Sborník referátů účastníků projektu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sborník referátů účastníků projektu"

Transkript

1 Sborník referátů účastníků projektu CZ.1.07/1.3.10/ Výukové moduly EVVO v JMK z grantového programu OP VK 1.3 Jihomoravského kraje. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

2 Seznam účastníků projektu a spoluautorů Karla Ambrožová, ZŠ, Školní 396, Mor. Nová Ves Aleš Antl, ZŠ, Komenského 157, Svitávka Martin Bartoš, Gymnázium Hodonín, Legionářů 1, Hodonín Ivana Bláhová, DDM, Helceletova 4, Brno Renata Czelisová, Lipka, Lipová 20, Brno Jarmila Čeperová, Gymnázium T.G.Masaryka, Hustopeče Adéla Češková, Lipka - Lipová 20, Brno Petr Duchek, SŠ polytechnická, Jílová 36g, Brno Lenka Duroňová, ZŠ a MŠ, Kostelec 3 Šárka Dvořáková, ZŠ a MŠ, Brněnská 32, Kunštát Michal Filípek, ZŠ a MŠ, Hutník, Veselí nad Moravou Ivana Franková, ZŠ, Komenského 2, Hustopeče Vladimíra Gregorová, ZŠ a MŠ, Křídlovická 30b, Brno Veronika Guziurová, ZŠ a MŠ Horníkova 1, Brno Svatava Hájková, ZŠ a MŠ Loděnice 134 Marcela Hebertová, ZŠ Měnín 32, Brno Věra Helceletová, Biskupské gymnázium, Barvičova 85, Brno Petra Horáčková, ZŠ, Kuželov 1, Hrubá Vrbka Jiří Horák, ZŠ, Budišov 221, Budišov Karin Horáková, MŠ a ZŠ WALDORFSKÁ, Plovdivská 8, Brno Petr Hrádek, ZŠ, Vinařská 29, Klobouky u Brna Jitka Hrežová, Gymnázium, Komenského náměstí 16, Vyškov Patrik Hušek, Gymnázium Hády, Horníkova 1, Brno Beáta Jandáková, ZŠ a MŠ, Veverské Knínice 44, Ostrovačice Alena Jankovská, ZŠ, Smíškova 840, Tišnov Michaela Jelenová, DDM Helceletova 4, Brno Milan Kalandřík, Gymnázium, Komenského 7, Mikulov Jana Kejnovská, ZŠ a MŠ, Školní 109, Prace Mgr. Marcela Kobzinková, ZŠ a MŠ, Žarosice 321 Bohuslava Koláčková, MŠ a ZŠ Veverské Knínice č. 44, Brno Lenka Korpová, ZŠ Vídeňská 29, Klobouky u Brna Milan Kovář, ZŠ a MŠ, Brněnská 777, Mutěnice Kateřina Krumpholcová, Biskupské gymnázium, Barvičova 85, Brno Iva Kubištová, Gymnázium, Slovanské náměstí 7, Brno Ivana Kulhánková, ZŠ, Palackého 68, Brno Miloslava Kurková, ZŠ a MŠ, Prušánky 289 Lenka Kvasničková, Lipka Jezírko - pracoviště Lipky, č. p. 97, Brno Šárka Lokajová, DDM Helceletova, Helceletova 4, Brno Miroslava Lónová, ZŠ Komenského nám., Slavkov u Brna Šárka Malinkovičová, ZŠ Břeclav, Slovácká 40, Břeclav Marie Miklánková, Gymnázium, Legionářů 1, Hodonín Věra Mořická, Gymnázium, Legionářů 1, Hodonín Ilona Mrkvicová, ZŠ, Osvobození 174, Iva Nevěčná, ZŠ, Mládeže 3, Znojmo Ľubica Novotníková, Gymnázium, Terezy Novákové 2, Brno Roland Odehnal, ZŠ, Hraničářů 617 E, Mikulov Lucie Pazderská, Gymnázium, Tyršova 400, Židlochovice Zdeňka Pešová, ŠP E. Beneše, nábř. Komenského 1, Břeclav Michal Polášek, ZŠ a MŠ, Horní 566, Rakvice Hana Pospíšilová, ZŠ a MŠ, Horní 566, Rakvice Alice Přikrylová, ZŠ, Lelekovice 102, Lelekovice René Retek, Masarykova ZŠ, Zemědělská 29, Brno Zdenka Rusová, ZŠ, Nádražní 461, Hrušovany nad Jevišovkou Ladislav Sedlák, ZŠ, Sloup 200, Sloup Klára Servítová, Gymnázium a SPGS, Pontassievská 3, Znojmo Marie Schallenbergerová, ZŠ a MŠ, Sedlec 101, Sedlec Bohdan Slanina, MŠ a ZŠ, Heršpice 17, Slavkov u Brna Jiřina Smoleňáková, ZŠ, Školní 105, Velké Němčice Dana Starková, Pipit.eu, Brno Hana Stárková, ZŠ, Komenského nám.495, Slavkov u Brna Šárka Stehlíková, ZŠ, Mládeže 3, Znojmo Lucie Sumová, ZŠ a MŠ, Žarošice 321, Žarošice Alena Svobodová, ZŠ, Labská 27, Brno Michal Šipr, DDM, Helceletova 4, Brno Eva Široká, ZŠ a MŠ, Pastviny 70, Brno Pavel Vařejka, Gymnázium, tř. Kpt. Jaroše 14, Brno Jaroslav Vávra, ZŠ, Nad Rybníkem 401, Jedovnice Roman Zemánek, DDM, Radějovská 848, Strážnice Radmila Zilayová, ZŠ, Laštůvkova 920/77, Brno 2

3 Obsah Ptáci a současné problémy...5 Ptačí chřipka...5 BirdLife International informuje: ptačí chřipka v roce Evropské případy...5 Ptačí prosba...5 Ptačí chřipka doporučení pro ornitology...6 Stanovisko mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International...6 Ptačí chřipka doplnění české ornitologické společnosti...7 Přestaňte s překrucováním fakt o ptačí chřipce, říká nově vzniklá vědecká rada...7 Nebojte se havranů...8 Nejprve nějaká fakta o havranovi...8 Proč se NEBÁT havranů?...8 Ptačí chřipka - odborné stanovisko Č...9 Trávení ptáků...10 Nebezpečné nástrahy...10 Ptáci ubývají na polích i v lese...13 Ohrožených druhů je stále více...14 Doupní ptáci a jejich umělé domovy...15 Zastavme pronásledování ptáků...15 Přednáška dr. Šebela...17 Současné projekty zabývající se ochranou přírody a krajiny...23 Krajinná síť...23 Partneři projektu...23 Univerzita Palackého v Olomouci...23 Masarykova univerzita...24 Ústav geoniky Akademie věd ČR, v.v.i...24 Mendelova univerzita...25 Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR, v.v.i...25 Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i...25 Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník...26 Projekt bibliotéka...26 O projektu Česká zoologická bibliotéka...26 Cíl projektu...26 Odborná spolupráce na projektu...27 Program Volná křídla...27 O programu Volná křídla...27 Cíle programu...28 Magnetický smysl živočichů...29 Přednáška Prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc...29 Ptáci a zákon...31 Ptáci a zákon aneb Právní příručka nejen pro ornitologa...31 Seznamy ptáků...32 Ochrana druhů podle různých předpisů...32 Seznam CITES Ptáci...34 Ptáci, kteří jsou podle zákona zvěří...49 Chráněná území...50 Přírodní památka Biskoupská hadcová step...50 Biskoupská hadcová step je přírodní památka ev. č. 898, lokalita Biskoupky v okrese Brno-venkov Všeobecná charakteristika...50 Geologie...50 Ochrana a střety zájmů...50 Přírodní rezervace Dukovanský mlýn...50 Všeobecná charakteristika...51 Geologie...51 Květena...51 Zvířena...51 Lesnictví...51 Využití

4 Bibliografie...51 Přírodní park Střední Pojihlaví...52 Arboretum Křtiny popis...52 Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty...53 Přírodní rezervace Mohelnička...59 Všeobecná charakteristika...59 Geologie...59 Květena...59 Zvířena...59 Lesnictví...60 Využití...60 Bibliografie...60 Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step...60 Všeobecná charakteristika...60 Geologie...60 Květena...60 Zvířena...61 Využití...61 Bibliografie...61 Přírodní rezervace Velká skála...63 Přírodní památka Pekárka Plán péče...63 KN 844/28 0,0156 Alexovice lesní pozemek...63 ZÁKRES V KATASTRÁLNÍ MAPĚ...64 OCHRANNÉ PÁSMO...64 Muzea jižní Moravy se zoologickými sbírkami...70 Vlastivědné muzeum v Kyjově...70 Historie muzea v Kyjově...70 Nová přístavba Vlastivědného muzea v Kyjově...70 Stálé expozice...70 Příroda Kyjovska...70 Jihomoravské muzeum ve Znojmě...71 Živá příroda Znojemska patro Minoritského kláštera...71 Zámek Budišov...73 Zpřístupněný zoologický depozitář...73 Metodika Ochrana a péče o životní prostředí pro školy...75 Ptáci a krajina jižní Moravy ve výuce předmětu Ekologie...75 Ochrana a péče o životní prostředí pro školy...75 Pozorování vodních ptáků u rybníka...76 Význam ptáků v krajině...77 Cesty ptáků...77 Den Země na BIGY

5 Ptáci a současné problémy Ptačí chřipka BirdLife International informuje: ptačí chřipka v roce 2007 Koncem roku 2006 a začátkem roku 2007 byl v několika zemích Asie a Evropy nově zaznamenán výskyt ptačí chřipky H5N1. Z asijských zemí se jedná o Vietnam, Nigérii, Thajsko, Jižní Koreu a Japonsko. Nebyly zjištěny žádné souvislosti s tažnými druhy ptáků. V Jižní Koreji a v Japonsku, kde jde o první případ nákazy H5N1 od roku 2004, zůstává příčina nákazy neobjasněna. V Hong Kongu byla přítomnost viru H5N1 potvrzena v kuřeti dovezeném ilegálně z Číny a dále v několika uhynulých jedincích volně žijících druhů ptáků. Pravděpodobně se jedná o jedince, kteří dříve žili v zajetí, a kteří byli koupeni či ukradeni pro vypouštění v náboženských obřadech. Zatím nejnovější zprávy, ze 7. února, uvádějí dva případy onemocnění virem H5N1 v Pákistánu. Jednou byla infikována kuřata, podruhé se nákaza vyskytla u soukromého chovatele okrasných ptáků p(pávi, bažanti, holubi a papoušci). Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oznámila, že zdrojem nákazy byli noví ptáci z přírody, jejichž původ ale neuvedla. H5N1 se nakazilo několik lidí v Indonésii, v Číně a v Egyptě, první případ lidského úmrtí byl oznámen v Nigérii. Evropské případy V Maďarsku byl 25. ledna potvrzen výskyt viru H5N1 v hejnu více než tří tisíc husí. Husy pocházely z farmy ležící v jihovýchodním kraji Csongrádu. Csongrád leží v oblasti, kde se v minulém roce nákaza H5N1 objevila na husích a kachních farmách. Detaily genetické struktury viru z Csongrádu zatím nejsou dostupné, ale vypadá to, že se nejedná o stejný typ, jako v minulém roce. Třetího února byl virus H5N1 potvrzen v Suffolku ve Velké Británii na velké krocaní farmě. Infikované hejno zahrnovalo 159 tisíc krocanů. Odborníci ve Velké Británii předpokládají, že zdrojem nákazy byly kontaminované drůbeží produkty z Maďarska. Společnost, která farmu v Suffolku vlastní, vlastní totiž zároveň závod na zpracování drůbeže právě v Maďarsku. Navíc virus izolovaný v Suffolku je geneticky shodný s virem zjištěným v Maďarsku o deset dní dříve. Jak v Maďarsku tak i ve Velké Británii byli okamžitě nakažení jedinci zlikvidováni a byly vyhlášeny ochranné zóny v souladu legislativou EU. Několik lidí onemocnělo po likvidaci nakažených ptáků, avšak testy prokázaly, že k nákaze virem ptačí chřipky u nich nedošlo. Dr. Mark Avery z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) řekl: Někteří novináři a lidé neznalí ornitologie dělají ukvapené závěry o roli volně žijících ptáků v šíření ptačí chřipky. Je třeba si uvědomit, že ptačí chřipka se sice u volně žijících ptáků vyskytuje, ale že nakažení jedinci se mohli jen stěží dostat do uzavřeného chovu v Suffolku. Jsme přesvědčeni, že nepatřičný důraz kladený na roli volně žijících ptáků v přenosu viru H5N1 by mohl bránit řádnému porozumění mechanismu šíření této nemoci. Úřady v Rusku oznámili koncem ledna propuknutí onemocnění ve třech vesnicích v Krásnodarském regionu. Nicméně zatím není potvrzeno, zda se jedná o virus H5N1. Ptačí prosba Neničte nám hnízda, když se domů hrnem, nemáme kde bydlet, zabloudíme, zhynem. Jiřičky a čápi, ti nemohou za nic. Obětí jsou viru, který nezná hranic. A ten, co má číslo H5 a N1 z tisíce labutí mívá sotva jedna! Nesahejte na nás a myjte si ruce. I z paniky někdo těžit bude prudce. Zmatek nepomůže, když se zdraví ztrácí. Neničte nám hnízda! Vaši věrní ptáci 5

