ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. Rovné příležitosti žen a mužů a dětská práva: Výzva i budoucnost pro sociální demokracii. V Praze dne 24.

Transkript

1 V Praze dne 24. dubna 2009 Předkládá stínová ministryně pro ženu a rodinu Mgr. Anna Čurdová ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD Rovné příležitosti žen a mužů a dětská práva: Výzva i budoucnost pro sociální demokracii

2 1. Úvod Rovnost příležitostí žen a mužů je jednou z hlavních priorit politiky EU, je součástí prosazování lidských práv i demokratických principů. Je sociálně demokratickou agendou, která navazuje na tradice sociálně demokratických hnutí stojících na straně emancipačního hnutí žen. S pojmem rovnost příležitostí se setkáváme v mnoha souvislostech. V souvislosti s politikami se hovoří o rovnosti příležitostí menšin, tělesně postižených, lidí různých barev pleti, rasy či náboženského vyznání. Pokud ale chceme řešit otázku rovnosti příležitostí v jejích konkrétních podobách, musí být odstraněny příčiny základních nerovností, a to je nerovnost mezi muži a ženami. Ekonomické a společenské procesy vystavují všechny občany České republiky bez rozdílu pohlaví řadě rizik, ale statistiky potvrzují, že ženy jsou vystaveny úskalím a existencionálním nejistotám více. Z druhé strany je spravedlivé konstatovat, že současná společnost otevřela ženám možnosti a šance rozvinout individuální schopnosti a uplatnit kvalifikaci v takové míře, která je historicky nesrovnatelná. Důsledkem ekonomických a společenských změn je však pokles porodnosti, odklad prvních sňatků, zvýšení věku při prvním vstupu do manželství (27 let ženy, 29 let muži), nárůst nových forem soužití. Až 15% populace ve věku let žije v nesezdaném soužití, třetina dětí se rodí mimo manželství. Analýzy ukazují, že tyto změny jsou způsobeny příklonem ke vzdělání, pracovní kariéře, k výkonu, důrazem na materiální zajištění a uplatnění nových životních stylů cestování, kulturní vyžití, svobodu volby. Z druhé strany u řady rodin dochází ke zhoršování ekonomických a sociálních podmínek, nedostupného samostatného bydlení růst cen bytů a nákladů na bydlení, chybí nové modely harmonizace práce a rodiny. Česká společnost např. nedisponuje srovnatelnými zdroji jako vyspělé evropské země, chybí rozvinuté sociální sítě a vědomí sociální soudržnosti. Nové společenské podmínky se mohou negativně odrazit v možných formách perspektiv u žen, ale také u mnohých mužů z hlediska založení rodiny. Jedná se o plánovitou celoživotní bezdětnost, smíření se s nemožností nebo neschopností navázat partnerský vztah založený na shodě postojů, na partnerské sdílené rodičovské odpovědnosti a domácích zátěží. Kumulace pracovních a rodinných zátěží vede k rezignaci, ženy v důsledku nespokojenosti jsou samy iniciátorkami rozchodů a rozvodů. Vzniklá situace vede k feminizaci chudoby ženy jsou při ztrátě zaměstnání či partnera závislé na sociálních dávkách a podporách. Problematika rovnosti příležitostí žen a mužů a prováděné analýzy se soustřeďují na ženskou populaci, ale je nezbytně nutné sledovat dopad současných společenských procesů na mužskou populaci, tj. sledovat postavení muže v rodině, změny rodičovských nároků na muže a analyzovat ženy a muže v různých společenských strukturách.

