Obsah. Úvod Akrostichy Letní nálada Pověz Povídky Horoskop Scénář Anketa Testy...

Transkript

1

2 Obsah Úvod... 3 Akrostichy... 4 Letní nálada... 5 Pověz... 6 Povídky... 7 Horoskop Scénář Anketa Testy Křížovky Osmisměrka Křížovka

3 Úvod Milí žáci a učitelé, Vaše oko spočinulo na řádcích posledního čísla SNPčka v tomto končícím školním roce 2007/2008. Prázdniny již neodbytně klepou na dveře a my všichni se chystáme na snad parné letní dny, které strávíme každý dle svých představ. Ať již léto strávíte doma na zahrádce, nebo u babičky u rybníku, nebo u moře, jistě si rádi ve volných chvílích zalistujete časopisem, který Vám přináší mnoho příjemného čtení či luštění. Na úvod si přečtete vtipné akrostichy a dále na Vás čekají dvě básničky se zcela odlišným tématem. Jedna dívka se těší na letní prázdniny, druhá řeší svou nešťastnou lásku. Od poezie se hned dostáváme k próze, a to k povídce. Každý žák napsal na papírek název povídky, která by mohla být sepsána. Lístečky jsme zamíchali a začalo se losovat. Ta nejzdařilejší díla najdete hned v následující části. Abyste věděli, co Vás v nejbližších dnech čeká a nemine, přečtěte si horoskop. Vítězný scénář osmáků (film jsme však nestihli dotočit) si alespoň přečtěte, ať víte, na co se můžete v prvních měsících nového školního roku těšit. Jedno teplé jarní odpoledne jsme využili malé účasti na volitelném předmětu a vyrazili do města s anketní otázkou. Jak otázka zněla a jak dopadly odpovědi, můžete vyčíst z grafu. Osmačky byly nadšené, že je to skvělá příležitost k seznámení, ale moc času mít nemohly, jelikož za 45 minut oslovily neuvěřitelných 256 respondentů. V poslední třetině časopisu můžete zjistit, jak moc jste aktivní o prázdninách, vyluštíte si křížovky a osmisměrku a nakonec se pobavíte poslední vtipnou křížovkou. Za celý redakční tým Vám všem přeji krásné odpočinkové dni a plno elánu, ať stihnete vše, co jste si na léto naplánovali. Dávejte na sebe pozor, ať se zase všichni ve zdraví sejdeme v září... Na září však ještě nemyslete užívejte si! Mgr. Zuzana Šebestová P.S.: Případní zájemci o uveřejnění svých literárních pokusů neváhejte a odevzdávejte v kabinetě Čj, nebo posílejte v elektronické podobě na sebestova@zssnp6.cz. 3

4 Prázdnin je čas Raci lezou zas Ája s Pájou koupou se Zdenda s Jiřkou houpou se Děti staví z písku hrad Na hřiště si pak jdou hrát I rodiče si užívají Na slunci se vyhřívají Y tak se prázdniny prožívají /Jiřina Paulíková, Kateřina Riedelová, Karolína Fikarová Dnes jedem na letiště Ovádi přiletí na koupaliště Voda hučí Ovádi bzučí Ledová je voda Eva křičí: Nina to nedá! Naše dovolená byla krásná Ááá zazvonil zvonec a dovolené je konec / Jiřina Paulíková, Kateřina Riedelová 4

5 Letní nálada Zuzana Polanecká Když začne měsíc červenec, tvoří se letní prstenec. Po prstenci slunce lítá, ráno už brzy svítá. V červenci se koupu v moři, sluníčko na obloze plně hoří. Když večer ještě světlo je, půjdu se projet na kole. Ráno brzy zase vstávám, budí mě ranní sluníčko. Na ptáky na obloze mávám, píšu malé psaníčko. Psaníčko o prázdninách velkých, o jezerech a mořích mělkých, kde o prázdninách se koupu a na zahradě na houpačce se houpu. Ty prázdniny však v srpnu, zhasínají ve tmu. Už do školy teď musím, léto je pověšeno na hřebíku kosím. 5

6 Pověz Pavla Rathouská Koukám se z okna a tečou mi slzy, má tohle cenu dál? Když koukám do tmy, celá se chvěji, ptám se: Proč jsi to udělal? Našel sis jinou? Proto květy hynou a já musím jít dál. Pověz mi důvod, proč jsi mě opustil, mám špatný původ? Proto ses pomstil? Pomstil za zradu, co Bůh přichystal, tak pověz, jak mám žít dál? 6