6 Ptačí chřipka doporučení pro ornitology Protože neexistují žádná oficiální pravidla pro činnost ornitologů v terénu, Č doporučuje svým členům dodržení několika jednoduchých zásad. Ptačí chřipka je onemocnění ptáků, které je na člověka přenosné jen zcela výjimečně. Přesto se objevují dotazy, jaká omezení platí pro práci ornitologů v terénu. Protože žádná oficiální závazná pravidla neexistují, Č doporučuje svým členům dodržení několika jednoduchých zásad: dodržovat přísnou hygienu při kontaktu s ptáky či jejich exkrementy snížit přímý kontakt s ptáky na nezbytné minimum (nejíst při kroužkování, případně chránit ruce, plíce a oči) vyhnout se přímému kontaktu s podezřelými mrtvými nebo zjevně nemocnými ptáky (min. užití igelitových pytlů, rukavic a roušky) terénní ornitologové by neměli přijít do kontaktu s domácí drůbeží, zvláště ve velkochovech (možnost zavlečení choroby do chovů) dodržovat zásady hygieny při veřejných ukázkách odchytu a kroužkování, dodržovat omezení vyhlášená Kroužkovací stanicí NM nález podezřelých mrtvých ptáků (zejména labutě a větší množství vrubozobých) okamžitě hlásit Státní veterinární správě Ostatní činnosti lze provozovat bez rizika přenosu choroby na člověka, včetně krmení ptáků na krmítcích (při dodržení základní hygieny při úklidu krmítka) i vodních ptáků na řekách a rybnících (nešlapeme-li při tom příliš v jejich výkalech). Nezákonné a nesmyslné je ničení jakýchkoli hnízd v blízkosti člověka, ať se jedná o hnízda čápů, vlaštovek, jiřiček nebo o hnízdní budky na zahradě. Stanovisko mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International. Přinášíme překlad oficiálního stanoviska mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International. Národním partnerem BirdLife International v ČR je Česká společnost ornitologická. Virus ptačí chřipky H5N1, který nedávno zapříčinil propuknutí ptačí chřipky v Číně, Kazachstánu, Mongolsku, některých regionech Ruska a v oblastech kolem Černého moře, se pravděpodobně dále šíří. Ačkoli stále ještě není znám přesný mechanismus přenosu této choroby, je pravděpodobné, že se na něm mohou podílet i stěhovaví vodní ptáci. Ptačí chřipky existuje množství kmenů (nejméně 144). U volně žijících ptáků se často vyskytují v nízkých hladinách, které mohou způsobit maximálně lehčí průběh nemoci. Častěji se vyskytují u vodních ptáků. Viry vysoce patogenní ptačí influenzy mohou způsobit rozsáhlé úhyny domácí drůbeže, ale u divokých ptáků jsou velmi vzácné. Kmen H5N1 je vysoce patogenní,nicméně před nedávným rozšířením ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, Rusku a oblasti Černého moře nebyl nikdy zaznamenán u volně žijících ptáků. Je pravděpodobné, že vzniká původně u domácí drůbeže mutací mnohem méně nebezpečných virů a teprve poté je přenášen z drůbeže na divoce žijící ptáky. U domácí drůbeže je přenos urychlen především díky vysoké hustotě chovaných ptáků a s tím souvisejícím úzkým kontaktem s exkrementy, kterými může být virus přenášen. Metody chovu drůbeže v jihovýchodní Asii, kdy se domácí drůbež může zcela volně potkávat s volně žijícími ptáky, (především vodními), usnadňuje přenos na stěhovavé ptáky. Proto také již bylo zaznamenáno několik případů hromadných úhynů volně žijících ptáků, nakažených právě tímto nebezpečným virem. Neexistuje důkaz přenosu kmene H5N1 z divoce žijícího ptáka na člověka. Infekce se objevila u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s domácí drůbeží. Riziko nákazy od divoce žijících ptáků je zcela zanedbatelné a může být ještě sníženo, pokud se lidé vyhnou kontaktu s nemocným nebo mrtvým ptákem. Přesto nelze vyloučit možnost, že virus zmutuje do formy přenositelné z člověka na člověka. Pokud k tomu dojde, stane se to pravděpodobně v jihovýchodní Asii, odkud by se nemoc rychle šířila po celém světě. Situace se mění velmi rychle, doslova ze dne na den. Naše stanovisko ohledně této nemoci a navržených opatření se bude proto dále přizpůsobovat novým informacím. Následující shrnutí je založeno na informacích, které byly k dispozici do 14. října Poslední rozšíření ptačí chřipky naznačuje, že stěhovaví ptáci se mohou podílet na přenosu nemoci mezi jednotlivými státy či 6

7 regiony. Přesto, že tento přenos zatím nebyl uspokojivě a jednoznačně potvrzen, nelze jej vyloučit. Rozšíření nemoci v jihovýchodní Asii bylo pravděpodobně zapříčiněno obchodem s domácí drůbeží, což je další pravděpodobná cesta šíření choroby. 2. Neexistuje jediný zaznamenaný případ přenosu ptačí chřipky mezi nakaženým divoce žijícím ptákem a člověkem. Kmen H5N1 v současné době nepředstavuje riziko pandemie ptačí chřipky, jelikož se zatím nepřenáší mezi lidmi navzájem. Většina případů onemocnění u lidí byla způsobena blízkým kontaktem s nakaženou domácí drůbeží a jejími exkrementy. Riziko nákazy člověka od volně žijícího ptáka je zanedbatelné, pokud nedojde k přímému kontaktu s nemocným či mrtvým ptákem nebo jeho exkrementy. 3. Likvidace volně žijících ptáků nepomůže zastavit rozšíření ptačí chřipky. Tento názor sdílí i Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations), Světová organizace pro zdraví zvířat (the World Organisation for Animal Health) a britská vláda. Dokonce by zmíněná likvidace mohla situaci zhoršit nakažení jedinci by se mohli v panice rychleji a dále rozletět, zdraví ptáci by byli oslabeni nadměrným stresem, což by je činilo zranitelnější vůči nákaze. A co je zcela nejdůležitější, takto vynaložené prostředky by bylo mnohem rozumnější použít na skutečně efektivní kontrolní opatření. 4. Mezi nejúčinnější kontrolní opatření patří kontrola drůbežářského průmyslu, především zabránění kontaktu drůbežích hejn a divoce žijících ptáků. To musí být doplněno rychlou a úplnou likvidací drůbeže v případě zjištění nákazy. Mezi další doporučená opatření patří přísné kontroly trhu s volně žijícími ptáky a obchod a transport domácí drůbeže. Tato opatření by měla platit na celém světě. Státy, na jejichž území se v současnosti nemoc nevyskytuje, by měly zvážit zákaz dovozu drůbeže i divokého ptactva určeného pro domácí chov z nakažených oblastí. Jednoznačně rozumné opatření je omezení vstupu do oblastí s výskytem nákazy. 5. V diskuzi o ptačí chřipce je nutno odlišovat skutečné problémy způsobené šířením nemoci u ptáků, především dotýkající se drůbežářského průmyslu, a teoretická rizika vzniku pandemie u lidí, která vůbec nemusí nastat. 6. BirdLife International si plně uvědomuje teoretickou možnost vzniku pandemie ptačí chřipky v případě mutace současného viru, smísení s viry lidské chřipky a následného přenosu mezi lidmi. Nezanedbatelný je i dopad stávajícího viru ptačí chřipky na lokální hospodářství, která jsou nucena ve velkém likvidovat domácí chovy drůbeže, a potenciální finanční hrozba pro drůbežářský průmysl. 7. Kromě negativního dopadu na lokální ekonomiku a živobytí lidí z dotčených oblastí a potenciálního rizika ohrožení lidského zdraví, má ptačí chřipka ještě další nepříznivý důsledek, týkající se ochrany ohrožených druhů ptáků. Jako příklad lze uvést, že v průběhu nedávného vypuknutí ptačí chřipky v Číně zahynulo 5-10% z celosvětové populace husy tibetské Anser indicus. Ptačí chřipka doplnění české ornitologické společnosti Doporučujeme věnovat pozornost níže uvedenému stanovisku BirdLife International. K tomu doplňujeme ještě několik dalších informací. Virus H5N1, který je pro ptáky vysoce patogenní se snadno přenáší mezi drůbeží. Jeho přenos na člověka je mnohem komplikovanější, dochází k němu zatím pouze u osob, které jsou v přímém kontaktu s nakaženou drůbeží a jejími exkrementy. Neexistuje důkaz přenosu ptačí chřipky na člověka z volně žijícího ptáka! Většina volně žijících ptáků, u kterých byla nemoc zjištěna, se nakazila od drůbeže. Není tedy pravda, že by se drůbež vždy nakazila od volně žijícího ptáka, mnohem častější je opačný přenos. U volně žijících ptáků po nakažení rychle propuká choroba a brzy dochází k úhynu. Není tedy pravděpodobné, že by nakažený pták mohl migrovat na dlouhé trasy.pokud byla u divoce žijících ptáků objevena ptačí chřipka kmene H5N1, vždy se jednalo o umírajícího ptáka nebo ptáka neschopného letu. U ptáků existuje množství běžných kmenů ptačí chřipky, které nejsou vysoce patogenní. U divoce žijících ptáků tyto viry obvykle nemutují do jiných forem, kdežto právě u drůbeže (která má navíc oslabený imunitní systém), může snázeji dojít k mutaci na vysoce patogenní formu. Zcela neadekvátní je obava z jarního návratu tažných ptáků a s tím související likvidace jejich hnízd. Pod vlivem paniky vyvolané současnou situací jsme již zaznamenali první případy nesmyslné a navíc protizákonné likvidace hnízd např. vlaštovek a jiřiček. Tito ptáci přitom ani nepatří mezi rizikové skupiny, u kterých je přenos některého z ptačích virů pravděpodobnější nebo u kterých byl v nedávné době virus H5N1 prokázán (např. kachny). Zdroj: Č Přestaňte s překrucováním fakt o ptačí chřipce, říká nově vzniklá vědecká rada Vědci z celého světa včera varovali před panikou vzniklou na základě četných tvrzení, že divocí ptáci jsou prý jedinou příčinou ptačí chřipky. Nová pracovní skupina pro ptačí chřipku, skládající se z představitelů a pozorovatelů z 9 různých mezinárodních organizací, včetně 4 organizací při OSN volá po přesnějších datech a informacích o příčinách rozšíření choroby. Varovali, že choroba může i vážně ohrozit a zdecimovat několik celosvětově ohrožených druhů ptáků, jako je např. husa malá, berneška rudokrká, husa labutí či jeřáb sibiřský. 7

