Ústav evropské etnologie. Etnologie. Předvánoční a vánoční čas na vesnici v minulosti a dnes na příkladu obce Prštice Bakalářská diplomová práce

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Etnologie Ilona Daňková Předvánoční a vánoční čas na vesnici v minulosti a dnes na příkladu obce Prštice Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Daniel Drápala, Ph.D. 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Brno, 30. listopad 2009 Podpis autora práce

3 Děkuji PhDr. Danielu Drápalovi, Ph.D. za hodnotné rady a připomínky, kterými moji práci provázel. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům za informace, které mi pomohly tuto práci dokončit.

4 OBSAH 1. Úvod Prštice Advent a Vánoce Návštěva kostela v předvánočním období Ţivot předvánočních Prštic Sv. Mikuláš Mikulášské besídky v obci Vánoční zpívání Proměna vnímání předvánoční a vánoční doby z informací respondentů Stravovací zvyklosti v období předvánočním a vánočním Vánoční výzdoba Průběh Vánoc Štědrý den Boţí hod vánoční Sv. Štěpán Tři králové Závěr Literatura Prameny Seznam informátorů Přílohy... 46

5 1. Úvod Téma bakalářské práce předvánoční respektive adventní čas a Vánoce v obci Prštice jsem si vybrala, neboť pocházím z obce Prštice a zajímala mě proměna vnímání vymezeného období kalendářního roku a potaţmo celé adventní doby v očích místních občanů. Můj zájem se zaměřuje na dvě specifické periody zimního období. Jedná se o dobu předvánoční, termínem rozumím dobu adventní, tedy čtyři týdny před 25. prosincem. Slovní spojení předvánoční čas upřednostňuji před slovem advent, neboť i dostupná literatura a prameny o Pršticích zmiňují hlavně předvánoční dobu. V minulosti je tato doba chápána jako doba klidu v hospodářství doba rozjímání a setkávání se. V průběhu 20. století se význam proměnil a stala se z ní doba shonu a příprav na Štědrý den. Z hlediska výzkumu je nosným a na informace dostatečně bohatý předvečer svátku sv. Mikuláše, tedy 5. prosinec. Druhým obdobím, na které se zaměřuji, jsou Vánoce. Cílem mé práce bylo zmapovat historii, proměnu a současnost doby předvánoční a Vánoc samotných, s ní spojených zvyků a tradicí. Předmětem mého zájmu byly i prvky, které nesouvisejí s obřadní tradicí, ale postupem času se staly součástí předvánočního dění v Pršticích. Kladla jsem si otázku, jak ovlivňuje slavení adventu a Vánoc velké město Brno v blízkosti zkoumané obce Prštic. Jak tuto dobu ovlivnil před z hospodářské vesnice na takřka předměstí velkého města? Pro Brno je příznačný jeho zvláštní vztah mezi vlastním vnitřním městem a prstenci okolních předměstských částí a vesnic v jeho širším zázemí. Mezi Brnem a okolními vesnicemi vzniká jakési zvláštní pouto. Vesnice v tomto prstenci 1 ztrácely koncem 19. století svůj pravý zemědělský charakter a postupně z nich vymizeli sedláci. Z přistěhovalců do těchto vesnic se stávali dělníci v městských továrnách a ve vesnicích, kam se přistěhovali, si stavěli domky. 2 Tento vývoj, který zmiňuje a dokládá autorka Helena Bočková ve své studii, lze aplikovat i na Prštice, které svou polohou spadají do zmiňovaného širšího prstence. 1 BOČKOVÁ, Helena: Tendence vývoje sváteční stravy v Brně od počátku 20. století. Český lid 75, 1988, s Tamtéţ. 5

6 Důleţitým bodem je porovnání, jak probíhaly vánoční svátky v minulosti tj. v 1. polovině 20. století, které zvyky přetrvaly dodnes, které naopak postupem času vymizely. Snaţila jsem se zaznamenat děje-li se v obci v době předvánoční a vánoční něco nového, co můţe postupem času přerůst v lokální tradici. Zajímavé je sledovat fenomén dnešních Vánoc a především působení médií na místní populaci. Východisko pro bakalářskou práci představoval terénní výzkum, který jsem realizovala v zimě roku 2008 a na jaře roku Pozornost byla zaměřena na dobu předvánoční tj. adventní, Vánoce a s nimi spojené oslavy v obci Prštice. Výzkum pokračoval rozhovory s vybranými respondenty. Dotazované osoby jsem se snaţila vybrat tak, aby odpovídaly co moţná nejširšímu věkovému rozpětí a byly zastoupeny všechny generace. Velkým pomocníkem ve zkoumané vánoční tématice se ukázal místní Klub důchodců, jehoţ členové velmi ochotně spolupracovali a byli přínosem pro tuto bakalářskou práci. Výzkum jsem zaměřila i na odbornou literaturu, archivní prameny a kroniky, které jsou uloţeny ve Státním okresním archivu v Rajhradě. Pramennou základnu se podařilo rozšířit o cenné ručně psané zápisky místní učitelky paní Růţeny Severové a prštického rodáka pana Karla Mikuláška. Samotný výzkum jsem rozdělila do tří časových období a to sice: období první poloviny 20. století, kde mi byly dokladem zejména archivní prameny a kroniky; dále potom období 60. a 70. let 20. století, kde jsem mohla zapojit jiţ i výpovědi respondentů a v neposlední řadě současnost a jak obec ţije ve vánočním čase v posledních letech. 6

