Spalování tuhých paliv Spalovací zařízení
|
|
- Drahomíra Mašková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Spalování tuhých paliv Spalovací zařízení
2 Spalování tuhých paliv ve vrstvě Při posuzování spalovacího zařízení pro spalování ve vrstvě je zapotřebí mít na zřeteli základní funkční prvky, které musí splňovat každé roštové ohniště: přívod paliva na rošt a přívod spalovacího vzduchu do ohniště, přemisťování (rozhrabání) palivové vrstvy na roštu, odstraňování tuhého zbytku (škváry) po spálení a odvod plynných zplodin hoření (kouřových plynů) z ohniště.
3 Roštové spalovací zařízení Roštové spalovací zařízení se skládá ze soustavy roštnic, které mají různý tvar, přizpůsobený vlastnostem spalovacího paliva (zejména jeho zrnění) a podmínkám spalovacího procesu. Složením jednotlivých roštnic k sobě vznikne souvislá roštová plocha, na které během spalování spočívá vrstva paliva. Současně rošt umožňuje přívod spalovacího vzduchu k palivu mezerami, které v něm vzniknou při skládání roštnic k sobě. Podle způsobu přemisťování paliva v roštovém ohništi se dělí rošty na: rošty s nehybnou vrstvou paliva (rošty pevné), rošty s občasným přemístěním paliva (rošty stupňové přesuvné), rošty s trvalým přemisťováním paliva (rošty řetězové a pásové).
4 Pece s pevnými rošty Tyto pece, určené pro malé výkony (do 200 až 300 kg.h-1), existují ve značném množství variant, lišící se konstrukčním uspořádáním roštu, vhozů a systému dohořívání. Pece pracují periodicky a obvykle se sestávají z reakční (spalovací) komory, na niž navazuje komora dodatečného spalování. Tuhé palivo je dávkován do reakční komory nejčastěji pomocí vhozové šachty umístěné ve stropě nebo v horní části reakční komory a uzavřené pecními dvířky, spalovací vzduch je přiváděn (pomocí ventilátoru nebo tahem exhaustoru) pod rošt (nejčastěji rovný, šikmý nebo stupňový), případně je přiváděn i sekundární vzduch nad rošt pomocí speciálních trysek.
5 Pece se stupňovými a přesuvnými rošty Stupňové rošty měly odstranit některé nedostatky rovinných roštů, jako například nedostatečné promíchávání hořící vrstvy, propadávání jemnozrnného paliva vzduchovými mezerami mezi roštnicemi apod. Stupňové rošty se umisťovaly zpravidla do předtopeniště. Ze stupňových roštů vznikly mechanické přesuvné rošty. Jsou vytvořeny z příčných stupňů, z nichž každý je složen z roštnic řazených rovnoběžně vedle sebe. Celý povrch roštu je skloněn pod úhlem asi 15 až 18. Jednotlivé stupně roštu jsou upevněny na nosné tyči tak, že konce roštnic jednoho stupně se opírají o povrch roštnic stupně následujícího, po kterém při pohybu kloužou. Pohyb vykonává buď každý stupeň roštu, nebo jen liché stupně, kdežto sudé jsou upevněny nehybně, což záleží na konstrukci a typu roštu. U mechanického přesuvného roštu se palivo přemisťuje ze stupně na stupeň jejich pohybem. Při přesouvání a přesypu z jednoho stupně roštu na druhý se palivo částečně převrací a smíchává se s palivem ještě nevzníceným. Při pohybu vrstvy se rozlámou spečené kusy škváry a posouvající se vrstva vytlačuje vyhořelou škváru z konce roštu do škvárové výsypky.
6 Rošty řetězové a pásové Řetězový rošt je v podstatě nekonečný pás, jehož horní plocha, na které spočívá vrstva paliva, tvoří roštovou plochu. U řetězového roštu je roštový pás složen z plochých deskovitých roštniček, které jsou vlastně články mohutného Gallova řetězu. Vrstva paliva na roštu je nehybná, nepromíchává se a její zapalování a prohořívání probíhá od povrchu směrem dolů do vrstvy. Proto jsou pásové rošty vhodné pro spalování pouze kvalitnějších druhů tříděných paliv. Teplý spalovací vzduch podporuje vysoušení paliva na začátku roštu a vyhoření škváry na konci. Jeho teplota však nemá přestoupit 250 C, aby se neopalovaly roštnice. Přitom se tato hodnota připouští pouze u velmi vlhkých paliv. V ostatních případech se ohřívá vzduch na teplotu 150 až 200 C. Spalování paliva na pásovém roštu: 1-sušení paliva, 2-odplynění a vzněcování paliva, 3-hoření tuhé hořlaviny, 4-vrstva paliva, 5-dohořívání škváry, 6-škvára.
