F undación O rquesta S infónica C hamartín

Transkript

1 F undación O rquesta S infónica C hamartín

2

3 PROGRAMA FOSC-ONDRAS: Música sin fronteras 8-9 mayo (República Checa) mayo (España) Con motivo de la presidencia española de la UE, la Fundación Orquesta Sinfónica Chamartín, en colaboración con el grupo militar Ondráš, quiere demostrar que la música es un perfecto vínculo de unión entre los ciudadanos de Europa. Durante el mes de mayo de 2010, ambas instituciones se unirán en un espectáculo único protagonizado por el grupo militar Ondráš con sus secciones de música y baile, la Orquesta Sinfónica Chamartín y el Coro Talía, reuniendo las tradiciones musicales centroeuropea y española y ofreciendo a los espectadores un amplio repertorio que va desde las danzas eslovacas o los ritmos rumanos y checos hasta la zarzuela española, pasando por la música inspirada en la corte de la Viena imperial. PROGRAM PROJEKTU FOSC-ONDRÁŠ: Hudba bez hranic května (Česká republika) (května Španělsko) Nadace Symfonického orchestru Chamartín (Fundación Orquesta Sinfónica Chamartín), ve spolupráci s Vojenským uměleckým souborem Ondráš, chce u příležitosti španělského předsednictví EU ukázat, že hudba je perfektní pouto spojující obyvatele Evropy. Během měsíce května 2010 se oba soubory sejdou ve společném představení, ve kterém bude účinkovat vojenský soubor Ondráš se svou hudební a taneční sekcí, Symfonický orchestr Chamartín (Orquesta Sinfónica Chamartín) a pěvecký sbor Talía (Coro Talía), což propojí středoevropskou a španělskou hudební tradici a nabídne divákům široký repertoár, od slovenských tanců, přes rumunské a české rytmy a přes hudbu inspirovanou vídeňským císařským dvorem, až po španělskou zarzuelu. 3

4 HUDBA BEZ HRANIC PROGRAM VYSTOUPENÍ Oslava španělského předsednictví EU Sábado, :00 h. JANÁČKOVO DIVADLO (BRNO) Sobota, , 19:00 h. JANÁČKOVO DIVADLO (BRNO) El Teatro Janacek. La inauguración de su actual edificio en octubre de 1965 fue un gran acontecimiento cultural y social (hasta entonces estaba situado en el Teatro Alemán, el cual, al reubicar el Janacek, vino a ser el actual Teatro Mahen). Naturalmente, la primera representación de Ópera en el nuevo Teatro fue un trabajo del gran músico Moravo Leos Janacek, cuyo nombre se puede ver en la pared junto a la entrada: "La zorrita astuta (2 Octubre 1965)". Janáčkovo divadlo bylo v současné budově slavnostně otevřeno v říjnu (Do té doby sídlilo v Německém divadle, které se po přesunutí Janáčkova divadla do nové budovy změnilo na nynější Mahenovo divadlo). Jednalo se o velkou kulturní a společenskou událost. Samozřejmě, že první operní představení v novém divadle bylo dílo velkého moravského hudebníka Leoše Janáčka. Jméno této opery můžete vidět na zdi vedle vchodu: Liška Bystrouška" (2. října 1965). Domingo, :30 h. OBECNÍ DŮM (PRAGA) Neděle, , 19:30 h. OBECNÍ DŮM (PRAHA) La Casa municipal. Obra maestra del Art Nouveau. Inaugurado en 1912, este hermoso edificio ha sido, desde su creación, el lugar de encuentro por excelencia de la sociedad praguense. La Casa Municipal alberga dos restaurantes, un café, salas de exposición, varias salas de recepción y una de las más bellas salas de concierto de la ciudad: la sala Smetana. Obecní dům je mistrovské dílo secesního slohu. Tato nádherná secesní budova, která byla slavnostně otevřena v roce 1912, byla již od svého počátku místem setkávání elity pražské společnosti. V Obecním domě se nacházejí dvě restaurace, kavárna, výstavní sály, sály určené pro konání nejrůznějších akcí a jeden z nejkrásnějších koncertních sálů v Praze: Smetanova síň. 4

5 MÚSICA SIN FRONTERAS PROGRAMA DE ACTUACIONES Celebración de la Presidencia española de la Unión europea Jueves, :30 h. AUDITORIO CIUDAD DE LEÓN (LEÓN) Čtvrtek, , 20:30 h. KONCERTNÍ SÁL CIUDAD DE LEÓN (LEÓN) El Auditorio Ciudad de León es uno de los edificios más emblemáticos de la nueva arquitectura, en un atrevido y a la vez bello diálogo visual con el estilo del plateresco del Hostal de San Marcos y ubicado para el paseante a una corta distancia de la Colegiata de San Isidoro y de la Catedral. Ha sido dotado con las más modernas instalaciones para ofrecer la mejor calidad en conciertos, congresos y exposiciones. A todas ellas se accede desde un amplio vestíbulo al que se llega desde el patio exterior. Koncertní sál města León (Auditorio Ciudad de León) je jednou z nejvýraznějších budov nového architektonického stylu, jedná se o odvážný a zároveň krásný vizuální dialog s platereskním slohem budovy Hostal de San Marcos. Nachází se v blízkosti budovy Colegiata de San Isidoro a katedrály. Tento sál je vybaven nejmodernějšími technologiemi, které umožňují nabídnout koncerty, kongresy a výstavy v té nejlepší kvalitě. Ke všem sálům se vstupuje širokým vestibulem, ke kterému se dostanete z vnějšího nádvoří. Viernes, :30 h. AUDITORIO NACIONAL DE MÚSICA (Sala Sinfónica MADRID) Pátek, :30 h. NÁRODNÍ HUDEBNÍ SÁL (Symfonický sál MADRID) El Auditorio Nacional de Música es una sala de conciertos situada en Madrid, dedicada preferentemente a conciertos de música clásica. Es un organismo dependiente del Instituto Nacional de las Artes Escénicas y de la Música (Ministerio de Cultura). Obra del arquitecto José María García de Paredes, fue inaugurado el 21 de octubre de 1988 y su construcción fue programada dentro del Plan Nacional de Auditorios, destinado a dotar al país de una adecuada infraestructura musical. Národní hudební sál (Auditorio Nacional de Música) se nachází v Madridu, konají se zde především koncerty vážné hudby. Jedná se o instituci, která spadá pod Národní institut scénických umění a hudby ministerstva kultury (Instituto Nacional de las Artes Escénicas y de la Música). Budovu postavil architekt José María García de Paredes, slavnostně byla otevřena 21. října 1988 a její stavba byla součástí Národního plánu koncertních sálů, který je určen k tomu, aby poskytl zemi odpovídající hudební infrastrukturu. 5

6 Momentos brillantes del Concierto "Retazos. Música sin fronteras". Velkolepé momenty z koncertu Střípky. Hudba bez hranic

