Druhá světová válka Příčiny konfliktu

Transkript

1 Druhá světová válka

2 Druhá světová válka Příčiny konfliktu nefunkčnost Versailleského systému hospodářská krize nástup diktatur neschopnost demokratických velmocí proti diktaturám zasáhnout

3 Druhá světová válka Hlavní iniciátoři konfliktu 1. Německo cílem evropská velmoc - drang nach osten 2. Itálie obnovení Římského impéria 3. Japonsko ovládnutí V Asie a Tichomoří 4. SSSR zisk V Evropy

4 Druhá světová válka Rozpoutání konfliktu duben 1938 anšlus Rakouska říjen 1938 obsazení Sudet březen 1939 okupace ČSR německé požadavky na polský Gdaňsk italské požadavky na připojení Albánie pakt Ribbentrop Molotov napadení Polska Německem

5 Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY ( ) 2. obrat ve válce ( ) 3. vítězství spojenců ( )

6 Druhá světová válka 1. Ofenziva států OSY

7 Druhá světová válka Polské tažení (září 1939) záminkou fingované napadení vysílačky v Gleiwitz BLITZKRIEG tanky, letadla vpád SSSR do V Polska kapitulace

8 Polské tažení Civilní oběti náletu Setkání německých a sovětských vojáků

9 Polské tažení rozdělení Polska mezi Německo a SSSR tvrdé okupační podmínky Katyňský masakr (1940) obětí

10 Druhá světová válka Sovětská expanze v součinnosti s Německem obsazení Pobaltí a Besarábie (1940)

11 Sovětská expanze Zimní válka cílem obsazení Finska neúspěch důkazem slabosti rudé armády - navzdory přesile obsazen jen V Finska ( Karélie) za cenu velkých ztrát

12 Zimní válka sovětské ztráty

13 Druhá světová válka Obsazení Skandinávie (1940) duben 1940 Dánsko (bez boje) květen - červen obsazení Norska (pomoc Britů)

14 Obsazení Skandinávie (1940) Vidkun Quisling předseda norské kolaborantské vlády

15 Druhá světová válka Obsazení Beneluxu a Francie (1940) součástí širší operace obsazení celé Z Evropy Benelux Francie Británie do konce dubna 1940 tzv. podivná válka (sitzkrieg)

16 Obsazení Beneluxu a Francie Mansteinův plán nalákat spojenecké armády do Belgie a obklíčit je z jihu vpádem přes Ardeny

17 Obsazení Beneluxu a Francie obsazení Holandska ( ) kapitulace Belgie obklíčení spojenců na S pobřeží u Dunkerque

18 Obsazení Beneluxu a Francie Operace dynamo evakuace spojeneckých vojáků z Dunkerque do Británie

19 OPERACE DYNAMO

20 Obsazení Beneluxu a Francie obsazena Paříž francouzská kapitulace v Compiégne

21 Obsazení Beneluxu a Francie Podmínky příměří rozdělení Francie S a Z Francie obsazen Němci J a JV Vichistická Francie (maršál Pétain)

22 Obsazení Beneluxu a Francie Důvody německého vítězství odvážný plán moment překvapení převaha v letectvu koncentrace na určité místo prolomení rozptýlené spojenecké obrany využití výsadkářů nejednotné velení spojenců

23 Bitva o Británii Druhá světová válka srpen říjen 1940 (jaro 1941) Winston Churchill odmítl německý návrh na kapitulaci.

24 Bitva o Británii Plán bitvy cílem vylodění v Británii operace Seelöwe (lvoun) před vyloděním nutnost zničení britského letectva první významná bitva vedená výhradně ve vzduchu

25 Bojující strany Bitva o Británii Němci- Luftwaffe 1000 bombardérů a 900 stíhačů Hermann Göring Messerschmitt Bf 109

26

27 Bitva o Británii Britové RAF (Royal Air Force) 650 stíhačů Hugh Dowding Hawker Hurricane

28 RAF Supermarine Spitfire

29 Výhody Britů Bitva o Británii boje nad vlastním územím malý dolet německých stíhačů znalost kódu Enigma funkční radarový systém

30 Bitva o Británii začátek srpna bombardování radarů a letišť 24. srpna omylem bombardován Londýn odvetné bombardování Berlína výraznější německé útoky na města místo na letiště konsolidace RAF (využití zahraničních pilotů) rostoucí ztráty luftwaffe Pozorovací stanoviště protiletecké ochrany Londýn

31 protiletadlový kanón

32 vybombardované Coventry

33 Následky náletů - Londýn

34 Bitva o Británii operace Seelöwe odvolána na neurčito postupně slábnoucí intenzita náletů od jara 1941 iniciativa do rukou Britů Ztráty RAF: 1000 letadel, 550 pilotů Luftvaffe: 1900 letade a 2660 mužů

35 Tažení na Balkán

36 Tažení na Balkán původně oblast italského zájmu duben 1939 obsazení Albánie postupné připojení Bulh., Rum. a Maď. k OSE říjen 1940 italský útok z Albánie do Řecka neúspěch žádost o německou pomoc duben 1941 obsazení Jugoslávie Němci

37 Okupace Jugoslávie Tažení na Balkán rozdělení země na okupační zóny na území Chorvatska loutkový stát vedený Ustašovci (sympatizanti s nacismem) tvrdá diktatura genocida Srbů ( obětí) v čele Ante Pavelić

38 Tažení na Balkán na území bývalé Jugoslávie občanská válka: Němci + Ustašovci X partyzáni 2 hlavní partyzánské skupiny: četnici Dragoljub Mihailovič komunisti - Josip Broz Tito