7 Účinek složení tuhých paliv na provoz roštových ohnišť Spalování tuhých paliv v roštových ohništích nepříznivě ovlivňují zejména nehořlavé složky paliva, tj. voda a popeloviny. Dalším činitelem, který může ovlivnit ve větší míře spalování tuhých paliv v roštových ohništích, je zrnitost (třídění) tuhých paliv. Pro tvorbu nánosů mají zásadní význam ty složky popela, které mají nízkou teplotu měknutí, a také ty, které se při spalovacím procesu v ohništi zplyní. Mezi složky s nízkou teplotou měknutí patří především sloučeniny železa. Obsahuje-li popel větší množství vápníku ve formě kysličníku vápenatého CaO nebo síranu vápenatého CaSO4, probíhají při teplotách 800 až 900 C reakce, při nichž vzniká sirník vápenatý CaS, který je měkký a lepkavý. Nánosy stmelené a slinuté Stmelené nánosy se tvoří převážně v oblastech s nižšími teplotami spalin, tj. zejména ohříváku vody a ohříváku vzduchu, a v některých případech také na varných trubkách. Slinuté nánosy se často vyskytují u starších kotlů s nízkým a nedostatečně vychlazeným ohništěm. Teplota plynných spalin bývá v těchto místech vyšší než teplota měknutí popílku nebo některých složek v něm obsažených, takže rozměklý popílek se přilepí na kovovou výhřevnou plochu. Tvoření slinutých nánosů u popela určitých vlastností a určitého složení závisí především na: - teplotě spalin opouštějících ohniště, - množství popílku ve spalinách odcházejících z ohniště, - stupni vyhoření popílku.
8 Nepříznivý vliv vyššího obsahu vody v palivu na provoz roštových ohnišť Vyšší obsah vody v palivu způsobuje v ohništích roštových kotlů značné obtíže. Za větší množství se považuje obsah vody nad 35 až 40 %. V takovém případě je nutné zaměřit se na odstranění nadměrné vlhkosti z paliva. K dosažení zápalné teploty paliva na roštu je zapotřebí větší množství tepla na odpaření nadměrné vlhkosti. K tomu je ovšem nutná určitá delší doba, což způsobuje, že se část plochy roštu nevyužije ke spalování, ale pouze k předsoušení paliva. Kromě toho, že zvýšená vlhkost v palivu snižuje jeho výhřevnost o výparné teplo vody, projevuje se její nepříznivý vliv ještě při tvorbě nánosů na výhřevných plochách ohříváku vody a vzduchu.
9 Fluidní spalování Fluidní jev (fluidizace), kterého se využívá při fluidním spalování, je možno charakterizovat jako vznášení drobných hmotných částeček působením dynamického účinku protékajícího, tzv. fluidizačního média. Fluidizačním médiem může být kapalina nebo plyn. Pro fluidní spalování bude fluidizačním médiem nejčastěji vzduch. Fluidní ohniště: 1-přívod paliva, 2-šikmý řetězový rošt, 3- přívod fluidizačního vzduchu, 4-spalovací prostor, 5-odvod škváry.
10 Spalování paliv se škvárující fluidní vrstvou Jak už označení tohoto způsobu fluidního spalování napovídá, dochází u něho v důsledku vyšších teplot ve fluidní vrstvě ke spojení částic paliva ve větší kousky, tj. ke škvárování. Spalování paliv s bezškvárovou fluidní vrstvou Podstatou fluidního spalování s bezškvárovou fluidní vrstvou je zajištění fluidizace palivových a popelových částeček po celou dobu jejich prodlevy ve fluidním ohništi. Základním znakem fluidního spalování je zplyňovací charakter tohoto procesu. Součinitel přebytku vzduchu je vždy menší než 1. V důsledku toho odchází z fluidního ohniště místo spalin hořlavý plyn, který je nutno spálit v druhém prostoru. Pro jeho další zpracování je příznivá jeho vysoká teplota (800 až 950 C) a to, že současně s ním dohořívají žhavé částice úletu z fluidní vrstvy. Ohniště tohoto typu neumožňují spalovat kaloricky kvalitnější paliva bez chlazení fluidní vrstvy hlavně z důvodů nebezpečí škvárování. Zmenšené množství paliva podstatně méně chladí fluidní vrstvu a snižování množství fluidizačního vzduchu může vést až k tzv. sednutí vrstvy a zastavení fluidizace.
11 Spalování hořlavých odpadů Základní konstrukční znaky hlavních druhů pecí na zneškodňování odpadů Roštové pece Roštové pece, u nichž základem je spalování na roštech, se člení na pece s pevnými rošty (vhodné pro malé výkony) a pece s pohyblivými rošty (pro střední a velké výkony). Pece s pevnými rošty Pece s pohyblivými rošty Tento typ spalovacích pecí na zneškodňování odpadů je možno dále členit podle konstrukce vlastního roštu, na jehož správné funkci závisí kvalita spalovacího procesu i hospodárnost provozu, obvykle se rozlišují následující provedení pohyblivých roštů: natřásací rošty, pásové rošty, posuvné rošty, otočné rošty, válcové rošty. Tyto pece jsou velmi rozšířeny a jsou používány především ke spalování komunálních odpadů, ale rovněž pro některé druhy tuhých odpadů průmyslových, případně odpad kombinovaný.
12 Bubnové rotační pece Bubnové rotační pece je možno považovat za univerzální agregát na spalování odpadů, v němž je možno spalovat nejen prakticky všechny druhy průmyslových odpadů, ale i odpady komunální, kaly, pastovité, kapalné i pevné odpady. Výhodou bubnových rotačních pecí je nejen dobré přehrnování a promísení odpadů a dobrý přístup spalovacího vzduchu v důsledku otáčení pece, ale i z toho plynoucí intenzivní přenos tepla jak sáláním a konvekcí, tak i kondukcí otočné nístěje, a zvýšené reakční teploty. Rotační spalovací zařízení s dohořívací komorou: 1-hořák v pevné vstupní hlavě, 2- sušicí pásmo, 3-spalovací pásmo, 4-vychlazovací pásmo, 5-sekundární vzduch, 6- dohořívací a usazovací komora, 7-kontrolní okénko.