7 MÚSICA SIN FRONTERAS PROGRAMA CONCIERTO GIRA REPÚBLICA CHECA 8 de mayo (Brno) 9 de mayo (Praga) PROGRAM KONCERTNÍHO TURNÉ V ČESKÉ REPUBLICE 8. května (Brno) 9. května (Praha) ORQUESTA SINFÓNICA CHAMARTÍN CORO TALÍA AGRUPACIÓN ARTISTICA MILITAR "ONDRAS" DIRECTORES: SILVIA SANZ TORRE / EDUARD TOMAŠTÍK SYMFONICKÝ ORCHESTR CHAMARTÍN PĚVECKÝ SBOR TALÍA VOJENSKÝ UMĚLECKÝ SOUBOR "ONDRÁŠ" DIRIGUJÍ SILVIA SANZ TORRE / EDUARD TOMAŠTÍK I PARTE / 1. ČÁST La Verbena de la Paloma (Preludio) T. Bretón Agua, azucarillos y aguardiente (Coro de Barquilleros) F. Chueca Doña Francisquita (Coro de románticos) A. Vives La Revoltosa (Preludio) R. Chapí El Barberillo de Lavapiés (Preludio y coro) F. A. Barbieri La Gran Vía (Pasacalle de los sargentos) F. Chueca La Chulapona (Chotis) F. Moreno Torroba Don Manolito (Ensalada madrileña) P. Sorozábal II PARTE / 2. ČÁST Kukačka Louis-Claude Daquin La Boda de Luis Alonso (Preludio) G. Giménez Furiant a Skočná (Eva Rejšková *) Jan Málek, Zdeněk Lukáš, Jiří Mottl Kde si, kde si hříšníku Karel Martiš / Jaroslav Zuljak La Dolores (Jota) T. Bretón Po myjavsky (Lenka Kraváčková *) Karel Martiš / Jaroslav Zuljak (*) Coreografía / Chroreografie 7

8 HUDBA BEZ HRANIC PROGRAMA CONCIERTO GIRA ESPAÑOLA 20 de mayo (León) PROGRAM KONCERTNÍHO TURNÉ VE ŠPANĚLSKU 20. května (León) AGRUPACIÓN ARTISTICA MILITAR "ONDRAS" DIRECTORES: LUBOMÍR GRAFFE JEFE DE LA ORQUESTA DE INSTRUMENTOS FOLKLÓRICOS VUS ONDRÁŠ EDUARD TOMAŠTÍK INVITADO DE LA ORQUESTA DE INSTRUMENTOS FOLKLÓRICOS VUS ONDRÁŠ VOJENSKÝ UMĚLECKÝ SOUBOR "ONDRÁŠ" DIRIGUJÍ: LUBOMÍR GRAFFE ŠÉF ORCHESTRU LIDOVÝCH NÁSTROJŮ VUS ONDRÁŠ EDUARD TOMAŠTÍK HOST ORCHESTRU LIDOVÝCH NÁSTROJŮ VUS ONDRÁŠ I PARTE / 1. POLOVINA Verbuňky Miroslav Kolacia Naše lúčení (Antonín Špaček *) Rudolf Danajovič Holubička (Jitka Šafaříková *) Miroslav Juchelka Hornobřízské Lendlery Zdeněk Bláha Solista: Lukáš Bednařík, housle Náš pantáta s paní mámou (Vladimír Marušin *) Zdeněk Bláha Mala som ja rukávce Jiří Gužík Solista: Jiří Gužík, cimbál Pod Hrozenkom (David Pavlíček *) Lubomír Graffe II PARTE / 2. ČÁST U myjavských hudců Jaroslav Jurášek Furiant a Skočná (Eva Rejšková *) Jan Málek, Zdeněk Lukáš, Jiří Mottl Odzemek (Roman Martinek *) Martin Kovář Solista: Juraj Hurák, Tanec Sârba lui pompieru Antonín Špaček Solista: Antonín Špaček, Flétna Hai la joc, la joc (Vladimír Michalko *) Lubomír Graffe Variace na lidovou píseň z Kopanic (Dqavid Pavlíček *) Lubomír Graffe Po myjavsky (Lenka Kraváčková *) Karel Martiš / Jaroslav Zuljak (*) Coreografía / Chroreografie 8

9 MÚSICA SIN FRONTERAS PROGRAMA CONCIERTO GIRA ESPAÑOLA 21 de mayo (Madrid) ORQUESTA SINFÓNICA CHAMARTÍN CORO TALÍA AGRUPACIÓN ARTISTICA MILITAR "ONDRAS" DIRECTORES: LUBOMÍR GRAFFE JEFE DE LA ORQUESTA DE INSTRUMENTOS FOLKLÓRICOS VUS ONDRÁŠ EDUARD TOMAŠTÍK INVITADO DE LA ORQUESTA DE INSTRUMENTOS FOLKLÓRICOS VUS ONDRÁŠ SILVIA SANZ TORRE ORQUESTA SINFÓNICA CHAMARTÍN - CORO TALÍA PROGRAM KONCERTNÍHO TURNÉ VE ŠPANĚLSKU 21. května (Madrid) SYMFONICKÝ ORCHESTR CHAMARTÍN PĚVECKÝ SBOR TALÍA VOJENSKÝ UMĚLECKÝ SOUBOR "ONDRÁŠ" DIRIGUJÍ: LUBOMÍR GRAFFE ŠÉF ORCHESTRU LIDOVÝCH NÁSTROJŮ VUS ONDRÁŠ EDUARD TOMAŠTÍK HOST ORCHESTRU LIDOVÝCH NÁSTROJŮ VUS ONDRÁŠ SILVIA SANZ TORRE SYMFONICKÝ ORCHESTR CHAMARTÍN - PĚVECKÝ SBOR TALÍA I PARTE / 1. POLOVINA Verbuňky Miroslav Kolacia Naše lúčení (Rudolf Danajovič *) Antonín Špaček Hai la joc, la joc (Vladimír Michalko *) Lubomír Graffe Mala som ja rukávce Jiří Gužík Solista: Jiří Gužík, cimbál Hornobřízské lendlery Zdeněk Bláha Solista: Lukáš Bednařík, housle Odzemek (Roman Martinek *) Martin Kovář Solista: Juraj Hurák,tanec Náš pantáta s paní mámou (Vladimír Marušin *) Zdeněk Bláha Variace na lidovou píseň z Kopanic Lubomír Graffe Pod Hrozenkom (David Pavlíček *) Lubomír Graffe II PARTE / 2. POLOVINA Kukačka Louis-Claude Daquin La Boda de Luis Alonso (Preludio) G. Giménez Furiant a Skočná (Eva Rejšková *) Jan Málek, Zdeněk Lukáš, Jiří Mottl Kde si, kde si hříšníku Karel Martiš / Jaroslav Zuljak La Dolores (Jota) T. Bretón Po myjavsky (Lenka Kraváčková *) Karel Martiš / Jaroslav Zuljak (*) Coreografía / Chroreografie 9

