kultura

Transkript

1 sport kultura ubytování zajímavosti

2 Kulturní a spoleèenské akce v Hustopeèích 1 Město Hustopeče je místem dění mnoha kulturních akcí. Mezi tradiční a nejznámější patří Burčákové slavnosti v říjnu, festival vážné hudby Concentus Moraviae a samozřejmě také divadelní přehlídka amatérských souborů Šmardovo sousedské divadlo v listopadu. Kromě těchto skalních pořadů se však mohou obyvatelé a návštěvníci Hustopečí těšit na koncerty skupin různých žánrů, které se konají alespoň jednou měsíčně v sále Společenského domu. Pořadatelem těchto kulturních aktivit je Centrum volného času - Městské kulturní středisko.

3 Burèákové slavnosti 2 Concentus Moraviae 3 Od roku 1994 probíhají na hustopečském náměstí Burčákové slavnosti, které se postupně vyprofilovaly v jednu z nejstěžejnějších a nejnavštěvovanějších akcí města. Burčákovým slavnostem je věnován vždy první víkend v říjnu. Na tři dny během akce vyrostou na Dukelském náměstí mázhausy, zastávky, kde se dá koupit a konzumovat burčák. Program je doplněn o divadelní představení, hudební produkce, jarmark s řemesly a veřejné zasedání Burčákové unie, což je recesistický státní útvar. Tato novodobá tradice připomíná slavnou minulost Hustopečí jako největšího vinohradnického města Moravy a sídla horenského soudu. Návštěvníci jsou v rámci slavností seznamováni s drastickými artikuly zdejšího horenského práva a s cechovními privilegii, oživují se vinařské zvyky a tradiční řemesla. V historickém průvodu městem mj. defilují vinohradníci, členové horenské rady a zástupci cechů. Mezinárodní hudební festival 13 měst: Boskovice, Brno, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Kounice, Dukovany, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Lysice, Mikulov, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Rájec Jestřebí, Zahajování Burčákových slavností Lenka Dusilová a Eternal Seekers Riegersburg, Slavkov u Brna, Tišnov, Třebíč, Valtice, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Se koná od roku Festival přispívá k rozvoji cestovního ruchu v regionech Jižní Morava a Vysočina a svým významem překračuje hranice České republiky. Více než třicet koncertů v průběhu měsíce června každoročně probíhá v bezmála 20 městech obou regionů.

4 4 5 V renesančním domě U Synků v horní části náměstí má své sídlo hustopečské muzeum s galerií. V jeho prostorách jsou k vidění stálé expozice o dějinách města a o hustopečských trzích, v galerii se téměř každý měsíc otevírá nová výstava představující profesionální umělce, ale i výtvarné pokusy žáků místních škol. Folklor Hustopeče a jejich okolí se do roku 1945 nacházely na rozhraní dvou etnik: českého a německého. Česká oblast tohoto regionu (tedy zhruba severovýchod - východ - jihovýchod Hustopečska) spadá do národopisné oblasti hanácké Slovácko, která v linii Nikolčice, Uherčice, Vranovice přechází do oblasti jižního Brněnska (Židlo- chovicka). Jih (Mikulovsko, Lednicko), jihozápad, západ (linie Mušov-Drnolec-Znojemsko) a severozápad (v linii Mušov - Medlov - Vojkovice - Pravlov) tvořilo do roku 1945 německé osídlení. V národopisné literatuře se pro zdejší Němce užívá pojmenování die Thayner (Dyjáci, Podyjáci), úřední označení znělo: die österreichisch- Deutsche (rakouští Němci). Tyto tři oblasti měly obdobnou vinařskou kulturu, které se tu intenzivně vyvíjela od 13. století v souvislosti s německou kolonizací. Značné rozdíly ovšem panovaly v oblasti estetického cítění, zejména v oděvní kultuře. Po roce 1848 zanikl kroj zdejších Němců a kroj jižního Brněnska a svou návaznost si uchoval pouze kroj hanáckého Slovácka, který byl ze zmiňovaných krojů nejvýraznější. Dnes je slavnostní kroj hanáckých Slováků nejzápadnější oblastí kontinuálního nošení kroje na Moravě. Málokterý region se může v kulturním ohledu pyšnit takovou exkluzivitou jako právě hanácké Slovácko. V roce 1857 se zde (v Brumovicích) narodil Jan Herben, který svůj rodný kraj zachytil v řadě beletristických děl. Nejvíce ovšem hanácké Slovácko proslulo díky Aloisu a Vilému Mrštíkovým, především prostřednictvím jejich dramatu Maryša a románové kroniky Rok na vsi. Vilém Mrštík byl velkým ctitelem zdejšího kroje, oblékal do něj své návštěvy a krojovanou mládež předváděl vzácným hostům. Pro reprízu Maryši v Národním divadle v roce 1908 dokonce uspořádal burzu krojů a selského malovaného nábytku v Divákách a v okolí. Na oblékání herců a hereček dohlížela divácká švadlena Rosálie Klimešová, pro-