3 Stěžejní témata, na která se ČSSD v této oblasti zaměřuje: Téma 1: Přístup žen a mužů k ekonomické aktivitě Téma 2: Ženy a muži v rozhodovacích procesech Téma 3: Násilí páchané na ženách včetně domácího násilí Téma 4: Postavení dětí ve společnosti Téma 5: Institucionální zabezpečení rovných příležitostí pro ženy a muže a problematiky rodiny a dětí 2. Téma 1: PŘÍSTUP ŽEN A MUŽŮ K EKONOMICKÉ AKTIVITĚ 2.1 Obecná část V české společnosti závisí převážná většina rodin na příjmech obou partnerů. Na základě dostupných statistických údajů lze ale konstatovat, že po roce 1989 došlo ke zhoršení postavení žen na trhu práce a ke zvětšení nerovností mezi oběma pohlavími. Protože ženy byly po roce 1989 z pracovního trhu vytlačovány (mimo jiné v důsledku prodloužení doby nároku na rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte nebo prostřednictvím nucených odchodů do předčasných důchodů), jejich podíl na trhu práce se začal pozvolna snižovat: zatímco v roce 1989 představovaly ženy okolo 46% všech pracujících, v roce 2006 už to bylo pouhých 43%. Pokud srovnáváme míry participace na trhu práce u žen ve věku let, v České republice (a dále také na Slovensku a v Maďarsku) činí rozdíl mezi ekonomickou aktivitou matek dětí do 6 let věku a ostatními ženami téměř 40 procentních bodů. To znamená, že ekonomická aktivita matek malých dětí je tedy o 40 procentních bodů nižší než ekonomická aktivita ostatních žen. V rámci členských zemí EU (EU 25) se jedná jednoznačně o největší rozdíl. Míra nezaměstnanosti u žen je ve všech věkových kategoriích (kromě 60+) vyšší než míra nezaměstnanosti mužů; největší rozdíly mezi oběma pohlavími objevují ve věkové skupině let. Stále přetrvává situace, kdy mzdy žen jsou nižší než mzdy mužů: největší rozdíly jsou u středoškoláků bez maturity (29,6%) a u vysokoškoláků s magisterským a vyšším vzděláním (25,3%) Problémové okruhy - Zaměstnanost a nezaměstnanost žen - Rozdíly ve mzdách - Feminizace chudoby - Dopad krize na ženy 2.3. Doporučená řešení - Odstranění horizontální segregace vyžaduje zvýšenou pozornost, ve feminizovaných oborech je jednou z příčin rozdílů příjmových rozdílů mezi muži a ženami; - průběžný monitoring horizontální segregace (pracovní trh, vzdělávací systém);

4 - rekvalifikační kurzy zohledňující perspektivu rovnosti příležitostí, cílem poskytování služeb pro všechny tzv. ohrožené skupiny na trhu práce (ženy po rodičovské dovolené, pečující otcové, mladí, začínající, handicapovaní, migranti); - aktivní podpora slaďování pracovního a rodinného života s ohledem na postavení osob vykonávajících péči o dítě či osobu blízkou; - průběžné mapování postavení osob v pečujících rolích; - rozšíření nabídky předškolních zařízení včetně jeslí a denních stacionářů pro seniory, zvýšit jejich vstřícnost potřebám osob v pečujících rolích. ČSSD se také zasadí o přijetí Antidiskriminačního zákona. V případě, že bude přijat stávající návrh, je nutné připravit novelu, která odstraní zásadní nedostatky předložené koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany Zelených a to hlavně v oblasti diskriminace z důvodu politického a náboženského přesvědčení, zapojení již existujících kontrolních složek, ujasnění zodpovědné osoby a pomoci obětem diskriminace a uvedení do souladu s Úmluvou 111 Mezinárodní organizace práce. 3. Téma 2: ŽENY A MUŽI V ROZHODOVACÍCH PROCESECH 3.1 Obecná část Ačkoli ženy představují něco málo přes 50% populace, v mocenských a rozhodovacích procesech jsou stále zastoupeny nedostatečně. V rámci členských zemí EU patří Česká republika v počtu zastoupení žen v parlamentech a vládách k horší polovině. Členské státy Evropské unie se zavázaly prosazovat principy rovnosti příležitostí, které jsou jedním z hlavních znaků sociální spravedlnosti, lidských práv a demokracie. Zahrnutí obou pohlaví do rozhodovacích procesů vede k efektivnějšímu rozhodování, které lépe odpovídá potřebám různých skupin občanů. 3.2 Doporučené řešení ČSSD by měla jít příkladem ostatním politickým stranám a používat na svých kandidátkách zipový kvótový systém, který jediný zajistí výrazně větší podíl zastoupení žen na volitelných místech. Inspirací mohou být systémy, které uplatňují sesterské sociálně demokratické evropské strany. ČSSD by měla (respektive na vládní úrovni bude muset) implementovat a prosazovat směrnice a doporučení Rady EU, Evropské komise, Evropského parlamentu a dalších nadnárodních organizací, které se účasti obou pohlaví v rozhodujících procesech týkají (např. Doporučení Rady EU 96/694/EC o vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech).