7 2. Prštice Obec Prštice se nachází v jihozápadní části Brněnska západně od Ořechova v přibliţné vzdálenosti 15 km od Brna, v nadmořské výšce 293 m n. m. Svoji zástavbou téměř navazuje na sousední obec Silůvky. Historické jádro vesnice je tvořeno dvouřadou ulicovkou, situovanou podél spojovací komunikace mezi Silůvkami a Střelicemi, v minulosti byla komunikace lemovaná jedním z meandrů potoka Šatavy, později zkráceným umělým průkopem za zámeckou zahradou. 3 První písemná zmínka o obci pochází z roku Jedná se o první nepřímý záznam o existenci Prštic a zároveň dosud nejstarší zjištěnou zprávu o vesnici, kterou přináší do dnešní doby dochovaná listina, sepsaná v skriptoriu oslavanského kláštera 23. října Zmiňovaná písemná památka se řadí mezi tzv. rudíkovské listiny, které dokládají darování patronátního práva kostela v Rudíkově poblíţ Velkého Meziříčí cisterciáckému klášteru v Oslavanech Arnoštem z Rudíkova. Text listiny ukončuje seznam svědků obdarování: moravský komoří Matouš z Černé Hory, brněnský cúdař, tj. soudce, Bravík, pak následují jména Beneda, Bavor a Niţata z Prštic, Ilvík a Maršík ze Šakvic. 5 V obci byly rovněţ nalezeny starší památky, např. kamenné mlaty a mince z doby Václava II. Získané archeologické nálezy tedy dokládají, ţe osada zde jiţ byla před první zaznamenanou zmínkou. 6 Další písemné zprávy o Pršticích a o místních vlastnících přináší aţ zaloţení moravských zemských desek v roce Nejvýznamnější stavbou obce je barokní zámek, který byl původně postaven jako tvrz v 16. století a postupem času přestavěn do dnešní barokní podoby. Počátkem 20. století bylo zámku vyuţíváno jako obydlí zaměstnanců velkostatku a ke skladovacím a hospodářským účelům. Roku 1950 zámek koupila obec Prštice a od roku 1952 zde byly umístěny prostory MNV, knihovna, mateřská škola. Po průběţné rekonstrukci slouţí v nynější podobě zámek jako sídlo Obecního úřadu, mateřské školky, knihovny a poskytuje i prostory ke komerčnímu pronájmu. Mezi další významné stavby v obci se řadí kaple se zvonicí, která má nad vchodem mramorovou desku s vyrytým nápisem: Ke cti a chvále sv. Cyrila 3 DANĚK, Josef ZAPLETALOVÁ, Petra DAŇKOVÁ, Ilona: Prštice v proměnách času. Zlín 2009, s SADÍLEK, Jaroslav: Prštice zámek. Stavebně historický průzkum. Olešnice na Moravě 2002, s DUŠKOVÁ, Saša: Listiny rudíkovské. Časopis Matice moravské LXVIII., 1948, s SLAVÍK, František Augustin: Brněnský okres, Vlastivěda moravská. Brno 2007, s SOkA Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, fond N 106: Kronika obce Prštic od r. 1918, inv. č. 23, s