10 HUDBA BEZ HRANIC NOTAS AL PROGRAMA / O PROGRAMU LA ZARZUELA: COSTUMBRISMO, PARODIA Y SÁTIRA POLÍTICA ZARZUELA: FOLKLÓR, PARODIE A POLITICKÁ SATIRA La Orquesta Sinfónica Chamartín y el Coro Talía regresan a la República Checa para cumplir con uno de sus principales objetivos: difundir la música española. Por eso, la protagonista de la primera parte de este concierto es la zarzuela. La zarzuela es un género dramático musical netamente español y podríamos decir que es el equivalente de la opereta o del singspiel. A diferencia de la ópera, los pasajes cantados se alternan con diálogos hablados. Las primeras zarzuelas datan del siglo XVII y grandes escritores del Siglo de Oro de la literatura española, como Lope de Vega o Calderón de la Barca escribieron obras para ser cantadas. Con la llegada de los Borbones, se impuso en la zarzuela el estilo y la temática de la ópera italiana del XVIII. Durante el reinado de Carlos III, se produjeron una serie de revueltas contra los ministros italianos y las influencias extranjeras, y el resultado fue que las representaciones teatrales abandonaron los argumentos históricos y mitológicos para volver a la tradición popular española. La zarzuela vive su mejor momento en el siglo XIX,, con las obras, entre otros, de Francisco Asenjo Barbieri, autor de El Barberillo de Lavapiés (1874),una zarzuela de intrigas políticas y trama pseudohistórica que nos sitúa en el Madrid del siglo XVIII y que refleja la impopularidad de Grimaldi, uno de los ministros italianos antes mencionados. Con su evolución, la zarzuela termina dividiéndose en dos subgéneros: el género grande (de dos, tres o más actos) y el género chico (de un solo acto). Se imponen, especialmente en el género chico, los argumentos costumbristas y regionalistas. Los libretos reflejan el habla popular y la música está impregnada de los ritmos y giros melódicos de nuestro folclore. La ciudad de Madrid y sus gentes fueron fuente de inspiración de los grandes compositores de zarzuela. Dentro del género chico, nos encontramos con las obras más populares y conocidas. La Gran Vía (1886) de Chueca es una sátira política y refleja las protestas de los vecinos de Madrid por las muchas obras y derribos que provocó la creación de la calle más emblemática de la ciudad. Agua, Azucarillos y Aguardiente (1897), también de Chueca, es un retrato de la sociedad madrileña de la época, especialmente de las clases más humildes: aguadoras, cigarreras, castañeras, barquilleros, niñeras, etc. Symfonický orchestr Chamartín a pěvecký sbor Talía se vracejí do České republiky, aby splnily jeden ze svých hlavních cílů: šířit španělskou hudbu. Proto bude v první části tohoto koncertu uvedena zarzuela. Zarzuela je hudebně dramatický čistě španělský žánr a dá se říci, že se jedná o ekvivalent operety nebo zpěvohry (singspiel). Na rozdíl od opery se zpívané pasáže střídají s mluveným dialogem. První zarzuely vznikly v 17. století a velcí spisovatelé španělského Zlatého století, jako Lope de Vega nebo Calderón de la Barca, psali díla určená ke zhudebnění. S příchodem Bourbonů byla zarzuela obohacena o styl a témata italské opery 18. století. Během vlády Karla III. došlo k řadě povstání proti italským ministrům a proti cizímu vlivu, jejichž výsledkem bylo to, že divadelní hry opustily historická a mytologická témata a vrátily se ke španělským lidovým tradicím. Zarzuela prožívá své nejlepší období v 19. století, mimo jiné v dílech Francisca Asenja Barbieriho, autora díla El Barberillo de Lavapiés (1874), což je zarzuela o politických intrikách s pseudohistorickým námětem, která je situována do Madridu 18. století a která odráží neoblíbenost Grimaldiho, jednoho z výše uvedených italských ministrů. Zarzuela se vývojem rozdělila do dvou podžánrů: velký žánr (dvě, tři nebo více jednání) a malý žánr (pouze jedno jednání). Především v malém žánru se uplatňují folklorní a regionalistická témata. Libreta odrážejí lidovou řeč a hudba je plná rytmů a melodických nápěvů španělského folklóru. Město Madrid a jeho obyvatelé byli studnicí inspirace pro velké skladatele zarzuely. V malém žánru najdeme nejznámější a nejpopulárnější díla. La Gran Vía (1886) od skladatele F. Chueca je politická satira, která odráží protesty obyvatel Madridu proti stavění a bourání, které si vyžádala stavba nejznámější madridské třídy Gran Vía. Agua, Azucarillos y Aguardiente (1897), také od skladatele F. Chueca, je portrétem madridské dobové společnosti, a zvláště nejnižších společenských vrstev: nosiček vody, prodavaček doutníků, kastanět, oplatek, chův, atd. Další z nejvýznamnějších děl zarzuely malého žánru je La Verbena de la Paloma (1894) od skladatele Tomáse 10

11 MÚSICA SIN FRONTERAS Otra de las zarzuelas más representativas del género chico es La Verbena de la Paloma (1894) de Tomás Bretón, una historia de amor y celos que se desarrolla durante la fiesta del 15 agosto en honor de la Virgen de la Paloma, patrona de Madrid. La Revoltosa (1897) de Ruperto Chapí, cuyo preludio es internacionalmente conocido, nos sitúa en una típica corrala (patio de vecinos) madrileña. A partir del siglo XX la zarzuela experimenta un importante declive, quizá porque aparecieron nuevas alternativas al ocio popular como el cinematógrafo. A pesar de ello, surgen compositores muy importantes, como Amadeo Vives, el creador de Doña Francisquita (1923), una comedia de enredo inspirada en la obra teatral La Discreta Enamorada de Lope de Vega y ambientada en el Madrid del siglo XIX. Moreno Torroba, crea dor de La Chulapona (1934), fue uno de los autores más prolíficos del siglo XX. Pablo Sorozábal compuso también muchísimas zarzuelas, entre ellas Don Manolito (1943). Sorozábal, que murió en 1988, fue el último de los grandes compositores del teatro musical español. Bretóna, jedná se o příběh lásky a žárlivosti, který se odehrává 15. srpna během oslav svátku Panny Marie, Virgen de la Paloma, patronky Madridu. La Revoltosa (1897) od skladatele Ruperta Chapího, jejíž předehra je mezinárodně známá, nás přivádí do typického madridského pavlačového domu (tzv. corrala). Na začátku 20. století zaznamenala zarzuela značný úpadek, snad proto, že se objevily nové možnosti jak trávit volný čas, jako například biograf. Navzdory tomu se objevují velice významní skladatelé, např. Amadeo Vives, tvůrce zarzuely Doña Francisquita (1923), což je komedie se zápletkou, která se odehrává v Madridu 19. století a která je inspirována divadelní hrou La Discreta Enamorada od Lope de Vegy; Moreno Torroba, autor zarzuely La Chulapona (1934), který byl jedním z nejplodnějších autorů 20. století; nebo Pablo Sorozábal, který také složil velké množství zarzuel, kromě jiných např. Don Manolito (1943). Sorozábal, který zemřel v roce 1988, byl posledním z velkých skladatelů španělských hudebně divadelních děl. LA MÚSICA DEL FOLCLORE CHECO Y CENTRO- EUROPEO HUDBA ČESKÉHO A STŘEDOEVROPSKÉHO FOLKLORU El compositor, organista y clavicembalista francés Louis Claude Daquin ( ) escribió en 1735 la pieza El cucú que forma parte de una de sus suites de clavicémbalo. Oriundo de París fue un niño prodigio que actuó, por ejemplo, en la corte del rey Luís XIV, convirtiéndose en un reconocido virtuoso organista muy popular entre la aristocracia. En 1739 fue nombrado organista real y en 1755 organista titular de la catedral parisiense de Notre Dame. ESkladbu Kukačka napsal francouzský skladatel, varhaník a cemballista Louis Claude Daquin ( ) v roce 1735 a je částí jedné z jeho cemballových suit. Rodák z Paříže byl zázračným dítětem, hostoval například u dvora krále Ludvíka XIV., po celý svůj život byl uznávaným varhanním virtuosem oblíbeným u šlechty. V roce 1739 se stal královským varhaníkem a roku 1755 titulárním varhaníkem pařížské katedrály Notre Dame. Concierto propuesto. Visión de conjunto del celebrado en Brno 06. Navrhovaný koncert. Soubor při vystoupení v Brně

