Farní zpravodaj Velikonoce 2012

Transkript

1 Velikonoce 2012 Římskokatolická farnost Olší Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veškeré zlo, z něhož by člověk mohl a musel mít strach. Nebojte se toho, co jste sami vytvořili (Jan Pavel II.)

2 Úvodní slovo Milí bratři a sestry, farníci a všichni, ke kterým se zpravodaj farnosti Olší u Tišnova dostal. Prožíváme stále postní dobu. Na jejím začátku jsme přijali znamení popela - veřejně jsme dali najevo, že chceme konat pokání a usilovat o lepší život. Asi každý cítíme, že naše úsilí nepřináší vždy takové ovoce, jaké očekáváme. Na začátku postní doby nám náš Pán Ježíš Kristus připomněl, že jako prostředky pokání můžeme využít modlitbu, půst (sebezápor) a dobré skutky (almužnu). Napadlo mě, že bychom mohli najít ve svém životě jednu věc, kterou chceme změnit. Nemusí jich být mnoho, opravdu stačí jenom jedna. Potom je třeba se zeptat: Co já pro tuto věc mohu udělat modlitbou? Co pro to mohu udělat postem? Co pro to mohu udělat dobrým skutkem a jakým? Věřím, že když se o své problémy opřeme modlitbou, postem a dobrými skutky, že tyto problémy povolí - samozřejmě s Boží pomocí. A právě proto i dnes vkládám do vašich rukou a do vašich modliteb všechno to, co mi leží na srdci. Dnes je to zvláště přání, aby se nám povedlo po Velikonocích vrátit do našeho kostela odcizené andělíčky z našeho oltáře. Dále pak všechny akce a slavnosti, které, pokud Pán Bůh dá, budeme moci společně prožít, abychom vše prožívali jako farní rodina a neustále budovali živé společenství, kde si lidé pomáhají, rozumí si, umí si odpustit a nežijí jen sami pro sebe ale pro Boha a pro bližní. Přeji sobě i vám, ať jsou letošní velikonoční svátky, kdy prožíváme s Kristem jeho vítězství na kříži, dobou našich velkých osobních rozhodnutí, dobou, kdy budeme připraveni na přijetí velkých Božích darů. K tomu nám všem každý den vyprošuji Boží požehnání Velikonoce 2012

3 Postní doba Farní zpravodaj Pohodlně si sedněte a na chvilku odložte své starosti. Chtěl bych vám něco říci o lásce. Máte někoho rádi a očekáváte jeho lásku. V tom je naplnění lidského života. Cítíte to také tak? Jestliže ano, pak je důležité dobře porozumět tajemství lásky. V postní době se nám - víc, než kdy jindy - odkrývá velikost Boží lásky v Ježíši Kristu. Její velikost spočívá v ceně, kterou je schopen dát za naše vykoupení. A tou cenou je, že dává SÁM SEBE. Zkuste si to představit: mám někoho rád nebo ráda. Myslím na něj, chci být s ním. Chci mu dát všechno pro to, aby byl šťastný. Dám mu dárek, přinesu jí květinu. Ale zůstanu u ní, když bude nemocná, když se o ni budu muset starat a budu muset obětovat všechny své koníčky, setkávání s přáteli? Budu mu věrná, i když se mu nic nebude dařit a půjde od prohry k prohře? Jak moc budu schopen vzdát se svých plánů, představ a očekávání jen proto, abych učinil druhého šťastným? A dám za něj život, i když mě zradí, nebude o mě stát, bude chtít žít podle svého a v okamžiku zapomene na vše, co jsem pro něj kdy udělal? Obětuji svůj život za někoho, komu to bude lhostejné a ještě se mi bude do očí vysmívat? Každý si v duchu přiznejme, že naše sebeláska možná vítězí častěji a snadněji, než bychom si přáli. A co dělá milující Bůh? Z lásky ke mně na sebe bere všechny moje zrady, mou ukrývanou pýchu, pro kterou nechci vidět, co ode mne žádá. Protože právě hledání toho, co ode mě očekává Bůh, je někdy obtížné, volím pro sebe buď snadnější cesty, nebo se po jeho vůli přestávám ptát úplně. Postní dobou prozařuje postava milujícího Pána, který se z lásky k nám zříká sám sebe a bere na sebe všechno, čím jsme porušili lásku vůči němu, vůči lidem kolem nás i vůči sobě. A nabízí nám svou blízkost. V ní máme získat sílu k přemáhání strachu a k pravdivému pohledu do vlastního nitra. Máme možnost obnovit všechny vztahy lásky, které prožíváme. - Nebojme se toho! Prosím za každého z vás, abyste se o to pokusili a aby vám to v souvislosti s velikonočními svátky přineslo radost a pokoj. Z knihy Mons. Vojtěcha Cikrleho: Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího Velikonoce