39 Tažení na Balkán do konce dubna 1941 obsazeno Řecko v květnu 1941 německý letecký výsadek na Krétu

40 Válka v Severní Africe

41 Válka v Severní Africe září 1940 italský vpád z Libye do Egypta úspěšný britský protiútok obsazení části Libye Mussolini žádá pomoc Německa únor 1941 útok německých Afrikakorps vedených schopným generálem Erwinem Rommelem

42 Válka v Severní Africe Britové vytlačeni do června 1941 z Libye na hranice Egypta duben prosinec 1941 obléhání Tobruku

43 Druhá světová válka Napadení SSSR (1941) navzdory smlouvě o neútočení plán Barbarossa (původně na květen ale zpoždění na Balkáně) vpád do SSSR 3 miliony vojáků (Němci, Italové, Slováci, Rumuni) (3700 tanků 2700 letadel) 3 směry útoku: sever Leningrad střed: Moskva jih: Ukrajina Kavkaz (ropa)

44 PLÁN BARBAROSSA

45 Napadení SSSR zpočátku úspěšný blitzkrieg (zajato 3 mil. Rusů) vliv nepřipravenosti rudé armády (čistky ) do podzimu: obklíčen Leningrad + dobyta Ukrajina na podzim zpomalení - bahno - velká vzdálenost bojiště - taktika spálené země

46 Napadení SSSR Zabitý voják rudé armády

47 Obležení Leningradu

48 Napadení SSSR německou chybou terorizování civilistů na Ukrajině Hitler ztratil sympatie většiny Ukrajinců nesnášejících Stalina Stalin vyhlásil VLASTENECKOU VÁLKU = totální nasazení: továrny za Ural, muži na frontu, ženy a děti do továren

49 Napadení SSSR Bitva o Moskvu (říjen prosinec 1941) neúspěšný německý pokus rychle dobýt hl. město a donutit Rusy ke kapitulaci sovětský protiútok (Žukov) důvodem neúspěchu: zima, velká vzdálenost + fanatická obrana

50 Druhá světová válka VSTUP USA DO VÁLKY (první fáze války v Tichomoří) zpočátku nepřímá podpora Británie a později SSSR březen 1941: Zákon o půjčce a pronájmu = USA dodává Británii zbraně na dluh či pronajímá přímý vstup až po napadení Japonskem v Tichomoří

51 První fáze války v Tichomoří cílem Japonska asijská velmoc spojenec Německa + Itálie hl. protivník Čína, Británie, USA před válkou ovládal Koreu a Mandžusko Japonsko od r ve válce s Čínou rychlé obsazení pobřeží a hlavních měst na V

52 Japonské územní zisky do roku 1939

53 Čína 1940

54 První fáze války v Tichomoří - červenec 1941 obsazení Francouzské Indočíny embargo USA na dovoz ropy do Japonska plán Japonska na zničení USA tichomořského loďstva

55 První fáze války v Tichomoří Rozpoutání války mezi Japonskem a USA Cíle Japonska: zničení loďstva USA donucení k míru obsazení ostrovů v Pacifiku japonský letecky útok na Pearl Harbor z mateřských letadlových lodí ztráta 8 USA bitevních lodí útok bez vyhlášení války

56

57 První fáze války v Tichomoří Následovala blesková válka za 3 měsíce Japonci dobyli celou JV Asii (britské + nizozemské kolonie- Hongkong a Singapur, Britské Malajsko, Borneo, Jáva, Barma postup do Indie obsazení Filipín + dalších amerických ostrovů v Pacifiku (Guam, Wake ) obsazení severní části Nové Guineje (možnost útoků proti Austrálii)

58

59

60 Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY ( ) 2. obrat ve válce ( ) 3. vítězství spojenců ( )

61 II. Obrat ve válce Bitva o Atlantik námořní, ponorková a letecká bitva cílem Německa přerušení dovozu z USA do Velké Británie napadání konvojů ponorkami (300)

62 Bitva o Atlantik

63 Bitva o Atlantik vrcholem německé aktivity rok 1942

64 Bitva o Atlantik od roku 1943 lepší obrana konvojů (torpédoborce + letadla s radary) klesající úspěšnost německých ponorek

65 Obrat ve válce Obrat na východní frontě po neúspěšném pokusu dobýt Moskvu naplánován na rok 1942 útok do jižního Ruska a na Kavkaz (zdroj ropy) červenec 1942 dobytí Sevastopolu na Krymu srpen 1942 obsazení S Kavkazu hlavním cíle Stalingrad na Volze

66

67 Obrat na východní frontě Bitva o Stalingrad srpen 1942 únor 1943 jedna z největších bitev WW2 na straně Němců asi 1 mil vojáků - 6. armáda vedená generálem Paulusem + Rumuni a Italové

68 Stalingrad mapa operace

69 Bitva o Stalingrad město zničeno bombardováním a dělostřelectvem fanatická obrana Rusů v ruinách města (heslo Za Volhou není země )

70

71

72 Bitva o Stalingrad do konce října obsazeno přes 90% města v listopadu ruská protiofenziva obklíčení Němců

73 Bitva o Stalingrad Hitler zakázal ústup německá armáda bez zásobování hlad, zima, nedostatek munice neúspěšné pokusy o prolomení obklíčení únor 1943 kapitulace 6. armády

74 Důsledky bitvy Bitva o Stalingrad zničení 6. armády (obklíčeno vojáků do zajetí vojáků zajetí přežilo 6000 Němců)

75 Obrat na východní frontě Bitva v Kurském oblouku (červenec srpen 1943) největší tanková bitva (8000 tanků) pokus Němců obklíčit a zničit sovětské jednotky Rudá armáda díky přesile zvítězila.