8 Tato pracovní skupina, svolaná sekretariátem Bonnské úmluvy (Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů při OSN) včera ( ) ve svém vyjádření žádala urychlené akce vedoucí k objevení skutečných příčin rozšíření ptačí chřipky. Současně varovala před rostoucí hysterii a jednostranným přístupem médií, která neomluvitelně zjednodušují příčiny šíření nemoci a svalují vinu především na divoké ptáky. Zdůrazňují, že stále nejsou ještě známá klíčová fakta, včetně toho, jak je virus přenášen mezi domácími a divokými ptáky. Zdůrazňují potřebu zkombinovat reálný odhad skutečného rizika a ustanovení výzkumného programu financovaného jednotlivými vládami a mezinárodními organizacemi tak, aby mohly být pravdivě zodpovězeny základní otázky ohledně šíření ptačí chřipky, především to jak se virus chová v těle nakažených divokých ptáků a jak dlouho je schopen přežívat v jejich tělech a v prostředí, jak je virus přenášen mezi domácími a divokými ptáky a které migrační trasy a lokality mohou být přesně označeny jako místa největšího rizika jak pro stěhovavé ptáky tak pro chovanou drůbež. (Tyto otázky byly zformulovány Vědeckou radou Bonnské úmluvy, pod vedením profesora Colina Galbraitha). Pracovní skupina také vyzvala vlády a místní úřady k větší kontrole drůbežářských velkochovů, obchodu s živou drůbeží a trhů s divokými zvířaty, které představují ideální podmínky pro šíření viru a jeho mutaci do ještě nebezpečnějších forem. Uveďme ještě jednu z mnoha citací: Ztrácíme drahocenný čas obviňováním divokých ptáků, zatímco bychom se měli soustředit na odhalení skutečných příčin šíření choroby, které pravděpodobně budou spočívat spíše v praktikách chovu drůbeže a v obchodu s drůbeží, kde je běžné nashromáždění obrovského počtu ptáků do malého prostoru, kde jsou mnohem více náchylnější k onemocnění a kde fyzické podmínky jsou přímo ideální k šíření a mutaci takových virů, jako je např. H5N1. Dalším důležitým ohrožením je celosvětový obchod s domácími i divokými ptáky, kdy doslova miliony ptáků a ostatních zvířat putují skrze přeplněné trhy se zvířaty, které představují další možnost pro šíření patogenního viru. (Task Force observer William Karesh, Director of the Field Veterinary Program of the Wildlife Conservation Society ) Zdroj : CONVENTION ON CONSERVATION OF MIGRATORY SPECIES SECRETARIAT News Release Zdroj: Č Nebojte se havranů V souvislosti s panikou ohledně Ptačí chřipky se Českou republikou šíří další strach z ptáků pro změnu z havranů, jejichž hejna k nám nyní, tak jako každý rok přilétají zimovat. Obrovská černá hejna vzbuzují v již dost vystrašených lidech další záchvat strachu zvlášť když se dočtou, že k nám přilétají z nakaženého Ruska. Informuje-li navíc jeden z nejčtenějších deníků, že Smrt kvůli ptačí chřipce hrozí od havranů z východu, není se co divit vzniklé hysterii. Tak jako vždy i nyní však platí, že strach má velké oči. Jak to vlastně je s těmi nebezpečnými havrany? Nejprve nějaká fakta o havranovi. Havran polní v Čechách hnízdí v koloniích na různých místech republiky, jako jsou např. Veltrusy, Pardubice, Chrudim, či Veselí nad Lužnicí. Všichni tito hnízdící ptáci od nás na zimu odlétají (a v současné době již odlétli) do jihozápadní Evropy. Naopak k nám přilétají početná hejna (odhad 2-4 miliony) ptáků nejčastěji z jižní části Běloruska, severní části Ukrajiny a ze středního Povolží. Z oblastí, kde jsou prokázána ohniska ptačí chřipky k nám tedy může přiletět jen zlomek z celkového počtu ptáků. Po příletu se ptáci přes den toulají po krajině a často se vyskytují i ve městech. Na noc se pak slétají na hromadná nocoviště, rozmístěná po celé ČR. Proč se NEBÁT havranů? Důvody lze shrnout do několika bodů: 1. Až do nebyl v celé Evropě vysoce patogenní kmen ptačí chřipky H5N1 prokázán u divoce žijícího ptáka. Podle posledních zpráv k tomu došlo u labutí v Chorvatsku. Mnohem větší pravděpodobnost je však přenos nakaženou drůbeží. 2. Doposud nebyl prokázán přenos jakéhokoli viru ptačí chřipky z volně žijícího ptáka na člověka. Obecně se odborníci shodují na tom, že přenos viru ptačí chřipky z ptáka na člověka je složitý proces. Došlo k němu zatím pouze v Asii a to při velmi úzkém a dlouhodobém kontaktu lidí s drůbeží a jejími exkrementy. 2. Havran polní patří do řádu pěvců. Ti nepatří mezi rizikové skupiny, u nichž je pravděpodobná nákaza a přenos viru H5N1. Tento kmen byl doposud u pěvců prokázán pouze v Asii a většinou se jednalo o doma chované druhy. 3. Migrace havranů neprobíhá najednou, tedy hejno ptáků v Rusku se nezvedne a naráz neodlétne do České republiky. Ptáci mají po 8

9 cestě různé zastávky, kde se potulují a hledají potravu. Celá trasa jim může odhadem trvat i týden. Vzhledem k tomu, že odhadovaná inkubační doba (tedy doba od nakažení do projevení nemoci) u viru H5N1 je dva dny, začali by nakažení ptáci hynout již po cestě, což by za současné panické situace zcela jistě neuniklo lidské pozornosti. Navíc u takovýchto hejnových ptáků by pravděpodobně došlo k rychlému přenosu v celém hejnu a tudíž k hromadnému umírání, což zvyšuje pravděpodobnost objevení případných postižených ptáků. S největší pravděpodobností k nám tedy přilétli ptáci zdraví, resp. nenakažení vysoce patogenním kmenem H5N1. 4. Případy chřipky, které jsou hlášeny z různých míst Evropy, jsou v naprosté většině nízkopatogenní kmeny chřipky, tedy relativně neškodné, nepřenositelné na člověka. U ptáků jsou totiž tyto lehké formy chřipky běžné stejně tak jako lidé mají své chřipky. Vysokopatogenní chřipka kmene H5N1 byla zatím v Evropě objevena pouze v Rusku, Rumunsku, Chorvatsku a Turecku a ohniska jsou pod kontrolou. 5. Hromadná nocoviště jsou vždy sledována ornitology, kteří mimo jiné havrany počítají. Zcela jistě by si nějakého hromadného úhynu všimli a upozornili by kompetentní úřady např. státní veterinární správu. To ostatně může udělat každý občan, zneklidnění je však namístě pouze u výskytu skutečně hromadného úmrtí ptáků. Lucie Hošková, tajemnice České společnosti ornitologické Ptačí chřipka - odborné stanovisko Č Stanovisko Jihomoravské pobočky Č k jednomu konkrétnímu případu sumarizuje poznatky, které Č o problematice ptačí chřipky má, a vyjadřuje postoj Č k spekulacím o nebezpečích spjatých s návratem tažných ptáků do střední Evropy. Současná epidemie ptačí chřipky vzbudila značný zájem veřejnosti i sdělovacích prostředků. Jedním z přímých dopadů této situace v České republice je skutečnost, že se množí dotazy na potenciální "nebezpečnost" čápů bílých, hnízdících v zemědělských objektech, především drůbežárnách. Objevil se již i první případ, kdy zemědělský podnik podal žádost o odstranění řadu let používaného hnízda čápa bílého z důvodu možného přenosu ptačí chřipky tímto druhem a v této věci bylo zahájeno příslušné správní řízení. Jihomoravská pobočka Č požádala podle 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, o přiznání statutu účastníka řízení a odpovědným orgánům poskytla následující odborné stanovisko. Ptačí chřipka byla poprvé popsána v Itálii již v roce 1878 a vyskytuje se běžně u volně žijících druhů ptáků, především u hus, kachen (zejména plovavých), lysek, bahňáků, racků, rybáků a dalších druhů vázaných na vodu, řady druhů pěvců, vzácně u dravců apod. Nakažení jedinci jsou sice nositeli viru, většinou jsou však vůči vypuknutí choroby rezistentní. Problémem se stal virus v důsledku mutací, stejně jako u chřipek postihujících lidskou populaci. Současná epidemie ptačí chřipky kmene H5N1, která propukla počátkem roku 2004, byla zaznamenána pouze v jihovýchodní Asii, nikoli v Evropě. Případy zjištění ptačí chřipky v Nizozemí v r se týkaly jiného kmene (H7N7). Úhyny divokých ptáků v Thajsku se netýkaly stěhovavých čápů, jak bylo informováno v hromadných sdělovacích prostředcích (patrně z důvodu nepřesného překladu), ale jiného příslušníka čeledi čápovitých (Ciconiidae) zejozoba asijského (Anastomus oscitans), který se vyskytuje v Pákistánu, Indii, Nepálu, Srí Lance, Bangladéši, Barmě, Thajsku, Kambodži a Vietnamu. Z níže uvedených fakt vyplývá, že se nemůže jednat ani o jeden ze dvou u nás se vyskytujících druhů čápů, čápa bílého (Ciconia ciconia) ani čápa černého (Ciconia nigra). Podle všech dostupných vědeckých poznatků se čáp bílý (Ciconia ciconia) ve východní Asii (Thajsko, Čína, Indočína) nevyskytuje ani v hnízdním období, ani v zimě, nejdále na východ zimuje v celé Indii a snad ještě v Bangladéši. Čáp černý (Ciconia nigra) sice zimuje v Číně a snad ještě v severní Barmě a pak dál na východ (Bangladéš, Bhútán, Nepál, severní Indie), nikoli však v Thajsku (kde byly podle zpráv v tisku případy ptačí chřipky u čápovitých zjištěny) ani v Indočíně. U obou druhů jde ale o zcela jiné populace, než které hnízdí v Evropě. U čápů hnízdících v ČR nebyl nikdy zjištěn jediný případ záletu či zimování na území jihovýchodní Asie. Vzhledem k vysoké úrovni poznání jejich tahových poměrů lze tuto možnost považovat za prakticky vyloučenou. U čápa bílého bylo v letech na území České a Slovenské republiky okroužkováno celkem ptáků. Z tohoto počtu bylo získáno asi zpětných hlášení. Nejvýchodnější z nich (naprosto výjimečné) je z Dubaje (Spojené arabské emiráty). Evropští ptáci táhnou zimovat výhradně do tropické Afriky, a to buď tzv. jihovýchodní cestou přes Bospor a Malou Asii, nebo méně často tzv. jihozápadní cestou přes Španělsko a Maroko. Dále u nás bylo zastiženo okolo 300 čápů bílých, kroužkovaných v jiných státech především v sousedních zemích (Německo, Slovensko, Polsko), nejdále z Dánska a Holandska. Pokud jde o poměry v širší oblasti střední Evropy, dva čápi kroužkovaní v Německu byli zcela výjimečně ve 30. letech 20. století zastiženi v Indii, což je zcela mimořádný nejdelší známý případ záletu mimo výše uvedené pravidelné tahové cesty. U čápa černého bylo v letech na území České a Slovenské republiky okroužkováno celkem ptáků. Z tohoto počtu bylo získáno asi 100 zpětných hlášení a kromě toho probíhá od roku 1995 široké veřejnosti dobře známý projekt radiotelemetrického sledování tahu černých čápů Africká odysea. Zimoviště evropských populací čápa černého leží rovněž výhradně v tropické Africe, přibližně shodně s čápem bílým. Do těchto zimovišť táhnou širokou frontou od Francie a Španělska na jihozápadě až po Balkán a Malou Asii na jihovýchodě. Nezbytnou podmínkou pro přenos ptačí chřipky je přímý kontakt mezi domestikovanými (chovanými) a volně žijícími (divokými) ptáky. Dosud nebyl potvrzen žádný případ přenosu této nemoci mezi volně žijícími ptáky a člověkem. Pro bližší informace odkazujeme na materiály Avian flu and wild birds a "Culling wild birds will never stop Avian Influenza (Avian Influenza a veterinary doctor s opinion)" zpracované světovou organizací na ochranu ptáků BirdLife International, a dále článek L. DIERAUFA "Avian Influenza in Wild Birds" (USGS Wildlife Health Bulletin 04-01). Ze všech výše uvedených důvodů považujeme jakékoli obavy, týkající se čápů jako možných přenašečů ptačí chřipky v České republice, za zcela neopodstatněné. Proto podle našeho názoru u případných žádostí o udělení výjimek ze základních podmínek ochrany zvláště chráněného druhu živočicha čápa bílého neexistuje veřejný zájem, výrazně převyšující zájmy ochrany přírody, a udělení takových výjimek nelze doporučit. Hlavní použité zdroje: BIRDLIFE International, 2004: Avian flu and wild birds. BUCK, H., 2003: Culling wild birds will never stop Avian Influenza (Avian Influenza a veterinary doctor s opinion). 9