5 4. Téma 3: NÁSILÍ PÁCHANÉ NA ŽENÁCH VČETNĚ DOMÁCÍHO NÁSILÍ 4.1 Obecná část Násilí na ženách a prevence je jedním z velkých témat a výzvou nejen pro sociální demokracii, ale pro celou společnost. Toto téma se vztahuje k problémům, které se týkají žen čelícím násilí založenému na různosti pohlaví, domácímu násilí v intimních vztazích a pohlavnímu zneužívání. Není možné hovořit pouze o prevenci těchto jevů, ale také o podpoře obětí takového násilí. Do tohoto tématu patří i problémy vztahující se k reprodukčním právům, sexuálnímu zdraví a prevenci obchodu se ženami a dětmi. V oblasti přístupu k řešení uvedené problematiky došlo v letech k pozitivním změnám. Nejšířeji, nikoli však dostatečně, je zpracována oblast domácího násilí. Došlo k posunu ve společenském nahlížení na problematiku, byly schváleny další důležité zákony, které zvýšily informovanost obyvatelstva. Tím se začíná potupně měnit přístup k lidem postiženým domácím násilím. Existuje však velká oblast dalších forem násilí na ženách, která prozatím zůstává stranou veřejného i politického zájmu. ČSSD tak musí nabídnout ucelené řešení dané problematik. 4.2 Doporučené řešení Koncepční přístup k řešení problematiky - Vypracování Národního akčního plánu pro potlačování násilí na ženách včetně domácího násilí; - příprava komplexního zákona, který řeší danou problematiku ve všech jejích aspektech, z dlouhodobého hlediska je tato cesta lepší než novelizace stávajících právních předpisů; - zajištění srovnání s fungujícími akčními plány v Evropě; - vyhotovení analýz jako specifických instrumentů k vypracování a přijetí NAP (genderově orientovaná analýza, ekonomické a sociální dopady jevu, situace dětí dotčených problematikou, systémové a systematické zhodnocení dosavadní koncepce); - zajištění skutečné spolupráce státu s neziskovými organizacemi, zajištění dostatečné dotační politiky směrem k nim; - dobudování a podpora sítě intervenčních a poradenských center pro oběti násilí včetně práce s pachateli - dítě v rukou násilného rodiče zabránění zneužívání dětí při řešení manželských sporů a tím i naplňování trestného činů týrání svěřené osoby.

6 5. Téma 4: POSTAVENÍ DĚTÍ VE SPOLEČNOSTI 5.1 Obecná část Děti a mladí lidé jsou součástí společnosti. Řešení jejich problémů se prolíná celou řadou institucí, je nadrezortní a pro ČSSD je výzvou, jak bude lépe a systematicky hájit jejich práva. Dítě, jako každá lidská bytost, má svoji hodnotu, důstojnost a lidská práva. Vzhledem ke svému duševnímu i tělesnému vývoji, bezbrannosti a zranitelnosti potřebuje zvláštní péči, pomoc, ochranu, porozumění a lásku. Česká republika je signatářkou Úmluvy o právech dítěte, a přesto práva dítěte a naplňování Úmluvy stojí mimo veřejný i politický zájem. Z Úmluvy jednoznačně vyplývá, že stát se nemůže vzdát své odpovědnosti a má učinit všechna potřebná opatření k provádění těchto práv. Proto jsou práva dítěte a jejich realizace samostatnou součástí oranžové knihy, kterou posíláme k diskusi. Z celkového počtu rodin s dětmi je cca 2,5 % dysfunkčních do té míry, že je nutný zásah zvenčí. Za hlavní příčinu vzniku problému ohrožených dětí lze obecně považovat krizi rodiny jako sociální instituce. Jestliže se do tohoto stavu promítá neuspokojivá sociálně- ekonomická situace nebo nezkušenost rodičů, je dítě ohroženo a mělo by být chráněno společností. I přes reformu dětských domovů, kdy všechny dětské domovy mají splňovat podmínky domovů rodinných typů, nejsou tyto standarty naplněny. Děti dále vycházejí z dětských domovů naprosto nepřipravené na normální život. Také platí, že je pro dítě jednodušší se do domova dostat, ale mnohem těžší je dostat se zpátky z něj. 5.2 Doporučené řešení - Protože stále přetrvává nejednotnost péče o ohrožené děti, zasadí se ČSSD o sjednocení agendy dětských práv pod jedno ministerstvo. Je také třeba posílit počty terénní sociálních pracovníků, propracovat systém práce s biologickou rodinou a zrevidovat péči o děti v ústavní péči tak, aby každé mělo svůj časově omezený individuální plán (tzn. pokud se do určitého času nevrátí do rodiny biologické, je třeba hledat rodinu náhradní). Dále je potřeba posílit přípravu dětí z dětských domovů na samostatný život mimo ústav. V neposlední řadě je třeba posílit v této oblasti úlohu obcí: jak v práci s původní rodinou, tak v péči o dítě po dovršení 18 let, které dětský domov opouští. - Přijmout zákon o dětech a mládeži, který bude kodifikovat součásti Úmluvy, které dosud chybí v našem právním řádu. - V oblasti pasivních dětských práv provést odpovídající legislativní úpravy ve stávajících zákonech (např. stanovení obligatorní hranice pro zohlednění názoru dítěte, vytvoření soudů přátelských dětem, zavedení možnosti dovolání v opatrovnických věcech, zavedení možnosti mimořádného opravného prostředku v neprospěch pachatelů, povinnost soudců vzdělávat se v oblasti dětských práv, pedagogiky a psychologie, pokud budou pracovat s dětmi, učinit opatření pro zabránění sekundární viktimizace dětí, ze strany státu podporovat výchovu a vzdělávání dětí, zavést povinnou registraci novorozenců z domácích porodů, povinné zdravotní prohlídky