7 Kouzelník S.R.O. Karolína Řízková Je středa a pár dní do konce školního roku. Carol právě skončila škola a chystá se ven s přáteli. Před koncem školního roku teď píšou samé písemky a Carol je zatím zvládá, a tak se rozhodla jít ven, protože většinu času stráví doma u učení. Den s přáteli si užívala a domů se vrátila v půl deváté. Když dorazila, doma ji čekala spousta učení na druhý den, protože budou psát poslední písemku a známka je důležitá. V půlce učení Carol začala bolet hlava a udělalo se jí špatně. Šla si raději lehnout. Snažila se usnout, ale stále nic, ještě ke všemu se přihnala bouřka a začalo silně pršet. Měla otevřené okno, a tak hromy a kapky deště byly slyšet. Snad po hodině se jí podařilo usnout, ale v tom ji probudil šramot a cizí kroky. Když se pořádně probrala a promnula oči, uviděla menšího starého mužíka v černém plášti. Vyděšeně vyjekla a mužík se lekl a poskočil. Chvíli na sebe koukali bez řeči a pak mužík přistoupil ke Carol blíže. Carol s koktavým polohlasem: Kdo... kdo jste? otázala se. Jsem Kouzelník S.R.O. a přišel jsem ti na pomoc, řekl pohrdavě. A jak víte... nedořekla větu a mužík ji přerušil a řekl rychle, to neřeš, nemám moc času na zbytečné řečičky. Tak k věci, milá dámo, řekl. Vidím, že ti není moc hej, a tak nebudeš moct jít do školy, do které očividně chceš a poctivě ses učila. Chvíli zavládlo ticho a mužík švihl hůlkou a vedle něho se ocitla úplně stejná dívka jako Carol. Carol, která do teď ležela beze slov v posteli, řekla: Aha, tak takhle. Mužík: Vytvořil jsem ti tvoje dvojče, které zná všechny tvé zvyky a také umí to, co ses učila na zítřek na písemky. Carol poděkovala a mužík jen: To nestojí za řeč. No nic, musím letět. Mějte se dobře a ať to zítra vyjde, a zmizel. Carol a její dvojče se pozdravily a pak si šly lehnout a spát. Ráno Carol ještě spala a její dvojče se připravovalo do školy a odešlo. Odpoledne, když se vrátilo ze školy domů, Carol k dvojčeti přiběhla a vyptávala se, jak to s těmi písemkami dopadlo. Dvojče chvíli váhalo, ale pak spustilo samé jedničky. Carol byla tak šťastná a dvojče objala a pak si tleskly a dvojče se hned na to rozplynulo. 7

8 Letní lásky Zuzana Polanecká S maminkou jsme se dohodly, že pojedeme někam na dovolenou. Neměly jsme moc peněz, a tak jsme se rozhodly, že pojedeme jenom do jižních Čech. Jednoho večera jsme si sedly k internetu a hledaly jsme. Našly jsme třeboňský kemp plný chatek, a tak jsme to s cestovkou domluvily. Hned příští týden jsme jely. Jely jsme vlakem, protože táta s námi nebydlí a sourozence nemám. Když jsme s kufry přijely na nádraží, sedly jsme si na lavičku a čekaly asi deset minut. Po chvilce jsem dostala velkou žízeň. Zeptala jsem se mamky, jestli mi dá nějaký peníze. Dala mi celou stovku papírovou a řekla, abych si to šla rozměnit. Byl tam jenom automat a ten papírovky nebere. Šla jsem tedy do haly, a když jsem měla v ruce pět dvacetikorun, šla jsem k automatu. Vhodila jsem do něj peníze, zmáčkla jsem čudlík a nic se nedělo. Zmáčkla jsem ho znova a znova, ale furt nic. Šel kolem nějaký kluk, bylo mu asi tak šestnáct let a řekl mi, že mi s tím pomůže. Dal do automatu ránu z boku, vypadla dvě pití za cenu jednoho a napili jsme se oba. Dal jsem si peníze do kapsy a než jsem se stačila otočit a poděkovat mu, byl pryč. Vrátila jsem se k mamce, sedla jsem si a dál jsme čekaly na vlak. Asi po pěti minutách konečně přijel. Najednou se, ani nevím odkud, vynořil ten kluk. Nastoupil do stejného vagonu, stejného jako já! Neustále na mě koukal a já na něj. Byl do mě určitě zamilovaný a já do něj taky. Když jsme přijížděli do Třeboně, chystali jsme se na vystupování, ale ten kluk seděl dál. Už jsem se ho chtěla zeptat, proč nevystupuje a kam jede, ale neměla jsem tu odvahu. Ubytovaly jsme se v chatce. Když jsem si vybalila věci a dala jsem si je do skříně, šla jsem si prohlídnout kemp. Viděla jsem v dálce prolejzačky a houpačky. Sedla jsem si na jednu houpačku, ale nevšimla jsem si, že je čerstvě natřená hnědým balakrylem. V dálce jsem pak viděla toho kluka v našem kempu. Odtrhla jsem se od té houpačky a běžela za ním. Měla jsem krásně bílou minisukni. Ale zezadu byla hnědá. Přiběhla jsem za ním a nevěděla jsem honem, co mu říct. Zeptala jsem se ho: Nevíš, kde je tady umývárna? Blbě se na mě podíval a odpověděl: Umyvadlo i sprcha jsou v chatě. Celá jsem zrudla a běžela jsem do chaty za mamkou. Pak na mě ten kluk zařval: Pěkná sukně a jmenuji se Roman. Převlékla jsem si sukni a dala ji mamce. Šla jsem ven a Roman se mě zeptal, jestli bych mu nešla pomoct odnést tátovi talíře. Nechápala jsem situaci, ale šla jsem. Dal mi u jeho chatky krabici s talíři, on si vzal taky jednu a šli jsme za jeho tátou. Ptala jsem se ho cestou, proč nevystoupil z toho vlaku a on řekl: No, vystoupily jste s mamkou dva kilometry od kempu. Já vystoupil o zastávku dál. Jen to ke kempu jen dvě stě metrů. 8