10 DIERAUF, L., 2004: Avian Influenza in Wild Birds. USGS Wildlife Health Bulletin pp. Trávení ptáků Stovky ptáků hynou ročně krutou smrtí Až 10 orlů mořských je u nás ročně otráveno. Mezi dalšími oběťmi jsou orli skalní, luňáci červení i hnědí, sokoli stěhovaví, káně rousné i lesní, straky, vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky. Viníkem je lidská bezohlednost a KARBOFURAN Přestože je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázáno více než 50 let, v poslední době se stalo módním prostředkem v boji se "škodnou". Nejčastěji zneužívaný bývá zakázaný insekticid FURADAN, jehož účinnou látkou je karbofuran. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého. Zřejmě proto se v české krajině objevují návnady napuštěné karbofuranem, pomocí nichž se "manažeři přírody" zbavují lišek, kun nebo vyder. A nechtěně se otráví i dravci nebo pes na procházce. Pokládání otrávených návnad, které může být nebezpečné i pro člověka, lze považovat hned za několik trestných činů. Přesto státní orgány, a zejména Policie ČR, doposud neusvědčily žádného z travičů. K odhalení a potrestání pachatelů by měla přispět i tato stránka. Zdroj: Nebezpečné nástrahy Nebezpečné technické nástrahy pro sovy a další druhy ptáků nádrže na melasu V posledních letech jsou ve větší míře v souvislosti s realizací záchranného programu pro sovu pálenou zjišťována různá technická zařízení zejména v areálech zemědělských farem, která se stala postupně doslova pastí pro naše sovy (sovu pálenou, puštíka obecného a sýčka obecného) a další druhy ptáků, případně jiné živočichy. Jedná se zejména o různé typy nádrží původně určených ke skladování melasy, vertikálně stojící roury dříve používané k naskladňování píce, různé vertikální dopravníky v systému čističek obilovin, větrací komíny stájí hovězího a vepřového dobytka a také standardní komíny kouřovodů. V tomto příspěvku není hodnocen negativní vliv automobilové a železniční dopravy na populace sov, neboť poměrně vysoké úhyny prakticky všech druhů sov v důsledku srážek s vozidly na silnicích či železnicích jsou dostatečně známé nejen z ČR, ale i z dalších evropských zemí. Nádrže na melasu Na většině zemědělských farem u nás se donedávna nacházely (a někde ještě nachází) různé typy nádrží - polootevřené cisterny, nádrže kruhového či obdélníkového tvaru. Všechny tyto nádrže sloužily většinou k uskladnění melasy, která byla přidávána jako komponent (sladidlo) do krmiva hovězímu skotu. Po roce 1990 postupně došlo k redukci a zániku některých cukrovarů u nás, kdy melasa jednak přestala být ve větší míře produkována a současně většina zemědělských podniků přestala melasu používat. Nádrže k uskladnění melasy v areálech zemědělských farem však zůstaly i nadále, většinou však již opuštěné a nevyužívané a postupně docházelo k jejich částečnému zatopení vodou. Všechny tyto nádrže se později staly doslova pastí pro celou řadu (druhů) ptáků, které opuštěné nádrže vyhledávají. Konzistence melasy (její větší či menší naředění vodou) není z důvodu tonutí ptáků významná. Ptáci se topí jak v melase koncentrované, tak také v různě naředěném roztoku melasy s vodou, nebo pouze ve vodě. Není také významný tvar a velikost nádrže. Ptáci se topí jak ve standardních cisternách s poměrně malým vstupním hrdlem (i když zde zřejmě v menším počtu), tak v plně otevřených či polootevřených nádržích různého tvaru (kruhové, obdélníkové, čtvercové). Je mně znám také případ utonutí sovy pálené během noci v přípravce kravína pouze v kýblu s melasou. 10

11 Primární příčiny tonutí ptáků v kádích a nádržích nejsou dosud jednoznačně známy. Konkrétně u sov je možno uvést několik hypotéz. 1) Sovy jsou vyprovokovány svým obrazem na hladině, který je mystifikuje a vede ke skoku do nádrže (hladina působí jako zrcadlo). Toto chování bylo pozorováno u mladé sovy pálené v zajetí (BUNN et al. 1982). 2) Sovy se létají do nádrže koupat. 3) Sovy se létají do nádrže napít. 4) Tmavý prostor nádrží může být vyhledáván sovami jako úkryt. P rvní teorie však ne zcela dostatečně vysvětluje, proč se topí v nádržích také velké množství drobných pěvců, u kterých mystifikace jejich obrazem na hladině zřejmě nehraje významnou roli. Drobní pěvci mohou teoreticky létat do prostoru nádrží za potravou, neboť sladká melasa přitahuje množství hmyzu. Nádrže by také mohly pěvcům sloužit jako trvalý zdroj vody na farmě k pití a koupání. DIVIŠ (in litt.) jako další možnou hypotézu uvádí: "Ptáci běžně vletují do interiéru kravínů a jiných zemědělských objektů. Pokud neznají cestu ven nebo ji rychle nenajdou, začnou se chovat stresově, narážejí v letu do oken a stěn (zvláště v rozích), padají k podlaze, znovu vzlétají a poplašně hledají únikovou cestu. Mohou se takto dostat až ke stěně, pod kterou může být situována nádrž a posléze do ní spadnout". I tato příčina může být za určitých podmínek významná. Je pravděpodobné, že každá z uvedených hypotéz má svůj podíl na tom, proč ptáci nádrže vyhledávají a proč se v nich topí. KRAUSE (1998) dále uvádí, že sovy a případně dravci na tonoucí drobné pěvce v nádržích útočí a takto následně tonou. Domnívám se však, že tato příčina bude méně významná, neboť drobní pěvci tonou v nádržích v průběhu dne, kdy sovy neloví. Samozřejmě nelze v tomto směru vyloučit zřejmě ojedinělé případy, kdy poštolka (krahujec) pronásleduje kořist (pěvce), který hledá únik v nádrži a následně může dojít k utonutí kořisti i predátora. Osobně mám zato, že ptáci létají do nádrží zejména z důvodu potřeby pití a koupání (především pěvci). Rekonstrukce tonutí ptáků v nádržích může vypadat následovně. Pták do nádrže vletí z různých příčin. Drobní pěvci mohou v prostornější nádrži i chvíli poletovat a hledat místo k dosednutí. Tmavá melasa či v tmavém prostoru nádrže tmavě vyhlížející voda může na ptáky působit dojmem bezpečného povrchu a ptáci posléze dosedají na hladinu. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že k tonutí ptáků nedochází v přirozených vodních zdrojích (rybníky, přehrady, jezera, řeky, potoky, studánky, kaluže apod.)? Jelikož nádrže mají většinou kolmé stěny a pták není schopen se od tekutiny odpoutat (vzlétnout), hyne utonutím. V případě koncentrované či různě naředěné melasy je navíc únik ptáka vyloučen z důvodu slepení jeho peří melasou (s vysokým obsahem cukru). Při kontrole nádrže na Šumpersku s hustou melasou jsme přímo v nádrži zaznamenali živou sýkoru modřinku, přilepenou břichem k hladině melasy, která již nebyla schopna se sama vyprostit. Sýkoru jsme vyňali, očistili a vypustili. Jelikož pták ještě neměl výrazněji slepené letky, bez problému odlétl. Z výše popsaného případu je zřejmé, že ptáci v husté melase tonou velmi pomalu. Zajímavá byla pro mne zkušenost, kdy jsem doma na zahradě našel v sudu s vodou 20 utopených komárů a 4 včely. Zaujalo mne, jakým způsobem se zvířata dostanou do kontaktu s vodou a jak mohou utonout. Včely létaly běžně do sudu pít. Po příletu se zachytily nohami na svislé stěně sudu v těsné blízkosti nad hladinou a začaly pít. Pokud se stalo, že včela přilétla nebezpečně blízko k hladině a sklouzla do vody, začala tonout a nebyla schopna se již sama dostat ven. V tomto směru lze spatřovat určitou analogii i v případě tonutí ptáků. Peří utonulých ptáků (příp. srst živočichů) v melase velmi brzy uniformě zčerná, kdy mizí veškeré původní zbarvení. Za této situace je přesnější druhová identifikace utonulých ptáků, zejména pak pěvců, velmi obtížná a leckdy možná pouze na základě některých morfologických znaků (délka, šířka a tvar zobáku, běháku, prstů, drápů). Těla utonulých ptáků jsou pak melasou dobře zakonzervována a rozkládají se evidentně pomaleji. Při kontrolách zemědělských farem a nádrží jsme zaznamenávali pouze utonulé ptáky (a ostatní živočichy) nacházející se na hladině nádrží v různém stupni rozkladu. Těžko však říci, po jakou dobu se těla utonulých ptáků udrží na hladině a za jak dlouho padají dolů na dno nádrže. Frekventované nádrže se pak mohou stát doslova hřbitovy pro naše opeřence. Dosavadní získané výsledky k tomuto fenoménu z území ČR Během záchranných prací a aktivit v rámci projektu "Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) v ČR" byly při instalacích a kontrolách hnízdních budek pro sovu pálenou na zemědělských farmách současně vyhledávány, kontrolovány a dle možností zabezpečovány všechny typy nebezpečných nádrží. Přehled kontrolovaných nádrží v letech a jejich současné zabezpečení vypadá následovně: n % Počet zkontrolovaných zemědělských farem: 2407 Z toho počet zemědělských farem s nádržemi: Počet již uzavřených nádrží (k ): Počet otevřených nádrží (k ): 23 6 Počet nádrží s utopenými živočichy: Počet nádrží s utopenou sovou pálenou: 17 4 Z uvedeného přehledu vyplývá, že pouze na 10 % kontrolovaných zemědělských farmách byly nádrže zjištěny. Celkový počet nádrží na farmách však bude reálně zcela jistě vyšší, neboť nádrže jsou poměrně nenápadné, leckdy různě zastrčené a jejich dohledávání může 11

12 být obtížné. Dále z osobních rozhovorů s vedoucími pracovníky farem je zřejmé, že část nádrží na farmách byla odstraněna již v první polovině devadesátých let (tedy před kontrolou farem). Je také zřejmé rozdílné zastoupení nádrží na farmách v jednotlivých regionech ČR. Na Moravě a ve Slezsku byla zjištěna přítomnost nádrží na 181 farmách (15 % z celkového počtu 1178 kontrolovaných farem), zatímco v Čechách byly nádrže nalezeny pouze na 58 farmách (5 % celkového počtu 1229 kontrolovaných farem). Ještě vyšší je disproporce co se týče počtu nádrží. Z 392 zjištěných nádrží bylo 313 nádrží nalezeno na Moravě (80 %) a 79 nádrží v Čechách (20 %). Tento nepoměr je důsledkem vyšší produkce cukrové řepy na Moravě (tzv. řepařské oblasti) a souvisí s častějším zkrmováním melasy. Na Moravě jsou pak zřejmé také rozdíly v rámci jednotlivých okresů: nejvyšší počet nádrží s utonulými živočichy byl zjištěn v okrese Olomouc (253 utopených ptáků), Znojmo (204 ptáků), Přerov (102 ptáků), Vyškov (81 ptáků) a Uherské Hradiště (35 ptáků). Naopak téměř bez nádrží byly okresy Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín a Opava (POPRACH 2000). Seznam druhů a počtu živočichů utopených v nádržích na zemědělských farmách během realizace projektu "Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) v ČR" v letech Drobní pěvci 690 Rehek domácí 84 Havran polní 42 Sova pálená 43 Vrabec sp. 39 Vlaštovka obecná 24 Holub domácí 21 Kočka domácí 6 Sýček obecný 6 Špaček obecný 4 Kavka obecná 3 Poštolka obecná 2 Kuna sp. 2 Zvonohlík zahradní 1 Sýkora koňadra 1 Sýkora modřinka 1 Pes domácí 1 Veverka 1 CELKEM 971 Je zřejmé, že drobní pěvci dominují, většinu jich pak nebylo možné spolehlivě určit. Počet utonulých ptáků v nádržích však bude zcela jistě několikanásobně vyšší (sčítána byla pouze těla ptáků plovoucí na hladině). Je potřeba také zdůraznit, že ptáci se v nádržích mohli topit i po dobu několika desítek let, kdy byly nádrže na farmách využívány, což mi bylo několikrát pracovníky farem potvrzeno. Největší pastí co se týče druhového složení, byla nádrž s melasou v okrese Vyškov. Dne zde bylo nalezeno celkem 59 utonulých ptáků: 10 sov pálených, 1 sýček obecný (oba silně ohrožené druhy), 8 rehků domácích, 37 vrabců sp., 2 holubi domácí a 1 zvonohlík zahradní. Velikost nádrže činila 396 x 165 (půdorys) x 300 cm, výška hladiny melasy v nádrži pak dosahovala pouhých 15 cm. Jednalo se o plechovou káď, z poloviny zastřešenou (dle sdělení bylo zastřešení narušeno větrem v roce 1992). Nádrž byla vlastníkem po upozornění neprodleně odstraněna. V jedné nádrži na Olomoucku bylo během kontroly nalezeno 250 utonulých pěvců (na hladině). Nádrž byla opět po upozornění vlastníkem odstraněna. Problematika tonutí ptáků v nádržích byla všeobecně v minulých letech opomíjena, i když například v monografiích o sově pálené autoři vždy věnují tomuto problému určitou kapitolu a při hodnocení mortality sovy pálené bývají zastoupeni také utonulí jedinci (např. BUNN et al. 1982, BRUIJN 1994). Pozornost této problematice začala být věnována také na Slovensku, kde v roce 2002 z celkem 37 nalezených uhynulých sov pálených se 11 utopilo ve 4 nezakrytých cisternách (SÁROSSY 2002). Jak tonutí ptáků v nádržích dlouhodobě zabránit Jak vyplývá z uvedeného přehledu, bylo k uzavřeno nebo se podařilo odstranit celkem 369 z celkového počtu 392 nalezených nádrží (94 %). Zbývajících 23 doposud otevřených nádrží (6 %) je v současnosti zemědělskými podniky využíváno a nelze je uzavřít (3 z nich jsou velkoobjemové nádrže Vítkovice a jejichž uzavření je nereálné). 12