5 6 7 tože Mrštíkovým šlo o to, aby kulisy, oděvy herců a zařízení interiérů plně odpovídaly dějišti hry. Od té doby uplynulo ovšem hodně vody a intence autorů neplatí dávno nejen v oděvním aranžmá, ale velkými úpravami prošla i původní jazyková verze, resp. dialekt. I když se kroj na hanáckém Slovácku zachoval i po roce 1848, stalo se tak za cenu překotného vývoje a změn, takže etnograf Josef Klvaňa v roce 1886 rozlišil původně jednotnou formu kroje na okrsek severní a jižní. Nežádoucí změny mají však stále vzestupné pokračování, k nejzásadnějším patří neúměrné rozšíření a zkrácení sukní, zaclonění obličeje zvednutým límcem-okružím, které vytvářejí tvarově neúměrnou (disproporční) siluetu. Dalším negativním trendem je ztráta specifického estetického cítění, které se projevuje v inflaci nepůvodních zdobných prvků, ve výpůjčkách z Podluží, v užívání nevhodných materiálů a v často křiklavé barevnosti. Rekonstrukce kroje hanáckého Slovácka z jeho vrcholného období V roce 2004 uspořádalo Městské muzeum a galerie Hustopeče výstavu, která nesla název: Slavnostní kroj na Hustopečsku. Jednalo se o prezentaci současné podoby hanácko-slováckého kroje, u něhož se dodnes akceptuje dělení na dva typy: severní a jižní. I přes toto rozlišení nutno konstatovat, že se jedná o varianty jednoho krojového typu. Diferenciace existovaly a existují i mezi kroji jednotlivých obcí, ale zde jde o rozdíly naprosto nepodstatné (např. jiná barva punčoch, krajek, jiná podvazadla, stuhové úvazy apod.). Výstava se setkala s velkým návštěvnickým ohlasem a tak vzešla myšlenka, že nestačí jen ikonografická prezentace, ale návštěvníci muzea by měli mít možnost zhlédnout kroj hanáckého Slovácka z období vrcholu jeho vývoje, tedy zhruba z let , kdy měl pouze jednu formu a jednotný styl, výtvarný projev a užitnost. Pro co nejzdařilejší a nejautentičtější rekonstrukci původního kroje byly podstatné zachovalé krojové součásti ze sbírek muzejních institucí (především Městského muzea v Kloboukách u Brna a Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně), dále prameny ikonografické (především litografie Wilhelma Horna z roku 1837 zachycující svobodný pár z panství Klobouky, dále obraz svatby v Kloboukách z let ze sbírek zámku Lednice, fotografie z druhé poloviny 19. století ), literární (především Lidské dokumenty kobylské rodačky Augusty Šebestové, které vyšly v roce 1900 a které zachycují vývoj kroje na základě výpovědí informátorů z jižní oblasti hanáckého Slovácka ve velmi krátkých časových intervalech a významně tak doplňují a komentují Hornovu litografii). Pro kroj hanáckého Slovácka v jeho vrcholné fázi platily tyto normy: v kroji byl patrný vzájemný soulad mužského a ženského kroje, specifické estetické cítění (=vkus) a štíhlá ženská silueta. Největší oblibě se těšily syté a tmavší barvy. U ženského kroje byla přitom s oblibou užívána barva černá a tmavomodrá (viz Horn). A. Šebestová to dotvrzuje takto: To nebyla ani dívka, dyž neměla súkenice. Napřed černý na všední deň z grób-