8 a Metoda postavila obec Prštice Kaplička je patrová s vysokou jehlancovitou střechou. Spisovatel Viktor Kamil Jeřábek, který v Pršticích působil dvacet let jako řídící učitel, se o stavbě zmiňuje v knize Počestná obec Valčice. 8 Zvonička dodnes slouţí své původní funkci a zvoněním oznamuje úmrtí občana Prštic. Východně od zámku je malá kaplička čtvercového půdorysu, která má nad stříškou báni a nad ní řecký kříţek. U kapličky jsou dvě veliké lípy (bývaly čtyři), které nám dokládají, ţe se tu kdysi křiţovaly dvě cesty. 9 Obec si po první světové válce zachovávala průměrný počet obyvatel přes 800 osob, avšak se zavedením ţeleznice do Silůvek se počet obyvatel Prštic zvýšil aţ téměř k jedné tisícovce, díky snadnější dostupnosti Brna. Svůj přibliţný stav si uchoval po celý průběh 20. století. 10 V nynější době počet stálých obyvatel vesnice mírně klesá, přibývá ovšem počet lidí stěhujících se do Prštic z jiných měst a obcí. Zajímavé zjištění se dočteme v prštické kronice z roku Jsou to údaje o počtu obyvatel v Pršticích a dále o počtu věřících v obci: Sčítání lidu v obci V roce 1880 : 503 osob 1890 : 536 osob 1900 : 585 osob 1910 : 627 osob 1920 : 754 osob 1930 : 921 osob Počet obyvatel 921 z toho 455 muţů a 466 ţen. Dle vyznání náboženského: Římskokatolické: 747 osob Československé: 149 osob Pravoslavné: 9 osob Bez vyznání: 11 osob Českobratrské: 4 osoby 8 JEŘÁBEK, Viktor Kamil: Počestná obec Valčice. Olomouc 1909, s SOkA Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, fond N 106: Kronika obce Prštic od r. 1918, inv. č. 23, s SOkA Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, fond N 106: Kronika obce Prštic od r. 1918, inv. č. 23, s

9 saních. 13 V obecním zastupitelstvu v prvním desetiletí 20. století měli dominující danou. 16 Zajímavou reflexi sociálních a ekonomických poměrů nám přináší rukopis paní Evangelické anglikánské: 1 osoba 11 V duchovní správě patřila obec Prštice k farnosti Štikovice (pozdější Tikovice, sloučeny s Ořechovem); Prštičtí mají malou kapli u severo-východního konce obce, tato kaple ovšem slouţí pouze v jarním období k tradiční mši při příleţitosti Jánských hodů, avšak k trvalému přerodu ve svatostánek byla nevhodná. 12 Obec tedy nikdy neměla svůj samostatný kostel a občané docházeli pravidelně do kostela sv. Jiří do Tikovic. Jinak tomu nebylo ani v době adventu, na Štědrý den, půlnoční bohosluţbu (ve 22: ) a 25. a 26. prosince. Cesta je dlouhá asi čtyři kilometry a chodilo se většinou pěšky, majetnější občané v první polovině 20. století jezdili na vozech, při dostatku sněhu na zastoupení selští hospodáři, zbylí dva členové (chalupníci) zastupovali zbývající vrstvu obyvatel. 14 Převáţnou většinu obyvatel obce 15 tvořili sedláci, zbytek tovární dělníci dojíţdějící za prací do Brna nebo Ivančic. Dle dobových zápisů můţeme zjistit, ţe výdělky byly skrovné a pracovaly ţeny i děti. Děti pracovaly sezónně na velkostatku (při sklizni hrášku, při jednocení řepy apod.). Ţeny vypomáhaly, jak bylo třeba např. v kravíně. Deputátníci, tj. dělníci trvalí zaměstnanci místního velkostatku, kteří bydleli v panských bytech umístěných přímo v zámku, měli svou práci určenou a pevně Růţeny Severové, která ve svých zápiscích zachycuje i odchod a příchod obyvatel do vesnice. Zmíněné dělení uvádí pro období 1. polovině 20. století, přibliţně do roku Rozděluje obec na vrstvy dle majetku, přičemţ nejvyšší místo a uznání dle ní zasluhují sedláci. Členění učinila dle výměry polí, velikosti stavení, mnoţství dobytka ve chlévě, ale i podle vlivného a bohatého příbuzenstva. Dále oceňuje pracovitost a píli jednotlivých sedláků a jejich rodin, ale upozorňuje také na to, ţe ti příliš horliví jedinci, se posléze dočkají posměchu zbylých vesničanů. Zmiňuje i hierarchii v obci a oceňuje nejvýše postaveného rolníka, který se po volbách stal 11 SOkA Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, fond N 106: Kronika obce Prštic od r. 1918, inv. č. 23, s SLAVÍK, František Augustin: Vlastivěda moravská: Brněnský okres. Brno 2007, s SOkA Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, fond N 106: Kronika obce Prštic od r inv. č. 23, s SEVEROVÁ, Růţena: Prštice u Brna. Minulost a přítomnost obce. Rukopis, uloţeno na OÚ Prštice, s Přibliţně 60% tvořili sedláci, zbytek se dělil mezi chalupníky a dělníky. 16 SEVEROVÁ, Růţena: c.d., s. 8. 9