9 Odpověděla jsem mu statečně: My jsme se chtěly s mamkou projít. Když jsme s Romanem přišli k domu jeho táty, Roman zazvonil a táta přiběhl dolů. Roman byl místní z Třeboně. Najednou se u paneláku otevřely dveře a z nich vylezl MŮJ i ROMANŮV táta v jednom. Velké selhání. On byl vlastně můj brácha. Začala jsem utíkat zpátky do kempu a všechno jsem řekla mámě. S mamkou jsme hned toho dne odjely z kempu a mamka mi cestou vlakem řekla, že o Romanovi ví, že ho nechala u táty a mně o tom nikdy neřekla. On byl moc hezký milý. Škoda, že je to můj brácha. Už jsem ho nikdy neviděla. Možná se to změní... Nejlepší písemka Iveta Tesarzová Je 23:45. Holky by tady měly být každou chvilku. Rozhodly jsme se spolu vyvolávat duchy. Teda spíš jednoho. Je to jeden učitel od nás ze školy. Jmenoval se Květoslav Penízek. Zabili ho před padesáti lety v jeho kabinetě. Dodnes se ta vražda nevyřešila, a tak pro nás všechny zůstala a asi zůstane záhadou. Navíc to byl nejoblíbenější učitel na škole. Nikdy nedal horší známku než trojku. Svých žáků se vždy zastal, ale i přesto všechno byl spravedlivý a měl na škole respekt. Tak kdo by ho zabil? Mně je to jedno, hlavně když nám pomůže. Naše třída totiž píše velkou opakovačku z chemie. Já a holky to samozřejmě neumíme, jenže nechceme propadnout. Pár lidí z vyšší třídy nám poradilo, ať zkusíme vyvolat ducha Květoslava Penízka. Oni ho prý minulý rok ze srandy vyvolali a prosili ho, ať udělá něco, aby nepsali písemku z matiky. A jejich učitelku ráno někdo zamknul v koupelně, takže žádnou písemku nepsali. Už někdo zvoní, to budou holky. Zavedu je k sobě do pokoje a pomalu začneme zapalovat svíčky. Naštěstí jsem našla na půdě kulatý stůl, takže to vyvolávání bude se vším všudy. Je 23:57. Já a holky si začneme sedat kolem stolu. Je to celkem strašidelné a já se začínám bát. Když na hodinách odbije půlnoc, tak Nikča začne s těmi řečmi, kterými se vyvolávají duchové. Pak se Martina zeptá, jestli by pro nás nemohl něco udělat. Odpověděl, že ano. Tak jsem mu pak vysvětlila situaci a zeptala se, jestli to teda nějak zařídí. A odpověď? Opět 9

10 ano. Chtěly jsme se ještě zeptat na jeho smrt. Když jsme ale položily otázku, tak zhasly všechny svíčky. S holkami jsme si řekly, že o tom prostě nechce mluvit. Všechny svíčky jsme zase uklidily a holky šly domů. Já jsem ale skoro celou noc nespala, protože jsem byla děsně zvědavá, ale i trochu vystrašená, protože jsem nevěděla, co přesně duch udělá. Další den ve škole jsme měli chemii naštěstí hned první hodinu, takže jsme nemuseli dlouho čekat. Když nám paní učitelka rozdala papíry a nadiktovala otázky, tak se asi patnáct minut nic nedělo a já se začala bát, že na nás duch zapomněl. Najednou začaly všechny písemky hořet. Všichni rychle utíkali ze třídy. Nikomu se nic nestalo a ani škola neshořela. Ale asi za týden za námi do třídy přišel ředitel a oznámil nám, že chemikářku odvezli do blázince. Jelikož do konce školního roku prý náhradu za ni nesežene, tak se chemie ruší a nikdo nepropadne. Tahle písemka byla fakt nejlepší. Teda jak pro koho... Ztracená peněženka na koupališti Adéla Kavříková Tento den byl jako každý jiný, ale až na to, že venku bylo velké teplo a všude se lidé potili. Já a moje kamarádka Jessica jsme se rozhodly, že půjdeme na koupaliště. Byla jsem docela ráda, že nebudu sedět doma a čekat na slitování nebo alespoň kapku deště. Po škole jsem se tedy vypravila domů pro věci. Plavky, ručník, hřeben a hlavně peněženka. To všechno jsem na koupaliště sbalila a utíkala z domova pryč. Stihla jsem autobus jen tak tak, ale litovala jsem, že jsem nepočkala na další. Lidé se v autobuse lepili na sebe a bylo tím pádem teplo ještě větší. Když se blížila cesta ke konci, byla jsem ráda, že se odtamtud dostanu. Před koupalištěm už na mě Jessica čekala a vypadala dost zničeně. Ahoj, co se ti stalo? zeptala jsem se jí. Ále, to jen to vedro. Pojď konečně do bazénu. Tak jsem u vchodu zaplatila vstupné a odešla do šaten. Nandala jsem na sebe plavky a uklidila věci do batohu. Z batohu mi vypadla peněženka, a tak jsem ji znovu vyndala a dala do velké kapsy k ostatním věcem. Vyšla jsem z kabinky a s Jessicou jsem pádila přímo k bazénu. Potápěly jsme se, házely sebou, topily se a prostě blby. Když nás to přestalo bavit, tak jsme vylezly z bazénu a šly ke kiosku něco dobrého k jídlu koupit. Koupila jsem si nanuk a perlivou vodu. Jess si koupila to samé. Když jsme nanuky slízaly, šly jsme zpět do bazénu. Na koupališti jsme si to užívaly, ale v osm hodin už jsem opravdu musela vykročit k domovu. Bylo mi to líto, ale co se dalo dělat. Jessica jela se mnou, a to bylo 10

