ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO HONIČE

Transkript

1 ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO HONIČE ÚVOD Zkoušek dle zkušebního řádu pro honiče se mohou zúčastnit všechna plemena loveckých psů, vyjma ohařů, jejichž standard překračuje kohoutkovou výšku 50 cm (neplatí pro BzH). Na zkouškách se zkouší připravenost loveckých psů na praktický lov zvěře černé a vysoké, lišky a zajíce. barvářské zkoušky honičů (BZH) - kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře se zvláštním zaměřením dosled a vyhledání zraněné či usmrcené zvěře černé a vysoké. BZH jsou jednodenní a zkoušek se mohou zúčastnit i ohaři jejich kohoutková výška překračuje 50 cm. Na těchto zkouškách lze zadávat loveckou upotřebitelnost na základě splnění limitních disciplin. Na BZH se zkouší na předem usmrcené zvěři (černá zvěř). honičské zkoušky (HZ) - kvalifikují psa k lovu, dosledu a vyhledání zraněné či usmrcené spárkaté zvěře černé a vysoké. Vzhledem k celkové vysoké náročnosti HZ musí být tyto zkoušky organizovány jako dvoudenní. Na těchto zkouškách lze vydat osvědčení o lovecké upotřebitelnosti pouze, uspěl li pes minimálně v III.ceně. Vzhledem k celkové náročnosti honičské zkoušky (dále jen HZ) smít být na zkoušku přijati psi: a) kteří v den zkoušek dovršili věku 8 měsíců. b) psi, vyjma psů zařazených v 6.skupině FCI, kteří již úspěšně absolvovali některou ze zkoušek z lovecké upotřebitelnosti. individuální hlavní zkoušky slovenských kopovů (IZH-SK) se zkouší při společném lovu na černou zvěř. Zkouška se skládá z jednotlivých disciplín, které jsou uvedeny ve zkušební řádu HZ( viz tabulka IZH-SK). IZH-SK jsou vždy jednodenní. Na IZH-SK smí být přijato maximálně 6 psů na celou zkoušku. Pořadatel je povinen upřednostnit před přijetím na zkoušky kandidáty chovu před ostatními psy. Vzhledem k rozmanitosti využití psů 6.skupiny FCI mohou honiči získávat další loveckou splněním zkoušek specifikované pro teriéry a jezevčíky, dále pak podle zkušebního řádu pro zkoušky barvářů - předběžné zkoušky barvářů (Pb). Při zkouškách honičů lze použít GPS navigaci. Toto zařízení je využitelné pouze v případě hledání ztraceného psa, nikoliv pro posuzování disciplin. Zkoušky HZ a IZH-SK, se zásadně začínají společným lovem na černou (popřípadě vysokou) zvěř. Psi musí na zkouškách prokázat přiměřenou ochotu k práci na zvěř černou a ostatní zvěř spárkatou (s výjimkou srnčí zvěře). Disciplína jako ochota k práci na černou zvěr se zásadně přezkušuje na obůrce jen případě, že pes neměl možnost při společném lovu plnohodnotně prokázat ochotu k práci na černou zvěř. Toto zásada je závazná pro všechny honičské zkoušky. PŘEDMĚTY ZKOUŠEK: Nos Kvalitní nos je předpokladem úspěšné práce honiče. Práci nosem a kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celé zkoušky. Při hodnocení práce nosem musí rozhodčí brát zřetel na plemeno honiče. Vyšší honiči při vyhledávání zvěře často kombinují tzv.vysoký nos se zrakovými vjemy. K objektivnímu posouzení nosu musí rozhodčí sledovat celkovou činnost psa v leči, jeho zájem o pachové stopy zvěře, jeho aktivní vyhledávání zvěře, intenzivní vzrušení při nalezení stopy apod. V neposlední řadě musí rozhodčí přihlédnout k objektivním okolnostem, které mohou nosovou práci psa ovlivnit (silné mrazy, mimořádné sucho, chemické postřiky a nátěry, pokrývky zmrzlého sněhu apod.). Hledání - -

2 Disciplina hledání se při zkoušce provádí a hodnotí při společném lovu. O počtu psů vypuštěních do jedné leče rozhodne vrchní rozhodčí, Maximální počet vypuštěných psů do jedné leče je 6. Vůdce na pokyn rozhodčích po zahájení společného lovu vypustí psa do leče. Je žádoucí, aby se pes po vypuštění do leče na pokyn vůdce, snažil co nejrychleji najít zvěř, hledat zvěř k přírodních krytinách, kde by mohla být zalehlá, popřípadě zvěř hledat v leči. Vůdce na pokyn vedoucího honu(leče) pozvolna prochází lečí jako honec. Při hledání zvěře si musí pes ověřit přítomnost své vůdce v leči.v případě, že v leči není zvěř, nebo se vyskytnout náhlé překážky, které nedovolují objektivní hodnocení přezkušovaných