76 Obrat na východní frontě listopad 1943 osvobození Kyjeva

77 Obrat na východní frontě leden 1944 osvobození Leningradu v průběhu blokády 1 mil. civilních obětí

78

79 Obrat ve válce Válka v Tichomoří

80

81 Válka v Tichomoří Bitva o Midway červen 1942 cílem Japonců dobytí atolu Midway pokus Japonců o vylákání amerického loďstva a jeho zničení v rozhodující bitvě USA dešifrovalo japonské kódy bez momentu překvapení

82 Bitva o Midway

83 Bitva o Midway japonská přesila 4 letadlové lodě / 3 USA vítězství USA

84 Válka v Tichomoří Bitva o Guadalcanal srpen 42 únor 43 první americká ofenziva

85 Kinugawa potopená u Guadalcanalu

86 Válka v Tichomoří úporná obrana Japonců na Guadalcanalu US taktika žabích skoků = dobývání jen strategických ostrovů vzdušná + námořní převaha neschopnost Japonců zásobovat odříznuté jednotky

87 Obrat ve válce Severní Afrika + Itálie do čela Britů generál Montgomery říjen 1942 bitva u El Alamejnu - porážka Němců

88 Severní Afrika + Itálie listopad 1942 vylodění Američanů v Maroku a Alžírsku vytlačení Němců ze S Afriky

89 Severní Afrika + Itálie červenec 1943 vylodění na Sicílii srpen 1943 státní převrat v Itálii (uvěznění Mussoliniho) Wermacht do Itálie osvobození Mussoliniho + odzbrojení Italů září 1944 vylodění v J Itálii po slibném začátku zpomalení postupu (důsledná obrana wermachtu v hornaté Itálii)

90 Spolupráce spojenců Nutná koordinace postupu proti společnému nepříteli nedůvěra USA a Británie v SSSR snaha o co největší mocenský zisk po válce leden 1942 vyhlášeny Spojené národy trojka + další státy, boj do konce listopad 1943 konference v Teheránu Stalin, Roosevelt, Churchill dohoda o otevření západní fronty na jaře 1944

91 Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY ( ) 2. obrat ve válce ( ) 3. vítězství spojenců ( )

92 III. Závěr války spojenecký postup na všech frontách rozpad německého spojeneckého systému

93 III. Závěr války Západní fronta Vylodění v Normandii ( ) = operace OVERLORD vojáků, letadel součinnost s francouzským odbojem vrchním velitelem spojenců Dwight D. Eisenhower

94

95

96

97 Omaha Beach

98

99 Vylodění v Normandii rychlý postup (do konce července osvobozena Normandie)

100 Vylodění v Normandii Příčiny spojeneckého úspěchu početní převaha (1.5 mil./ ) ovládnutí vzdušného prostoru moment překvapení (tajné služby) dokonalý výcvik + využití speciální techniky nedobudování Atlantického valu

101

102 Západní fronta povstání v Paříži osvobozena Paříž Charles de Gaulle v osvobozené Paříži

103 Západní fronta Operace Market - Garden - září 1944 cílem obsadit leteckým výsadkem mosty přes Rýn v Nizozemí a vpadnout do Německa neúspěch (špatné načasování + podcenění sil nepřítele)

104

105 Západní fronta Bitva v Ardenách - prosinec 1944 německá tanková protiofenziva cílem ochromit spojence a donutit je podepsat mír zpočátku úspěchy (překvapení + mlhy) nakonec Němci odraženi.

106 Západní fronta březen 1945 překročení Rýna Američany obsazení Z části Německa setkání Američanů a Sovětů na Labi u města Torgau

107 Závěr války Závěr války v Itálii pomalý postup spojenců

108 Závěr války v Itálii bitva o Monte Cassino (leden květen 1944)

109 Závěr války v Itálii léto 1944 dobytí Říma jaro 1945 S Itálie zastřelen Mussolini partyzány

110 Závěr války Závěr války na východní frontě ohromná převaha rudé armády snaha o mocenskou expanzi do V Evropy útok více směry

111 Závěr války na východní frontě a) Jižní směr - Balkánský poloostrov léto 1944 státní převraty v Rumunsku a Bulharsku na stranu spojenců říjen 1944 Bělehrad jaro 1945 Maďarsko + Rakousko

112 Závěr války na východní frontě b) Severní směr Pobaltí Bělorusko Polsko (ambivalentní vztah se SSSR) srpen 1944 rudá armáda před Varšavou Varšavské povstání (srpen září 1944) bez pomoci SSSR padlých

113

114 Závěr války na východní frontě Viselsko-oderská operace leden únor 1945 útok na území Německa čtyřnásobná přesila rudé armády rychlý postup

115 Závěr války Jaltská konference únor 1945 konference velké trojky o koordinaci závěrečné fáze války a poválečném uspořádání

116 Jaltská konference dohodnuto založení OSN upřesnění rozdělení správy dobytého Německa (4 okupační zóny) otázka Polska - posun hranic na Z - dosazení loutkové vlády řízené SSSR přičlenění V Pruska k SSSR (Kaliningrad) vstup SSSR do války s Japonskem (do 3 měsíců) výsledkem jasné vítězství Stalina prosazení vlivu na územích osvobozených SSSR

117 Závěr války Berlínská operace - duben 1945 pětinásobná přesila rudé armády fanatický odpor- nasazení Volksturmu + Hitlerjugend

118

119 Berlínská operace dobývání trvalo 14 dní ohromné materiální a lidské ztráty Katuše na předměstí Berlína

120 Berlínská operace sebevražda Hitlera s manželkou Evou Braunovou novým říšským prezidentem: Karl Dönitz

121 Berlínská operace 2. května 1945 kapitulace Berlína

122 Závěr války v Remeši podepsána všeobecná kapitulace Německa s platností od následujícího dne

123 Závěr války Závěr války v Pacifiku od konce roku 1943 jasná převaha spojenců dvouproudová strategie střední Pacifik jižní Pacifik