12 HUDBA BEZ HRANIC Furiant y Skočná son dos bailes rápidos populares de la República Checa. El Furiant es característico por la alternancia de compases de 2/4 y 3/4, mientras que el Skočná es una polca del fondo básico de la tradición popular ampliada en muchas zonas folclóricas. Esta coreografía presenta por un lado el Furiant en versión masculina y, por otro, el Skočná, un baile de pareja propio de Bohemia, con un ritmo más rápido, compás de 2/4 y formación circular. El elemento característico es el salto de las diferentes variantes del baile típico bohemio obkročák, acompañado del instrumento rítmico tradicional vozembouch. Se conocen diversos ejemplos de utilización del carácter de estos bailes en la música artística del siglo XIX, como por ejemplo en obras de Bedřich Smetana o Antonín Dvořák. La canción espiritual Kde si, kde si hříšníku (Dónde estás, dónde estás pecador), con el arreglo orquestal del primer violín de la Agrupación Artística Militar ONDRÁŠ, Karel Martiš, fallecido el año pasado, forma parte del CD VUS ONDRÁŠ Hvězdo jasná (Clara estrella), donde además de Ondráš es posible escuchar las voces del célebre coro infantil masculino Boni Pueri. Los arreglos de la pieza para orquesta sinfónica y coro corrieron a cargo de Jaroslav Zuljak. La ciudad de Myjava, al oeste de Eslovaquia, es el centro del área folclórica en la parte sur de los Cárpatos Blancos, en las inmediaciones de la población moravo eslovaca de Kopanice. Ondráš presenta bajo el nombre Po Myjavsky (Al estilo de Myjava), bailes campesinos característicos de origen antiguo y moderno con el típico lanzamiento de mujeres al aire. La zarzuela La boda de Luis Alonso (1897), de Gerónimo Giménez, discurre en Cádiz y su protagonista es un reputado y ya maduro maestro de baile que se casa con una jovencita. La obra incluye múltiples referencias a la danza y música popular española. Su famoso Intermedio suele interpretarse como una pieza independiente para la que se han realizado numerosas coreografías. La jota, bailada, cantada, o ambas cosas, es la manifestación folclórica más emblemática de Aragón y ha sido fuente de inspiración para muchos compositores. La Jota es precisamente el número más popular de La Dolores (1895), de Tomás Bretón, una ópera en tres actos que se desarrolla en la localidad aragonesa de Calatayud y es la obra más popular de Bretón después de La Verbena de la Paloma. Formación del Grupo musical Ondras. Teatro Municipal de Brno Hudební těleso Ondráš. Městské divadlo Brno Furiant a Skočná je rychlý český lidový tanec. Furiant je charakteristický střídáním dvou a tříčtvrtního taktu, Skočná je polka ze základního fondu lidové tradice rozšířená v mnoha folklorních oblastech. Tato choreografie předvádí Furianta v mužském podání a Skočnou jako rychlejší párový tanec z Čech v dvoučtvrťovém taktu tančený v kole. Charakteristickým prvkem je poskok v různých obměnách obkročáku, za doprovodu tradičního rytmického nástroje vozembouchu. Známé jsou příklady využití charakteru těchto tanců v umělecké hudbě 19. století, například v dílech Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka. Duchovní píseň Kde si, kde si hříšníku v orchestrální úpravě loni zesnulého dlouholetého primáše VUS ONDRÁŠ Karla Martiše je součástí CD VUS ONDRÁŠ Hvězdo jasná, kde zní vedle Ondráše i zpěv věhlasného chlapeckého sboru Boni Pueri. Pro symfonický orchestr a sbor píseň upravil Jaroslav Zuljak. Západoslovenské město Myjava je střediskem folklorní oblasti v jižní části Bílých Karpat, v blízkosti moravsko slovenských Kopanic. Ondráš předvede pod názvem Po Myjavsky charakteristické sedlácké tance staršího a mlad šího původu s typickými vyhazovanými motivy. Zarzuela La boda de Luis Alonso (Svatba Luise Alonsa) (1897) od Gerónima Giméneze se odehrává v Cádizu a hlavní postavou tohoto díla je renomovaný profesor tance ve zralém věku, který se ožení s mladou dívkou. Toto dílo obsahuje mnoho odkazů na španělskou lidovou hudbu a tanec. Známé intermezzo se uvádí jako samostatný kus, pro který bylo vytvořeno velké množství choreografií. Jota, ať už její taneční nebo zpívané provedení, nebo obojí dohromady, je nejcharakterističtějším folklórním projevem aragonské oblasti, který je zároveň zdrojem inspirace pro mnohé skladatele. A právě Jota je nejpopulárnější část opery La Dolores (1895) od Tomáse Bretóna, tato tříaktová opera se odehrává v aragonské oblasti Calatayud a jedná se o nejpopulárnější Bretónovo dílo, hned za zarzuelou La Verbena de la Paloma. 12

13 MÚSICA SIN FRONTERAS COMENTARIO SOBRE LA PRIMERA PARTE DEL PROGRAMA DE VUS ONDRAS EN LEÓN Y MADRID. MAYO 2010 KOMENTÁŘ K 1. ČÁSTI PROGRAMU VUS ONDRÁŠ. VE LEÓNU A MADRIDU. KVĚTEN 2010 La República Checa es muy rica en lo que se refiere a todas las facetas de la cultura popular, que también forma parte de la vida cotidiana en algunas regiones del país. El VOS (Cuerpo Artístico Militar) encuadrado en el Ministerio de Defensa de la República Checa, se preocupa por mantener y proteger esta herencia no sólo a través del estudio y recopilación de material folclórico sino trabajando también de forma creativa los bailes y canciones para acercar al público nacional y extranjero el arte tradicional popular. CČeská republika je bohatá na projevy tradiční lidové kultury, v některých oblastech je lidová kultura dosud součástí každodenního života. Vojenský umělecký soubor Ondráš, jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky pečuje o toto dědictví nejen studiem lidových zvyků a sběratelstvím folklorního materiálu, ale také tvůrčím zpracováním písní a tanců tak, aby přiblížil tradiční lidové umění současnému publiku doma i za hranicemi České republiky. Los programas de ONDRAS se preparan en colaboración con destacados etnógrafos, coreógrafos y compositores. El programa que presentamos hoy es producto tanto del trabajo de los miembros actuales como anteriores del grupo, que en la actualidad forman parte del conjunto. El programa ha sido concebido con el fin de destacar la diversidad de los bailes, canciones y trajes populares todo lo cual nos lleva a presentar hoy algunas regiones folclóricas de Bohemia y Moravia. Při přípravě programů Ondráš spolupracuje s předními etnografy, choreografy a hudebními upravovateli, ten dnešní byl autorsky vytvořen především současnými, případně bývalými členy souboru, kteří jsou současně i interprety. Pořad je koncipován tak, aby vynikla rozmanitost českých lidových tanců, písní a krojů, proto se podíváme hned do několika národopisných regionů Čech a Moravy. 13

14 HUDBA BEZ HRANIC AGRUPACIÓN ARTÍSTICA MILITAR ONDRÁŠ VOJENSKÝ UMĚLECKÝ SOUBOR ONDRÁŠ La Agrupación Artística Militar ONDRÁŠ tiene su sede en la ciudad de Brno (República Checa) y su fundador es el Ministerio de Defensa de la República Checa. En la actualidad es la única agrupación profesional de su tipo en la República Checa y una de las mejores en su especialidad. La agrupación está formada por jóvenes artistas de talento, tanto bailarines como músicos y cantantes. Se inspira en la tradición popular, en el discurso de los mejores cantantes y excelentes primeros violines, pero consciente a su vez de la relación de algunos grandes de la música como Leoš Janáček, Béla Bartók, Jaroslav Jurášek y otros con la tradición, la música y el baile popular. Además de los artistas profesionales y miembros de la organización, en la agrupación actúan también miembros aficionados que forman parte de los grupos de baile, música y canto. Gracias a su fundador, la Agrupación puede trabajar en condiciones profesionales y, por ese motivo, pone un énfasis especial en el trabajo profesional y el nivel de interpretación de todos sus miembros. La dramaturgia de la Agrupación Artística Militar Ondráš hace referencia principalmente a las zonas etnográficas de Moravia y Bohemia. En su repertorio, sin embargo, aparecen con frecuencia piezas inspiradas en la música popular y la melodía de regiones de Eslovaquia, Hungría o Rumanía. Al crear los diferentes tipos de programas, la dramaturgia de la agrupación no se limita sólo a series folclóricas artísticamente adaptadas y con origen en la tradición popular, sino que incorpora también programas teatrales con temática y argumento folclóricos. (Příběhy tancem vyzpívané [Historias cantadas a través del baile] 1999, Čertovinky 2004). La Agrupación prepara también programas musicales independientes, tanto en forma de actuaciones de sus músicos de címbalo, que tocan para el deleite del oído y de la vista a través del baile, como en forma de conciertos de música en los que a menudo se produce una amalgama de géneros Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ sídlí v České republice městě Brně a jeho zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky. V současné době působí v České republice jako jediné profesionální těleso svého druhu, které patří ke špičce ve svém oboru. Soubor je tvořen mladými talentovanými umělci, ať již tanečníky, hudebníky či zpěváky. Inspiraci čerpá z lidové tradice, z projevu nejlepších zpěváků a vynikajících primášů, ale je si vědom i vztahu hudebních velikánů (např. Leoše Janáčka, Bély Bartóka, Jaroslava Juráška a dalších) k lidové tradici, hudbě a tanci. Vedle profesionálních uměleckých a organizačních pracovníků působí v souboru také amatérští členové, a to jak v taneční, tak i v hudební a pěvecké skupině. Díky svému zřizovateli může soubor pracovat v profesionálních podmínkách a také proto klade velký důraz na profesionální práci a interpretační úroveň všech svých členů. VUS ONDRÁŠ se dramaturgicky zaměřuje především na národopisné oblasti Moravy a Čech. V repertoáru se však nezřídka objevují i programová čísla, jejichž inspirací se staly lidové tance a melodie regionů Slovenska, Maďarska, Rumunska apod. Celková dramaturgie souboru se při tvorbě jednotlivých typů programů neomezuje pouze na umělecky ztvárněné folklorní pořady vycházející z lidových tradic, ale vytváří i divadelní programy s folklorní tématikou a dějovým námětem (Příběhy tancem vyzpívané 1999, Čertovinky 2004). Soubor připravuje i samostatné hudební programy, a to jak v podobě vystoupení svých cimbálových muzik, které hrají k poslechu i tanci, tak i v podobě hudebních koncertů, ve kterých často dochází k prolínání hudebních žánrů 14

15 MÚSICA SIN FRONTERAS musicales (folclore, música clásica y música étnica) y en los que a menudo actúan conjuntamente celebridades del folclore como son Luboš Holý, Dušan Holý, Lubomír Málek y otros, así como personalidades y agrupaciones de otros géneros, como por ejemplo Felix Slováček, Jaroslav Svěcený, Pavel Šporcl, Zora Jandová o el coro infantil masculino Boni pueri. Además de la colaboración con estos artistas, la agrupación se esfuerza por buscar y presentar al público nuevos músicos y cantantes de talento todavía no descubiertos. El abanico artístico de esta agrupación con casi cien miembros es único. La agrupación presenta cada año conciertos de Navidad muy populares y apreciados entre el público, a la vez que dispone de un repertorio de dos programas de baile específicos destinados principalmente a un auditorio infantil y aprovechados en gran medida por las escuelas como conciertos con carácter didáctico. Las estadísticas de la agrupación hablan de que ONDRÁŠ realiza cada año entre 150 y 200 actuaciones en todo el territorio de la República Checa, además de exitosas representaciones más allá de sus fronteras, donde ha obtenido toda una serie de premios y continúa obteniendo el reconocimiento de un cada vez mayor número de admiradores (entre los países en los que han actuado, por nombrar únicamente algunos, están Israel, Japón, EE.UU., Alemania, Inglaterra, Francia, Holanda y Lituana, entre otros). (folklor, vážná a etnická hudba) a v nichž často spoluúčinkují osobnosti folkloru (např. Luboš Holý, Dušan Holý, Lubomír Málek, a mnoho dalších), ale také osobnosti a skupiny z jiných žánrů (např. Felix Slováček, Jaroslav Svěcený, Pavel Šporcl, Zora Jandová, český chlapecký sbor Boni pueri, a další). Kromě spolupráce s těmito osobnostmi je snahou souboru rovněž vyhledávat a široké veřejnosti představovat nové, doposud neobjevené talentované zpěváky a muzikanty. Šíře uměleckého záběru tohoto téměř stočlenného kolektivu je svým způsobem jedinečná. Soubor každoročně uvádí také divácky oblíbené a ceněné vánoční koncerty a rovněž má v repertoáru dva specifické taneční programy určené zejména pro dětského diváka, které jsou v hojné míře využívány školami jako výchovné koncerty. Statistiky souboru hovoří o tom, že ONDRÁŠ každoročně uskuteční vystoupení po celé České republice a s úspěchem reprezentuje i v zahraničí, kde získává vedle řady ocenění i své nové příznivce (namátkou lze jmenovat zájezdy do Izraele, Japonska, USA, Německa, Anglie, Francie, Holandska, Litvy a dalších států). 15

16 HUDBA BEZ HRANIC ORQUESTA SINFÓNICA CHAMARTÍN SYMFONICKÝ ORCHESTR CHAMARTÍN La Orquesta Sinfónica Chamartín (OSC) creada en 1993, celebró su primer concierto en el Auditorio del Centro Cultural Nicolás Salmerón, el 26 de Septiembre de ese mismo año. Y desde el año 2.000, con Silvia Sanz Torre como directora titular, ofrece una temporada anual de conciertos en el Auditorio Nacional de Música de Madrid. Desde su creación, la OSC, ya sea en su formación de cámara como sinfónica, ha abordado un amplio repertorio que abarca las obras más representativas de la historia de la música, desde Bach o Purcell hasta compositores del siglo XX y XXI, pasando por las principales obras del repertorio clásico y romántico. En su trayectoria figuran varios estrenos absolutos en España, como el Concierto para ocho timbales y orquesta de W. Hertel y Chronographie II, del compositor belga M. Lynsight., además del estreno de obras de encargo de la Fundación OSC, como Rehcsé y Mosaico Mediterráneo de A. Vivas. Entre los principales objetivos de la orquesta, figura la difusión de la música española fuera de nuestras fronteras. Ha ofrecido conciertos en el Rudolfinum de Praga, Palacio Arzobispal de Kromeriz y Teatro de la Ciudad de Brno (Rep. Checa); Estrasburgo, Colmar y Ligsdorf (Francia); Griegskirche (Austria); Palacio de Bellas Artes de Bruselas (Bélgica); y en la sala Reduta de Bratislava (Eslovaquia). Y desde Noviembre de 2006, la OSC dispone de una sede en la República Checa, para difundir la música y la cultura española en Europa. La OSC participó como orquesta invitada en el I Festival Internacional de Música de Cine Soncinemad 2006 ; en septiembre de ese mismo año ofreció el concierto de inauguración del Teatro Josep Carreras de Fuenlabrada; en 2007 interpretó el Lago de los Cisnes en el Teatro Baluarte de Pamplona; y en enero de 2010 participó como orquesta invitada en la VIII Gran Gala de Zarzuela de Año Nuevo organizada por la Fundación SinfoLírica. Symfonický orchestr Chamartín, založený v roce 1993, uvedl svůj první koncert 26. září téhož roku v koncertní síni Kulturního centra Nicolase Salmeróna (Auditorio del Centro Cultural Nicolás Salmerón). Tento orchestr, jehož řádnou dirigentkou je od roku 2000 Silvia Sanz Torre, vystupuje během koncertní sezóny v Národním hudebním sále v Madridu (Auditorio Nacional de Música de Madrid). Již od doby svého založení nabízí Symfonický orchestr Chamartín, který vznikl jako komorní symfonický orchestr, široký repertoár zahrnující nejreprezentativnější díla dějin hudby, od Bacha nebo Purcella, přes nejvýznamnější díla vážné a romantické hudby, až po hudební skladatele 19. a 20. století. Během své umělecké dráhy uvedl tento orchestr nejrůznější premiéry představené ve Španělsku vůbec poprvé, například Koncert pro osm tympánů a orchestr od W. Hertela a Chronografie II, dílo belgického hudebního skladatele M. Lynsighta, dále také premiéry děl na objednávku nadace Symfonického orchestru Chamartín, jako např. Rehcsé y Mosaico Mediterráneo (Rehcsé a Středozemní mozaika) od A. Vivase. Mezi hlavní cíle orchestru patří šíření španělské hudby v zahraničí. Uspořádal koncerty v pražském Rudolfinu, v Arcibiskupském paláci v Kroměříži a v Městském divadle v Brně (Česká republika), ve Štrasburku, Colmaru a Ligsdorfu (Francie), v Griegskirche (Rakousko), v Paláci krásných umění v Bruselu (Belgie) a v sále divadla Reduta v Bratislavě (Slovensko). Od listopadu 2006 má Symfonický orchestr Chamartín své sídlo i v České republice, aby mohl šířit španělskou hudbu a kulturu v Evropě. Symfonický orchestr Chamartín se v září 2006 zúčastnil jako host 1. Mezinárodního festivalu filmové hudby Soncinemad Při této příležitosti uspořádal zahajovací koncert v divadle Teatro Josep Carreras ve městě Fuenlabrada. V roce 2007 uvedl v divadle Teatro Baluarte v Pamploně Labutí jezero a v lednu 2010 se účastnil jako host 8. ročníku novoročního 16

17 MÚSICA SIN FRONTERAS Con la orquesta han colaborado directores como Pascual Osa, Juan Manuel Alonso, Ignacio Yepes, Reiner Steubing, Víctor Martín, Ivo Kraupner y Silvia Sanz, su directora actual. En sus conciertos han intervenido coros como el Coro Nacional de España, Coro de RTVE y Coro Talía; y destacados solistas, como Victor Martín, Manuel Guillen, Rafael Ramos, Dimitri Furnadjiev, Ángel Luís Quintana, Emilio Navidad, Jorge Cardoso, Laura Alonso, Fabio Barrutia o Gersia Sánchez. En su discografía figuran títulos como Gospel & Swing, las Sinfonías nº 3 y nº 9 de L. van Beethoven, la Misa de Santa Cecilia de Gounod, El Sonido de las Américas con música de América del Norte y América del Sur, un CD de Coros de Ópera y otro con los más famosos coros y preludios de Zarzuela y la serie de cuentos musicales titulada Kekeñas Krónikas del compositor A. Vivas. galakoncertu zarzuely (VIII Gran Gala de Zarzuela de Año Nuevo), který organizuje nadace Fundación SinfoLírica. S orchestrem spolupracovali dirigenti jako např. Pascual Osa, Juan Manuel Alonso, Ignacio Yepes, Reiner Steubing, Víctor Martín, Ivo Kraupner a jeho nynější dirigentka Silvia Sanz. Jeho koncertů se účastnily pěvecké sbory, jako např. Španělský státní pěvecký sbor (Coro Nacional de España), Pěvecký sbor španělské televize a rozhladu (Coro de RTVE) a pěvecký sbor Talía, dále vynikající sólisté, např. Victor Martín, Manuel Guillen, Rafael Ramos, Dimitri Furnadžiev, Ángel Luís Quintana, Emilio Navidad, Jorge Cardoso, Laura Alonso, Fabio Barrutia nebo Gersia Sánchez. Ve své diskografii má tituly, jako Gospel & Swing, Symfonie č. 3 a 9 od L. van Beethovena, Slavnostní mše k poctě svaté Cecilie od Gounoda, El Sonido de las Américas (Zvuk Ameriky) s hudbou Severní a Jižní Ameriky, CD operních sborů Coros de Ópera, další CD s nejznámějšími sbory a předehrami ze zarzuely a cyklus hudebních povídek s názvem Kekeñas Krónikas od hudebního skladatele A. Vivase. 17

18 HUDBA BEZ HRANIC CORO TALÍA PĚVECKÝ SBOR TALÍA Fundado por su actual directora, Silvia Sanz, a principios de 1996, nació como una pequeña agrupación de cámara. Desde entonces, el coro ha experimentado una importante transformación y en la actualidad lo integran un centenar de voces. En el año 2000, el Coro Talía pasa a formar parte de la Fundación Orquesta Sinfónica Chamartín y participa en su temporada de conciertos en el Auditorio Nacional de Música de Madrid y en sus giras por España y Europa. El coro destaca por su versatilidad y durante sus 14 años de historia ha abordado todo tipo de géneros musicales (a capella, música sacra, sinfónico coral, ópera, zarzuela, etc.) y de todas las épocas. En su repertorio figuran, entre otras, obras tan representativas como Gloria (Vivaldi), Magnificat (Bach), El Mesias (Haendel) Requiem (Mozart), Salmo 150 (Franck), Misa de Santa Cecilia (Gounod), Te Deum (Bruckner), Danzas Polovtsianas del Príncipe Igor (Borodin), Carmina Burana (Orf), Sinfonía nº 9 (Beethoven). Junto a la Orquesta Sinfónica Chamartín ha interpretado música española en importantes auditorios europeos: Rudolfinum de Praga, en mayo de 2001; Palacio Arzobispal de Kromeriz, en agosto de 2002; Palacio de las Bellas Artes de Bruselas, en septiembre de 2003; sala Reduta de Bratislava y Brno, en noviembre de También ha colaborado con otras formaciones: Orquesta Cámara Madrid, Orquesta de la Universidad Politécnica de Praga, Grupo de Cámara de la Orquesta de la Comunidad de Madrid y Orquesta Ciudad de Almería. El Coro Talía ha participado en la grabación de la banda sonora de la película La Conjura de El Escorial compuesta por Alejandro Vivas y estrenada en septiembre de La discografía del coro incluye: un disco de villancicos gitanos, grabado junto a José Mercé, editado por el sello Virgin, la 9ª Sinfonía de L. van Beethoven, Gospel & Swing, El sonido de las Américas y un recopilatorio de zarzuela. Sbor založila jeho nynější dirigentka Silvia Sanz na začátku roku Vznikl jako malé komorní uskupení. Od té doby sbor prošel významnou proměnou a v současné době ho tvoří stovka zpěváků. Od roku 2000 tvoří pěvecký sbor Talía součást nadace Symfonického orchestru Chamartín a během koncertní sezóny spoluúčinkuje s tímto orchestrem v Národním hudebním sálu v Madridu a při jeho turné po Španělsku a Evropě. Sbor vyniká svou univerzálností a během 14 let své existence uvedl všechny druhy hudebních žánrů (vokální zpěv, sakrální hudbu, symfonicko sborový zpěv, operu, zarzuelu, atd.) ze všech historických období. V jeho repertoáru figurují, mimo jiné, díla tak reprezentativní, jako jsou např. Gloria (Vivaldi), Magnificat (Bach), Mesiáš (Haendel), Requiem (Mozart), Žalm 150 (Franck), Slavnostní mše k poctě svaté Cecilie (Gounod), Te Deum (Bruckner), Polovecké tance z Prince Igora (Borodin), Carmina Burana (Orf), Symfonie č. 9 (Beethoven). Společně se Symfonickým orchestrem Chamartín pořádá koncerty španělské hudby ve významných evropských koncertních sálech: v pražském Rudolfinu (květen 2001), v Arcibiskupském paláci v Kroměříži (srpen 2002), v Paláci krásných umění v Bruselu (září 2003), v sále divadla Reduta v Bratislavě a v Brně (listopad 2006). Spolupracuje také s jinými hudebními tělesy: s Komorním orchestrem Madrid (Orquesta Cámara Madrid), Orchestrem ČVUT Praha, s Komorní skupinou orchestru Orquesta de la Comunidad de Madrid a s Orchestrem města Almería (Orquesta Ciudad de Almería). Pěvecký sbor Talía se podílel na nahrávce hudby k filmu La Conjura de El Escorial (Spiknutí v El Escorialu), kterou složil Alejandro Vivas a která měla premiéru v září Diskografie pěveckého sboru obsahuje: CD cikánských koled, nahraných s Josém Mercé a vydaných pod značkou Virgin, 9. Symfonii L. van Beethovena, Gospel & Swing, El sonido de las Américas (Zvuk Ameriky) a souhrnné dílo zarzuely. 18

19 MÚSICA SIN FRONTERAS SILVIA SANZ TORRE Directora SILVIA SANZ TORRE Dirigentka Nació en Madrid, donde realizó sus estudios musicales en el Conservatorio Superior de Música, realizando las especialidades de guitarra, piano, armonía, contrapunto, fuga, composición y dirección de orquesta (con el maestro Enrique García Asensio). En 1989 consiguió el primer premio en la IX Edición del Concurso Internacional de Guitarra Martín Codax, y en 1998 fue finalista del I Concurso de Jóvenes Directores de la Orquesta Ciudad de Granada. Ha asistido a cursos internacionales con Pierre Cao, Erik Erison, Ferdinand Leitner, Miguel Ángel Gómez Martínez, Peter Gülke, pero los maestros Helmuth Rilling y Aldo Ceccato son los que más han influido en su formación. Durante la temporada 1993/1994 desempeñó las funciones de directora asistente en la Orquesta y Coro Nacionales de España. Actualmente es directora titular del Coro Talía, la Filarmónica Mundo Jonsui y la Fundación Orquesta Sinfónica Chamartín con la que mantiene una temporada estable en el Auditorio Nacional desde el año 2000 y habiendo realizado en esta sala más de 70 conciertos. Junto a esta formación, ha actuado en auditorios como el Rudolfinum de Praga, Palacio Arzobispal de Kromeriz (Rep. Checa), Estrasburgo, Colmar y Ligsdorf (Francia), Griegskirche (Austria), Palacio de Bellas Artes de Bruselas (Bélgica) y el Teatro Reduta de la Filarmónica de Bratislava (Eslovaquia). Ha dirigido en España, Italia, Francia, Bélgica, República Checa, Alemania, Austria, Turquía, Paraguay, Lituania, Honduras y Corea, a las siguientes orquestas: Gächinger Kantorei Stuttgart, Bach Collegium, Joven Orquesta Nacional de España (JONDE), Orquesta Ciudad de Granada, Real Filarmonía de Galicia, Orquesta de Jóvenes de Murcia, Orchestra della Cittá di Saluzzo (Italia), I Musici Brucellensis (Bélgica), Camerata An Narodila se v Madridu, kde se jí také dostalo hudebního vzdělání na Vyšší hudební konzervatoři (Conservatorio Superior de Música), zde se specializovala na hru na kytaru, klavír a fugu, na studium harmonie, kontrapunktu, skladby a dirigování (jejím profesorem byl Enrique García Asensio). V roce 1989 získala první cenu v 9. ročníku Mezinárodní soutěže ve hře na kytaru Martína Codaxe (Concurso Internacional de Guitarra Martín Codax) a v roce 1998 byla finalistkou 1. ročníku Soutěže mladých dirigentů v Granadě (Concurso de Jóvenes Directores de la Orquesta Ciudad de Granada). Účastnila se mezinárodních kurzů s umělci, jako např. Pierre Cao, Erik Erison, Ferdinand Leitner, Miguel Ángel Gómez Martínez, Peter Gülke, ale byli to profesoři Helmuth Rilling a Aldo Ceccato, kteří ji při studiu nejvíce ovlivnili. Během sezóny 1993/1994 zastávala funkci druhé dirigentky Španělského národního orchestru a pěveckého sboru (Orquesta y Coro Nacionales de España). V současné době je řádnou dirigentkou pěveckého sboru Talía, filharmonie Mundo Jonsui a nadace Symfonického orchestru Chamartín, se kterou od roku 2000 stabilně působí v Národním koncertním sále (Auditorio Nacional), kde absolvovala více než 70 koncertů. S tímto orchestrem vystupovala v takových koncertních sálech, jako je pražské Rudolfinum, Arcibiskupský palác v Kroměříži (Česká republika), Štrasburk, Colmar a Ligsdorf (Francie), Griegskirche (Rakousko), Palác krásných umění v Bruselu (Belgie) a divadlo Reduta Bratislavské filharmonie (Slovensko). Dirigovala ve Španělsku, Itálii, Francii, Belgii, v České republice, Německu, Rakousku, Turecku, v Paraguayi, Litvě, Hondurasu a v Koreji, a to následující orchestry: Gächinger Kantorei Stuttgart, Bach Collegium, Mladý španělský národní orchestr (JONDE), Orchestr města Granady, Královskou filhar 19

20 HUDBA BEZ HRANIC tonio Vivaldi (Rumania), CVUT (Orquesta Sinfónica de la Universidad Politécnica de Praga), Grupo Ondras (República Checa), Orquesta Sinfónica Chamartín, Banda Sinfónica Municipal de Sevilla, Banda Sinfónica Municipal de Madrid, Orquesta Ciudad de Almería, Orquesta del Festival de Zarzuela de Tenerife, The Eskisehir Symphony Orchestra (Turquía), The Bilkent Symphony Orchestra (Ankara), Orquesta Sinfónica de la Ciudad de Asunción (Paraguay), Orquesta de Cámara de Vilnius (Lituania), Orquesta Sinfónica Nacional de Honduras (Tegucigalpa), Orquesta Sinfónica de Chugye y Seoul Classical Players (Seúl). Durante su trayectoria profesional se ha interesado activamente en la formación de jóvenes músicos. Fundó la Escolanía San Jerónimo El Real y la Escolanía Fernando de los Ríos y ha creado formaciones como la Orquesta Infantil Música Viva y la Filarmónica Mundo Jonsui. Desde hace más de diez años, organiza cursos de verano para niños. También ha impartido cursos sobre dirección de orquesta y coro en España y el extranjero. En su discografía figuran títulos como: El Sonido de las Américas, que incluye espirituales negros y música suda mericana, las sinfonías nº 3 y nº 9 de L. van Beethoven, la Misa de Santa Cecilia de Gounod y un disco dedicado a los grandes compositores españoles del siglo XX. Ha colaborado en la grabación de la banda sonora de la película La Conjura de El Escorial, y ha grabado una serie de cuentos musicales titulada Kekeñas Krónikas del compositor A. Vivas. monii Galicie, Orchestr mladých z Murcie, Orchestra della Cittá di Saluzzo (Itálie), I Musici Brucellensis (Belgie), Camerata Antonio Vivaldi (Rumunsko), Symfonický orchestr ČVUT Praha, VUS Ondráš (Česká republika), Symfonický orchestr Chamartín, skupiny Banda Sinfónica Municipal de Sevilla a Banda Sinfónica Municipal de Madrid, Orchestr města Almería, Orchestr festivalu zarzuely na Tenerife, The Eskisehir Symphony Orchestra (Turecko), The Bilkent Symphony Orchestra (Ankara), Symfonický orchestr města Asunción (Paraguay), Komorní orchestr města Vilnius (Litva), Národní symfonický orchestr Hondurasu (Tegucigalpa), Symfonický orchestr Chugye y Seoul Classical Players (Soul). Během své profesionální dráhy se aktivně podílí na výchově mladých hudebníků. Založila pěvecký sbor Escolanía San Jerónimo El Real a Escolanía Fernando de los Ríos, dále založila tělesa jako například Dětský orchestr živé hudby (Orquesta Infantil Música Viva) a filharmonii Filarmónica Mundo Jonsui. Již více než deset let organizuje letní kurzy pro děti a také pořádá kurzy dirigování ve Španělsku i v zahraničí. V její diskografii figurují tituly jako např.: El Sonido de las Américas (Zvuk Ameriky), který zahrnuje černošské spirituály a jihoamerickou hudbu, Symfonie č. 3 a 9 od L. van Beethovena, Slavnostní mše k poctě svaté Cecilie od Gounoda a jedno CD věnované velkým španělským hudebním skladatelům 20. století. Spolupracovala na nahrávce hudby k filmu La Conjura de El Escoria (Spikntuí v El Escorialu) a nahrála cyklus hudebních povídek s názvem Kekeñas Krónikas od hudebního skladatele A. Vivase. 20

21 MÚSICA SIN FRONTERAS EDUARD TOMAŠTÍK Director EDUARD TOMAŠTÍK Dirigent Eduard Tomastík (1975). Licenciado del Conservatorio de Bratislava (cimbalista), estudió para director de orquesta en la Academia de Música Janácek bajo la dirección de los Profesores Otakar Trhlík y Jan Zbavitel, y para director de Coros bajo la dirección de Josef Pancík. En el período fue ayudante de director de coro de la Compañía de Opera del Teatro Janacek de BRNO y del Coro Académico de Brno. Terminados sus estudios en el Conservatorio se dedicó al estudio intensivo de la interpretación de música de los siglos XVI y XVII indagando en y estudiando las fuentes originales. La música religiosa fue para él de especial interés, pero con especial atención a la música checa en relación con la de los países vecinos. Contribuye con su constante trabajo de investigación a dilucidar las relaciones histórico musicales a escala europea. Actualmente trabaja también como profesor asistente en la Academia de Música Antigua y en la Cátedra de Estudios Musicales de la Facultad de Filosofía de la Universidad Masaryk en Brno donde da clases de música antigua y donde colabora como director de varias orquestas. Eduard Tomaštík (1975) Po absolvování bratislavské konzervatoře (hra na cimbál), vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění obor dirigování sboru pod vedením doc. Josefa Pančíka a dirigování orchestru u prof. Otakara Trhlíka a Jana Zbavitele. V letech působil jako asistent sbormistra operního sboru Janáčkova divadla v Brně a Brněnského akademického sboru. Od konzervatorních let se intenzivně zabývá interpretací hudby 16. a 17. století na základě podrobného studia dobových pramenů. Ve středu jeho zájmu stojí hudba duchovní, zvláště pak hudba česká ve vztahu s okolními zeměmi. Svou badatelskou činností pravidelně přispívá k objasňovaní hudebněhistorických vztahů v evropském měřítku. V současnosti působí také jako lektor na Akademii staré hudby a Katedře hudební vědy při Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, vyučuje na kurzech staré hudby a jako dirigent je zván i ke spolupráci s různými orchestry. 21