psů, je rozhodčí povinen o této skutečnosti informovat vrchního rozhodčího. Vrchní rozhodčí spolu organizátory zkoušky přidělí přezkušovaným psů jiný vhodnější prostor pro leč. Zásadním nedostatkem je, zdržuje-li se pes pouze v blízkosti vůdce, vyhýbá se přírodním krytinám, v leči se neorientuje podle vůdce a projevuje nízký zájem o pachové stopy zvěře. Pes, Je-li v průběhu leče prokazatelné, že pes se nevzdálil od vůdce na více než 00 m, nehledal zvěř ve větším prostoru musí být hodnocen nejvýše známkou. Pes, který prokazatelně zvěř nehledá, je trvale u vůdce obdrží známku 0 a je z dalšího přezkušování při zkoušce vyloučen. Zkoušený pes, který stěžuje práci jinému psu nebo psům, nebo opakovaně napadá ostatní psy, je ze zkoušky okamžitě vyloučen, musí být do konce leče upoután na vodítko a vůdce dokonči leč jako honec. Nahánění Pro potřeby zkušebního naháněním rozumíme hlasité sledování zvěře a nebo hlasité sledování teplé stopy zvěře psem. Při nahánění posoudí rozhodčí hlasitost psa podle jeho hlášení. Délka odmlky může rozhodčí pomoci při objektivním posouzení kvality nosu přezkušovaného psa a tím posoudit i zkušenost s jakou pes dovede svých nosových vlastností.vzhledem k náročnosti jednotlivých terénů lečí, jejich zazvěřenosti a druhové skladbě zvěře v leči se krátké odmlky v hlášení respektují.při nahánění musí přezkušovaný pes upřednostňovat tu zvěř, která je na společném lovu lovena. Vzhledem ke specifičnosti ZH je to zejména černá zvěř,liška, popřípadě zajíc nebo jelení zvěř.krátké nahánění srnčí zvěře do 0 minut nemá vliv na hodnocení této disciplinu u přezkušovaného psa. Pokud však pes prokazatelně upřednostňuje srnčí zvěř a nahání ji déle jak 0 minut, je hodnocen z nahánění nejvýše známkou. Nahání-li přezkušovaný pes prokazatelně srnčí zvěř déle než 0 minut a nedá se vůdcem přivolat obdrží známku 0 z poslušnosti a je ze zkoušky vyloučen. V případě, že přezkušovaný pes prokazatelně srnčí zvěř strhne obdrží známku 0 z nahánění a je rovněž ze zkoušky vyloučen. Je-li pes při nahánění v kontaktu s černou zvěří nebo se zvěří jelení zvěří, má vytrvale hlásit a co nejdelší čas setrvat v kontaktu a vytrvale hlásit. Přílišná agrese, bezhlavé a okamžité útočení na zvěř není žádoucí. Specifické povahové rysy honičů předurčují, že zkoušení psi budou společně stopu zvěře sledovat nebo společně doléhat na černou zvěř. Při této společné práci musí rozhodčí sledovat jednotlivé psy a rozhodnout, který ze psů může být hodnocen z disciplíny ochota k práci na černou zvěř v leči. Shrnutí, rychlé hledání a pomalejší vytrvalé nahánění je předností honiče. Nedůsledné nahánění, opouštění stopy zvěře je chybou. Nejlépe hodnoceni jsou psi, kteří zvěř nahání hlasitě z leče ven. Hlasitost Hlasitost na stopě je vrozená vlastnost řadě plemen honičů. Hlasitost se hodnotí společně s nahánění. Nalezenou čerstvou stopu zvěře má pes sledovat a soustavně hlásit. Při ztrátě stopy se může pes krátce odmlčet,ale po nalezení stopy opět intenzivně hlásit její sledování. Hodnocení : známkou 4 je hodnocen pes, který vytrvale hlásí stopu zvěře známkou je hodnocen pes,který vytrvale hlásí stopu, má menší odmlky a pes, který intenzitu hlášení zvyšuje při přiblížení se ke zvěři - -

3 známkou - je hodnocen pes, který na stopě hlásí nepravidelně, jeho odmlky jsou delší,nebo pes, který zvýši intenzitu hlášení zvýší až při kontaktu se zvěří známkou je hodnocen pes, který hlásí jen při nalezení čerstvé stopy, nebo dokud zvěř sleduje zrakem a pes, který si zvěř po stopě našel a začal hlásit v její bezprostřední blízkosti známkou 0 je hodnocen pes který vůbec nehlásí na čerstvé stopě nebo pes který tzv. balamutí. Psi s hodnocením hlasitosti 0 se ze zkoušky vylučují. Dosled černé, případně jelení zvěře na uměle založené šlapané nepobarvené stopě - (Časový limit 45 minut) Tato disciplina má za cíl přezkoušet honiče z dosledu postřelené černé a jelení zvěře. Stopní dráha je dlouhá 500 kroků se dvěmi změnami směru postupu pod úhlem přibližně stupňů. Stopa černé nebo jelení zvěře je kladena čerstvými spárky ze zadních běhů střelené zvěře.na stopě jsou