11 dobře, protože cesta s ní ubíhala rychleji. V autobuse už nebylo takové vedro, a proto nám bylo lépe. Na zastávce těsně před mým domem, nás zkontroloval revizor. To by nebylo nic neobvyklého, ale já nemohla najít peněženku. Nebyla nikde - ani v batohu, ani v kapse. Prostě byla fuč. Najednou mi došlo, že bude někde na koupališti. V tu chvíli mi bylo jedno, jestli dostanu pokutu. Mě mnohem víc zajímalo, jestli najdu svou peněženku. Kdybych v ní neměla tolik důležitých věcí, tak by mě to tolik netrápilo, ale já tam měla vše, co k životu potřebuji. Jess mě uklidňovala, ale to nestačilo. Vystoupila jsem z autobusu a přešla silnici, abych mohla jet dalším autobusem do areálu koupaliště. Věděla jsem, že tam nikdo nebude, ale chtěla jsem najít to, co jsem ztratila. Když jsme s Jess dojely, běžely jsme na koupaliště a začaly se dobývat dovnitř. Klepaly jsme, ale nikdo neotevíral. Přelezly jsme teda plot a čekaly, co se bude dít. Po pěti minutách jsme začaly peněženku hledat. Uviděly jsme ji plout ve vodě. Byla celá promáčená a její obsah byl vysypán ve vodě okolo. Všechny moje věci se pomalu potápěly a my na to jen koukaly. Nevěděla jsem, co dělat. Byla jsem mimo. Nemohla jsem pro ni skočit, to by nešlo, ale chtěla jsem ji tak zpátky. Najednou někdo za námi zaječel. A já jsem uslyšela vzdálené pípání. Najednou jsem si uvědomila, že zvoní budík a to všechno se mi jen zdálo. Podívala jsem se na svůj noční stolek a uviděla svou peněženku, suchou a plnou. Byla jsem ráda, že je vše v pořádku. Žhavé prázdniny v Řecku Jana Timková Je tu poslední školní den a my všichni se už moc těšíme na prázdniny. Učitelé jsou rozesmátí, děti si už předem povídají, kam pojedou a já přemýšlím o tom, jak moc se těším, až pojedu se svou rodinou, s mou kamarádkou Evou, jejím klukem Lubošem a se svým klukem Martinem na prázdniny do Řecka a taky pojedeme na naši chalupu na Šumavu. No prostě pohodička. Ach! Pomyslela jsem si. Zavřela jsem oči a najednou je otevřu a vysvědčení je tady. Přijdu celá rozzářená domů a vidím překvapení. Vidím před sebou tátu, mámu, bráchu Davida, jeho holku Martinu, Evu, Luboše a Martina. Zítra jedeme prvním letem do Řecka. Celou noc jsem nemohla usnout. Pořád jsem si představovala chlazené ledové drinky, ovocné zmrzlinové poháry naplněné šlehačkou, blankytně modré nebe, rajskou pláž s horkým pískem, rozkvetlé palmy, chuť a barvu moře a rudé slunce se žhavými paprsky. Probudím se z nádherného snu a slyším: Haló, vstávat! Vylítla jsem z postele a už jsem stála před dveřmi. Nikdy jsem neletěla letadlem, takž to byl můj první let. Moc dobrý pocit jsem neměla, takže jsem si 11

12 musela vzít kinedryl. V tu ránu byl přede mnou nádherný obrovský hotel. Každý den jsem vychutnávala letní pohled na Řecko. Byli jsme i v centru, kde měli krásné věci, ale také výborné řecké kuchyně. Fotografovala jsem krajinu a řecké památky. Najednou na mě něco začal mluvit Řek, ale já jsem mu nerozuměla ani slovo, protože jsem si nechala slovník v hotelu. Raději jsem mu utekla. Když jsem viděla celou jeho rodinu, bylo jich asi deset, tak jsem se až bála. Všichni na mě pokřikovali, chňapali po mně a já jsem radši zdrhla. Myslela jsem si, že mě chtějí přepadnout, okrást, znásilnit a možná i unést, nebo dokonce zabít. Z Řecka jsem se vrátila stejně rozesmátá, ale zato pěkně unavená. Hned jsem skočila do postele a měla jsem krásný letní sen o Řecku. Takže když jsem se probudila, hned jsem si Řecko připomněla fotkami, které jsem nafotila, pohledy, talismany a památkami, co jsem si tam koupila. Jeden pohled byl s vyfoceným hotelem, v kterém jsem byla. A už to zase začíná. Ach, to horké slunce, rajská pláž. A rodiče na mě vyhrknou: Příští rok se jede na prázdniny znovu do Řecka! Super! vykřiknu a jdu se předem připravovat. Tajemství černého pera Kateřina Kozumplíková Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, žil chlapec jménem Astan. Bylo mu čtrnáct let a chodil do osmé třídy. Žil s matkou na kraji přístavního města Atyla v malém domku. Neměl moc kamarádů, protože byl zvláštní. Všude se o něm povídalo, že je podivín a že se kolem něj dějí divné věci. Ale přeci se našla dívka Erin, která o něj jevila zájem. Spolu se potulovali po celém městě, měli prozkoumaný každičký kout. Znali všechny tajné chodby, které vedly pod městem. Ty sloužily v dávných dobách pašerákům a pirátům na úschovu pašerovaných a kradených věcí. Zvláště v těchto chodbách trávili mnoho času. Sem tam našli nějakou tajemnou věc, která tu zbyla po pirátech či pašerácích. Těchto věcí měli mnoho a schovávali si je v jedné z těch tajných chodeb. Jednoho dne se Astan s Erin, hned jak jim skončila škola, vydali do podzemních chodeb. Šli se podívat na své tajné místo, zkontrolovat si své nalezené věci. Došli na místo a zůstali stát jako zkamenělí. Před nimi se rozprostírala klikatá chodba. Byli udiveni, protože kdykoliv tu byli, tak tu ta chodba nebyla. Byli moc zvědaví, a tak se tou chodbou vydali. Měli velký strach, ale zvědavost byla silnější. Chodba se nezdála nijak odlišná od těch, které už znali. Ale po pár metrech došli do velké místnosti, ve které nebylo nic, až na malý kulatý stůl, který se tyčil uprostřed místnosti, a na něm ležela malá úzká věc. Popošli blíže ke stolu a zjistili, že ta malá úzká věc je černé pero. Astan už po něm natahoval ruku, ale Erin ho zastavila. Co když je to pero začarované? 12