13 Nejspolehlivějším způsobem, jak zabránit tonutí ptáků v nádržích je fyzická likvidace nádrže po dohodě s vlastníkem (její rozpálení, odvoz do sběrny železného odpadu). Poměrně spolehlivým řešením je také převrácení nádrže (po dohodě s vlastníkem), příp. otevření výpustního ventilu (pokud není tekutina již příliš hustá a zcukernatělá). V některých případech však vlastník s likvidací nádrže nesouhlasí pro její možné budoucí využití a je tedy nutno přikročit k alternativnímu zabezpečení. To lze řešit poměrně dobře např. uzavřením nádrže králičím pletivem. Zde však vzniká určité nebezpečí, že nové pletivo (často větších rozměrů) bude z nádrže odcizeno a zabezpečení přestane plnit svůj účel. Provizorní alternativou je také uzavření nádrže např. deskami apod. Jedná se však o opatření spíše krátkodobé, neboť tento typ zastřešení může být postupně narušen větrem, lidmi apod. Další možností, kterou jsme testovali, bylo zaplnění nádrže cca cm vrstvou slámy, která tvoří bezpečný povrch pro opeřence. Tento způsob se jevil jako ideální, avšak při kontrolách takto zabezpečených nádrží s naředěnou tekutinou v dalších letech bylo nutno do nádrží slámu doplňovat, neboť vrstva slámy v nádrži postupně pomalu klesala dolů. Tímto způsobem lze tedy spolehlivě zabezpečit nádrže, kde je již tekutina konzistentní a udrží slámu z větší části nad hladinou. Poměrně dobře jdou uzavírat nádrže typu cisteren, a to buď víkem přímo u hrdla nádrže nebo pletivem. Problém s uzavřením nádrže vzniká, pokud vlastník nádrž v současnosti využívá (s jejím uzavřením nesouhlasí) anebo v případě zmíněných velkoobjemových nádrží (u kterých je uzavření nereálné). Je-li nádrž vlastníkem recentně využívána, pak je nutno se vždy individuálně dohodnout dle konkrétních podmínek a možností na "bezpečném" provozu nádrže (např. nádrž uzavřít z větší části pletivem a ponechat pouze volnou část pro odběr melasy a tu vždy provizorně přikrývat apod.). Takto provozované nádrže a jejich zabezpečení je samozřejmě nutno alespoň jednou do roka zkontrolovat (nicméně totéž platí i u nádrží již alternativně zabezpečených). LITERATURA BRUIJN, O. DE 1994: Population ecology and conservation of the Barn Owl TYTO ALBA in farmland habitats in Liemers and Achterhoek (The Netherlands). - Ardea, 82/1: BUNN, D.S., WARBURTON A.B. & WILN, R.D.S. 1982: The Barn Owl. - Poyser, Calton. KRAUSE, F. 1998: Smrtící pasti / Killing traps. - Zpravodaj Jih. pob. Č, 12: POPRACH, K. 2000: Nebezpečné nádrže na zemědělských farmách. - Ptačí svět, VII./2: 5. SÁROSSY, M. Plamienka 2002 výsledky monitoringu a ochrany plamienky driemavej v roku Vtáčie správy, 2 (9): 6-8. Ptáci ubývají na polích i v lese Praha 1. listopadu Č dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti ptáků do letošního roku Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny. Novinkou je úbytek lesních druhů ptáků. Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou přístupné na jpsp.birds.cz/vysledky.php. Rok 2011 nepřinesl pozitivní překvapení, říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Ptáků u nás stále ubývá, nejhůře jsou na tom ptáci zemědělské krajiny a nezdá se, že by se dařilo negativní trend zastavit. Stále přicházíme o skřivany, čejky, chocholouše i o ptáky roku 2011 strnady obecné. Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí. Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá. Neblahou novinkou letošního roku je, že dobře na tom nejsou ani lesní ptáci. Situace se nezhoršila z roku na rok, vysvětluje Vermouzek, ale letos jsme poprvé udělali hlubší analýzy. Zatímco do poloviny devadesátých let lesních ptáků přibývalo, za posledních 15 let se jejich početnost pomalu, ale vytrvale snižuje. V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z Č několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny (viz tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření (viz Co stojí za úbytkem lesních ptáků odborníci dosud nevědí. Sběr údajů o početnosti ptáků je nejstarším výzkumem občanské vědy. Dvakrát za sezónu počítají ptáky na více než stovce lokalit dobrovolníci z Č bez nároku na odměnu. Výzkumy proto můžeme opřít o unikátní třicetiletou řadu výsledků, jejichž získání by bez dobrovolného zapojení amatérských ornitologů nebylo možné. Ohrožených druhů je stále více BirdLife International varuje: Ohrožených druhů ptáků je v Evropě stále více! Dnes, v pondělí , vydává organizace BirdLife International souhrnnou studii Birds in Europe 2, ve které uvádí, že v Evropě vzrůstá počet ptačích druhů, jejichž populace jsou ohroženy. 13

14 Birds in Europe 2 V nejnovější hloubkové studii vydané organizací Birdlife International pod názvem Birds in Europe 2. (Ptáci v Evropě 2) se uvádí, že 226 druhů ptáků, tedy celkem 43 % druhů, které se v Evropě pravidelně vyskytují, čelí nejisté budoucnosti. Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou z určitých oblastí Evropy vymizet již během blízké budoucnosti. Během deseti let, které uplynuly od prvního vydání studie Birds in Europe, došlo k poklesu početnosti u 45 druhů. Publikace však nepřináší jen špatné zprávy zlepšení situace je konstatováno u 14 druhů ptáků, částečně díky usilovné snaze o jejich ochranu. Tisková zpráva k vydání Birds in Europe 2 vychází dnes, v pondělí v Holandsku, v rámci konference pořádané u příležitosti 25. výročí vydání Směrnice EU o ptácích. Souběžně s touto studií vychází její sesterská studie pod názvem Birds in European Union (Ptáci v Evropské unii), která hodnotí dosavadní úsilí EU v ochraně ptactva. vrabec polní prudce ubývá především v západní Evropě, na vině je intenzivní zemědělství. Foto J. Ševčík Zmíněné publikace hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy na ploše celé Evropy od Grónska po Gruzii a od Kanárských ostrovů po Rusko, čili v oblasti, kde se nachází 52 států či teritorií. Text publikace Birds in European Union se týká výhradně ptáků na území 25 členských států EU. V celé Evropě znepokojivě poklesly počty mnoha druhů ptáků, za všechny je možno jmenovat: bahňáci, včetně druhů bekasina otavní (Gallinago gallinago), koliha velká (Numenius arquata) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). tažní ptáci, zimující v subsaharské Africe, včetně vlaštovky obecné (Hirundo rustica) jiřičky obecné (Delichon urbica),budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix) či bělořita šedého(oenanthe oenanthe). druhy zemědělské krajiny včetně strnada lučního (Miliaria calandra), vrabce polního (Paser montanus), skřivana polního (Alauda arvensis) či konopky obecné (Carduelis cannabina). známé druhy městských ptáků, včetně vrabce domácího (Passer domesticus) a špačka obecného (Sturnus vulgaris). V České republice je z celkového počtu 209 hnízdících ptačích druhů různou měrou ohroženo 77 druhů (37 %). Drop velký (Otis tarda) přestal na území ČR hnízdit již v polovině 90. let, mezi nejvíce ohrožené druhy v ČR patří i koliha velká (Numenius arquata), výrazně ubývá i ještě nedávno velmi hojný racek chechtavý (Larus ridibundus). Naopak, některým ptačím druhům se v ČR daří lépe než v západní Evropě. Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80.letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) či strnad luční (Miliaria calandra). Některé jiné druhy, jako např. strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Passer montanus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) utrpěly sice pokles početnosti, avšak zdaleka ne tak drastický, jako v západní Evropě. Z historie známe smutně proslulý evropský případ vyhynutí alky velké (Pinguinus impennis), nelétavého mořského ptáka, který hnízdil na skalních ostrůvcích v severním Atlantiku. Poslední známý pár byl zabit na Islandu v roce 1844 a poslední žijící pták byl spatřen na březích Newfoundlandu v roce Ve srovnání s jinými kontinenty zvláště v tropických oblastech je dnes v Evropě relativně málo druhů bezprostředně ohrožených podobně tragickým osudem... Přesto, mnoho evropských druhů ptáků nyní velmi rychle ubývá či žijí v tak malých populacích, že bez okamžité akce na jejich záchranu mohou v budoucnu zcela vymizet. Mezi tyto druhy patří: Keptuška stepní (Vanellus gregarius), bahňák příbuzný běžné (nicméně také ubývající) čejce chocholaté.keptuška hnízdí pouze v severozápadním Rusku a Kazachstánu. Její početnost se zmenšila natolik, že ve volné přírodě pravděpodobně přežívá posledních 600 jedinců. Buřňák baleárský (Puffinus mauretanicus), mořský pták, který hnízdí poue na Baleárských ostrovech v západním Středomoří. Jeho početnost prudce ubývá, v současnosti žije ve volné přírodě cca 1650 jedinců. Hýl azorský (Pyrrhula murina), vyskytuje se pouze na jednom malém ostrovu v Atlantiku v poču méně než 240 jedinců a stále ubývá. Populace orla mořského v Evropě vzrostla o více než 50 % Foto J. Ševčík V publikaci Birds in Europe 2 jsou ale konstatována i pozitivní fakta. Například počty racka zelenonohého (Larus audouni), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích,. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců. Prof. Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, partnera BirdLife International v ČR říká: "Je vidět, že ochrana ptáků přináší výsledky. Nárůst počtů racka zelenonohého a supa bělohlavého jsou výsledkem značné pozornosti a úsilí, které věnujeme těmto druhům prvořadé důležitosti. Je v pořádku, že Evropská unie a různé organizace ochránců přírody oslavují 25.výročí vydání Směrnice, ale je třeba zachovat chladnou hlavu. Mnohé druhy ptáků budou v budoucnu svádět ohromné úsilí v boji o přežití." "Evropská unie se zavázala zastavit do roku 2010 ubývání druhů volně žijících živočichů. Z poslední zprávy Birds in Europe vyplývá, jak nezměrného úsilí k tomu bude potřeba. Další vydání zprávy, které je naplánováno na počátek příštího desetiletí, ukáže, nakolik Evropská unie dodržela slib a nebo porušila dané slovo". Výkonný ředitel BirdLife International, Mike Rands, uvedl: "Skutečnost, že ve srovnání s předchozí dekádou ještě více druhů ptáků čelí nejisté budoucnosti, je hluboce znepokojivá. Ptáci jsou vynikajícím indikátorem změn životního prostředí a tudíž úbytek mnoha druhů ptáků jasně vypovídá o neutěšeném stavu populací volně žijících živočichů a našeho životního prostředí." Vybrané příklady z publikace Birds in Europe 2: Vlaštovka obecná Hirundo rustica Široce rozšířený druh, jeho početnost v Evropě je vcelku vysoká (více než párů), nicméně prodělal určitý pokles početnosti 14