6 8 9 skýho strážnického súkna, potom černý bliskavý, fajnový na svátek Zástěry modrý vyvazovaný alebo barvířský modrý a černý Původní styl zdobení ženských živůtků-kordul s okrouhlým a hlubším výstřihem a s aplikováním seskládaných stuh se zachoval opět na jihu. Na severu došlo v důsledku zvednutí límce (konec 19. století) ke změně zdobnosti živůtku: zašpičatělý výstřih se zdobí našíváním okázalých aplikací z korálků, flitrů, kovových krajek, stříbrných port apod. Z původní zdobnosti zůstala nanejvýš jen vnitřní stuha kolem výstřihu. Hlavní vliv na podobu mužského kroje měly i na hanáckém Slovácku vojenské uniformy, především dolmany, které měly vysoké stojaté límce a bohaté (ponejvíce zlaté) horizontální prýmkování s řadou kovových knoflíků. Raritou hanáckého Slovácka je zdobné prýmkování (palety), aplikované i na ženských živůtcích kordulkách. Na severu se dnes nosí prýmky sešité k sobě (tvoří tak souvislou plochu), v jižních oblastech hanáckého Slovácka se prýmek imituje výšivkou. Zvlášť u ženských živůtků ale tato nápodoba působí velmi fádně až nevýrazně. Muži nosili širočajzný klobouk s lušniskama (aby držel tvar, užívala se výstuž lušňa, která v původním významu označuje vozovou podpěru), který byl bohatě zdoben (ale nikoliv až po střechu nebo včetně střechy jako dnes) a vepředu opatřen třícípou vonicí. Mužské košile se vyšívaly jednobarevně nebo s jinobarevným detailem (např. červená s hnědou) obdobně jako u ženských rukávců, přičemž přednost se dávala barvě červené. Zdejší specifická ornamentika byla doplňována i vyšíváním monogramů, jmen a letopočtů (rok stárkování, rok svatby). Vyšívala se manžeta, ramenní šev a výstřih. Košile měla velmi široké rukávy, límec splýval podél krku (nepřehýbal se). Klasické formy košil se nezapínaly na knoflíky, ale zavazovaly na tkanice. Mužské kalhoty byly kožené tzv. koženky, koženice. Nezbytnou součástí mužského slavnostního oděvu byl kožený pás, často velmi široký, s 1 až 4 přezkami. Na jeho zdobení se používalo zdobné vybíjení kovovými cvočky, ale v 19. století převažovaly náročné výšivky (vlna, barevná kůže, paví brko), přičemž k nejčastějším motivům patřil monogram nebo i celé jméno nositele. Ženský věnec na hanáckém Slovácku patřil k nejbohatším vůbec. K hlavě byl upevňován stuhami úvazovkami. Jednoduchá podoba věnce (tj. bez deklíku s našitými seskládanými pentlemi) se zachovala v severní oblasti hanáckého Slovácka - např. v Brumovicích, Boleradicích. Zdůraznění pasu širokou stuhou, Šebestová uvádí, že tato stuha byla široká asi 10 cm, ovíjela se kolem pasu, vzadu se uvazovala na mašli a její konce splývaly dolů k okraji sukně. Její stabilní pozici umožňoval široký límec zástěry. Rukávce se nad loktem opatřovaly splývajícími podvazadly (zdobně smotanými stuhami). Obřadní kapesníky nosili muži i ženy. Stárky je vyšívaly svým stárkům, novomanželky novomanželům. Kapesníky měly značné rozměry (80 x 80 cm) a vyšívaly se náročně a s typickým střídáním dvou barev (např. červená v kombinaci se žlutou, s hnědou, s bílou ) i obměnou technik (plochý steh, plochý steh s křížkovým, kolem roku 1850 i dírkování). Nedílnou součástí výšivky bylo vyšité jméno a příjmení nositele/nositelky (popř. monogram) a rok