13 Astan neodpověděl, jen se na ni ledabyle podíval a sáhl po černém peru. Nic se nestalo. Strach vyprchal a oni se vydali na další průzkum chodby. Po krátkém průzkumu zjistili, že v chodbě nic dalšího není. Tak se tedy rozhodli, že se vrátí zpět do chodby, kde si ukládali nalezené věci a uložili zde i černé pero. Dostali se ven z podzemních chodeb, rozloučili se a šli domů. Ještě tu noc se Astanovi zdál sen. Byl o tom černém peru, které našli a o pirátech, kteří vyvraždili díky tomuto peru mnoho vesnic. K ránu se probudil a byl rád, že to byl jen sen, ale měl divný pocit. Ve škole vše pověděl Erin a domluvili se, že po škole vymyslí, co s tím. Astan s Erin se procházeli městským parkem a přemýšleli. A tu Astana něco napadlo. Zajdou se zeptat místního historika. Došli před velký dům, který se tyčil nad přístavištěm. Zaťukali na vstupní dveře. Nic se nedělo. Tak se obrátili a chtěli jít domů, ale v tom se dveře otevřely a vyšel z nich starý historik. Co si přejete? zeptal se. My bychom se vás chtěli zeptat, jestli neznáte nějaký příběh o černém peru, odpověděl mu Astan. Jak o něm víte? zeptal se podezíravě historik. My jsme ho tady s Erin našli, odpověděl mu. Pojďte dovnitř, pozval je historik. Uvnitř se usadili a historikovi vše vypověděli - jak se k černému peru dostali a jak se Astanovi zdál ten sen. Historik byl velmi překvapen. Vypověděl jim pravý příběh o černém peru: Toto černé pero bylo prokleto před dávnými časy černokněžníkem, aby škodilo lidem kvůli tomu, že ho vyhostili ze země. Toto pero přinášelo smutek, bolest a veškeré zlo. Ten, kdo ho získal, měl neomezenou moc. A právě zmínění piráti černé pero získali a vyvraždili mnoho vesnic. A potom jednoho dne se ztratilo, jako by ožilo a ztratilo se na mnoho let, až jste ho našli vy. Takže ten sen, co se mi zdál, byl pravdivý? Bohužel ano, odpověděl historik. A jak ho můžeme zničit, aby už takové zlo nepáchalo? Já si myslím, že se zničit nedá. Leda ho zkusit hodit do moře, aby ho už žádné lidské oko nikdy více nezahlédlo. Dobře, tak my to ihned uděláme. Poděkovali za pomoc a běželi hned na útes, aby černé pero mohli hodit do moře. Astan ho hodil, co nejdál mohl a zakřičel: Doufám, že se ztratíš na věky věků a nikdy kvůli tobě už nebudou ztraceny žádné životy. 13

14 Horoskop Lenka Fialová Kozoroh Tento týden bude pro vás velmi přívětivý po finanční stránce. Dejte si ale pozor na své zdraví. Zvláště ve čtvrtek se nenechte zlákat slunečným počasím. Jezte také více zeleniny. Vodnář Pozor! V práci se na vás chystá nějaký podraz. Dávejte si proto pozor, co říkáte a věnujte se místo svým přátelům lidem, které máte rádi. Ryby Jste plni elánu a energie. Využijte toho! Vezměte rodinu a přátele na výlet. Můžete navštívit třeba ZOO nebo divadlo. Když stále nebudete mít dost, zkuste sport třeba si vyjeďte na kole. Beran Měli byste se více věnovat své rodině. V poslední době jste ji zanedbávali. Vaše děti potěší procházka do psího útulku, partnera dobrá večeře. Nemusíte za to příliš utrácet, to že máte své blízké rádi, můžete vyjádřit i jinak. Býk Čeká vás setkání se spoustou lidí, kteří vás mají rádi. Budete středem pozornosti. Nezklamte je! Mohlo by to stát kariéru. Blíženci Čekají vás samé příjemné povinnosti. Budete nakupovat dárky pro lidi, kterých si vážíte. Nebuďte zklamaní, když dárek nebudete moct předat osobně. Buďte si jisti, že to, proč jste se se svým kamarádem nesetkali, neznamená, že vás nemá rád. Rak Problémy a starosti se na vás sypou ze všech stran. Řešte je s chladnou hlavou! Vyřizujte je postupně a neunáhlujte se ve svých rozhodnutích. Vaší oporou vám bude vaše rodina. 14

