K HISTORII ŽELEZÁŘSKÉHO HUTNICTVÍ NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ OD NEJSTARŠÍCH DOB DO 19. STOLETÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "K HISTORII ŽELEZÁŘSKÉHO HUTNICTVÍ NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ OD NEJSTARŠÍCH DOB DO 19. STOLETÍ"

Transkript

1 K HISTORII ŽELEZÁŘSKÉHO HUTNICTVÍ NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ OD NEJSTARŠÍCH DOB DO 19. STOLETÍ OUT LINE OF A HISTORY OF AN IRON METALLURGY IN BOHEMIA AND MORAVIA LANDSCAPE FROM THE OLDEST TIME TO THE 19 TH CENTURY Karel Stránský Lubomír Stránský Vysoké učení technické FSI v Brně, Technická 2, Brno, ČR, Abstrakt V příspěvku je popsána stručná historie železářského hutnictví na Českomoravské vrchovině, kterou, jako horské pásmo pokryté hlubokými lesními hvozdy, znal již v daleké minulosti Klaudius Ptolemaius. Jsou charakterizovány druhy a naleziště železných rud, tehdejší bohaté zdroje paliva dřevěného uhlí, a formy energie, v minulosti lidské síly a nověji používané zdroje vodní energie vodních kol, používané k pohonu dmýchadel a kovacích kladiv. Je popsáno rozložení nejstarších výrobních lokalit přímé výroby železa z rud v předhamerském údobí, kdy bylo k pohonu měchů a kladiv používáno lidské síly a také rozložení těchto lokalit v hamerském údobí, kdy železářské hamry již pracovaly v povodí řek a říček a využívaly energie vodních toků. Údobí nepřímé výroby železa z rud, je charakterizováno rozložením lokalit na kterých pracovaly dřevouhelné vysoké pece a též územním rozložením hamrů v nichž bylo vyrobené surové železo zkujňováno. Je popsána jejich historie od nástupu této technologie začátkem 17. století až do konce 19. století, kdy zde poslední vysoké pece vyhasly. Příčiny zániku železářství v této oblasti jsou vysvětleny krizí, která v druhé polovině 19. století tento kraj postihla a měla za následek vystěhovalectví. Závěrem jsou uvedeny analýzy chemického složení železářských strusek: redukčních z údobí přímé výroby železa z rud, vysokopecních z dřevouhelných vysokých pecí a svářkových ze zkujňování dřevouhelného surového železa v kujnicích výhních. Zároveň jsou charakterizovány nemovité památky, které zde dnes, po více než sto letech, zaniklé hutnictví ještě připomínají. Abstract The article deals about the history of the iron metallurgy in Bohemia and Moravia Landscape, which known Claudius Ptolemaist, as a mountain territory with deep forests. The characteristics kind of iron ores and their sources are described. The sources of fuel it means of charcoal, and sources of mechanical energy at first human power and later power of water especially water wheel, are characterized. The oldest localities of malleable iron production from small reduction furnaces before hammer period are mentioned. The following period of the hammer localities what produced also a malleable iron from iron ores, are described in detail. In this period the hammers worked on the rivers using the water energy. The period in which worked the charcoal blast furnaces it was on the beginning of 17 th century is demonstrated by means of the distribution of single localities on the territory of this highlands. The main products of these charcoal blast furnaces were pig iron and also cast iron for casting. The pig iron was refined in the finery fire (refining hearth) to the malleable iron. The charcoal blast furnaces worked on this territory form the beginning of 17 th to the end of 19 th century. The crisis in the second half of 19 th century due to competition of 1

2 coke blast furnaces is characterized. On the conclusion of this article are demonstrated the examples of analyse of iron slag from single period and immovable memories of the metallurgy in this territory. 1. ÚVOD Českomoravská vrchovina dříve nazývaná Českomoravská Vysočina, nebo také jen Vysočina známá svou tradicí výroby železa a litiny, jejíž nejvyšší vrcholy jsou Javořice (837 m nad mořem) v jižní části a Devět skal (836 m) v části severní, je nejrozsáhlejší horopisnou oblastí Čech a Moravy. Její rozloha činí km 2. Svou polohou, jako horské pásmo v Evropě, byla známá již Klaudiu Ptolemaiovi [1]. I když se omezíme na necelou polovinu pásma Českomoravské vrchoviny (asi na 5700 km 2 ) vymezeného přibližně spojnicemi měst Žďár nad Sázavou, Křižanov, Rosice, Třebíč, Jevišovice, Slavonice a Jihlava, je nesnadné říci, kde zde došlo k prvním pokusům vyrábět železo z rud. Nejstarší, vcelku spolehlivě doložené nálezy dolování a zpracování železné rudy, pocházejí z jihovýchodního svahu kopce Milenka (574 m), zdvíhajícího se severně od Kunštátu, a sahají do 10. a 11. století po Kristu [2]. Souvisejí s postupnou kolonizací nepřístupných lesních hvozdů z moravské i české strany Vysočiny. K výrobě železa předurčovala tuto oblast Vysočiny řada nalezišť železných rud, od místních nálezů až k velkým ložiskům, rozsáhlé lesy, bez nichž nebyla výroba železa, využívající jako paliva dřevěného uhlí, vůbec myslitelná a rezervoáry vodní energie, kterou však bylo třeba uzpůsobit k řádnému využití stavbou rybníků a vodních děl [3]. V tomto příspěvku je podán stručný přehled historie železářského hutnictví ve vymezené oblasti Českomoravské vrchoviny od nejstarších dob, přes vrchol výroby železa a litin v období průmyslové revoluce, až po jeho zánik koncem 19. století. Příspěvek je napsán na podkladě literárních i archivních pramenů [1] až [17], vlastních terénních průzkumu a rozborů. V pojednáních o dějinách železářství byl v několika různých formách již na veřejnosti přednesen [18] až [20]. V tomto případě si příspěvek klade za cíl připomenout širší hutnické obci bohaté a v mnohém též pohnuté dějiny železářství v oblasti Vysočiny, která tvoří předěl mezi historickými zeměmi České republiky mezi zemí Českou a Moravsko-Slezskou. 2. ZDROJE Železné rudy. V oblasti Žďárska, Jihlavska a Třebíčska se na moravské straně nacházelo podle Kruťova kompendia [4], přes osmdesát dolů na železnou rudu, včetně dolů na pyrit. Převládala ložiska skarnového typu (asi z 1/3) v nichž se těžil magnetit a méně limonit. Dále to byla si z 1/5 celkového počtu ložiska tvořená vnějšími fylity, asi z 1/5 ložiska tvořená biotickými rulami, obsahující v obou případech limonity a asi z 1/7 ložiska tvořená rulami na kontaktu s fylitem, tvořená svory s krystalickými vápenci, jež obsahovala limonity a magnetity. V malém počtu, asi 1/4 dolů, to byla ložiska tvořená křídovými sedimenty, v nichž se těžil limonit a jen malý počet dolů, asi 1/20, dovoloval těžbu hematitu, sideritu a pyritu. Co do poměru těžených druhů železných rud a pyritu převládal na těchto lokalitách limonit (54 %) a magnetit (34 %), což znamená, že asi na 7/8 lokalit se těžily tyto dva druhy železných rud. Na zbývající 1/8 lokalit se těžil hematit (5,4 %), siderit(4,3 %) a pyrit (2,2 %). Dosud nevytěžené a nejbohatší železnorudné ložisko je v Budči, jihozápadně od Žďáru nad Sázavou. Podle geologického průzkumu jsou zde známy dva výskyty skarnu [4]. Hlavní je necelého půl kilometru severně od obce, menší v lesíku jihovýchodně od obce. Středověkými pracemi byla otevřena jeho severní část. Písemně je doloženo dolování v letech 1838 až Podle novodobých vrtných a báňských prací (1956) je skarn uložen na styku orto a pararul a jeho hlavní složkou je pyroxenický skarn s nepravidelně vtroušeným magnetitem, Jde o kvalitní rudu s kovnatostí 60 % Fe. Skarn tvoří dvě podlouhlé, nad sebou ležící čočky, které se zčásti překrývají. Horní má směrnou délku 300 m, šířku 100 m a maximální mocnost 30 m. Délka spodní čočky je rovněž kolem 300 m, šířka dosahuje 80 m a mocnost 60 m [4]. To 2