124 Závěr války v Pacifiku říjen 1944 rozhodující bitva na Filipínách (zničení japonského loďstva)

125

126

127

128

129 Závěr války v Pacifiku tuhý odpor Japonců - kamikadze - sebevražedné ponorky bitva o Iwodžimu (únor březen 1945) z Japonců přežilo 300

130

131 Závěr války v Pacifiku bitva na Okinawě (březen duben 1945) - ze Japonců přežilo 8000

132 ÚTOKY SEBEVRAŽEDNÝCH KAMIKADZE

133 Závěr války v Pacifiku kobercové nálety na Japonská města duben 1945 Tokio zápalné pumy mrtvých

134

135

136

137

138 Závěr války v Pacifiku Atomová zbraň snaha Němců i Američanů (projekt Manhattan od 1942) červenec 1945 pokusný výbuch v Novém Mexiku Hirošima Little Boy ( obětí) 9. 8 Nagasaki Fat Man ( obětí)

139

140 Závěr války v Pacifiku 8.8. vpád SSSR vstup do Mandžuska kapitulace Hirohito v rozhlase 2.9. kapitulace Missouri

141 Druhá světová válka Důsledky války největší materiální ztráty a oběti na životech: Oběti na životech: celkem mil. Největší počet: 1. SSSR (25 mil.) 2. Čína (10 mil.) 3. Německo (8 mil.) Největší % ztráty 1. Polsko (5, 6 mil -16%), 2. Litva, Lotyšsko, Německo, Jugoslávie Ekonomické ztráty: válečné náklady 950 mld. USD + škody 4000 mld. USD

142 Specifické rysy druhé světové války 1. Globální konflikt 80% populace vtaženo do války podle odhadů až 300 milionů vojáků

143 Specifické rysy druhé světové války 2. Válka technologií využití techniky efektivita zabíjení obrovský technologický pokrok - radar - počítače - proudové motory - štěpení atomu. velký význam vědy a ekonomického potenciálu (nepřemožitelnost USA)

144 Válka technologií Využití nových zbraní a) Letecká válka letectvo vyvinuto v 1. světové válce před ww2 rychlý technologický rozvoj (celokovové konstrukce) využití palubních letadel (změna ve strategii námořní války) - zničení italské flotily britskými torpédovými letadly - Pearl Harbor

145 Letecká válka Strategické bombardování počátky ve 30. letech (šp.občanská válka, japonský útok na Čínu) součástí německého blitzkriegu (Polsko) rozvinuto v bitvě o Británii (útoky na civilní cíle) masové využití spojenci (těžké bombardéry: B17, B24, B 29) velký dolet a nosnost pum (6000 kg)

146

147 Strategické bombardování od roku 1942 kobercové nálety na německá města ohromné nasazení (stovky letadel najednou) otázka efektivity (velké ztráty, stíhači + protiletecká ochrana) řešeno stíhacím doprovodem

148 Strategické bombardování důsledkem enormní civilní ztráty jedinou obranou civilní kryty (kryty, stanice metra, sklepy.často nedostatečné)

149 Strategické bombardování Příklady měst zničených nálety Lübeck Kolín n. Rýnem Brémy Hamburk - léto 1943 zápalné pumy Berlín Drážďany (únor 1945) mrtvých

150 Drážďany 1945

151 Tokio duben 1945 Americký úder se vyrovnal přírodním katastrofám. Podle pozdějších zpráv byl ničivější než největší zemětřesení té doby (San Francisko-1906, Messina-1908, Yokohama- 1923) a dvojnásobně převyšoval i pozdější jaderný úder na Hirošimu. Když se po mnoha hodinách podařilo uhasit požár neexistovalo už domů v centru Tokia na ploše téměř 40 km². Více než milion obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Celou oblast pokrývaly hromady ohořelých těl, v řekách plavala další která se ve vodě doslova uvařila. Podle úředních zpráv jich bylo pohřbeno Mnoho obětí však shořelo na popel a celkové ztráty se odhadují na mrtvých, nemocnice a stanice první pomoci ošetřily přes zraněných.

152 Hořící Tokio

153 Tokio po bombardování

154 Oběti v ulicích Tokia

155 Letecká válka Německo bez strategických bombardérů odpovědí zázračné zbraně V1 plochá dráha

156 Letecká válka V2 balistická nadzvuková střela

157 Specifické rysy druhé světové války Holocaust (ŠOA) cílené vyvražďování obyvatel nacisty na základě etnického původu Židé, Romové + další skupiny (mentálně postižení, homosexuálové, svědci Jehovovi..) perzekuce Židů už před válkou (Norimberské zákony)

158 Holocaust (ŠOA) po zahájení války dobytí území s velkým počtem Židů (10 mil.) Polsko (3,3 mil.), SSSR (3 mil.), Maďarsko 800 tis. Čechy 120 tis., Slovensko 90 tis.