10 starostou, 17 jehoţ si všichni váţili, uznávali ho a chodili za ním pro rady a stál tedy nejvýše v hierarchii obce. Obzvláště vyzdvihuje starostovu důvěryhodnost v době válečné, tedy v době první světové války. 18 Po I. světové válce se rozvrţení obce změnilo, přibylo dělníků na ţeleznici a v Brně, zejména v 50. a 60. letech 20. století. 19 Jednotné zemědělské druţstvo bylo v Pršticích zaloţeno roku 1958 a čítalo 32 členy, velká část místních obyvatel tedy pracovala v JZD. 20 Sčítání lidu v obci v následujících letech 1940 : : : : : : : : 890 osob Dle uvedeného sčítání lidu v obci z let můţeme pozorovat mírný vzestup počtu obyvatel po II. světové válce, v 50. a 60. letech 20. století se počet obyvatel dostává aţ k jedné tisícovce a postupně se ustaluje kolem 900 stálých obyvatel. Je tomu tak aţ do dnešních dní. Nárůst obyvatel v letech po II. světové válce můţeme přičíst zvyšující se porodnosti ţen narozených během roku 1945 a po tomto roce. Počet obyvatel v posledních letech mírně klesá. Tento jev můţeme vysvětlit tím, ţe starší obyvatelé postupně umírají a porodnost v obci byla velmi nízká, a teprve v posledních třech letech můţeme zaznamenat pozvolný nárůst porodnosti v obci Prštice. V současnosti obec nemá přesná čísla týkající se přihlášení k víře. 21 Dá se však usuzovat z návštěvnosti místní kaple, kterou nechali prštičtí občané v posledních pěti letech vystavět. Nadále tedy převládá u občanů vyznání římskokatolické, následované Československou církví husitskou. Zástupci mladší generace tj. narozeni v 80. letech 20. století jsou většinou bez vyznání, resp. nehlásí se k ţádné víře. 17 Starostův dům byl v obci Prštice do roku 1939 označován smaltovanou cedulkou s nápisem Radní. 18 SEVEROVÁ, Růţena: c.d., s SEVEROVÁ, Růţena: c.d., s SEVEROVÁ, Růţena: c.d., s Při sčítání lidu v roce 2001 se přibliţně jen 20% občanů přihlásilo k náboţenskému vyznání římskokatolickému. 10

11 V obci v současné době působí následující spolky: Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol Prštice, Myslivecké sdruţení Prštice-Radostice, Kynologický klub Prštice, Klub důchodců, Ekumenické sdruţení občanů Prštice. 22 V minulých letech byl velmi aktivní také Divadelní spolek, který patřil pod Tělovýchovnou jednotu Prštice a který se vysoce podílel na obohacení společenského dění v obci. Za četné návštěvnosti a podpory místních občanů se konaly pravidelné premiéry známých divadelních her oblíbených autorů. Nejinak tomu bylo i v době předvánoční, kdy se hra vybírala tematicky a těšila se největší návštěvě prštického publika. Divadelní spolek ovšem zanikl v roce Spolky, působící v současné době, se významněji podílejí na společenském a kulturním dění v obci. V podstatě jako jediní spolu s obcí a za její podpory organizují výroční slavnosti, plesy a Jánské hody, které přetrvaly do dnešních let. 24 Mezi činitele, kteří se zásadně podílejí na veřejném ţivotě obce, lze započítat i Základní a mateřskou školu Prštice, které jsou činné právě v předvánoční době a pořádají Mikulášské besídky. Dalším významným subjektem, podílejícím se na předvánočním veřejném ţivotě je TJ Sokol Prštice. Tento spolek organizuje kaţdoroční veřejnou Mikuláškou besídku. 25 Současným trend je ovšem nevázat se na spolkové organizace, zájem o členství místních organizacích tudíţ opadá, zejména ze strany mladších občanů, coţ se poté zcela odráţí v aktivitě těchto spolků DANĚK, Josef ZAPLETALOVÁ, Petra DAŇKOVÁ, Ilona: Prštice v proměnách času. Zlín 2009, 158 s. 23 Kronika TJ Sokol Prštice. V majetku TJ Sokol Prštice, uloţeno tamtéţ, s V minulosti se v obci konaly také hody Václavské, tzv. ţenáčské, které zanikli, postupně se ztrácením zájmu mladých párů o účast na hodech. 25 Obecní kronika Uloţeno na OÚ Prštice. Nečíslováno. 26 Obecní kronika Uloţeno na OÚ Prštice. Nečíslováno. 11