15 v období I když se v některých zemích jeho počty vzpamatovaly, v rámci celé Evropy úbytek druhu pokračuje. V České republice je snižování početních stavů dáváno do souvislosti s poklesem živočišné výroby (vlaštovky často hnízdí ve chlévech, kravínech ap.) Tetřívek obecný Tetrao tetrix Široce rozšířený v severní Evropě, více k jihu se vyskytuje ostrůvkovitě. Evropská populace činí méně než polovinu z populace celosvětové. Ačkoli je evropská populace poměrně početná (více než párů), druh prodělal prudký pokles v období Ačkoli v období druh lehce přibyl v Rusku, na většině areálu jeho rozšíření ubývá což je zvláště patrné ve Finsku a Norsku. Celkově jeho evropská populace poklesla v období o více než 10%. Špaček obecný Sturnus vulgaris V některých zemích Evropy je jeho populace stabilní, přesto celkově poklesla o více než 10 %. Naopak v ČR začal v průběhu 90.let přibývat. Čejka chocholatá Vanellus vanellus Početnost druhu poklesla o více než 30 %, nejvíce ve Velké Británii, Nizozemí a Rusku. Na vině je především intenzivní zemědělství, nešetrné k přírodě. Výrazně ubývá i v ČR. Bramborníček hnědý Saxicola torquata Evropská populace čítá kolem párů. Tomuto druhu se podařilo zastavit jeho úbytek a populace se začala opět vzpamatovávat. Tomu odpovídá i nárůst jeho početnosti v ČR. Orel mořský Haliaeetus albicilla Tento největší evropský dravec je rozšířen především v severní a východní Evropě. Ačkoli je jeho populace stále relativně malá (6 600 párů), v období se zvětšila o více než 50 %, což je zvláště patrné v Polsku a Německu. V ČR jeho populace také vzrostla, současný odhad populace je párů. Čáp bílý Ciconia ciconia Jeho evropská populace tvoří 75 % celosvětové populace. V období prodělal citelný úbytek. V poslední době se jeho celoevropská populace opět pozvolna zvětšuje (v současnosti více než párů) nicméně stále se ještě nedostala na původní hodnotu. Doupní ptáci a jejich umělé domovy Původní středoevropská krajina měla podobu hlubokých listnatých lesů, které člověk obhospodařoval jen do míry své technické vyspělosti. Staré stromy s přirozenými dutinami, ve kterých hledali útočiště nejen ptáci, ale i velké množství druhů hmyzu a savců, nebyly v té době žádnou vzácností. Obrat nastal s postupnou mechanizací těžby dřeva a nahrazováním listnatých a smíšených lesů jehličnatou monokulturou a nakonec i kvůli rozsáhlé redukci lesních porostů ve prospěch zemědělské půdy. Výsledkem je poměrně mladý lesní porost zejména smrků, prostý jakýchkoli přirozených dutin. Nedostatek přirozených dutin zaznamenáváme též v jiných krajinných celcích a nakonec i v městském prostředí. Tam sice nalézáme parky s poměrně letitými stromy, avšak i ty jsou v zájmu bezpečnosti postupně nahrazovány stromy novými. Ale právě tyto staré doupné stromy jsou nezbytné pro život a rozmnožování spousty druhů zvířat. Doposud přežívá nesprávný názor, že přestárlé stromy nebo jejich zbytky jsou zdrojem škůdců a nemocí. Ve starém dřevě se přitom vyvíjí celá řada bezobratlých živočichů, nezřídka i ohrožených druhů a jiných organismů jako třeba hub. Bezobratlí tvoří nemalou část potravy ptáků, kteří však kromě dostatku potravy potřebují ke svému životu a naplnění reprodukčního cyklu i odpovídající podmínky ke hnízdění. Na našem území hnízdí necelých dvě stě druhů ptáků. Z toho asi pětina využívá k vyhnízdění právě dutiny. Zastavme pronásledování ptáků Ilegální pronásledování ptáků je i u nás stále problém. Jen za jeden rok shromáždila Č údaje o více než 150 případech. Je zakázáno: střílení škodné Odstřel a jiný lov ptáků, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy (např. výr, jestřáb, kormorán), nebo kteří jsou hájeni podle mysliveckých předpisů (např. krahujec, sovy, motáci), je zakázán, pokud na jejich lov nebylo vydáno povolení (výjimka). odchyt ptáků Je zakázáno používat jestřábích košů, želez, sítí, lepů a živých návnad. Tyto metody působí dravcům utrpení a jsou zakázány v celém civilizovaném světě. Odchyt ptáků za účelem výzkumu je možný jen na základě povolení. trávení ptáků Použití chemických látek k hubení "škůdců" znamená téměř vždy katastrofu. Jed většinou působí plošně, oběťmi postřiků se v 15

16 potravním řetězci stávají i přirození nepřátelé "škůdců" (např. sýkory, dravci). Úmyslné kladení otrávených návnad je nejen zakázané, ale i nelidské. ničení hnízd Zákonná ochrana se vztahuje i na ptačí hnízda, vejce a mláďata, včetně umělých hnízdišť. Shazování obsazených hnízd vlaštovek a jiřiček, vystřelování hnízd krkavcovitých a dravců ani ničení snůšek výrů není bez zvláštního povolení možné, stejně jako vybírání mláďat chráněných druhů, třeba za účelem jejich chovu v zajetí. bezdůvodné zabíjení Zabíjení pro zábavu je tím nejhorším, k čemu v naší přírodě dochází. Co můžeme čekat od lidí, kteří jsou schopni ukamenovat labuť nebo střílet dlasky u hnízda? Kdo s tím co může udělat? Správy chráněných krajinných oblastí a národních parků nebo okresní úřady řeší problémy ochrany přírody a myslivosti na jimi spravovaném území (na OkÚ referáty životního prostředí). Česká inspekce životního prostředí je speciálním kontrolním orgánem ochrany přírody, kam se lze obrátit s každým konkrétním zjištěním. Policie ČR šetří podezření na trestné činy, např. pytláctví (tím je i nepovolené pronásledování některých dravců). Státní veterinární správa dohlíží mj. na dodržování zákona na ochranu zvířat proti týrání. Č v rámci programu Volná křídla sleduje průběh vyšetřování případů, o nichž se dozví, žádá informace od úřadů a seznamuje s nimi veřejnost. Především ale každý, kdo se setká s porušením zákona (např. nálezem zastřelené káně, nastražených želez či zničeného hnízda): písemným (doporučeně) nebo ústním (do protokolu) ohlášením zjištěné skutečnosti odpovědnému úřadu požadováním informací o průběhu vyšetřování, tlakem na důsledné prošetření informováním místního tisku, rozhlasu odesláním Návratky Volná křídla Postup při nálezu mrtvého či zraněného ptáka Je-li podezření, že by mohlo jít o ilegální pronásledování, mělo by následovat rozhodnutí ohlásit případ úřadům. Je možné jít případ ohlásit a víc se o něj nestarat, ale mnohem lepší je udělat maximum, co je v možnostech každého: důkladně prohledat a popsat místo nálezu, pořídit fotodokumentaci atd. Toto je dobré provést za účasti svědků (nejlépe stráže OP), je možno též po ohlášení se zúčastnit terénního šetření. Bude-li případ šetřit Policie ČR, je lépe tento krok plně přenechat jí. nechat veterinárně stanovit příčinu úhynu. Tento krok by si měl také zajistit vyšetřující úřad, ale je lépe mu pomoci. teprve se sebranými všemi informacemi jít vše ohlásit na příslušný úřad Průběžně je třeba se zajímat o postup šetření a o jeho výsledky. O konkrétním postupu je možné se poradit s koordinátorem Volných křídel, minimem by mělo být odeslání návratky. Příslušné úřady Každý druh našich ptáků buďto je nebo není zvláště chráněn dle vyhl. 395/1992 Sb. (ve třech kategoiích) a současně je nebo není zvěří dle zák. 449/2001 Sb. (zvěř může nebo nemusí být celoročně hájena podle vyhl. 245/2002 Sb.). Pro řešení případu pronásledování je rozhodující, do které kategorie konkrétní druh patří. Jedná-li se o druh zvláště chráněný (kategorie KO, nebo O), je jeho pronásledování porušením 50 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Příslušnými úřady jsou v tom případě: Česká inspekce životního prostředí, odbor ochrany přírody okresní úřady, referáty životního prostředí na územích CHKO či NP příslušné správy CHKO/NP Jedná-li se o druh, který je zvěří (kategorie M), který je celoročně hájen, nebo který byl zastřelen (odchycen apod.) v době hájení, jde o porušení doby hájení případně nedovolený způsob lovu. Příslušným úřadem je okresní úřad, referát životního prostředí, odbor myslivosti spolupracovat je třeba i s mysliveckým hospodářem honitby, na jejímž území k pronásledování došlo U pronásledování (nedovoleného lovu) druhů, které jsou zvěří, vždy navíc existuje podezření na spáchání trestného činu pytláctví podle 178a Trestního zákoníku, proto je povinna se jím zabývat i Policie ČR Nedovolenými způsoby lovu ( 45 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti) a tedy i podezřením na trestný čin pytláctví je mimo jiné i vystřelování hnízd, kladení otrávených návnad, líčení želez apod. Příslušné úřady jsou povinny se případem zabývat, i když nebyl tímto způsobem přímo zabit žádný živočich, stačí byla-li např. nalezena nastražená železa. 16