3 přibližně odpovídá zásobě 4,8 milionu tun jakostní železné rudy a při kovnatosti 60 % asi 2,9 milionu tun železa. V současné době se železná ruda v oblasti Vysočiny již nikde netěží. Pouze na její české straně probíhala až do poloviny devadesátých let 20. století v Ranském masivu hlubinná těžba polymetalických rud. Z předchozího přehledu je však zřejmé, že nedostatek jakostních železných rud nebyl tím hlavním omezujícím činitelem výroby železa v této oblasti. Palivo. Pro dýmačky, redukční šachtové i výhňové pece a kujnicí výhně bylo používáno výhradně dřevěné uhlí, které vyniká značnou reaktivností a čistotou, takže jím bylo možno získat z čistých rud jakostní druhy želez. Dřevěné uhlí má v suchém stavu 85 až 90 % C, 2 až 3 % H, 5 až 10 % O [5] a asi 1 % popela. Fosforu obsahuje v popelu nejvýše 2 %. Jeden krychlový metr nasypaného dřevěného uhlí z tvrdého listnatého dřeva má přitom hmotnost 200 až 240 kg, ze smrku 140 kg a z jedle 120 až 125 kg [5]. Pro vysoké pece se hodí pouze koksová paliva, jako dřevěné uhlí a černouhelný koks, nebo jim blízká přirozená paliva, jako antracit s 92 až 95 % uhlíku v hořlavině, který je nespékavý. Jiná přirozená paliva, například rašelina (která byla a dosud je na Vysočině k dispozici) obsahující nad 50 % spalitelných látek a bohatší o těkavé zplodiny, způsobují svou spékavostí, puchnutím, rozpadáváním a vznikajícími dehtovými zplodinami ve vysoké peci potíže [5]. Rozsáhlé lesní komplexy (revíry) Vysočiny byly zpočátku, v době přímé výroby železa z rud, postačujícím zdrojem dřeva, jehož milířováním se získalo jakostní dřevěné uhlí, s přirozenou obnovou lesů. S rozvojem nepřímé výroby železa z rud, spojeným v této oblasti se stavbou dřevouhelných vysokých pecí a kujnicích výhní, a s celkovým několikanásobným zvýšením produkce železa, se však po jisté době začal projevovat nedostatek dřeva a dřevěného uhlí. První zprávy o nedostatku dřeva se objevují v souvislosti s větrnou bouří v prosinci roku 1740, a poté již pravidelně až do zániku provozu dřevouhelných vysokých pecí [3], koncem 19. století. Přes četné pokusy s použitím rašeliny jako náhradního paliva pro vysoké pece se nedosáhlo úspěchu a rašelina se neosvědčila. Rašelina byla používána např. v hutích v Ransku a Polničce tak, že se spalovala s dřevěným uhlím v poměru 1:1. V roce 1849 se spotřebovalo v Ransku a v Polničce k tomuto účelu tun rašeliny [3]. Byla zde též využívána v l9.stol. k pohonu parního stroje, který poháněl dmychadla větru do vysoké pece při nedostatku vodní energie. V popisované oblasti Vysočiny pracovala pouze jediná vysoká pec vytápěná koksem. Bylo to v Zastávce u Brna, v rosicko-oslavanském kamenouhelném revíru. Koksové uhlí těžené v tomto revíru se však nehodilo pro výrobu vysokopecního koksu pro vysoký obsah síry. Vysoká pec v Zastávce u Brna byla zřejmě z toho důvodu po deseti letech existence vyřazena z provozu, neboť jakost výrobků ze surového železa v ní vyrobeného nebyla schopna soutěže [6]. S jedinou výjimkou huti v Zastávce nedošlo také nikde ke zřízení pudloven, přičemž hlavní příčina spočívala v cenové nedostupnosti minerálního uhlí. Palivo, dřevěné uhlí, tak tvořilo v období nepřímé výroby železa z rud z počátku něco více než 1/3 (35 % 1699) a později více než 2/3 (67 % 1775) všech nákladů na výrobu železa ve zdejších hutích [3] a stávalo se postupně hlavním limitujícím článkem výroby. Energie k pohonu kladiv a dmýchadel. Zdrojem energie k dmýchání vzduchu do nízkých šachtových redukčních pecí a výhní byla až do 13. století lidská síla [9]. Vodní kolo bylo používáno jako pohonná jednotka v hamrech k pohonu měchů a kladiv na přelomu 12. a 13. století a zejména ve 13. století. První písemné zprávy o hamrech se však objevují na našem území až ve 14. století [10]. Do té doby lze hovořit o předhamerském údobí přímé výroby železa z rud. Hutě se tehdy nacházely zpravidla poblíž nalezišť železných rud, často nezávisle na větších vodních tocích. S použitím vodní energie se železné hutě stěhují do údolí k vodním tokům a jejich součástí se stává vodní dílo. Můžeme hovořit o hamerském údobí přímé výroby 3