15 Lev Tento týden si dejte oddech nic neřešte, buďte v klidu a dopřejte si ozdravnou a očišťovací kúru. Udělejte si pořádek i ve svých myšlenkách a promyslete si, kdo vás opravdu považuje za kamaráda a kdo vás jen využívá! Panna Dejte si pozor na vztahy na pracovišti. Mohlo by to dopadnout tak, že budete muset vše zachraňovat a udobřovat své kolegy. Váhy Tento týden pro vás bude velice příznivý. Vaše dítě vás překvapí dobrou známkou, partner společnou večeří. I v práci se vám bude dařit. Štír Nesnažte se výchovně působit na své děti, nezapomeňte, že je jiná doba, než byla ta, ve které jste vyrůstali vy. Nevnucujte jim něco, co je nebaví. Střelec Dopřejte si víc času pro sebe. Oddechněte si, přečtěte si knížku, pozvěte kamarádku na kávu. Neberte si toho na sebe tolik a naučte se radovat i z maličkostí. 15

16 Pomsta uklízečky Iveta Tesarzová,Ladislav Fröhlich, Václav Holub Scénář Je přestávka a děti jsou na chodbě. Uklízečka vytírá chodbu. Zazvoní na hodinu a všichni se nahrnou do tříd. Jako poslední jdou po chodbě Vašek, Terka a Káťa. Vašek hodí schválně na zem slupku od banánu. Káťa: Tos jí to natřel. Terka: To jo, ale bude si na nás určitě zase stěžovat učitelce. Zajdou do třídy. Do třídy vejde učitelka Kateřina Kozumplíková. Všichni se postaví na pozdrav. Učitelka pokyne rukou na znamení, že se žáci můžou posadit. Učitelka: Tereza, Václav a Kateřina jsou dnes po škole a pomohou mi upravit nástěnku! Vašek: pošeptá holkám Aby se nezbláznila. Mezitím Během vyučování si uklízečka odskočila k věštkyni. Uklízečka vejde do místnosti, ani nestihne věštkyni pozdravit, protože věštkyně hned spustí. Věštkyně: Už tu na tebe čekám, Klutildo. Uklízečka: Ty mě znáš? Věštkyně: Jistěže, jsem přeci věštkyně. Uklízečka: Potřebuji od tebe poradit v jisté záležito... nestihne to ale dopovědět. Věštkyně: Já vím, posaď se a podej mi levou ruku. Uklízečka podá věštkyni ruku. Věštkyně: No přes ty mozoly toho moc nevidím. Uklízečka: Ale určitě tam něco je vidět. Věštkyně: Jestli čtu správně, tak se brzo někomu pomstíš. Uklízečka: A komu? Věštkyně: To ti říct nemůžu, ale tento dopis ti určitě napoví, nezapomeň, že když to budou tři nejhorší, tak to musí být i tři nejlepší, ale víc ti říct opravdu nemůžu. Uklízečka si vezme dopis a odejde. Další den Učitelka vejde do třídy. Všichni se opět postaví. Učitelka: Sedněte si, chtěla bych vám něco důležitého říct. Katka: Co to zase bude? Učitelka: Včera po škole se tři vaši spolužáci Bára, Honza a Kája nevrátili domů ani nepřišli dnes do školy. Nevíte o tom náhodou něco? Terka: šeptá Kátě a Vaškovi Že by tři největší šprti šli za školu?"a trojice vybuchne smíchy. Učitelka: Vidím, že se naše trojice opět moc dobře baví, takže jim určitě nebude vadit, když tu dnes zůstanou po škole a pomůžou mi s nástěnkou. 16

17 Káťa: zašeptá Nástěnka, nástěnka a zase jenom nástěnka. Ta ženská snad nemá v hlavě nic jinýho než nástěnku. Po škole při upravování nástěnky Terka, Káťa a Vašek upravují nástěnku. Terka: Hele, už to máme skoro hotový. Vašku, nechceš jít zatím odemknout šatnu a my jenom posbíráme ty špendlíky a přijdem za tebou? Vašek: Jo, tak já jdu. Když dojde Vašek k šatnám, uvidí tam uklízečku, jak vytírá podlahu. Projde kolem ní a mezitím, když odemyká šatnu, si uklízečka vezme hadřík, polije ho chloroformem, přiběhne k Vaškovi ze zadu a uspí ho. Když Vašek padá k zemi, dolů k šatnám už pomalu přicházejí holky. Uklízečka je ale neslyší a holky jí zpoza rohu pozorují. Rychle vyběhnou nahoru pro učitelku. Terka: Paní učitelko, musíte s námi rychle dolů, je to důležitý! Učitelka se ani nehne, jen prohlásí: Nemyslím, že bych měla jít tam dolů a už vůbec ne, když mě o to prosíš ty! ukáže prstem na Terku. Káťa: Paní učitelko, ale je to doopravdy nutný, uklízečka tam dole u šaten uspala Vaška a někam ho táhne, prosím, pojďte tam s námi a přesvědčte se!! Učitelka: Dobře, jdeme. Cestou dolů si spíš pro sebe mumlá: Tohle je vážně ústav pro každýho. Když dojdou k šatnám, po uklízečce a Vaškovi nejsou ani stopy. Holky se jen zaraženě diví, ale učitelka se už opravdu naštve a začne na ty dvě křičet. Učitelka: Tak tohle jste ale vážně přehnaly. Nejen že jsem se kvůli vašemu hloupému vtipu musela přijít podívat až k šatnám, ale ještě ke všemu jste bezdůvodně obvinily naši váženou paní uklízečku. Ale říkám vám, tohle byla poslední kapka. Až se ten váš kamarád objeví, nezapomeňte mu vyřídit, že máte všichni tři dvojku z chování! Učitelka naštvaně odejde. Káťa: Co budeme dělat? Terka: Já nevím jak ty, ale já jdu teď domů a všechno si to nechám pořádně projít hlavou. Další den Káťa už sedí v lavici. Přijde do třídy Terka, sedne si k ní do lavice a začne jí říkat svůj plán. Terka: Víš, jak má uklízečka ten svůj kamrlík, kde si nechává věci a tak? No tak mě napadlo, že bysme to tam mohly jít o přestávce prozkoumat, co říkáš? Káťa: Ale to fakt není špatnej nápad. O přestávce Holky dojdou k uklizeččině kamrlíku. Káťa: A co když bude zamčeno? Terka: Tak to nevadí, protože jsem uklízečce ráno sebrala klíč, víš, jak ho má připoutanej na tom svým uklízecím vozejku. Terka odemyká kamrlík. Holky vejdou dovnitř a začnou všechno prohledávat. Vtom si 17