17 Přednáška dr. Šebela Ochrana přírody a i ta realita v naší zemi a nejen v naší zemi, co panuje, není harmonicka souhra. Tak bych ukázal na dvou, takových typických problémech naší legislativy ochrany přírody a praktické ochrany přírody a na druhé straně podle toho národohospodářského pohledu na věc. Tak bych uvedl takové dva příklady, které možná slýcháváte, které se všech týkají, kdy se jedná většinou o státní chráněné území státem nebo o druhy chráněné státem a stát to jsme my všichni, takže se nás to týká. Možná, že nejaktuálnější ten problém je kormorán velký, to je takovej pták, který má za sebou mnohem černější historii než americký bizon, bych si troufl tvrdit. Takže je to vlastně z nejhorších z historii živočišného druhu na naší planetě. Protože vlastně ujídá lidem krajinu, zmenšuje jim krajinu, tu namazanou vrstvu, jak nám říkali soudruzi vždycky, když jsme chtěli vypouštět vodní dílo Nové Mlýny, které jsme nechtěli, aby se vůbec stavělo. Tak říkali, ale na té jižní Moravě mají tak namazanej krajíc krásně a vy ho musíte ještě obrat o to máslo, to sádlo. A to dělá ten kormorán, žere ryby. A bohužel je to pták, který žere jenom ryby a ještě k tomu ryby živí, takže je neustále v těch místech, kde jsou taky lidé, kteří chtějí také ty ryby chytat a prodávat nebo konzumovat. Ta jeho černá historie začala za toho brutálního komunistického režimu v 50. letech, kdy kormoráni v tehdejším Československu hnízdili pouze na Dunaji, na ostrově, který se podle nich jmenoval Kormorání ostrov. A vedle byl ještě ostrov Orláka mořského, to bylo jediné hnízdiště Orla mořského tehdy v Československu. A protože na Dunaji sloužilo několik rybářských družstev, který normálně, tak jako jiná zemědělská družstva, tak se živili hospodařením na Dunaji a na divoké vodě hospodaření, to jsou jenom uvozovky nahoře, dole, že jo. Tam nikdo nic nezarybňoval, tam prostě pouze lovili všema dostupnejma způsobama. Těsně po válce pomocí náloží, který jim zůstali z války, hlavně v těch mrtvých a slepých ramenech, které byly v kontaktu s? vodou pouze třeba při jarní vysoké vodě. Tak tam se používali ty nálože, trávili se ryby. Když byly ryby potřeba na rybí moučku, tak se ryby prostě chytaly, odvodňovaly se tam různý lokality. A hlavním způsobem byl lov do sít. A protože ty rybářský družstva neprosperovala, tak jak jim strana ukládala a neplnila plán, tak se hledaly důvody, proč prostě těch úlovků ubývá a když na druhý straně maďarští rybáři, jejichž délka Dunaje je mnohem delší v maďarské republice než na Slovensku. Tak proč ti, jak to, že mají lepší výsledky. Takže tehdy ňáký ministerstvo na Slovensku rozhodlo, tehdy ještě nebyla ministerstva specializovaná na ochranu přírody nebo vůbec na přírodu jako je MŽP, byla jiná ministerstva, která se tím zabývaly. Takže rozodlo, že se musí snížit hnízdní stavy kormoránů, takže ve dvou akcích v roce 55 a 56, myslím, nastoupila armáda na kormorání ostrov v noci a za pomoci světel svítili na ty hnízda, tak vystříleli ty kormorány při hnízdění. Mláďata, vajíčka, to prostě rozstříleli. A to už tehdy ten kormorán byl v seznamu chráněných druhů. Tak dostali výjimku a údajně zničili v těch dvou akcích až 1300 hnízd, tedy 1300 hnízdících párů. To byla prostě největší akce proti nějakému živočišnému druhu jako u nás, jako síla státu se ukázala a dopadlo to tak, že kormoráni opustili Dunaj, přesunuli se na jiná hnízdiště a v Československu koromoráni nehnízdili. Na konci 50. let byla vyhlášena Lednická rezervace, kdy už mocí páni vsunuli do toho ustanovujícího papíru vsunuli vsuvku, že v rezervaci nesmí hnízdit více než pět párů kormorána velkého. To je taková maličkost, ale měla velký důsledek, protože jako kdyby to věděli, tak na ostrůvku Mlýnského rybníka v Lednici, ten je tam dodnes na tom rybníce, zahnízdili kormoráni nebo se snažili zahnízdit několikrát v 60. letech i v 70. letech. Tam doktor Balán sledoval, že tam kormorán začíná hnízdit brzy, někdy už tak v březnu tam má postavené hnízdo. Ale jistý místní hajný, který sloužil v revíru jako lednických rybníků, tak plně využíval té noticky ustavujícím v zákoně o vyhlášení přírodní rezervace Lednické rybníky a střílel po kormoránech, protože když byl on zrovna na tom místě, tak viděl víc než deset párů, než pět párů. Takže to se těžko dokazuje, že jo? Takže on plašil ty kormorány asi 4 roky tou střelbou, takže taky vyhnal z našich moravských zemí. A to byla poslední zmínka o pokusu zahnízdění kormorána u nás z roku asi z roku 66, 67. Tak kormoráni nehnízdili a je zajímavé, že i celkově v Evropě ty početní stavy klesaly. Takže lze usuzovat, že i ty, řekl bych, vyspělé země, které buďto svoje hospodářství staví na rybolovu, dost podstatnou částí. Jako třeba Holandsko, Německo. Ale taky země, kde kormoráni žili odjakživa v jakýmsi souladu s rybářema. To je jižní Evropa, Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie nebo tehdejší Jugoslávie. Tak prostě tydlencty stavy kormorána klesaly teda rapidně všude, takže během 70. let se kormorán dostal do všech červených knih, které v Evropě vyšly. To vycházely knížky v každých zemích, tedy seznamy těch nejohroženějších druhů byl zařazen do červěný knihy. Tak tadle u nás vyšla taky červená kniha ohrožených druhů obratlovců. Takže kormorán se legislativně na tom byl čím dál líp, ale ve skutečnosti na tom byl čím dál hůř. A nenávist rybářů ta stoupala s tou tradicí, že se proti němu musí bojovat, že prostě se absolutně se nedá někde jenom povolit jeho hnízdění, protože se v ten moment rozšíří a umí lovit ryby na pstruhových vodách, na kaprových vodách, v rybníkách, ve velkých řekách, ve městech. Nebojí se lidí, přitom je velmi plachý, ale když jde o žrádlo, tak je fakt teda v drzý. Takže, když v roce 82 zahnízdil nebo pokusili se zahnízdit kormoráni na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny, tak to byla teda zásluha teda, bych řekl, našeho oddělení zoologického tady v muzeu. Protože oni tam ti stavaři chtěli vykácet všechny stromy a já, mě se podařilo tam jako načerno označit takovým nejasným způsobem asi 15 stromů, že to ministerstvo žádá. Takže ti stavaři zaváhali, báli se, že ministerstvo to tam chce ty stromy a tu jednu sezonu ty stromy tam byly, takový pahýly, jako víceméně. A nicméně ti kormoráni najednou v tom topolu zahnízdili. Tam bylo hnízdo káně a jeden pár zahnízdil v tom hnízdě toho káněte a k tomu se přidružilo asi 11 párů. Takže v roce 82 zahnízdili a vyhnízdili opět kormoráni. Ornitologové z celé republiky se na to jezdili dívat, protože ti mladší to nikdy nemohli vidět. A byla to sláva. A další rok zahnízdili znova. Potom sice stavaři pokáceli všechny ostatní stromy, který jsme tam nechali. Ale ten kormoráná strom už byl tak slavnej, ten topol. Protože ve všech časopisech proběhla fotka jeho, tak ho už museli nechat. Ty hnízda tam zůstávají, že jo celou sezonu, co ten kormorán postaví, když vyletí mláďata ven. Ten topol byl suchý, takže ty hnízda byla vidět z daleka. Bylo to takový ideální, protože to bylo pod kontrolou lidu. A tak se ta kormorání kolonie rozrostla a během asi tří roků zahnízdili kormoráni na ostrůvku rybníka Vrkoč, to je vzdušnou čarou 3 km. Takže ta další kolonie a hned následující rok zahnízdili na Třeboňsku. Takže když je něco blíž Praze, tak se to samozřejmě asi líp taky prosazuje do těch vyhlášek a do legislativy. Takže kormorán se stal zvláště chráněným druhem ze zákona 114, že jo. Takže je v nejvyšší kategorii ochrany přírody. Ale umí se velmi rychle množit, má 3-5 mláďat, když má dostatek ryb, jako že naše vody byly zarybněné, hlavně ty rybníky velmi dobře. Takže kormoráni se rozrostli natolik, že tady hnízdilo někdy na začátku 90. let kolem 500 párů a to už ty rybáři teda zbystřili, že teda takhle to není možný a začali chtít výjimku. Aby to byla lovná zvěř, aby se to dalo lovit, aby se to dalo nějak likvidovat, ty kolonie. Prostě to už tady jednou bylo. A to se postupně podařilo, protože bez ňákejch velkejch obezříček, kdy ornitologicky nezkušený rybníkář velmi dobře rozpozná, co kormorán umí dělat s rybima. Kormoráni loví v hejnech, takže ne samostatně. To je spíš vzácná věc. Většinou nalítává obrovská hejna od jedinců na řeku, na rybník, vytváří takový linie. A prostě ženou ty ryby do ňákýho mělčího místa nebo ke břehu, ryby někdy vyskakují v zoufalství ven, protože jim nic jiného nezbývá. A oni mají tak ostrou špičku zobáku, že i když rybu nechytnou a nespolknou a to můžou rybu 10 cm ale taky rybu 30 ti cm spolkne. Tzn. i půlkilovou rybu i štiku, která nemá půl kila, ale má délku třeba 45 cm, tak je schopen pozřít, když prostě otevře ten zobák a zakloní se, tak se to do toho zobáku vleze. Protože je to velký pták, metr. Takže to začalo být teda neúnosné, protože v našich řekách začaly mizet ryby úplně rapidně, ale hlavně ne, že by se to dalo svést na ňáký chemizace nebo otravy. To se pozná, protože řada těch ryb, když on je neuloví, je poškrábaná a zaplísní a ti rybníkáři to ukazovali. Začali chodit velký komise, šetřit ty škody. A tak se povolilo, poprvé tak v roce 90-88, že na plůdkových rybnících a na vybraných rybnících se kormorán může lovit a to osobou pověřenou jako byl myslivecký hospodář a samozřejmě za jistejch podmínek. Ale, dali tam takovou malou, zase nepatrnou vsuvečku, že místní organizace, která try vody spravuje a hospodaří na nich, na kterých bylo povoleno to lovení. Tak pro nás třeba Pohořelické rybníky, bude za předložení horní části zobáku vyplácet tomu lovci za střelbu, 150 kč to bylo, když to začalo. Což vedlo ty lidi k aktivitě lovecké, protože v době, kdy se zdražovaly náboje, zdražoval se poplatek za loveckej lístek, za mysliveckej kurz. Tak najednou jedinej zdroj a ještě zvěře ubývalo v tý drobný, co si může ten běžný vesničan ulovit. Tak 17

18 najednou se naskýtalo, že by se tím dalo dokonce dobře živit, aspoň na těch místech, kde těch kormoránů bylo dost. Jako je právě oblast Pohořelickejch rybníků. Takže každým rokem vyplácely Pohořelice, ale taky potom už Třeboň a Třeboň dávala už od samého začátku odměnu 300 kč za ten zobák. Přičemž tam na rybníku Stará hlína, tam byla chráněná hnízdní kolonie se vším všudy prostě kriticky ohrožený druh, ale nicméně o 200 m dál po dobu snad půl roku se mohl normálně lovit. A on nejde nějak plašit, to zase je fakt, že ti rybníkáři zas ňákou šanci obsíťovat rybník nebo něco podobného jako finančně velmi náročného by asi nezvládli při velikosti rybníků. Takže ta střelba je jediná účinná ochrana těch vod. Ale samozřejmě ta legislativa zapomněla na tu zásadní věc, že by měla eliminovat ty ztráty těch rybníkářů a rybářů sportovních tím, že by to stát platil. Ty státem chráněný druhy by se teda nabízelo, že když to teda budeme chránit a něco to sežere, tak mi to musíme zaplatit, když jsme chtěli, aby to tady žilo. To samozřejmě se současně neudělalo, takže asi 10 let se vyplácely odměny nebo zástřelny za ty zobáky a průměrně se na pohořelicku vyplácelo za 1000 zobáků. Takže ročně se na pohořelicku střelilo 1000, ale to samozřejmě nejsou všichni střelený, protože kormorán žije a loví se u vody, spadne dál od břehu, pes to nedonese, umí se velmi dobře potápět, takže ten který se nakonec teda objeví na tom výřadu, tak to nemusí být ani každej druhej, každej čtvrtej. Takže ty stavy se začaly, teď začali ti ornitologové, v tom mají taky jistou chybu. Protože jsou aktivní v tom sčítání a rádi se jakoby ukazují, kolik toho nasčítají, protože ornitologové každou zimu každý měsíc, 15.1., 15.2., 15.3., sčítací dny na vodních plochách a na řekách a píšou, kolik kormoránů se sečte. Teď je to už mnoho roků, co to nepřesahuje 15 tis. Ale to jsou kormoráni na tahu. Tzn., oni tejden žerou na Jihlavce, Jihlavka třeba zamrzne nebo se zvýší průtok dukovanský elektrárny, tak se přesunou na Dyji, do Rakouska, z Rakouska a tak. A protože ta legislativa je podobná ve všech státech Evropy, že se ti kormoráni mohou plašit, ale nevyplácí se za zobáky, to je snad jenom u nás, v tom je to specifické. Takže došlo k takovým excesům jako že třeba, v PR Věstonická nádrž, to je ta druhá nádrž s tím kostelíkem. Tak tam bylo u toho kostela, možná si to někteří vybavíte, v siluetě, když jedete po silnici do Mikulova, byl kostel a vedle něho byl velikánský strom, suchý, ale obrovský strom. Taková zvláštní akácie siluetou. A to byl akát, který stál už v bývalým Mušově. Mušováci si ho pamatovali, že už za jejich éry, tzn., Mušov byl zbořenej v roce 78, tak tehdy už měl ten akát asi 100 let, takže mohl by splňovat všechny náležitosti památného stromu. To nedostal nikdy, ale zůstal vedle toho kostela. Samozřejmě, jak se zvedla voda, tak uhynul, že jo jako suchomil. A na něm zahnízdili kormoráni taky. A v roce, myslím, 88, jsem tu kolonii fotografoval, natáčel, když jsem tam měl klid. A jednou jsem tam 14 dní?? až ta mláďata budou vykukovat z hnízd, tak jsem ty mláďata našel naházený pod stromem, mrtvý, asi 22 mláďat a měla uřezanej zobák. Takže ti rybníkáři a protože střední vodní nádrž spravuje odjakživa rybníkářství Pohořelice, dříve státní rybářství, dneska akciová společnost rybníkářství Pohořelice a dneska jsou tam přidružený ještě jiný akciovky. Tak to je kdo to udělal, já jsem to nahlásil na policii ještě ten den, měl jsem fotky, jak to tam vypadalo 3, 4 dny před tím, protože policajti jsou z Pohořelic, rybníkáři jsou z Pohořelic, tak to nemá cenu v takové zemi nic řešit, ani se vyřešit moc nedá. Takže to pachatelé známí. A ti kormoráni, oni jsou v tomoto velice obezřetní sami, takže tam zase přestali hnízdit. Nalítávají tam, loví tam, ale ne moc, na těch nádržích konkrétně. Protože tam zase to pro ně není úplně příhodný, je tam příliš kalná voda, větší hloubka, málo plevelný ryby, většinou jsou tam velký ryby. Takže ti kormoráni se tam vrátili až tak v roce 2003 se tam vrátili jako na nocoviště. Takže dneska v tuto dobu to začne v září. Tam začne nocovat a celou zimu tam bude na tom prvním ostrůvku, který se jmenuje Ivaňský, tak nocuje asi 300 kormoránů. A ti se rozlítávají denně lovit do okolí a ten stav se nemění. Takže na Mušově se už nedá napočítat tisíce kormoránů, jako se říkalo ještě před několika lety. Prostě tam se to intenzivně loví, plaší, teda tou střelbou a kormoráni zůstávají na stejné úrovni. Takže by se dalo říct, že je to jaksi vráceno do harmonické podoby. Jenomže jste asi zaznamenali tu aktuální věc, že letos v červnu byl podán návrh, aby na rozdíl od jiných vyhlášek a zákonů, tak byl okamžitě skoro schválen, že kormorán se u nás bude dál střílet za zástřelné 300 korun na těch vyhrazených místech a povolanou osobou, ale když jde někdo večer do revíru střílet, tak nikdo nepozná, kdo je povolaná osoba, že jo. Takže střílet jich může 10, protože jsou rozlezlí v nepropustných houštinách, který jsou kolem těch rybníků. Ale bohužel se prodlužuje doba, tzn., už se může střílet od 1. září až někdy do dubna dalšího roku a na plůdkových rybnících snad od 1. nebo 15. srpna. Takže kormorán se u nás bude střílet na mnoha místech legálně víc než půl roku. A protože to už zase hraničí s normálností, že je pořád zařazen jako kriticky ohrožený druh a jsou na něho teda vypsány už peníze jako odměna. Takže MŽP jako přistoupilo na tlak Mze a teď už je návrh nového zákona o kriticky ohroženém druhu kormorána nebude, bude vyčleněn a možná se stane lovnou zvěří a bude se lovit, tak jako jiná lovná zvěř. Ale, přinese to obrovský problém, protože teď by za to měl platit stát, ale když to bude lovná zvěř, tak ho vlastně budou obhospodařovat myslivci v tom určitým regionu, do kterýho spadá ten rybník nebo ta lokalita, kde oni působí tu škodu. A za škodu na přírodě nebo na kulturách platí ti myslivci. Takže stát od toho dá ruky pryč a myslivci na to nebudou mít, protože rybníkářství Pohořelice, třeba, vykazuje každoroční škody způsobený kormoránem 3 a víc mil. kč. To žádná myslivecká společnost nebo sdružení nedá dohromady, protože za těch pár zajiců, co prodají na to nevydělají. Takže se to vlastně tak obrátí proti lidem, takže ti, co to stříleli za těch 300 kč možná budou postiženi a budou se muset skládat, aby to myslivecký sdružení vůbec udrželi, aby mohli vegetovat, aby prostě ze zákona splňovali, to co jim ukládá, tzn., že musejí mít u státu zaplacený ňáký minimální částky a pojištění bez kterýho by to myslivecký sdružení nemohlo fungovat. Takže to je takovej smutnej příběh druhu, kterej je chráněnej podle papírů, ale ve skutečnosti teda se na něho pořádají hony všema možnejma způsobama. A přitom je tam jedna věc, taková biologická, která tomu kormoránovi to sama už historicky předepisuje, jak skončí. On totiž on když hnízdí, tak většinou na ostrůvcích, aby byl zakrytej před těma nepřátelama různejma a člověkem. Na těch ostrůvcích v těch rybnících jsou většinou měkký dřeviny, vrby, topoly, málokde duby, někde borovice jako třeba na jihočeských rybnících, kde hnízdí na borovicích. A jeho trus obsahuje větší množství kyseliny močové než u ostatních ptáků, je to takové řidší z těch ryb, asi ta fyziologie je jiná u toho, on toho sežere asi 2 kila denně, dospělý kormorán. Takže 1.6 kg bude ten odpad, možná i víc. A tam je kyselina močová tak silná, že vlastně zabíjí ten strom, ty větve, na který on sedá. Jednak teda ten strom olamuje, když staví hnízdo. Výhonky mladý, co ulomí, tak z toho staví hnízda. I z okolních stromů, ne jen z toho, na kterým hnízdí. Ale zásadní je, že mláďata z toho hnízda stříkají těch 14 dnů ten trus na okolní větve a listy a potom se sdržují kolem hnízda a potom na tom stromě nocují třeba celou zimu. Tam kde se narodí. To je ten případ Ivaňského ostrova, kde od loňského roku už ti kormoráni nejen, že nocují ale i hnízdí asi 20 párů. Takže ty stromy jsou úplně bílé. A to znamená, že ty stromy do 2, 3 let uschnou a protože uschlej strom typu vrby nebo topolu má tak křehký větve, že ulomí samy, prakticky, aniž by na to sedal pták. Tak oni si pod sebou tu větev doslova uřežou a potáhnou dál. Není to, to hnízdiště nebude. To tak prostě chodí u kormoráních kolonií, že si podřežou ty větve pod sebou a zmizí z krajiny najít si jiný místo. Takže kdyby se tohodle využívalo, tak by se asi tak nemuselo složitě legislativně jednoho hodně chránit, druhýho míň. Kdyby se to řeklo dobře, tak tady užijeme dva stromy a omezujeme počet hnízd jenom tím, že tam nebude tolik stromů a oni ty stromy stejně do 10 ti roků zaniknou, je tam tak obrovský množství dusíku na tom ostrůvku, že tam rostou 2 metrový kopřivy, ve kterých obnova ňáká je skoro nemožná dalších vrb nebo topolů. Takže ty původní hnízdiště se už znovu hnízdištěm kormorána nestanou. To jsem viděl sám v Dunajský deltě, když jsem tam začínal jezdit, tak tam bylo asi 20 těch kormoráních kolonií a v těch dobách, když to tak klesalo v Evropě, tak i tam to kleslo asi na tři jenom takový prosperující, kde bylo kolem 500 párů. Ale už nehnízdili téměř vůbec na stromech, hnízdili na rákosí. Si zdupali rákosí nebo co byl po zimě poválený rákos, tak na tom hnízdili. Prostě už rezignovali na toto, protože na ryby bohatý to tam bylo, ale jako stromy tam takový, aby byly výhodný, daleko od lidí někde, to už tam nebylo. Takž to asi tak, to je ten jeden bod ochrany přírody, jak je to těžký a nemusí to být stromy na Šumavě. A to je jenom jeden ptačí druh. No a druhá taková věc, to jsem vám donesl dva filmy, který jsem natočil na místě samém. To je jiný pohled na ochranu přírody. To je pohled jakože my něco chráníme, chrání to i soudruzi na druhé straně řeky, chránijou to soudruzi po celém toku řeky, a na konci té řeky 18