4 železa z rud. Tato technická revoluce přinesla podstatné zvýšení výkonu. Uvádí se, že výkon se zvýšil z hodnoty asi 0,043 ks (HP koňských sil) u člověka, na asi 1,73 ks u kola na spodní vodu a na asi 2,33 ks u kola na svrchní vodu [9], a též zvýšení výrobnosti, což bylo spojeno se zvětšením objemu a výšky pecí. K zajištění stálého průtoku vody byly zakládány v pramenité oblasti Vysočiny četné rybníky. Jmenujme z nich například Velké Dářko v pramenité oblasti Sázavy, o rozloze 206 ha, v nadmořské výšce 6l6 m, založené roku 1480 Viktorinem, synem českého krále Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, spolu s dalšími Malé Dářko, dále rybník Železný, Stříbrný, Nový rybník a Hamerský rybník, k provozu hamrů a hutí v Polničce. K obdobnému účelu byl zřízen i Milovský rybník (10 ha, roku 1610), Ořechovské rybníky na Bítýšce (Velký Chlostov, Chlostůvek, Ořechovský, Tvrzský a Hamerský) v nadmořské výšce kolem 600 m, Hamerský rybník na přítoku řeky Myslůvky u Telče a mnohé další. Řeky a potoky měly na Vysočině během roku kolísavý průtok a jejich průměrná vydatnost při ústí (m 3 /s) klesala v posloupnosti toků: Svratka (29,8), Sázava (25,2), Jihlava (11,8), Chrudimka (7,7), Oslava (3,9), Doubrava (3,3), Loučka, do níž ústí Libochovka a Olešná (2,0), Jevišovka (1,0) a Bílý potok nazývaný v pramenité oblasti Bítýška (0,4). V údobí nepřímé výroby železa z rud trpěla řada vysokých pecí následkem kolísavého průtoku nedostatkem vody, takže musel být omezován jejich provoz. Patřily k nim zejména vysoká pec v Pusté Kamenici, v Dlouhém u Nového Města na Moravě, v Ořechově, Kundraticích, Martínkově, ale též v Ransku, Polničce a Olešničce, kde byly později, v 19. století, instalovány jako záložní zdroje energie parní stroje [3]. Nedostatek energie k pohonu zařízení v hutích se v oblasti Vysočiny projevil jako další, nepříznivě působící činitel silně omezující plynulost výroby, zejména ve druhé polovině 19. století, kdy zdejší železárny již procházely vleklou hospodářskou krizí. V téže době se hutě v Zastávce již opíraly jen o parní stroje o instalovaném výkonu 166 kw (1 kw = 1,36 ks). 3. VÝROBNÍ LOKALITY Přímá výroba železa z rud - předhamerské údobí. Keltské hutnictví, stejně jako laténská technika zpracování železných rud, do oblasti Vysočiny soustavně nepronikly [2] a [11]. První nálezy dokládající dolování a zpracování železné rudy se zde vztahují k 10. století, kdy byly české země již několik set let osídleny Slovany. Nálezy se vztahují ke Kunštátsku a lze je pokládat za průkazné [2]. Další archeologicky spolehlivě doložené nálezy dolování a zpracování železných rud v uvažované oblasti chybějí. Existují však zprávy o místních nálezech hutnických železářských strusek a keramiky pocházejících z 12. století, z osady Ruda u Velkého Meziříčí z první poloviny 13. století, a z lokality Staré město, nacházející se severozápadně od Žďáru nad Sázavou, které byly v poslední době podrobně doloženy archeologickými nálezy [12], rovněž z 13. století. Písemné svědectví o těžbě rud a tím nepřímo i o výrobě železa v okolí této oblasti, podává veršovaná Kronika kláštera Žďárského [5] sepsaná latinsky na sklonku 13. století svým textem, podle něhož přišlo do tehdejšího Starého města k výstavbě kláštera mezi jinými také mnoho horníků [21]. Je velmi pravděpodobné, že podobných lokalit přímé výroby železa z rud v dýmačkách, spojených s kolonizací Vysočiny, probíhající velmi intenzívně ve 12. až 13. století, je více, avšak nebyly dosud odkryty, ani soustavně popsány. Pro tři předchozí lokality je charakteristická jejich poloha na náhorní rovině v dosti velké vzdálenosti (několik set metrů) od vodních toků. Časové rozpětí přímé výroby železa z rud v dýmačkách pokrývá na Vysočině nejméně pět století. Přímá výroba železa z rud hamerské údobí. Je pravděpodobné, že hamry s redukčními pecemi, ať již šachtovými, či výhňovými, a s hamerskými kladivy, která byla již poháněna vodními koly, navazovaly na předchozí zpracování železných rud v dýmačkách s tím rozdílem, že byly nově zřizovány na vodních tocích, a to zároveň s vodním dílem. Nešlo totiž o inovaci metalurgického pochodu. Například výroba železa na Kunštátsku měla nepochybně 4

5 nepřetržitou tradici od 10. století až do hamerského údobí, neboť na kunštátském panství se připomíná hamr již k roku 1350 a 1376 [2] a [13]. Přehled prvních písemných záznamů o existenci hamrů k přímé výrobě železa z rud je v poznámce k tabulce 1, která zároveň zahrnuje chemické složení strusek, provázejících pochod přímé výroby železa z rud (viz poznámky 1 a 2). Tehdy šlo nejméně o dvacet lokalit s největším počtem hamrů uvedených do provozu kolem roku 1460, kdy byl českým králem Jiří z Kunštátu a Poděbrad a na Vysočině vlastnil rozsáhlé statky jeho syn, kníže Viktorin z Münsterberku. Bylo to období obnovené prosperity českého státu i Moravy po husitských válkách. Soubor prvních písemných záznamů je charakterizován normálním rozdělením o parametrech 1460±75 roků. Poslední hamr vybavený redukčními pecemi byl zřízen v Batelově u Jihlavy (1625) krátce před zahájením trvalého provozu dřevouhelných vysokých pecí v této oblasti. Jeho existenci dosud připomíná pamětní deska datovaná LETHA na budově bývalého Motorpalu v Batelově (obr. 1). Rozpětí prvních písemných zpráv o těchto hamrech pokrývá časový úsek v trvání 275 roků. Tabulka 1. Chemické složení strusek z redukčních pecí [hm.%] Table 1. Chemical composition of slags from reduction furnaces [wt.%] Složka MgO Al 2 O 3 SiO 2 P 2 O 5 S K 2 O CaO TiO 2 Cr 2 O 3 MnO Fe 2 O 3 průměr 0,70 7,93 28,32 0,08 0,05 1,85 2,80 0,42 0,31 0,32 57,01 odchylka 0,69 6,57 16,42 (0,12) 0,05 1,26 1,97 0,33 (0,49) 0,30 20,53 1) Strusky zahrnují 12 lokalit: Velká Losenice, Tasov, Ruda u Velkého Meziříčí, Žďár nad Sázavou polní trať Staré Město, Mrákotín-Hamry, Pořežín, Nesměř, Krahulčí u Telče, Šlakhamry, Rudka u Kunštátu, Horní Sázava, Dolní Sázava; jsou uvedeny aritmetické průměry normálního (Gaussova) rozdělení a směrodatné odchylky. 2) První písemné zprávy o hamrech s redukčními pecemi: 1) Kunštát (1350), 2) Polnička (1366), 3) Hamrová u Třeště (1376), 4) Staré Ransko (1393), 5) Dolní Hamry (1409), 6) Najdek (1409), 7) Žďár nad Sázavou (1409), 8) Lažánky u Veverské Býtýšky (1420), 9) Přibyslav (1453), 10) Šlakhamry (1458), 11) Nové Město na Moravě (1458), 12) Železné Horky (1464), 13) Sázava (1481), 14) Pořežín (1482), 15) Horní Hamry (1485), 16) Ronov (1493), 17) Rakové ( 1550), 18) Velká Losenice (1588), 19) Borovec (1588), 20) Batelov u Jihlavy (1625) celkem 20 lokalit. Nepřímá výroba železa z rud. Má se za to, že první dřevouhelná vysoká pec byla v našich zemích uvedená do provozu Jindřichem Kašparem ze Sartu v Karlově Huti na Podbrdsku v roce, či před rokem 1596, tedy před více než 400 lety, neboť již téhož roku byly od Sarta objednány lité dělové koule [14]. Průměrné složení strusek pocházejících z dřevouhelných vysokých pecí na Vysočině je uvedeno v tabulce 2, zároveň s poznámkami od kterých vysokých pecí pocházejí (poznámka 1) a s uvedením doby provozu všech 23 dřevouhelných vysokých pecí, které byly až dosud ve sledované oblasti Vysočiny nalezeny (poznámka 2). Železářství na Vysočině zachytilo nepřímou výrobu železa z rud v plném rozsahu teprve v roce 1651 [14], to znamená po 55 letech, v nichž proběhlo stavovské povstání a následné ničivé švédské války. Pokus o zřízení hamru (snad již nikoli s dýmačkou, ale s vysokou pecí) v bývalém konventu kláštera Žďárského v roce 1614, kde byly nalezeny jak kyselé vysokopecní strusky, tak strusky charakterizující ještě přímou výrobu železa z rud v redukční peci, nelze totiž v žádném případě pokládat za úspěšný, i když, jak ukazují analýzy [17], mohlo jít o vysokou pec. Tabulka 2. Chemické složení strusek z dřevouhelných vysokých pecí [hm.%] Table 2. Chemical composition of slags from the charcoal blast furnaces [wt.%] Složka MgO Al 2 O 3 SiO 2 P 2 O 5 S K 2 O CaO TiO 2 Cr 2 O 3 MnO Fe 2 O 3 průměr 3,04 10,39 63,54 0,16 0,07 2,78 12,97 0,46 0,11 1,32 4,89 odchylka 2,56 6,65 8,532 (0,22) (0,08) 2,36 5,86 0,36 0,22 (2,76) 3,92 5