4 Ježíš Kristus je král Co si vybavíte, když slyšíte slovo král? Pohádkového krále, karetního, filmového, krále komiků, krále diskoték a možná ještě spoustu jiných. Být králem znamená mít světskou moc, území, armádu, žezlo... Taky svobodu, protože král není závislý na libovůli někoho jiného. Nějaká taková byla i představa Piláta, před kterým Pán Ježíš prohlásil, že je skutečným králem. Pro Piláta bylo ovšem nepochopitelné, jak toto někdo může tvrdit a nemít žádnou z těchto zdánlivě nezbytných královských rekvizit. Jenže právě tyto rekvizity jsou znaky králů a vládců, jejichž panování je limitováno několika roky či desetiletími, zatímco to Kristovo trvá věčně. Je to království, za kterým stojí Bůh. Království pravdy a života, svatosti a milosti, spravedlnosti, lásky a míru. Ježíš je Král králů, Pán pánů, všemohoucí, vševládný, ale zcela jinak, než bychom čekali, jinak než triumfem. Stal se králem svou poslušností vůči tomu, co chtěl jeho Otec, a pokorou, se kterou přijal záměr vykoupení. I my jsme vyzýváni, abychom ho následovali, abychom se kvůli němu nebáli ponížení, abychom se nebáli zřeknout sami sebe, svých plánů, představ, svých věcí. Ježíš říká: Moje království není z tohoto světa. Není vydobyto nějakým vítězným povstáním, ale je darováno. Darováno právě skrze poslušnost. Často jsme svazováni tím, co chceme sami, bez Krista. Jsme svazováni ve svém smýšlení a jednání, svým životem, v němž toužíme po svobodě, která ale záleží jen na nás samotných. To je můj problém...! Je to moje věc! říkáme. Co na to Kristus? Vzdej se všeho. I sebe, i své svobody. A až to uděláš, potom teprve budeš svobodě blízko. Bude ti darovaná. Zní to zvláštně, viďte? Ale on hojností a dary nadmíru zahrnuje právě ty, kteří za ním přicházejí, když všechno opustili. Ježíš Kristus je skutečný král. Král Vesmíru a světa, ale i tvého života. Je jím natolik, nakolik ho za krále uznáš. Chce být vědomým Králem tvého probuzení a vstávání, Králem ranní modlitby i snídaně, pobytu ve škole i přestávek, Králem tvého studia i přípravy na povolání, Králem Tvého smýšlení, mlčením, mluvení i uvažování o tom, jakým způsobem chceš v životě pomáhat druhým, Králem všech tvých vztahů, tvých dopisů, tvých her, tvých zájmů, tvého usínání Velikonoce 2012

