Michael Halvorson. Microsoft Visual Basic 2010 Krok za krokem

Transkript

1

2 Michael Halvorson Microsoft Visual Basic 2010 Krok za krokem Computer Press Brno 2012

3 Microsoft Visual Basic 2010 Krok za krokem Michael Halvorson Překlad: Lukáš Krejčí Obálka: Martin Sodomka Odpovědný redaktor: Martin Herodek Technický redaktor: Jiří Matoušek Authorized translation of the English edition of Microsoft Visual Basic 2010 Step by Step Michael Halvorson. This translation is published and sold by permission of O'Reilly Media, Inc., which owns or controls all rights to publish and sell the same. Translation: Albatros Media a.s., Autorizovaný překlad z originálního anglického vydání Microsoft Visual Basic 2010 Step by Step. Originální copyright: Michael Halvorson, Objednávky knih: eshop@albatrosmedia.cz bezplatná linka ISBN Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2012 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. Dotisk prvního vydání.

4 Stručný obsah Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Integrované vývojové prostředí Visual Studia Píšeme první program Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Práce s nabídkami, s panely nástrojů a dialogovými okny 107 Část II Základy programování Proměnné a operátory ve Visual Basicu a rozhraní.net Framework Rozhodovací struktury Cykly a časovače Ladění programů ve Visual Basicu Strukturovaná obsluha chyb Tvorba modulů a procedur Správa číselných a řetězcových dat pomocí polí Práce s kolekcemi Zpracování textových souborů a řetězců 289 Část III Návrh uživatelského rozhraní Správa formulářů a ovládacích prvků za běhu programu Přidání grafických prvků a efektů animace Dědičnost formulářů a tvorba bázových tříd Práce s tiskárnami 375

5 4 Stručný obsah Část IV Programování databází a webů Začínáme s knihovnou ADO.NET Prezentace dat pomocí ovládacího prvku DataGridView Vytváření webů a webových stránek pomocí nástroje Visual Web Developer a ASP.NET 439 P. Kde získat další informace 467

6 Obsah Poděkování 15 Úvod 17 Verze Visual Basicu 17 Jak nejlépe začít 18 Hardwarové a softwarové požadavky 19 Software před vydáním 19 Instalace a použití cvičebních souborů 19 Instalace cvičebních souborů 20 Používání cvičebních souborů 20 Použité konvence 25 Konvence 25 Další prvky 25 Užitečné odkazy 25 Podpora pro Visual Studio Zpětná vazba od čtenářů 26 Dotazy 27 Errata 27 ČÁST I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 31 Vývojové prostředí Visual Studia 31 Nástroje ve Visual Studiu 35 Okno návrháře 36 Spuštění programu postaveného na Visual Basicu 37 Okno Properties 39 Změna umístění a velikosti programovacích nástrojů 42 Změna umístění a velikosti oken nástrojů 43 Ukotvování oken nástrojů 44 Skrývání oken nástrojů 45

7 6 Obsah Přepínání mezi otevřenými soubory a nástroji pomocí navigačního okna 46 Otevření webového prohlížeče ve Visual Studiu 47 Jak získat pomoc 48 Nastavení nápovědy 49 Použití klávesy F1 50 Přizpůsobení vývojového prostředí pro cvičení v této knize 51 Nastavení prostředí pro vývoj v jazyce Visual Basic 52 Kontrola nastavení projektů a překladače 53 O krok dál: Ukončení Visual Studia 55 Rychlý přehled kapitoly 1 56 Kapitola 2 Píšeme první program 59 Šťastná sedma: Váš první program v jazyce Visual Basic 59 Kroky při programování 60 Tvorba uživatelského rozhraní 60 Nastavení vlastností 65 Vlastnosti obrázku 68 Psaní kódu 71 Prohlídka procedury Button1_Click 75 Spouštění aplikací v jazyce Visual Basic 76 Ukázkové projekty na disku 77 Vytvoření spustitelného souboru 78 Nasazení aplikace 79 O krok dál: Přidávání dalších prvků do programu 80 Rychlý přehled kapitoly 2 82 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 83 Základní použití ovládacích prvků: Program Pozdrav 83 Použití ovládacího prvku DateTimePicker 88 Program Narozeniny 88 Ovládací prvky pro získávání vstupu 91 Používáme skupinová pole a přepínače 94 Zpracování vstupu pomocí seznamů 97 Krátce o terminologii 100 O krok dál: Použití ovládacího prvku LinkLabel 102 Rychlý přehled kapitoly 3 106

8 Obsah 7 Kapitola 4 Práce s nabídkami, s panely nástrojů a dialogovými okny 107 Přidávání nabídek pomocí ovládacího prvku MenuStrip 107 Přidání přístupových kláves do příkazů nabídky 109 Zpracování voleb v nabídkách 111 Přidání panelu nástrojů pomocí ovládacího prvku ToolStrip 115 Použití ovládacích prvků dialogových oken 118 Procedury událostí pro ovládání standardních dialogových oken 119 O krok dál: Přiřazení klávesových zkratek k nabídkám 123 Rychlý přehled kapitoly ČÁST II Základy programování Kapitola 5 Proměnné a operátory ve Visual Basicu a rozhraní.net Framework 129 Struktura programových příkazů ve Visual Basicu 129 Použití proměnných k uložení informací 130 Vyhrazení operační paměti pro proměnné: Příkaz Dim 130 Implicitní deklarace proměnných 131 Použití proměnných v programu 132 Použití proměnné k uložení vstupu 135 Použití proměnné pro výstup 137 Práce s určitými datovými typy 139 Konstanty: Proměnné, které se nemění 144 Práce s operátory ve Visual Basicu 145 Základní matematika: Operátory +, -, * a / 146 Pokročilé operátory: \, Mod, ^ a & 149 Práce s matematickými metodami v rozhraní.net Framework 153 O krok dál: Určení priorit 155 Použití závorek ve vzorci 156 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 6 Rozhodovací struktury 159 Programování řízené událostmi 159 Použití podmíněných výrazů 161

9 8 Obsah Rozhodovací struktury If...Then 161 Testování několika podmínek v rozhodovací struktuře If...Then 162 Použití logických operátorů v podmíněných výrazech 166 Zkrácené vyhodnocování pomocí příkazů AndAlso a OrElse 168 Rozhodovací struktura Select Case 169 Použití porovnávacích operátorů se strukturou Select Case 171 O krok dál: Detekce událostí použití myši 174 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 7 Cykly a časovače 177 Vytváření cyklů For...Next 177 Použití proměnné čítače ve víceřádkovém ovládacím prvku TextBox 178 Vytváření složitých cyklů For...Next 180 Použití čítače s větším rozsahem platnosti 183 Vytváření cyklu Do 186 Jak předejít nekonečnému cyklu 187 Ovládací prvek Timer 190 Vytvoření digitálních hodin pomocí ovládacího prvku Timer 190 Použití objektu časovače k nastavení časového limitu 193 O krok dál: Vkládání úryvků kódu 196 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 8 Ladění programů ve Visual Basicu 201 Vyhledávání a opravy chyb 201 Tři typy chyb 202 Odhalování logických chyb 203 Použití režimu ladění 203 Sledování proměnných v okně Watch 208 Vizualizéry: Ladicí nástroje pro prohlížení dat 210 Používání oken Immediate a Command 211 Přepnutí do okna Command 213 O krok dál: Odebírání zarážek 214 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 9 Strukturovaná obsluha chyb 217 Zpracování chyb pomocí příkazu Try...Catch 217 Kdy používat obsluhu chyb 218

10 Obsah 9 Zachycení chyby: Blok kódu Try...Catch 219 Chyby cest a diskových jednotek 219 Obsluha chyby diskové jednotky 222 Použití klauzule Finally k provedení úklidu 223 Složitější obsluha chyb Try...Catch 224 Objekt typu Exception 224 Určení intervalu pro nový pokus 227 Použití vnořených bloků Try...Catch 229 Srovnání obsluhy chyb s defenzivním programováním 230 O krok dál: Příkaz Exit Try 231 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 10 Tvorba modulů a procedur 233 Práce s moduly 233 Vytvoření modulu 234 Práce s veřejnými proměnnými 236 Vytváření procedur 240 Vytváření funkcí 241 Syntaxe funkce 241 Volání funkce 242 Použití funkce k provedení výpočtu 243 Vytváření procedur 245 Syntaxe procedury 246 Volání procedury 247 Použití procedury ke zpracování vstupu 247 O krok dál: Předávání argumentů hodnotou a odkazem 251 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 11 Správa číselných a řetězcových dat pomocí polí 255 Práce s poli proměnných 255 Vytvoření pole 256 Deklarace pole s fixní velikostí 256 Vyhrazení paměti 257 Práce s prvky pole 258 Deklarování pole a přiřazení počátečních hodnot 259 Vytvoření pole s fixní velikostí 260 Vytvoření dynamického pole 263 Zachování obsahu pole prostřednictvím příkazu ReDim Preserve 266 Použití příkazu ReDim pro trojrozměrná pole 267

11 10 Obsah O krok dál: Zpracování velkých polí pomocí metod ve třídě Array 267 Třída Array 267 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 12 Práce s kolekcemi 275 Práce s kolekcemi objektů 275 Odkazování na objekty v kolekci 275 Vytváření cyklů For Each...Next 276 Práce s objekty v kolekci Controls 276 Použití vlastnosti Name v cyklu For Each...Next 279 Vytváření vlastních kolekcí 281 Deklarace nových kolekcí 281 O krok dál: Kolekce jazyka VBA 284 Zadání makra aplikace Word 285 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 13 Zpracování textových souborů a řetězců 289 Čtení textových souborů 289 Obor názvů My 290 Třída StreamReader 292 Použití metody ReadAllText 293 Zápis do textových souborů 296 Metoda WriteAllText 296 Třída StreamWriter 297 Použití metody WriteAllText 297 Zpracování řetězců pomocí třídy String 301 Řazení textu 303 Práce s kódy ASCII 304 Řazení řetězců v textovém poli 305 Kód programu Řazení textu 308 Ochrana textu pomocí jednoduchého šifrování 309 O krok dál: Použití operátoru Xor 313 Kód programu Šifrování Xor 314 Rychlý přehled kapitoly

12 Obsah 11 ČÁST III Návrh uživatelského rozhraní Kapitola 14 Správa formulářů a ovládacích prvků za běhu programu 323 Přidání nových formulářů do programu 323 Jak se formuláře používají 324 Práce s více formuláři 324 Použití vlastnosti DialogResult ve volajícím formuláři 329 Umístění formulářů na ploše Windows 330 Minimalizace, maximalizace a obnovení oken 334 Přidání ovládacích prvků do formuláře za běhu programu 334 Uspořádání ovládacích prvků ve formuláři 337 O krok dál: Určení spouštěcího objektu 339 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 15 Přidání grafických prvků a efektů animace 343 Přidání grafiky pomocí oboru názvů System.Drawing 343 Používání systému souřadnic formuláře 344 Třída System.Drawing.Graphics 344 Událost formuláře Paint 345 Přidání animace do programu 347 Přesun objektů ve formuláři 347 Vlastnost Location 348 Vytvoření animace pomocí objektu Timer 349 Zvětšení a zmenšení objektů za běhu programu 352 O krok dál: Změna průhlednosti formuláře 354 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 16 Dědičnost formulářů a tvorba bázových tříd 357 Odvození formuláře pomocí dialogového okna Inheritance Picker 357 Vytváření vlastních bázových tříd 362 Přidání nové třídy do projektu 363 O krok dál: Odvození od bázové třídy 369 Rychlý přehled kapitoly

13 12 Obsah Kapitola 17 Práce s tiskárnami 375 Použití třídy PrintDocument 375 Tisk textu z textového pole 379 Tisk vícestránkových textových souborů 382 O krok dál: Přidání dialogových oken Náhled a Vzhled stránky 388 Rychlý přehled kapitoly ČÁST IV Programování databází a webů Kapitola 18 Začínáme s knihovnou ADO.NET 397 Programování databází s knihovnou ADO.NET 397 Databázová terminologie 398 Práce s databází Access 399 Okno Data Sources 406 Použití vázaných objektů k zobrazení informací z databáze 411 O krok dál: Příkazy SQL, jazyk LINQ a filtrování dat 413 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 19 Prezentace dat pomocí ovládacího prvku DataGridView 419 Použití ovládacího prvku DataGridView k zobrazení záznamů z databáze 419 Formátování buněk ovládacího prvku DataGridView 429 Přidání druhého objektu datové mřížky 431 O krok dál: Aktualizace původní databáze 434 Rychlý přehled kapitoly Kapitola 20 Vytváření webů a webových stránek pomocí nástroje Visual Web Developer a ASP.NET 439 Uvnitř ASP.NET 439 Webové stránky vs. formuláře typu Windows Forms 441 Serverové ovládací prvky 441 Ovládací prvky HTML 442 Vytvoření webu pomocí nástroje Visual Web Developer 442 Zvážení softwarových požadavků pro programování v ASP.NET 442

14 Obsah 13 Práce s návrhářem webových stránek 445 Přidání serverových ovládacích prvků 448 Procedury událostí pro ovládací prvky na webové stránce 450 Úprava šablony webu 455 Zobrazení záznamů databáze na webové stránce 457 O krok dál: Nastavení názvu webu v záhlaví prohlížeče Internet Explorer 463 Rychlý přehled kapitoly Příloha Kde získat další informace 467 Weby věnované Visual Basicu 467 Weby nabízející video 468 Knihy o programování v jazyce Visual Basic a v prostředí Visual Studia 469 Programování v jazyce Visual Basic 469 Rozhraní.NET Framework 470 Databázové programování s knihovnou ADO.NET 470 Programování v ASP.NET 470 Programování v prostředí Office 470 Obecné knihy o programování a informatice 471 Michael Halvorson 472 Rejstřík 473

15

16 Poděkování Psaní knihy o programování je fascinující, protože celý proces začíná ještě před tím, než je příslušný software dokončen. Autoři se setkávají s vývojáři softwaru a vydavateli odborných knih, studují specifikace produktu a prvotní vydání softwaru, procházejí komentáře a návrhy od čtenářů předchozích edic, vytvářejí plán a rozvrh psaní a začínají testovat své nápady s beta verzemi produktu. Tento iterativní proces napomáhá proniknout do podstaty věcí a pokračuje (s rostoucí horlivostí), dokud není software hotový a finální podoba knihy se neodešle do tiskárny. Microsoft Press je skvělé místo pro psaní knih o programování. V každé fázi publikačního procesu pracují talentovaní členové týmu společně na rozvoji cenných odborných kontaktů a zdrojů, budují vizionářské strategie nasazení produktu, studují skryté výhody vznikajících technologií a vybírají správná slova a obrázky pro jejich popis. Kniha Microsoft Visual Basic 2010 Step by Step, nyní ve své osmé edici, těží výrazným způsobem z tohoto dynamického a inovativního publikačního prostředí již mnoho let. Rád bych co nejsrdečněji poděkoval za podporu následujícím lidem (v tom pořadí, v jakém jsem s nimi pracoval), kteří mi pomohli tuto knihu naplánovat, sestavit, otestovat, sepsat a uvést na trh: Ben Ryan, Devon Musgrave, Valerie Woolley, Susan McClung a Christian Holdener. Valerie Woolley se starala o to, abych psal podle rozvrhu, a zajistila, aby kniha dobře zapadla do série Step by Step, kterou je vydavatelství Microsoft Press tak proslulé. Dále chci poděkovat vývojovému týmu aplikace Microsoft Visual Studio 2010 za poskytování beta verzí a kandidátských vydání softwaru pro práci na této knize. Jako vždy vyjadřuji hlubokou vděčnost a sympatie své rodině pro jejich neutuchající podporu mých autorských projektů a nejrůznějších akademických činností.

17

18 Úvod Microsoft Visual Basic 2010 je významným nástupcem a rozšířením populárního kompilátoru a programovacího jazyka Visual Basic, což je technologie, kterou používají miliony programátorů na celém světě. Visual Basic 2010 není samostatný produkt, ale je klíčovou složkou Visual Studia 2010, což je ucelený vývojový systém, který vám umožňuje vytvářet výkonné aplikace pro Windows, Internet, příruční zařízení a množství dalších prostředí. Bez ohledu na to, zda jste zakoupili jednu z komerčních edic Visual Studia 2010 (popsaných v pozdější části úvodu) nebo jste stáhli aplikaci Visual Basic 2010 Express pro bezplatné otestování tohoto softwaru, čeká vás vzrušující zkušenost. Nejnovější prvky Visual Basicu zvýší vaši produktivitu a programátorské dovednosti, zvláště pak tehdy, pokud rádi používáte a spojujete informace z databází, médií, webových stránek a webů. Kromě toho důležitá výhoda osvojení Visual Basicu a integrovaného vývojového prostředí (IDE) Visual Studia spočívá v tom, že spoustu stejných nástrojů můžete využít pro psaní programů pro Microsoft Visual C , Microsoft Visual C# 2010, Microsoft Visual Web Developer 2010 a další oblíbené produkty. Kniha Microsoft Visual Basic 2010 Krok za krokem je uceleným úvodem do programování v jazyce Visual Basic v prostředí Visual Basicu Tato praktická učebnice je navržena s ohledem na různé úrovně dovedností čtenářů a s důrazem na skutečnost, že programátoři se nejlépe učí vlastní praxí. Nejlepší způsob pro zvládnutí složité technologie, jako je Visual Basic, spočívá v osvojení základních programovacích technik prostřednictvím pečlivě připravených výukových lekcí, které můžete dokončit dle vlastního harmonogramu a tempa. Tato kniha však není suchopárnou učebnicí nebo příručkou programátora od A do Z, ale praktickým programátorským kurzem, v němž sami sebe vedete po cestě vzdělání, vývojových milníků a úspěchů. Pomocí této knihy se mohou programátoři, kteří v této oblasti teprve začínají, naučit základy vývoje softwaru v kontextu užitečných aplikací použitelných ve skutečném světě, přičemž programátoři zkušení v jazyce Visual Basic si mohou rychle osvojit nejdůležitější nástroje a techniky nabízené novou verzí Visual Basicu Srozumitelný výklad doplňuje struktura knihy: 4 tematicky organizované části, 20 kapitol a 56 cvičení krok za krokem s ukázkovými programy. Díky této knize se rychle naučíte vytvářet profesionální aplikace v jazyce Visual Basic 2010 pro operační systém Windows a nejrůznější webové prohlížeče a ještě se u toho pobavíte! Verze Visual Basicu Jak to všechno vlastně začalo? V rozmezí let 1991 a 1998 vydala společnost Microsoft šest verzí Visual Basicu (verze 1.0 až 6.0), které přinesly událostmi řízené programování širšímu publiku využívajícímu programovací jazyk QuickBasic a integrované vývojové prostředí, což způsobilo malou revoluci ve vývoji softwaru pro Windows. Po značné době věnované dalšímu vývoji a vylepšování vydala společnost Microsoft Visual Basic.NET 2002, objektově orientovaný programovací jazyk úzce spojený s Visual Basicem, avšak implementovaný na rozhraní.net Framework, což je ucelená knihovna řešení sloužící pro většinu nových aplikací, jež běží na platformě Windows. S dalšími verzemi Visual Basicu vydanými v letech 2003, 2005 a 2010 se Visual Basic stal nedílnou součástí balíku Visual Studia a společně s pokračujícími zlepšeními pro rozhraní.net Framework získal významnou podporu pro databáze, Internet a týmově vyvíjené projekty. Visual Basic 2010 je nyní tak úzce spjat s Visual Studiem, že existuje pouze jako komponenta balíku Visual Studio 2010, který obsahuje Visual C#, Visual C++, Visual

19 18 Úvod Web Developer spolu s dalšími vývojovými nástroji platformy Microsoft.NET. Od roku 2005 se Visual Basic i Visual Studio prodává bez přídomku.net, přestože jsou oba produkty i nadále založeny na technologii.net Framework. Visual Studio 2010 je k dispozici v několika různých konfiguracích, mezi něž patří edice Professional, Premium, Ultimate a Express. Tato kniha je napsána tak, aby se dala použít se všemi edicemi Visual Basicu 2010 a Visual Studia 2010, především pak ale s nástroji a technikami dostupnými v edicích Professional a Express. Ačkoliv je Visual Basic 2010 v mnoha ohledech podobný Visual Basicu 2008, obsahuje mnoho důležitých rozdílů a vylepšení, takže byste při cvičeních v knize měli používat raději Visual Basic Poznámka: DVD přiložené ke knize obsahuje cvičební soubory, ukázkové databáze a další užitečné informace. Pokud Visual Studio nemáte, najdete na něm aplikaci Visual Basic 2010 Express, která obsahuje nepřeberné množství prvků, avšak samozřejmě ne všechny prvky Visual Studia Professional, Premium nebo Ultimate. Při práci na cvičeních v této knize se čas od času setkáte s upozorněním, které prvky nejsou v aplikaci Visual Basic 2010 Express dostupné. Je třeba též poznamenat, že pokud používáte Visual Basic 2010 Express, musíte si pro dokončení cvičení v kapitole 20 nainstalovat aplikaci Visual Web Developer 2010 Express (najdete ji na DVD). Visual Basic Express totiž neobsahuje nástroj Visual Web Developer, který je jinak standardní součástí Visual Studia Professional, Premium a Ultimate. Jak nejlépe začít Tato kniha pomáhá rozvíjet vaše dovednosti v mnoha důležitých oblastech. Můžete s ní pracovat jako začátečník, při přechodu z jiného programovacího jazyka nebo při přechodu z verze jazyka Visual Basic Následující tabulka vám může pomoci s rozhodnutím, kde začít. Pokud Začínáte programovat Přecházíte z Visual Basicu 2005 nebo 2008 Přecházíte z Visual Basicu 6.0 postupujte takto 1. Dle postupu v části Instalace a používání cvičebních souborů nainstalujte cvičební soubory. 2. Postupným studiem všech kapitol si osvojte základní dovednosti pro používání Visual Basicu Podle úrovně svého zájmu nebo svých zkušeností dokončete také části IV. 1. Dle postupu v části Instalace a používání cvičebních souborů nainstalujte cvičební soubory. 2. Dokončete kapitoly 1 až 4, kapitoly 5 až 17 jen tak přelétněte a pokračujte od kapitoly Dle postupu v části Instalace a používání cvičebních souborů nainstalujte cvičební soubory. 2. Pozorně si pročtěte kapitoly 1 až 4, v nichž se dozvíte o nových funkcích ve vývojovém prostředí Visual Studio Prolétněte kapitoly 5 až 13, v nichž si zopakujete základy událostmi řízeného programování, používání proměnných a zápisem rozhodovacích struktur. Zaměřte se především na kapitoly 5, 6, 9 a Postupným studiem kapitol 14 až 20 se seznamte s novými funkcemi Visual Basicu 2010, které se vztahují k návrhu uživatelského rozhraní a programování databází a webových aplikací.

20 Úvod 19 Pokud Používáte knihu jako příručku po prostudování celé knihy postupujte takto 1. K vyhledání informací o určitých tématech použijte rejstřík a k nalezení informací o obecných tématech sáhněte po obsahu. 2. Přečtením Rychlého přehledu na konci každé kapitoly získáte stručný přehled o hlavních úkolech, kterými se daná kapitola zabývá. Témata jsou v Rychlém přehledu uvedena vždy ve stejném pořadí jako v příslušné kapitole. Hardwarové a softwarové požadavky K úspěšnému dokončení všech cvičení v této knize potřebujete následující hardware a software: Windows 7, Windows Vista, Windows XP, Windows Server 2003 nebo Windows Server 2008, Visual Studio 2010 (Professional, Premium či Ultimate) nebo Visual Basic 2010 Express, procesor 1,6 GHz, 1 GB operační paměti, 3 GB místa na disku, pevný disk s 5400 ot./min., grafickou kartu kompatibilní s DirectX 9 a rozlišení obrazovky alespoň , jednotka DVD-ROM. Dále potřebujete přístup k počítači na úrovni Správce. Poznámka: Tato kniha a cvičební soubory byly testovány pomocí aplikace Visual Studio 2010 Professional a Visual Basic 2010 Express na operačním systému Windows 7 a Windows Vista. Používáte-li jiné edice Visual Studia 2010, pak můžete zaznamenat určité rozdíly. Konkrétně u edice Visual Basic 2010 Express nebudete mít k dispozici některé funkce. Kromě toho všechny obrázky v této knize byly snímány v prostředí operačního systému Windows Vista. Pokud používáte jinou verzi Windows nebo Windows Server, pak na některých obrázcích můžete zaznamenat drobné rozdíly. Software před vydáním Postupy v této knize byly prověřovány a testovány s kandidátským vydáním (Release Candidate) aplikace Visual Studio Kandidátské vydání je poslední předváděcí verzí před konečným vydáním Visual Studia Tato kniha by tedy měla být plně kompatibilní s finálními verzemi Visual Studia 2010 a Visual Basicu Pokud by se pro tuto knihu objevily nějaké opravy či změny, naleznete je ve snadno dostupném článku v rámci znalostní báze společnosti Microsoft.