6 1) Strusky zahrnují 16 lokalit: Kadov, Vevčice, Javorek, Polnička, Ořechov, Dolní Bolíkov, Hamry u Svojanova, Prudká u Doubravníka, Dlouhé u Nového Města na Mor., Pustá Kamenice, Milovy, Kundratice u Křižanova, Martínkov u Třebíče, Olešnička u Štěpánova, Sobíňov, Svratka; 2) Doba provozu dřevouhelných vysokých pecí: 1) Žďár nad Sázavou ( ), 2) Kadov ( ), 3) Polnička ( ), 4) Hamry u Svojanova ( ), 5) Olešnička ( ), 6) Dlouhé ( ), 7) Martínkov ( ), 8) Staré Ransko ( ), 9) Krásné ( ), 10) Sobíňov ( ), 11) Kundratice ( ), 12) Ořechov ( ), 13) Vevčice (1706?), 14) Hamry u Hlinska ( ), 15) Veverská huť ( ), 16) Svratka-Cikánka ( ), 17) Pustá Kamenice ( ), 18) Čachnov (1733?), 19) Prudká ( ), 20) Milovy ( ), 21) Dolní Bolíkov ( ), 22) Štěpánov nad Svratkou ( ), 23) Zastávka-Boží Požehnání ( ) celkem 23 lokalit. Zároveň s vysokými pecemi jsou na Vysočině zřizovány hamry s kujnicími výhněmi. jejichž přehled, vždy s uvedením prvního písemného záznamu a zároveň výsledky chemických analýz strusek, které tento hutnický pochod charakterizují, jsou v tabulce 3. Nejvíce prvních písemných zpráv o zřízení hamrů s instalovanými kujnicími výhněmi spadá přibližně do údobí mezi roky 1730 až 1750, přičemž soubor těchto prvních písemných záznamů o zřízení hamrů s kujnicími výhněmi byl charakterizován normálním rozdělením 1733±66 roků). Toto údobí je asi o dvacet až třicet let posunuto za období let 1701 až 1725, kdy na Vysočině pracoval největší počet dřevouhelných vysokých pecí (viz tabulka 4). Tabulka 3. Chemické složení strusek z kujnicích výhní [hm.%] Table 3. Chemical composition of slags from finery fire (refining hearth) [wt.%] Složka MgO Al 2 O 3 SiO 2 P 2 O 5 S K 2 O CaO TiO 2 Cr 2 O 3 MnO Fe 2 O 3 průměr 0,45 3,86 25,91 2,55 0,06 2,01 4,47 0,16 0,64 1,15 59,08 odchylka 0,36 3,31 7,73 2,34 0,05 1,02 2,61 0,07 (1,22) 0,65 10,54 1) Strusky zahrnují 16 lokalit: Veverská Bítýška, Kuklík, Malý Ratmírov, Hlubocký hamr, Rudlice, Řídelov, Líšná, Milovy, Lipnice u Dačic, Borovec, Železné Horky, Bílek u Chotěboře, Prudká u Doubravníku, Polnička, Hamry u Svojanova; 2) První písemné zprávy o hamrech s kujnicími výhněmi: 1) Kuklík (1651), 2) Líšná (1651), 3) Nové Město na Mor. (1651), 4) Vříšť (1651), 5) Přibyslavice ( 1650), 6) Lačnov (1659), 7) Olešnička (1660), 8) Vír (1660), 9) Rudlice (1665), 10) Dlouhé (1666), 11) Martínkov (1680), 12) Krahulčí u Telče (1684), 13) Krásné (1687), 14) Kundratice (1690), 15) Sklené nad Oslavou (1690), 16) Ořechov (1700), 18) Vevčice (1706), 19) Bystré (1710), 20) Javorek (1710), 21) Malý Ratmírov (1734), 22) Prudká (1740), 23) Brušovec (1741), 24) Kadov (1741), 25) Křižánky (1741), 26) Milovy (1741), 27) Borovec (1745), 28) Batelov u Jihlavy (1750), 29) Březí nad Oslavou (1750), 30) Polnička (1753), 31) Pustá Kamenice (1753), 32) Staré Ransko (1753), 33) Dolní Bolíkov (1815), 34) Lipnice u Dačic (1823), 35) Staré Hobzí (1823), 36) Řidelov u Telče (1830), 37) Habří u Rožné nad Pernštejnem (1836), 38) Hluboké u Velké Bíteše (1836), 39) Chudobín u Víru (1836), 40) Veverská Bítýška (1836), 41) Dolní Radíkov (1846), 42) Bílek u Chotěboře (1848) celkem 42 lokalit. Povšimněme si, že největší počet na Vysočině současně provozovaných vysokých pecí, zahrnující celkem deset lokalit, spadá do počátku 18. století. Spadá do závěru období merkantilismu, v němž jednotlivá panství usilovala o aktivní obchodní a hospodářskou bilanci, opřenou o maximální využití svého vlastního přírodního a lidského potenciálu. Zároveň je přitom pozoruhodné, že nové vysokopecní lokality a nově zřizované kujnicí výhně se všeobecně nekryjí s lokalitami hamrů vybavených redukčními pecemi. Například u 42 nových provozů s instalovanými kujnicími výhněmi (tab. IV). Pouze ve čtyřech případech lze předpokládat kontinuitu s hamry původně vybavenými redukčními pecemi (tj. v necelé 1/10 6