159 Holocaust odlišný přístup na obsazených územích - Slovensko: dobrovolné vydání na vlastní náklady - Finsko, Bulharsko: ochrana vlastních Židů obecně nejtvrdší perzekuce na V (Polsko, Ukrajina, Pobaltí) s postupující frontou masakry Židů Einsatzgruppen speciální jednotky vraždící Židy + komunisty na v frontě září 1941 povraždění Židů u Babím Jaru (Babi Yar) nedaleko Kyjeva spolupráce s Ukrajinci (asi 1,2 mil. obětí)

160

161

162

163

164 Babi Jar Popravy na Ukrajině

165 Ghettizace Holocaust zbavení občanských práv a majetku na dobytých území ulehčeno arizací vytváření velkých ghett (soustředění obyvatel) Varšava Lodž Krakow Terezín

166 Ghettizace Ghetta formálně vedena samosprávami přelidněné, málo potravin a léků velká úmrtnost

167 Ghettizace Povstání ve Varšavském ghettu (duben květen 1943)

168 Konečné řešení Holocaust od konce 30. let několik návrhů vysídlení (V Evropa, Madagaskar) s postupující válkou převládne program vyvraždění leden 1942 konference ve Wannsee využití koncentračních táborů (pracovní a vyhlazovací)

169 Instituce řídící Holocaust Hlavní úřad říšské bezpečnosti (Reichssicherhauptamt - RSHA) - řízený ministrem vnitra a říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem -úřadovny (Amty), řízené generálem SS a šéfem bezpečnostní služby (SD) Reinhardem Heydrichem Židovský referát - Adolf Eichmann

170 Pracovní a vyhlazovací tábory

171 Pracovní a vyhlazovací tábory postupné transporty ( ) vybírání na základě přesných seznamů (samosprávy) nelidské podmínky přepravy (dobytčáky několik dní bez jídla a pití)

172 Transport

173

174 Koncentrační (pracovní) tábory Dachau Bergen Belsen Mauthausen otrocká práce vězňů nedostatek jídla, léků ohromná úmrtnost kamenolom Mauthausen

175 Buchenwald

176 Vyhlazovací tábory primárním cílem efektivní vyvraždění co největšího množství lidí - Osvětim (1,4 mil. obětí) - Treblinka ( obětí) - Sobibor ( obětí) využití plynových komor (cyklon B)

177 Osvětim

178 27. dubna 1940 Himmler nařizuje zřízení koncentračního tábora v Osvětimi ( Birkenau)

179 letecký snímek osvětimského táborového komplexu

180 železniční tratě, po kterých směřovaly transporty do Osvětimi

181

182

183 tábor v Osvětimi dnes

184 Chelmno (Kulmhof) pojízdně plynové komory

185 Bełżec první z vyhlazovacích táborů (od 1940 židovský pracovní tábor) 1. listopadu 1941 zde v rámci tzv. Akce Reinhard vznikl vyhlazovací tábor bývalé protitankové výkopy měly být využity jako masové hroby... velitelem se stal Christian Wirth, který sbíral zkušenosti již ve vyhlazovacím programu euthanázie

186 Treblinka Ihned po výstupu z vlaku šli lidé do plynové komory, žádné tetování, žádné baráky s dřevěnými palandami, žádné vši, ani těžká práce v provozu tři plynové komory, které měly rozměry 4 x 4 metry a kapacitu 300 až 500 lidí za hodinu celkový počet zavražděných velitel Franz Stangl

187 Sobibór Kapacita plynových komor 1200 osob 12. února 1943 navštívil tábor Heinrich Himmler a pozoroval na vlastní oči celý proces zavraždění transportu dívek z pracovního tábora Majdanku. Po vzpouře se Němci rozhodli tábor zlikvidovat a zřídili na jeho území zemědělský statek, podobně jako v Treblince a Belžci

188 Holocaust v závěru války snaha zakrýt rozsah zvěrstev rychlé dovyhlazování pochody smrti před osvobozujícími jednotkami

189

190 Propaganda

191 Definice propagandy rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání Výsledkem je vytváření žádoucího společenského vědomí pomocí prezentování systematicky uspořádaných informací. Prostředkem je tendenční vysvětlování a modifikace postojů podle aktuálních potřeb a přesvědčování o správnosti propagované myšlenky.

192 Propaganda Propaganda je přítomná ve všech režimech. Intenzita propagandy obecně stoupá s nedemokratičností režimu. Nejintenzivnější propaganda je v období válečných konfliktů potřeba přesvědčit lidi aby položil život za nějakou ideu.

193 Propaganda za druhé světové války 1. Propaganda cílená na vlastní obyvatele: - potřeba přesvědčit o nutnosti boje - neobjektivní informace o vlastních úspěších Formy: plakáty filmové dokumenty filmy společenské akce

194 2. Propaganda cílená na nepřítele cílem zastrašit nepřítele a přesvědčit nepřítele o nelegitimnosti jeho vůdců Formy: letáky (shazovány z letadel) rádiové vysílání

195

196

197 Idea války Každá válčící strana vytváří Ideu války = za co bojujeme 1. Němci bojují za: čistotu rasy za národ proti bolševismu řízeno Ministerstvem propagandy v čele s Josephem Goebbelsem

198 Leni Riefenstahlová filmová režisérka jedny z nejlepších propagandistických dokumentů historie nacistická trilogie: Vítězství víry, Triumf vůle, Den svobody nejznámějším filmem: Olympia (1936)

199

200

201

202

203 2. Sovětská propaganda Stalin opouští komunistickou ideologii a využívá nacionalismus Velká vlastenecká válka

204

205

206

207

208

209

210

211

212

213 3. Spojenecká propaganda hlavní ideou ochrana demokracie před fašismem velký důraz na nelidskost protivníka

214 Americký propagandistický film líčící začátek války Tři prasátka USA propagandistická pohádka What Hitler Wants - Soviet Propaganda en titulky World War 2., German propaganda Anti-Semitic US WW2 Propaganda Posters Národ sobě - umělecká kolaborace DB0E5&playnext=1&playnext_from=PL&index=33 Adolf Galland in action (Jan 1941)

215 Československo za druhé světové války Druhá republika rozložena z německé iniciativy před vypuknutím války vyhlášení Slovenského štátu okupace Čech a Moravy Protektorát Čechy a Morava (16.3.)

216 15. březen 1939

217 Československo za druhé světové války OSNOVA I. Protektorát Čechy a Morava 1. Správní a politický systém 2. Hospodářský a společenský vývoj 3. Perzekuce a odboj II. Slovenský štát III. Osvobození Československa

218 I. Protektorát Čechy a Morava 1. Správní a politický systém zrušení demokratického systému nahrazení všech polit. stran Národním souručenstvím dvojí správa: protektorátní orgány (české) říšskoněmecké orgány

219 1. Správní a politický systém Protektorátní orgány zrušení parlamentu zpočátku snaha o odboj, později spíše kolaborace prezident protektorátu Emil Hácha protektorátní vláda Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Richard Bienert

220 1. Správní a politický systém Protektorátní orgány samospráva zemské úřady okresní úřady obecní úřady soudnictví české soudy bezpečnostní složky protektorátní policie a četnictvo vládní vojsko

221 1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány nadřazené protektorátním a) Říšský protektor jmenuje vládu, vydává zákony Konstantin von Neurath ( ) příliš měkký od září 41 dovolená Wilhelm Frick ( )

222 1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich ( ) jeden z tvůrců holocaustu nahradil měkkého Neuratha Kurt Daluege ( )

223 1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány Státní tajemník zástupce protektora po smrti Heydricha hlavním iniciátorem útlaku K.H. Frank

224 1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány úřady vrchních zemských radů (Oberlandrátů) německé soudnictví Bezpečnostní složky SD bezpečnostní služba Gestapo Petschkův palác sídlo pražského gestapa

225 Protektorát Čechy a Morava 2. Hospodářský a společenský vývoj Protektorát vnímán jako německá výrobna nevýhodný kurs 10 Kč = 1marka znehodnocení českého kapitálu dohled ve významných podnicích = treuhändři dohled nad zemědělstvím

226 2. Hospodářský a společenský vývoj arizace židovského majetku - převeden do rukou Němců a kolaborantů

227 Hospodářský a společenský vývoj v průběhu války postupné zhoršování životní úrovně výroba přeměněna na válečnou povinné odvody armádě zásobovací krize zavedení přídělového lístkového systému

228 Hospodářský a společenský vývoj

229 Hospodářský a společenský vývoj změny v dopravě - jízda vpravo nedostatek benzínu automobily na dřevoplyn

230 Hospodářský a společenský vývoj Totální nasazení nábor pracovníků do Říše zpočátku dobrovolníci (propaganda, vyšší platy) od 1942 povinné odvody celkem nasazených

231 Hospodářský a společenský vývoj Germanizace dlouhodobá snaha o poněmčení dvojjazyčné názvy, titulky v kinech, němčina na úřadech změny osnov ve školách uzavření vysokých škol, (potřeba umlčet elitu) zákaz kulturní činnosti

232 Germanizace Kuratorium pro výchovu mládeže

233 Germanizace Rasové mapování Čech

234 Protektorát Čechy a Morava 3. Perzekuce a odboj relativně mírnější přístup menší intenzita odboje různá intenzita perzekuce v čase + rozdílný rasový, politický a sociální přístup celkový počet obětí odhadnut na (z bývalého Československa) většinou Židé

235

236 3. Perzekuce a odboj a) Pronásledování Židů asi obyvatel na území Protektorátu po vzoru Německa zavedení Norimberských zákonů arizace majetku postupná ztráta práv

237 Pronásledování Židů zákaz sňatků (rozvody smíšených manželství) zákaz cestování označení Davidovou hvězdou nižší nárok na potraviny 1941 začátek konečného řešení R. Heydrich

238

239 Pronásledování Židů Terezín původně posádkové město Ghetto vytvořené pro koncentraci Židů do připravovaných transportů (říjen listopad 1941) součástí ghetta tzv. Malá pevnost (vězení SS)

240 Pronásledování Židů Plán transportů do Terezína

241 Terezín Pronásledování Židů Ghettem prošlo lidí zahynulo přímo v Terezíně problémem přelidnění, nedostatek potravin, léků a přímá perzekuce Většina obyvatel ghetta zahynula v koncentračních táborech. Z území protektorátu soustředěno dospělých osob (přežilo ) a dětí (přežilo 242)

242 Terezín Transport vězňů z obsazených koncentráků do Terezína na konci války Na konci války propukla v ghettu epidemie tyfu

243 3. Perzekuce a odboj b) Pronásledování Romů před válkou asi 6500 obyvatel na území Protektorátu

244 Pronásledování Romů romská populace tvořená usedlými osadníky a kočovníky kočující Romové dlouhodobě na okraji společnosti

245 Pronásledování Romů perzekuce podobná jako u Židů koncentrační tábory: Lety u Písku Hodonín u Kunštátu většina obyvatel deportována do Osvětimi do konce války zavražděno přes 5500 osob

246 Deportace Romů z obce Bohusoudov

247 3. Perzekuce a odboj c) Hnutí odporu zpočátku živelný odpor s rostoucí intenzitou represí skrytý organizovaný odboj

248 Hnutí odporu V létě 1939 řada skrytých demonstrací proti okupantům - přenos ostatků K.H. Máchy na Vyšehrad - oslavy výročí upálení Mistra Jana Husa - vrcholem oslavy 28. října 1939

249 Hnutí odporu oslavy 28. října vojensky potlačeny zabití Václava Sedláčka a Jana Opletala

250 Hnutí odporu události 28. října záminkou k uzavření českých V.Š (mezinárodní den studentstva) 9 studentských vůdců pro výstrahu popraveno 1200 studentů odvlečeno do koncentráků