7 10 Kontakty 11 stárkování či rok svatby. Ženy nosily kapesníky v ruce (ležérně, nikoliv s pravidelným sežehlením do několika naškrobených cípů), muži měli kapesník upevněn (červenou stužkou) v nejvyšší dírce vesty. Kapesník byl podstrčen pod kordulou a zpoza ní vyčníval jeden jeho cíp. V době vrcholné fáze nosili muži vysoké kožené boty bez podpatku. K nim se nosily výhradně modré punčochy. Ženské obutí představovaly střevíce s přazkama, k nimž se nosily červené vlněné punčochy. Lidový oděv nepatří z hlediska lidové kultury ani do oblasti ryze materiální, ani ryze duchovní. Chrání sice svého nositele před nepřízní prostředí, v němž žije, ale zároveň odráží i jeho estetický cit a vkus. Rekonstrukci hanácko-slováckého kroje z jeho vrcholného období ( ) provedl v roce 2008 tým pod vedením Městského muzea a galerie Hustopeče a významnou měrou přispěl k zachování svébytnosti zdejšího kulturního dědictví a podal pomocnou ruku národopisným souborům, které se snaží o prezentaci původního taneční a písňového repertoáru. Rekonstruovaný slavnostní kroj hanáckých Slováků je vystaven ve stálé expozici ( Hustopečské trhy ) Městského muzea a galerie v Hustopečích. Městské muzeum a galerie Hustopeče Centrum volného času - Městské kulturní středisko Turistické informační centrum Dukelské nám. 23, Hustopeče tel.: muzeum@hustopece-city.cz galerie@hustopece-city.cz Dukelské nám. 15, Hustopeče tel.: kultura@volny-cas.cz Dukelské nám. 23, Hustopeče tel.: infocentrum@hustopece-city.cz Centrum volného času - Dům dětí a mládeže Pavučina Šafaříkova 40, Hustopeče tel.: pavucina@volny-cas.cz Knihovna Centrum celoživotního vzdělávání Nádražní 20, Hustopeče tel.: knihovna@volny-cas.cz Mateřské centrum Cipísek Nádražní 20, Hustopeče Provozní doba: Po, St, Čt, Pá

8 Kulturní akce leden únor 12 Sportovec roku pro Hustopeče Hustopečské skákání Novoroční koncert Hustopečský džbánek Plesová sezona březen Velikonoční jarmark (duben) Hustopečský pulling duben Týden divadel pro děti Den Země a kuličkiáda České a Moravské vinařství roky v EU -,,O Hustopečskou pečeť (od r. 2004) květen Tradiční prvomájová přehlídka vín, vinařů Hustopečského regionu (01.05.) Den matek Krok sun krok, festival tance Setkání při dechovce Semifinále mistrovství ČR v mažoretkovém sportu Hustopečské skákání Kulturní akce 13

9 Kulturní akce Centra volného èasu červen červenec září říjen listopad prosinec Concentus moraviae Expedice krajem André Mezinárodní šachový turnaj Beach open Agrotec rally Svatováclavské hody Burčákové slavnosti Pochod Maryša Šmardovo sousedské divadlo Svatomartinské slavnosti (od r. 2006) Dobročinná aukce pro obyvatele Diakonie Betlém v Kloboukách Vánoční turnaj v házené Vánoční jarmark Vycházka s koňmi a zpívání pod vánočním stromem Štěpánský pohár Vánoční košt archivních vín Centrum volného času - Pavučina Pavučina rozprostírá své sítě v klidové části na okraji města poblíž sportovního areálu (stadion, sportovní hala, tenisový a volejbalový kurt, koupaliště, krytý bazén). V areálu jsou všem k dispozici betonové stoly na pink ponk, skateboard park, ohniště a ostatní travnaté plochy ke spontánní zábavě. Cílem Pavučiny je zaujmout co nejširší spektrum dětí, mládeže i dospělých. Pravidelnou zájmovou činnost představuje asi 40 kroužků s nejrůznějším zaměřením. Velký úspěch má chovatelský kroužek, dále keramický kroužek s vlastní plně vybavenou dílnou, kytarový, šachový a třeba šprtec (stolní hokej). Vedle pravidelné činnosti stojí jistě za zmínku přibližně 100 příležitostných akcí ročně. V době prázdnin Pavučina organizuje rekreační pobyty, tábory a soustředění zájmových skupin, kde se vystřídá na 500 dětí v 10 táborech nejrůznějšího zaměření. Centrum volného času Kulturní středisko Kulturní středisko má sídlo v budově kina na Dukelském náměstí. Kromě pravidelných a rozsáhlých kulturních akcí, které kulturní středisko pořádá několikrát do měsíce, zajišťuje také provoz kina, půjčovnu kostýmů, předprodej vstupenek, výlep plakátů a pronájem Společenského domu.

10 Mapa Hustopeèí 16 Dùležitá telefonní èísla regionu koupaliště stadion krytý bazén tenis házená WC WC radnice kostel muzeum infocentrum toalety kolem Hustopěčí stezka TGM Radnice (ústř.) Městský úřad (ústř.) Infocentrum Městská policie Nemocnice Hasiči Policie ČR Taxi Bus

11 město HUSTOPEČE Turistické informační centrum Dukelské nám Hustopeče tel.: Jak se k nám dostanete? Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst Brno Hustopeče Břeclav. Město je napojeno na železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň.