MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ PROJEKT MARTINŮ REVISITED

Transkript

1 MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ PROJEKT MARTINŮ REVISITED je pořádán u příležitosti 50. výročí úmrtí skladatele Bohuslava Martinů / /. V sezónách 2008/9 a 2009/10 se uskuteční desítky koncertů, mezinárodní festivaly, výstavy a divadelní představení v ČR i v dalších zemích světa. Hlavním cílem projektu Martinů Revisited je propagace díla B. Martinů a informační propojenost hudebních institucí, které zařadily dílo Martinů do svého repertoáru. Projekt byl iniciován ředitelem Institutu B. Martinů Alešem Březinou, který je programovým koordinátorem projektu. Informačně-koordinační centrum je v Institutu umění-divadelním ústavu. Institut B. Martinů je také informačním centrem o díle a životě B. Martinů a spolutvoří databázi všech koncertů, které jsou průběžně aktualizovány na webových stránkách projektu a. Projekt se koná pod záštitou ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga, čestný výbor tvoří Gabriela Beňačková, Zuzana Růžičková a Josef Suk. Projekt je podporován Nadací Bohuslava Martinů a byl zvolen za jednu z priorit Ministerstva kultury ČR, které jej dotuje účelovými dotacemi svým příspěvkovým organizacím /ČF, ND, NM, IU-DÚ, NIPOS, SOP/ a speciálním okruhem v grantovém řízení. Partnery projektu jsou Česká centra, u jednotlivých projektů pak v rámci vícezdrojového financování Magistrát hl. m. Prahy a další veřejné, nadační a soukromé subjekty. Mediálními partnery jsou Česká televize, Český rozhlas, Harmonie, Czech Music Quarterly, Hudební rozhledy, The Bohuslav Martinů Newsletter, Europlakát a Pragoplakát. Některé akce projektu byly vybrány do oficiálního doprovodného kulturního programu českého předsednictví v Radě EU /viz příloha/. České i zahraniční projekty mají společné logo celého projektu. V názvu projektu zaznívá slovo revisited, které má několik možných významů. Jednak jím má být zdůrazněna skutečnost, že Martinů již několikrát objeven byl /ať již ve Francii 30. let nebo za 2. světové války a po ní v USA/, že se však na sklonku svého života ocitl ve složité politické a kulturní situaci, vzniklé bipolárním rozdělením světa, které z Martinů udělalo takřka přes noc cizince jak v západním tak i ve východním bloku. Dalším náhledem hodným revize je názor mnoha skladatelových českých současníků, že Martinů není v pravém slova smyslu autorem českým, nýbrž internacionálním /v 50. letech negativně označováno za kosmopolitismus/. Snad nejvýrazněji se tento názor projevil v kdysi rozšířeném značně pokleslém bonmotu, že Martinů je český knedlík s francouzskou omáčkou. Ti, kdo dokázali tento výrok citovat a šířit - navzdory Špalíčku, bez ohledu na hudbu Her o Marii, na lyrismus volné věty 1. koncertu pro violoncello a orchestr a na další překrásné skladby B. Martinů bezděky předjímali nebezpečně zjednodušující oficiální estetiku 50. let. 1

2 KONCERTY, FESTIVALY, VÝSTAVY /výběr celkový přehled v příloze/ Projekt bude zahájen světovou premiérou Tří fragmentů z opery Juliette /Snář, H. 253 A/ v provedení České filharmonie řízené dirigentem Sir Ch. Mackerrasem s M. Koženou a S. Davislimem // I. Nejvýznamnější akce v České republice rok 2009 provedení opery Juliette H. 253 v ND v Brně, premiéra / otevření Centra Bohuslava Martinů v Poličce / výstava v Českém muzeu hudby Fenomén Martinů zahájení / tanečně-pedagogický projekt Špalíček H. 214 Bohuslava Martinů 14./ / slavnostní koncert k poctě B. Martinů , Státní opera Praha / provedení opery Hry o Marii H. 236 v ND v Praze, premiéra / MHF: Pražské jaro 2009 / Janáčkův máj 2009 /janackuvmaj.cz/ Martinů Fest 2009 / Dny Bohuslava Martinů 2009 // Moravský podzim 2009 / České orchestry /výběr/: Česká filharmonie, PKF, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, SOČR, Filharmonie B. Martinů Zlín, Filharmonie Brno, Filharmonie Hradec Králové, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Plzeňská filharmonie, Severočeské filharmonie Teplice, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně. II. Zahraniční akce /výběr/ Orchestry: London Philharmonic Orchestra, dir. M. Elder, Fresky Piera della Francesca H. 352, Royal Festival Hall London, , Budapest Spring Festival 2009, , BBC Symphony Orchestra, dir. J. Bělohlávek, koncertní provedení opery Juliette, MzS M. Kožená, Barbican Centre, London, , Berliner Philharmoniker, Symfonie č. 4 H. 305, , New York Philharmonic, Symfonie č. 4 H. 305, dir. A. Gilbert, 30.4./1., Kammerorchester Basel /Švýcarsko/, oratorium Epos o Gilgamešovi H. 351, , Festivaly, opera: Internationale Musikfesttage B. Martinů Basel 09, Švýcarsko, Garsington Opera Oxford, opera Mirandolina H ,21.,26., , 5 švýcarských divadelních domů slaví výročí Martinů /sezóny / Opernhaus Zürich, Řecké pašije H. 372 v sezóně Grand Théâtre de Genève, Juliette H. 253, v sezóně 012 Theater Biel/Solothurn, Alexandre bis H. 255, premiéra Luzerner Theater, Ariane H. 370, premiéra Stadttheater Bern, sezóna 010/011 2