21 20 Úvod Instalace a použití cvičebních souborů Přiložené DVD obsahuje cvičební soubory, které budete používat ve cvičeních v této knize. Když se například budete seznamovat se způsoby zobrazení databázových tabulek ve formuláři prostřednictvím ovládacího prvku DataGridView, otevřete si jeden ze cvičebních souborů (školní databázi jménem Fakulta2010.accdb) a pomocí nástrojů pro programování databází v prostředí Visual Studia budete s touto databází pracovat. Díky cvičebním souborům nemusíte ztrácet čas vytvářením souborů, které nejsou pro cvičení důležité, a můžete se tak lépe soustředit na zvládnutí programovacích technik v rámci jazyka Visual Basic Pomocí těchto souborů a podrobných pokynů si navíc každé probírané téma sami vyzkoušíte, což je nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak si osvojit a zapamatovat nové dovednosti. Důležité: Než začnete používat cvičební soubory, ujistěte se, že máte nainstalovaný správný software. Tato kniha je určena pro Visual Studio 2010 a Visual Basic Chcete-li zjistit, jaký software používáte, zkontrolujte obal produktu nebo jej spusťte, otevřete nějaký projekt a v nabídce Help v horní části obrazovky zvolte příkaz About Microsoft Visual Studio. Instalace cvičebních souborů Cvičební soubory vyžadují přibližně 10 MB prostoru na pevném disku. Podle následujících bodů nainstalujte cvičební soubory na pevný disk vašeho počítače, abyste je mohli u jednotlivých cvičení snadno použít. 1. Vytáhněte DVD z obálky na zadní straně knihy a vložte jej do mechaniky DVD-ROM. 2. Objeví se nabídka s volbami se vztahem k obsahu knihy a k doprovodnému softwaru. 3. Klepněte na odkaz Zdrojové kódy. 4. Otevře se stránka obsahující odkazy na zdrojové kódy. 5. Klepněte na odkaz Prozkoumat CD. 6. Otevře se okno Průzkumníka s příslušnou složkou obsahující zdrojové kódy. 7. Všechny složky (kap01 až kap20) zkopírujte do složky c:\vb10kzk. Poznámka: Cílová složka může být samozřejmě libovolná. Pokud se však rozhodnete pro jiné umístění, budete muset v několika cvičebních souborech změnit cesty směřující k základním komponentám, jako jsou soubory s obrázky a databázemi. 8. Další text knihy předpokládá, že jste všechny cvičební soubory zkopírovali do složky c:\vb10kzk. Používání cvičebních souborů V každé kapitole se dozvíte, kdy a jak příslušné cvičební soubory použít. Když dojde na použití cvičebního souboru, dozvíte se také, jak tento soubor otevřít. Všechny kapitoly jsou postaveny na jistých scénářích, které simulují skutečné softwarové projekty, takže získané dovednosti můžete snadno uplatnit při vlastní práci.

22 Úvod 21 Poznámka: Visual Basic 2010 používá pro soubory projektů a řešení nový formát. To znamená, že nebudete schopni otevřít cvičební soubor ve starší verzi Visual Basicu či Visual Studia. Chcete-li zjistit, kterou verzi používáte, zvolte v nabídce Help příkaz About. Prostředí Visual Studia si můžete do značné míry přizpůsobovat. Můžete si jej nakonfigurovat tak, aby se projekty a řešení otvíraly a ukládaly nejrůznějšími způsoby. Veškeré pokyny v této knize se obecně opírají o jeho výchozí nastavení. Více informací o vlivu nastavení v rámci vývojového prostředí na způsob psaní programů a používání cvičebních souborů naleznete v kapitole 1. Pro ty, kteří se chtějí seznámit se všemi detaily, slouží níže uvedený seznam projektů v jazyce Visual Basic obsažených na přiloženém DVD. Každý projekt je umístěn ve vlastní složce společně s několika podpůrnými soubory. Podívejte se, co všechno budete vyvíjet! Kapitola 1 Hudební kvíz Jednoduchý program zobrazující digitální fotografii, který je zároveň úvodem do výuky programování v této knize. Kapitola 2 Šťastná sedma Váš první program hra, která simuluje výherní automat. Kapitola 3 Narozeniny CheckBox ListBox RadioButton Webový odkaz Program, který používá ovládací prvek DateTimeControl pro výběr data. Seznámení s ovládacím prvkem CheckBox a jeho vlastnostmi. Představení ovládacího prvku ListBox pro získávání vstupu. Představení ovládacího prvku RadionButton pro získávání vstupu. Seznámení s ovládacím prvkem LinkLabel, který ve vaší aplikaci otevře webový prohlížeč. Kapitola 4 Nabídka Ukazuje, jak používat ovládací prvky, panely nástrojů a nabídky dialogových oken. Kapitola 5 Pokročilá matematika Základní matematika Test konstant Pokročilé použití operátorů pro dělení, dělení se zbytkem, umocňování a spojování řetězců. Základní použití operátorů pro sčítání, odečítání, násobení a dělení. Použití konstanty pro uchování pevně dané matematické entity.

23 22 Úvod Datové typy Matematika Frameworku Vstupní pole Test proměnných Demonstruje základní datové typy jazyka Visual Basic a jejich použití s proměnnými. Seznámení s třídami rozhraní.net Framework, které nabízejí matematické metody. Získávání vstupu pomocí funkce InputBox. Deklarace a použití proměnných pro uchovávání informací. Kapitola 6 Struktura SelectCase Kontrola zadaných hodnot Použití rozhodovací struktury Select...Case a ovládacího prvku ListBox k zobrazení uvítací zprávy v několika jazycích. Použití rozhodovací struktury If...Then...Else a ovládacího prvku MaskedTextBox pro řízení procesu přihlašování. Kapitola 7 Převod teploty Digitální hodiny Cyklus For Cyklus For a ikony Časované heslo Verze Windows Pomocí cyklu Do převádí stupně Fahrenheita na stupně Celsia. Jednoduchý program s digitálními hodinami, který ukazuje použití ovládacího prvku Timer. Demonstruje použití cyklu For...Next k zobrazení textu v ovládacím prvku TextBox a použití funkce Chr k vytvoření znaku pro zalomení řádku. Používá globální proměnnou čítače jako alternativu k cyklům a zobrazuje obrázky pomocí ovládacího prvku PictureBox. Ukazuje použití ovládacího prvku Timer pro vytvoření přihlašovacího programu s omezenou dobou platnosti hesla. Demonstruje použití nového příkazu Insert Snippet k zobrazení aktuální verze operačního systému Windows na počítači uživatele. Kapitola 8 Test ladění Simuluje chybu v programu, která je navržená tak, aby ji bylo možné vyřešit pomocí ladicích nástrojů v prostředí Visual Studia. Kapitola 9 Chyba disku Obsluha chyby disku Program, který selže po nesprávném použití jednotky CD-ROM nebo DVD-ROM. Tento projekt slouží jako základ pro obsluhu chyb v jazyce Visual Basic. Program s dokončenou obsluhou chyb při načítání souborů demonstrující syntax struktury Try... Catch.

24 Úvod 23 Kapitola 10 Procedura Cesta k výhře Obecná procedura, která přidává položky do seznamu. Aktualizovaná verze projektu výherního automatu Šťastná sedma z kapitoly 2 rozšířená o veřejné proměnné a funkci, jež počítá frekvenci výher. Kapitola 11 Řazení pole Dynamické pole Fixní pole Ukazuje vytváření a práci s velkými poli, která obsahují celá čísla. Demonstruje metody Array. Sort a Array.Reverse a způsob použití ovládacího prvku ProgressBar k vizuálnímu znázornění přibližné doby trvání spuštěné operace. Pomocí dynamického pole vypočítá průměrnou teplotu pro jakýkoli počet dní. Pomocí pole s fixní délkou vypočítá průměrnou týdenní teplotu. Kapitola 12 Kolekce Controls Kolekce URL Přesouvá objekty formuláře pomocí cyklu For Each...Next a kolekce Visual Studia s názvem Controlls. Představuje uživatelem definovanou kolekci obsahující seznam naposledy navštívených webových adres (adres URL). Kapitola 13 Šifrování textu Rychlá poznámka Řazení textu Prohlížeč textu Ukazuje metody Chr, Asc, Length, Substring a FileExists společně s jednoduchým šifrovacím schématem pro zamíchání textu v souborech. Naučíte se užitečné techniky pro zpracování textu. Jednoduchý nástroj pro zápis poznámek, který demonstruje použití vlastnosti Clock. LocalTime, metody WriteAllText a ovládacích prvků TextBox, MenuStrip a SaveFileDialog. Textový editor s panelem nabídek, který ukazuje použití příkazů Open, Close, Save As, Insert Date, Sort Text a Exit. Projekt obsahuje modul ShellSort pro řazení polí, který lze přidávat do dalších projektů. Zobrazuje obsah textového souboru. Ukazuje příkazy nabídky a dialogového okna, obsluhu chyb Try...Catch a metodu ReadAllText. Program slouží zároveň jako základ pro další programy v této kapitole.

25 24 Úvod Šifrování Xor Prozkoumá třídu StreamWriter a metody OpenTextFileWriter a ReadAllText pro práci se soubory společně s použitím operátoru Xor pro zašifrování souborů skrytým kódem, který zadává uživatel. Kapitola 14 Přidávání ovládacích prvků Vlastnosti Anchor a Dock Vlastnost DesktopBounds Demonstruje způsob přidávání ovládacích prvků do formuláře Windows Form za běhu programu prostřednictvím kódu programu (ne v okně návrháře). Zarovnává objekty za běhu programu pomocí vlastností formuláře Anchor a Dock. Pomocí vlastností StartPosition a DesktopBounds určí umístění formuláře Windows Form za běhu programu. Ukazuje také použití vlastnosti FormBorderStyle, struktury Rectangle a metody ShowDialog. Nápověda k Šťastné sedmě Rozšířený program Šťastná sedma z kapitoly 10 (Cesta k výhře) zobrazuje ve druhém formuláři nápovědu. Kapitola 15 Kreslení tvarů Pohyblivá ikona Průhledný formulář Zvětšení Seznámení s několika užitečnými grafickými metodami v oboru názvů System.Drawing, mezi něž patří DrawEllipse, FillRectangle a DrawCurve. Animuje ikonu ve formuláři, která se pohybuje od horního okraje ke spodnímu pokaždé, když uživatel klepne na tlačítko Přesunout dolů. Předvádí, jak pomocí objektu Me a vlastnosti Opacity měnit průhlednost formuláře. Simuluje zvětšení neboli přiblížení k objektu ve formuláři (v tomto případě je tímto objektem planeta Země). Kapitola 16 Dědění formuláře Třída Osoba Prostřednictvím dialogového okna Inheritance Picker v prostředí Visual Studia vytváří formulář, který dědí vlastnosti a funkce z jiného formuláře. Demonstruje vytváření nových tříd, vlastností a metod v projektu Visual Basic. Třída Osoba představuje záznam zaměstnance obsahující pole jméno, příjmení a datum narození a metodu, která vypočítá současný věk zaměstnance.

26 Úvod 25 Kapitola 17 Dialogová okna pro tisk Tisk souboru Tisk obrázku Tisk textu Seznámení s tvorbou dialogových oken Náhled tisku a Vzhled stránky. Zpracovává složitější tiskové úlohy, včetně tisku vícestránkového textového souboru se zalomenými řádky. Obsahuje množství kódu, které můžete využít i ve vlastních projektech. Pomocí obsluhy chyb, metody Print a metody DrawImage tiskne obrázky. Demonstruje tisk jednoduchého textu v programu napsaném v jazyce Visual Basic. Kapitola 18 Fakultní formulář ADO Ukazuje použití knihovny ADO.NET k ustavení spojení s databází Microsoft Access 2007 a zobrazení informací z této databáze. Kapitola 19 Ovládací prvek DataGridView Předvádí, jak lze ve formuláři zobrazit pomocí ovládacího prvku DataGridView více tabulek s daty. Dozvíte se také, jak jsou navigační panely, datové sady a tabulkové adaptéry vzájemně propojeny a svázány s objekty ve formuláři. Kapitola 20 kap20 Ukazuje, jak pomocí nástroje Visual Web Developer a technologie ASP.NET vytvořit výpočetní tabulku pro leasing aut, která běží ve webovém prohlížeči, nabízí informace z nápovědy a zobrazuje záznamy z fakultní databáze. Použité konvence Než začnete pracovat s cvičeními v této knize, měli byste vědět, jakým způsobem jsou jednotlivé postupy popisovány a jaké prvky se používají pro sdělení určitých informací o programování v jazyce Visual Basic. Následující přehled uvádí stylistické konvence a probírá zajímavé vlastnosti knihy. Konvence Názvy všech prvků programu (ovládacích prvků, objektů, metod, funkcí, vlastností atd.) jsou vysázeny neproporcionálním písmem. Cvičení, v nichž budete provádět více kroků, jsou popisována pomocí číselných seznamů (1., 2. atd.). Odrážku naleznete u cvičení, které má pouze jeden krok. Text, který máte napsat, je uveden tučným písmem. V některých případech jsou ve cvičeních uváděny tabulky se seznamy vlastností, které máte nastavit v prostředí Visual Studia. Textové vlastnosti jsou uváděny v uvozovkách, tyto uvozovky však psát nemusíte.

27 26 Úvod Další prvky Znaménko plus (+) mezi dvěma názvy kláves znamená, že tyto klávesy musíte stisknout současně. Například text Stiskněte Alt+Tab znamená, že přidržíte klávesu Alt a k ní stisknete klávesu Tab. Odstavce označené jako Poznámka, Tip nebo Důležité poskytují dodatečné informace nebo alternativní způsoby k danému postupu. Měli byste si je přečíst, než budete ve cvičení pokračovat dále. Z textů v rámečcích, které se objevují v různých částech kapitol, se můžete dozvědět o zvláštních programovacích technikách, o skrytých principech nebo o funkcích souvisejících s právě probíranou látkou. Rámečky často osvětlují obtížnou terminologii nebo navrhují možné tematické oblasti pro budoucí studium. Na konci každé kapitoly naleznete cvičení s názvem O krok dál, v němž se můžete dozvědět o možnostech či postupech, jež stavějí na dovednostech získaných v dané kapitole. Témata jednotlivých kapitol si můžete rychle zopakovat v tabulce uvedené na konci každé z nich v části nazvané Rychlý přehled. Tyto užitečné tabulky mají po přečtení knihy sloužit také jako tematické příručky, díky nimž si budete moci rychle vybavit, jak provést nějaký programovací úkol. Užitečné odkazy Následující odkazy se týkají podpory pro Visual Studio 2010 a pro obsah této knihy. Podpora pro Visual Studio 2010 Dotazy ohledně Visual Studia 2010 můžete směřovat na následující webové stránky společnosti Microsoft: (domovská stránka MSDN pro jazyk Visual Basic), (domovská stránka odborných komunit souvisejících se softwarovými produkty a technologiemi společnosti Microsoft). Oba weby nabízejí přístup k profesionálním vývojářům v jazyce Visual Basic, k zaměstnancům společnosti Microsoft, k blogům o jazyce Visual Basic, k diskuzním skupinám, webovým vysíláním (webcast), odborným diskuzím a zajímavým uživatelským skupinám. Další informace o těchto a dalších elektronických a tištěných zdrojích naleznete v příloze. Zpětná vazba od čtenářů Nakladatelství a vydavatelství Computer Press, které pro vás tuto knihu přeložilo, stojí o zpětnou vazbu a bude na vaše podněty a dotazy reagovat. Můžete se obrátit na následující adresy: redakce PC literatury Computer Press Spielberk Office Centre Holandská Brno nebo sefredaktor.pc@cpress.cz

28 Úvod 27 Dotazy Máte-li s knihou jakýkoli problém, kontaktujte nás pomocí formuláře na adrese cpress.cz/k1835, kde klepněte na odkaz Poslat komentář. Pokusíme se udělat vše, abychom vám ho pomohli vyřešit. Computer Press neposkytuje rady ani jakýkoli servis pro aplikace třetích stran. Pokud budete mít dotaz k programu, obraťte se prosím na jeho tvůrce. Errata Přestože jsme udělali maximum pro to, abychom zajistili přesnost a správnost obsahu, chybám se úplně vyhnout nedá. Pokud v některé z našich knih najdete chybu, ať už chybu v textu nebo v kódu, budeme rádi, pokud nám ji nahlásíte. Ostatní uživatele tak můžete ušetřit frustrace a nám pomoci můžete zlepšit následující vydání této knihy. Veškerá existující errata zobrazíte na adrese po klepnutí na odkaz Errata.

29

30 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 V této části: Kapitola 1: Integrované vývojové prostředí Visual Studia Kapitola 2: Píšeme první program Kapitola 3: Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Kapitola 4: Práce s nabídkami, panely nástrojů a dialogovými okny V první části této knihy získáte přehled o základních programovacích technikách jazyka Visual Basic 2010 a seznámíte se s nástroji a funkcemi, s nimiž budete pracovat v rámci většiny projektů budovaných nad jazykem Visual Basic. Naučíte se používat integrované vývojové prostředí Visual Studia 2010 včetně jeho programátorských nástrojů, oken a příkazů nabídek. Budete vedeni krok za krokem kompletním procesem sestavení a spuštění několika zajímavých programů. Pokud s programováním v jazyce Visual Basic začínáte nebo k němu přecházíte z dřívější verze, pak byste měli začít právě v této části. V kapitole 2 se seznámíte se způsobem kombinovaného použití ovládacích prvků, formulářů, vlastností a programového kódu za účelem vytvoření zábavného výherního automatu Šťastná sedma. Kapitola 3 nabízí přehled nejužitečnějších ovládacích prvků v okně Toolbox, které vám pomohou při prezentování informací nebo programových voleb uživateli, při získávání vstupních údajů, při práci s datem a časem a při připojování k webu. Kapitola 4 se zaměřuje na přidávání nabídek, panelů nástrojů a dialogových oken do programů napsaných v jazyce Visual Basic, které tak získají punc komerčních aplikací operačního systému Windows.

31

32 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia Po dokončení této kapitoly budete schopni: Používat integrované vývojové prostředí Visual Studia Otevírat a spouštět programy napsané v jazyce Visual Basic Měnit nastavení vlastností Přemisťovat, měnit velikost, ukotvovat a automaticky skrývat okna nástrojů Používat navigační okno vývojového prostředí Otevřít webový prohlížeč v rámci Visual Studia Používat nápovědu a nastavovat její prostředí Upravovat nastavení vývojového prostředí tak, aby odpovídala postupům uváděným v této knize Jste připraveni pustit se do práce v aplikaci Microsoft Visual Studio 2010? Tuto kapitolu byste si měli přečíst bez ohledu na to, jestli s programováním v jazyce Visual Basic právě začínáte, nebo jste již dříve pracovali s některou z předchozích verzí Visual Basicu či Visual Studia. V této kapitole se seznámíte se základními příkazy a postupy v prostředí Visual Studia, otevřete a spustíte jednoduchý program ve Visual Basicu s názvem Hudební kvíz, změníte nastavení zvané vlastnosti a vyzkoušíte si, jak funguje přemisťování, změna velikosti, ukotvování a automatické skrývaní oken. Dozvíte se také, jak pomocí navigačního okna přepínat mezi soubory a nástroji, jak v rámci Visual Studia otevřít webový prohlížeč, jak získat více informací prostřednictvím online nápovědy a jak upravit nastavení vývojového prostředí, aby odpovídala postupům uváděným v této knize. Jedná se o běžné činnosti, které budete téměř vždy používat při programování ve Visual Studiem a s nimiž se brzy naprosto sžijete (pokud se tak již nestalo). Vývojové prostředí Visual Studia Nejdříve malá poznámka pro čtenáře, kteří přecházejí z Visual Studia 2008: Přestože Visual Studio prošlo celou řadou interních vylepšení, zůstává jeho integrované vývojové prostředí z větší části stejné jako prostředí, s nímž jste pracovali ve Visual Studiu Možná je však pro vás Visual Studio nové, a proto si v této kapitole vysvětlíme úplné základy. Kromě toho, je-li pro vás Visual Studio nové, pak byste měli vědět, že v této knize se sice budete učit programovací jazyk Visual Basic, nicméně většina prvků vývojového prostředí Visual Studia se týká nejen Visual Basicu, ale také jazyků Microsoft Visual C++ a Microsoft Visual C#. Všechny tyto

33 32 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 programy (nebo přesněji kompilační technologie) jsou vám k dispozici ve stejném vývojovém prostředí, s nímž můžete spuštěním Visual Studia experimentovat dle libosti. Důležité: Pokud jste dosud nenainstalovali cvičební soubory, učiňte tak nyní, protože je budeme za okamžik používat. Věnujte chvilku úvodu a postupujte podle informací v částech Jak nejlépe začít a Instalace a použití cvičebních souborů (příslušné soubory a složky umístěte pokud možno do složky c:\vb10kzk). Kromě toho musíte mít nainstalovanou aktuální verzi Visual Studia 2010, jako je například edice Visual Studio 2010 Professional. (Většina cvičení bude fungovat i ve Visual Studiu 2010 Express.) Jakmile budete připraveni, vraťte se zpět na toto místo kapitoly 1. Spuštění Visual Studia Na hlavním panelu Windows klepněte na tlačítko Start, přejděte na Všechny programy a poté zvolte složku Microsoft Visual Studio V seznamu se objeví složky a ikony obsažené ve složce Microsoft Visual Studio Klepněte na ikonu Microsoft Visual Studio Tip: Pokud používáte Visual Basic 2010 Express, klepněte na ikonu Microsoft Visual Basic 2010 Express. Spouštíte-li Visual Studio poprvé, může konfigurace prostředí chvíli trvat. Pokud budete vyzváni k zadání vašich programovacích preferencí, zvolte Visual Basic Development Settings.

34 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 33 Po spuštění Visual Studia se na obrazovce objeví vývojové prostředí s řadou nabídek, nástrojů a oken s komponentami (která se někdy označují jako okna nástrojů), jak vidíte na následujícím obrázku. Dále byste měli vidět stránku Start Page obsahující několik záložek s odkazy, poučné a vzdělávací zdroje (v edici Express nemusejí být k dispozici), aktuality a volby pro projekty. Jedná se o stránku nabízející nejen informace o vašem projektu, ale také zdroje z komunity vývojářů kolem jazyka Visual Basic. Po zakoupení tohoto softwaru tak máte ihned k dispozici přímý kanál plný novinek z oblasti kolem Visual Studia. (Níže uvedený obrázek obsahuje nejspíše mnohem méně detailů, než kolik jich vidíte na své obrazovce. Důvodem je, že obrázky jsou snímány v rozlišení 800x600, aby byl text, který obsahují, lépe čitelný.) Jednou z prvních věcí, kterou učiní většina vývojářů po spuštění Visual Studia, je otevření existujícího projektu ať už jde o rozpracovaný projekt nebo o hotové řešení, s nímž chtějí znovu pracovat. Zkuste nyní otevřít jeden z předem připravených projektů program Hudební kvíz. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Otevření projektu postaveného na jazyce Visual Basic 1. Na stránce Start Page klepněte na odkaz Open Projects. Otevře se dialogové okno Open Project (viz následující obrázek). (Můžete jej otevřít také zvolením příkazu Open Project v nabídce File nebo stisknutím Ctrl+O.) I když jste Visual Studio nikdy předtím nepoužívali, nebude vám toto dialogové okno cizí, neboť se podobá dialogovému oknu Otevřít v aplikaci Microsoft Office Word nebo Microsoft Office Excel. Tip: V levé části okna Open Project se nachází několik úložišť. Obzvláště užitečná je složka Projects. Ve výchozím nastavení ukládá Visual Studio vaše projekty do této složky, přičemž každému z nich přiřadí vlastní podsložku. Jak uvidíte o kousek níže, budeme pro jednotlivá cvičení používat různé složky s projekty. V závislosti na konfiguraci vašeho počítače a operačního systému máte k dispozici také další lokace, jako jsou například Dokumenty a Poslední místa (Obrázky v této knize byly zachytávány v systému Windows Vista.)