označena dvě lože. První lože je označeno na stopní dráze po 50 krocích. Z tohoto lože je vůdcem vypouštěn pes, který je veden jako oznamovač či hlásič. Druhé lože je na stopní dráze je vyznačeno po 450 krocích pro rozhodčí viditelnou značkou. Z druhé lože je vypouštěn pes, který je veden jako vodič. Stopa musí být nejméně hodiny stará. Časový limit pro splnění discipliny dosled je 45 minut. Na pokládání stopních drah vždy dohlíží rozhodčí, případně pověřený pořadatel. Na konci stopní dráhy musí být položena vyvrhnutá a zašitá černá nebo jelení zvěř. Označení stopní dráhy musí být neviditelné pro vůdce psa. Před zahájením práce psa vůdci losují pořadí psů na dosledu. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 00 kroků od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí viditelným způsobem, místo nástřelu pak stříží a zálomkem. Směr stopní dráhy prvních 0 kroků je viditelně označen po směru stopní. Další část stopní dráhy je označena tak,aby bylo možno rozhodčími sledovat,zda pes sleduje stopu daným směrem,ale vůdcem nebyla vidět. Před vypracováním stopy vůdci vždy losují číslo stopy. Vůdce je povinen před vypracováním stopy oznámit jakým způsobem je pes veden(vodič,oznamovač,hlásič). Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů. V případě, že budou použity spárky z jelení zvěře, musí toto být předem uvedeno v propozicích.. a) vodič (dosled na řemeni) Rozhodčí ukáží vůdci, kde je nástřel. Vůdce nasadí psa na nástřel a prvních 0 označených kroků může práci psa korigovat. Práce vodiče je vykonávána na stopovacím vodíku v délce asi 5 metrů. Stopovací vodítko je plně rozvinuté. Chybou je příliš krátké vedení psa.rozhodčí by měli podle práce psa korigovat délku napnutí řemenu.vůdcům je zakázáno ohlížet se za sebe a vyhledávat označení stopní dráhy ke korigování zkoušeného. psa. Zjistí-li rozhodčí, že se vůdce ohlíží, jsou povinni jej na to upozornit a oznámit mu,že snižují známku za práci psa o jeden stupeň.pes na stopě pracuje buď přímo na stopě, to zejména za ideálního počasí a příznivého podkladu a nebo může pracovat mimo stopní dráhu.tento způsob vypracování stopy je blízky vyšším honičům.zásada je ta,že se pes nesmí vzdálit od stopní dráhy na větší vzdálenost než 0 kroků. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy. Po sejití ze stopy jsou rozhodčí povinni tuto skutečnosti vůdci oznámit (např.zatroubením sig.trubkou), ukázat vůdci správný směr stopní dráhy. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nemá jít příliš rychle, aby mu vůdce stačil normálním krokem. Na stopu se může pes nasadit znovu nejvýše třikrát. V případě, že stopní dráhu prokazatelně přejde živá zvěř musí rozhodčí na tuto situaci reagovat a seznámit s ní vůdce psa. b) hlásič (dosled volně) Pes pracuje na stopě divočáka nebo zvěře jelení prvních 50 kroků na barvářském řemeni jako vodič. Na pokyn rozhodčích musí být u označeného první lože (50 kroků od nástřelu) pes vypuštěn z řemenu, aby zvěř samostatně našel a hlásil. Pes musí do 0 minut po vypuštění, od prvního lože, ulovenou zvěř na konci stopní dráhy najít a u zvěře vytrvale hlásit a to až do příchodu svého vůdce. Vůdce společně s rozhodčími postupuje k psovi jen, když hlásí. Přestane-li pes hlásit, zůstane vůdce - -

4 i s rozhodčími stát. K psovi postupují opět, až když pes začne znovu hlásit.rozhodčí musejí rozpoznat zda je o skutečné hlášení u střelené zvěře, nebo jen o občasného zaštěkání psa při zvěři z rozčílení, vzrušení nebo strachu. Pes se nesmí k hlášení žádným způsobem povzbuzovat. Pokud pes neobstojí jako hlásič, anebo ke zvěři nedojde, musí zbytek stopní dráhy vypracovat na řemeni a celá práce se hodnotí jako dosled vodiče na řemeni se snížením známky o jeden stupeň. Pokud pes splní dosled jako hlásič musí rozhodčí ohodnotit psa z discipliny chování psa u střelené zvěře. c) oznamovač (dosled volně) Před zahájení práce na stopě je vůdce povinen seznámit rozhodčí se způsobem jakým přezkušovaný pes oznámí nalezení ulovené zvěře. Pes pracuje na stopě divočáka nebo zvěře jelení prvních 50 kroků na barvářském řemeni jako vodič. Na pokyn