251 Hnutí odporu nejdůležitější represivní organizací Gestapo dlouhodobě úspěšné v potírání odboje - kruté metody vyslýchání - široká síť konfidentů (za peníze, ze strachu)

252 Hnutí odporu Do aktivního odboje vstupovali především: bývalí vojáci čs. republiky členové demokratických stran levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo komunisté státní zaměstnanci železničáři, poštovní úředníci, učitelé, diplomaté členové organizací spjatých s ideou první rep. legionáři, sokolové, skauti, odboráři část protektorátního četnictva, vládního vojska, svazu letců, svazu hasičů

253 Hnutí odporu Nejvýznamnější odbojové organizace PÚ Politické ústředí - snaha o vytvoření politického vedení odboje - Přemysl Šámal, Ladislav Rašín - brzy odhaleno gestapem ON Obrana národa příslušníci armády, legionáři, Sokolové snaha o vytvoření podzemní armády, která podpoří brzké osvobození Čech západními spojenci jaro 1940 rozprášeno gestapem

254 Nejvýznamnější odbojové organizace PVVZ Petiční výbor Věrni zůstaneme představitelé demokratické levice veteráni španělské války po rozbití ON nejvýznamnější organizace ÚVOD Ústřední veden odboje domácího Organizace která měla zastřešovat celý odboj. komunikace s exilovou vládou roku 1943 definitivně rozprášena gestapem

255 Nejvýznamnější odbojové organizace Komunistický odboj jediný ryze politický výhodou ilegalita již od roku 1938 zpočátku malá podpora ve společnosti (SSSR spojencem Německa) po roce 1941 rostoucí obliba

256 Hnutí odporu Formy odboje v protektorátu Husté osídlení ztěžovalo vytváření partyzánských skupin. sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo Pracuj pomalu ) propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění) ukrývání politicky a rasově perzekuovaných převaděčství demonstrace bojkot německých týdeníků partyzánská aktivita podpora rodin zatčených

257 Formy odboje v protektorátu zpravodajská činnost - skupina Tří králů: Josef Balabán Josef Mašín Václav Morávek - pokus o atentát na H. Himmlera - do roku 1942 postupně zatčeni a popraveni

258 Hnutí odporu zlomem v odbojové činnosti nástup Heydricha září 1941 první stanné právo (Heydrichiáda) - věznění a popravy skutečných i domnělých členů odboje - výsledkem stanného práva zneškodnění většiny odbojových skupin zatčení a popravení Aloise Eliáše

259 Hnutí odporu snaha o podporu odboje vysazením speciálně vycvičených parašutistů z Británie Percentage říjen 1941 Anthropoid, Silver A, Silver B prosinec 1941 Out Distance, Zinc březen 1942 Bioscop, Bivouac,Steel duben 1942 Intransitive, Tin duben plk. Moravec, gen.ingr, E. Beneš, gen. Viest

260 Hnutí odporu Atentát na R. Heydricha skupina Anthropoid Jan Kubiš Josef Gabčík

261 Hnutí odporu Atentát na Heydricha úspěšný atentát

262 Atentát na Heydricha

263 Atentát na Heydricha Atentátníci uprchli a skrývali se. zrada Karla Čurdy dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici zabito 7 parašutistů: Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík

264 Hnutí odporu Druhá Heydrichiáda ( ) stanné právo vyhlášené po atentátu na Heydricha

265

266 Druhá Heydrichiáda celkem popraveno asi 1500 lidí tisíce lidí odvlečeno do koncentračních táborů součástí i vypálení Lidic a Ležáků celkový počet obětí se odhaduje na 5000 Pozitivním důsledkem atentátu posílením prestiže československé exilové vlády anulování mnichovské dohody Británií a Francií

267

268

269 3. Perzekuce a odboj d) Zahraniční odboj účastníci odboje: emigranti Čechoslováci žijící v zahraničí odboj Československý

270 Emigrace Zahraniční odboj první vlna za Druhé republiky - politici (např. Beneš), Židé druhá vlna po obsazení (hlavně vojáci s cílem vytvořit zahraniční legie)

271 Formy odboje: Zahraniční odboj politický odboj a vojenský odboj a) Politický odboj dvě centra: Londýn (demokratický odboj) Moskva (komunistický odboj) zpočátku problémy s uznáním (zastupuje neexistující stát) problémem nesoulad mezi Londýnem a Moskvou

272 Londýnské centrum Politický odboj listopad 1939 vytvořen v Paříži Československý národní výbor v čele s Benešem 1940 prozatímní exilová vláda v Londýně předseda - J. Šrámek prezident E. Beneš

273 Prozatímní exilová vláda v Londýně min. zahraničí Jan Masaryk min. obrany Sergej Ingr

274 Politický odboj Moskevské centrum aktivní až po německém útoku na SSSR hlavním představitelem Klement Gottwald

275 Politický odboj 1941 Londýnská vláda uznána jako představitel ČSR spojenci i SSSR srpen Anglie a Francie uznala neplatnost Mnichovské dohody prosinec 1943 moskevská jednání - uzavření československo sovětské smlouvy - dohoda Beneše a komunistů na spolupráci při obnově státu

276 b) Vojenský odboj Zahraniční odboj Polsko: Československý legion po porážce pokus o útěk do Francie v SSSR zatčeni GULAGy

277 Vojenský odboj Francie 1. Československá divize ( mužů) význam letců po porážce útěk do Afriky a Británie

278 Severní Afrika obrana Tobrúku 1941 v čele podplukovník Karel Klapálek Vojenský odboj

279 Británie Vojenský odboj 1. československá smíšená brigáda - pozemní vojska - nasazení od roku 1944 ve Francii (obléhání Dunkerque)