13 Šachtové pece Mezi šachtové pece pro zneškodňování odpadů počítáme kuplovnu a tzv. šikmou pec. Kuplovna pro spalování odpadů je tvořena šachtou vyzděnou šamotovými tvarovkami, v jejíž spodní části je výsuvný rošt a pod ním uzávěr, jehož střídavým otevíráním a zavíráním je odstraňován popel. Šikmá pec pro spalování odpadů je tvořena vyzděným pevným, šikmo uloženým válcem v dolní části ukončeným vynášecím roštem.
14 Etážové pece V důsledku spirálového postupu pecí je zajištěna dlouhá doba průchodu odpadu, což umožňuje zpracování odpadů s vysokou vlhkostí, zejména kalů. Vrchní etáže jsou určeny k sušení odpadu, střední ke spalování a dolní ke chlazení zbytků (popela). Spalovací vzduch je přiváděn zespodu, tedy v protiproudu vůči směru postupu odpadu, spaliny jsou odváděny v horní části etážové pece. Teploty v reakčním prostoru jsou 800 oc až 900 oc. Etážová pec: a-sušící pásmo, b-spalovací pásmo, c- chladící pásmo, 1-přídavné spalování odpadních kapalných paliv, 2-ventilátor chladícího vzduchu, 3-výstup ohřátého vzduchu, 4-ohřátý vzduch do hořáků, 5- přívod odpadního materiálu, 6-odvod plynných spalin, 7-etáže sušícího pásma, 8-odvod tuhých zbytků po spalování.
15 Muflové pece Muflové pece jsou pece bezroštové, v nichž je odpad ukládán na nístěj tvaru vany nebo na keramickou desku s vaničkovým provedením (jež je ze spodu topena) a to buď skrze vhazovací šachtu nebo vrchním vhozem. Do spalovacího (reakčního) prostoru tvaru kvádru je zaústěn hlavní (stabilizační) hořák, který současně slouží pro spalování kapalných odpadů. Fluidní pece Fluidního principu lze pro termické zneškodnění odpadů využít jak pro kapalné, tak i pevné odpady, u těchto nutno zajistit předběžné nadrcení či rozemletí na stejnou zrnitost. Pro spalování kapalných odpadů je nutno zajistit cizí nosné lože (nejčastěji uhelné nebo keramické). Komorové pece Pece komorové se vyznačují pracovním prostorem tvaru komory s umístněním podpůrných hořáků nejčastěji v bočních stěnách, odtahem spalin v zadní stěně a manipulačním otvorem (pecními dveřmi) v přední stěně pece. Z hlediska způsobu práce je tepelný režim těchto pecí periodický, tuhý odpad (nejčastěji velkorozměrový, který není možno bez úpravy sázet do běžných typů spalovacích pecí) je nasazen na pevnou či výjezdnou nístěj (komorová pec vozová), a po ohřátí na zápalnou teplotu podpůrnými hořáky probíhá vlastní režim termického zneškodnění odpadu za teplot 800 oc až 1000 oc. Prostorové pece Prostorové pece jsou vhodné pro spalování kapalných odpadů a používají se především v chemickém průmyslu. Z konstrukčního hlediska jsou tvořeny buď ležatou nebo stojatou spalovací komorou velkém objemu, v níž je rozprašován a následně spalován kapalný odpad za teplot 900 oc až 1200 oc.
16 Spalování biomasy Biomasa je definována jako substance biologického původu (pěstování rostlin vpůdě nebo ve vodě, chov živočichů, produkce organického původu, organické odpady). Biomasa je buď záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti, nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby, z komunálního hospodářství, z údržby a péče o krajinu. Způsob využití biomasy k energetickým účelům je do značné míry předurčen fyzikálními a chemickými vlastnostmi biomasy. Velmi důležitým parametrem je vlhkost, resp. obsah sušiny v biomase. Z technologického hlediska existují dvě hlavní skupiny zdrojů energetické biomasy: 1. Biomasa záměrně produkovaná k energetickým účelům (energetické plodiny) 2. Biomasa odpadní
17 Spalování dřevných odpadů Dřevařský průmysl zpracovává ročně velké množství dřeva, ať už surového (pilařská kulatina, dýhárenská a sirkárenská kulatina, sloupovina, prkna, fošny atd.), nebo polotovarů a dřevařských výrobků (nábytek, chaty, domky atd.). Při této výrobě vzniká značné procento dřevného odpadu, který nelze jinak zpracovat a nezbývá než ho likvidovat spalováním. Charakter a jakost dřevného odpadu jsou závislé na technologickém zpracování dřevné hmoty. Pro volbu způsobu spalování a druhu spalovacího zařízení je rozhodující především vlhkost odpadu a velikost částic odpadu ("zrnění" odpadu). Spalovací zařízení na spalování dřevních odpadů spalovací zařízení na suchý dřevní odpad do obsahu vody W = 30% (pro spalování dřevních odpadů, které vznikají při zpracování vysoušené dřevní hmoty např. z nábytkářského průmyslu, výroby sportovních potřeb, hudebních nástrojů a pod.), spalovací zařízení na vlhký dřevní odpad do obsahu vody W = 30 až 40% (spalování kůry, lesní štěpky a dřevních odpadů ze surové dřevní hmoty např. vlhké piliny od rámových pil a pod.). Spalovací proces dřeva probíhá v následujících čtyřech fázích: fáze sušení, odpařování vody z paliva, fáze uvolňování plynné složky paliva, fáze spalování plynné složky paliva, fáze spalování pevných látek, zejména uhlíku
18 Spalovací zařízení na suchý dřevní odpad Nižšímu obsahu vody v palivu odpovídá kratší doba potřebná pro jeho vysušení. Za touto etapou pak probíhá uvolňování prchavé hořlaviny, kterou je nutno mísit se spalovacím vzduchem, aby došlo k jejímu dokonalému vyhoření. V případě dopravy paliva vzduchem (pneumatickou dopravou) do spalovací komory bude palivo obklopovat vrstva transportního a současně spalovacího vzduchu. Při vyšším obsahu vody v palivu bude doba potřebná pro vyhoření částice delší, než doba jeho setrvání ve vznosu. Tím pak zmizí i žádoucí vliv obalové vrstvy spalovacího vzduchu a takto mokré palivo nebude již možné spalovat ve vznosu. Brusný prach, suché piliny nebo hobliny se spalují v ohništích ve vznosu. Spalování suchého dřevného prachu, případně pilin se uskutečňuje v roštových kotlích jako přídavné topení. Prachový dřevný odpad se zavádí do spalovacího prostoru kotle prostřednictvím štěrbinových hořáků, kde shoří ve vznosu. Kombinované spalování uhlí na roštu a dřevného odpadu ve vznosu má příznivý vliv na snížení tuhého úletu (popílku) z ohniště do komína. Pro spalování suchého a drobného dřevného odpadu (piliny, hobliny, prach), který je dále nezpracovatelný, vyrábí se cyklónová předtopeniště k plamencovo-žárotrubným baleným kotlům. Dalším typem kotlů na spalování suchých dřevních odpadů (piliny, brusný prach a drcený dřevní odpad) jsou kotle se spodním přívodem paliva. Pro menší tepelné výkony teplovodních kotlů cca do 100 kw se používají kotle na kusový dřevní odpad, které pracují na principu zplyňování dřevní hmoty.
19 Spalovací zařízení na vlhký dřevní odpad Maximální obsah vody v dřevním odpadu, s ohledem na spalování, je ohraničen požadavkem, aby teplota ve spalovací komoře byla minimálně 900 C. Tento požadavek je z toho důvodu, že při podkročení teploty 900 C dochází při nevyhořelých plynech ve spalinách k reakci: CO2 + C = 2 CO, která při teplotě pod 900 C probíhá směrem vlevo a přechází na tvar: 2 CO = CO2 + C, kde uhlík C se vylučuje ve formě sazí. To je však velmi nežádoucí jev, kterému chceme během provozu zabránit. Pro spalování dřevních odpadů při součiniteli přebytku spalovacího vzduchu n = 1,3 a teplotě spalovacího vzduchu 20 C pak vychází maximální hranice obsahu vody v palivu Wmax = 60 %. Pokud bude vyšší součinitel přebytku spalovacího vzduchu např. n = 1,5 bude i maximální obsah vody v palivu snížen na hodnotu Wmax = 55 %.
20 Kotle o výkonu kw Principiálně (z dnešního pohledu) je možné vyrobit kotel na dřevo o minimálním výkonu asi 17 kw při splnění podmínek účinnosti spalovacího procesu a ekologických parametrů. V těchto kotlích je nejobvyklejším palivem kusové dříví (polena). Spalování probíhá třístupňovým procesem v jednotlivých zónách: 1. zóna - vysoušení a zplynování dřevní hmoty 2. zóna - hoření dřevního plynu na trysce s přívodem předehřátého sekundárního vzduchu 3. zóna - dohořívání v nechlazeném spalovacím prostoru. Schéma spalovacího zařízení se spodním přívodem paliva: 1-přívod paliva, 2-pásmo sušení, 3-pásmo uvolňování prchavé hořlaviny, 4-pásmo vyhořívání prchavé hořlaviny, 5-pásmo vyhořívání koksového zbytku.
21 Kotle s většími tepelnými výkony 100 kw až 5 MW se spodním přívodem paliva Konstrukce kotlů s výkony cca 100 kw až 5 MW a více jsou velmi podobné. Použiti kotlů vyšších výkonů si vzhledem k automatizaci procesu spalování vyžaduje úpravu paliva ve formě štěpky (v případě spalování dřevních odpadů je palivo už obvykle připraveno ve formě špalíků, odřezků, hoblin nebo pilin). Pro dopravu paliva se pak obvykle používají šnekové dopravníky a podávací zařízení. Tento typ spalovacího zařízení plně respektuje vlastnosti dřevních odpadů jako paliva, to je vysoký obsah vody a prchavé hořlaviny. Proto tato zařízení dosahují velmi dobrou tepelnou účinnost. Pásmo hoření je v nejhořejší části vrstvy. Předpokládá se, že částice dřevního odpadu jsou v okamžiku výstupu na povrch vrstvy již většinou ve formě dřevěného uhlí, když předtím prošly stádiem uvolňování prchavé hořlaviny, spékání a nakypření spečených částic dřevěného uhlí působením mechanizmu, kterým se posouvají zdola nuceně nové dávky dřevního odpadu. Spalovací zařízení pro spalování mokré kůry: 1-šnekový podávač, 2-pevný rošt, 3-vertikální cyklónové ohniště, 4-primární spalovací vzduch, 5-sekundární spalovací vzduch, 6-horké spaliny, 7-parní kotel.