3 EDICE Institut Bohuslava Martinů: ve spolupráci s vydavatelstvím Bärenreiter Kassel: Souborné kritické vydání děl B. Martinů /svazky: oratorium Epos o Gilgamešovi H. 351, raná symfonická díla, Smyčcové kvartety č. 4-7, Sinfonia concertante č. 2 H. 322/ ostatní: Lucie Berná: Bohuslav Martinů. A View of His Life and Music, 08, ISBN The Bohuslav Martinů Newsletter /vychází od roku 2000, třikrát ročně/ The Bohuslav Martinů Diary 2009 v tisku, kalendárium s přehledem zahraničních i domácích akcí Martinů na rok 2009 a další textové a obrazové části, dvojjazyčně /ČJ/ AJ/ Hyperion Records: Bohuslav Martinů: The Complete Music for Violin and Orchestra B. Matoušek vn., Chr. Hogwood-dir., ČF NAXOS: Bohuslav Martinů: Complete Piano Music, G. Koukl piano Supraphon: CD ze světové premiéry Tří fragmentů ze Juliette H. 253 A nová nahrávka Kvartetu pro klarinet, lesní roh, violoncello a malý bubínek H. 139 a Serenády č. 1 H. 217, R. Baborák a jeho soubor, v koprodukci v ČRo. nová nahrávka Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 H. 196, J. Bárta, PKF, dir. J. Hrůša reedice houslových koncertů č. 1 a 2 a Rapsódie-koncert pro violu a orchestr H. 337, J. Suk, dir.v. Neumann, ČF reedice kantát Hora tří světel H. 349, Hymnus k sv. Jakubu H. 347, Izaiášovo proroctví H. 383 reedice kantát Otvírání studánek H. 354, Legenda z dýmu bramborové nati H. 360, Mikeš z hor H. 375 KONTAKTY, PARTNEŘI S podporou: Ministerstvo kultury ČR, Nadace Bohuslava Martinů, Magistrát hl. m. Prahy Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, Harmonie, Hudební rozhledy, Czech Music Quarterly, Bohuslav Martinů Newsletter, Europlakát, Pragoplakát Partner: Česká centra Iniciace a zahraniční koordinace: Institut Bohuslava Martinů, o.p.s. Česká koordinace: Hudební sekce Institut umění-divadelní ústav Kontakty: Institut umění-divadelní ústav, p.o. - lenka.dohnalova@divadlo.cz Institut Bohuslava Martinů, o.p.s. - martinu@martinu.cz Informace:, 3

4 Osobností formátu Bohuslava Martinů není a nebylo mnoho. Nejen v české společnosti. Jeho život a dílo se ostatně vyznačuje neustálými přesahy, v místě i v čase. Bohuslav Martinů byl nejen pravým světoobčanem s evropskou adresou, ale i cestovatelem napříč hudebními žánry, historií a experimenty. S jistou nadsázkou lze říci, že Martinů ve svém díle koncentroval veškerou naději a odhodlání modernismu první poloviny 20. století, a svým životem odrážel pády a zklamání tehdejší doby. Ty vyústily v nucenou emigraci po podpisu Mnichovské dohody z roku Je proto pro mě velkou ctí převzít záštitu nad projektem Martinů Revisited. Jeho dílo i osud si zaslouží naší pozornost a ohlížení. Pochopením odkazu Bohuslava Martinů jedině získáme. Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí, záštita nad projektem Vážení přátelé, jsem velmi rád, že vás mohu pozdravit u příležitosti zahájení projektu MARTINŮ Ministerstvo kultury chce tímto způsobem přispět k připomínce 50. výročí úmrtí tohoto významného hudebního skladatele. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru se projekt koná pod záštitou ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga. Bohuslav Martinů je světově uznávanou osobností hudebního světa. Jeho díla jsou srozumitelná i daleko za hranicemi naší země. Můžeme být oprávněně hrdi na to, že tato významná osobnost uměleckého světa pochází právě od nás. Láska k hudbě, vztah k tradici, elán a úsilí organizátorů projektu MARTINŮ jistě přinesou nevšední potěšení z hudby, kterou máme rádi. Přeji všem pořadatelům tohoto projektu, aby se jim splnila všechna očekávání a účastníkům zejména radost z hudby, krásných tónů a melodií. Ukažme světu, že jsme země kulturně vyspělá, pohostinná a přátelská, která si dokáže vážit svých umělců. Václav Jehlička, ministr kultury České republiky Když přicházel Bohuslav Martinů na svět hlaholily zvony. Jejich poselství snesl z věže svatojakubského chrámu k nám, obyčejným pozemšťanům, aby nám mohlo být dobře ve chvílích radosti i smutku. Charlotte Martinů, jejíhož třicátého výročí úmrtí letos vzpomínáme, pak umožnila, aby se toto poselství šířilo lidskými prostředky. Nezapomeňme na oba zanechali nám naději, vlídný humor a lásku. Ivan Štraus předseda správní rady Nadace Bohuslava Martinů Padesát let od úmrtí skladatele bývá často rozhodujícím momentem pro ověření životaschopnosti jeho díla. Je to období, ve kterém odcházejí poslední žijící přímí příbuzní, blízcí přátelé a spříznění interpreti a zbude jen dílo samotné. Zájem o dílo Bohuslava Martinů v posledních desetiletích naštěstí kontinuálně vzrůstá. V České republice je to mj. díky nepřetržité péči ze strany České filharmonie, jejímž členem před mnoha desetiletími Martinů byl. Ale i další české orchestry i operní soubory zařadily v jubilejních sezónách 2008/9 a 2009/10 do své dramaturgie dílo Bohuslava Martinů ve zvýšené míře, např. BBC Symphony Orchestra, 4