5 Při posledním soudu se ukáže, že svět se proměňoval k lepšímu pouze činy lásky a ničím jiným. Na konci života zjistíme, že cenu má jen to, co jsme vykonali z lásky ve službě Krista Krále. Tento svátek by nám měl být posilou k přijímání práce pro Boží království. Je jím skutečně i pro tebe? Modlím se za to, aby byl a aby ses mohl spolu s ním stát požehnáním pro druhé. Mons. Vojtěch Cikrle Liturgické okénko Určitě jste si všimli, že různá období, která prožíváme během roku v liturgii, se pravidelně opakují. Tato období společně vytvářejí celek, kterému říkáme liturgický rok. Má stejný počet dní, jako rok kalendářní (365). Od tohoto roku se ale v mnohém liší. Začátkem kalendářního roku je 1. leden, kdežto u roku liturgického je to pohyblivé datum 1. neděle adventní, tedy 4 týdny před Slavností Narození Páně. Vrcholem liturgického roku je Triduum (Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota) zakončené Velikonoční nedělí Zmrtvýchvstání Páně. Jako v občanském roce nacházíme určitá období (jaro, léto, podzim a zima) tak i liturgický rok sestává z několika období. Zde nabízíme jejich stručný přehled. Průběh Liturgického roku Liturgický rok začíná 1. nedělí adventní, která připadá na přelom listopadu a prosince. Po adventu následují Vánoce, které vrcholí slavností Zjevení Páně a slavností Křtu Páně. Potom poprvé nastává neutrální doba, nazvaná liturgické mezidobí. Popeleční středou začíná 40denní příprava na Velikonoce zvaná Postní doba. Ta vrcholí Svatým týdnem a Velikonočním triduem vrcholem celého křesťanského slavení, slavností Zmrtvýchvstání Páně. Následujících 50 dní trvá Doba velikonoční, která kulminuje slavnostmi Nanebevstoupení Páně a Seslání Ducha Svatého neboli Letnicemi. Po Letnicích nastává znovu dlouhé mezidobí. To ukončuje opět až začátek Adventu coby začátek dalšího církevního roku. Velikonoce

6 Advent Advent (z lat. adventus příchod) je začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. Liturgická barva doby adventní je fialová. Vánoce Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. U nás je za počátek Vánoc považován Štědrý den (24. prosinec), coby předvečer samotné slavnosti. Vánoce tedy pro křesťana znamenají oslavu počátku našeho vykoupení. Liturgická barva doby vánoční je bílá. Liturgické mezidobí Pokud církev právě neslaví zvláštní období liturgického roku, jako např. advent, postní dobu ap., jedná se o tzv. "liturgické mezidobí" či "dobu během roku", jež se skládá ze 34 týdnů a obsahuje množství jednotlivých svátků a slavností. První část liturgického mezidobí začíná Svátkem Křtu Páně (neděle po 6.lednu) a končí popeleční středou. Druhá část vyplňuje období od Slavnosti Seslání Ducha Svatého do začátku nového liturgického roku (1.neděle adventní). Obsahem doby během roku" je líčení veřejného působení Páně. Právě zvláště do této doby jsou umístněné mnohé další liturgické svátky a slavnosti. Liturgická barva mezidobí je zelená. Postní doba Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. Je to období vnitřního ztišení. Liturgická barva postní doby je fialová. Toto období začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem (to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých Velikonoce 2012

7 Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Bylo to kolem roku 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví. V křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Český název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "Velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého - Letnicemi. Liturgická barva této doby je radostná bílá, podobně jako o vánocích. Liturgický rok je školou křesťanského života. Ale nejen to. Kristus v něm zpřítomňuje novým, svátostným způsobem velikonoční tajemství, takže věřící z něho jako z pramene čerpají milost. Liturgický rok rozhodně není jenom prázdným vzpomínáním na historické postavy a události, ale je zpřítomněním těchto událostí pro křesťana. Je nabídkou církve pro určitou dobu, ke stále více hlubšímu prožití všech důležitých okamžiků Boží záchrany člověka jeho věčné spásy. Velikonoce

8 Pozvánka Missa Chrismatis Mši svěcení olejů (missa chrismatis), která se koná na Zelený čtvrtek v katedrále a otevírá velikonoční třídení, koncelebruje biskup se svými kněžími. Tato bohoslužba, při níž se světí tři různé oleje, je projevem jednoty kněží s jejich biskupem, v jediném Kristově kněžství a službě. Loni se poprvé společně účastnili této slavnosti i věřící z farností Dolní Loučky, Žďárec a Olší u Tišnova. Pro mnohé z nich byla tato slavnost hluboce oslovující a získali tak nezapomenutelný duchovní zážitek. Proto Vás i tento rok chceme co nejsrdečněji pozvat na Zelený čtvrtek do naší brněnské katedrály sv. Petra a Pavla. Začátek slavnosti je v 9:00 hod. odjezd od fary v Dolních Loučkách je ráno v 7:45 hod, předpokládaný návrat ve 12:30 hod. Přihlásit se je možné u pana faráře do neděle Zelený čtvrtek v Katedrále sv. Petra a Pavla v Brně Velikonoce 2012