7 dětí, vzdělávání zdravotně a mentálně postižených dětí, spolupráce s kraji, městy a obcemi, komplexní řešení problematiky výživného k nezletilým dětem, pěstounská péče, podpora všech typů náhradní rodinné výchovy včetně institucionální, právo dítěte znát svůj biologický původ). - V oblasti aktivních dětských práv se zasadit o možnosti zřizování dětských a mládežnických parlamentů na úrovni škol a obcí možnost legislativního zakotvení, informovanost o participaci mladých lidí (je třeba očekávat, že se do ČR přenese i diskuse o snížení věku pro volební právo - hranice k diskusi pro snížení volebního práva je 16 let, je třeba ujasnit stanovisko). - Vzdělání a výchova vytvoření Národního akčního plánu (Koncepce státní politiky) pro oblast dětí a mládeže, pomoc státu a spolupráce s NNO, podpora volnočasových a vzdělávacích zařízení, pozitivní trávení volného času, jako prevence sociálně patologických jevů, právo na středoškolské vzdělání. 5.3 Otázky k diskusi - Je nutné prodiskutovat zejména s Ústavně právní komisí: ČSSD se zasadí o vytvoření specializovaných soudů zabývajících se opatrovnickými otázkami, aby o citlivých záležitostech týkajících se dětí rozhodovali odborně proškolení soudci a soudkyně. - Je třeba si ujasnit vnitrostranické stanovisko, zda budeme podporovat snížení věkové hranice pro volební právo. 6. Téma 5: INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE A OTÁZEK RODINY A DĚTÍ 6.1 Obecná část Otázkám rovných příležitostí a rodiny je třeba věnovat velkou pozornost. Institucionální zabezpečení této agendy je proto stěžejní. ČSSD si je ovšem vědoma, že v době prioritního řešení ekonomických a sociálních dopadů krize bude problematické zřizovat nový úřad. Na druhou stranu je ovšem třeba vzít v úvahu kritiku mezivládních organizací (Evropská komise, OSN), že ČR nemá orgán, který by prosazoval politiku rovnosti příležitostí a zodpovídal za její implementaci. Stávající roztříštění této agendy mezi několik resortů brání jejímu komplexnímu řešení, a také v ČR neexistuje orgán, který by pomohl řešit konkrétní případy diskriminace. Kromě toho se jedná o problematiku prioritní pro EU a evropské sociální demokracie. Vytvoření speciálního orgánu by také v neposlední řadě umožnilo sociální demokracii určovat společenský diskurs v této oblasti a prosazovat myšlenky evropské sociální demokracie. 6.2 Varianty řešení a. Ustavení samostatného Ministerstva pro rovné příležitosti, lidská práva, otázky rodiny a dětí; b. Jmenování ministra bez portfeje pověřeného touto agendou;