7 případů). Byly to lokality v Polničce, Ransku, Borovci u Štěpánova a v Batelově u Jihlavy, které zachytily nástup nových technologií. Z dvaceti lokalit hamrů s redukčními pecemi jich tedy 16 trvale zaniklo a pouze 1/5 z nich byla přestavěna na hamry s kujnicími výhněmi. Tabulka 4. Počet vysokých pecí na Vysočině a jejich četnost v 17. až 19. století Table 4. Numbers of charcoal blast furnaces and their frequency from 17 th to 19 th century K K Období (roky) N V N Z N V N Z N P Poznámka Žďár nad Sázavou (první) Staré Ransko (poslední) N V počet postavených a provozovaných pecí v daném období, N Z počet zaniklých pecí v uvedeném období, K N V počet celkem postavených a provozovaných pecí od začátku 17. století (kumulativní četnost pecí uvedených do provozu), K N Z počet celkem zaniklých, zrušených pecí od začátku 17. století (kumulativní četnost zaniklých pecí), N P počet vysokých pecí provozovaných po celé uvedené období. Hutnictví na Českomoravské vrchovině zaznamenalo ještě oživení v napoleonských válkách, kdy následkem blokády Anglie vzrostla poptávka po kujném železe a lité munici. V první čtvrtině 19. stol. pracovalo na Vysočině devět dřevouhelných vysokých pecí v kampaních o délce 40 až 45 týdnů a s kapacitou 370 až 900 t surového železa ročně, z čehož připadlo asi 70 až 77 % na železo ke zkujnění, zbytek na litinu a výrobu odlitků. Avšak již v polovině téhož století se objevily počátky odbytové krize z cenových důvodů, spojené s prudkým nástupem vysokých pecí vytápěných minerálním koksem na Ostravsku. Krizi nepřekonala ani jediná koksová vysoká pec Vysočiny stojící v Zastávce na Rosicku a během druhé poloviny 19. století zde všechny vysoké pece vyhasly. Byly v trvalém provozu od roku 1651 do roku 1886, tj. celkem 235 let. S vysokými pecemi zanikají i hamry s kujnicími výhněmi a jediné pudlovny v Zastávce. Do současnosti přetrvaly na bývalých hutních lokalitách slévárenské provozy s kuplovnami ve Štěpánově nad Svratkou a v Ransku, do roku 1965 v Zastávce u Brna, a strojírenské provozy v Batelově u Jihlavy. Teprve po druhé světové válce, začátkem padesátých let, dochází na Vysočině k oživení slévárenských tradic a vznikají nové provozy přesného lití a strojírenský závod ve Velké Bíteši, jako pobočný závod První brněnské strojírny a strojírenský závod s ocelárnou ve Žďáře nad Sázavou, dnešní Žďas. Oba podniky byly vybudovány nedaleko bývalých hutních lokalit a čerpají z tradic dnes v tomto kraji zaniklého železářského hutnictví. 3. PŘÍČINY A NÁSLEDKY ZÁNIKU HUTNICTVÍ NA VYSOČINĚ Krize v druhé polovině 19. století. Padesátá léta 19. století přinesla základní nepříznivé změny ve vývoji železářství v této oblasti. Ve všech místních podnicích se projevoval nedostatek dřeva k výrobě dřevěného uhlí, jehož cena tím rychle rostla. I když železné rudy byl poměrný dostatek, její dovoz ze vzdálených lokalit neúměrně zvyšoval výrobní náklady. 7

8 Mnohé z hutí se potýkaly též s nedostatkem vodní energie a s jejími proměnlivými zdroji při pohonu dmýchadel a hamerských kladiv a dalších zařízení, což při instalaci parních strojů k zajištění stálého výkonu vedlo k dalšímu zvýšení spotřeby paliva. Minerální palivo, používané ve vysokých pecích, kuplovnách a v pudlovacích pecích, například pudlování bylo zavedeno již v roce 1830 ve Vítkovicích [15], i v ostatních zařízeních v železárnách, jež se nacházely v blízkosti ložisek černého uhlí, pak umožnilo s využitím nových metalurgických postupů podstatné zvýšení produktivity a drastické snížení ceny železa na trhu. Tak například v roce 1865 bylo ve Vítkovicích zavedeno bessemerování, 1879 na Kladně thomasování a v roce 1878 ve Vítkovicích martinování, přičemž všechny uvedené pochody již zpracovávaly surové železo z vysokých pecí vytápěných hutnickým koksem a produkovaly jakostní a několikanásobně levnější plávkovou ocel. Tomuto konkurenčnímu tlaku a hospodářské krizi v letech 1873 až 1879 žádný z železářských podniků na Vysočině neodolal a nezachytil nástup v té době nových, mnohem produktivnějších technologií. Negativní úlohu zde sehrálo též chybějící železniční spojení, k jehož stavbě došlo až po zániku hutí, koncem 19. stol. a začátkem 20. století. Vystěhovalectví. Zrušení podniků přineslo dělnictvu a ostatním zaměstnancům hodně bídy, starostí i utrpení a vedlo k růstu vystěhovalectví, zejména do Severní Ameriky [16]. Toto vystěhovalectví proběhlo ve dvou vlnách, v první začátkem padesátých let, ve druhé koncem sedmdesátých let minulého století, s přesahem až do první světové války. Nemovité památky. Na celé Českomoravské vrchovině se zachoval jen skrovný počet hutnických památek. Většinu novověkých lokalit připomínají dnes už jen nálezy železářských strusek, převážně z dřevouhelných železářských pecí, méně již z kujnicích výhní a vzácně z pecí redukčních - výhní a dýmaček - z období přímé výroby železa z rud do konce 16. století. Nemovité památky hutnických pecí se nezachovaly. Torzem zůstávají základy dřevouhelné vysoké pece a kujnicího hamru v Dolním Bolíkově u Slavonic, zbytky navážecích ramp v Kadově, Polničce a v Dolním Bolíkově a četné, v krajině opuštěné cesty k bývalým hutím a náhony na vodní díla. V Kadově u Nového Města na Moravě se zachovala budova statku - dvora (obr. 2), která je jako Mayerhoff zakreslena již na jedné ze souboru map Novoměstského panství z roku 1741, jejichž autorem byl zeměměřič J. A. Křoupal. Ukázka části jedné z map se zakreslenou budovou statku Mayerhoff a kadovskou vysokou pecí, označenou jako Hochofen, je na obr. 3. Ze správních budov si připomeňme nedávno opravenou a zčásti rekonstruovanou budovu bývalého báňského úřadu ve Vříšti, nazývanou Panský dům, dále bývalou lokalitu hamru ve Vříšti (obr. 4) a níže po toku Fryšávky dosud stojící bývalou hamerskou hospodu v osadě Hamr u Líšné (obr. 5). Hamerské hospody byly nedílnou součástí každé jen trochu větší hutnické a slévárenské lokality. Připomínkou zaniklého železářství jsou také stavení a budovy závodů, ať strojírenských, či slévárenských ve Starém Ransku, Štěpánově nad Svratkou a v Batelově u Jihlavy, které byly postaveny na místech bývalých hutních provozů koncem minulého a začátkem tohoto století při přechodu na jinou výrobu. Ještě počátkem 20. století připomínaly na zdivo chalup už téměř rozebrané zříceniny (obr. 6) huť v Polničce u Žďáru nad Sázavou a koncem 19. století byly dominantou povodí řeky Svratky hutě ve Štěpánově, kde se dřevouhelná vysoká pec zachovala až do poloviny dvacátého století, kdy byla definitivně snesena. Na okrajích polních a lesních cest, ve vsích a na hřbitovech, zvláště ve Sněžném, Krucemburku, Štěpánově a okolí, ale též v okolí Dolního Bolíkova, jsou to dosud četné litinové kříže, které svou variabilitou a uměleckým provedením dokládají perfektní řemeslnou zručnost slévačů z druhé poloviny 19. století. Malá část litinových odlitků je uchována v muzeích ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, v Telči a ve Slavonicích a v podnikových nebo soukromých sbírkách. Ukázkou řemeslné a přitom umělecké práce slevačů 8