280 Čeští letci v Británii Británie velký význam za Bitvy o Británii(doplňují nedostatek pilotů) 310, 312 a 313 stíhací squadrona 311 bombardovací squadrona (celkem asi 300 sestřelů padlých letců)

281 Čeští letci v Británii Josef František Karel kuttelwascher

282 Východní fronta Vojenský odboj zpočátku Čechoslováci zatýkání jako špióni GULAGy na Sibiři

283 Východní fronta po 1941 vytvořen český prapor v Buzuluku 1944 rozšíření na 1. československý armádní sbor ( vojáků) vojáci z řad emigrantů a volyňských Čechů

284 Východní fronta Ludvík Svoboda Heliodor Píka

285 Východní fronta Nejvýznamnější bitvy bitva u Sokolova 1943 Karpatsko - dukelská operace (9/ )

286 Československo za druhé světové války II. Slovenský štát klerofašistický režim

287 Slovenský štát Jozef Tiso prezident Vojtěch Tuka premiér

288 Slovenský štát zpočátku masová podpora obyvatel masivní arizace + aktivní holocaust po otevření V fronty rostoucí nespokojenost (Slováci v Rusku vojáci + zhoršení ek. situace) vznik opozičních skupin 1943 Slovenská národní rada = vedoucí orgán odboje + stínová opoziční vláda od roku 1944 příprava povstání tvůrcem strategie a později velitelem Ján Golián

289 Československo za druhé světové války III. Osvobození Československa hlavním iniciátorem obnovy státu zahraniční odboj osvobození: a) cizími armádami: Z USA, V SSSR demarkační linie: Č.B Plzeň K.V. b) domácím odbojem: vznik partyzánských skupin

290 Osvobození Československa 1. Osvobozovací operace postupné osvobozování z V na Z

291 SNP (9/ ) Osvobozovací operace Plán: Slovenská armáda pod vedením povstalců ovládne Slovensko a pomůže rudé armádě vstoupit do země. srpen 1944 plán prorazen přesun Němců na Slovensko předčasný začátek povstání

292 SNP Povstalecké vojsko nedaleko Bánské Bystrice (září 1944)

293 SNP (9/ ) centrem povstání Banská Bystrica do konce října povstalci poraženi zbytky partyzánský boj v horách poprava vedoucích činitelů Gen. R. Viest, Golián kruté represe - vypálení 90 obcí, tisíce zavražděných civilistů

294 Oběšení Partyzáni Slovensko podzim 1944

295 Osvobozovací operace Karpatsko dukelská operace (září říjen 1944) původním plánem přechod Karpat s podporou slovenských povstalců

296 Karpatsko dukelská operace vzhledem k neúspěchu SNP tvrdá německá obrana hornatý terén + sovětské vedení bojů ohromné ztráty na životech ( Rusů, 2400 Čechoslováků)

297 Českoslovenští vojáci na hranici podzim 1944

298 Dukla dnes - zdevastovaný památník

299 Osvobozovací operace Osvobození Slovenska 2 směry: z V od Dukly a z J z Maďarska leden 1945 osvobozeno V Slovensko (Košice) do konce dubna 1945 celé Slovensko osvobozeno

300 Osvobozovací operace Osvobození Moravy a Čech - (březen květen 1945) na našem území silná německá armáda střed ( mužů) i přesto většina území osvobozena bez těžkých bojů (Němci utíkají na z do zajetí USA)

301 Osvobozovací operace Postup rudé armády ze tří směrů: a) z JV: Bratislava Brno (duben) Českomoravská vrchovina b) ze SV Ostravská operace (březen duben) - největší boje c) ze S na Prahu (květen 1945) USA Z republiky

302 Osvobozovací operace Květnová povstání v závěru války snaha o urychlení osvobození + zviditelnění domácího odboje od konce roku 1944 vznik partyzánských skupin (materiální podpora od spojenců) asi 8000 bojovníků v květnu řada povstání ve větších městech (1.5. Přerov)

303 Květnová povstání Pražské povstání ( ) Řízeno Českou národní radou političtí představitelé odboje v čele Albert Pražák postupně převaha na stranu lépe vyzbrojených Němců nejtvrdší boje u Českého rozhlasu v průběhu bojů zapálena Staroměstská radnice

304 Pražské povstání- text vysílaný rozhlasem

305 Pražské povstání- hořící Staroměstská radnice

306 Pražské povstání - barikáda v Melantrichově ulici

307

308 Pražské povstání

309 Pražské povstání

310 Pražské povstání

311 Pražské povstání pomoc Vlasovců (ROA) nabídka Američanů (gen Patton) na pomoc odmítnuta, kvůli odporu komunistů

312 Pražské povstání kapitulace Němců (můžou si nechat lehkou výzbroj a utéct do zajetí Američanů) 9.5. příjezd rudé armády do Prahy

313 Osvobození Československa 2. Politická obnova republiky složitý proces, několik nespolupracujících skupin a) Domácí odboj: ČNR radikální postoje, brzy odstraněn b) Zahraniční: Londýn - zpočátku v čele Moskva rostoucí význam díky vojenskému osvobození SSSR

314 Politická obnova republiky březen 1945 vytvoření nové vlády - v čele soc. dem. Zdeněk Fierlinger silná pozice komunistů Košický vládní program ( ) socialistické rysy: 1. vazba na SSSR v zahraniční politice (ztráta Zakarpatské Ukrajiny) 2. konfiskace majetku Němců a kolaborantů pozemková reforma národní správa nad majetkem 3. potrestání kolaborantů, vyhnání Maďarů a Němců