8 c. Jmenování zmocněnce vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, otázky rodiny a dětí d. Ustavení Komise pro rovnost příležitostí (podle vzoru z Velké Británie); e. Ponechání původního stavu průřezová tématika, která prolíná všemi rezorty, gesce MPSV a MŠMT, poradním orgánem je Rada vlády pro rovnost příležitostí žen a mužů. 6.3 Doporučení Vzhledem k výše uvedeným důvodům se přikláníme k realizaci varianty b., c. nebo d. 7. Závěr Politika rovnosti příležitostí je neoddělitelně spojena se snižováním ekonomické a sociální nerovnosti. Pokud má být dosaženo skutečně udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje, musí mít muži a ženy stejná práva a příležitosti ve všech oblastech ekonomiky i společnosti. Zavádění rovnosti příležitostí vyžaduje rovné zastoupení a účast mužů a žen v ekonomice, rozhodovacích procesech, stejně jako ve společenském, kulturním a občanském životě. Jedině touto cestou mohou muži a ženy plně rozvinout své schopnosti, kterých pak může společnost využít ke svému rozvoji. Je třeba, aby se sociální demokracie vnitřně ztotožnila s problematikou, aby prošla vnitřní sebereflexí a otevřenou, třeba i kontroverzní diskusí na uvedená témata. Je naprosto iluzorní se domnívat, že se tématu rovnosti příležitostí ČSSD zbaví či vyhne. Na vládní úrovni budeme muset tuto politiku realizovat. Je třeba si uvědomit, že se jedná o evropskou agendu, jejímiž poltickými nositeli na úrovni Evropy jsou právě sociální demokraté, jejichž nedílnou součástí je ČSSD. Měli bychom se oprostit od stereotypů a obav, které s sebou téma nese. Je nutné téma využít v programu, a to pro oslovení ženské populace a mladých voličů, kteří již nemají problém s genderovou diversitou a stereotypy a tradiční rozdělení rolí již nevnímají tak kontroverzně jako střední a starší generace. Sama výše uvedená témata a předložená řešení mohou vyvolat celou řadu otázek k diskusi, a to nejen uvnitř sociální demokracie, ale i v oslovených cílových skupinách. Otázky k těmto tématům pro výzkum veřejného mínění: Domníváte se, že diskriminace na trhu práce postihuje více jedno z pohlaví a jeké jsou její důvody? Je vám znám pojem feminizace chudoby a co je jeho příčinou? Je správné, aby za stejnou hodnotu práce byla pobírána různá výše platu? Jaká opatření by více prospěla rodinám s dětmi? Co považujete za největší překážky v uplatnění žen na trhu práce? Jak vnímáte nízký zastoupení žen v politice a jak vnímáte opatření na jejich zvýšení? Je dostatečná podpora obětem domácího násilí a dalších násilných činů, které jsou páchány na ženách a dětech? Je o nich dostatečně informována společnost? Jsou podle vás v České republice dostatečně respektována práva dětí?

9 Adresář: Příspěvky do diskuze zasílejte na adresu do všem místním, okresním a krajským organizacím ČSSD - členům stínové vlády a odborným komisím ÚVV - zájmovým organizacím: MDA, SDŽ, KS, církve, vybrané neziskové organizace; - profesním komorám a zaměstnavatelským svazům; - zástupcům médií; - parlamentním politickým stranám; - vybraným vysokým školám; - Ministerstvu práce a sociálních věcí; - Radě vlády pro lidská práva; - Radě vlády pro nestátní neziskové organizace; - Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů; - ČMKOSu a dalším odborovým svazům; Kalendář akcí: doplní vybraná agentura Seznam odkazů: KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R. et al. Práce a péče. 1. vyd. Praha: SLON, ISBN PAVLÍK, P., APPELTOVÁ, M. et al. Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů Praha: Nadace open Society Fund, ISBN Zaostřeno na ženy a na muže. Praha: Český statistický úřad, Úřad vlády ČR, ISBN (Český statistický úřad). ISBN (Úřad vlády ČR). Ženy a muži v datech. Praha: Úřad vlády a Český statistický úřad, ISBN Dokumenty EU, Evropské komise, Rady Evropy.