9 je litinový odlitek kamnové desky s motivem dvou horníků pracujících ve štole, nalezený jako litinový odpad pod okapem domu ve Velkých Losinách (obr. 7). Na místa posázavských hamrů upomínají například stavení mlýna v místech hamru Peklo v Horní Sázavě u Žďáru, bývalý Brdičkův mlýn ve Šlakhamru, patrně ještě s původním náhonem a s četnými zbytky strusek z redukčních pecí, a rozsáhlý areál Huťského dvora nad Dolní Sázavou. Informační hodnota železářských strusek. Z hlediska archeometalurgického si uchovávají velkou vypovídací hodnotu železářské strusky, jejichž složení a struktura jsou u nás, ale zejména v zahraničí, podrobně studovány [22], neboť poskytují metalurgické informace o tehdejších, dnes již zaniklých hutnických pochodech. Také složení a struktura strusek z železářských lokalit Vysočiny byly v posledních letech u nás podrobně analyzovány a jejich chemické složení je podle lokalit z nichž byly odebrány vzorky k analýzám souhrnně uvedeno v tabulkách 1, 2 a 3. Všechny analýzy chemického složení strusek, jejichž výsledky jsou uvedeny v citovaných tabulkách, byly provedeny metodou energiově disperzní rentgenové spektrální analýzy na metalografických výbrusech strusek s využitím analytických komplexů typů JEOL JXA 8600/KEVEX, JEOL JSM 840/TRACOR a JEOL JSM 840/LINK, při urychlovacím napětí elektronového paprsku v rozmezí 15 až 25 kv a při aplikaci korekčního systému ZAF, zahrnujícího korekce sejmutého spektra rentgenového záření na atomové číslo Z, absorpci A a fluorescenční zesílení F. Z každé lokality byly odebrány vždy nejméně tři charakteristické vzorky strusek. Výsledky analýz železářských strusek z uvedených lokalit vedly po matematickostatistickém zpracování k těmto hlavním závěrům: a) rozptyl koncentrace fosforu ve struskách z kujnicích výhní je významně větší než rozptyl koncentrace fosforu ve struskách z redukčních pecí pro přímou výrobu železa z rud; b) průměrná koncentrace fosforu ve struskách z kujnicích výhní, je statisticky významně vyšší než průměrná koncentrace fosforu ve struskách z redukčních pecí; c) rozdíl průměrných koncentrací oxidů železa ve struskách z kujnicích výhní a redukčních pecí pro výrobu železa přímo z rud je v mezích rozptylu shodný; významně se však liší rozptyly průměrných hodnot těchto koncentrací rozptyl hodnot koncentrací oxidů na bázi železa ve struskách z redukčních pecí pro přímou výrobu železa z rud je přitom statisticky významně větší než rozptyl hodnot koncentrací oxidů železa ve struskách z kujnicích výhní; z toho plyne, že zkujňování v kujnicích výhních probíhalo rovnoměrněji než přímá výroba železa z rud, jehož produktem byla železná houba; d) strusky z redukčních pecí pro přímou výrobu železa z rud a strusky z kujnicích výhní mají řádově vyšší koncentraci oxidů železa než strusky z dřevouhelných vysokých pecí; na rozdíl od vysokopecních strusek, které jsou převážně sklovité, mají strusky z redukčních pecí a kujnicích výhní převážně krystalovou strukturu, jejíž příklad je na obr.8; e) na podkladě analýz strusek, je možno s vysokou pravděpodobností usuzovat na pochod z něhož strusky pocházejí a tím přispět k určení technologie s níž se na příslušné lokalitě pracovalo. 4. ZÁVĚREM Zánik železářství na Českomoravské vrchovině měl však též světlé stránky. Vysočina, jak je tento kraj místně nazýván, se ekologicky zotavila z ran, které ji předtím hutnictví uštědřilo, a vyrostla do krásy, kterou již začátkem dvacátého století ocenili a dodnes oceňují básníci, literáti a malíři, nevyjímaje prosté občany této země, které trvale přitahuje její nevtíravá krása, harmonie polí, lesů a luk i architektura lidských sídel. LITERATURA [1] ŠIMEK, E. Velká Germanie Klaudia Ptolemaia. Masarykova univerzita. Sv. III, část l. Brno,

10 [2] PLEINER, R. Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. NČSAV, Praha [3] KREPS, M. Železářství na Žďársku. Blok, Brno [4] KRUŤA, T. Moravské nerosty a jejich literatura Moravské muzeum, Brno [5] QUADRAT, O. Základy metalurgie železa. SNTL, Praha, [6] KUČERA, K. Železářství mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou. Technické muzeum v Brně, Brno [7] KREPS, M. Soupis železných hutí na Moravě a ve Slezsku v období feudalismu. NTM v Praze, sv. 36, Praha, [8] PLEINER, R., aj. Dějiny hutnictví železa v Československu l. Academia Praha [9] NOVÝ, L. aj. Dějiny techniky v Československu. Academia. Praha, [10] JÍLEK, F., KUBA, J.,JÍLKOVÁ, J. Světové vynálezy v datech. Mladá fronta, Praha [11] FILIP, J. Keltská civilizace a její dědictví. NČSAV, Praha [12] STRÁNSKÝ, K., STRÁNSKÁ, R. Slévárenství 44, 1996, č. 4, s. [13] KOŘAN, J. Staré české železářství. Knižnice Dějiny práce sv. l, Praha [14] HOFMANN, G. Komorní železárny na Podbrdsku. Rozpravy NTM v Praze 1968, s. 25. [15] BOHUŠ, O. Stručné dějiny ocelářství na území Československa TEVUHP, řada 20, Praha [16] HOFFMANNOVÁ, J. Vystěhovalectví z Polné do Severní Ameriky. Nakladatelství Vysočina, Havlíčkův Brod, [17] STRÁNSKÁ, R., WINKLER, Z., STRÁNSKÝ, K. K historii tzv. Kratzerova hamru ve Žďáru nad Sázavou. In Archeologia Technica 9. Technické muzeum v Brně, 1994, s [18] STRÁNSKÝ, K., USTOHAL, V. Historie železářského hutnictví na Českomoravské vrchovině. In Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany. Tradice a současnost železářské výroby. Suppl. Historie 2/1996, Rokycany, s [19] STRÁNSKÝ, K.: Historie železářského hutnictví na Vysočině. In Cesta k pramenům. ŽĎAS a.s., Žďár nad Sázavou 1996, 6 s. [20] STRÁNSKÝ, K., USTOHAL, V., REK, A., STRÁNSKÝ, L. Železné hamry a hutě Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Vysoké učení technické, Fakulta strojního inženýrství, ÚMI F. Píška, Brno 2003, 109 s., ISBN [21] CRONICA DOMUS SARENSIS. Krajské nakladatelství v Brně (Úvod napsal a latinský text revidoval J. Ludvíkovský, přeložil R. Mertlík, poznámky napsal M. Zemek). [22] TYLECOTE R.F.: A History of Metallurgy. 2 nd Edition, The Institute of Materials, London Obr.1. Pamětní deska hamru z roku 1642 v Batelově. Obr. 2. Kadovský dvůr (Mayerhoff) je značen již na mapě z roku Obr. 3. Dvůr Mayerhoff na mapě z roku 1741 autor J. A. Krzaupal (Křoupal). Obr. 4. Bývalý hamr ve Vříšti. Obr. 5. Bývalá hamerská hospoda v Hamru u Vříště. Obr. 6. Zbytky železné hutě v Polničce u Žďáru nad Sázavou na počátku 20. století. Obr. 7. Litinová kamnová deska s motivem horníků ve štole z Velké Losenice. Obr. 8. Typická mikrostruktura železná struska z kujnicí výhně. Fig. 1. Memory table of hammer from year 1642 in Batelov. Fig. 2. The farm in Kadov (Mayerhoff ) is marked on the map from year Fig. 3. The farm Mayerhoff on the map from year 1741 author J. A. Krzaupal. Fig. 4. The former hammer in Vříšť. Fig. 5. The former hammer pub (saloon) in Hamr near Vříšť. Fig. 6. The rests of metallurgical iron works in Polnička near Zďár over Sázava. Fig. 7. The cast iron stove desk with motif of miners in tunnel from Velká Losenice. Fig. 8. Typical micro structure of the iron slag from finery fire (refining hearth). 10