rozhodčích musí být u označeného první lože (50 kroků od nástřelu) pes vypuštěn z řemenu, aby zvěř samostatně našel. Pes musí do 0 minut po vypuštění, od prvního lože, ulovenou zvěř na konci stopní dráhy najít a nahlášeným způsobem vůdci oznámit, že zvěř našel. Po té musí pes svého vůdce s rozhodčími k ulovené zvěři dovést. Rozhodčí hodnotí práci na řemeni a potom potřebný čas na volný dosled a oznámení zvěře vůdci do 0 minut od vypuštění. Neoznámí-li nalezenou zvěř vůdci způsobem, který vůdce rozhodčím předem nahlásil, nemůže být pes hodnocen jako oznamovač. Pokud pes od vypuštění u prvního lože neobstál jako oznamovač, musí stávající část stopní dráhy vypracovat na řemeni a celá práce se hodnotí jako dosled vodiče na řemeni se snížením známky o jeden stupeň. Pokud pes splní dosled jako oznamovač musí rozhodčí ohodnotit psa z discipliny chování psa u střelené zvěře. Úspěšný dosled jako hlásič nebo oznamovač se zapíše do průkazu původu v rubrice Poznámka při konečném vyhodnocení zkoušek. Dosled černé případně jelení zvěře na šlapané a současně na uměle založené pobarvené stopě, staré nejméně hodin) (Časový limit 45 minut) Tato disciplina má za cíl přezkoušet honiče z dosledu postřelené černé a jelení zvěře. Stopní dráha je dlouhá 500 kroků se dvěmi změnami směru postupu pod úhlem přibližně stupňů. Stopa černé nebo jelení zvěře je kladena čerstvými spárky ze zadních běhů střelené zvěře do stopy se současně kape (popřípadě tupuje) barva. Pro založení jedné stopní dráhy se použije 0, l barvy z divočáka, vysoké zvěře nebo vepřové krve.na stopě jsou označena dvě lože. První lože je označeno na stopní dráze po 50 krocích. Z tohoto lože je vůdcem vypouštěn pes, který je veden jako oznamovač či hlásič. Druhé lože je na stopní dráze je vyznačeno po 450 krocích pro rozhodčí viditelnou značkou. Z druhé lože je vypouštěn pes, který je veden jako vodič. Stopa musí být nejméně hodiny stará. Časový limit pro splnění discipliny dosled je 45 minut. Na pokládání stopních drah vždy dohlíží rozhodčí, případně pověřený pořadatel. Na konci stopní dráhy musí být položena vyvrhnutá a zašitá černá nebo jelení zvěř. Označení stopní dráhy musí být neviditelné pro vůdce psa. Před zahájením práce psa vůdci losují pořadí psů na dosledu. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 00 kroků od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí viditelným způsobem, místo nástřelu pak stříží a zálomkem. Směr stopní dráhy prvních 0 kroků je viditelně označen po směru stopní. Další část stopní dráhy je označena tak,aby bylo možno rozhodčími sledovat,zda pes sleduje stopu daným směrem,ale vůdcem nebyla vidět. Před vypracováním stopy vůdci vždy losují číslo stopy. Vůdce je povinen před vypracováním stopy oznámit jakým způsobem je pes veden(vodič,oznamovač,hlásič). Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů. V případě, že budou použity spárky z jelení zvěře, musí toto být předem uvedeno v propozicích. a) vodič (dosled na řemeni) - 4 -

5 Rozhodčí ukáží vůdci, kde je nástřel. Vůdce nasadí psa na nástřel a prvních 0 označených kroků může práci psa korigovat. Práce vodiče je vykonávána na stopovacím vodíku v délce asi 5 metrů. Stopovací vodítko je plně rozvinuté. Chybou je příliš krátké vedení psa.rozhodčí by měli podle práce psa korigovat délku napnutí řemenu.vůdcům je zakázáno ohlížet se za sebe a vyhledávat označení stopní dráhy ke korigování zkoušeného. psa. Zjistí-li rozhodčí, že se vůdce ohlíží, jsou povinni jej na to upozornit a oznámit mu,že snižují známku za práci psa o jeden stupeň.pes na stopě pracuje buď přímo na stopě, to zejména za ideálního počasí a příznivého podkladu a nebo může pracovat mimo stopní dráhu.tento způsob vypracování stopy je blízky vyšším honičům.zásada je ta,že se pes nesmí vzdálit od stopní dráhy na větší vzdálenost než 0 kroků. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy. Po sejití ze stopy jsou rozhodčí povinni tuto skutečnosti vůdci oznámit (např.zatroubením sig.trubkou), ukázat vůdci správný směr stopní dráhy. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nemá jít příliš rychle, aby mu vůdce stačil normálním krokem. Na stopu se může pes nasadit znovu nejvýše třikrát. V případě, že stopní dráhu prokazatelně přejde živá zvěř musí rozhodčí na tuto situaci reagovat a seznámit s ní vůdce psa. b) hlásič (dosled volně) Pes pracuje na stopě divočáka nebo zvěře jelení prvních 50 kroků na barvářském řemeni jako vodič. Na pokyn rozhodčích musí být u označeného první lože (50 kroků od nástřelu) pes vypuštěn z řemenu, aby zvěř samostatně našel a hlásil. Pes musí do 0 minut po vypuštění, od prvního lože, ulovenou zvěř na konci stopní dráhy najít a u zvěře vytrvale hlásit a to až do příchodu svého vůdce. Vůdce společně s rozhodčími postupuje k psovi jen, když hlásí. Přestane-li pes hlásit, zůstane vůdce i s rozhodčími stát. K psovi postupují opět, až když pes začne znovu hlásit.rozhodčí musejí rozpoznat zda je o skutečné hlášení u střelené zvěře, nebo jen o občasného zaštěkání psa při zvěři z rozčílení, vzrušení nebo strachu. Pes se nesmí k hlášení žádným způsobem povzbuzovat. Pokud pes neobstojí jako hlásič, anebo ke zvěři nedojde, musí zbytek stopní dráhy vypracovat na řemeni a celá práce se hodnotí jako dosled vodiče na řemeni se snížením známky o jeden stupeň. Pokud pes splní dosled jako hlásič musí rozhodčí ohodnotit psa z discipliny chování psa u střelené zvěře. c) oznamovač (dosled volně) Před zahájení práce na stopě je vůdce povinen seznámit rozhodčí se způsobem jakým přezkušovaný pes oznámí nalezení ulovené zvěře. Pes pracuje na stopě divočáka nebo zvěře jelení prvních 50 kroků na barvářském řemeni jako vodič. Na pokyn rozhodčích musí být u označeného první lože (50 kroků od nástřelu) pes vypuštěn z řemenu, aby zvěř samostatně našel. Pes musí do 0 minut po vypuštění, od prvního lože, ulovenou zvěř na konci stopní dráhy najít a nahlášeným způsobem vůdci oznámit, že zvěř našel. Po té musí pes svého vůdce s rozhodčími k ulovené zvěři dovést. Rozhodčí hodnotí práci na řemeni a potom potřebný čas na volný dosled a oznámení zvěře vůdci do 0 minut od vypuštění. Neoznámí-li nalezenou zvěř vůdci způsobem, který vůdce rozhodčím předem nahlásil, nemůže být pes hodnocen jako oznamovač. Pokud pes od vypuštění u prvního lože neobstál jako oznamovač, musí stávající část stopní dráhy vypracovat na řemeni a celá práce se hodnotí jako dosled vodiče na řemeni se snížením známky o jeden stupeň. Pokud pes splní dosled jako oznamovač musí rozhodčí ohodnotit psa z discipliny chování psa u střelené zvěře. Je-li v průběhu společného lovu v leči postřelena černá nebo jelení zvěř musí být vrchním rozhodčím vydán pokyn k dohledání této zvěře. Rozhodčí vylosují z přítomných psů psa, který provede dosledu postřelené zvěře. Tento praktický dosled musí posoudit dva rozhodčí. Po úspěšném dosledu postřelené zvěře úspěšný pes nemusí absolvovat disciplínu dosled černé případně jelení zvěře na šlapané a současně na uměle založené pobarvené stopě, rovněž rozhodčí ohodnotí psa v disciplině chování u kusu, a to i v případě postřeleného kusu, ještě živého

6 Ochota k práci na černou zvěř (Časový limit 5 minut) Ochota k práci na černou se zkouší u zkušební obůrky, která je umístěna mimo lokality, kde je černá zvěř trvale držena. Zkušební obůrka je dvouplášťová, vnitřní část obůrky má rozměry x m, vnější oplocení musí být vzdáleno od vnitřního 5 0 cm, aby v žádném případě nedošlo ke kontaktu psa a černé zvěře. Výška vnějšího pláště je m.oba pláště musí byt zhotoveny z přírodního materiálu. Obůrka je opatřena řádně uzavíratelnými dvířky Zkoušený pes se zásadně vypouští na pokyn rozhodčích ve vzdálenosti 5 m od zkušební obůrky, vždy pod větrem a to směrem k obůrce. Vůdce může vydat pouze jeden povel zkoušenému psu. Pes by měl černou zvěř navětřit,nalézt ji do minut a zůstat s ní v kontaktu.délka přezkoušení této discipliny je 5 min. Vůdce psa musí zůstat na místě odkud psa vypustil po celou dobu plnění discipliny. Pes má projevit ochotu k práci, na černou zvěř, doléhat a soustavně černou zvěř hlásit.v případě tvrdého doléhání, kdy hrozí poranění psa, musí rozhodčí zkoušení této discipliny ukončit před časovým limitem