18 Káťa všimne ohořelé obálky na stole. Káťa: Jé hele, co je to za obálku? Rozbalí ji a v ní vidí hvězdu se 6 vrcholy. Ve čtyřech vrcholech vidí křížky. Ve dvou chybí. Vedle hvězdy je napsáno: 3 nejlepší, 3nejhorší. Káťa: Já už asi vím, co to znamená. Terka se na ní nechápavě podívá. Káťa: Uvažuj přece, tři nejlepší jsou už zaškrtnutý a u nás ve třídě zmizeli 3 největší šprti, a 3 nejhorší to přece zatím zmizel jen Vašek, takže pak jsme na řadě my dvě, ale k čemu jí to bude? Vtom tam vpadne uklízečka a snaží se obě dvě zadržet, ale Terka se jí vykroutí a snaží se zachránit i Katku, ta ale volá. Káťa: Vem i ten dopis a rychle uteč. Terka to udělá. Do třídy přijde až o hodině a učitelka hned spustí. Učitelka: Ó, to jsme ráda, že ses obtěžovala přijít na hodinu, okamžitě si sedni do lavice! Terka si všimne, že u ní v lavici už sedí jiný kluk, ale stejně si tam sedne bez dalších řečí. Učitelka pronese k celé třídě. Učitelka: Jak jste si už určitě všimli, máme tu nového spolužáka, jmenuje se Gabriel. Gabriel: zašeptá k Terce Teda ta úča je fakt strašná a vaše uklízečka ještě horší. Terka se zasměje a odpoví mu. Terka: Jo to jo, ty už jsi viděl uklízečku? Gabriel: Jo, ráno jsem po ní hodil ze srandy šlupku od banánu, mělas vidět, jak se tvářila! Terka: Teda ty nejseš asi moc svatej, co? Gabriel: To teda rozhodně ne, dokonce mě z tamtý školy vykopli, proto jsem teď tu, ale slyšel jsem, že v týhle třídě je prej taky nějaká ne zrovna svatá parta, ale vidím tu jenom tebe, kde jsou ostatní? A tak mu Terka všechno vyklopí, jak viděly s Katkou, co udělala uklízečka Vaškovi a o tom dopise. Gabriel: Říkáš, že tam bylo napsáno 3 nejhorší, jo? Terka přikývne. Gabriel: No ale teď jsou v týhle třídě 4 nejhorší, když tam započítáš mě, takže může bejt uklízečce jedno, jestli tam zajme mě nebo tebe, vyjde to na stejno. Terka: To je fakt, ale co chceš dělat? Gabriel: Půjdu k tý uklízečce do kamrlíku a budu tam šmejdit jako vy a potom se do ní nechám chytit a budu ti volat mobilem, co s náma bude dělat, kam zrovna jdeme a co má ta ježibaba v plánu, teda jestli souhlasíš. Terka: To by bylo fakt skvělý, moc moc dík. O přestávce jde tedy Gabriel do kamrlíku, kde ho také uklízečka chytí. Večer Gabriel volá Terce. Terka: Haló? Z mobilu se ozve Gabrielův hlas. Gabriel: Ahoj Terko, to jsem já Gába, hele ta bába teď kreslí na dvorku u školy tu hvězdu, cos mi ukazovala na obrázku, zavolej policajty a přijeďte sem. Začíná jít asi do 18

19 tuhýho." Gába rychle mobil vypne, protože k nim jde uklízečka. Přenese všechny děti do určitého rohu hvězdy. Když jsou tam všichni, začne kolem nich tancovat a hulákat, vtom tam vtrhne policie s Terkou. Terka rozváže všechny děti a policie odvádí uklízečku, která na ně ještě křičí. Uklízečka: Já jsem s váma ještě neskončila, ještě o mně uslyšíte!!! Další den ve škole O přestávce jde čtyřka po chodbě, když se Vašek zeptá. Vašek: A kdo je tady vlastně nová uklízečka?" Vtom před sebou vidí úplně stejnou uklízečku, jako byla ta předešlá, ale přesto to není ona. Když kolem ní projdou všichni do třídy, Terka si všimne vytetované hvězdy na ruce, úplně té samé, jako byla v dopise. Konec 19

20 Anketa Anketu provedlo 13 žáků a žákyň 8. ročníku na Mírovém náměstí v dubnu, kde oslovili zhruba 250 respondentů. Otázka se týkala četby Ústečanů. Z dotázaných lidí snad žádný neodpověděl, že by vůbec nečetl. Jaký druh literatury upřednostňujete? Pohádky Bulvární literatura Populárně naučná lit. Literatura faktu Dobrodružná literatura Poezie Science fiction Historická próza Romány