22 Spalování slámy Počátky využití slámy pro energetické účely byly samozřejmě u zemědělců. Jednalo se o spalovací zařízení menších výkonů, kolem kw pro potřeby rodinných farem. Tvar spalovací komory byl přizpůsoben balíkům slámy. Původní kotle byly na ruční přikládání, lepší kotle měly zásobník balíků, aby nebylo potřeba často přikládat. Kotel na obří balíky s řízeným spalováním: 1-spalovací prostor, 2-ventilátor, 3- rozvaděč, 4-teplovodní čidlo, 5-přívod spalovacího vzduchu, 6-odvod spalin.
23 Spalování slámy Při výhradním spalování slámy, která má větší obsah chloru než dřevo, dochází u parních kotlů k zvláštnímu jevu, při kterém se zaznamenává zvýšená koroze přehřívačů páry, kdy teplota kovových teplosměnných částí překračuje 500 C, což je vzhledem k potřebné účinnosti požadováno. Tavící poměry popela jsou podstatně ovlivněny koncentrací vápníku, hořčíku a draslíku. Zatímco Ca a Mg bod tavení zvyšuje, vedou K i chloridy k poklesu. Proto vykazují biopaliva odvozená od dřevní fytomasy vlivem vysokého obsahu Ca a Mg vyšší body tavení než stébelniny. Problémem je i znečištění teplosměnných ploch, draslem bohatý popel se již od cca 850 C spéká ve sklovitou hmotu, která velmi pevně přilne k vyzdívce a k roštu. Při mechanickém čištění se odlupují vrstvy vyzdívky, samotné vyklízení popele je obtížné. Proto, zejména u větších topenišť, jakými právě zařízení místních tepláren jsou, by vždy mělo být zplynování paliva (teplota 600 o C) a dohoření spalných plynů (teplota do 1100 o C) od sebe odděleno. Teploty měknutí, tavení a tečení popelovin u dřevin a stébelnin. Parametr Jednotka Dřevní biopaliva Stébelniny Teplota měknutí o C Teplota tavení o C Teplota tečení o C
24 Zplyňování Zplyňování je proces, kde biomasa pod vlivem tepla a s minimálním nebo žádným přívodem kyslíku vytváří spalitelný plyn, který by mohl být použit jako palivo v např. plynové turbíně nebo spalovacím motoru. Ve zplyňovači je biomasa vysušena, pyrolyzována, spalována a redukována v různých zónách procesu zplyňování. Teplota zplyňování biomasy je oc a vyrobený plyn obsahuje z podstatné části kysličník uhelnatý, vodík a metan. Atmosférické zplyňování Jestliže ke zplyňování dochází za atmosférického tlaku, musí být plyn ochlazován na nízkou teplotu a pečlivě čištěn dříve, než může být stlačen na tlak požadovaný pro plynovou turbínu. Kompresor musí tlakovat plyn. Chlazení horkého plynu ze zplyňovače snižuje tepelnou účinnost, pokud nelze vyrábět teplo. Tento proces umožňuje krakování dehtu a čištěni plynu, proto se zdá, že zajišťuje dobré možnosti pro výrobu plynu požadované kvality pro plynovou turbínu nebo spalovací motor. Zplyňování pod tlakem Pokud ke zplyňování dochází za zvýšeného tlaku, plyn je možno přivést přímo k plynové turbíně nebo motoru bez stlačování. Plyn se musí pouze ochladit na méně než 400 oc a filtrovat. Pro stlačení vzduchu do zplyňovače se používá kompresor pro plynové turbíny. Přibližně 10 % průtoku vzduchu se odebírá z ventilu kompresoru a tlakové ztráty v částech zplyňovače jsou kompenzovány v pomocném kompresoru. Zplyňovač je navržen tak, aby zajišťoval základní krakování dehtu a prach je odstraňován ve vysokoteplotním filtru za zplyňovačem. Potíž u tohoto procesu tkví v tom, že palivo musí být přiváděno do zplyňovače navzdory vysokému tlaku, přibližně 20 bar.
25
Kombinovaný teplovodní kotel pro spalování tuhých a ušlechtilých paliv
Kombinovaný teplovodní kotel pro spalování tuhých a ušlechtilých paliv Oblast techniky Technické řešení se týká kotlů pro spalování tuhých paliv, zejména uhlí, dřeva, dřevního odpadu a biomasy s možností
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceFLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel
FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy
VícePARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
VíceAUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceREKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY František HRDLIČKA Sněžné Milovy 2015 Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering CHARAKTERISTIKA BIOMASY ODLIŠNOST
VíceZplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Funkce, rozdělení, parametry, začlenění parního kotle do schémat
VícePopis výukového materiálu
Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_SZ_20. 9. Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vypracování: 15. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Ohniště Hlavni kriteria Ohniště je prostor, kde se průběžně spaluje
VíceZplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů
Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,
ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.
VíceKOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF
KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF U Školky 357/14, 326 00 Plzeň IČO: 61168254 DIČ: CZ61168254 tel.: +420 271 960 935 tel.: +420 271961319 fax.: +420 271960035 http://www.invelt.cz invelt.praha@invelt-servis.cz
VíceKOTLE NA PEVNÁ PALIVA
KOTLE NA PEVNÁ PALIVA Dakon DOR Univerzální ocelový teplovodní kotel na pevná paliva. Teplovodní ocelové kotle DOR jsou určeny pro spalování všech běžně užívaných pevných paliv - hnědého a černého uhlí,
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceElektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren
Technologické okruhy parních elektráren Schéma tepelné elektrárny Technologické okruhy parních elektráren 2 Hlavní technologické okruhy Okruh paliva Okruh vzduchu a kouřových plynů Okruh škváry a popela
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceKotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety
Kotle na biopaliva dřevní štěpka, pelety, brikety KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw Plně automatické kotle na štěpku, dřevěné a slaměné pelety a brikety s výkonem 350 1000 kw Kotle značky KSM-Stoker vyrábí
VíceVlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50
TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceNA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VíceDODAVATELSKÝ PROGRAM
DODAVATELSKÝ PROGRAM HLAVNÍ ČINNOSTI DODÁVKY KOTELEN NA KLÍČ Projekty, dodávka, montáž, zkoušky a uvádění do provozu Teplárny Energetická centra pro rafinerie, cukrovary, papírny, potravinářský průmysl,chemický
VíceHSV WTH 25-55. Klíčové vlastnosti a součásti kotle:
HSV WTH 25-55 Peletový kotel Rakouské výroby. Po technologické stránce je špičkové nejen spalování, ale také doprava paliva ke kotli. Zařízení disponuje všemi automatickými prvky, jako je zapalování, čistění,
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceH4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu.
H4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu. Kotle H4xx EKO-D jsou zplyňovací kotle určené pro spalování kusového dřeva. Uvnitř
VíceKotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem
Kotel na zplynování dřeva s ventilátorem a generátorem Kotel na zplynování dřeva ORLIGNO 200 (18, 25, 40, 60, 80 k. Čisté řešení Dřevo je obnovitelné palivo, jako slunce, voda, nebo vítr. Je zdrojem energie,které
VíceNávrh a výroba prototypu zásobníku paliva. biomasy, dlouhé štěpky a fytomasy s rozrušovačem klenby pro kotel o výkonu 150 kw
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 150 KW Rok vzniku: 2011 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno 1. POPIS Prototyp automatického kotle o výkonu 150
VíceParametry spalovacího procesu
Parametry spalovacího procesu Spalovací proces můžeme do tří hlavních částí: ZAPALOVÁNÍ HOŘENÍ DOHOŘÍVÁNÍ -nejdůležitější část - sušení a ohřev paliva -uvolnění a zapálení prchavé hořlaviny - zapálení
Víceití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů
Účel použit ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů vytápění Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Seminář: : Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 21.10. 22.10.2009 Pozlovice 1 Obsah prezentace Rozdělení
VíceSPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV
SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV Ondřej Vazda, Milan Jedlička, Martin Polák V tomto článku je řešena problematika spalování biopaliv a biopaliv kombinovaných s uhlím. Cílem je ověřit možnosti využití těchto
VíceLADAN. Zplyňovací kotle na dřevo
LADAN Zplyňovací kotle na dřevo Výrobce se zabývá výrobou ekologických zplyňovacích kotlů na kusové dřevo. Kotle vyrábí dle modelu v rozsahu výkonu 8 42 kw a na základě dlouholetých zkušeností z kvalitních
VíceSPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc.
SPALOVÁNÍ A KOTLE Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často
VíceKotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída
Kotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída ZPLYNOVACÍ KOTLE NA UHLÍ A UHELNÉ BRIKETY PŘEDNOSTI KOTLŮ ATMOS KOMBI C 18 S C 50 S Zplynovací kotle typ Kombi se vyznačují speciálním topeništěm se zadním
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola
VíceSPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti BIOMASA. doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Obnovitelné palivo
SPALOVÁNÍ A KOTLE doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často
VíceVývoj topidel spalování dřeva
Vývoj topidel spalování dřeva Podmínky spalování 1. Hořlavý materiál 2. Zápalná teplota 3. Přístup vzduchu kyslík ( 0₂ ) 1. Hořlavý materiál Je palivo, které při hoření uvolňuje teplo Pro klasická topidla
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceMožnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky
Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky 24. 5. 25. 5. 2017 Technologie pro elektrárny a teplárny na tuhá paliva Ing. Ondřej Grolig EVECO Brno, s.r.o.
VíceStavba kotlů. Stav u parních oběhů. Zvyšování účinnosti parního oběhu. Vliv účinnosti uhelného bloku na produkci CO 2
Stavba kotlů Vliv účinnosti uhelného bloku na produkci CO 2 dnešní standard 2.n. ročník zimní semestr Doc. Ing. Tomáš DLOUHÝ, CSc. 18.9.2012 Stavba kotlů - přednáška č. 1 1 18.9.2012 Stavba kotlů - přednáška
VíceZplynovací kotle na uhlí a dřevo
Zplynovací kotle na uhlí a dřevo Zplynovací kotle na hnědé uhlí a dřevo Zplynovací kotle na hnědé uhlí a dřevo Jsou konstruovány pro spalování dřeva a hnědého uhlí, na principu generátorového zplynování
VíceKOTEL S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM NEDŘEVNÍCH PELET, ZRNÍ A JINÉ BIOMASY. VE VÝKONU 17 kw- 150 kw
SAS AGRO KOTEL S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM NEDŘEVNÍCH PELET, ZRNÍ A JINÉ BIOMASY VE VÝKONU 17 kw- 150 kw MATERIÁL: P265GH ocel 6 mm, prvky topeniště z nerezové oceli 1.4301 (od 78kW ocel 16Mo3 silou 8mm),
VíceElektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta
Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.