5 London Philharmonic Orchestra, Orquestra Sinfônica do Estado de São Paolo, Berliner Philharmoniker, Wiener Philharmoniker, Wiener Symphoniker, New York Philharmonic, Norrköping Symphony Orchestra, Basler Kammerorchestr a řada dalších, nebo je dokonce učinily hlavním tématem sezóny, jako je tomu právě v případě České filharmonie. Národní muzeum uspořádá velkou výstavu o skladatelově životě a tvorbě, pražské i brněnské Národní divadlo připravují nastudování závažných oper B. Martinů. K vrcholům české části projektu bude patřit hudebně edukativní projekt Špalíček. K dalším zásadním akcím patří nadcházející dva ročníky mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který si zejména na rok 2009 vybral tvorbu Bohuslava Martinů a její evropský a světový kontext jako ústřední téma své dramaturgie. V jubilejních letech věnují zvýšenou pozornost tvorbě Bohuslava Martinů významné festivaly ve Švýcarsku /Basilej/, Maďarsku /Budapešť/, Anglii a USA, nové inscenace jeho oper a baletů připravují v Bratislavě, Nice, Curychu, Ženevě, Lucernu, Rostocku, Londýně, Oxfordu, Garsingtonu a.d. Celospolečenského významu projekt nabývá úzkým propojením s předsednictvím České republiky v Radě EU v r Z tohoto důvodu se podařilo získat ke spolupráci Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo zahraničních věcí a Úřad vlády ČR. Záštitu nad projektem převzal ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg, zahraničním koordinátorem je Lucie Berná, českou část projektu koordinuje Lenka Dohnalová v Institutu umění Divadelním ústavu. Členství v čestném výboru přijaly paní Gabriela Beňačková, Zuzana Růžičková a Josef Suk. Závěrečný koncert se uskuteční v podání České filharmonie v prosinci 2010 opět v rámci Dnů Bohuslava Martinů. Aleš Březina dramaturg, iniciátor projektu /ředitel Institutu Bohuslava Martinů, o.p.s./ ŽIVOTOPIS SKLADATELE Bohuslav Martinů /1890, Polička , Liestal-Švýcarsko/ patří spolu s Bedřichem Smetanou, Antonínem Dvořákem a Leošem Janáčkem k nejslavnějším českým skladatelům a je také považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století. Martinů za svůj život vytvořil přes čtyři sta skladeb nejrůznějších druhů a žánrů. Začínal v Praze jako student konzervatoře, po vyloučení ze školy v Praze ale zůstal a stal se členem České filharmonie jako hráč ve skupině druhých houslí pod vedením vynikajícího dirigenta Václava Talicha. Od roku 1923 pobýval v Paříži, kde byl jeho učitelem skladby Albert Roussel. V Paříži působil od roku 1923 do 1940, kdy musel spolu s manželkou Charlotte uprchnout před nacisty přes Portugalsko do zámoří. V letech žil v USA, kde kromě skládání též vyučoval skladbu na různých vysokých hudebních školách, univerzitách a mistrovských kurzech. Získal zde obrovské renomé jako jeden z nejvýznamnějších skladatelů své doby. Po druhé světové válce se opět začal vracet do Evropy. Od roku 1953 až do své smrti v roce 1959 pobýval střídavě ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Posledních dvacet let života žil v zahraničí, v roce 1952 přijal americké občanství a do vlasti se již nikdy nevrátil. 5