12 3. Advent a Vánoce Advent (z lat. adventus příchod) je obecně začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce. Advent začíná na první adventní neděli, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem (tj. čtyři neděle před 25. prosincem). Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Ještě přibliţně do II. světové války je advent, v Pršticích taktéţ uváděn jako předvánoční doba, 27 chápán jako doba hospodářského klidu, doba setkávání se a rozjímání. Délka adventního období se v minulosti pohybovalo různě, většinou od čtyř do osmi týdnů a v průběhu doby se ustálilo na současné týdny čtyři. V této práci ovšem uţívám příhodnější a v dnešní desakralizované době odpovídající termín předvánoční doba. Ta začíná většinou uţ v průběhu listopadu, trvá po celý prosinec. Dá se počítat od skončení rolnických prací, po hodových (posvícenských) oslavách úrody a po poslední kateřinské zábavě 30. listopadu, kdy nastává doba zimního klidu. Od posledních listopadových dnů tedy lidé ţili očekáváním příchodu Vykupitele. 28 Z křesťanského pohledu nastala spolu s adventem doba půstu. Nekonaly se taneční zábavy ani svatby. 29 Vedle náboţensky laděného adventu, jehoţ počátky lze přesně historicky zařadit 30, se k adventu váţe řada obřadů, obyčejů a pověr. 31 Doba vánoční v západní liturgii začíná prvními nešporami svátku Narození Páně (Boţí hod vánoční) a trvá aţ do svátku Křtu Páně včetně. Zahrnuje tyto významné dny: Boţí hod vánoční (den Narození páně, 25. prosinec); svátek sv. Štěpána (26. prosinec); den sv. Jana Evangelisty (27. prosinec); den Mláďátek (téţ betlémských Neviňátek, 28. prosinec); den sv. Silvestra (31. prosinec); den Obřezání Páně (1. leden); na nějţ připadá téţ jeden z mariánských svátků; den sv. Tří králů (6. leden). 32 Štědrý den, tedy 24. prosince si své postavení v liturgii křesťanské církve získal ve 4. století, kdy byly ustanoveny oslavy narození Jeţíše Krista 25. prosince. Význam svátečního večera si 24. prosinec uchoval i po zrušení většiny vigilií. Dle církevních 27 O adventu jako době předvánoční se zmiňuje v kronice Růţena Severová a tento termín je v Pršticích zauţíván více neţ advent. SEVEROVÁ, Růţena: c.d., s FROLEC, Václav a kol.: Vánoce v české kultuře. Praha 1988, s V Pršticích dodrţováno přibliţně do II. světové války. 30 Počátky adventu sahají do 7. století. RICHTER, Klemes: Liturgie a život. Praha 2003, s FROLEC, Václav a kol.: Vánoce v české kultuře. Praha 1988, s VAVŘINOVÁ, Valburga: Malá encyklopedie Vánoc. Praha 2002, s

13 předpisů měl být Štědrý den zasvěcen postu, modlitbám, bdění do půlnočních bohosluţeb a duchovní přípravy na Vánoce. 33 V průběhu 20. století se chápání Vánoc změnilo. V dnešní době se velice často setkáváme s názorem, ţe Vánoce jsou největším svátkem roku. Uvádí se tak na základě příprav na toto období a mnozí lidé je za největší svátky v roce povaţují. Není tomu ovšem tak, alespoň ne v chápání křesťanském. Vrcholem roku z pohledu liturgie jsou Velikonoce a Vánoce se dostávají aţ na druhé místo. 34 Vliv na změnu v chápání předvánoční doby a Vánoc má mnoho činitelů, jedná se o faktor rodinného zázemí, víry, historie a v neposlední řadě také určitý tlak doby. Přesto jsou vánoční svátky, nebo také svátky radosti, klidu a míru spojovány s velkou měrou obyčejů a pověr, které přetrvaly a některé se v dnešní době obnovují. 35 Přibliţně do 50. let 20. století se v Pršticích doba vánoční chápala opravdu jako doba, kdy je zemědělský klid a vykonávají se jen nejnutnější práce. Doba, kdy se obyvatele vesnice setkávali a skutečné Vánoce počínaly 25. prosincem. V komunistickém Československu nastává změna a vytlačování povědomí o křesťanských Vánocích. Po II. světové válce docházelo, zvláště od 50. let 20. století, ke snaze o rozmělnění společenského vědomí pod heslem ideové jednoty vládnoucí komunistické strany a docházelo k soustavnému vědomému vytlačování tzv. přeţitků minulosti tj. křesťanských Vánoc. Jednalo se o projevy individuálních i skupinových hodnot a nastávala i snaha k tvorbě hodnot nových, 36 očištěných od náboţenské tématiky. Ačkoliv byla a je lidová tradice vţdy povaţována za společný jednotící faktor v rodině, příbuzenstvu, mezi sousedy a přáteli, v obci a potaţmo v celé společnosti, docházelo však pod vlivem reţimu a pod heslem náboţenství je opium lidstva k narušování a zjevnému i skrytému potlačování těchto hodnot. 37 Vánocemi, jak jsem se dozvěděla od respondentů, se v dnešní době většinou nemíní pouze doba počínající 25. prosincem (tedy nejdůleţitější bod z hlediska náboţenského) a končící 6. lednem, ale celé údobí předvánoční - adventní a to počínaje 33 BROUČEK, Stanislav JEŘÁBEK, Richard [Eds.]: Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3. svazek, O - Ţ, věcná část. Praha 2007, s RICHTER, Klemens: Liturgie a život. Praha 2003, s ZÍBRT, Čeněk: Veselé chvíle v životě lidu českého. VII. Vánoce. Hoj, ty Štědrý večere. Praha 2006, s Záměna Jeţíška za dědu Mráze. 37 SUKOVÁ, Vlasta: Význam lidové tradice v utváření společenského vědomí po roce Český lid 77, s

14 první adventní nedělí, pokračujíc svátkem sv. Mikuláše. Chápání Vánoc z hlediska dnešního člověka, který nevyznává víru, ale Vánoce slaví, končí dříve neţ Třemi králi. V posledních 20. letech, od roku 1989, dochází k obnovování přetrhaných pout z doby komunistického Československa, tj. například obnovení adventních koncertů a sledujeme nárůst a obnovení zvyků a tradic. Jedná se o zcela spontánní prvek a v počátcích o reakci na komunistické potlačování slavení těchto svátků. 14

15 4. Návštěva kostela v předvánočním období Doba adventu a s ním spojených Vánoc na vesnici v Pršticích byla dlouho očekávanou událostí, ostatně jako na všech vesnicích jiţní Moravy. V období od počátku 20. století, nenalézáme mnoho písemných zpráv nejen o svátcích vánočních, ale potaţmo o dění v obci vůbec. Spoléhat se tedy můţeme pouze na ţijící pamětníky - respondenty, ovšem jedná se uţ o pouze velmi malou skupinku prštických občanů, kteří se narodili ve 20. letech 20. století a jejich nejstarší vzpomínky tak sahají přibliţně do roku Také zápisky v obecní kronice a soukromých denících občanů jsou v této tematice velmi strohé. Zajímavým zdrojem se stala Obecní nebo téţ matriční kniha, která slouţila také jednotlivým starostům jako zápisník, kde si zaznamenávali, pro příslušná období, zajímavé události, přírodní pohromy apod. Právě zde se tedy dozvídáme informace o průběhu doby předvánoční v Pršticích na počátku 20. století. V době předvánoční jezdilo mnoho prštických rodin do kostelů ve městě Brně, díky dostupnosti ţeleznice jim bylo umoţněno se do města dostat poměrně snadno a rychle. Vyuţívali moţnosti adventního období, jednalo se zejména o matky s dětmi, kdy chodili do kostela sv. Tomáše a sv. Jakuba na ranní adventní bohosluţby. 38 Při tomto rodinném zvyku dostaly děti moţnost poznat a navštívit nejbliţší město. Na tomto fenoménu můţeme pozorovat, ţe většina obyvatel obce byla vysoce věřící a své děti vychovávali opět v křesťanské víře. Tento úkaz později v průběhu 60. let 20. století upadá a počet věřících se sniţuje. 39 Do Ořechova Tikovic na adventní a vánoční bohosluţby 40 se dojíţdělo po celý průběh 20. století aţ do roku V roce 1989 byla pro prštické občany na zámku v Pršticích vyčleněna místnost, která měla nahrazovat kostel a kde se konaly sváteční obřady a pravidelné sobotní bohosluţby. Bohosluţby obstarával farář, pod jehoţ duchovní správu obec patří a jednalo se opět o ořechovského faráře. Improvizovaná kaple pojala přibliţně 60 lidí. Teprve v roce 2000 se počalo, nejprve z veřejné sbírky, později za přispění soukromého investora, stavby kaple nové vedle hřbitova, která by slouţila všem prštickým občanům, nejen k pravidelným bohosluţbám, ale i pohřbům a svatbám. Po zdlouhavých řízeních a změně zastupitelstva, které nepřálo stavbě, bylo budování kaple na čtyři roky zcela pozastaveno. A teprve s nástupem nového obecního 38 Místní zvyk dokumentuje pan Karel Mikulášek ve svých osobních zápiscích. MIKULÁŠEK, Karel: Prštice. V osobním vlastnictví pana Karla Mikuláška ml., s O úpadku religiozity pojednává kapitola v osobních záznamech Mikuláškových. 40 Nejednalo se jen o vánoční bohosluţby, ale i o kaţdodenní mše. 15