11 Obr.: Fig.: µm 11

Rozbory strusek od Starého hamru v Josefském údolí

Rozbory strusek od Starého hamru v Josefském údolí Rozbory strusek od Starého hamru v Josefském údolí Karel Stránský, Jiří Merta, Antonín Rek Roku 1506 obnovil Beneš Černohorský z Boskovic, držitel Nového Hradu u Blanska, železné hutě někde v místech dnešního

Více

Příspěvek k historii železářského hutnictví na Jevišovicku

Příspěvek k historii železářského hutnictví na Jevišovicku Příspěvek k historii železářského hutnictví na Jevišovicku Karel Stránský, Jaroslav Šenberger, Antonín Buchal Úvod Zdrojem energie pro pohon hutí a hamrů na Jevišovicku byla řeka Jevišovka, pramenící v

Více

K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ

K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ KAREL STRÁNSKÝ, JIŘÍ BAŽAN, JIŘÍ MERTA, VĚRA SOUCHOPOVÁ, LUBOMÍR STRÁNSKÝ

Více

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH

Více

Analýza železného předmětu z lokality Melice předhradí

Analýza železného předmětu z lokality Melice předhradí Analýza železného předmětu z lokality Melice předhradí Drahomíra Janová, Jiří Merta, Karel Stránský Úvod Materiálovému rozboru byl podroben železný předmět pocházející z archeologického výzkumu z lokality

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název: Oblast: Autor: Číslo: Kraj Vysočina Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_15 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM Ing. Zdeněk Kunický T 5 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM 1. Úvod Kovohutě Příbram pokračují v tradici výroby stříbra a olova z příbramských rud,

Více

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt PRAMENY ŘEK NA VYSOČINĚ. ŠLAPANKY Řeka Šlapanka pramení

Více

1. V jakých typech sloučenin se železo v přírodě nachází? 2. Jmenujte příklad jedné železné rudy (název a vzorec):

1. V jakých typech sloučenin se železo v přírodě nachází? 2. Jmenujte příklad jedné železné rudy (název a vzorec): ŽELEZO - cvičení 1. V jakých typech sloučenin se železo v přírodě nachází? 2. Jmenujte příklad jedné železné rudy (název a vzorec): 1. V jakých typech sloučenin se železo v přírodě nachází? V oxidech,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ

MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ Jitka Knotková, Muzeum Vysočiny Třebíč Martin Kuča, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno Úvod

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE

KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE > > ÚVOD > LOM, KDE SE KOMPAS DIVÍ 00 00 Z Holý vrch V BOREK 00 m VLASTĚJOVICE pararuly a migmatity ortoruly skarn magnetitová ruda amfibolit kvarcit 0 00 00 km LIPNICE

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY HISTORIE

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Technické památky. Třebíč Větrný mlýn. www.dedictvivysociny.cz

Technické památky. Třebíč Větrný mlýn. www.dedictvivysociny.cz Technické památky Technické památky Největším lákadlem technických památek je jejich různorodost a zejména jejich vztah ke všem odvětvím výroby a průmyslu. Jejich původ lze hledat již v době, kdy člověk

Více

Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT. Téma: Horniny a nerosty. Foto: Filip Seiler 2013

Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT. Téma: Horniny a nerosty. Foto: Filip Seiler 2013 Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT Téma: Horniny a nerosty Vypracovali: žáci ZŠ Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora Filip Seiler, Jiří Janata, Ondřej Culek (všichni 6.A), Anna Karešová,

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ŽĎÁR S KÉ VR CHY A VYS OČINA VE DNECH 4.-7.6.2009

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ŽĎÁR S KÉ VR CHY A VYS OČINA VE DNECH 4.-7.6.2009 NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ŽĎÁR S KÉ VR CHY A VYS OČINA VE DNECH 4.-7.6.2009 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku (silnice, MTB, trek) Ubytování: 3 noci s polopenzí v RS Tábor Tři Studně (3-8 L

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

4. Ochrana přírody a krajiny Obec Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby 1 Baliny Přírodní park Baliny 2 Blízkov 3 Bory 4 Březejc 5 Březí 6 Březské maloplošné chráněné území - přírodní památky

Více

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE Ing. Tadeáš Franek, Refrasil, s.r.o., Průmyslová 7, Třinec Konská, Česká republika Abstrakt Vlivem celosvětové ekonomické krize

Více

ORP Bystřice nad Pernštejnem Kraj Vysočina

ORP Bystřice nad Pernštejnem Kraj Vysočina Historické městské soubory 1 20 Zámky 2 30 Hrady, tvrze, zříceniny 1 1 55 Křesťanské sakrální památky 2 30 Židovské památky Muzea, galerie 1 10 Jiné atraktivity cestovního ruchu 1 2 90 Turistická informační

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Přípravný den projekt Kameny a voda

Přípravný den projekt Kameny a voda Přípravný den projekt Kameny a voda Cíl exkurze pro studenty gymnázia Praktické osvojení teoretických znalostí z výuky Získání obecných i technologických znalostí o těžbě a zpracování kamene Shlédnutí

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM

SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM 86/18 ARCHIWUM ODLEWNICTWA Rok 2006, Rocznik 6, Nr 18 (2/2) ARCHIVES OF FOUNDRY Year 2006, Volume 6, N o 18 (2/2) PAN Katowice PL ISSN 1642-5308 SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ MONITOROVACÍ KALENDÁŘ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ MONITOROVACÍ KALENDÁŘ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ Číslo jednací: KHSV/7399/2015/JI/HOK/Fiš Jihlava 21.dubna 2015 Spisová značka: S-KHSV/7399/2015/HOK/Fiš MONITOROVACÍ KALENDÁŘ Krajská hygienická

Více

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 JIŘÍ

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

7. Workshop starého železářství 20. 22. května 2015 / Stará huť u Adamova

7. Workshop starého železářství 20. 22. května 2015 / Stará huť u Adamova WORKSHOP STARÉHO ŽELEZÁŘSTVÍ Stará huť u Adamova / 2009 2014 7. Workshop starého železářství 20. 22. května 2015 / Stará huť u Adamova (národní kulturní památka umístěná v památkové rezervaci ve správě

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem

Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem 19. 6. 2014, GONG, Ostrava The ArcelorMittal Orbit Budoucnost průmyslu a ArcelorMittal v kraji Tradiční Železo se v Pobeskydí vyrábí již od 17. století Další rozvoj

Více

podle sdělení provozovatele nejsou návštěvníci statisticky sledováni

podle sdělení provozovatele nejsou návštěvníci statisticky sledováni HAVLÍČKOBRODSKO Havlíčkův Brod - Galerie výtvarného umění 19 597 20 461 23 528 18 193 18 231 Havlíčkův Brod - Muzeum Vysočiny 11 022 12 101 16 613 11 996 13 143 Havlíčkův Brod - Vyhlídková věž kostela

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 1. Nejrozsáhlejší česká nížina se jmenuje Hornomoravský úval. (Ne. Polabí) 2. Na horu Javořice se můžeme vydat na Českomoravské vrchovině. (Ano.) 3. Řeka Labe protéká na dolním toku Českým středohořím.