a vydat vůdci pokyn k upoutání psa. Tato disciplina se může hodnotit i při společném lovu v leči. Hodnocení práce psa, popřípadě psů provádí rozhodčí pouze byl-li v leči přítomen nebo přivolán a práci psa (psů) viděl. Známkou 4 je hodnocen pes, který nepřetržitě po dobu 5 min. divočáka hlásí a prokazuje snahu proniknout do bezprostředního kontaktu s černou zvěří. Známkou je hodnocen pes, který prokazuje přerušované hlášení po dobu 5 minut, anebo bez hlasitých projevů tvrdě útočí na oplocení a hrozí jeho zranění. Známkou je hodnocen pes, který černou zvěř hlásí kratší dobu než 5 minut, nebo pes který se od obůrky vzdálí k vůdci a po povzbuzení se opět vrátí k obůrka. Známkou je hodnocen pes, který černou zvěř u obůrky krátce hlásí, často se vrací k vůdci.vůdce musí psa vícekrát povzbuzovat, aby k černé zvěři vrátil. Známkou 0 je hodnocen pes, který se černé zvěře bojí, vůbec černou zvěř nehlásí, samostatně se neodváží do blízkosti obůrky a nebo pes nemá vůbec o práci zájem. V průběhu disciplíny pes nesmí být povzbuzován. Hodnocení ochoty k práci v leči: Známkou 4 je hodnocen pes, který s mimořádným důrazem černou zvěř v leči hlásí, staví, zůstává s ní v kontaktu a snaží se jí vytlačit z leče na střelce Známkou je hodnocen pes, který černou zvěř hlásí z větší dálky, zvěř neopouští, ale nemá snahu ji vytlačit z leče na střelce Známkou je hodnocen pes, který černou zvěř hlásí, ale vrátí se k vůdci, po povelu se k černé zvěři vrací a setrvává u ní Známkou je hodnocen pes, který černou zvěř krátce zahlásí, opakovaně se vrací k vůdci, po častých povelech jde za zvěří a setrvá u ní Známkou 0 je hodnocen pes, který černou zvěř prokazatelně navětřil, černé zvěře bojí, zapírá ji a nebo při kontaktu s černou zvěří ustrašeně odběhne a ani přes pobízení dál nepracuje. Poslušnost Tuto disciplinu sledují rozhodčí v sledují po celou dobu zkoušky. K hodnocení poslušnosti využívají rozhodčí chování psa při plnění všech poslušnostních disciplin během zkoušky. Hodnotí jeho reagování na povely. Při přivolání má pes přijít ochotně k vůdci a nechat se v klidu připnout na vodítko

7 Chování po výstřelu Disciplina se hodnotí při výstřelech v lečích, při přezkušování discipliny chování na stanovišti a při odložení. Pes, který se nebojí výstřelu v leči může projevit určitou bázlivost při střelbě,když je s vůdcem na stanovišti či je odložen a naopak. Rozhodčí musí při hodnocení této discipliny přihlédnout k těmto okolnostem. Je směrodatné, ztratí-li pes po výstřelech při společném lovu zájem o práci v leči hodnocen z chování po výstřelu známkou 0 a z dalšího průběhu zkoušky je vyloučen. Chování u střelené zvěře (časový limit na nalezení usmrcené černé zvěře je + minut) Disciplina se zkouší s usmrcenou černou zvěří, která je zašitá a v době zkoušky není zmražená. Přezkoušení se zásadně provádí na konci dosledu. Vůdce na pokyn rozhodčích vypustí psa ze 50 vzdálenosti kroků před koncem stopy. Tato část stopní dráhy je zepředu viditelně označena až ke místo,kde je černá zvěr položena. Přezkušovaný pes musí vyhledat usmrcenou zvěř na konci stopy do minut.vůdce po vypuštění psa zůstává na místě a další jeho činnost řídi výhradně rozhodčího. Pokud pes u zvěře hlásí nebo jí oznamuje, může získat až 5 bodů. Pes, který usmrcenou zvěř viditelně načíná nebo se snaží zvěř zahrabat(hrobaří) je hodnocen známkou 0 je z dalšího posuzování na zkoušce vyloučen. Známkou 4 je hodnocen pes, který projeví nebojácnost, vzrušení a má zájem o ulovenou zvěř (hlásí, kouše,škube apod.). Pes musí zůstat u zastřelené zvěře a vyčkat příchodu vůdce, případně oznámit vůdci že zvěř našel. Za oznámení se považuje když pes zvěř ověří, přímočaře se vrátí k vůdci a z jeho chování je patrné, že se snaží vůdce ke zvěři dovést. Známkou je hodnocen pes, který projeví nebojácnost ale nejeví o zvěř trvalý zájem. Zvěř očichává, ale zvěře vyčká příchodu jeho vůdce. Známkou je hodnocen pes, který projeví malý zájem o zvěř, bezprostředně po ověření zvěře se vrací k vůdci nebo od zvěře po ověření odchází, ale na pokyn vůdce se vrátí ke zvěři vrátí Známkou je hodnocen pes, který o