16 zastupitelstva v roce 2006 byla kaple dokončena a roku 2008 slavnostně vysvěcena. V dnešních dnech tedy konečně mají prštičtí občané vlastní kapli, kde probíhají veškeré bohosluţby. 41 Vznikl vlastní kaple v Pršticích, ovšem neznamenal nárůst věřících v obci a nárůst návštěvnosti kostela v průběhu adventní doby. Kaple je vyuţívána v adventním období na pravidelné sobotní bohosluţby a o Vánocích na sváteční bohosluţbu 25. a 26. prosince. Na Štědrovečerní půlnoční bohosluţbu se stále dojíţdí do Ořechova. 41 DANĚK, Josef ZAPLETALOVÁ, Petra DAŇKOVÁ, Ilona: Prštice v proměnách času. Zlín 2009, 158 s. 16

17 5. Život předvánočních Prštic Mezi tradice a zvyky v předvánočních Pršticích byly v průběhu 20. století zařazeny i jevy, které nemají mnoho společného s obřadní tradicí. Např. se jedná o Soutěţ o sněhového muţe a hokejové turnaje. Jejich kolektivní ráz však přispívá k tomu, ţe se v předvánočním období staly nedílnou součástí ţivota v Pršticích. V obci probíhají i tradiční Mikulášské besídky a vznikl nový fenomén Vánočního zpívání. Tradiční struktura výročního obyčejového cyklu je tedy rozšiřována o nové prvky, které mohou přetrvat, kdyţ staré tradiční obřady a obyčeje v Pršticích zanikly. Místní škola započala v letech nově vzniklé Československé republiky, tj. ve 20. letech 20. století v mnohých akcích, z nichţ některé se dochovaly a tradují dodnes, jako výše zmiňovaná besídka, a některé ustaly a bohuţel se neujaly. U zdejších obyvatel a ţáků školy a přetrvala jen Vánoční slavnost. 6. a 10. prosince 1904 pořádal učitelský sbor žákům vánoční slavnosti za četného účastenství rodičů a přátel školy. Předneseny byly krásné koledy a vánoční básně. Některým žákyním z Radostic rodičové zakázali zúčastnit se slavností, že nezpívaly sóla! Sokolská jednota zdejší darovala při té příležitosti celý čistý výnos z divadla přes 18 korun a veledůstojný pan farář tikovský 10 korun k účelům školním. Dítkám vystrojen stromek vánoční. 42 Předcházející výňatek ze školní kroniky dobře dokresluje představu o předvánočních akcích v Pršticích. Zmíněná vánoční slavnost byla prestiţní záleţitostí a započala tradici vánoční besídek v místní škole, s výjimkou přerušení v době války a posléze od roku 1948 do roku 1989, kdy se musel změnit celkový ráz besídky. V tomto období byly částečně vypuštěny některé koledy a nahradily je nové umělé písně, také s vánoční tématikou. Předvedení práce ţáků školy ovšem zůstalo zachováno v pozměněné podobě i v době Československé socialistické republiky. K pravému smyslu slavnosti, tj. předvedení umu ţáků z místní základní školy a ke zpěvu tradičních koled se navrátilo v roce 1990 a je tomu tak dodnes. Svoji strukturou se vánoční slavnost velice podobala Mikulášské besídce, ta se odlišovala nadělováním balíčků pro školní děti. Mezi tradiční místní zimní školní radovánky patřilo i stavění sněhuláků na hřišti za Obecní školou. Pravidelně od roku 1910, při dostatku sněhu, se konala soutěţ o obřího sněhového muţe. Iniciátorem prvního ročníku byl místní řídící učitel Páral. Akce, které se účastnili všichni ţáci místní školy, probíhala v čase vyučování a řídící 42 Školní kronika, založená V. K. Jeřábkem 1. října Uloţena na OÚ Prštice, s