9 Svatý Jiří Farní zpravodaj Svatý Jiří (staročesky Juří) byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka, který byl uctíván jako mučedník. Východní církve jej označují jako megalomartyra, velemučedníka. Je jedním ze čtrnácti svatých pomocníků. Je zvěčněn v legendě o sv. Jiří a draku, je patronem Anglie, Černé Hory, Etiopie, Gruzie, Kanady, Katalánska, Řecka, Srbska, měst Istanbulu, Lublaně, Moskvy a také mnoha profesí, organizací a nemocných lidí. Sv. Jiří je také patronem skautů, jeho svátek 24. dubna je jeden ze dvou velkých skautských svátků (druhým je 22. únor). V některých zemích se svátek svatého Jiří slaví 23. dubna. Svatý Jiří, i přes to, že není zmiňován v žádných historických dokumentech, je pokládán za významnou historickou osobnost. První zmínky o něm pocházejí z 5. století. Rozsáhle o něm referuje Zlatá legenda ze 13. století. Z důvodu nedoloženosti byl v roce 1969 vyňat z katolického Všeobecného kalendáře, ale v roce 1975 byl opět navrácen. Podle legend, se Jiří narodil v křesťanské rodině kolem roku 270 n. l. v Kapadokii, dnešním Turecku. Jeho otec pocházel také z Kapadokie a sloužil jako důstojník v římské armádě. Jeho matka byla z Lyddy (Lýdie), Palestina (dnešní Lod, Izrael). Jako vdova se po čase se svým synem vrátila do svého rodného města, kde mu poskytla vzdělání. Mladý Jiří vstoupil po vzoru otce do armády brzy po dosažení dospělosti. Dokázal být dobrým vojákem, a proto byl povyšován. Po svých dvacetinách obdržel titul Tribuna a následně se stal rytířem. Tou dobou byl umístěn v Nikomédii jako člen osobní stráže římského císaře Diokleciána. V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiřímu bylo nařízeno účastnit se perzekucí, ale namísto toho se Jiří přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Rozzuřený Dioklecián ho nechal mučit za zradu a poté nařídil popravu. Po různých mučeních, např. trháním kolem s hřeby, byl Jiří popraven stětím před Nikomédijskou obrannou zdí 23. dubna 303. Tento skutek přesvědčil císařovnu Alexandru a pohanského kněze Athanasia k přestoupení ke křesťanství. Jeho tělo bylo navráceno do Lýdie na pohřeb, kam mu brzy začali chodit vzdávat úctu křesťané jako mučedníkovi Velikonoce

10 POŘAD BOHOSLUŽEB O VELIKONOCÍCH V NAŠICH FARNOSTECH DOLNÍ LOUČKY ŽĎÁREC OLŠÍ KVĚTNÁ NEDĚLE 9:00 10:30 7:30 ZELENÝ ČTVRTEK 17:00 17:00 18:00 VELKÝ PÁTEK 17:00 17:00 18:00 BÍLÁ SOBOTA 20:30 20:00 20:30 VELIKONOČNÍ NEDĚLE VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ 9:00 10:30 7:30 7:30 8:30 - Na Květnou neděli začíná mše svatá slavnostním průvodem, který je připomínkou Ježíšova slavnostního příchodu do Jeruzaléma. Tento den se žehnají kočičky, které v našich zemích nahrazují palmové ratolesti, které lidé Ježíšovi pokládali na cestu. Proto prosíme abyste si tuto neděli na mši svatou s sebou přinesli kočičky. Ty Vám budou v úvodu mše svaté požehnány. Bohoslužbám o Velikonocích ve farnosti Žďárec bude předsedat P. Václav Slouk, kanovník a P. Daniel Bořkovec, kaplan, oba z farnosti Brno - sv. Jakub a ve farnosti Olší P. Jaroslav Rychlý. Na Bílou sobotu budou v průběhu dne otevřeny kostely, aby se věřící mohli přijít poklonit k Božímu hrobu. Prosím také, aby si vzali na starost stráž u hrobu (papír na zapsání bude v sakristii) Velikonoce 2012