ulovenou zvěř projeví minimální zájem ale zvěře se nebojí Známkou 0 je hodnocen pes,který se bojí ke zvěři přiblížit, zvěř zapírá, vzdálí se z vlivu vůdce nebo nenajde zvěř v limitu minut. Chování na stanovišti (časový limit 0 minut) Účelem přezkoušení této poslušností discipliny je prokázat ovladatelnost psa v době, kdy nepracuje v leči. Chování na stanovišti je velmi potřebná výcviková disciplina. Jedná se o společné přezkoušení psů a počet psů pro přezkoušení této disciplina určuje vrchní rozhodčí. Psi musí prokázat, že jsou na stanovišti úplně klidní. Na pokyn rozhodčích se vůdci rozestaví podél leče s minimální vzdáleností od sebe 50 kroků. Honci procházejí lečí a imitují vyhánění zvěře z úkrytů a musí - vystřelit brokovou zbraní do vzduchu. Pes je buď připoután na vodícím řemeni, který má vůdce přes rameno a nesmí ho držet rukou, nebo je volně odložený u vůdce. Psovi, který projeví výrazný neklid, má snahu ze stanoviště odejít, štěká nebo se smýká na vodítku je za každou chybu snižována známka. Pes, který je volně u nohy neuvázaný je zvýhodněn vyšším koeficientem pro výpočet bodů. Vytrvalost Tato disciplína plně odráží fyzickou připravenost psa a zároveň je výrazným vodítkem pro zhodnocení celkové práce psa na zkoušce. Pes by měl po celou dobu společného lovu pracovat se zájmem, nechodit po pěšinách, neztrácet na intenzitě při hledání, nahánění a stavění zvěře.při hodnocení této discipliny musí rozhodčí přihlédnout k určitým obtížnostním aspektům (např. prostorová obsáhlost lečí,terén v lečích,teplota ovzduší, výška sněhu apod.) Pro objektivní zhodnocení vytrvalosti je nutné porovnávat v daných podmínkách výkony psů navzájem

8 Orientace Orientace v leči je důležitou vlastností, kterou od psů požadujeme při práci v rozsáhlém a neznámém prostoru. Rozhodujícím faktorem je, že se pes se musí po ukončení leče vrátit ke svému vůdci.časový limit pro bezchybné prokázání orientace je 0 minut. Pokud pes prokazatelně sledoval stopu černé zvěře, jelení zvěře,zajíce nebo lišky toleruje se pozdější návrat, opožděný návrat nesmí znemožnit přezkoušení psa z jiných disciplín v určeném čase při zkoušce. Známkou 4 se hodnotí pes, který se po ukončení leče vrátil k vůdci.do 0 minut. Nižšími známkami se hodnotí pes, který k vůdci nepřišel ale vrátil se do jemu známých míst(na místo vypuštění, k autu apod.) Pokud se pes nevrátí, aby mohl nastoupit k přezkoušení dalších disciplin je hodnocen známkou 0 a je z dalšího posuzování při zkoušce vyloučen. Vodění Disciplina se přezkušuje v lesním porostu, kde si rozhodčí předem vytipují trasy vodění, které musí být pro všechny zkoušené psy přibližně stejné. Trasa je zpravidla kruhového tvaru a prochází rozličnými terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.). Rozhodčí musí být v takovém postavení,aby viděli plnění discipliny po celé délce trasy. Dálka trasy pro vodění je kruhovité v celkové dálce od 0-0 metrů. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za vedle levé nohy vůdce nebo za vůdcem.pes nesmí vůdce příliš předbíhat, ani se nechat táhnout, nemá se zaplétat do keřů a zachytávat za stromy. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku. ODLOŽENÍ U ZKOUŠEK HONIČŮ NEMÁ ŽÁDNÉ RACIONÁLNÍ ODŮVODNĚNÍ.HONIČI A PLEMENE PSŮ VEDENÁ NA ZKOUŠCE HONIČŮ MUSEJÍ PROKÁZAT SVOJI VYCVIČENOST PŘI DISCIPLINĚ CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI V PRAKTICKÉM LOVU SE TAKTO HONIČ NIKDY NEBUDE ODKLÁDAT BUĎ MÁ HONIT, TEDY LOVIT TAK AŤ TO ZVLÁDÁ NECHTĚJMĚ PO NĚM NESMYSLNÉ NIC NEŘEŠÍCI ODLOŽENÍ UKAŽTE MI NĚKDO KDY SE NA SPOLEČNÉM LOVU NA ČERNOU ZVĚŘ ČI VYSOKOU MUSEL PES ODLOŽIT VYSTŘELIT A JÍT PRO NĚJ Odložení (časový limit 5+5 minut) Pes musí být odložen na příhodném, klidném místě v lesním porostu.vůdce nahlásí rozhodčímu, jestli psa odloží připoutaného nebo volně.. Vůdce přiváže psa na rozbalený barvářský řemen na místě, které mu rozhodčí určí, případně psa odloží volně. Společně pak s rozhodčím skrytě sleduje chování psa. Po 5 min. pak vůdce vystřelí a vyčká dalších 5 min., kdy mu rozhodčí dá povel, aby si došel pro psa. Pokud je pes odložen