nebo jiná PDA. Newton Message Pad Newton Message Pad byl jedním z prvních PDA. Zdroje informací Výrobcem zařízení je Apple, Newton and Linux HOWTO,

20 PALM-Pilot Zdroje informací Výrobcem zařízení je 3COM, Dokument PalmOS-HOWTO Davida H. Silbera, PilotLink je nástroj pro přenos dat mezi PalmPilotema linuxovým strojem, XCoPilot je emulátor operačníhosystému PalmPilotu pod Linuxem. Oba nástroje nalez-nete na adrese uclinux, PalmVNC ( jeimplementace klientské architektury VNC, takže může-te použít linuxový nebo jiný unixový stroj k vytvoření(skromného) prostředí X Window na PalmPilotovi. Přehled linuxových a BSD aplikací pro PALM nalezne-te na adrese HandSpring VISOR HandSpring VISOR je klon PDA PalmPilot. USB Z dokumentu /usr/src/linux/documentation/usb/usb-serial.txt:usb dokovací stanice HandSpring Visor. Webové stránky jsou na adrese port HandSpring Visor Platinum je tunelovaný přes USB, takže zaveďte modul usbserial.o s parametry vendor=0x82d product=0x100 (usbmgr.conf). USB se aktivuje po spuštění HotSync synchronizace příkazem pilot-xfer /dev/ttyusb0 -b -/visor/. Psion 5 Momentálně máme informace o portu pouze pro Psion 5, nevíme o ničem pro Psion 3. Zdroje informací Psion HOWTO, PLPtools, je sada knihoven a nástrojů umožňující linuxovým systémům komunikovat s palmtopy Psion přes sériový port. Na Linuxu je možné i spojení přes IrDA s využitím funkce IrCOMM. Sdílená knihovna zapouzdřuje komunikační proto-kol vyšší vrstvy (PsionLinkProtocol), takže je možné vytvářet aplikace bez podrobnější zna-losti tohoto protokolu. Démon ncpd obsluhuje sériovou linku a zpřístupňuje ji na lokál-ním TCP soketu. OpenPsion (dříve PsiLinux/Linux7k), je port Linuxu na některé palmtopy. Konektivita Z linuxového počítače na nelinuxové PDA Xcerdisp, je ekvivalent Microsoft nástroje Remote DisplayControl určený pro prostředí X Window. Čeká na spojení z cerdisp klienta běžícího pod WindowsCE na PocketPC a umožňuje PDA ovládat z linuxového počítače. Pro připojení PDA k síti budetemožná muset použít nástroj SynCE, Cílem projektu SynCE je zajistit komunikaci mezi Windows CE či Pocket PC a počítačem s Linu xem, BSD nebo jiným unixovým systémem.další informace o nástrojích pro zajištění propojení a synchronizace, o emulátorech a dalšíchnástrojích naleznete na adresách a Tabletová PC / Pen PC Úvod