VíceModerní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14.
Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. května 2009 Obsah Co je charakteristické pro moderní způsob vytápění
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceTermochemická konverze biomasy
Termochemická konverze biomasy Cíle Seznámit studenty s teorií spalovacích a zplyňovacích procesů, popsat vlastnosti paliva a zařízení určené ke spalování a zplyňování Klíčová slova Spalování, biomasa,
VíceBiflux. Vstřikový chladič páry. Regulace teploty páry chladičem. Regulace teploty páry. Regulace teploty páry. Regulaci teploty páry jde provádět :
Regulace teploty páry Regulaci teploty páry jde provádět : přerozdělením tepla v kotli např. recirkulací spalin nebo naklápěním hořáků chlazením páry vstřikem napájecí vody vstřikem vlastního kondenzátu
VíceTermické zpracování odpadů. Ing. Jan Malaťák, Ph.D.
Termické zpracování odpadů SPALOVNY Ing. Jan Malaťák, Ph.D. Praha 2006 Termické zpracování odpadů Těmito postupy jsou původně nebezpečné látky v hořlavých odpadech přeměněny na poměrně neškodné produkty.
VíceZdroje tepla. Kotelny
Zdroje tepla Kotelny Kotelnou rozumíme samostatnou budovu, stavební objekt, přístavek, místnost, skříň nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden či více kotlů pro ústřední vytápění, ohřev teplé
VíceMOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU
MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU Pavel Milčák Příspěvek se zabývá možnostmi termického využívání mechanicky odvodněných stabilizovaných kalů z čistíren
VíceSpalování plynu. Hořáky na spalování plynu. Skupinový atmosférický hořák teplovodního kotle. Atmosférický plynový hořák
Spalování plynu Hořáky na spalování plynu Existuje celá řada kritérií pro jejich dělení, nejdůležitější jsou : podle druhu spalovaného plynu: hořáky na zemní plyn hořáky na zkapalněný plyn universální
VíceKotle pro výtopny. Výtopna. Plynová výtopna. Schéma výtopny. Hořáky na spalování plynu. Atmosférický plynový hořák
Výtopna Kotle pro výtopny dodává teplo ve formě horké vody nebo páry (obvykle syté) široký výkonový rozsah od jednotek kw do desítek MW paliva zemní plyn dnes dominuje biomasa uhlí na ústupu LPG, TOEL
VíceSchéma výtopny. Kotel, jeho funkce a začlenění v oběhu výtopny. Hořáky na spalování plynu. Skupinový atmosférický hořák teplovodního kotle
Schéma výtopny Kotel, jeho funkce a začlenění v oběhu výtopny kotle přívodní větev spotřebiče oběhové čerpadlo vratná větev Hořáky na spalování plynu Existuje celá řada kritérií pro jejich dělení, nejdůležitější
VíceProvádění komínů a kouřovodů
Provádění komínů a kouřovodů Úvod - názvosloví Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy Komín s přirozeným tahem komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky
VíceKOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM PELET. VE VÝKONU 14 kw- 46 kw
SAS BIO EFEKT KOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM PELET VE VÝKONU 14 kw- 46 kw zapsaný v seznamu technických dotačních výrobků Vám zajistí dotaci EU až 80% ( max 120.000 Kč) MATERIÁL: P265GH ocel
VíceTepelně vlhkostní posouzení
Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceEnergetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.
Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května Možnosti úprav stávaj vajících ch uhelných kotlů na spalování biomasy EKOL, spol. s r.o., Brno divize kotlů Ing. Jiří Jelínek OBSAH: obecné možnosti
VíceSMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům AUTOMATICKÉ KOTLE NA BIOMASU SMART 0 00 kw Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných
Více14 Komíny a kouřovody
14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce
Více14 Komíny a kouřovody
14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce
VíceNÍZKÝ KOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM PELET. VE VÝKONU 12 kw 36 kw
SAS BIO SPARK NÍZKÝ KOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM PELET VE VÝKONU 12 kw 36 kw zapsaný v seznamu technických dotačních výrobků Vám zajistí dotaci EU až 80% MATERIÁL : P265GH ocel 6 mm, prvky
VíceDREVO_8stran_CZ_01_09.qxp 18.11.2008 13:55 Stránka 2 ZPLYNOVACÍ KOTLE
DREVO_8stran_CZ_01_09.qxp 18.11.2008 13:55 Stránka 2 ZPLYNOVACÍ KOTLE DREVO_8stran_CZ_01_09.qxp 18.11.2008 13:59 Stránka 3 TRADICE A ÚSPĚCH Škoda Superb r. 1942 model s generátorem na dřevoplyn DOKOGEN
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - energie V této kapitole se dozvíte: Čím se zabývá energetika. Jaké jsou trvalé a vyčerpatelné zdroje
VíceNÍZKÝ KOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM UHLÍ
SAS SPARK NÍZKÝ KOTEL 5 EMISÍ TŘÍDY S AUTOMATICKÝM PODÁVÁNÍM UHLÍ VE VÝKONU 12 kw- 36 kw speciálně vyvinutý pro nízké kotelny MATERIÁL: P265GH ocel 6 mm, prvky topeniště z nerezové oceli 1.4301 ÚČINNOST:
VíceRočník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_11 Název materiálu: Paliva, spalování paliv Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Anotace: Prezentace uvádí a popisuje význam, druhy a použití
Více21.4.2015. Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách
21.4.2015 Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách 2 SÍDLA SPOLEČNOSTÍ 3 SCHÉMA KOTELNY NA UHELNÝ PRACH sklad paliva a dávkování parní
VíceTo nejlepší na dřevo...
