Zpráva provozovatelů pěstitelských pálenic okresu Svitavy Přílohová část. Přílohy:

Transkript

1 Zpráva provozovatelů pěstitelských pálenic okresu Svitavy Přílohová část Přílohy: 1. dopis CÚ značka 5910/ /D ze dne právní posudek Mgr. Ing. Kovářík Daniel ze dne právní posudek JUDr. Mlčochová Eva právní posudek JUDr. Machata Jan zpráva CÚ o kontrole spotřební daně z lihu č.j / ze dne (zkráceno pouze str. 1, 11, 14 a 15) 6. zpráva CÚ o kontrole spotřební daně z lihu č.j / ze dne (zkráceno pouze str. 1, 3 a 4) - 1 -

2 Příloha č. 1: Dopis CÚ ze dne

3 - 3 -

4 Příloha č. 2: právní posudek Mgr. Ing. Kovářík Daniel - 4 -

5 Advokátní kancelář - Mgr. Ing. Daniel Kovářík Lidická 40, Brno Tel. / Fax: (+420) Tel.: (+420) ak.kovarik@tiscali.cz Právní rozbor následujících otázek dle platné právní úpravy: 1) Dodanění spotřební daně provozovateli pěstitelské pálenice při porušení ust. 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. 2) Kontrola totožnosti pěstitelů 3) Limit výroby 30 l a.a. za jedno výrobní období se vztahuje dle výkladu CÚ na domácnost Na základě zadání podání právního rozboru k výše označeným problémům, jsme vyhotovil následující právní rozbor jako advokát, zapsaný pod ev. číslem 8978 u České Advokátní Komory. K bodu 1) Dodanění spotřební daně provozovateli pěstitelské pálenice při porušení ust. 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. Dle vyjádření Celního úřadu, zaslaného v listopadu 2005 provozovatelům pěstitelských pálenic, bude, pokud pěstitel poruší ust. 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. o lihu v platném znění, tzn. že si pěstitel nechá vyrobit v jednom výrobním období více než 30 litrů absolutního alkoholu (l a.a.), celním úřadem dodatečně doměřena daň z lihu do výše základní sazby (tj. do 265 Kč/l a.a.). Tedy za každý litr vyrobený nad 30 l a.a. doměří Celní úřad daň ve výši rozdílu základní sazby spotř. daně z lihu a snížené sazby daně z lihu pro pěstitelské pálení tj. 265Kč 133Kč = 132Kč/l a.a. Toto doměření bude provedeno dle uvedeného sdělení ale provozovateli pěstitelské pálenice a to bez ohledu na to, zda nějakým způsobem krácení daně zavinil či o něm mohl vědět. Předmětný dopis lze chápat jako výklad příslušného zákona. Celní úřad ovšem není osobou oprávněnou dělat právně závazné výklady zákona a jak takový je třeba předmětný dopis také chápat. Dále se Celní úřad v předmětném dopise nikde neodvolává na konkrétní znění platné právní úpravy v příčinné souvislosti se stanovením doměřené daně. Dovolávat se ani nemůže, protože nikde v platné právní úpravě není taková možnost doměření daně dána. Nelze z ní dovodit ani povinnost kohokoli jiného doplatit předmětnou daň. Z právního hlediska tak jde o normu nedokonalou, která nestanoví sankci za porušení povinnosti. S výjimkou pokuty za takové krácení daně, upravené jinou normou. V tomto případě je ale postižen skutečně ten, který krácení zavinil (pěstitel) a tato pokuta neslouží k náhradě krácené daně. Podpůrně lze opřít tento právní výklad o 148b Trestního zákona v platném znění: (1) kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně Tedy jednoznačně zákon mluví o tom, kdo poruší danou povinnost, obdobně si položme v předmětném případě řečnickou otázku kdo poruší danou oznamovací povinnost, provozovatelé pěstitelských pálenic nebo pěstitel? Jednoznačně pěstitel a ten tedy je jediným, kdo za toto může odpovídat

6 Navíc Zákon o spotřebních daních neupravuje sazby daně pro jednotlivé druhy lihu v závislosti na objem jejich výroby. Předmětný zákon zná jen dvě sazby, s tím, že pro líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení je stanovena nižší sazba daně ve výši ,-- Kč/hl etanolu (133 Kč/l a.a.). Tento zákon tedy stanovuje tuto sazbu daně pro jakéko-li množství takového lihu a nelze dle něj provést danění v jiné výši nebo dokonce dodanění výše uvedeným způsobem, neboť takové dodanění nezná. Nelogičnost příslušného rozhodnutí pak vyplývá i z doměření této daně, když provozovatelé pěstitelských pálenic nemají dle tohoto výkladu sice možnost tuto daň zaplatit včas, přesto jim však je Celním úřadem doměřeno penále. Tvrzení Celního úřadu, že částku uhrazenou na tomto doměření daně a penále mohou následně provozovatelé pěstitelských pálenic uplatnit popřípadě i soudně u pěstitelů se rovněž nejeví jako právně správné. Jedinou autoritou oprávněnou k závaznému výkladu zákona jsou v České Republice soudy. A ty, pokud neshledají oprávněnost doměření daně, nemohou ani rozhodnout ve prospěch provozovatelů pěstitelských pálenic ve sporu s pěstiteli, neboť plnění za pěstitele bylo plněním bez právního důvodu a provozovatelé pěstitelských pálenic budou ve svém sporu v takovém případě neúspěšní. Dle mého názoru lze tedy dovodit, že postup Celního úřadu je v rozporu s předmětnou právní úpravou a z toho hlediska i v rozporu s ústavním pořádkem České Republiky a zejména pak s LISTINOU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, neboť dle mého názoru je v rozporu s těmito ustanoveními: Článek 2 (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Článek 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Zákonodárce tedy, ať již úmyslně či nedopatřením, což nám nenáleží posuzovat, jednoznačně stanovil jedinou možnou sankci za výše popsané krácení daně pokutu pěstiteli. Jakékoli jiné sankce jsou s ohledem na výše uvedené dle mého názoru v rozporu s platnými zákony a jako takové neoprávněné

7 K bodu 2) Kontrola totožnosti pěstitelů Zákona 61/1997 Sb. o lihu v platném znění stanoví v Dle ust. 4 odst.(7): Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno a) jméno a příjmení pěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitele, b) stvrzení podmínek stanovených v 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního území a obce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele, c) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, d) v případě, že si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresu a obchodní jméno pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, e) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelů. Toto ustanovení a ustanovení následující je poměrně jednoznačné a dle mého názoru neumožňuje jiný výklad ve vztahu k provozovatelům pěstitelských pálenic než ten, že provozovatelé pěstitelských pálenic jsou povinni tato prohlášení archivovat. Nic víc nic míň. Tedy nejsou povinni, ani oprávnění, kontrolovat pravdivost údajů uvedených na prohlášení. Tedy ani nemohou nést ze zákona jakoukoli odpovědnost za jejich pravdivost (leda, že by jim jejich nepravdivost byla známa, ale zde lze již dovodit odpovědnost z jiných obecně platných právních norem). Co se týče ustanovení odstavce (9) citované právní úpravy, lze zde předpokládat možnost žádosti provozovatelů pěstitelských pálenic o potvrzení předmětných údajů předložením osobního dokladu, pěstitel ovšem není povinen toto učinit. Opět ale v případě uvedení nesprávných údajů nelze provozovatele pěstitelských pálenic nijak sankcionovat, pokud z jeho strany nepůjde o úmysl. I v tomto případě je tato norma bohužel nedokonalá a některá její ustanovení nejsou v případě jejich porušení sankciovatelná, popřípadě nezavádí mechanismy, které by jejímu porušení jednoznačně předcházely. K bodu 3) Limit výroby 30 l a.a. za jedno výrobní období se vztahuje dle výkladu CÚ na domácnost Poslední dotaz se týká výkladu ust. 4 odst. (6) zákona o lihu, které zní: Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona, a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího. Z výše citovaného přípisu Celního úřadu vyplývá, že Celní úřad se domnívá, že zákonodárce měl na mysli tímto ustanovením, že pěstitel a společná domácnost mají pro potřeby tohoto zákona stejná práva a povinnosti

8 Nevím, co zákonodárce hodlal tímto ustanovením upravit, ale podle právní praxe naší republiky musíme vycházet z toho, co skutečně předmětné ustanovení říká. Opět se odvolávám na základní principy práva žádný výklad příslušného práva nesmí jít nad rámec daný příslušnou normou. A to je v tomto případě to, že pěstitel má nárok na 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost. Jinak řečeno, má nárok na celých 30 litrů a ne třeba jen na 10 litrů, protože se na vypěstování podílela i manželka a dítě (kterým by pak svědčilo každému také po 10 litrech). Má nárok na celých 30 litrů. Obdobně jiné osoby, které s ním pěstují předmětné ovoce a jsou pěstiteli v souladu se zákonem, mají nárok na dalších 30 litrů každá sama za sebe. V Brně, dne 28. listopadu