18 učitel vţdy vyhradil jeden z předvánočních prosincových dnů na oblíbenou soutěţ. 43 Ţactvo školy se rozdělilo do několika druţstev a společnými silami se snaţili vytvořit největšího sněhového muţe. Učitelé školy potom vyhodnocovali výsledky. Fotograficky zdokumentován je poslední ročník v roce Mezi tradiční předvánoční události nejen sportovní, ale i společenské lze zařadit i hokejové zápasy místního muţstva Prštice proti okolním soupeřům. Za fotbalovým hřištěm bylo vybudováno v roce 1970 hokejové hřiště, předtím se hrálo na zamrzlé ploše fotbalového hřiště, které přebudováním a mantinely suplovalo jednoduše hřiště hokejové. Zájem o členství v hokejovém muţstvu, spadající pod TJ Sokol Prštice, byl velký a tréninky probíhaly pravidelně od prvního zamrznutí plochy, tj. od půlky aţ konce listopadu. Ty největší zápasy se odehrávaly v době vánoční, neboť bylo nejpříhodnější počasí a o víkendech probíhali turnaje. Nutno podotknout, ţe Prštičtí se činili a na svém vlastním ledě většinou zdolali soupeře. Mezi nejnavštěvovanější zápasy se řadil také tradiční Vánoční turnaj druţstev. Takto se hrálo přibliţně do roku Později se začalo jezdit trénovat do Brna na kryté kluziště a kluziště přírodní v Pršticích začalo chátrat, aţ se postupně poupravilo na cvičiště pro Kynologický klub, v této podobě se nachází dnes. Hokejové muţstvo se s rokem 1989 rozpadlo Tamtéţ, s V roce 1941 je zaznamenán poslední ročník, v následujících letech se soutěţ nekonala, důvody však nejsou známy a po II. světové válce se jiţ soutěţ neobnovila. 45 SEVEROVÁ, Růţena: Prštice u Brna. Minulost a přítomnost obce. Rukopis, uloţeno na OÚ Prštice, s

19 5.1 Sv. Mikuláš Jedním z klíčových svátků počáteční periody adventního času a neopomenutelnou součástí doby předvánoční je také 6. prosince, tedy svátek Svatého Mikuláše. Ten je oblíben především u dětí a váţe se na něj spousta pověr. 46 Svátek svatého Mikuláše se ovšem slaví jiţ v předvečer samotného svátku, tedy 5. prosince, jedná se opět (stejně jako u 24. a 25. prosince) o vigilii, tedy noční bdění, kdy nový den začíná východem první hvězdy, respektive západem slunce. Utváření lidové tradice o Mikuláši ovlivnily prvky pocházející z legend. Původ toho obyčeje byl vykládán jiţ u starších generací tím, ţe sv. Mikuláš, biskup z Myry, který se narodil kolem roku 250 našeho letopočtu, nadělil potřebnému pytlík s penězi, který v noci vhodil oknem do komory. 47 Mikuláš se stal patronem dětí, které s radostí v předvečer 6. prosince čekají na obdarování. 48 Mikuláš, nazývaný téţ Svatý bývá tradičně znázorňován jako biskup se zlatou berlou, bílými vousy a vysokou čepicí s košíkem plným sladkostí a darů. Častým zájmem etnologického bádání jsou mikulášské průvody, kde bývá řada dalších postav. Kromě zmiňovaného Mikuláše je to také čert. Je zpravidla oblečen v koţichu obráceném srstí nahoru, přepásán řetězem nebo řemenem, ve tváři je začerněn sazemi nebo má škrabošku, na hlavě beranici, beraní, kozí, volské či kravské rohy. Protějškem čerta je anděl. Ten má dlouhé bílé šaty, křídla, čelenku s hvězdou nebo pozlacenou papírovou korunu; někdy má přes ramena přehozen plášť ze slámy. 49 Na fantazii dětí působilo také vyprávění, ţe se daleko za vesnicí Mikuláš za tmy spouští z nebe po zlatých provazech. Obchůzky na den sv. Mikuláše jsou v naší zemi velmi pevně zakořeněny a udrţují se i nyní v 21. století snad ve všech vesnicích i městech na Moravě. Vedle dospělých se převlékají za mikuláše i děti - coţ je novodobým jevem, a je zvykem, ţe chodí více skupin. 46 MIKULÁŠEK, Karel: Prštice. V osobním vlastnictví pana Karla Mikuláška ml., s ZÍBRT, Čeněk: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha 1889, s Pověst se vztahovala k měšťanu, který měl tři dcery a díky štědrému daru je mohl provdat. Sv. Mikuláš se tedy stal patronem dítek a svobodných dívek. 48 ZÍBRT, Čeněk: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha 1889, s FROLEC, Václav a kol.: Vánoce v české kultuře. Praha 1988, s