11 PŘÍLEŽITOSTI K VELIKONOČNÍ SVATÉ ZPOVĚDI DOLNÍ LOUČKY ŽĎÁREC OLŠÍ PÁTEK :30 16:00 SOBOTA :00 12:00 - NEDĚLE :00 18: V těchto termínech budou k dispozici 3 kněží! Mimo to je po celý rok příležitost ke svaté zpovědi před každou mší svatou a kdykoliv na požádání. Rád navštívím i staré a nemocné. Je třeba mi o nich pouze říci. V případě potřeby je možné si dohodnout i osobní setkání s knězem na faře. Jsme posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: smiřte se s Bohem. S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. (2 Kor 5,20) Velikonoce

12 Církevní restituce V poslední době se téměř každý z nás setkal s nějakou informací o církevních restitucích, ať už v televizi, rozhlase nebo novinách. Mnozí lidé se ptají proč vůbec vracet majetek církvím, nezřídka se setkáme i s názorem já do kostela nechodím, tak proč mám na církve přispívat, ať to platí ti, kdo do kostela chodí. Před několika lety byl v pořadu Před půlnocí na ČT24 hostem Mons. Jan Graubner a od moderátora dostal otázku proč se církev snaží o vrácení majetku. V odpovědi přirovnal církev k rodině, která potřebuje na svoji obživu získávat nějakým způsobem prostředky. Nejenom být závislá na darech nebo na sociálních dávkách. K tomu, aby bylo možno zajistit život církve je třeba mít prostředky, které to umožní. Je třeba si uvědomit, že církev nejsou pouze farnosti, kostely, kláštery ale existuje také církevní školství, nemocnice, charita. O co tedy v církevních restitucích jde? Církevní restituce jsou jednou ze součástí širších státních aktivit, které jsou souhrnně někdy také nazývány náprava křivd vzniklých v době komunismu. Tyto aktivity zahrnují také například finanční odškodnění za křivdy učiněné osobám s odlišnými politickými názory v rámci jejich věznění, nebo majetkové křivdy z důvodu zabavení movitého i nemovitého majetku ze stejných důvodů. Postupně k nápravám těchto křivd dochází od roku 1990 s výjimkou těch křivd, kterých se komunistický režim dopustil vůči církvím a náboženským společnostem. V této oblasti byl v roce 1990 a 1991 vrácen majetek pouze v malém rozsahu řeholním řádům a kongregacím a také obdobně v malém rozsahu arcibuskupství olomouckému, aby tyto církevní subjekty mohly vůbec začít s obnovou své normální činnosti. V současné době se stát snaží tu rozhodující část církevních restitucí dokončit, aby mohlo být dosaženo úplného normálního právního vztahu mezi církvemi a náboženskými společnostmi na jedné straně a státem na straně druhé. Nyní jsou církve určitým způsobem závislé na státu. Nejenom katolická ale i další církve se starají o majetek který jim v tuto chvíli patří jako jsou kostely, fary, atd. Zajištění financování provozu a údržby tohoto majetku je na nich, což Velikonoce 2012

