Fotografování bez fotoaparátu

Transkript

1 Fotografování bez fotoaparátu Jan etina, Berenika ƒermáková Kate ina Limburská 1 Úvod 1.1 O projektu Cílem projektu je nau it se po izovat fotograe bez soudobých digitálních p ístroj. Pomocí zdokonalování jednotlivých metod je snahou dosáhnout co nejv t²í kvality jak negativních, tak v záv ru projektu pozitivních fotograí. B hem projektu jsme si vyzkou²eli po izování fotogram, fotografování dírkovou komorou, nebo zkonstruování jednoduchého fotoaparátu. 1.2 Historie fotografování Historie dírkové komory je popsána jiº od dob starov kého ecka, kde si v²imli, ºe kdyº sv tlo prochází skrz malý otvor do temné místnosti, zobrazí se v ní obraz toho, co je venku. Také se dochovaly spisy o pouºívání dírkové komory Araby jiº v 9. století p. n. l., kte í ji pouºívali v astronomii p i ur ování polohy Slunce nebo jeho zatm ní. Dírková komora byla poté studována mnoha r znými lidmi jako je nap. Leonardo da Vinci nebo Giambattista Della Porta, který ji vylep²il tak, ºe namísto malého otvoru pouºil o ku, ímº získal ost ej²í obraz. Obrázek 1: Camera obscura Na za átku 17. století n. l. p i²li chemici na to, ºe kdyº se n které látky ponechají v otev eném prostoru, tak m ní svou barvu. V roce 1725 p i²el Johann Heinrich Schulz na to, ºe soli st íbra jsou citlivé na sv tlo. 1

2 První fotograe v²ak byla vyrobena aº tém o sto let pozd ji v roce 1826 Francouzem Josephem Niecephorem Niepcem, který pouºil k zachycení obrazu cínovou desku se sv tlo ivným materiálem. Od této doby se fotograe postupn vyvíjela. Byly pouºívány podloºky z r zných materiál jako je m, zinek, st íbro a sklo; r zné metody vyvolávání a zachycování obrazu; dokud se v²e nevyvinulo do podoby, kterou známe dnes.[1] [2] Obrázek 2: Fotokomora 2 Fotokomora Fotokomora je místnost, ve které se vyvolávají fotograe. Místnost musí být dokonale sv tluvzdorná, protoºe nevyvolaný fotogracký papír je citlivý na sv tlo. Kdyby se papír p i vyvolávání osvítil, byla by fotograe znehodnocená. 2.1 Vývojka Vývojka je vodní roztok chemických slou enin slouºící ke zviditeln ní latentního obrazu (viz 4.1), který je zaznamenán na fotopapír. Vývojka zaji² uje redukci bezbarvých halogenid st íbra na viditelný erný kov.[3] 2.2 Ustalova Ustalova je, podobn jako vývojka, vodný roztok chemických látek, který slouºí k xaci latentního obrazu. Funkcí ustalova e je rozpu²t ní a odstran ní látek (st íbrných solí) na místech, která nebyla exponována, ale zárove neovlivní jiº vysráºené st íbro na místech, která osvícena a následn vyvolána byla.[3] 2

3 2.3 Fotogracký papír Fotogracký papír je speciáln upravený papír, který je z jedné strany pota- ºen fotocitlivou vrstvou. Takto upravený papír se poté kontrolovan exponuje sv tlu. Osv tlením vznikne v citlivé vrstv latentní obraz, který se následn vyvolá do podoby viditelného obrazu.[3] 3 Zp soby po izování fotek 3.1 Fotogram Fotogram je jeden z nejjednodu²²ích zp sob získávání fotograckých snímk. Kaºdý z nich je originál, protoºe je po ízen práv jednou, coº m ºe být jak výhodou, tak nevýhodou Princip Princip fotogram je velmi jednoduchý. Na sv tlocitlivý papír se poloºí r zné p edm ty, které zakrývají ur itou ást sv tlocitlivého papíru. Tyto ásti se proto p i rozsvícení ºárovky neosvítí a tak z stávají bílé Postup 1.krok V uzav ené a zatemn né fotokomo e se na fotopapír poloºí n kolik libovolných p edm t. 2. krok Poté se rozsvítí ºárovka na dobu cca 3 sekund. B hem této doby se svítí na fotopapír, který následkem toho z erná. Ale protoºe p edm ty poloºené na papí e vrhají sv telný stín, tak se tyto ásti se neosvítí. 3. krok Osv tlený fotopapír se vyvolá. (viz 4). 3.2 Dírková komora Dírková komora, nebo tzv. camera obscura, téº nazývaná temná komora; je jednoduché optické zobrazovací za ízení nej ast ji ve tvaru krabi ky. V jedné z jeho st n je velmi malý otvor ( ádové desetiny milimetru), který na protilehlé st n vytvá í obrácený obraz vn j²ího prostoru na základ p ímo arého ²í ení sv tla Historie dírkové komory Nejstar²í dochovaný popis podobného za ízení pochází z 5. století p. n. l. od ínského losofa Muo Ti. V antickém ecku ve 4. století p. n. l. byl tento jev studován Aristotelem, který se ptal, pro slune ní sv tlo procházející tvercovým otvorem nevytvá í hranatý, ale kulatý obraz a pro obraz zatm ní slunce procházející skrze síto, listy stromu i mezery p es sebe k íºem poloºených prst 3