Z P L Y N O V A C Í K O T L E To nejlepší na dřevo... T R A D I C E A Ú S P Ě C H ATMOS ATMOS 76 let Škoda Superb r. 1942 generátor DOKOGEN ATMOS je česká rodinná firma. Firmu ATMOS založil v Čechách v
VíceModerní kotelní zařízení
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Moderní kotelní zařízení Text byl vypracován s podporou projektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VíceTematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov
Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná
VíceZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,
ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.
VíceŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY
WORKSHOP SLNKO V NAŠICH SLUŽBÁCH 5.4.2013 7.4.2013, OŠČADNICA, SK TENTO MIKROPROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVANÉHO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM
VíceTo nejlepší na dřevoplyn...
Z P L Y N O V A C Í K O T L E To nejlepší na dřevoplyn... TRADICE A ÚSPĚCH Škoda Superb r. 1942 model s generátorem na dřevoplyn DOKOGEN 75 let je česká rodinná firma. Firmu založil v Čechách v roce 1935
Vícewww.ekoscroll.cz, info@ekoscroll.cz, tel.: 734 574 589, 731 654 124
www.ekoscroll.cz, info@ekoscroll.cz, tel.: 7 7 89, 71 6 12 Automatický kotel nové generace na tuhá paliva V 7 PUS s ocelovým výměníkem na spalování hnědého uhlí ořech 2 a pelet. V kotli je možné spalovat
VíceZapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení 27.10.2015. Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami
Výtopny výtopny jsou zdroje pouze pro vytápění a TUV teplo dodávají v páře nebo horké vodě základním technologickým zařízením jsou kotle s příslušenstvím (dle druhu paliva) výkonově výtopny leží mezi domovními
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceAutomatický kotel SAS BIO EFEKT
Automatický kotel SAS BIO EFEKT Nová generace kotlů 5 emisní třídy s EKODESIGNEM dle normy EN 303 5:2012, které se vyznačují robustní konsrukcí a dlouhou životností. Automatický kotel pro spalování pelet
VíceKotle na pelety. Ekologické a plně automatické kotle na pelety ATMOS
Kotle na pelety Kolte D15P a D20P Ekologické a plně automatické kotle na pelety ATMOS Jsou konstruovány pro dokonalé spalování pelet, tak že do levé či pravé strany kotle, podle potřeby zákazníka, je zabudován
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceBiomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2010/2011 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceDenitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 2 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ
Více1/66. Biomasa. spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika
1/66 Biomasa spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika Přímé spalování fytomasy 2/66 spalování = oxidace C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 = 6 CO 2 + 6 H 2 O + uvolněná energie vysoký obsah kyslíku O
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Fluidní spalování Podstata fluidního spalování fluidní spalování
Vícewww.verner.sk www.verner-golem.cz Společnosti VERNER SK a VERNER GOLEM vznikli jako pokračovatelé značky VERNER, která je na Evropském trhu od roku 1991. Společnost VERNER SK s.r.o. se zaměřila na výrobu
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Reburning je metoda patřící do skupiny primárních opatření v rámci
Více4,5 35 kw AUTOMATICKÝ KOTEL DŘEVNÍ PELETY HNĚDÉ UHLÍ EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
4,5 35 kw AUTOMATICKÝ KOTEL DŘEVNÍ PELETY HNĚDÉ UHLÍ EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Garanční paliva dle ČSN EN 303-5 Dřevo v přírodním stavu ve formě přířezů
Více4,5 35 kw AUTOMATICKÝ KOTEL DŘEVNÍ PELETY HNĚDÉ UHLÍ EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
4,5 35 kw AUTOMATICKÝ KOTEL DŘEVNÍ PELETY HNĚDÉ UHLÍ EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Garanční paliva dle ČSN EN 303-5 Dřevo v přírodním stavu ve formě přířezů
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceNázev odpadu. 010307 N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x
3. S NO CELIO a.s. Název odpadu 010304 N Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky x 010305 N Jiná hlušina obsahující nebezpečné látky x 010307 N Jiné odpady z
VíceROŠTOVÝ KOTEL NA SPALOVÁNÍ UHLÍ A NEBO DŘEVNÍ BIOMASY O PARAMETRECH 200 T/H, 9,3 MPA, 520 C
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ROŠTOVÝ KOTEL NA SPALOVÁNÍ UHLÍ A NEBO DŘEVNÍ
Více