35 34 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Přejděte do složky c:\vb10kzk na vašem pevném disku. Složka c:\vb10kzk je výchozím umístěním pro rozsáhlou kolekci cvičebních souborů určených pro cvičení v této knize (všechny soubory zde naleznete v případě, že jste postupovali přesně podle instrukcí v části Instalace a používání cvičebních souborů na začátku této knihy). Pokud jste cvičební soubory dosud nenainstalovali, zavřete dialogové okno a nainstalujte je z přiloženého DVD. 3. Otevřete složku kap01\hudební kvíz a poklepejte na soubor řešení Hudební kvíz. (Zobrazuje-li váš systém přípony souborů, bude mít tento soubor příponu.sln.) Visual Studio načte formulář, vlastnosti a programový kód pro řešení s názvem Hudební kvíz. Pravděpodobně stále vidíte stránku Start Page, v pravém horním rohu obrazovky však okno Solution Explorer zobrazuje seznam některých souborů tohoto řešení. Tip: Pokud se zobrazí chybová zpráva s informací, že otevíraný projekt je v novějším formátu, možná zkoušíte načíst soubory Visual Basicu 2010 do starší verze Visual Basicu. (Starší verze Visual Basicu nemohou otevírat projekty Visual Basicu 2005 obsažené na přiloženém disku DVD.) Chcete-li zkontrolovat svou verzi Visual Basicu, zvolte v nabídce Help příkaz About. Visual Studio nabízí speciální zaškrtávací políčko s názvem Always Show Solution, které má vliv na několik voleb souvisejících s řešeními v rámci vývojového prostředí. Toto zaškrtávací políčko je umístěno na kartě Projects and Solutions/General v dialogovém okně Options, které můžete otevřít pomocí příkazu Options v nabídce Tools. Když je toto políčko označené, vytvoří se pro každé nové řešení podsložka, přičemž projekt a jeho soubory se pak umístí do samostatné složky pod složku řešení. Kromě toho se ve vývojovém prostředí objeví několik voleb vztahujících se k řešení, mezi něž patří příkazy v nabídce File a údaje o řešení v Solution Exploreru. Pokud chcete mít k dispozici příkazy a nastavení týkající se řešení, můžete toto zaškrtávací pole směle označit. Více se o uvedených volbách dozvíte na konci této kapitoly. Poznámka českého vydavatele: Význam tohoto zaškrtávacího políčka je v tomto odstavci trochu přeceněn: políčko slouží pouze k tomu, aby se zobrazilo menu pro práci s řešeními a aby se řešení zobrazilo v Project Exploreru. Projekty a řešení Ve Visual Studiu se vyvíjené programy obvykle označují jako projekty nebo řešení, což je dáno tím, že je netvoří jen jeden soubor, ale mnoho individuálních komponent. Programy v jazyce Visual Basic 2010 se mimo jiné skládají ze souboru projektu (.vbproj) a souboru řešení (.sln). Když si tyto soubory například pomocí Průzkumníka prohlédnete, spatříte v ikoně souboru řešení malou číslici 10, která signalizuje číslo jejich verze (Visual Basic 2010 se interně označuje jako VB 10). Soubor projektu obsahuje informace, jež se vztahují k jedné programové úloze. V souboru řešení jsou informace o jednom nebo více projektech. Soubory řešení jsou užitečné pro správu několika souvisejících projektů. Ukázky obsažené v této knize obsahují v každém řešení obvykle jediný projekt, takže otevření takového souboru (.vbproj) má účinek jako otevření příslušného souboru řešení (.sln). Pokud však budete pracovat s řešením složeným z více

36 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 35 projektů, budete standardně otevírat soubor řešení. Visual Basic 2010 nabízí pro své projekty a řešení nový formát souborů, ovšem původní terminologie, se kterou jste se možná seznámili při práci s verzí Visual Basic 2005 nebo 2008, zůstává i nadále platná. Nástroje ve Visual Studiu Nyní byste měli věnovat trochu času vývojovému prostředí Visual Studia a seznámit se s ně kterými programovacími nástroji a okny, které budete používat po dokončení tohoto kursu. Pokud jste již dříve psali programy v jazyce Visual Basic, budou vám mnohé těchto nástrojů povědomé (pravděpodobně však ne všechny). Souhrnně se jedná o komponenty, jejichž prostřednictvím budete sestavovat, organizovat a testovat své programy v jazyku Visual Basic. Některé z těchto nástrojů vám také pomohou dozvědět se něco více o prostředcích dostupných ve vašem systému, mezi něž patří kupříkladu svět databází a připojení k webovým serverům. K dispozici máte také několik výkonných nástrojů nápovědy. Panel nabídek nabízí přístup k většině příkazů, které slouží k ovládání vývojového prostředí. Nabídky a příkazy fungují stejně jako u ostatních programů systému Windows. To například znamená, že je můžete používat také pomocí klávesnice nebo myši. Pod panelem nabídek se nachází panel nástrojů Standard, tvořený kolekcí tlačítek, jež slouží jako zkratky pro spouštění příkazů a ovládání vývojového prostředí Visual Studia. Pokud jste někdy používali aplikaci Excel, Word nebo nějakou jinou aplikaci pro Windows, měly by vám být panely nástrojů a způsob použití standardních příkazů, jako Otevřít, Uložit, Vyjmout a Vložit, dobře známé. Možná jste trochu překvapeni z pestré škály panelů nástrojů nabízených Visual Studiem pro programátorské úkoly. V této knize se některé z nich naučíte používat. Kompletní seznam panelů nástrojů si můžete kdykoli zobrazit tak, že ve vývojovém prostředí klepnete pravým tlačítkem myši na jakýkoliv z nich. V dolní části obrazovky se nachází panel úloh systému Windows, který můžete použít při přepínání mezi různými součástmi Visual Studia a k aktivování jiných programů v systému Windows. Mohou zde být ikony pro Microsoft Internet Explorer, antivirové nástroje a další programy nainstalované ve vašem systému. Následující obrázek ukazuje některé nástroje a okna ve vývojovém prostředí Visual Studia. Neděste se, pokud na svém monitoru vidíte něco jiného. O nástrojích a oknech (a o možnostech přizpůsobení jejich zobrazení) se dozvíte více v dalších částech kapitoly. K hlavním nástrojům zobrazeným na tomto obrázku vývojového prostředí Visual Studia patří okno návrháře a okna Solution Explorer a Properties a panel Toolbox. Mohou zde být také specializovanější nástroje, jako je Server Explorer a Object Browser, případně je můžete ve vývojovém prostředí zobrazit jako karty se záložkami. Protože každému vývojáři vyhovuje něco jiného, je obtížné předvídat, co na své obrazovce uvidíte, pokud jste již Visual Studio používali. (Na výše uvedeném obrázku je v podstatě netknuté prostředí při prvním otevření.) Pokud některý z nástrojů nevidíte a chcete jej zobrazit, zvolte požadovaný nástroj v nabídce View. Protože se nabídka View během let neustále rozrůstala, přemístila společnost Microsoft některé méně často používané nástroje do podnabídky s názvem Other Windows. Přesná velikost a tvar nástrojů a oken závisí na konfiguraci vašeho vývojového prostředí. Ve Visual Studiu můžete vhodným zarovnáním a přichycením neboli ukotvením oken zobrazit pouze ty prvky, které skutečně potřebujete. Kromě toho můžete nástroje také částečně skrýt pod záložku na okraji vývojového prostředí a pak mezi nimi rychle přepínat. V tuto chvíli nelze s určitostí říci, které nástroje jsou pro vás nyní důležité a s kterými se můžete naučit Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1

37 36 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 pracovat později. Vaše vývojové prostředí bude pravděpodobně vypadat nejlépe, když svůj monitor a pracovní plochu nastavíte tak, abyste maximalizovali dostupný prostor na obrazovce; i přesto se však obrazovka může rychle zaplnit. Důvod všech těchto složitostí kolem nástrojů spočívá v přidání celé řady nových a užitečných funkcí do vývojového prostředí při současném poskytnutí účinných mechanizmů pro jejich správu a uspořádání na obrazovce. K těmto mechanizmům patří ukotvení, automatické skrývání, překrývání a několik dalších stavů oken, které si popíšeme později. Pokud se s prostředím Visual Studia teprve seznamujete, je nejvhodnější skrýt všechny nástroje, které nebudete často používat, abyste tak uvolnili dostatek prostoru pro ty důležité. Nejdůležitějšími nástroji, které budete potřebovat při zahájení programování ve Visual Basicu (a které také za okamžik začnete používat), jsou okno návrháře a okna Properties, Solution Explorer a panel Toolbox. Další okna, jako jsou Server Explorer, Class View, Resource View, Object Browser nebo Debug, budete používat až později. V následujících cvičeních si vyzkoušíte práci s hlavními nástroji vývojového prostředí Visual Studia. Naučíte se také, jak zobrazit webový prohlížeč v rámci Visual Studia a jak skrýt nástroje, které nebudete nějakou dobu potřebovat. Okno návrháře Pokud jste dokončili předchozí cvičení ( Otevření projektu v jazyce Visual Basic ), měli byste mít nyní ve vývojovém prostředí Visual Studia načten projekt Hudební kvíz. Uživatelské rozhraní neboli formulář však zatím nemusí být zobrazený. (Složitější projekty mohou obsahovat několik formulářů, tento jednoduchý program ovšem využívá pouze jeden.) Formulář projektu Hudební kvíz zobrazíte ve vývojovém prostředí pomocí okna Solution Explorer.

38 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 37 Zobrazení okna návrháře 1. Okno Solution Explorer se nachází v pravém horním rohu vývojového prostředí Visual Studia. Pokud jej nevidíte (může být skryté jako karta nebo není zobrazeno), vyberte v nabídce View příkaz Solution Explorer. Po načtení projektu Hudební kvíz vypadá okno Solution Explorer takto: 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 2. V okně Solution Explorer klepněte na formulář HudebníKvíz.vb. U všech souborů formulářů je malá ikona formuláře, díky které je snadno rozpoznáte. Když klepnete na soubor formuláře, Visual Studio jej v okně Solution Explorer označí a v okně Properties (pokud je vidět) zobrazí informace o zvoleném souboru. 3. V horní části okna Solution Explorer klepněte na tlačítko View Designer pro zobrazení uživatelského rozhraní programu. V okně návrháře se zobrazí formulář HudebníKvíz: Všimněte si, že v horní části okna návrháře je vidět karta HudebníKvíz.vb. Klepnutím na tuto kartu můžete zobrazit programový kód spojený s formulářem HudebníKvíz. Pokud se v horní části okna návrháře objeví více záložek, můžete mezi nimi přecházet klepnutím na požadovanou záložku. O programovém kódu a editoru kódu se více dozvíte v kapitole 2. Nyní si zkusíte v prostředí Visual Studia spustit program napsaný v jazyce Visual Basic. Spuštění programu postaveného na Visual Basicu Hudební kvíz je jednoduchý program v jazyce Visual Basic, prostřednictvím něhož se seznámíte s nástroji pro programování ve Visual Studiu. Tvoří jej formulář s pěti objekty (dva

39 38 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 popisky, obrázek a dvě tlačítka) a tři řádky kódu pro zobrazení otázky a příslušné odpovědi. (Nyní vidíte i odpověď, protože se nacházíte v režimu návrhu, po spuštění programu je však tato odpověď skrytá.) O vytváření objektů a přidávání kódu se více dozvíte v druhé kapitole. Nyní si vyzkoušejte spuštění programu ve vývojovém prostředí Visual Studia. Spuštění programu Hudební kvíz 1. Klepnutím na tlačítko Start Debugging (zelená šipka směřující doprava) na panelu nástrojů Standard spustíte program Hudební kvíz ve Visual Studiu. Tip: Pro spuštění programu ve vývojovém prostředí Visual Studia můžete také stisknout klávesu F5 nebo zvolit příkaz Start Debugging v nabídce Debug. Visual Studio načte a zkompiluje projekt do prvku sestavení (což je strukturovaná skupina modulů, dat a informací manifestu sestavení pro program), připraví program pro testování či ladění a poté (pokud je překlad úspěšný) spustí program ve vývojovém prostředí. Po spuštění programu se jeho ikona zobrazí na panelu úloh systému Windows. Po chvíli znovu uvidíte následující formulář HudebníKvíz, tentokráte však bez fotografie a odpovědi: Úkolem programu Hudební kvíz je položit zásadní otázku: Na který rockový nástroj se obvykle hraje ostrými, údernými pohyby palce? 2. Klepnutím na tlačítko Odpověď zobrazíte odpověď na uvedenou otázku. Program zobrazí odpověď ( Basová kytara ) a fotografii hráče na basovou kytaru (viz následující obrázek). Program tedy funguje přesně tak, jak má.

40 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia Program ukončíte klepnutím na tlačítko Konec. Dojde k uzavření formuláře a opětovné aktivaci Visual Studia. Úvahy o vlastnostech V jazyce Visual Basic má každý prvek uživatelského rozhraní programu (včetně formuláře samotného) množství definovatelných vlastností. Vlastnosti můžete nastavit během vytváření návrhu prostřednictvím okna Properties. Na vlastnosti se můžete odkazovat také v kódu, a pracovat tak s nimi i po spuštění programu. (Vstupní prvky uživatelského rozhraní často předávají programu získané informace právě pomocí vlastností.) Na první pohled se vám mohou vlastnosti zdát složité. Možná vám pomůže, když si je představíte jako něco, s čím se běžně setkáváte i v životě. Vezměte v úvahu například analogii s jízdním kolem: kolo je objekt, na kterém se můžete pohybovat z jednoho místa na druhé. Protože je kolo fyzickým objektem, má několik základních charakteristických znaků. Má určitou značku, barvu, převody, brzdy a kola a je vyrobeno v nějakém stylu. (Může jít například o turistické kolo, horské kolo nebo dvojkolo.) V terminologii jazyka Visual Basic jsou tyto charakteristické znaky vlastnostmi objektu jízdního kola. Většina jeho vlastností byla definována při jeho montáži. Existují však i takové (např. pneumatiky, rychlost anebo prvky, jako jsou světla a zrcátka), které se při používání jízdního kola mění. Jízdní kolo může mít dokonce nehmotné (tj. neviditelné) vlastnosti, jako je stáří nebo současný vlastník. A aby to nebylo tak jednoduché, společnosti nebo obchod může vlastnit jedno nebo více (což je pravděpodobnější) jízdních kol, každé s jinými vlastnostmi. Při práci s jazykem Visual Basic budete nastavovat vlastnosti nejrůznějších objektů, které budete různými užitečnými způsoby organizovat. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Okno Properties V integrovaném vývojovém prostředí můžete pomocí okna Properties provádět změny v nastavení vlastností prvků uživatelského rozhraní ve formuláři. Nastavení vlastností můžete změnit v okně Properties při vytváření svého uživatelského rozhraní nebo můžete pomocí editoru kódu přidat odpovídající kód a změnit nastavení jedné či více vlastností, zatímco je program spuštěn. V otázce zobrazované programem Hudební kvíz můžete například změnit písmo, velikost písma nebo zarovnání textu. (Ve Visual Studiu můžete zobrazovat text pomocí kteréhokoli písma nainstalovaného v systému, tedy stejně jako v aplikaci Excel nebo Word.) Okno Properties obsahuje seznam instancí typu Object, který nabízí přehled všech prvků (objektů) ve formuláři. Uvádí také možná nastavení vlastností, která lze na jednotlivé objekty aplikovat. Vlastnosti v seznamu lze uspořádat abecedně nebo podle kategorie. Nyní si vyzkoušíte změnu vlastnosti Font prvního popisku v programu Hudební kvíz. Změna vlastnosti 1. Ve formuláři klepněte na objekt Label1. (Label1 obsahuje text Na který rockový nástroj se obvykle hraje ostrými, údernými pohyby palce? ) Abyste mohli pracovat s objektem ve formuláři, musíte jej nejdříve vybrat. Po provedení výběru se v okně Properties zobrazí nastavení jeho vlastností a kolem objektu se objeví úchytky pro změnu velikosti. 2. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Properties Window.

41 40 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Na tlačítku je ukazující ruka a nachází se na pravé straně panelu nástrojů. V závislosti na konfiguraci prostředí Visual Studia může být okno Properties skryté. Obvykle se však zobrazuje na pravé straně vývojového prostředí pod oknem Solution Explorer. (Pokud okno vidíte, nemusíte klepat na uvedené tlačítko, ale jen na toto okno, abyste jej aktivovali.) Uvidíte okno, které by mělo vypadat podobně jako na následujícím obrázku. Okno Properties obsahuje všechna nastavení vlastností pro první objekt popisku (Label1) ve formuláři. (Ve Visual Basicu 2010 je s popisky spojeno přes 65 vlastností.) Názvy vlastností jsou uvedeny v levém sloupci a aktuální hodnoty pro jednotlivé vlastnosti jsou v pravém sloupci. Kvůli velkému počtu vlastností (mezi něž patří i ty, které se upravují jen zřídkakdy) mohou být uspořádány do kategorií. Pokud je u kategorie šipka (>), můžete klepnout na název kategorie a zobrazit všechny vlastnosti, které k ní patří. Je-li u kategorie tmavá pootočená šipka, jsou všechny vlastnosti z dané kategorie zobrazené a opětovným klepnutím na tuto šipku je můžete skrýt pod název příslušné kategorie. Tip: Okno Properties nabízí v horní části dvě užitečná tlačítka, pomocí nichž můžete vlastnosti dále uspořádat. Po klepnutí na tlačítko Alphabetical se všechny vlastnosti seřadí podle abecedy a rozdělí se jen do několika kategorií. Když klepnete na tlačítko Categorized, vlastnosti se uspořádají do řady logických kategorií. Pokud s Visual Studiem teprve začínáte, doporučuji zvolit uspořádání do kategorií. 3. Posuňte seznam v okně Properties až k vlastnosti Font. Položky v okně Properties můžete posouvat stejně jako v běžném seznamu. Používáte-li zobrazení kategorií, naleznete vlastnost Font v kategorii Appearance. 4. Klepněte na název vlastnosti Font (v levém sloupci). Aktuální písmo (Microsoft Sans Serif) je částečně zobrazeno v pravém sloupci a vedle názvu písma se nachází tlačítko se třemi tečkami. Toto tlačítko označuje, že pro úpravu vlastnosti je k dispozici dialogové okno. 5. V okně Properties klepněte na tlačítko se třemi tečkami u vlastnosti Font.

42 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 41 Visual Studio zobrazí níže uvedené dialogové okno Písmo, pomocí něhož můžete změnit formátování textu ve vybraném popisku formuláře. Toto dialogové okno obsahuje více než jen jednu možnost formátování; pro každou z možností dojde k úpravě jiných vlastností. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 6. Změňte řez písma z hodnoty Normální na Kurziva a klepněte na tlačítko OK. Visual Studio zaznamená provedené změny a upraví podle nich nastavení odpovídajících vlastností. Tyto změny si můžete prohlédnout na formuláři v okně návrháře nebo rozbalením kategorie Font v okně Properties. Nyní změňte nastavení vlastnosti pro objekt Label2 (popisek obsahující text Basová kytara ). 7. V okně návrháře klepněte na druhý objekt popisku (Label2). Když vyberete objekt, objeví se kolem něj úchyty pro změnu velikosti. 8. V okně Properties klepněte na vlastnost Font. Objekt Label2 má svou vlastní sadu nastavení vlastností. Ačkoli jsou názvy vlastností stejné jako u objektu Label1, hodnoty v nastaveních vlastností se mohou lišit, což umožňuje, aby se objekt Label2 choval zcela nezávisle. 9. Klepněte na tlačítko se třemi tečkami u vlastnosti Font, nastavte řez písma na Tučné, velikost písma na 12 a klepněte na tlačítko OK. 10. V okně Properties přejděte k vlastnosti ForeColor a klepněte do levého sloupce. 11. Klepněte na šipku v pravém sloupci vlastnosti ForeColor, zvolte kartu Custom a poté klepněte na tmavě fialovou barvu.

43 42 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Text v objektu Label2 je nyní zobrazen tučným fialovým písmem. Gratuluji! Právě jste se naučili, jak můžete pomocí okna Properties v prostředí Visual Studia nastavovat vlastnosti pro program ve Visual Basicu, což je jedna z těch důležitějších znalostí programátora v jazyce Visual Basic. Změna umístění a velikosti programovacích nástrojů Vývojové prostředí Visual Studia se může rychle zaplnit množstvím programovacích nástrojů. Abyste měli úplnou kontrolu nad tvarem a velikostí prvků ve vývojovém prostředí, umožňuje vám Visual Studio přemisťovat, měnit velikost, ukotvovat a automaticky skrývat většinu prvků rozhraní, které slouží k vytváření programů. Chcete-li jedno z oken nástrojů ve Visual Studiu přemístit, jednoduše klepněte na jeho záhlaví a přetáhněte jej na požadované místo. Když zarovnáte jedno okno podél okraje jiného okna, přichytí se první okno k druhému (provedli jste ukotvení okna). Ukotvování oken je výhodné, protože okna tak zůstávají stále viditelná (neskrývají se za jiná okna). Pokud chcete v určitém ukotveném okně vidět více informací, přetáhněte jeden z jeho okrajů tím zvětšíte prostor pro jeho obsah. Jestliže chcete okno zcela uzavřít, klepněte na tlačítko Close v pravém horním rohu okna. Okno můžete kdykoli znovu otevřít pomocí příslušného příkazu v nabídce View. Pokud hledáte něco mezi ukotvením a zavřením okna, můžete využít funkci vývojového prostředí Visual Studia pro automatické skrývání oken nástrojů. Klepněte na tlačítko Auto Hide v pravé části záhlaví panelu nástrojů. Okno se z ukotvené pozice uvolní a jeho záhlaví se objeví na okraji vývojového prostředí jako záložka karty. Když okno automaticky skryjete, zůstane viditelné po dobu, kdy bude ukazatel myši v oblasti okna. Jakmile ukazatel myši přemístíte do jiné části vývojového prostředí, okno se opět ukryje. Budete-li chtít obnovit okno, které se automaticky skrývá, stačí klepnout na jeho záložku na okraji vývojového prostředí nebo nad touto záložkou ponechat ukazatel myši. (Automaticky skrývané okno rozpoznáte podle ikony napínáčku v záhlaví, který směřuje šikmo dolů.) Když ponecháte ukazatel myši nad záložkou, zobrazí se nástroje, které můžete použít ke kontrole nebo nastavení požadovaných informací a poté přejít ukazatelem myši jinam, aby se okno znovu skrylo. Pokud budete chtít nástroje v daném okně trvale zobrazit, klepněte znovu na tlačítko Auto Hide (napínáček bude nyní ukazovat směrem dolů) a okno zůstane stále viditelné. Další užitečnou vlastností Visual Studia 2010 je také možnost zobrazení oken v podobě karet se záložkami (okna jsou částečně skrytá za jinými okny a zobrazují se pouze jejich záložky) a ukotvování oken pomocí vodítek, které se objeví jednak jako malé čtverečky u okrajů vývojového prostředí a jednak jako ve středu umístěný vodicí kosočtverec, jak ukazuje následující obrázek. Vodítka pro ukotvení jsou měnící se ikony, které se ve vývojovém prostředí objeví při přemisťování okna nebo nástroje z ukotvené pozice. Díky vodítkům, která jsou propojena s šedými obdélníkovými oblastmi vývojového prostředí, vidíte náhled výsledku ukotvení ještě před jeho skutečným provedením. Ve Visual Studiu 2010 je tato možnost značně vylepšena, takže si pomocí vodítek můžete předem prohlédnout množství různorodých konfigurací, z nichž žádná se nepoužije trvale, dokud neuvolníte tlačítko myši. Vzhledem k tomu, že práce s ukotvováním a automatickým skrýváním jistě vyžaduje určitou praxi, měli byste následující cvičení využít k experimentování s prvky pro správu oken integrovaného vývojového prostředí. Až je dokončíte, upravte si nástroje ve Visual Studiu tak, jak vám to nejlépe vyhovuje.

44 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 43 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia Změna umístění a velikosti oken nástrojů Při změně umístění a velikosti jednoho z oken s programovacími nástroji ve Visual Studiu postupujte podle níže uvedených kroků. Toto cvičení ukazuje, jak pracovat s oknem Properties, stejně však můžete postupovat i u ostatních oken nástrojů. Změna umístění a velikosti okna Properties 1. Pokud okno Properties ve vývojovém prostředí nevidíte, klepněte na panelu nástrojů Standard na tlačítko Properties Window. Okno Properties se objeví ve vývojovém prostředí a jeho záhlaví se zvýrazní. 2. Poklepáním na záhlaví okna Properties jej zobrazíte jako plovoucí (neukotvené) okno. 3. Pomocí záhlaví přetáhněte okno Properties na jiné místo ve vývojovém prostředí, zatím jej však neukotvujte. Díky možnosti přesouvání oken lze nástroje vhodným způsobem uspořádat a upravit si tak vzhled vývojového prostředí dle vlastních potřeb. Nyní změníte velikost okna Properties, abyste viděli více vlastností najednou. 4. Přemístěte ukazatel myši do pravého dolního rohu okna Properties, kde se jeho tvar změní na oboustrannou šipku (tj. ukazatel pro změnu velikosti), a poté tento roh táhněte dolů a doprava, čímž okno zvětšíte. Větší okno je přehlednější a můžete v něm pracovat rychleji. Nerozpakujte se přizpůsobit si velikost a umístění okna aktuálním potřebám.

45 44 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Ukotvování oken nástrojů Pokud je okno nástrojů ve vývojovém prostředí umístěné volně (tj. jako plovoucí okno), můžete jej přidržením klávesy Ctrl a poklepáním na jeho záhlaví vrátit do původního ukotveného umístění. (V předchozím cvičení jste poklepáním na záhlaví okna uvolnili ukotvené okno.) Plovoucí okno můžete přichytit či ukotvit také na jiném místě, například tehdy, když potřebujete více prostoru pro určitou činnost, jako je tvorba uživatelského rozhraní v okně návrháře. Nyní si vyzkoušíte ukotvení okna Properties v odlišné lokaci. Ukotvení okna Properties 1. Zkontrolujte, zda je okno Properties (nebo jiné okno, které chcete ukotvit) v plovoucí, to znamená neukotvené, pozici. Pokud jste postupovali podle předchozího cvičení, zůstalo okno Properties neukotvené. 2. Pomocí záhlaví přetáhněte okno Properties do horní, dolní, pravé nebo levé části vývojového prostředí (je to na vás!), přičemž ukazatel myši umístěte nad jedno z vodítek pro ukotvení po obvodu nebo nad skupinu čtyř či více, které se souhrnně označují jako vodicí kosočtverec. Při pohybu ukazatele myši nad vodítkem pro ukotvení se okno Properties v daném místě přichytí a modře stínovaný obdélník naznačí, jak by okno vypadalo, pokud byste tlačítko myši uvolnili. Všimněte si, že ve Visual Studiu existuje pro ukotvení oken nástrojů pouze několik pozic, takže stačí vyzkoušet dvě nebo tři různá místa, než najdete to, které vám nejvíce vyhovuje. (Okno by mělo být na vhodném místě a nemělo by zakrývat jiné používané nástroje.) 3. Uvolněním tlačítka myši ukotvěte okno Properties. Okno se přichytí v novém umístění. Tip: Pokud budete chtít přepínat mezi ukotveným oknem, kartou se záložkou, skrytým oknem a plovoucím oknem, stačí klepnout pravým tlačítkem myši na záhlaví okna (nebo na záložku karty) a zvolit požadovaný režim okna. Okno Properties je vhodné ukotvit, ale pro větší okna (například Visual Studio Start Page) jsou nejlepší karty se záložkami.

46 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 45 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 4. Vyzkoušejte si ukotvení okna Properties na několika dalších místech, abyste se s touto funkcí více sžili. Zaručuji vám, že ačkoli se mohou některé postupy při práci s okny zdát zpočátku matoucí, po nějaké době se pro vás stanou rutinní záležitostí. Většinou budete chtít pro okna návrháře a editoru kódu vytvořit dostatečný prostor, abyste měli vždy k dispozici všechny nezbytné informace a nástroje potřebné při práci v těchto oknech. Skrývání oken nástrojů Chcete-li skrýt okno nástrojů v podobě karty se záložkou na okraji vývojového prostředí, klepněte na tlačítko Auto Hide na pravé straně záhlaví. Pro obnovení ukotvené pozice okna klepněte znovu na tlačítko Auto Hide. K tomuto účelu můžete využít také příkaz Auto Hide v nabídce Window (nebo klepnout pravým tlačítkem myši na záhlaví a v místní nabídce zvolit příkaz Auto Hide). Nyní si všechny tyto postupy vyzkoušíme. Použití funkce Auto Hide 1. Vyhledejte tlačítko Auto Hide v záhlaví okna Properties. Napínáček na tomto tlačítku směřuje dolů. To znamená, že okno Properties je stále otevřené a funkce automatického skrývání je vypnutá. 2. V záhlaví okna Properties klepněte na tlačítko Auto Hide. Okno Properties zmizí z obrazovky a místo něj se objeví malá záložka s názvem Properties. Výhodou povolení funkce automatického skrývání je samozřejmě to, že si tak uvolníte další pracovní prostor ve Visual Studiu. Zároveň je však skryté okno rychle dostupné.

47 46 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Ponechejte ukazatel myši nad záložkou karty Properties (na záložku můžete také klepnout). Okno Properties se ihned zobrazí. 4. Přesuňte ukazatel myši na jiné místo ve vývojovém prostředí a okno znovu zmizí. 5. Nakonec znovu zobrazte okno Properties a v jeho záhlaví klepněte na tlačítko s napínáčkem. Okno Properties se vrátí do své původní, ukotvené pozice a již se nebude skrývat. Věnujte nějaký čas přemisťování, změnám velikosti, ukotvování a automatickému skrývání oken nástrojů a upravte si pracovní prostředí Visual Studia tak, jak vám to nejvíce vyhovuje. Během práce s touto knihou budete nastavení oken přizpůsobovat nově používaným nástrojům. Tip: Visual Studio vám umožňuje ukládat nastavení oken a programovacího prostředí a zkopírovat je do jiného počítače nebo je sdílet se členy vašeho týmu. Pokud si chcete vyzkoušet tuto novou funkci, klepněte na příkaz Import/Export Settings v nabídce Tools a postupujte podle pokynů průvodce pro export (uložení) nebo import (načtení) nastavení do či ze souboru. Přepínání mezi otevřenými soubory a nástroji pomocí navigačního okna Visual Studio obsahuje funkci, která usnadňuje přepínání mezi otevřenými soubory a programovacími nástroji ve vývojovém prostředí. Nazývá se navigační okno a umožňuje cyklicky procházet otevřené soubory a nástroje pomocí kombinace kláves, v podstatě podobným způsobem jako u otevřených programů na hlavním panelu systému Windows. Nyní si ji tedy vyzkoušíme. Použití navigačního okna 1. Přidržte klávesu Ctrl a stiskem klávesy Tab otevřete navigační okno. Otevře se navigační okno, které zobrazí aktivní (otevřené) soubory a nástroje ve vývojovém prostředí. Mělo by vypadat asi jako na následujícím obrázku: 2. Ponechte klávesu Ctrl stisknutou a opakovanými stisky klávesy Tab cyklicky procházejte aktivní soubory, dokud se požadovaný soubor nezvýrazní.

48 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 47 K cyklickému procházení souborů v opačném směru přidržte kromě klávesy Ctrl ještě klávesu Shift (Ctrl+Shift+Tab). (Chcete-li, aby to vypadalo ještě lépe, otevřete si další okno nebo dvě, u nichž bude pořadí procházení mnohem zřetelnější.) 3. Přidržte klávesu Ctrl a stisky kurzorových kláves procházejte jak aktivními soubory, tak také aktivními nástroji. Aktivní soubor (či nástroj) můžete vybrat také klepnutím na jeho název. 4. Po skončení práce s navigačním oknem stačí jen uvolnit klávesu Ctrl. Aktivuje se posledně zvolená položka navigačního okna. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Tip: K cyklickému procházení otevřených nástrojů bez navigačního okna stiskněte Alt+F7. Stiskem Shift+Alt+F7 můžete procházet nástroje v opačném směru. Otevření webového prohlížeče ve Visual Studiu Užitečnou funkcí Visual Studia 2010 je možnost otevření jednoduchého webového prohlížeče v rámci vývojového prostředí. Prohlížeč se zobrazí jako okno se záložkou, takže zabírá málo místa, přitom jej však můžete v případě potřeby ihned otevřít. Mohli byste samozřejmě otevřít samostatný webový prohlížeč (například Internet Explorer), ale jeho spuštění uvnitř Visual Studia zjednodušuje prohlížení webových stránek a kopírování dat do Visual Studia. Nyní si vyzkoušíte otevření webového prohlížeče ve Visual Studiu. Otevření webového prohlížeče ve Visual Studiu 1. V nabídce View otevřete podnabídku Other Windows a poté klepněte na příkaz Web Browser. Otevře se okno webového prohlížeče:

49 48 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Prohlížeč se při výchozím nastavení otevře v podobě okna se záložkou, můžete jej však změnit na plovoucí nebo ukotvené okno. Pravým tlačítkem klepněte na záhlaví (záložku) okna a zvolte příkaz Float nebo Dock. Tip: Výchozí stránku webového prohlížeče můžete změnit v dialogovém okně Options, které otevřete klepnutím na příkaz Options v nabídce Tools. Označte zaškrtávací pole Show All Settings, otevřete složku Environment a poté klepněte na položku Web Browser. Nastavte řetězec v poli Home Page na adresu URL požadované výchozí stránky. 2. Vyzkoušejte si práci s prohlížečem a jeho funkcemi v rámci vývojového prostředí. Ačkoli prohlížeč nabízí méně funkcí než Internet Explorer nebo jiný plně vybavený prohlížeč, brzy uznáte, že jde o užitečný doplněk sady nástrojů ve Visual Studiu. Kromě toho můžete spustit Internet Explorer (nebo jiný prohlížeč) přímo z hlavního panelu systému Windows. 3. Po dokončení práce s prohlížečem klepněte na tlačítko Close na pravé straně záložky nebo záhlaví okna. Jak získat pomoc Visual Studio obsahuje dokumentaci s nápovědou, prostřednictvím níž můžete získat informace o vývojovém prostředí Visual Studia, programovacím jazyce Visual Basic a o rozhraní.net Framework. Měli byste věnovat trochu času prohlídce těchto zdrojů nápovědy, než přejdete ke druhé kapitole, v níž budete vytvářet svůj první program. Pokud jste používali Visual Studio 2008, pak si jistě všimněte, že nápověda Visual Studia 2010 doznala jistých změn. Nejvýznamnější změnou je přesunutí nápovědy do vašeho webového prohlížeče. Následující tabulka nabízí přehled nejdůležitějších změn. Nápověda pro Visual Studio 2008 Nápověda pro Visual Studio 2010 Místní nápověda se otevírá v samostatném prohlížeči s názvem Microsoft Document Explorer. Aplikace Document Explorer byla spojena s Visual Studiem, a bylo ji tudíž možné aktualizovat pouze tehdy, když se aktualizovalo Visual Studio. Místní nápověda se aktualizovala méně často. Otevírání nápovědy pomocí klávesy F1 trvalo někdy delší dobu. Nápověda měla obsah ve formě kompletního stromu se všemi tématy. Místní nápověda obsahovala rejstřík. Vzhled a chování místní nápověda a nápovědy online se velmi lišily. Místní nápověda funguje na bázi prohlížeče a otevírá se ve vašem webovém prohlížeči. Nápověda je od Visual Studia oddělená, takže ji lze aktualizovat častěji. Nápovědu lze aktualizovat na vyžádání pomocí nástroje Help Library Manager. Otevření nápovědy pomocí klávesy F1 je rychlejší a došlo také ke zlepšení výsledků hledání. Nápověda má zjednodušený obsahový strom, který zobrazuje jen nadřazená, sousední a dceřiná témata. Nápověda již žádný rejstřík neobsahuje. Vzhled a chování místní nápovědy a nápovědy online je velmi podobný.

50 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 49 Nápověda pro Visual Studio 2008 Nápověda pro Visual Studio 2010 Nápověda obvykle obsahovala text pro více jazyků, jako je Visual Basic, C#, C++ a JScript, kvůli čemuž se špatně četla. Nápověda zobrazuje text pro různé jazyky v jednotlivých záložkách, takže uvidíte text pouze pro jazyk, který vás zajímá. Poznámka: Vzhledem k tomu, že nápověda je od Visual Studia 2010 oddělená, může se vaše zkušenost od textu a kroků popsaných v následující části v jistých směrech odlišovat. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Nastavení nápovědy Visual Studio obsahuje nástroj Help Library Manager, sloužící pro správu dokumentace a nastavení nápovědy. Pomocí něho si můžete vybrat, zda chcete používat místní nápovědu nebo nápovědu online, zkontrolovat aktualizace a vyhledávat či odstraňovat obsah. Nápovědu pro Visual Studio 2010 lze získat dvěma způsoby: buď jako místní nápovědu, nebo jako nápovědu online. Místní nápověda se obvykle nainstaluje během instalace Visual Studia (Můžete ji také přidat později pomocí nástroje Help Library Manager.) Místní nápověda se pravidelně aktualizuje, nové aktualizace však musíte kontrolovat v nástroji Help Library Manager. Nápověda online je dostupná na adrese Máte-li připojení k Internetu, pak je obvykle lepší použít nápovědu online, protože tak budete mít vždy k dispozici nejnovější dokumentace. Nastavujeme nápovědu 1. V nabídce Help klepněte na příkaz Manage Help Settings. Pokud uvidíte dialogové okno Set Local Content Location, klepněte na tlačítko OK pro přijetí výchozího umístění. Objeví se nástroj Help Library Manager, jak ukazuje následující obrázek. 2. Klepněte na položku Choose Online Or Local Help. V panelu Settings můžete vybrat typ nápovědy, který chcete používat. 3. Máte-li připojení k Internetu, pak zvolte možnost I Want To Use Online Help a poté klepněte na tlačítko OK. 4. V okně Help Library Manager klepněte na položku Install Content From Online. 5. Prohlédněte si obsah nápovědy, který můžete nainstalovat lokálně. 6. Klepněte na tlačítko Cancel.

51 50 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Prohlédněte si další možnosti nástroje Help Library Manager. 8. Jakmile s prohlídkou skončíte, tak nástroj Help Library Manager ukončete. Použití klávesy F1 Jaký je nejrychlejší způsob pro získání nápovědy při práci ve Visual Studiu? Nejrychlejší bývá obvykle stisknutí klávesy F1. Visual Studio bylo navrženo tak, aby nabízelo kontextově citlivou nápovědu související s klíčovým slovem nebo činností, kterou provádíte. Přestože nápověda skrze klávesu F1 nemusí vždy zobrazit přesně to, co potřebujete, obvykle se jejím prostřednictvím dostanete do dokumentace nápovědy, odkud můžete dále pokračovat. Když tedy potřebujete pomoct, uvažte, zda nevyužít klávesy F1. Používáme nápovědu pomocí klávesy F1 1. Klepněte na objekt Label1 ve formuláři. 2. Stiskněte klávesu F1. Pokud se objeví dialogové okno s dotazem, zda chcete prohlížet obsah nápovědy na Internetu, klepněte na tlačítko Yes. Mělo by se objevit téma o třídě Label. Tip: Pokud nemáte připojení k Internetu, ale máte nainstalovanou místní nápovědu, pak můžete zkusit přepnout nastavení nápovědy tak, aby se používala místní nápověda. 3. Vraťte se zpět do Visual Studia. 4. Klepněte na tlačítko Odpověď ve formuláři. 5. Stiskněte klávesu F1. Mělo by se objevit téma o třídě Button. V závislosti na nastavení zobrazení by výsledek mohl vypadat například takto:

52 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 51 Knihovna MSDN nabízí v současnosti několik různých zobrazení. Zobrazení na uvedeném obrázku se nazývá lightweight (odlehčené). Toto zobrazení zvolíte tak, že klepnete na odkaz Lightweight nebo Preferences umístěný v pravé horní části. Uvnitř nápovědy MSDN Je zde několik pozoruhodných věcí, které vám pomohou využívat dokumentaci nápovědy tím nejlepším možným způsobem. Za prvé, informace o verzi je uvedena v dolní části okna s nápovědou. Knihovna MSDN podporuje více verzí Visual Studia a rozhraní.net Framework. Současná verze rozhraní.net Framework je 4. V části Syntax nezapomeňte vždy zvolit záložku VB. Při jejím zvolení totiž uvidíte syntaxi a úryvky kódu pouze pro jazyk Visual Basic. Ostatní jazyky budou skryté, což vám usnadní čtení dokumentace. Váš výběr se uloží a použije se při dalším otevření dokumentace. Na levé straně okna s nápovědou je zjednodušený obsah. Název aktuálně zobrazeného tématu je zvýrazněný tučným písmem s odlišnou barvou. Nad aktuálním tématem jsou nadřazená témata a pod ním jsou dceřiná témata. Ve spodní části okna je část See Also. Tato část zobrazuje témata související s aktuálním tématem. V dokumentaci se můžete pohybovat klepnutím na některý ze zobrazených odkazů. Nad obsahem je pole pro hledání, což je další způsob pro vyhledávání v dokumentaci. Následující tabulka uvádí několik užitečných rad o tom, jak se pomocí nápovědy dozvědět více o integrovaném vývojovém prostředí Visual Studia, o jazyku Visual Basic a o rozhraní.net Framework. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Pro získání nápovědy o Nápovědě Integrovaném vývojovém prostředí Visual Studia Nějakém dialogovém okně ve Visual Studiu Jazyku Visual Basic učiňte následující Klepněte na příkaz View Help v nabídce Help nebo si prohlédněte nápovědu online otevřením adresy msdn.microsoft.com/library/ v prohlížeči. Vyberte prvek ve Visual Studiu a stiskněte klávesu F1 nebo v dokumentaci nápovědy hledejte text Visual Studio Klepněte na tlačítko Help (otazník) umístěné v záhlaví dialogového okna. V dokumentaci nápovědy hledejte text Visual Basic. Rozhraní.NET Framework V dokumentaci nápovědy hledejte text.net Framework 4. Knihovně Windows Forms V dokumentaci nápovědy hledejte text Windows Forms. Klíčovém slovu či programovém příkazu v okně editoru kódu Označte klíčové slovo či programový příkaz a stiskněte klávesu F1. Přizpůsobení vývojového prostředí pro cvičení v této knize Stejně jako u nastavení oken nástrojů a ostatních prvků prostředí uvnitř integrovaného vývojového prostředí je možné provádět rozsáhlé úpravy v nastavení překladače ve Visual Studiu. Je důležité, abyste se nyní věnovali některým z těchto nastavení a nakonfigurovali svou verzi Visual Studia tak, aby byla kompatibilní s postupy v uváděných cvičeních. Naučíte se také, jak

53 52 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 si obecně přizpůsobit Visual Studio, abyste si jej při postupném získávání zkušeností mohli nastavit dle vlastních potřeb. Nastavení prostředí pro vývoj v jazyce Visual Basic Nejdříve zkontrolujete nastavení, které se vytvořilo při první instalaci Visual Studia do vašeho počítače. Během instalace jste odpovídali na otázku, jak má Visual Studio nakonfigurovat obecné vývojové prostředí. Protože aplikace Visual Studio je víceúčelový programovací nástroj, měli jste na výběr celou řadu možností: vývoj v jazyce Visual Basic, Visual C++, Visual C#, vývoj webových aplikací a tak dále. Na základě vaší volby byla provedena konfigurace nejen pro samotný editor kódu a dostupné vývojové nástroje, ale došlo také k úpravě nabídek, příkazů na panelech nástrojů a některých oken nástrojů. Z tohoto důvodu nemusí příkazy v nabídkách a postupy popisované v této knize přesně odpovídat vámi zvolené konfiguraci. Naštěstí můžete tuto nekonzistenci napravit pomocí příkazu Import and Export Settings v nabídce Tools. V následujících krocích se dozvíte, jak změnit nastavení svého prostředí pro vývoj v jazyce Visual Basic tak, aby odpovídalo doporučenému nastavení pro tuto knihu. Nastavení prostředí pro vývoj v jazyce Visual Basic 1. V nabídce Tools klepněte na příkaz Import and Export Settings. Tip: Pokud používáte Visual Basic 2010 Express, klepněte na nabídku Tools, dále na položku Settings a poté na příkaz Import And Export Settings. Otevře se průvodce, jehož prostřednictvím můžete uložit nastavení svého prostředí, načíst nastavení z jiného počítače nebo nastavení obnovit 2. Vyberte volbu Reset all Settings a klepněte na tlačítko Next. Visual Studio zobrazí dotaz, zda chcete uložit své aktuální nastavení do souboru, než nakonfigurujete vývojové prostředí pro jiný typ programování. Vždy je dobré uložit aktuální nastavení jako zálohu, kterou můžete použít, pokud by vám nová konfigurace nevyhovovala. 3. Ujistěte se, že je vybraná možnost Yes, save my current settings, a poznamenejte si název souboru a umístění složky, do které Visual Studio uloží stávající nastavení. Pokud se budete chtít k původnímu nastavení vrátit, použijete k jeho obnovení stejného průvodce, přičemž zvolíte možnost Import selected environmental settings. 4. Klepnutím na tlačítko Next zobrazíte výchozí seznam nastavení pro Visual Studio. V závislosti na aktuálně nainstalovaných komponentách Visual Studia uvidíte seznam nastavení podobný těm na následujícím obrázku. 5. Vyberte položku Visual Basic Development Settings (není-li již zvolena) a poté klepněte na tlačítko Finish. Tip: Pokud používáte Visual Basic 2010 Express, klepněte na položku Expert Settings a poté na tlačítko Finish. Průvodce změní nastavení vašeho vývojového prostředí, včetně příkazů v nabídkách, panelů nástrojů a nastavení v několika dialogových oknech, oknech nástrojů a v okně editoru kódu.

54 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 53 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia Tento proces můžete zopakovat vždy, když bude nutné obnovit nastavení (provedete-li například úpravu, která vám nevyhovuje), nebo v případě, že budete chtít připravit Visual Studio pro jiný programovací nástroj. 6. Klepnutím na tlačítko Close zavřete průvodce. Kontrola nastavení projektů a překladače Pokud jste právě změnili nastavení prostředí pro vývoj v jazyce Visual Basic, jste připraveni na první cvičení v programování. Jestliže jste svá nastavení neupravili například jste již používali konfiguraci pro vývoj v jazyce Visual Basic a nějakou dobu jste již s Visual Studiem 2010 pracovali nebo svůj počítač sdílíte s dalšími programátory, kteří mohli upravit výchozí nastavení (může jít například o cvičební počítač ve škole) ověřte pomocí následujících kroků, zda nastavení související s projekty, řešeními a překladačem jazyka Visual Basic odpovídají těm, která budeme používat v této knize. Kontrola nastavení projektů a překladače 1. Klepnutím na příkaz Options v nabídce Tools otevřete dialogové okno Options. Dialogové okno Options nabízí přístup k mnoha nastavením Visual Studia. Chcete-li zobrazit všechna nastavení, která lze upravovat, označte zaškrtávací políčko Show all settings v levém dolním rohu dialogového okna. 2. V dialogovém okně Options rozbalte kategorii Projects and Solutions a poté klepněte na položku General. Tato skupina zaškrtávacích políček a voleb slouží ke konfiguraci projektů a řešení Visual Studia.

55 54 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Aby váš software odpovídal konfiguraci používané v této knize, upravte nastavení podle následujícího dialogového okna: Doporučuji vám především, abyste zrušili označení zaškrtávacích políček Always Show Solution a Save New Projects When Created. První volba zobrazí ve vývojovém prostředí další příkazy pro práci s řešeními, což není nutné pro řešení, která obsahují jen jeden projekt (což je případ většiny programů v této knize). Druhá volba zajišťuje, že Visual Studio odloží uložení projektu, dokud neklepnete na příkaz Save All v nabídce File a neurčíte umístění pro ukládaný soubor. Toto zpožděné ukládání vám umožňuje vytvořit testovací program, přeložit jej, odladit, a dokonce i spustit, aniž byste příslušný projekt ve skutečnosti uložili na pevný disk to je užitečné zejména v případě, kdy potřebujete vytvořit rychlý testovací program, který pak budete chtít trvale odstranit. (K podobné situaci může dojít, když otevřete nový dokument v aplikaci Word, zadáte adresu pro adresní štítek, vytisknete adresu a poté ukončíte Word, aniž byste soubor uložili.) S tímto výchozím nastavením se při provádění cvičení z této knihy zobrazí dotaz pro uložení projektů až po jejich vytvoření, ačkoli je můžete ukládat i předem, když označíte zaškrtávací políčko Save New Projects When Created. Všimněte si také, že jako umístění pro projekty Visual Studia je zvolena složka c:\vb10kzk, což je výchozí umístění pro cvičební soubory v této knize. Většinu vytvořených projektů budete do této složky ukládat s prefixem Moje, čímž je odlišíte od dokončených projektů, které jsou pro vás připravené. (Nezapomeňte na svém počítači změnit i toto nastavení.) Po úpravě těchto voleb je nutné ještě zkontrolovat nastavení překladače jazyka Visual Basic. 4. V dialogovém okně Options klepněte na položku VB Defaults. Visual Studio zobrazí seznam čtyř nastavení kompilátoru: Option Explicit, Option Strict, Option Compare a Option Infer. Vaše dialogové okno by mělo vypadat takto: Ačkoli je podrobný popis těchto nastavení nad rámec této kapitoly, určitě se ujistěte, že položka Option Explicit je nastavena na hodnotu On a položka Option Strict na hodnotu Off což je výchozí nastavení pro programování v jazyce Visual Basic ve Visual Studiu.

56 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 55 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia Option Explicit On je nastavení, které vyžaduje, abyste proměnnou před jejím použitím v programu nejdříve definovali jde o vhodný a obecně doporučovaný postup při programování. Nastavení Option Strict Off umožňuje za určitých okolností kombinovat různé typy proměnných a objektů, aniž kompilátor hlásil chybu. (Díky tomu lze například beztrestně přiřadit číslo do objektu textového pole.) Přestože může tento postup při programování způsobovat určité potíže, zůstává nastavení Option Strict Off pro určité typy ukázkových programů velmi užitečné. Pokud toto nastavení změníte, zobrazí se po spuštění některých projektů chybové hlášení. Volba Option Compare určuje metodu pro porovnávání a řazení řetězců. Více informací o porovnávání a řazení textu se dozvíte v kapitole 13. Nastavení Option Infer bylo ve Visual Basicu 2008 nové. Pokud nastavíte Option Strict na Off a Option Infer na On, můžete deklarovat proměnné, aniž byste explicitně uváděli jejich datový typ. Nebo jinak řečeno, pokud takovou deklaraci napíšete, bude překladač jazyka Visual Basic odvozovat (infer) nebo také činit kvalifikovaný odhad datového typu na základě počátečního přiřazení do proměnné. Návrháři jazyka Visual Basic vytvořili toto nastavení pro snazší zápis kódu a současné udržení výhod typové deklarace. Více se o této možnosti dozvíte v kapitole Obecně se doporučuje nastavit Option Infer na Off, čímž se vyhnete nečekaným výsledkům při používání proměnných ve svém programu. Tato volba je vypnutá také u většiny ukázkových projektů na přiloženém DVD. V dialogovém okně Options si prohlédněte také ostatní nastavení, která souvisejí s vaším programovacím prostředím a Visual Studiem. Nakonec klepnutím na tlačítko OK dialogové okno Options uzavřete. Nyní jste již připraveni ukončit Visual Studio a začít programovat. O krok dál: Ukončení Visual Studia Každá kapitola je zakončena částí s názvem O krok dál a umožňuje vám vyzkoušet si něco nového, co souvisí s probíraným tématem. Na konci každé kapitoly následuje tabulka Rychlý přehled, obsahující důležité pojmy probírané v rámci dané kapitoly, abyste si tak mohli v případě potřeby rychle osvěžit probíranou látku.

57 56 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Když dokončíte práci ve Visual Studiu, uložíte všechny otevřené projekty a zavřete vývojové prostředí. Vyzkoušejte si to. Ukončení Visual Studia 1. Klepnutím na tlačítko Save All na panelu nástrojů Standard uložíte všechny provedené změny. Jak jste se naučili v předchozí části, ve výchozím nastavení vám Visual Studio 2010 umožní zadat název programu při vytváření nového projektu či řešení, přičemž umístění souboru a uložení projektu potvrdíte až po klepnutí na tlačítko Save All nebo prostřednictvím příkazu Save All v nabídce File. Ve svém projektu jste provedli několik změn, které byste měli nyní uložit. 2. V nabídce File klepněte na příkaz Exit. Aplikace Visual Studio se zavře. Nyní můžeme přejít k svému prvnímu programu v kapi tole 2! Rychlý přehled kapitoly 1 Pro Spuštění Visual Studia Otevření existujícího projektu Překlad a spuštění programu Nastavení vlastností Změnu velikosti okna nástrojů Přemístění okna nástrojů Ukotvení okna nástrojů Obnovení plovoucího okna Automatické skrývání ukotveného okna nástrojů Zrušení automatického skrývání ukotveného okna nástrojů učiňte následující Na hlavním panelu klepněte na tlačítko Start, na položku All Programs, na složku Microsoft Visual Studio 2010 a poté na ikonu Microsoft Visual Studio Spusťte Visual Studio. V nabídce File klepněte na příkaz Open Project nebo (je-li to možné) v okně Start Page klepněte na projekt v panelu Recent Projects. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging nebo stiskněte klávesu F5. Ve formuláři klepněte na objekt, jehož vlastnosti chcete nastavit, a pokud nevidíte okno Properties, klepněte na tlačítko Properties Window na panelu nástrojů Standard. V okně Properties klepněte v levém sloupci na název vlastnosti a v pravém sloupci změňte odpovídající nastavení. Zobrazte nástroj jako plovoucí okno (pokud je ukotvené) a přetažením jeho okrajů změňte jeho velikost. Zobrazte nástroj jako plovoucí okno (pokud je ukotvené) a přetáhněte jeho záhlaví na požadované místo. Pomocí ukazatele myši přetáhněte záhlaví okna nad vodítko pro ukotvení pro zobrazení náhledu umístění a poté uvolněním tlačítka myši přichyťte nástroje ve zvolené lokaci. Přidržte klávesu Ctrl a poklepejte na záhlaví okna. V pravé části záhlaví okna nástrojů klepněte na tlačítko Auto Hide. Okno se skryje a na okraji vývojového prostředí se zobrazí jeho záložka. Pro opětovné zobrazení okna umístěte ukazatel myši nad tuto záložku. Klepněte na záložku okna a poté na tlačítko Auto Hide.

58 Kapitola 1 Integrované vývojové prostředí Visual Studia 57 Pro Přepnutí mezi otevřenými soubory Přepnutí mezi aktivními nástroji Získání nápovědy učiňte následující Přidržte klávesu Ctrl a stiskněte klávesu Tab, čímž zobrazíte navigační okno. Ponechte klávesu Ctrl stisknutou a pomocí klávesy Tab cyklicky procházejte seznamem aktivních souborů. Pro průchod aktivními soubory i nástroji současně použijte směrové klávesy. Na soubor či nástroj v navigačním okně se můžete přepnout také klepnutím myší na jeho ikonu. Stiskem kláves Alt+F7 můžete procházet seznam aktivních nástrojů ve vývojovém prostředí. Pro průchod opačným směrem použijte kombinaci kláves Alt+Shift+ F7. Vyberte objekt či programový příkaz ve Visual Studiu a poté stiskněte klávesu F1. Integrované vývojové prostředí Visual Studia 1 Přizpůsobení nápovědy Klepněte v nabídce Help na příkaz Manage Help Settings, čímž otevřete správce Help Library Manager. Konfiguraci prostředí Visual Studia pro vývoj v jazyku Visual Basic Přizpůsobení nastavení vývojového prostředí Ukončení Visual Studia V nabídce Tools zvolte příkaz Import and Export Settings, klepněte na možnost Reset All Settings a poté na tlačítko Next. Vyberte možnost Yes, save my current settings a klepněte na tlačítko Next. Klepněte na položku Visual Basic Development Settings, následně na tlačítko Finish a nakonec na tlačítko Close. V nabídce Tools zvolte příkaz Options a poté upravte nastavení Visual Studia podle kategorií. Chcete-li upravit nastavení projektů, klepněte na položku General v kategorii Projects And Solutions. Chcete-li upravit nastavení překladače, klepněte na položku VB Defaults v téže kategorii. V nabídce File zvolte příkaz Exit.

59

60 Kapitola 2 Píšeme první program 59 Kapitola 2 Píšeme první program Po dokončení této kapitoly budete schopni: Vytvořit uživatelské rozhraní pro nový program Nastavit vlastnosti pro každý objekt v uživatelském rozhraní Napsat kód programu Uložit a spustit program Sestavit spustitelný soubor Píšeme první program 2 Jak jste se naučili v první kapitole, integrované vývojové prostředí Visual Studia 2010 nabízí různé výkonné nástroje, které vám pomáhají při spouštění a správě vašich programů. Ve Visual Studiu naleznete vše, co potřebujete k vytváření svých vlastních aplikací pro systém Windows a webové servery. V této kapitole se naučíte, jak vytvořit jednoduché, ale zajímavé uživatelské rozhraní pomocí ovládacích prvků z okna Toolbox. Dozvíte se také, jak upravit funkce těchto ovládacích prvků prostřednictvím nastavení vlastností. Uvidíte, jak vytvářením programového kódu popsat činnost budoucího programu. Nakonec svůj nový program (výherní automat z Las Vegas) uložíte, spustíte a vyzkoušíte si jeho překlad do samostatného spustitelného souboru. Šťastná sedma: Váš první program v jazyce Visual Basic Vytvoříte aplikaci pro systém Windows počítačovou hru Šťastná sedma, která simuluje číselný výherní automat. Program Šťastná sedma má jednoduché uživatelské rozhraní a pomocí jazyka Visual Basic jej lze vytvořit a přeložit během několika minut. Váš program bude po dokončení vypadat takto:

61 60 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Kroky při programování Uživatelské rozhraní programu Šťastná sedma obsahuje dvě tlačítka, tři pole se šťastnými čísly, digitální fotografii znázorňující vaše výhry a popisek obsahující text Šťastná sedma. Tyto prvky vznikly vytvořením sedmi objektů ve formuláři programu a následnou úpravou několika z jejich vlastností. Po navržení rozhraní stačilo přidat kód programu pro tlačítka Roztočit a Konec, který zpracovává klepnutí uživatele a generuje náhodná čísla. Při vytváření programu Šťastná sedma provedete v jazyce Visual Basic postupně tři základní kroky: 1. vytvoříte uživatelské rozhraní, 2. upravíte vlastnosti 3. napíšete kód programu. Následující tabulka nabízí přehled postupu při vytváření programu Šťastná sedma. Krok programování Počet položek 1. vytvoření uživatelského rozhraní 7 objektů 2. úprava vlastností 13 vlastností 3. tvorba programového kódu 2 objekty Tvorba uživatelského rozhraní V tomto cvičení nejdříve vytvoříte nový projekt a poté použijete ovládací prvky z okna Toolbox k sestavení uživatelského rozhraní. Vytvoření nového projektu 1. Spusťte Visual Studio V nabídce File zvolte příkaz New Project. Tip: Nový projekt můžete spustit také klepnutím na modrý odkaz New Project v okně Start Page. Otevře se dialogové okno New Project jako na následujícím obrázku. Dialogové okno New Project nabízí přístup k hlavním typům projektů, které jsou k dispozici při vytváření aplikací pro Windows a webových aplikací. Pokud jste při instalaci určili, že budete programovat v jazyce Visual Basic, bude tento jazyk vaší primární volbou (viz výše uvedený obrázek). V tomto dialogovém okně však máte přístup i k dalším jazykům ve Visual Studiu (Visual C#, Visual C++ a Visual F#). Ačkoli v tomto cvičení vyberete základní projekt aplikace Windows, můžete zvolit i jiné typy projektů, jako je konzolová aplikace, doplněk pro Microsoft Office, služba pro Windows Azure Cloud, aplikace Silverlight nebo třeba projekt nasazení (deployment). Všimněte si rozbalovacího seznamu poblíž horní části dialogového okna. Pomocí tohoto seznamu si můžete vybrat verzi rozhraní.net Framework, pro kterou budete svou aplikaci vyvíjet. Tato funkce se někdy označuje jako multi targeting, což znamená, že jejím prostřednictvím si můžete vybrat cílové prostředí, v němž poběží váš program. Pokud například ponecháte původní verzi.net Framework 4, musí být každý počítač, na kterém

62 Kapitola 2 Píšeme první program 61 2 Píšeme první program aplikace poběží, vybaven rozhraním.net Framework 4. (Nemusíte se ničeho obávat rozhraní.net Framework je obvykle nainstalované v rámci instalace operačního systému nebo při instalaci nového programu, který jste napsali ve Visual Basicu.) Nemáte-li na svůj program speciální požadavky, pak můžete tento rozbalovací seznam ponechat ve výchozím stavu (.NET Framework 4). Visual Basic 2010 Express tento rozbalovací seznam neobsahuje. O rozhraní.net Framework se více dozvíte v kapitole V oblasti Templates klepněte na položku Windows Forms Application. Visual Studio připraví vývojové prostředí pro programování aplikace v jazyce Visual Basic pro systém Windows. 4. Do textového pole Name napište Moje šťastná sedma. Visual Studio přiřadí název Moje šťastná sedma k vašemu projektu. (Umístění složky projektu určíte později.) Použitím prefixu Moje zamezíte případné záměně tohoto projektu s projektem Šťastná sedma, který jste si zkopírovali na pevný disk z přiloženého DVD. Tip: Pokud vaše dialogové okno New Project obsahuje textová pole Location a Solution Name, musíte pro svůj nový projekt nejdříve určit umístění složky a název řešení. Přítomnost těchto textových polí řídí zaškrtávací políčka v dialogovém okně Options v kategorii Projects and Solutions, nejde však o výchozí nastavení. (Toto dialogové okno zobrazíte klepnutím na příkaz Options v nabídce Tools.) V této knize dostanete pokyny k uložení svých projektů (nebo k jejich odstranění) až po dokončení jednotlivých cvičení. Více informací o této funkci zpožděného ukládání a o obnovení výchozích nastavení Visual Studia naleznete v části Příprava nastavení vývojového prostředí pro cvičení v knize v kapitole Klepnutím na tlačítko OK vytvoříte nový projekt ve Visual Studiu. Visual Studio připraví okno návrhu pro nový projekt a zobrazí prázdný formulář, který použijete k vytvoření uživatelského rozhraní. Nyní zvětšíte formulář a přidáte do něj dvě tlačítka.

63 62 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Vytvoření uživatelského rozhraní 1. Nad pravý dolní roh formuláře umístěte ukazatel myši, dokud se jeho tvar nezmění, a tažením zvětšete formulář, abyste měli prostor pro objekty z programu. Když zvětšíte formulář, mohou se v okně návrháře objevit posuvníky, které vám umožní přístup k celému formuláři. V závislosti na rozlišení vaší obrazovky a podle nástrojů otevřených ve Visual Studiu možná neuvidíte celý formulář. Nemusíte se tím vůbec zabývat formulář může být malý nebo třeba i přes celou obrazovku, protože díky posuvníkům máte přístup ke všem jeho částem. Změňte velikost formuláře tak, aby zhruba odpovídal formuláři na následujícím obrázku. Pokud chcete nastavit přesnou velikost, můžete použít rozměry pro šířku a výšku (485x278 pixelů) zobrazené v pravém dolním rohu obrazovky. Abyste viděli celý formulář, můžete změnit velikost nebo zavřít jiné programovací nástroje, jak jste se naučili v kapitole 1. (Máte-li otázky ohledně změn velikostí oken či nástrojů, vraťte se ke kapitole 1.) Nyní si zkusíte přidat do formuláře objekt tlačítko. 2. Klepněte na záložku Toolbox pro zobrazení okna Toolbox ve vývojovém prostředí. Okno Toolbox obsahuje všechny ovládací prvky, které budete používat při vytváření programů Visual Basic v této knize. Zobrazí se ovládací prvky vhodné pro vytvoření aplikace pro systém Windows, protože jste na začátku vybrali typ projektu Windows Forms Application. Ovládací prvky jsou uspořádány podle typu a vidíte výchozí kategorii Common Controls. (Pokud není okno Toolbox zobrazené, klepněte v nabídce View na příkaz Toolbox.)

64 Kapitola 2 Píšeme první program Poklepejte na ovládací prvek Button a poté přemístěte ukazatel myši mimo okno Toolbox. Visual Studio vytvoří ve formuláři objekt tlačítka s výchozí velikostí a skryje okno Toolbox: 2 Píšeme první program Tlačítko má název Button1, protože jde o první tlačítko v programu. (Název tohoto tlačítka byste si měli zapamatovat znovu se s ním setkáte při psaní kódu programu.) Nový objekt tlačítka je označen a obklopen úchyty pro změnu velikosti. Když je Visual Basic v režimu návrhu (to znamená, že vývojové prostředí Visual Studia je aktivní), můžete tažením myší přemisťovat objekty ve formuláři a pomocí úchytů upravovat jejich velikost. Po spuštění programu však uživatel nemůže pohybovat s prvky rozhraní, pokud jste nezměnili vlastnost, která by to umožňovala. Změna umístění a velikosti tlačítka 1. Umístěte ukazatel myši nad tlačítko, aby se změnil ve čtyřstrannou šipku, a poté přetáhněte tlačítko dolů a doprava. Tlačítko se pohybuje nad povrchem formuláře. Když přemístíte objekt blízko k okraji formuláře nebo jiného objektu (pokud jsou ve formuláři), automaticky se zarovná ke skryté mřížce v nastavené vzdálenosti. Objevuje se také tenká modrá čára přichycení, která vám pomáhá odhadnout vzdálenost tohoto objektu od okraje formuláře nebo od jiného objektu. Mřížka není ve formuláři implicitně zobrazená, k posouzení vzdáleností však můžete použít čáru přichycení. 2. Umístěte ukazatel myši na pravý dolní roh tlačítka. Jakmile je ukazatel myši nad úchytem pro změnu velikosti vybraného objektu, změní svůj tvar. Poté můžete změnit velikost objektu. 3. Tažením ukazatele dolů a doprava zvětšete tlačítko. Když uvolníte tlačítko myši, objekt tlačítka změní velikost a přichytí se k mřížce. 4. Pomocí ukazatele pro změnu velikosti vraťte původní velikost tlačítka. Nyní do formuláře přidáte druhé tlačítko, které umístíte pod tlačítkem prvním. Přidání druhého tlačítka 1. Klepnutím na záložku Toolbox zobrazte stejnojmenné okno. 2. V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek Button (tentokrát klepněte pouze jednou) a poté přemístěte ukazatel myši nad formulář. Tvar ukazatele myši se změní na křížek a ikonu tlačítka. Křížky vám pomáhají vytvořit obdélníkový tvar tlačítka ve formuláři. Tuto metodu můžete použít místo poklepání na ovládací prvek s výchozí velikostí.

65 64 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Přetáhněte ukazatel myši dolů a doprava. Uvolněte tlačítko myši pro dokončení tlačítka a sledujte jeho přichycení k formuláři. 4. Upravte velikost nového tlačítka podle prvního tlačítka. Poté umístěte nové tlačítko pod první objekt tlačítka ve formuláři. (Pomůže vám při tom funkce čáry přichycení.) Tip: Objekt můžete kdykoli odstranit a začít znovu. V takovém případě označte objekt ve formuláři a stiskněte klávesu Delete. Vyzkoušejte si vytváření a odstraňování objektů ve svém uživatelském rozhraní. Nyní přidáte popisky, které budou v programu zobrazovat čísla. Popisek je speciální prvek uživatelského rozhraní určený k zobrazování textu, čísel nebo symbolů za běhu programu. Když uživatel klepne v programu Šťastná sedma na tlačítko Roztočit, objeví se v polích popisků tři náhodná čísla. Je-li jedno z čísel 7, uživatel vyhrává. Přidání popisků s čísly 1. V okně Toolbox poklepejte na ovládací prvek Label. Visual Studio vytvoří ve formuláři objekt popisku. Jeho velikost přesně odpovídá obsaženému textu, máte však možnost ji změnit. 2. Přetáhněte objekt Label1 doprava vedle dvou objektů tlačítek. Váš formulář by měl nyní vypadat podobně jako na následujícím obrázku: 3. Poklepáním na ovládací prvek Label v okně Toolbox vytvořte druhý objekt popisku. Tento objekt bude mít v kódu programu název Label2. 4. Znovu poklepejte na ovládací prvek Label a vytvořte třetí objekt popisku. 5. Přemístěte druhý a třetí objekt popisku doprava vedle prvního popisku. Mezi popisky ponechejte dostatek místa, protože je v programu použijete k zobrazení poměrně velkých čísel. Nyní použijete ovládací prvek Label pro přidání popisného textu do formuláře. Bude se jednat o čtvrtý a poslední popisek v tomto programu. 6. V okně Toolbox poklepejte na ovládací prvek Label. 7. Přetáhněte objekt Label4 pod dvě dříve vytvořená tlačítka. Po dokončení práce by čtyři popisky měly vypadat podobně jako na následujícím obrázku. (Pokud vaše objekty popisků nevypadají stejně, můžete je přemístit.)

66 Kapitola 2 Píšeme první program 65 Nyní do formuláře přidáte obrázkové pole pro zobrazení výhry, kterou obdržíte, když vylosujete číslo 7 a trefíte jackpot. Obrázkové pole (PictureBox) může v programu zobrazovat rastrové obrázky, ikony, digitální fotografie a jiné kresby. Jedním z nejlepších využití obrázkového pole je zobrazení souboru JPEG. Píšeme první program 2 Přidání obrázku 1. V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek PictureBox. 2. Pomocí ukazatele ovládacího prvku vytvořte ve formuláři velké obdélníkové pole pod druhým a třetím popiskem. Pod popisky ponechejte prostor, neboť se později zvětší. Po dokončení by mělo obrázkové pole vypadat přibližně takto: Tento objekt bude mít ve vašem programu název PictureBox1; použijete jej později v programovém kódu. Nyní jste připraveni upravit několik vlastností svého uživatelského rozhraní. Nastavení vlastností Jak jste se dozvěděli v kapitole 1, pomocí okna Properties můžete měnit vlastnosti objektů právě vybraných ve formuláři. Nejdříve změníte vlastnosti dvou tlačítek. Nastavení vlastností tlačítek 1. Klepněte na první tlačítko ve formuláři (Button1). Tlačítko se označí a objeví se úchyty pro změnu velikosti. 2. Klepněte na záhlaví okna Properties.

67 66 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Tip: Pokud okno Properties nevidíte, klepněte v nabídce View na příkaz Properties Window nebo stiskněte klávesu F4. 3. V horní části okna Properties klepněte na tlačítko Categorized. Více se o vlastnostech setříděných do kategorií dozvíte v části Okno Properties v kapitole V případě potřeby můžeme změnit velikost okna Properties tak, abyste viděli názvy vlastností a jejich aktuální hodnoty. Až se naučíte vlastnosti nastavovat, pravděpodobně nebudete muset okno Properties zvětšovat. Okno Properties na obrázku vpravo má vhodnou velikost pro nastavení vlastností: Okno Properties obsahuje vlastnosti prvního tlačítko. Patří mezi ně nastavení pro barvu pozadí, text, velikost písma a šířku tlačítka. Protože je vlastností tolik, Visual Studio je řadí do kategorií. Pro zobrazení vlastností v určité kategorii stačí klepnout na šipku (>) vedle názvu kategorie. 5. V okně Properties přejděte k vlastnosti Text umístěné v kategorii Appearance. 6. V levém sloupci okna Properties poklepejte na vlastnost Text. Aktuální hodnota vlastnosti Text ( Button1 ) se zvýrazní. 7. Napište Roztočit a stiskněte klávesu Enter. Hodnota vlastnosti Text se změní na Roztočit, což se projeví jak v okně Properties, tak i na tlačítku ve formuláři. Nyní změníte hodnotu vlastnosti Text u druhého tlačítka na Konec. (Tentokrát tlačítko vyberete jiným způsobem.) 8. V horní části okna Properties otevřete seznam ob jektů. Objeví se seznam objektů rozhraní ve vašem programu (viz obr.) 9. V seznamu klepněte na položku Button2 System. Windows.Forms.Button (druhé tlačítko). V okně Properties se zobrazí vlastnosti druhého tlačítka a Visual Studio označí ve formuláři objekt Button Poklepejte na vlastnost Text ( Button2 ), napište Konec a poté stiskněte klávesu Enter. Text druhého tlačítka se změní na Konec. Tip: Díky seznamu objektů můžete snadno přepínat mezi objekty svého programu. Další možností je klepat na jednotlivé objekty ve formuláři ukazatelem myši.

68 Kapitola 2 Píšeme první program 67 Nyní nastavíte vlastnosti pro popisky v programu. První tři popisky budou obsahovat náhodná čísla generovaná programem a budou mít shodná nastavení vlastností. (Většinu z nich nastavíte v rámci skupiny objektů.) Nastavení objektu s popisným textem se bude poněkud lišit. Nastavení vlastností popisků s čísly 1. Klepněte na první popisek (Label1), přidržte klávesu Shift, klepněte na druhý a třetí po pisek a poté klávesu Shift uvolněte. (Pokud vám překáží okno Properties, upravte jeho umístění.) Po klepnutí se okolo popisku zobrazí úchyty pro změnu velikosti. Nejdříve upravíte vlastnosti TextAlign, BorderStyle a Font, takže čísla v objektech popisků budou umístěná uprostřed rámečku a jejich písmo bude mít stejný typ i velikost. (Všechny tyto vlastnosti naleznete v kategorii Appearance v okně Properties.) Poté nastavíte vlastnost AutoSize na False, abyste mohli změnit velikost popisků podle přesných rozměrů. (Vlastnost AutoSize se nachází v kategorii Layout.) Píšeme první program 2 Tip: Pokud vyberete více než jeden objekt, budou v okně Properties k dispozici pouze vlastnosti, které lze změnit pro celou skupinu. 2. V okně Properties klepněte na vlastnost AutoSize a poté na šipku, která se objeví v pravém sloupci. 3. Nastavte vlastnost AutoSize na hodnotu False, abyste mohli ručně změnit velikost popisků. 4. Klepněte na vlastnost TextAlign a poté na šipku, která se objeví v pravém sloupci. V poli se seznamem se zobrazí grafické znázornění možností uspořádání; tato nastavení můžete použít k zarovnání textu kamkoli v rámci ohraničení objektu popisku. 5. Vyberte prostřední možnost (MiddleCenter). Vlastnost TextAlign se u všech vybraných popisků změní na MiddleCenter. 6. Klepněte na vlastnost BorderStyle a poté na šipku, která se objeví v pravém sloupci. V poli se seznamem vidíte dostupná nastavení vlastnosti (None, FixedSingle a Fixed3D). 7. Zvolením položky FixedSingle přidáte kolem každého popisku tenké ohraničení. 8. Klepněte na vlastnost Font a poté na tlačítko se třemi tečkami umístěné vedle aktuálního nastavení písma. Otevře se dialogové okno Písmo. 9. Nastavte písmo na Times New Roman, řez písma na Tučné a velikost na 24. Pak klepněte na tlačítko OK. Text v popisku má nyní vámi určené písmo, řez a velikost. Nyní nastavíte text pro tyto tři popisky na číslo 0 což je vhodný zástupný znak pro čísla, která nakonec vyplní tato pole v samotné hře. (Protože skutečná čísla vygeneruje program, mohli byste text také odstranit. Na základě zástupného znaku ale snadno určíte výslednou velikost popisků.) 10. Klepněte na prázdnou oblast formuláře pro zrušení označení třech popisků a klepněte na první popisek. 11. Poklepejte na vlastnost Text, napište 0 a stiskněte klávesu Enter.

69 68 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Text objektu Label1 se změní na 0. Tuto vlastnost nastavíte později v kódu programu, a to tak, aby se zobrazovala náhodná čísla našeho výherního automatu. 12. Také u druhého a třetího popisku formuláře nastavte vlastnost Text na hodnotu Změňte umístění a velikost popisků tak, aby v nich obsažená číslice měla dostatečný prostor. Váš formulář by měl vypadat podobně jako na obrázku: Nyní změníte vlastnosti Text, Font a ForeColor u čtvrtého popisku. Nastavení vlastností objektu s popisným textem 1. Ve formuláři klepněte na čtvrtý objekt popisku (Label4). 2. V okně Properties změňte vlastnost Text na Šťastná sedma. 3. Klepněte na vlastnost Font a poté na tlačítko se třemi tečkami. 4. V dialogu Písmo nastavte písmo na Arial, řez písma na Tučné a velikost na 18. Pak klepněte na tlačítko OK. Písmo v objektu Label4 se změní a velikost popisku se automaticky upraví podle velikosti písma, protože vlastnost AutoSize je pro tento objekt nastavena na hodnotu True. 5. V okně Properties klepněte na vlastnost ForeColor a poté na šipku, která se objeví v pravém sloupci. Visual Studio zobrazí seznam s kartami Custom, Web a System pro nastavení barev popředí (barva textu) v objektu popisku. Karta Custom nabízí mnoho z barev, které jsou ve vašem systému k dispozici. Karta Web obsahuje barvy určené především pro webové stránky a umožní vám vybrat barvy podle jejich běžných názvů. Karta System zobrazuje aktuální barvy použité pro prvky uživatelského rozhraní ve vašem systému. 6. Na kartě Custom klepněte na fialovou barvu (Purple). Barva textu v poli popisku se změní na fialovou. Nyní jste připraveni nastavit vlastnosti pro poslední objekt. Vlastnosti obrázku Když hráč, který bude hrát tuto hru, trefí jackpot (to znamená, že se v polích formuláře objeví alespoň jednou číslo 7), objeví se v obrázkovém poli obrázek ve formátu JPEG znázorňující osobu rozdávající peníze. (Tento digitalizovaný obrázek máte k dispozici v rámci souborů pro cvičení, můžete však použít i svůj vlastní.) Musíte nastavit vlastnost SizeMode pro přesnou velikost obrázku a pomocí vlastnosti Image určit název souboru JPEG, který se má načíst

70 Kapitola 2 Píšeme první program 69 do obrázkového pole. Bude také nutné nastavit vlastnost Visible, která řídí stav zobrazení obrázku na začátku programu. Nastavení vlastností objektu obrázek 1. Ve formuláři klepněte na obrázkové pole. 2. V okně Properties klepněte na vlastnost SizeMode (v kategorii Behavior), poté na šipku v pravém sloupci a zvolte položku StretchImage. Jestliže nastavíte vlastnost SizeMode na StretchImage ještě předtím, než otevřete obrázek, Visual Studio změní velikost obrázku přesně podle rozměrů obrázkového pole. (Tuto vlastnost budete obvykle nastavovat před vlastností Image.) 3. V okně Properties klepněte na vlastnost Image a poté na tlačítko se třemi tečkami v druhém sloupci. Otevře se dialogové okno Select Resource. 4. Vyberte možnost Local Resource a klepněte na tlačítko Import. 5. V dialogovém okně Open přejděte do složky c:\vb10kzk\kap02. Tato složka obsahuje digitální fotografii VýplataMincí.jpg. 6. Vyberte soubor VýplataMincí.jpg a klepněte na tlačítko Otevřít. V dialogovém okně Select Resource se objeví obrázek osoby, která vyplácí peníze jiné osobě. Píšeme první program 2 7. Klepněte na tlačítko OK. Fotografie VýplataMincí se načte do obrázkového pole. Protože je fotografie poměrně malá (24 kb), otevře se ve formuláři. 8. Změňte velikost objektu obrázek, abyste napravili zkreslení, ke kterému mohlo v obrázku dojít. Nejvhodnější je upravit šířku obrázkového pole na 144 pixelů a výšku na 146 pixelů. Tuto velikost můžete nastavit pomocí rozměrů umístěných v pravé dolní části vývojového prostředí Visual Studia. (Rozměry vybraných objektů jsou napravo a umístění levého horního rohu objektu ve formuláři je uvedeno nalevo od těchto rozměrů.) Zobrazení tohoto konkrétního obrázku je nejlepší, když zachováte čtvercový tvar objektu.

71 70 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Poznámka: Při pohledu na objekt s obrázkem je v pravém horním rohu patrná malá šipka, která se nazývá chytrá značka (smart tag). Jedná se o tlačítko, na které můžete klepnout, chcete-li rychle změnit několik nastavení obrázkového pole a otevřít dialogové okno Select Resource. (S chytrými značkami se znovu setkáte v kapitole 4 při práci s ovládacím prvkem ToolStrip.) Nyní nastavíte vlastnost Visible na hodnotu False, aby tento obrázek nebyl vidět, když se program spustí. 9. V okně Properties klepněte na vlastnost Visible v kategorii Behavior a poté na šipku v druhém sloupci. V poli se seznamem se objeví dostupná nastavení pro vlastnost Visible. 10. Klepněte na položku False, aby obrázek nebyl po spuštění programu vidět. Tato změna se projeví po spuštění programu, ne však při jeho práci s jeho návrhem. Dokončený formulář by měl vypadat přibližně jako na obrázku: Tip: Můžete také poklepat na názvy vlastností, které lze nastavit na True nebo False (takzvané logické nebo booleovské vlastnosti), a přepínat je tak mezi hodnotami True a False. Výchozí booleovské vlastnosti jsou uvedeny normálním typem písma a změněná nastavení se zobrazují tučně. 11. Dokončili jste nastavení vlastností, takže pokud je okno Properties zobrazeno ve formě plovoucího okna, vrátíte jej do ukotvené pozice poklepáním na jeho záhlaví. Přehled vlastností v tabulkách V této kapitole nastavujete vlastnosti pro program Šťastná sedma postupně, v podrobně rozepsaných krocích. V dalších kapitolách budou instrukce pro nastavení vlastností uváděny již pomocí tabulky (s výjimkou složitějších nastavení). V této tabulce najdete přehled vlastností, které jste dosud nastavili. Hodnoty, které je nutné vypsat, jsou uvedené v uvozovkách (samotné uvozovky však nepište). Objekt Vlastnost Nastavení Button1 Text Roztočit Button2 Text Konec

72 Kapitola 2 Píšeme první program 71 Objekt Vlastnost Nastavení Label1, Label2, Label3 AutoSize False BorderStyle Fixed Single Font Times New Roman, Tučné, velikost 24 bodů Text 0 TextAlign Middle Center Label4 Text Štastná sedma Font Arial, Tučné, velikost 18 bodů ForeColor Fialová (Purple) PictureBox1 Image c:\vb10kzk\kap02\výplatamincí.jpg SizeMode StretchImage Visible False Píšeme první program 2 Psaní kódu Nyní jste připraveni napsat kód pro program Šťastná sedma. Většina vytvořených objektů již ví, jak se má po spuštění programu chovat. Tyto objekty jsou tedy připraveny na zadání a zpracování vstupu od uživatele. Základní funkčnost objektů je jednou ze silných stránek Visual Studia a jazyka Visual Basic vůbec po umístění do formuláře a nastavení vlastností jsou objekty připraveny k používání bez nutnosti dalšího programování. V programu však stále chybí jádro naší hry Šťastná sedma, to znamená kód, který vygeneruje náhodná čísla, zobrazí je v příslušných polích a zjistí případnou výhru. Výpočetní logiku lze vestavět do aplikace pouze pomocí programových příkazů kódu, který jasně stanoví, co má program dělat při každém kroku. Kód pro hru přiřadíte k tlačítkům Roztočit a Konec, prostřednictvím nichž se program ovládá. Programové příkazy Visual Basicu budete vkládat a upravovat v editoru kódu. Pomocí následujících kroků napíšete kód programu Šťastná sedma v editoru kódu. Použití okna editoru kódu 1. Ve formuláři poklepejte na tlačítko Konec. Okno editoru kódu se otevře jako dokument se záložkou uprostřed vývojového prostředí Visual Studia. V rámci editoru kódu jsou programové příkazy spojeny s aktuálním formulářem. Programové příkazy, které společně slouží k provedení určité akce, jsou obvykle seskupeny do tzv. procedury. Běžným typem procedury je Sub, někdy označovaná jako podprogram. Procedury Sub obsahují klíčové slovo Sub v prvním řádku a zakončuje je End Sub. (Klíčová slova Public a Private si vysvětlíme později.) Procedury se většinou spouští, když dojde k určitým událostem, například při klepnutí na tlačítko. Když je procedura přiřazena k objektu a události, nazývá se obsluha události nebo procedura události. Poté co jste poklepali na tlačítko Konec (Button2), přidá se ve Visual Studiu automaticky první a poslední řádek procedury události Button2_Click, jak ukazuje následující kód. (První řádek je zalomený, aby se vešel na stránku této knihy.) V editoru kódu si můžete všimnout také dalších částí kódu (jako Public či Class), které definují důležité vlastnosti formuláře, těm se však na tomto místě nebudeme věnovat.

73 72 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Private Sub Button2_Click(ByVal sender As System.Object, _ ByVal e As System.EventArgs) Handles Button2.Click End Sub Hlavní část procedury je umístěna mezi těmito řádky a spouští se vždy, když uživatel aktivuje prvek rozhraní spojený s uvedenou procedurou. V tomto případě je událostí klepnutí tlačítkem myši, jak ale uvidíte dále v této knize, mohlo by jít i o jiný typ události. 2. Napište End a stiskněte klávesu Enter. Když uvedený příkaz napíšete, rozpozná Visual Studio řetězec End jako unikátní rezervované slovo neboli klíčové slovo a zobrazí jej v seznamu se záložkami Common a All. Společnost Microsoft tuto funkci označuje jako auto-extend nástroje IntelliSense, neboť se pokouší inteligentně pomoci při psaní kódu a umožňuje abecedně procházet nejrůznější klíčová slova a objekty Visual Basicu. (Tímto způsobem se lze o jazyce dozvědět něco více také prostřednictvím samotného vývojového prostředí.) Jakmile stisknete klávesu Enter, změní se barva řetězce End na modrou a dojde k jeho odsazení, což znamená, že Visual Basic rozpoznal End jako jedno z několika stovek jedinečných klíčových slov v rámci jazyka Visual Basic. Klíčové slovo End slouží k zastavení programu a jeho odebrání z obrazovky. V tomto případě je End také celým programovým příkazem, tedy samostatnou instrukcí spouštěnou překladačem Visual Basic, což je nástroj Visual Studia, který zpracovává či analyzuje každý řádek zdrojového kódu Visual Basic, přičemž kombinuje výsledek s dalšími prostředky pro vytvoření spustitelného souboru. Programové příkazy jsou jako úplné věty v lidském jazyce příkazy se mohou lišit svou délkou, musí však dodržovat gramatická pravidla překladače. Ve Visual Studiu 2010 lze programové příkazy sestavovat z klíčových slov, vlastností, názvů objektů, proměnných, číslic, speciálních symbolů a dalších hodnot. Podrobné informace o programových příkazech naleznete v kapitole 5.

74 Kapitola 2 Píšeme první program 73 Když zadáváte programové příkazy a provádíte další úpravy, provádí za vás editor kódu celou řadu formátovacích úprav, včetně odsazení, prokládání znaků a přidávání všech nezbytných závorek. Přesný způsob psaní, uspořádání a prokládání položek v programových příkazech se označuje jako syntaxe příkazů. V době prvních kompilátorů byli samotní programátoři zcela zodpovědní za zapsání naprosto správné syntaxe pro každý programový příkaz, nyní jsou však k dispozici sofistikované vývojové nástroje, jako je Visual Studio, které jsou značně nápomocny při konstrukci přesných programových příkazů. Po stisknutí klávesy se šipkou dolů byl příkaz End odsazen od příkazů Private Sub a End Sub. Toto schéma odsazování patří ke konvencím programování, díky nimž budou vaše programy přehledné a čitelné. Skupina konvencí týkající se uspořádání kódu v programu se často označuje jako styl programování. Napsali jste tedy kód přiřazený k tlačítku Konec a nyní napíšete kód pro tlačítko Roztočit. Tyto příkazy budou trochu obsáhlejší a jejich prostřednictvím se dozvíte více o syntaxi příkazů a programovacím stylu. Dále se v této knize seznámíte s celou řadou programových příkazů, takže o nich nemusíte v tuto chvíli vědět vše. Zaměřte se jen na obecnou strukturu kódu a programové příkazy pište přesně tak, jak jsou zde uvedeny. Píšeme první program 2 Kód pro tlačítko Roztočit 1. V horní části okna Solution Explorer klepněte na tlačítko View Designer pro opětovné zobrazení vašeho formuláře. Poznámka: Pokud je editor kódu zobrazený, neuvidíte formulář, s nímž pracujete. Jednou z možností zobrazení formuláře je použití tlačítka View Designer. (Jestliže je v okně Solution Explorer načteno více formulářů, klepněte nejdříve na požadovaný formulář.) Můžete také klepnout v okně editoru kódu na záložku Form1.vb [Design]. Pro opětovné zobrazení editoru kódu klepněte na tlačítko View Code v okně Solution Explorer. 2. Poklepejte na tlačítko Roztočit. Po chvíli se otevře okno editoru kódu a procedura události přiřazená k tlačítku Button1 se objeví poblíž procedury události tlačítka Button2. Ačkoli jste změnili text tohoto tlačítka na Roztočit, jeho název v programu je stále Button1. (Název a text prvku rozhraní se může lišit, aby vyhovoval potřebám programátora.) Ke každému objektu lze přiřadit několik procedur, jednu pro každou obsluhovanou událost. Nyní nás zajímá událost klepnutí, protože uživatelé budou při používání programu klepat na tlačítka Roztočit a Konec. Tip: Při psaní kódu programu formátuje Visual Basic zadávaný text a zobrazuje jeho různé části v různých barvách, aby vám pomohl s jejich rozlišením. Když začnete psát vlastnost, Visual Basic zobrazí v seznamu všechny vlastnosti dostupné pro daný objekt, takže můžete poklepat na požadovanou vlastnost nebo pokračovat v psaní. Pokud Visual Basic zobrazí chybovou zprávu, možná jste špatně napsali programový příkaz. Porovnejte řádek s textem v této knize, opravte chybu a pokračujte v psaní (řádek můžete také celý odstranit a začít jej psát znovu). Kromě toho může Visual Basic přidat potřebný kód automaticky. Když například napíšete následující kód, Visual Basic automaticky přidá řádek End If. Čtenáři předchozích vydání této knihy považovali toto první cvičení s psaním za nejobtížnější část této kapitoly Ale pane Halvorsone, jsem si naprosto jistý, že jsem to napsal přesně podle uvedeného příkladu! věnujte tedy tomuto kódu značnou pozornost. Slibuji, že funguje správně!

75 74 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem Mezi příkazy Private Sub a End Sub napište následující řádky programu. Na konci každého řádku stiskněte klávesu Enter, pro odsazení použijte klávesu tabulátor a programové příkazy pište přesně tak, jak jsou zde uvedeny. (Při psaní dlouhých řádků se okno editoru kódu posune doleva.) Uděláte-li chybu (obvykle je označena podtržením), odstraňte nesprávně zapsané příkazy a zkuste je napsat znovu. PictureBox1.Visible = False 'schová obrázek Label1.Text = CStr(Int(Rnd() * 10)) 'přiřadí čísla Label2.Text = CStr(Int(Rnd() * 10)) Label3.Text = CStr(Int(Rnd() * 10)) ' pro číslo 7 v kterémkoliv popisku zobrazí obrázek a pípne If (Label1.Text = 7 ) Or (Label2.Text = 7 ) _ Or (Label3.Text = 7 ) Then PictureBox1.Visible = True Beep() End If Po dokončení bude okno editoru kódu vypadat jako na následujícím obrázku. 4. V nabídce File zvolte příkaz Save All pro uložení změn v programu. Příkazem Save All uložíte všechny součásti projektu: soubor projektu, soubor formuláře, všechny moduly a další související části. Protože svůj projekt ukládáte poprvé, otevře se dialogové okno Save Project, v němž musíte zadat název a umístění projektu. (Pokud jste Visual Studio nakonfigurovali tak, abyste umístění zadávali při prvním vytvoření projektu, dialogové okno Save Project se v tuto chvíli nezobrazí Visual Studio jen uloží provedené změny.) 5. Vyberte umístění pro své soubory.

76 Kapitola 2 Píšeme první program 75 Doporučuji, abyste použili složku c:\vb10kzk\kap02 (umístění cvičebních souborů ke knize), ale tato volba je na vás. Protože jste při otevření svého projektu použili prefix Moje, nepřepíšete předem připravené cvičební soubory programu Šťastná sedma. 6. Deaktivujte zaškrtávací pole Create Directory For Solution. Je-li toto zaškrtávací pole aktivováno, vytvoří se pro soubory řešení vašeho programu druhá složka, což pro řešení, jež obsahují pouze jeden projekt, není nutné (to platí pro většinu programů v této knize). 7. Klepnutím na tlačítko Save své soubory uložte. Poznámka: Pokud chcete uložit jen položku, s kterou právě pracujete (formulář, modul nebo něco jiného), můžete použít příkaz Save v nabídce File. Chcete-li uložit aktuální položku pod jiným názvem, použijte příkaz Save As. Píšeme první program 2 Prohlídka procedury Button1_Click Procedura Button1_Click se spouští, když uživatel klepne na tlačítko Roztočit ve formuláři. Procedura používá několik velmi složitých příkazů, a protože jsme si je zatím formálně nepředstavili, může to vypadat poněkud chaoticky. Pokud se však podíváte pozorněji, pravděpodobně si všimnete některých známých prvků. Obsah těchto procedur leccos naznačuje o typu programového kódu, který budete v této knize vytvářet. (Jestliže se tímto předběžným seznámením nechcete zabývat, klidně přejděte k další části.) Procedura Button1_Click má na starosti tři činnosti: Ukrytí digitální fotografie. Vytvoření tří náhodných čísel pro popisky s čísly. Zobrazení fotografie, když se objeví číslo 7. Podívejme se na každý z těchto kroků samostatně. Ukrytí fotografie zajišťuje tento řádek: PictureBox1.Visible = False 'schová obrázek Tento řádek tvoří dvě části: příkaz a komentář. Příkaz PictureBox1.Visible = False nastavuje vlastnost Visible pro obrázkové pole (PictureBox1) na hodnotu False (jedna ze dvou možných hodnot). Možná si pamatujete, že jste tuto vlastnost již jednou nastavovali na False pomocí okna Properties. Nyní tak činíte přímo v kódu programu, protože nejdříve se budou vytáčet čísla, takže potřebujete odstranit fotografii, která se mohla zobrazit v předchozí hře. Protože se vlastnost změní až po spuštění programu, a ne během návrhu, musíte tuto vlastnost nastavit pomocí kódu programu. Jedná se o užitečnou funkci jazyka Visual Basic, o které se více dozvíte v kapitole 3. Druhá část prvního řádku (část, která je na obrazovce zeleným písmem) se nazývá komentář. Komentáře jsou vysvětlivky uvedené v programu za jednoduchou uvozovkou ('). Programátoři prostřednictvím komentářů popisují, jak pracují důležité části kódu. Tyto poznámky Visual Basic nezpracovává, pouze dokumentují, k čemu jednotlivé části programu slouží. Při psaní programů ve Visual Basicu budete komentáře používat často, protože jsou snadno pochopitelným záznamem toho, co program provádí. Další tři řádky slouží k vygenerování náhodných čísel. Zdá se vám tento postup zvláštní? Visual Basic pro vás ve skutečnosti může generovat nepředvídatelná čísla v rámci určitých

77 76 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 hranic jinými slovy: může vytvářet náhodná čísla pro loterie, hry v kostky nebo jiné statistické modely. Funkce Rnd vrací náhodná čísla mezi 0 a 1 (čísla s desetinnou čárkou a několika desetinnými místy) a funkce Int vrací celočíselnou část výsledku, kterou ještě předtím vynásobíme číslem 10. Tímto způsobem vytvoříte v programu náhodná čísla mezi 0 a 9, což je přesně to, co v této aplikaci výherního automatu potřebujete. Label1.Text = CStr(Int(Rnd() * 10)) 'přiřadí čísla Poté musíte tato náhodná čísla zkopírovat do třech polí popisků ve formuláři, první čísla je však nutné převést na text pomocí funkce CStr (převod na řetězec). Všimněte si, jak jsou funkce CStr, Int a Rnd vzájemně propojeny v jednom programovém příkazu a společně pracují na získání výsledku. Po provedení výpočtu a převodu jsou hodnoty přiřazeny k vlastnostem Text prvních třech popisků ve formuláři a toto přiřazení způsobí, že se čísla v těchto třech popiscích zobrazí tučně, s velikostí 24 bodů a písmem Times New Roman. Poslední skupina příkazů v programu kontroluje, zda se některé z náhodných čísel rovná číslu 7. Pokud tomu tak je (ať už u jednoho či více čísel), zobrazí program znázornění středověké tabulky s výplatou a pípnutím oznámí výhru. 'pro číslo 7 v kterémkoliv popisku zobrazí obrázek a pípne If (Label1.Text = 7 ) Or (Label2.Text = 7 ) _ Or (Label3.Text = 7 ) Then PictureBox1.Visible = True Beep() End If Pokaždé když uživatel klepne na tlačítko Roztočit, spustí se (nebo je volána) procedura Button1_Click, jejíž příkazy se začnou znovu provádět. Spouštění aplikací v jazyce Visual Basic Blahopřeji! Jste připraveni spustit svůj první skutečný program. Program ve Visual Basicu můžete z vývojového prostředí spustit jedním z následujících způsobů: V nabídce Debug zvolte příkaz Start Debugging. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging. Stiskněte klávesu F5. Zkuste nyní spustit svůj program Šťastná sedma. Pokud Visual Basic zobrazí chybovou zprávu, možná jste udělali chybu při psaní programového kódu. Pokuste se ji najít porovnáním tištěné verze v této knize se svým kódem nebo si z pevného disku nahrajte a spusťte předem připravený program Šťastná sedma. Spuštění programu Šťastná sedma 1. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging. Program Šťastná sedma se ve vývojovém prostředí přeloží a spustí. Po chvíli se zobrazí uživatelské rozhraní přesně tak, jak jste je navrhli. 2. Klepněte na tlačítko Roztočit. Program vybere tři náhodná čísla a zobrazí je v popiscích formuláře (viz následující obrázek).

78 Kapitola 2 Píšeme první program 77 Protože se v prvním popisku objevilo číslo 7, zobrazí se digitální fotografie s výplatou mincí a počítač pípne. Vyhráli jste! (Zvuk, který uslyšíte, záleží na nastavení vašeho Výchozího nastavení zvuku v Ovládacím panelu zvuku systému Windows. Aby byla hra skutečně zajímavá, můžete změnit zvuk Výchozího nastavení zvuku na jiný, dynamičtější.) 3. Klepněte na tlačítko Roztočit 15 nebo 16krát a sledujte výsledky točení čísel v polích. Přibližně v polovině pokusů trefíte jackpot poměrně snadné výhry. (Ve skutečnosti se výhra zobrazí zhruba 2,8krát z 10 pokusů; máte jen začátečnické štěstí.) Později můžete hru o něco ztížit, například tak, že se výherní fotografie zobrazí pouze v případě, kdy se číslice 7 objeví ve dvou nebo třech polích současně, nebo vytvořením průběžného součtu výher. 4. Až si se svým novým výtvorem dostatečně vyhrajete, klepněte na tlačítko Konec. Program se ukončí a na obrazovce se znovu objeví vývojové prostředí. Píšeme první program 2 Tip: Jestliže spustíte program znovu, nejspíše si všimnete, že hra Šťastná sedma zobrazuje náhodná čísla ve stejném pořadí jako předtím. Na tom není nic špatného, poněvadž funkce Rnd byla v jazyce Visual Basic vytvořena tak, aby v prvé řadě zobrazovala opakující se sekvenci čísel, abyste mohli správně otestovat svůj kód pomocí výstupu, který může být vytvářen znovu a znovu. Pro vytvoření skutečně náhodných čísel můžete ve svém kódu použít funkci Randomize, podobně jako ve cvičení na konci této kapitoly. Také rozhraní.net Framework, o němž se více dozvíte až později, nabízí funkce pro generování náhodných čísel. Ukázkové projekty na disku Pokud jste nevytvářeli projekt Moje šťastná sedma od začátku (nebo jste vytvořili projekt a chcete jej porovnat s předem připravenou ukázkou), otevřete a spusťte hotový projekt Šťastná sedma, který je umístěn ve složce c:\vb10kzk\kap02\šøastná sedma na vašem pevném disku (výchozí umístění pro cvičební soubory v této kapitole). Jestliže si potřebujete zopakovat postup při otevírání projektů, můžete nahlédnout do kapitoly 1, kde naleznete podrobné instrukce. Pokud se zobrazí dotaz, zda chcete uložit změny provedené v projektu Moje šťastná sedma, klepněte na tlačítko Save. Tato kniha nabízí postupy krok za krokem, takže nejvíce užitku z ní budete mít v případě, že budete sami projekty vytvářet a experimentovat s nimi. Po dokončení projektů jistě nebude na škodu, když je porovnáte s ukázkovým řešením, zvláště pokud se vyskytnou nějaké potíže. Pro usnadnění bude u většiny cvičení uveden název předem připravených souborů řešení.

79 78 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Jakmile skončíte s porovnáváním projektu Moje šťastná sedma se soubory řešení Šťastná sedma, znovu projekt Moje šťastná sedma otevřete a připravte jej na převod do spustitelného souboru. Pokud jste si projekt Moje šťastná sedma nevytvořili, použijte ve cvičení předem připravený soubor řešení. Vytvoření spustitelného souboru Vaším posledním úkolem v této kapitole je dokončení vývojového procesu a vytvoření aplikace pro systém Windows neboli spustitelného souboru. Pokud byste vytvořili jiný typ projektu, jako je například webová aplikace, byl by samozřejmě výsledkem vašeho úsilí soubor jiného typu. (Více se na toto téma dozvíte později.) Soubory aplikace pro Windows vytvářené ve Visual Studiu mají příponu.exe a lze je spouštět v jakémkoli systému, který obsahuje Windows a potřebné podpůrné soubory. (Visual Basic instaluje tyto podpůrné soubory včetně souborů.net Framework automaticky.) Budete-li aplikace zveřejňovat, přečtěte si níže uvedenou část Nasazení aplikace. Visual Studio může pro váš projekt aplikace pro Windows vytvořit dva typy spustitelných souborů: ladicí sestavení a ostré sestavení. Ladicí sestavení vytváří Visual Studio automaticky, když svůj program vytváříte a testujete. Ukládá se do složky bin\debug umístěné ve složce vašeho projektu. Tento typ spustitelného souboru obsahuje informace pro ladění, které program o něco zpomalují. Ostrá sestavení jsou optimalizované spustitelné soubory uložené ve složce bin\release. Chcete-li upravovat nastavení pro ostré sestavení, zvolte v nabídce Project příkaz [NázevProjektu] Properties a poté klepněte na kartu Compile, na které uvidíte seznam možností překladu. Nyní vytvoříte ostré sestavení s názvem Moje šťastná sedma.exe.

80 Kapitola 2 Píšeme první program 79 Vytvoření spustitelného souboru 1. V nabídce Build klepněte na příkaz Build Moje šftastná sedma. Příkaz Build vytvoří složku bin\release ve složce s projektem (pokud ještě složka ne existuje) a přeloží zdrojový kód vašeho projektu. Výsledkem je spustitelný soubor aplikačního typu s názvem Moje šťastná sedma.exe. Abyste ušetřili čas, vytváří Visual Studio často dočasné spustitelné soubory během vývoje vaší aplikace; vždy je však při dosažení důležitého milníku vývoje dobré svou aplikaci znovu ručně přeložit pomocí příkazů Build nebo Rebuild. Nyní si zkusíte spustit svůj program mimo vývojové prostředí Visual Studia pomocí nabídky Start systému Windows. 2. Na hlavním panelu systému Windows klepněte na tlačítko Start. Následující příkaz závisí na verzi vašeho systému Windows. 3. Máte-li Windows 7 nebo Windows Vista, napište spustit do pole Zahájit hledání a stiskem klávesy Enter otevřete dialogové okno Spustit. Pokud máte verzi Windows XP nebo starší, otevřete dialogové okno Spustit klepnutím na příkaz Spustit. 4. Klepněte na tlačítko Procházet a přejděte do složky c:\vb10kzk\kap02\moje šťastná sedma\ bin\release. 5. Klepněte na ikonu aplikace Moje šťastná sedma.exe, poté na tlačítko Otevřít a nakonec na tlačítko OK. Program Šťastná sedma se načte a spustí v systému Windows. Protože se jedná o jednoduchou testovací aplikaci, která není spojená s formálním certifikátem vydavatele, jenž by potvrzoval její spolehlivost či pravost, může se stát, že se vám zobrazí varovná zpráva. Pokud se tak stane, spustíte program klepnutím na tlačítko Ano. 6. Klepněte několikrát na tlačítko Roztočit, abyste ověřili fungování hry, a poté klepněte na tlačítko Konec. Píšeme první program 2 Tip: Aplikace pro Windows, včetně programů přeložených v jazyce Visual Basic, lze spouštět také v Průzkumníkovi Windows poklepáním na spustitelný soubor. Chcete-li vytvořit ikonu zástupce programu Moje šťastná sedma.exe na ploše systému Windows, klepněte pravým tlačítkem na plochu, v místní nabídce zvolte položku Nový a zvolte příkaz Zástupce. Je třeba určit umístění, proto klepněte na tlačítko Procházet a vyberte spustitelný soubor Moje štastná sedma.exe. Postupně klepněte na tlačítka OK, Další a Dokončit. Systém Windows umístí na plochu ikonu, na kterou můžete poklepat a spustit tak svůj program. 7. V nabídce File zvolte příkaz Exit, čímž Visual Studio a projekt Moje šťastná sedma uzavřete. Vývojové prostředí Visual Studia se uzavře. Nasazení aplikace Visual Studio nabízí několik možností pro nasazení aplikací ve Visual Basicu to znamená pro instalaci aplikace na jeden či více počítačových systémů. Od vydání Visual Studia v roce 2002 jsou aplikace ve Visual Basicu překládány jako prvky sestavení, což jsou jednotky nasazení, jež se skládají z jednoho či více souborů potřebných pro běh programu. Prvky sestavení obsahují čtyři prvky: kód MSIL (Microsoft Intermediate Language), metadata, manifest sestavení a podpůrné soubory a prostředky. Visual Studio 2010 i nadále nabízí stejnou základní architekturu nasazení s několika pozoruhodnými zlepšeními pro různé platformy a typy aplikací.

81 80 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Jak vlastně prvky sestavení fungují? Za prvé, prvky sestavení jsou natolik obsažné, že aplikace Visual Studia není nutné před spuštěním formálně registrovat v operačním systému. To znamená, že teoreticky lze aplikace napsané ve Visual Basicu 2010 nainstalovat jednoduchým zkopírováním prvku sestavení programu do druhého počítače, v němž je nainstalovaná náležitá verze rozhraní.net Framework, což je proces zvaný instalace XCOPY podle příkazu operačního systému MS-DOS s názvem XCOPY, jenž kopíroval celou adresářovou strukturu z jednoho umístění do jiného. V praxi však není vhodné nasadit aplikaci Visual Basic pomocí procedury kopírování, jako je XCOPY (prostřednictvím příkazového řádku) nebo Průzkumník Windows. U komerčních aplikací se obvykle upřednostňuje instalační program s grafickým uživatelským rozhraním a obvykle je dobré zaregistrovat program v operačním systému, aby jej bylo možné později odinstalovat pomocí Ovládacích panelů. Kromě toho je často užitečné využít pro počáteční nasazení aplikace nějaký web a nechat pak aplikaci tento web pravidelně kontrolovat kvůli aktualizacím. Ačkoli rozšířené možnosti související s nasazením a zabezpečením jsou nad rámec této knihy, neměly by pro vás být možnosti nasazení úplně neznámé. Pro správu procesu vývoje podporuje Visual Studio 2010 dvě technologie nasazení ClickOnce a Windows Installer. ClickOnce je v podstatě robustní webová publikační technologie, která umožňuje řídit způsob, jakým se aplikace zpřístupní přes Internet uživatelům, i když instalace ClickOnce lze distribuovat také prostřednictvím nosičů CD. Pomocí technologie ClickOnce můžete vytvořit instalační službu pro aplikace pro Windows, pro řešení pro balíček Office nebo pro konzolové aplikace, k nimž budou moci uživatelé přistupovat sami s minimální interakcí. Můžete stanovit systémové požadavky, jako je například přítomnost určité verze rozhraní.net Framework, a dále můžete při vylepšování svého programu snadno publikovat jeho aktualizace na webové stránce nebo ve formě sdíleného souboru na síti. Technologii ClickOnce můžete začít používat okamžitě, stačí jen sáhnout po příkazu Publish v nabídce Build. Veškeré nastavení můžete provést přes příkaz Properties v nabídce Project. (Klepněte na záložku Publish v okně Project Designer.) Technologie Windows Installer patří spíše do skupiny klasických instalačních procesů. Ve Visual Studiu přidáte do svého řešení projekt typu Windows Installer, čímž se pro danou aplikaci automaticky vytvoří instalační program. Instalační balíček je distribuován vašim uživatelům, kteří si instalační soubor spustí a budou postupovat podle průvodce instalací aplikace. Tento instalační projekt lze dále přizpůsobit tak, aby umožňoval různé metody instalace, například z disků CD-ROM nebo z webových serverů. K technologii Windows Installer se dostanete přes příkaz New Project v nabídce File, kterým vytvoříte projekt pro vlastní instalaci. (Vyberte možnost Setup And Deployment\Visual Studio Installer v oblasti Other Project Types pro zobrazení seznamu dostupných instalačních projektů a průvodců.) Ať už zvolíte instalaci ClickOnce nebo Windows Installer, uvidíte, že Visual Studio 2010 obohatilo instalační proces o řadu vylepšení, z nichž budete mít užitek vy i vaši zákazníci. Další informace najdete v dokumentaci nápovědy související s možností instalace, kterou si zvolíte. O krok dál: Přidávání dalších prvků do programu Visual Studio můžete kdykoli znovu spustit a pracovat na projektu, který jste si uložili na disk. Nyní spustíte Visual Studio a přidáte do programu Šťastná sedma příkaz Randomize. Nové načtení programu Šťastná sedma 1. Na hlavním panelu Windows klepněte na tlačítko Start, poté na Všechny programy, Microsoft Visual Studio 2010 a nakonec klepněte na ikonu programu Microsoft Visual Studio 2010

82 Kapitola 2 Píšeme první program 81 (nebo na ikonu programu Microsoft Visual Basic 2010 Express, pokud používáte Visual Basic 2010 Express). V panelu Recent Projects v okně Start Page se zobrazí seznam projektů, s kterými jste naposledy pracovali. Protože jste právě dokončili práci na programu Šťastná sedma, měl by být projekt Moje šťastná sedma na prvním místě v seznamu. 2. Klepněte na odkaz Moje šťastná sedma pro otevření projektu Šťastná sedma. Otevře se program Šťastná sedma a zobrazí se formulář programu. (Pokud formulář nevidíte, klepněte na položku Form1.vb v okně Solution Explorer a poté klepněte na tlačítko View Designer.) Nyní přidáte příkaz Randomize do speciální procedury Form_Load, která je přiřazena k formuláři a je provedena při každém spuštění programu. 3. Poklepáním na formulář (ne na jeden z objektů) zobrazte proceduru Form_Load. Procedura Form_Load se otevře v okně editoru kódu (viz následující obrázek). Píšeme první program 2 4. Napište Randomize a stiskněte klávesu Enter. Příkaz Randomize se přidá do programu a bude proveden při každém spuštění programu. Tento příkaz používá systémové hodiny k vytvoření skutečně náhodných počátečních bodů pro příkaz Rnd použitý v proceduře Button1_Click. Jak již bylo uvedeno dříve, bez příkazu Randomize vytváří program Šťastná sedma stejný řetězec náhodných čísel při každém restartování programu. Díky příkazu Randomize se budou čísla v programu točit skutečně náhodně. 5. Spusťte novou verzi programu Šťastná sedma a poté uložte projekt. Budete-li novou verzi hodně používat, možná bude vhodné vytvořit také nový soubor.exe. 6. Po dokončení zvolte v nabídce File příkaz Close Project. Soubory související s programem Šťastná sedma se zavřou.

83 82 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Rychlý přehled kapitoly 2 Pro Vytvoření uživatelského rozhraní Přemístění objektu Změnu velikosti objektu Odstranění objektu Otevření okna editoru kódu Napsání kódu programu Uložení programu Uložení souboru formuláře Vytvoření souboru.exe Nasazení aplikace pomocí technologie ClickOnce Opětovné načtení projektu učiňte následující Ve svém formuláři použijte ovládací prvky z okna Toolbox a potom nastavte potřebné vlastnosti. Podle potřeby změňte velikost formuláře a objektů. Umístěte ukazatel myši nad objekt, dokud se neobjeví čtyřstranná šipka, a poté objekt přetáhněte. Klepnutím objekt označte a pak přetažením úchytů změňte jeho velikost. Klepněte na objekt a poté stiskněte klávesu Delete. Poklepejte na objekt ve formuláři (nebo na formulář jako takový) nebo vyberte formulář nebo modul v okně Solution Explorer a pak klepněte na tlačítko View Code. V okně editoru kódu napište programové příkazy jazyka Visual Basic související s příslušnými objekty. V nabídce File zvolte příkaz Save All nebo klepněte na tlačítko Save All na panelu nástrojů Standard. Ujistěte se, že je formulář otevřený, a v nabídce File zvolte příkaz Save nebo klepněte na tlačítko Save na standardním panelu nástrojů. V nabídce Build zvolte příkaz Build nebo Rebuild. V nabídce Build zvolte příkaz Publish a poté použijte průvodce Publish k určení umístění a nastavení aplikace. V nabídce File klepněte na příkaz Open Project nebo v nabídce File přejděte na položku Recent Projects and Solutions a pak klepněte na požadovaný projekt nebo klepněte na projekt v seznamu naposledy otevřených projektů v okně Visual Studio Start Page.

84 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 83 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Po dokončení této kapitoly budete schopni: Použít ovládací prvky TextBox a Button k vytvoření programu Pozdrav Použít ovládací prvek DateTimePicker k zobrazení vašeho data narození Používat ovládací prvky CheckBox, RadioButton a ListBox k zpracování vstupu uživatele Použít ovládací prvek LinkLabel a metodu Process.Start k zobrazení webové stránky pomocí výchozího prohlížeče Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 3 Jak jste se naučili v předchozích kapitolách, ovládací prvky v prostředí Microsoft Visual Studio 2010 jsou grafické nástroje, které slouží k vytváření uživatelského rozhraní v programu Microsoft Visual Basic. Ovládací prvky se ve vývojovém prostředí nacházejí v okně Toolbox a můžete je používat k snadnému vytváření objektů ve formuláři. Ovládací prvky typu Windows Forms jsou určeny pro vytváření aplikací pro systém Windows a naleznete je na kartě All Windows Forms v okně Toolbox. Řada těchto ovládacích prvků je k dispozici také na kartách jako Common Controls, Containers a Printing. (Několik z nich jste použili v předchozí kapitole.) Na kartě Common Controls je oproti Visual Basicu 2008 jen pár rozdílů, takže pokud máte s polední verzí Visual Basicu bohaté zkušenosti, můžete jednoduše nalistovat kapitoly o databázích a webových aplikacích (v části IV) nebo kapitoly v částech II a III nabízející podrobnosti o programovacích technikách. Ovšem většina příležitostných uživatelů se toho má ještě mnoho co učit o rozsáhlé kolekci ovládacích prvků typu Windows Forms jazyka Visual Basic 2010, z nichž některé si probereme v této kapitole. V této kapitole se naučíte, jak zobrazovat informace v textových polích, jak zpracovat datum a vstup od uživatele (pomocí ovládacích prvků CheckBox, RadioButton a ListBox) a jakým způsobem zobrazit webovou stránku v programu Visual Basic. Cvičení v této kapitole vám pomohou navrhnout vlastní aplikaci v jazyce Visual Basic a dozvíte se více o objektech, vlastnostech a kódu programu. Pokud je pro vás Visual Studio a Visual Basic nové, bude pro vás tato kapitola zvláště užitečná. Základní použití ovládacích prvků: Program Pozdrav Skvělou tradicí v knihách, které vám představují programování, se stal program Pozdrav, jenž ukazuje, jak lze v daném programovacím jazyce vytvořit a spustit ten nejjednodušší program. Dříve měly takové programy 2 3 řádky kódu napsaného v editoru a sestaveného samostatným překladačem. S příchodem složitých operačních systémů a programovacích nástrojů se však typický program Pozdrav stal propracovanějším, obsahuje desítky řádků a při jeho vytváření

85 84 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 je nutné použít několik programovacích nástrojů. Vytvoření takového programu je díky Visual Studiu 2010 a jazyku Visual Basic naštěstí stále velmi jednoduché. Celé uživatelské prostředí sestavíte prostřednictvím dvou objektů, nastavením dvou vlastností a vložením jednoho řádku kódu. Nyní si vše sami vyzkoušíte. Vytvoření programu Pozdrav 1. Spusťte Visual Studio V nabídce File zvolte příkaz New Project. Visual Studio zobrazí dialogové okno New Project, ve kterém vás požádá o název vašeho projektu a výběr šablony, kterou chcete použít. Poznámka: Následující instrukce použijte vždy, když budete chtít vytvořit nový projekt na svém pevném disku. 3. Ujistěte se, že na levé straně dialogového okna je zvolena kategorie Visual Basic Windows a že uprostřed dialogového okna je zvolena šablona Windows Forms Application. Těmito volbami určujete, že vytvoříte samostatnou aplikaci ve Visual Basicu, která se bude spouštět v systému Windows. 4. V textovém poli Name vymažte výchozí název projektu (WindowsApplication1) a napište Můj pozdrav. Poznámka: Při vytváření cvičebních projektů používejte předponu Moje či Můj, abyste odlišili vlastní práci od předem připravených souborů na přiloženém DVD. Dialogové okno New Project by mělo vypadat jako na následujícím obrázku. Pokud používáte Visual Basic 2010 Express, pak na levé straně uvidíte pouze kategorii Visual Basic. 5. Klepnutím na tlačítko OK vytvořte nový projekt.

86 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 85 Vytvoří se nový projekt a v okně návrháře se zobrazí prázdný formulář, jak ukazuje následující obrázek. V tomto cvičení použijete dva ovládací prvky (Button a TextBox), které vidíte v okně Toolbox (na obrázku je ukotvené). Jsou-li vaše programovací nástroje nakonfigurovány jinak, uspořádejte je podle následujícího obrázku. (Postup při konfiguraci vývojového prostředí popisuje kapitola 1.) 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 6. Na kartě Common Controls v okně Toolbox klepněte na ovládací prvek TextBox. 7. Textové pole nakreslete následujícím způsobem (viz obr.): Textová pole slouží k zobrazování textu ve formuláři nebo k získání vstupu od uživatele za běhu programu. Funkce textového pole závisí na nastavení jeho vlastností a na kódu programu. V tomto programu bude objekt textového pole zobrazovat zprávu Ahoj, světe!, když ve formuláři klepnete na objekt tlačítka. Nyní přidáte do formuláře tlačítko.

87 86 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek Button. 9. Tlačítko vložte do formuláře pod textové pole. Váš formulář by měl nyní vypadat přibližně takto (viz obr.): Jak jste se naučili v kapitole 2, tlačítka slouží k získání základního vstupu od uživatele. Když uživatel klepne na tlačítko, vyžaduje od programu okamžité provedení určité akce. V jazyce Visual Basic používá uživatel tlačítko k vytvoření události, kterou je nutné v programu zpracovat. V programech se často používá tlačítko OK, na které uživatel klepne pro přijetí určitých možností a oznamuje tak, že může pokračovat; tlačítko Zrušit (nebo Storno) slouží k odmítnutí určitých možností; a pomocí tlačítka Zavřít se program zpravidla ukončí. Tato tlačítka byste měli používat vždy standardním způsobem, aby po klepnutí fungovala podle očekávání. Charakteristické znaky tlačítka můžete (jako u všech objektů) upravovat nastavením vlastností a odkazů na objekt v kódu programu. 10. Pro objekt tlačítka nastavte prostřednictvím okna Properties následující vlastnost: Objekt Vlastnost Nastavení Button1 Text OK Více informací o nastavování vlastností naleznete v kapitole Poklepejte na tlačítko OK a mezi příkazy Private Sub Button1_Click a End Sub v okně editoru kódu napište následující příkaz: TextBox1.Text = Ahoj, světe! Poznámka: Poté co napíšete název objektu TextBox1 a tečku, zobrazí Visual Studio seznam obsahující všechny dostupné vlastnosti pro objekty textových polí a pomůže tak vzpomenout si na název požadované vlastnosti. Vlastnost lze ze seznamu vybrat poklepáním nebo můžete pokračovat a napsat vlastnost sami. (Pokud se nejedná o nové funkce, obvykle je vhodné pokračovat dále v psaní.) Jakmile uživatel klepne na tlačítko, zadaný příkaz změní vlastnost Text v textovém poli na řetězec Ahoj, světe!. (Znaménko rovná se (=) přiřadí vše mezi uvozovkami k vlastnosti Text objektu TextBox1.) Tento příklad mění vlastnost, když program běží jde o jedno z nejčastějších využití kódu programu ve Visual Basicu. Nyní jste připraveni spustit program Pozdrav.

88 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 87 Spuštění programu Pozdrav Tip: Hotový program Pozdrav naleznete ve složce c:\vb10kzk\kap03\pozdrav. 1. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging. Program Pozdrav se přeloží a po chvíli se spustí ve vývojovém prostředí Visual Studia. 2. Klepněte na tlačítko OK. Program zobrazí v textovém poli pozdrav Ahoj, světe! (viz obr.). 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Po klepnutí na tlačítko OK změní kód programu vlastnost Text prázdného textového pole TextBox1 na text Ahoj, světe!, který se v něm následně zobrazí. Pokud jste k tomuto výsledku nedošli, zopakujte kroky z předchozí části a vytvořte program znovu. Možná jste vlastnost nesprávně nastavili nebo jste udělali nějakou chybu při psaní kódu. (Chyby v syntaxi jsou v okně editoru kódu podtrženy vlnovkou.) 3. V pravém horním rohu okna programu Pozdrav klepněte na tlačítko Zavřít, čímž jej ukončíte. Poznámka: Pro zastavení programu spuštěného ve Visual Studiu můžete také klepnout na tlačítko Stop Debugging na panelu nástrojů Standard. 4. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Save All pro uložení nového projektu na disk. Visual Studio vás nyní požádá o název a umístění projektu. 5. Klepněte na tlačítko Browse. Otevře se dialogové okno Project Location, v němž určíte umístění pro svůj projekt a v případě potřeby můžete vytvořit nové složky. Ačkoli byste svůj projekt mohli umístit kamkoli (obvyklým umístěním je složka Dokumenty\Visual Studio 2010\Projects), v této knize budete své projekty ukládat do složky c:\vb10kzk, což je výchozí umístění vašich cvičebních souborů. Pokud budete chtít odstranit všechny soubory související s tímto kurzem programování, budete přesně vědět, kde je najdete. 6. Přejděte do složky c:\vb10kzk\kap Pro otevření vybrané složky klepněte na tlačítko Vybrat složku nebo Otevřít. 8. Zrušte označení zaškrtávacího políčka Create directory for solution.

89 88 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Protože toto řešení obsahuje pouze jeden projekt (což je případ většiny řešení v této knize), nemusíte vytvářet samostatnou kořenovou složku, která by obsahovala soubory projektu. (Pokud však chcete, můžete zvláštní složku i přesto vytvořit.) 9. Klepnutím na tlačítko Save uložte projekt a jeho soubory. Nyní jste se připojili k řadám programátorů, kteří úspěšně vytvořili program Pozdrav. A nyní si vyzkoušíte použití dalšího ovládacího prvku. Použití ovládacího prvku DateTimePicker Některé ovládací prvky jazyka Visual Basic informace zobrazují a jiné je získávají od uživatele nebo zpracovávají data na pozadí. V tomto cvičení budete pracovat s ovládacím prvkem DateTimePicker, který požádá uživatele o zadání data a času prostřednictvím grafického kalendáře s posuvnými šipkami. Ačkoli v tuto chvíli využijete pouze základní formu tohoto ovládacího prvku, získáte představu o tom, co všechno za vás mohou ovládací prvky Visual Basicu automaticky provádět a jak zpracujete informace, které od nich získáte. Program Narozeniny Program Narozeniny používá ovládací prvky DateTimePicker a Button, které uživatele požádají o zadání data narození. Tato informace se pak zobrazí v okně zprávy. Vytvoření programu Narozeniny 1. Klepnutím na příkaz Close Project v nabídce File uzavřete projekt Můj pozdrav. Zavře se soubor související s programem Pozdrav. 2. V nabídce File zvolte příkaz New Project. Otevře se dialogové okno New Project. 3. Vytvořte nový projekt Windows Forms Application s názvem Moje narozeniny. Dojde k vytvoření nového projektu a v okně návrháře se zobrazí prázdný formulář. 4. V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek DateTimePicker. 5. Nakreslete objekt pro výběr data a času poblíž horní části formuláře, jak ukazuje následující obrázek. Objekt pro výběr data a času ukazuje při výchozím nastavení aktuální datum, zobrazované datum však můžete upravit změnou vlastnosti Value. Velikost tohoto objektu můžete nastavit během jeho vytváření.

90 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek Button a přidejte objekt tlačítka pod objekt pro výběr data a času. Toto tlačítko použijete k zobrazení vašeho data narození a ověříte, zda objekt pro výběr data a času funguje správně. 7. V okně Properties změňte vlastnost Text objektu tlačítka na Ukaž moje narozeniny. Nyní přidáte několik řádků kódu do procedury související s objektem tlačítka. Jedná se o proceduru události, protože se spouští, když v objektu dojde k určité události, jako je klepnutí tlačítkem myši. 8. Ve formuláři poklepejte na objekt tlačítka, čímž zobrazíte jeho výchozí proceduru události Button1_Click, a mezi příkazy Private Sub a End Sub napište následující příkazy: MsgBox( Tvoje datum narození & DateTimePicker1.Text) MsgBox( Den v roce: & _ DateTimePicker1.Value.DayOfYear.ToString()) Tyto příkazy zobrazí dvě (malá dialogová) okna obsahující zprávu s informací z objektu pro výběr data a času. První řádek používá vlastnost Text pro zobrazení data narození, které jste vybrali prostřednictvím objektu ve spuštěném programu. Funkce MsgBox zobrazí řetězec Tvoje datum narození spolu s textem uvedeným ve vlastnosti Text objektu pro výběr data a času. Tyto dvě informace jsou vzájemně propojeny operátorem pro spojování řetězců (&). O funkci MsgBox a operátoru pro spojování řetězců se více dozvíte v kapitole 5. Druhý a třetí řádek tvoří jeden programový příkaz. Tyto řádky jsou odděleny podtržítkem (znak pro pokračování řádku), protože příkaz je příliš dlouhý a nevejde se na stránku této knihy. Řádky programu mohou mít v okně editoru kódu Visual Studia délku až znaků, obvykle je však jednodušší pracovat s řádky, které mají 80 či méně znaků. Dlouhé příkazy můžete rozdělit na více řádků pomocí mezery a podtržítka (znak pro pokračování řádku) na konci každého řádku v příkazu, kromě řádku posledního. (Tento znak však nemůžete použít k zalomení řetězce, který je v uvozovkách.) V našem cvičení jsme tento znak použili pro rozdělení druhého řádku na dvě části. Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 3 Poznámka: Počínaje Visual Basicem 2010 je znak pokračování řádku (_) volitelný. Existují dva případy, kdy je znak pokračování řádku potřeba uvést, ty jsou ale poměrně ojedinělé. V této knize budeme i nadále znaky pokračování řádku používat, aby bylo zřetelné, kde se používají dlouhé řádky, do svého kódu je však začleňovat nemusíte. Příkaz DateTimePicker1.Value.DayOfYear.ToString() používá objekt pro výběr data a času k výpočtu dne v roce, kdy jste se narodili, přičemž dny počítá od 1. ledna. Zajišťuje to vlastnost DayOfYear a metoda ToString, která převádí číselný výsledek výpočtu data na textovou hodnotu, kterou již snadno zobrazí funkce MsgBox. Metody jsou speciální příkazy, které provádějí nějakou akci nebo službu pro určitý objekt, jako je například převedení čísla na řetězec nebo přidání položek do seznamu. Metody se liší od vlastností obsahujících hodnotu a od procedur událostí, které se spouští, když uživatel pracuje s objektem. Metody lze mezi objekty sdílet, takže když se naučíte určitou metodu používat, často ji budete schopni uplatnit za různých okolností. V této knize se postupně seznámíte s několika důležitými metodami.

91 90 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Po zadání kódu pro proceduru události Button1_Click vypadá okno editoru kódu asi takto: 9. Klepnutím na tlačítko Save All uložte provedené změny na disk a jako umístění vyberte složku c:\vb10kzk\kap03. Nyní jste připraveni na spuštění programu Narozeniny. Spuštění programu Narozeniny Tip: Hotový program Narozeniny naleznete ve složce c:\vb10kzk\kap03\narozeniny. 1. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging. Program Narozeniny se spustí ve vývojovém prostředí. V objektu pro výběr data a času vidíte aktuální datum. 2. Klepněte na šipku v objektu pro zobrazení kalendáře. Formulář bude vypadat jako na následujícím obrázku, pouze datum bude jiné. 3. Klepněte na šipku doleva pro zobrazení předchozích měsíců v kalendáři. Všimněte si, že se při posouvání v kalendáři mění i textové pole objektu. Hodnota Dnes v dolní části kalendáře se však nemění. Ačkoli se v kalendáři můžete posouvat zpět až ke svému datu narození, možná nebudete mít trpělivost postupovat měsíc po měsíci. Můžete tedy označit hodnotu roku v textovém poli a zadat jiný rok. 4. V textovém poli označte čtyřmístnou hodnotu roku. Když vyberete datum, kalendář se zavře. 5. Místo označeného roku napište rok svého narození a poté znovu klepněte na šipku. Kalendář se zobrazí znovu a tentokrát ukazuje rok vašeho narození.

92 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Pomocí šipek přejděte k měsíci svého narození a poté vyberte den. Když vyberete datum, kalendář se zavře a v textovém poli se objeví datum vašeho narození. Můžete klepnout na objekt tlačítka a zjistit, zda jsou tyto informace k dispozici dalším objektům ve formuláři. 7. Klepněte na tlačítko Ukaž moje narozeniny. Visual Basic spustí kód programu a zobrazí okno se zprávou uvádějící datum vašeho na rození. Všimněte si, že se data v obou polích shodují (viz obr.). Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 8. Klepněte na tlačítko OK v okně zprávy. Zobrazí se druhé okno se zprávou, která uvádí, kolikátý den v roce jste se narodili zdá se, že všechno funguje! Tento ovládací prvek je vcelku schopný nejen že si pamatuje nově zadané informace o datu a času, ale sleduje také aktuální datum a čas a může tyto informace zobrazovat v různých užitečných formátech. 3 Poznámka: Chcete-li objekt pro výběr data a času nakonfigurovat tak, aby zobrazoval čas místo data, nastavte vlastnost Format na hodnotu Time. 9. Klepnutím na tlačítko OK zavřete okno se zprávou a poté klepněte na tlačítko Close pro zavření celého formuláře. Právě jste dokončili cvičení ukazující použití ovládacího prvku DateTimePicker. Ovládací prvky pro získávání vstupu Visual Basic nabízí různé mechanizmy pro získávání vstupu od uživatele. Do textových polí lze zadávat textový vstup, nabídky poskytují příkazy, na které lze klepnout nebo z nich vybírat pomocí klávesnice, a dialogová okna nabízejí různé prvky, jež lze vybrat jednotlivě nebo ve skupině. V několika následujících cvičeních se naučíte, jak použít tři důležité ovládací prvky, které vám pomohou při získávání vstupu v nejrůznějších případech. Seznámíte se s ovládacími prvky CheckBox, RadioButton, GroupBox, PictureBox a ListBox. S těmito objekty budete pracovat v programu Visual Basic s názvem Vstupní prvky, který nabízí uživatelské rozhraní pro jednoduchý, graficky založený systém objednávek. Když program spustíte, získáte určité zkušenosti s objekty pro zadávání vstupu. V další kapitole se dozvíte, jak lze tyto objekty použít spolu s nabídkami v kompletním programu. Nyní si vyzkoušíte jednoduché použití ovládacího prvku CheckBox a naučíte se, jak se vstup od uživatele zpracovává ve formuláři a v kódu programu.

93 92 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Práce s ovládacím prvkem CheckBox 1. V nabídce File zvolte příkaz Close Project tím uzavřete projekt Narozeniny. 2. V nabídce File klepněte na příkaz New Project. Otevře se dialogové okno New Project. 3. Vytvořte nový projekt typu Windows Forms Application pro Visual Basic s názvem Můj CheckBox. Vytvoří se nový projekt a v okně návrháře se zobrazí prázdný formulář. 4. V okně Toolbox klepněte na ovládací prvek CheckBox. 5. Do formuláře přidejte dvě zaškrtávací políčka a umístěte je nad sebe. Zaškrtávací políčka se ve formuláři zobrazí jako objekty. Pro vytvoření druhého zaškrtávacího políčka budete muset znovu klepnout na ovládací prvek CheckBox v okně Toolbox. 6. Pomocí ovládacího prvku PictureBox přidejte dvě obrázková pole, která umístíte pod dvě zaškrtávací políčka. 7. Vyberte první ovládací prvek PictureBox s názvem PictureBox1. 8. V okně Properties klepněte na vlastnost Image a poté klepněte na tlačítko s výpustkem ve druhém sloupci. Objeví se dialogové okno Select Resource. 9. Klepněte na přepínač Local Resource a poté na tlačítko Import. 10. V dialogovém okně Open se přesuňte do složky c:\vb10kzk\kap Vyberte soubor Kalkulačka.bmp a poté klepněte na tlačítko Open. 12. V dialogovém okně Select Resource klepněte na tlačítko OK. V ovládacím prvku PictureBox se objeví kalkulačka. 13. Nastavte vlastnost SizeMode tohoto ovládacího prvku PictureBox na StretchImage. 14. Pro objekty zaškrtávacích políček a obrázkového pole PictureBox2 nastavte následující vlastnosti: Objekt Vlastnost Nastavení CheckBox1 Checked Text True Kalkulačka CheckBox2 Text Kopírka PictureBox2 SizeMode StretchImage V tomto cvičení použijete zaškrtávací políčka k zobrazení a skrytí obrázků kalkulačky a kopírky. Vlastnost Text objektu zaškrtávacího políčka určuje obsah popisku zaškrtávacího políčka v uživatelském rozhraní. Pomocí vlastnosti Checked můžete nastavit výchozí hodnotu pro zaškrtávací políčko. Nastavíte-li Checked na True, bude políčko označené a v případě nastavení Checked na False (výchozí nastavení) bude políčko prázdné (neoznačené). U obrázků je nastavena vlastnost SizeMode pro velikosti obrázků tak, aby se roztáhly a vyplnily celé obrázkové pole. Váš formulář by měl nyní vypadat přibližně takto:

94 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox Poklepejte na první objekt zaškrtávacího políčka pro otevření procedury události CheckBox1_CheckedChanged v okně editoru kódu a poté zadejte níže uvedený kód: If CheckBox1.CheckState = 1 Then PictureBox1.Image = System.Drawing.Image.FromFile _ ( c:\vb10kzk\kap03\kalkulačka.bmp ) PictureBox1.Visible = True Else PictureBox1.Visible = False End If Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 3 Procedura události CheckBox1_CheckedChanged se spustí pouze v případě, že uživatel klepne na první objekt zaškrtávacího políčka. Používáme v ní rozhodovací příkaz If Then (popisuje jej kapitola 6) pro zjištění aktuálního stavu prvního zaškrtávacího políčka a zobrazení obrázku kalkulačky ze složky c:\vb10kzk\kap03, jestliže je políčko označeno. Vlastnost CheckState obsahuje hodnotu 1, pokud je zaškrtávací políčko označené, a hodnotu 0 v opačném případě. Vlastnost Visible se postará o zobrazení obrázku při označení zaškrtávacího políčka nebo skrytí obrázku v opačném případě. (Kromě srovnání CheckState a hodnoty 1 můžete také použít výčtový typ CheckState.Checked, který se při psaní kódu zobrazí prostřednictvím nástroje IntelliSense.) Všimněte si, že dlouhý řádek, který načítá obrázek do obrázkového pole, je zalomen pomocí podtržítka. 16. V okně Solution Explorer klepněte na tlačítko View Designer pro opětovné zobrazení formuláře, poklepejte na druhé zaškrtávací políčko a poté přidejte následující kód do procedury události CheckBox2_CheckedChanged: If CheckBox2.CheckState = 1 Then PictureBox2.Image = System.Drawing.Image.FromFile _ ( c:\vb10kzk\kap03\kopírka.bmp ) PictureBox2.Visible = True Else PictureBox2.Visible = False End If Tato procedura události se téměř shoduje s předchozí procedurou; odlišný je pouze název obrázku (Kopírka.bmp), objekt zaškrtávacího políčka (CheckBox2) a objekt obrázek (PictureBox2). 17. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Save All pro uložení změn a jako umístění určete složku c:\vb10kzk\kap03.

95 94 Část I Začínáme s Microsoft Visual Basicem 2010 Spuštění programu CheckBox Tip: Hotový program CheckBox naleznete ve složce c:\vb10kzk\kap03\checkbox. 1. Na panelu nástrojů Standard klepněte na tlačítko Start Debugging. Visual Basic spustí program ve vývojovém prostředí. V obrázkovém poli se objeví obrázek kalkulačky a první zaškrtávací políčko je označené. 2. Označte zaškrtávací políčko Kopírka. Visual Basic zobrazí obrázek kopírky: 3. Vyzkoušejte různé kombinace označení zaškrtávacích políček a celý program pořádně otestujte. Logika programu přidaná v několika krátkých řádcích kódu jazyka Visual Basic spravuje všechna políčka bezchybně. (S kódem programu budete více pracovat v dalších kapitolách.) 4. Ve formuláři klepněte na tlačítko Close, čímž program ukončíte. Používáme skupinová pole a přepínače Ovládací prvek RadioButton je další nástroj, pomocí něhož můžete v programu přijímat vstup a který je také umístěný v okně Toolbox v záložce Common Controls. Přepínače (doslova rádiové přepínače ) získaly své pojmenování podle starých tlačítek v autorádiích z padesátých a šedesátých let, kdy lidé stiskli nebo zvolili jedno tlačítko na autorádiu, při čemž zbývající tlačítka vyskočila zpět do své původní pozice. V jednom okamžiku tak mohlo být zvoleno pouze jedno tlačítko, protože (jak se dříve myslelo) řidič by měl v daném okamžiku poslouchat pouze jednu věc. Ve Visual Studiu můžete uživateli také nabídnout vzájemně výlučné možnosti na formuláři, takže si bude moci z určité skupiny vybrat jednu (a pouze jednu) možnost. Musíte použít ovládací prvek GroupBox pro vytvoření rámečku na formuláři a poté do něj pomocí ovládacího prvku RadioButton umístit požadované množství přepínačů. (Ovládací prvek GroupBox se zase tak často nepoužívá, a proto je v okně Toolbox umístěný v záložce Containers.) Kromě toho je třeba poznamenat, že formulář může obsahovat více než jednu skupinu přepínačů, z nichž každá funguje nezávisle na ostatních. Pro každou skupinu je nutné nejdříve vytvořit objekt skupinového pole a poté do ní po jednom přidat přepínače. V následujícím cvičení vytvoříte jednoduchý program, který pomocí ovládacích prvků GroupBox, RadioButton a PictureBox prezentuje uživateli tři grafické možnosti pro objednání. Také ovládací prvek RadioButton je podobně jako ovládací prvek CheckBox programovatelný pomocí procedur událostí a programového kódu, s nimiž budete též experimentovat.

96 Kapitola 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 95 Získání vstupu pomocí ovládacích prvků GroupBox a RadioButton 1. Klepnutím na příkaz Close Project v nabídce File zavřete projekt Můj CheckBox. 2. V nabídce File klepněte na příkaz New Project. Otevře se dialogové okno New Project. 3. Vytvořte nový projekt typu Windows Forms Application pro Visual Basic s názvem Můj RadioButton. Vytvoří se nový projekt a v okně návrháře se objeví prázdný formulář. 4. V okně Toolbox rozbalte záložku Containers a klepněte na ovládací prvek GroupBox. 5. V horní polovině formuláře vytvořte středně velké skupinové pole. 6. Vraťte se do okna Toolbox, přesuňte se do záložky Common Controls a klepněte na ovládací prvek RadioButton. 7. Ve skupinovém poli vytvořte tři objekty přepínačů. Vytváření přepínačů si můžete ulehčit tak, že na ně v okně Toolbox prostě poklepete. Všimněte si, že každý přepínač dostane své vlastní číslo, které můžete použít pro nastavení vlastností. Váš formulář by měl vypadat přibližně takto: 3 Práce s ovládacími prvky v okně Toolbox 8. Pomocí ovládací prvku PictureBox vytvořte pod skupinovým polem jedno čtvercové obrázkové pole. 9. Skupinovému poli, přepínačům a obrázkovému poli nastavte následující vlastnosti: Objekt Vlastnost Nastavení GroupBox1 Text Zvolte typ počítače RadioButton1 Checked Text True Desktopové PC RadioButton2 Text Desktopový Mac RadioButton3 Text Laptop PictureBox1 Image SizeMode c:\vb10kzk\kap03\pc.bmp StretchImage Počáteční stav přepínače řídí vlastnost Checked. Všimněte si, že přepínač pro desktopové PC se v integrovaném vývojovém prostředí objeví jako zvolený. Nyní přidáte programový kód zajišťující funkčnost přepínačů za běhu programu. 10. Poklepejte na objekt RadioButton1 na formuláři tím se otevře okno editoru kódu.