volně, může mít na sobě obojek a volně položený barvářský řemen nebo odložený batoh, kabát apod. Známkou 4 se hodnotí pes, který je odložen klidně a nepohne se z místa. Nižšími známkami se hodnotí různé projevy neklidu, štěkání, kňučení, trhání se na řemeni, snahu odejít z místa. Není chybou, když se pes po výstřelu posadí nebo postaví, ale jinak zůstane na místě. Pokud pes opustí místo odložení a odejde k vůdci, hodnotí se známkou 0, rovněž tak při trhání se na barvářském řemeni a stálém štěkání nebo hlasitém kňučení. Volné odložení je zvýhodněno vyšším koeficientem pro výpočet bodů. Je možno provádět společné odložení více psů. V tomto případě musí být mezi psy dodržena minimálně vzdálenost 80 m. Pokud o to vůdce požádá, rozhodčí mu musí umožnit odkládat psa samostatně

9 Vyhledávání Disciplina vyhledávání se nezkouší jako samostatná disciplina,ale zkouší se v době leče, kdy na pokyn rozhodčího vypustí vůdce psa od nohy směrem k houštině. Při vyhledávání má pes přikázaný prostor systematicky a ochotně prohledat, případně najít zalehlou zvěř a nahánět na střelce. Není-li pes v kontaktu se zvěří, má se dát k vůdci přivolat, vyběhnutí psa k vůdci pro ověření není chybou, pokud se pes i s pobídkou vůdce vrátí zpět do leče. Vůdce může na vyhledávání vyslat psa z místa nebo za pohybu podél leče. ZADÁVÁNÍ TITULU DIVIAČIAR Titul Diviačiar je možné zadat psovi, který se na zkouškách zaměřených na černou zvěř umístil alespoň ve II. ceně, dostal z hledání, z ochoty k práci na černou zvěř a z nahánění známku 4. Kromě toho z jeho chování má být zřejmé, že se při hledání hlavně zaměřoval na černou zvěř, dával jí přednost před jinou zvěří a prokázal při doléhání na divočáka, spojené s jeho zaštěkáváním náležitou výdrž. Nežádoucí je, aby pes při doléhání přišel s černou zvěří do přímého styku, ale není to chybou. Důležité je cílevědomost při vyhledávání černé zvěře a výdrž při hlasitém doléhání na ní. Zadávání titulu Diviačiar přichází do úvahy jen na zkouškách konaných v revíru s černou zvěří - v žádném případě v obůrkách. Zadání titulu musí rozhodčí uvést v soudcovské tabulce a v průkazu původu v rubrice Poznámka. Na žádost vůdce psa zapíše ČMKJ získání titulu do záhlaví průkazu původu a potvrdí tento záznam razítkem. Titul Diviačiar se píše před jménem psa a není nárokový

10 Barvářské zkoušky honičů (BzH) (pro honiče a ostatní plemena) Předmět Nejnižší známky pro cenu I. II. III. Koeficient Maximální počet bodů. Vodění a) na řemeni b) volně 4. Odložení a) na řemeni b) volně. Dosled černé a jelení zvěře na uměle založené šlapané, nepobarvené stopě a) na řemeni b) volně (hlásič, oznamovač) 4. Chování u střelené zvěře Poslušnost Vyhledávání 6 4 Nejnižší počet bodů pro cenu Maximální počet bodů Lovecká upotřebitelnost Obstál Neobstál Hlášení u kusu zvěře až 5 bodů Obstál Neobstál Obstál Neobstál - 0 -

11 Individuální honičské zkoušky slovenských kopovů předmět Nejnižší známky pro cenu I. II. III. Koeficient. Nos 4 6. Hledání 4 6. Nahánění a) zajíc, liška b) divočák Hlasitost na stopě Ochota k práci na černou zvěř Poslušnost 8 7. Vytrvalost 8. Orientace 4 6 Nejnižší počet bodů pro cenu Maximální počet bodů Poznámka: IHZ-SK při nahánění musí pes upřesňovat černou zvěř. Maximální počet bodů - -

12 Honičské zkoušky (pro honiče a ostatní plemena) Předmět Nejnižší známky pro cenu I. II. III. Koeficient Maximální počet bodů. Nos 4 6. Hledání 4 6. Nahánění a) zajíc,liška,ostatní spárkatá b) divočáka, jelení zvěř Hlasitost Dosled černé a vysoké zvěře na uměle založené šlapané a současně pobarvené stopě a) vodič b) hlásič, oznamovač 6. Ochota k práci na černou zvěř Poslušnost 8 8. Chování po výstřelu 8 9. Chování u střelené zvěře 0. Chování na stanovišti a) na řemeni b) volně Vytrvalost. Orientace 4 6. Vodění a) na řemeni b) volně Odložení a) na řemeni b) volně Nejnižší počet bodů pro cenu Maximální počet bodů Poznámka: Známka z hlasitosti nemá vliv na zařazení do ceny u plemena karelský medvědí pes, západosibiřská lajka, ruskoevropská lajka, východosibiřská lajka, rhodeský ridgeback, dalmatin. Zvyšuje pouze bodové ohodnocení. - -