13 je bez dalšího majetku, ze kterého by bylo možno získávat prostředky na provoz obtížné. Na druhou stranu stát hradí platy duchovních (a to duchovních ze všech církví), a to jako náhradu za výtěžek ze zabaveného majetku. Což po dokončení církevních restitucí odpadne. Dosavadní nedokončení církevních restitucí negativně působí nejen na činnost církví a náboženských společností v našem státě ale také na možnosti řešení mnohých problémů ve veřejné správě na příklad při řešení rozvoje obcí (zablokování pozemků, s nimiž nelze nakládat). Pochopitelně nedokončení církevních restitucí vytváří také problémy i v rámci mezinárodních vztahů České republiky s mnohými demokratickými státy. Jaké jsou zkušenosti s církevním restitucemi v zahraničí? Ve všech dnešních státech bývalého Rakouska-Uherska, které sdílí stejnou historii církevního majetku, je uznáno vlastnictví církví. Například Slovensko, Maďarsko a Slovinsko již mají vrácení původního církevního majetku vyřešené. Jistě by k vypořádání nedošlo, kdyby se jiné země domnívaly, že církve majetek nevlastnily. Věcnou podstatou dokončení církevních restitucí je dořešení majetkového vyrovnání státu s církvemi, jako náprava křivd vzniklých v době komunismu, tedy po dni Majetek, který má být v restituci církvím vrácen lze rozdělit do tří skupin: lesní půda, zemědělská půda (včetně vodních ploch a ostatních ploch) a zastavěné plochy (pozemky na kterých jsou a nebo do byly církevní objekty). Celkové vrácení má být řešeno dvěma způsoby: částečně v naturální podobě (půda, pozemky, objekty) a částečně ve finanční podobě (vyplácení určité renty státem po stanovenou dobu). Tím by mělo tedy dojít k oddělní církve do státu. Toto osamostatnění a vyrovnáním je spojeno i se změnou současného ekonomického zajišťování funkcí církevních institucí (na příklad platů duchovních kněží). To ale pro církve přináší potřebu se dobře připravit organizačně i personálně na novou situaci zaměřenou na problematiku samostatného zajišťování zejména ekonomických zdrojů pro možný výkon svých funkcí v současné i budoucí společnosti našeho státu. Známá skutečnost, že právě řešení církevních restitucí, na rozdíl od jiných restitucí (u fyzických a právnických osob), vyvolává v ČR tolik rozporných názorů, lze přičíst statisticky ověřenému zjištění, že právě církevní restituce nemají většinovou podporu ve veřejnosti. K tomu, mimo jiné, přispívají Velikonoce

14 i záměrně zjednodušované a někdy i nepravdivé informace na příklad o historických aspektech vzniku církevního majetku ( i když navrhované řešení nejde před datum ). Církevní restituce jsou složitým problémem, poněvadž se jedná o větší objem majetku, který má být vrácen. K tomu negativně přispívá i rozsah devastace tohoto majetku v důsledku jeho nehospodárného používání v době komunismu. Řešení tohoto problému vyžaduje vyvážený konsensus mezi církvemi a státem. Toto řešení však konečně vytvoří a potvrdí zásadní státní závaznost: majetkové vlastnictví je v našem národě nedotknutelná jistota! Ing. Jaromír Schneider, Ing. Radomil Mašek Adopce na dálku Adopce na dálku je možnost, jak mohou křesťané bohatších zemí (mezi něž patříme i my) přispívat těm našim bratřím a sestrám, kteří dnes naši pomoc potřebují a sami si pomoci nemůžou. Jedná se hlavně o země, kde je veliká chudoba, kde děti pro nedostatek hmotných prostředků nemohou navštěvovat školu a zůstávají tak celý život negramotné, bez lepší možnosti sehnat nějakou práci. Je tomu tak proto, že jejich rodiče nemají na zaplacení školného, školních pomůcek, internátu,, ale také proto, že děti již od mladého věku musí svým rodičům pomáhat pracovat, aby uživily celou rodinu. Rok 2012 je v naší farnosti rokem zkušebním. Snažíme se zjistit, zda by naše farnost byla schopná vybrat potřebnou částku. Vzadu v kostele se nachází malá pokladnička označená ADOPCE NA DÁLKU. Během celého roku lze do této pokladničky vhodit jakýkoliv příspěvek, který bude určen pro toto dílo. Podkud se nám v průběhu letošního roku podaří vybrat potřebnou částku (5.000 Kč), pak se od roku 2013 do Adopce na dálku zapojíme. V případě, že vybraná částka nedosáhne potřebné výše, bude vybraná částka převedena na provoz naší farnosti Velikonoce 2012

15 Internetové stránky Farní zpravodaj V průběhu měsíce března byly do zkušebního provozu uvedeny internetové stránky našich farností. Jako kompromisní řešení byla zvolena doména Důvodem, proč se stránky nejmenují podle jednotlivých farností je to, že základ stránek tvoří část, která je společná pro všechny tři farnosti. Kromě základních údajů o farnostech se zde nachází např. informace o udělovaní svátostí, kontakty a odkazy na další internetové stránky (např. Biskupství brněnské, Televize Noe). Další částí nabídky ve společné části je rozcestník na stránky věnované jednotlivým farnostem. Internetové stránky farnosti Olší nás informují o naší farnosti. V části Farnost se nachází základní údaje o farnosti, část Historie bude obsahovat stručnou historii Zřejmě nejnavštěvovanější stránkou bude Týdenní pořad bohoslužeb, ohlášky, která obsahuje ohlášky na aktuální týden. Stránka Dění ve farnosti je určena pro aktuální akce jako je např. Křížová cesta nebo Setkání nad Biblí. Velikonoce