Více

Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003) Chlumětín Svratka Herálec Vojnův Městec Radostín Karlov Škrdlovice Cikháj Malá Losenice Vepřová Račín Polnička Světnov Počítky

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

PRŮZKUM TĚŽBY OLOVNATO-STŘÍBRNÝCH RUD V OKOLÍ ČESKÉ BĚLÉ NA HAVLÍČKOBRODSKU

PRŮZKUM TĚŽBY OLOVNATO-STŘÍBRNÝCH RUD V OKOLÍ ČESKÉ BĚLÉ NA HAVLÍČKOBRODSKU ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PRŮZKUM TĚŽBY OLOVNATO-STŘÍBRNÝCH RUD V OKOLÍ ČESKÉ BĚLÉ NA HAVLÍČKOBRODSKU KAREL STRÁNSKÝ, DRAHOMÍRA JANOVÁ, LUBOMÍR STRÁNSKÝ, JIŘÍ MERTA

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Přírodní zajímavosti. a kulturní unikáty

Přírodní zajímavosti. a kulturní unikáty Přírodní zajímavosti a kulturní unikáty Přírodní zajímavosti a kulturní unikáty Vysočina nabízí zvídavým návštěvníkům množství kulturních a přírodních krás, ale také několik výjimečných zážitků, které

Více

Severní Morava a Slezsko

Severní Morava a Slezsko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_40 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

GEOLOGIE KOLEM NÁS EXKURZNÍ PRŮVODCE

GEOLOGIE KOLEM NÁS EXKURZNÍ PRŮVODCE EXKURZNÍ PRŮVODCE > ÚVOD > LÁMÁNÍ ŽUL NA VRCHOVINĚ BOREK BEZLEJOV U CHOTĚBOŘE HORNÍ STUDENEC LIPNICE NAD SÁZAVOU NOVÉ RANSKO - HUTĚ STARÉ RANSKO HALDY HLUBINNÉ VYVŘELINY LIPNICE N. SÁZAVOU Každý z nás

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ MONITOROVACÍ KALENDÁŘ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ MONITOROVACÍ KALENDÁŘ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ Číslo jednací: KHSV/4619/2013/JI/HOK/Fiš Jihlava 19.dubna 2013 Spisová značka: S-KHSV/4619/2013/HOK/Fiš MONITOROVACÍ KALENDÁŘ Krajská hygienická

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 30. 3. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Hospodářství habsburské monarchie Klíčová

Více

Řeka Odra v horním Poodří

Řeka Odra v horním Poodří -405-84 SRPEN 2013 Řeka Odra v horním Poodří Předkládáme Vám článek inspirovaný referátem o horním Poodří předneseným zástupci města Oder a Historicko-vlastivědného spolku dne 25. 6. 2011 při příležitosti

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.3 Autor Datum vytvoření vzdělávacího materiálu Datum ověření

Více

Záměry obcí na období 2014-2020

Záměry obcí na období 2014-2020 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Žadatel Obec Hamry (CHR) Záměry obcí na období 2014-2020 Projekt Oprava místních komunikací Oprava veřejného osvětlení Zateplení ZŠ Rekonstrukce dětského hřiště Rekonstrukce

Více

Krajská hygienická stanice

Krajská hygienická stanice Krajská hygienická stanice KRAJE VYSOČINA SE SÍDLEM V JIHLAVĚ Tolstého 1914/15, 586 01 Jihlava, tel.: 567 564 551, fax: 567 305 352, e-mail: podatelna@khsjih.cz, ID: 4uuai3w MONITOROVACÍ KALENDÁŘ Krajská

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Kraj Vysočina investiční příležitosti. Dagmar Strnadová Regionální kancelář pro kraj Vysočina CzechInvest

Kraj Vysočina investiční příležitosti. Dagmar Strnadová Regionální kancelář pro kraj Vysočina CzechInvest Kraj Vysočina investiční příležitosti Dagmar Strnadová Regionální kancelář pro kraj Vysočina CzechInvest Základní přehled Source : City Invest Czech 2006/07 Plocha Obyvatelstvo Krajské město : Jihlava

Více

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 93-98 ISBN: 80-86046-33-4 BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Heracleum mantegazianum

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM EFFECT OF SODIUM MODIFICATION ON THE STRUCTURE AND PROPERTIES OF POLYCOMPONENT Mg ALLOYS Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík VUT v Brně, Fakulta strojního

Více

MLETÍ SILIKÁTOVÝCH SUROVIN

MLETÍ SILIKÁTOVÝCH SUROVIN MLETÍ SILIKÁTOVÝCH SUROVIN Seminář: Vápno, cement, ekologie 2014 Ing. Martin Klein, Ceving s.r.o., Přerov 12.-14. května 2014 Úvod Mletí - součást technologických procesů v úpravárenském průmyslu, průmyslu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Typologie tavicích pánví ze stanovišť zaniklých sklářských hutí v Lužických horách a jejich okolí do průmyslové revoluce

Typologie tavicích pánví ze stanovišť zaniklých sklářských hutí v Lužických horách a jejich okolí do průmyslové revoluce Typologie tavicích pánví ze stanovišť zaniklých sklářských hutí v Lužických horách a jejich okolí do průmyslové revoluce Michal Gelnar Tato první studie, resp. sonda, je zaměřena na typologii sklářských

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství Ing. JOSEF POKORNÝ, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství PRAHA 2009 OBSAH PŘEDMLUVA....................................... 9 1 ÚVODEM........................................... 10 1.1 Hydrosféra...........................................

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava ZÁKLADNÍ ÚDAJE rozloha: 6 795 km² počet obyvatel: 515 411 průměrná hustota: 76 obyv. /km² nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava poloha: na jihozápadě Čech a jihozápadě Moravy okresy: Havlíčkobrodský,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s.

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s. 11. Park U nádraží Mezi ulicí Těšínskou a nádraţím vznikl textilní podnik Filipa Landsbergera, kterému patřily i pozemky aţ k silnici vedoucí před nádraţní budovu. Na fotografiích hotelu Škrábal (později

Více

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití řešeného území prostřednictvím těchto faktorů: zdroje

Více

MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER

MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER Kamil Krybus a Jaromír Drápala b a OSRAM Bruntál, spol. s r.

Více