4 Obrázek 3: Camera obscura vytvá í na zemi srpek. Také arabský fyzik a matematik Abu Ali al-hasan, známý jako Alhazen, studoval v 10. století n. l. p evrácený obraz vytvo ený malou dírkou a poukazoval na p ímo aré ²í ení sv tla. Ve st edov ku byl dal²ím, kdo znal princip camery obscury, anglický mnich, losof a v dec Roger Bacon. První podrobný popis dírkové komory se ale nachází aº v rukopise Codex atlanticus (kolem roku 1485) italského um lce a vynálezce Leonarda da Vinciho, který ji vyuºíval ke studiu perspektivy. [4] První fotograe dírkovou komorou byla po ízena jiº v roce 1850 sirem Davidem Brewsterem. [4] Princip a vlastnosti dírkové komory Obraz v temné komo e vzniká na základ p ímo arého ²í ení sv tla. Kaºdý osv tlený p edm t odráºí sv telné paprsky v²emi sm ry. Ur itou ást z nich zachytí malý otvor. Paprsky, které pro²ly dírkou, doletí aº na zadní st nu komory, kde se zobrazí na fotopapír. Bod ale není úpln ostrý z d vodu ²í ky dírky. Protoºe je podstatou sv tla vln ní, nem ºe být otvor moc malý, aby se zde neuplat oval ohyb sv tla. Pro výpo et optimálního pr m ru dírky existuje vzorec, který vymyslel Lord Rayleigh, d = 1.9 f l, kde d je pr m r dírky; f je obrazová vzdálenost; l je vlnová délka sv tla. Dírková komora má mnoho zajímavých vlastností. Jedna z nich je dokonalá hloubka ostrosti, která umoº uje zachytit stejn ost e p edm ty vzdálené i velmi blízké. Temná komora také vykreslí velmi ²iroký úhel, ale paprsky p icházející do otvoru z velkého úhlu musí ulet t velkou vzdálenost ke kraj m sv tlocitlivého materiálu a tudíº je snímek na okraji mén exponovaný a také mén ostrý. [4] Délka expozice dírkové komory velice závisí na intenzit osv tlení okolních objekt. Pohybuje se od desítek sekund aº po hodiny. 4

5 Obrázek 4: Na²e dírková komora Na²e dírková komora Na²e dírková komora byla vytvo ena z plechovky o parametrech d = 5.5cm, a h = 11cm. Z boku byla vyvrtána dírka o pr m ru d = 0.6mm. Vdálenost fotopapíru od dírky (tzv. obrazová vzdálenost) je ve st edu papíru f = 5.5cm a na jeho okrajích f = 4cm. 4 Vyvolávání fotograe 4.1 Latentní obraz Latentní obraz vzniká, kdyº je fotogracký papír vystavený p sobení sv tla nebo rentgenovému zá ení. Tam, kde byl tento materiál dostate n ozá en, dojde pomocí p sobení vývojky ke ztmavnutí. Z toho vyplývá, ºe p sobením sv tla do- ²lo k neviditelné zm n krystal halogenidu st íbrného v exponovaných ástech fotogracké vrstvy papíru. (viz obr.5) 4.2 Postup vyvolávání fotograe 1. krok Sv tlocitlivý osvícený materiál se pono í do vývojky do té doby, dokud nebude vyfocený obraz viditelný (cca 1 minuta). 2. krok Poté se vyvolaná fotograe opláchne ve vod (aby se vývojka nedostala do ustalova e ve velké koncentraci.) a vloºí se do ustalova e. Zde se jiº vyvolaná fotograe ponechá cca 5 minut. 5

6 3. krok Po této dob jiº materiál není citlivý na sv tlo. Hotová fotograe se vloºí do vody na 1-10 hodin. Za kaºdou hodinu v této vod se odhaduje 10 let ºivotnosti fotograe. Obrázek 5: Proces vyvolávání Obrázek 6: Krystalky AgBr 5 Záv r Cílem projektu bylo vyzkou²ení si r zných zp sob výroby fotograí bez moderních digitálních p ístroj. Na za átku projektu jsme se potýkali s tím, ºe jsme m li staré, jiº osvícené, fotopapíry. Dal²í nep íjemností bylo, ºe nám do dírkové komory p icházelo sv tlo spárami mezi kartony. To jsme v²ak vy e²ili za ern ním a zalepením p íslu²ných spár. B hem projektu jsme se nau ili jak fungují chemikálie pro vyvolávání fotograí; jaká je optimální vzdálenost objektu od fotoaparátu a jak t ºké muselo být fotografování v minulých dobách. Ukázky jednotlivých fotograí jsou ukázány níºe. 6

7 Obrázek 7: Délka expozice: 60 s; Obrázek 8: Takto vypadá pozitivní vzdálenost objektu: 5 m snímek obrázku 7 Obrázek 9: Délka expozice: 70 s; vzdálenost objektu: 12 m Obrázek 10: Takto vypadá pozitivní snímek obrázku 9 7

8 Obrázek 11: Délka expozice: 3 s Obrázek 12: Takto vypadá pozitivní snímek obrázku 13 Obrázek 13: Délka expozice: 2 s Obrázek 14: Délka expozice: 3 s 8

9 Obrázek 15: Délka expozice: 4 s Obrázek 16: Délka expozice: 50 s; vzdálenost objektu: 15 m Reference [1] Historie fotograe [online],[2015; ] Dostupné z: [2] Fotograe [online],[2015; ] Dostupné z: [3] Multimediální Encyklopedie Fyziky [online],[2015; ] Dostupné z: [4] Pinhole [online],[2015; ] Dostupné z: 9