16 Stránka Farní zpravodaj obsahuje archiv farních zpravodajů, stránka Fotogalerie bude obsahovat fotky z akcí, které v naší farnosti proběhly. Informace o ekonomické radě farnosti nalezneme v části Ekonomická rada. Jednou z činností, které se naše farnost věnuje je adopce na dálku. Této činnosti je věnována samostatná stránka. Internetové stránky jsou nyní ve zkušebním provozu. Některé stránky nebo jejich části nejsou ještě připraveny, proto se zde nachází text Stránka se připravuje. Možná se ptáte proč internetové stránky farnosti, k čemu je potřebujeme, k čemu je to dobré. Doba se mění a vznikají stále nové a nové věci. V dnešní době většina lidí hledá informace na internetu. Když se podíváme například na nalezneme zde rozcestník farností a při pohledu např. na Tišnovské děkanství zjistíme, že většina farností již internetové stránky má. Spuštěním zkušebního provozu internetových stránek naší farnosti se zařazujeme mezi ně. Budeme rádi za každý váš návrh nebo připomínku, která pomůže naše stánky zdokonalit Velikonoce 2012

17 Co je nového Farní zpravodaj Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem V sobotu před Květnou nedělí se mohou jako každý rok setkat mladí se svým biskupem. Setkání začne v 8.30 v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně a vyvrcholí v odpoledních hodinách mší svatou. Liturgický průvod vychází z Petrova 8. Setkání se ponese v duchu motta Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se (Flp 4, 4). Podrobnosti k setkání naleznete na Žďárské pašijové hry aneb Co se stalo s Ježíšem? Žďárskou pašijovou hru Co se stalo s Ježíšem pořádá žďárská římskokatolická farnost v přírodním areálu na Libušíně ve Žďáře nad Sázavou. Celkem 250 amatérských herců po náročné přípravě předvede a prožije svůj velikonoční pašijový příběh pro tisíce diváků. Dětský areál v sídlišti Libušín ve Žďáře nad Sázavou v úterý ve hodin opět ožije dva tisíce let starým příběhem o životě, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do samotné pašijové hry jsou zapojeny všechny věkové skupiny farníků jak od sv. Prokopa, tak z farnosti Nanebevzetí Panny Marie. Nejmladšímu účastníku je sotva rok a nejstarším účastníkům již bylo osmdesát let. Příprava i samotná realizace představení je pro všechny účinkující hlubokým duchovním zážitkem a prožitím Ježíšova života. Jeden den na Petrově Ve čtvrtek od do proběhne akce Jeden den na Petrově. Tato akce se poprvé konala v roce 2010, a podle plánu by se měla uskutečnit jednou za dva roky. Cílem akce Jeden den na Petrově je umožnit dětem navštěvujícím náboženství setkání s otcem biskupem, návštěvu katedrály, areálu Petrova i jeho okolí, zážitek společenství při mši svaté a při tematicky zaměřených hrách. Téma letošního setkání bude,,bible a její postavy. Velikonoce