21 Test: Jací jste o prázdninách? K. Fikarová, L. Chejnovská, K. Riedelová, P. Smejkalová 1) Kam nejraději jezdíte na dovolenou? a) k moři 10 b. b) nikam, zůstávám doma 2,5 b. c) po Čechách 5 b. 2) Jaké nosíte plavky? a) v celku 2,5 b. b) bikiny 5 b. c) žádné 10 b. 3) Co nejraději pijete v létě? a) energetické nápoje 10 b. b) koktejly 5 b. c) limonády 2,5 b. 4) Jaké nosíte v létě nejraději boty? a) pantofle 2,5 b. b) botasky 10 b. c) žabky 5 b. 5) S kým jezdíte na dovolenou? a) s rodiči 5 b. b) s prarodiči 2,5 b. c) s kamarády 10 b. 6) Kde nejraději v létě randíte? a) na koupališti 10 b. b) doma 2,5 b. c) v cukrárně 5 b. 7) Pijete vodu z moře? a) ano 10 b. b) někdy 5 b. c) ne, nikdy jsem u moře nebyla 2,5 b. 8) Čím se dopravujete na dovolenou? a) letadlem 10 b. b) autem 5 b. c) autobusem 2,5 b. 21

22 9) Do kolika hodin jste o prázdninách vzhůru? a) do 20:00 2,5 b. b) jak kdy 5 b. c) nespím vůbec 10 b. 10) Líbil se vám tento test? a) ano 10 b. b) ne 2,5 b. c) ušel 5 b. Vyhodnocení: 0-25 b. JSTE LÍNÍ Povalování vám není cizí. Raději zůstanete doma, i když je pěkně. Hezké počasí si užíváte i přes otevřené okno, to vám v pohodě stačí. Dáte přednost nudě, než abyste něco manuálně dělali b. JSTE NORMÁLNÍ Klidně jdete ven s kamarády, ale když se vám nechce, zůstanete doma. Nevyhledáváte dobrodružství, ale ani se nechcete nudit b. JSTE AKTIVNÍ Jste maniak, pořád musíte něco dělat a nuda je pro vás utrpení. Neustále něco vymýšlíte, abyste se vy ani nikdo kolem vás nenudil. Někdo vám říká, že jste hyperaktivní, ne? 22

23 Test Zuzana Polanecká Zjisti, zdali je věta pravdivá a podle toho vepiš dané písmeno do tajenky! ANO NE 1. Karel II. nechal postavit Karlův most. O P 2. Rok má 365 a 1/4 dne. R N 3. Parťák Křemílka se jmenuje Vochomůrka. Á K 4. Večerníček začíná v půl 6. ráno. T Z 5. Maková panenka se zamilovala do motýla Emanuela. D V 6. Náš prezident se jmenuje Václav Klaus. N W 7. Karel Gott je blonďák. M I = 17 H N 9. Instalatér opravuje vodovodní zařízení. Y X

24 Křížovka Zuzana Polanecká tajenka 1. Nebezpečný had. 2. Kulatá potřeba ke hře. 3. Savec, který dává mléko. 4. Zvuk, který vydává savec z 3. otázky. 5. Nemocniční oddělení pro ženy. 24

25 Křížovka Barbora Michalová tajenka 1. Červená tělní tekutina. 2. Prosklený otvor ve zdi. 3. Anglicky nový. 4. Spojení Belgie, Nizozemska a Lucemburska. 5. Příbor, kterým jíme polévku Pomalé zvíře. 8. Pouštní psovitá šelma. 9. Menší než oceán. 10. Osvěžení v horkém počasí. 11. Název hlásky Y. 25

26 Křížovka Zuzana Rošková tajenka 1. Pohádková bytost se špičatýma ušima. 2. Opak chladna. 3. Má barevná křídla a létá z květiny na květinu. 4. Vždy osvěží a dobře chutná, je ledový. 5. Mají to muži mezi nosem a pusou Ukecané zvíře, umí létat. 8. Udivující děj, který nečekáme. 9. Divoké horské zvíře se zahnutými růžky. 10. Je to dole v bazénu. 11. Hračka pro dívky. 12. Dvoudílné plavky. 13. Denní tisk. 14. Vodní živočichové. 26

27 Osmisměrka Kateřina Plessneyová, Markéta Toflová P I J A V I C E L E S P H N O S O B L E Č E N Í Ř Ř P O S T E L E Z I P E E E N O S O R O Ž E C B P R B Á P O L I Č K A Í A O T E U R R U K Á V K O P E C N Š M O U K A O P A M Ě Ť Á N R U K A Z Z D P O U Ť N I M Y Š A Z I E E CH L A P C I N M O D R Á C K Ř E Č E K Í O P Y S K K K R T E K Č Í S L O P L A V K Y Y číslo hřeben chlapci kopec krtek křeček les modrá mouka myš náušnice oblečení paměť pecka pero pijavice plavky polička postel pouť pysk ruka rukáv řepa tele tempery zip ZOO 27

28 Křížovka Vojtěch Faist tajenka 1. Bude se rozdávat 27. června. 2. V ten den jsme ve škole pouze od 8 do Zpracování známek. 4. Dostává se v den D. 5. Dostává se i v pololetí. 6. Znamená šťastný i nešťastný konec. 7. Při této příležitosti se loučíme s kamarády před prázdninami. 8. Po rozdání čeho začínají dvouměsíční prázdniny. 9. Znamená konec školního roku. 10. Díky němu probíhají oslavy v McDonald s. 28