18 Diecézní pouť ministrantů se uskuteční diecézní pouť ministrantů na Vranov u Brna. Ministranti jednotlivých děkanství přijedou v určený čas na vybraná místa vyznačená na mapě, kde je budou čekat pořadatelé. Po krátkém přivítání vyjdou na určené trasy se soutěžními úkoly na téma sv. Cyril a Metoděj, budou je doprovázet pořadatelé. Trasy povedou převážně lesními cestami v kopcovitém terénu o délce cca 7 km. Po příchodu na Vranov bude připraveno občerstvení. Naše farnost, která patří do děkanství Tišnovského, má sraz v 8.45 na Lipovce u kostela sv. Cecílie. Vyvrcholením pouti bude mše svatá s otcem biskupem Vojtěchem Cikrlem ve 14:30 hodin v kostele Narození Panny Marie. Pouť budeme společně obětovat za nová kněžská povolání a povolání k zasvěcenému životu. Pro případné zájemce pojede po ukončení mše svaté autobus z Vranova k nádraží do Brna-Králova Pole. Farní tábor, ministrantský tábor v Arcibiskupském kněžském semináři Farní tábor, který se pro děti z našich farností konal v minulých letech, se v letošním roce z našich farností neuskuteční. Důvodem je zrušení místa pastorační asistentky, která farní tábor v minulých létech připravovala. Pokud by byl mezi rodiči o farní tábor zájem, pokud by se v našich farnostech našli dobrovolníci, kteří by s přípravou a konáním farního tábora pomohli, mohl by se farní tábor v příštích letech znovu uskutečnit. V letošním roce mají děti možnost navštívit ministrantský tábor v Arcibiskupském semináři v Olomouci, který se koná od 9. do Je určen pro ministranty od 11 let. Připraveny jsou výlety, hry, soutěže, duchovní program, modlitba, mše svaté, duchovní slůvko a pobyt v přírodě. Bude přítomen kněz otec Jiří Kupka. Cena je 740 Kč. Kontakt a přihlášky: bohoslovec Jakub Tůma, jakub.j.tuma@gmail.com. Setkání nad Biblí Pravidelně jednou za 14 dní, ve středu v 15.30, se v sále na faře v Dolních Loučkách koná setkání nad Biblí. Účastní se jej cca 10 farníků. Setkání trvá hodinu, během které se věnujeme jednotlivým knihám v Bibli. Nyní je to kniha Ester. Nejbližší setkání nad Biblí bude ve středu 28. března 2012 (tento den výjimečně až v 16.00) Velikonoce 2012

19 Plánované akce Farní zpravodaj Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem Žďárské pašijové hry aneb Co se stalo s Ježíšem? Zelený čtvrtek Missa Chrismatis Poutní mše svatá: sv. Jiří Místo Datum katedrála v Brně přírodní areál na Libušíně ve Žďáře nad Sázavou katedrála v Brně kostel Olší Farní výlet pro děti Slovensko Farní den (Dolní Loučky, Olší) farní zahrada Dolní Loučky Jeden den na Petrově katedrála v Brně První svaté přijímání kostel Žďárec Diecézní pouť ministrantů Vranov u Brna První svaté přijímání kostel Olší Farní den, požehnání varhan kostel Žďárec Poutní mše svatá: sv. Petr a Pavel kostel Žďárec O všech plánovaných akcích budete v ohláškách na týden vždy včas a podrobně informováni. Velikonoce

20 Murphyho zákony Zasedací pořádek v kostelích Zákon ucpaného vchodu: Největší koncentrace věřících bývá vzadu v kostele, kde hermeticky ucpávají prostor kolem hlavního vchodu. Na výzvu celebranta, že je vpředu místa dost, zásadně nereagují. Dodatek k zákonu ucpaného vchodu: Kromě oblasti vchodu jsou obzvlášť vyhledávaná místa za sloupy, v postranních kaplích a na kůru za varhanami, zřejmě v duchu hesla z desatera mladého strážce hranic: Vidět, ale nebýt viděn! Rezervace míst k sezení v kostele Marphyho zákon prázdných kostelů: Pravděpodobnost, že jste někomu zasedli místo, je nepřímo úměrná průměrnému počtu návštěvníků daného kostela. Jinými slovy, tato pravděpodobnost je tím větší, čím méně lidí chodí v daném kostele na bohoslužby. Pravidlo zašpuntované lavice: Na okraji lavice obvykle sedí osoba zvaná špuntovka, obvykle z každé strany jedna, takže střed lavice zůstává prázdný. Trestní řád tzv. podprdelníčků : Na vyšívané polštářky zvané podprdelníčky zásadně nesedat, neboť v sobě ukrývají časovanou minu. Dříve či později nad vámi zahřmí osudová slova: Kdo mi to sedí na mém polštářku?! Murphyho zákon překážení v kostelích: Ať si v cizím kostele stoupnete, kam chcete, zanedlouho tam budete někomu nebo něčemu překážet. Z knihy Murphyho zákony o církvi, Tomáš Marný z Bludovic Velikonoce 2012