19 je fantastická rezervace, největší svého druhu v Evropě. Je tam nejvíc ptáků, žab, ryb. A najednou to se neuchrání. Neuchrání se to a ať ti místní v tom dělají, co chtějí, co můžou, navíc ty organizace světový, unesco.. a Dunajská delta chřadne. A to je neuvěřitelně jako bych řekl školskej případ, jak to nelze v dnešním světě něco zachránit, když se to nechrání bych řekl 100% srdcem a rozumem. Když se to chránilo na papíře, když se řekne, že každej stát bude mít čističky a dá zákonem, aby byly čističky, že bude stát prodávat jenom prací prášky bez fosfátů, ale neprodává jenom prací prášky bez fosfátů a 1000 a 1000 jinejch věcí a všechno teče do jedný řeky. Ono vám to tady nepřijde, že to z těchto záchodů teče do Dunaje, ale teče do dunajský delty. A když to tam takhle teklo 100 let, tak se z toho Dunaje stala stoka, neuvěřitelná stoka jako s obrovským průtokem, kterej čítá asi 5000 kubíků průměrně, ale když teče hodně vody, tak až kubíků/s. Prostě ty čísla tady mám. Takže počítám, že v Dunajské deltě a v tom nejnižším úseku Dunaje, v tom Rumunsku, jsou usazeny takové těžké kovy jako je měď, rtuť, v tisících tunách. Je to tam v těch sedimentech. Ta větší voda to posune do tý Dunajský delty, a protože proti Dunaji stojí dost silný protivník, Černé moře, tak jenom za optimálních hydrologických poměrů teče voda z Dunaje do moře a ještě 20 km v moři je sladká. Ale většinu dnů v roce je to jinak, moře má sílu, hlavně v těch zimních a podzimních měsících vracet Dunajskou vodu, sůl. Takže celá Dunajská delta je taková víceméně prosolená lokalita, neboť vznikla na mořských sedimentech, neboť vznikla díky vlastně konfrontaci slané a sladké vody. Ale byl to takovej harmonickej ekosystém, nebo ekosystémy, že to nemělo obdobu v Evropě a proto se tam nashromáždilo takový množství zvířat, proto se to začalo chránit, tak jako ten kormorán, takže nejvyšší ochrana až po biosférickou rezervaci. No a my jsme měli to štěstí, že jsme tam jezdili. Pravidelně jsem jezdil od roku 79 do Dunajské delty a žil jsem tam na jaře dva měsíce, na podzim měsíc, byl jsem tam asi 14 krát, se svým kolegou preparátorem panem Baštou a s přáteli Toníkem Prouzou a s filmařem Vlachem z Bratislavy. Tak jsme tam jezdili z počátku jako do úžasné lokality plné zvířat, která tady už chyběly. Tady ten Mušov už se stavěl a vlastně jižní Morava byla bez ptáků nebo tam už to nebylo tak druhově pestré. A tam to všechno bylo, tam to vlastně ustupovalo z té Evropy civilizované až do toho posledního místa, kde ještě mohli přežívat. Tak jsme začali jezdit v tom 79 roce do tý delty. A to by teda člověk neřek, ani jsem jakousi páru o přírodě už jakoby nasál. Měl jsem výbornýho učitele, tady pana doktora Kukse. A přesto během těch 15 ti roků jsme začali zírat, kolik druhů zmizelo, odešlo, nejsou, ztratili se a nevrátili se. Dodneška se nevrátili. To je trojúhelník, ta delta to je trojúhelník jako by bylo Brno na špici, tak Hodonín a Znojmo jsou ty krajní body. To je vlastně 100 km trojúhelník, takže ohromný území v jedinečný bažiny, 200 tis.ha rákosin. To není nikde jinde na světě, jenom v Dunajský deltě. Z čehož 1/3 pořád pluje, se říká plaury nejsou přímo kořenama přisedlý do dna, ale podle větru plavou. Obrovský jezera. Myslím 50 jezer je tam větších než 250 ha, ale jsou tam jezera Razim, Sinoe, znejcakry, ty mají 50 tis.ha.jedno jezero. Vodní dílo Nové mlýny má 3 tis.ha celý. Prostě nevídaný parametry přírodního ráje a jenom 20 vesniček v tom byli primitivní rybáři, neměli motory, takže znečištění vlastní žádný. Zemědělská výroba taková pofidérní, i když čaučesku se tam snažil pěstovat rýži a začal tam dělat takový poldry. Asi měl představy, že by se tam jako dalo něco dělat, ale díky bohu to teda nezvládl. Chtěl tam dělat sady, vinohrady tam začal sázet, lesy s cizorodejma dřevinama. To se mu nic nepodařilo, dokud ta delta měla vlastní sílu, tak vlastně bojovala úžasně proti všemu, co tam kdo chtěl nějak, bych tak řekl, vnést technického nebo ňáký dokonce tam stavěli různý zdymadla, že by tam tu vodu, hlavně kvůli těm rýžovištím začali organizovat jinak, než tekla přirozeným způsobem. Tak tam se vůbec nic nepodařilo. My když jsme tam přijeli, tak jsme vždycky viděli jako ňákou zrezivělou loď s těma obrovskejma zrezivělejma ubytovnama na lodi, protože tam to stavěli, pokud tam ten čaučesku chtěl něco dělat, tak tam poslal vězně, měl spousty vězňů, že jo. V Rusku byl každej druhej v base nebo na nucenejch pracích. A to tam vždycky dopadlo špatně. To zachránili komáři, nebo vysoká voda jarní. Vždycky se prostě v přírodě něco stalo, což deltě pomohlo. A my jsme tam ty první roky pili vodu s těma rybářama takhle lžičkou z jezera, bez následků. Děcka malý pili vodu z jezera. To bylo neuvěřitelný prostě, jaká schoponost třeba samočistící, ty procedury, co ty rákosiny dovedly, že z Půlči, to je ta vstupní brána, to krajské město, tak tam byl ještě ten Dunaj prostě nepitelný, a protože Dunaj byl dost důležitá plavební cesta až do Německa, vždycky. A děly se tam šílenosti jako, že ruský přístavy naplňovaly tankery ropou a těma různejma derivátama a ty tankery to vozily do Německa, do Pasova a výš ještě, pokud byla voda v Dunaji. Ale když jeli zpátky, tak to vypláchli vodou a když jeli druzí proti proudu pro něco do něco, tak to vyplachovali taky vodou. Takže se říkalo, že z jednoho tankeru přitom vyplachování vyteče třeba 5 tun ještě ropy jako maličkost jenom taková. Jenomže, když těch tankerů po tom Dunaji tam putovalo třeba tisíc a všichni ti, včetně slovenské plavby nebo československé plavby, všichni jsme se na tom podíleli. Takže ten Dunaj byl znečištěnej, takže se leskl barevně v tý Pulči na povrchu a byl zkalenej. Tak nicméně po 20 ti km už první jezero třeba mělo tu vodu docela čistou a po 50 km ty veliký jezera, jak jsem vzpomínal, tak absolutně křišťálová voda, viditelnost třeba tři nebo i víc metrů. Oni nebyly tak hluboký ty jezera, ale průhlednost měly teda úžasnou. Takže my jsme zažili deltu, já tady mám knížku, kterou jsem o tom napsal, takovou kroniku těch 14 ti cest. My jsme zažili deltu až do revoluce, jako byla jakž takž dobrá. Byla bohatá, třeba v jakékoliv jako problematice, ve které jsme se dali. Kolega Prouza dělal parazity ryb, takže my jsme lovili do muzea ryby, vybírali jsme si z těch úlovků kvanta ryb, který oni vyhazovali ti rybáři, protože už byly chcíplí, se v té síti udusili nebo utopili, tak malý jesetery. My tady máme v jezeru díky těm našim cestám největší sbírku jeseterů vůbec v Evropě, to nemají ani Rumuni, protože tehdy to nikdo netušil, že by to mohlo dojít tak daleko, že jeseter, ty 4 druhy, který tam teda základní žijí, včetně vizi jako největší vůbec ryby na světě. Tak že by to tak rychle mohlo jít, cu gruntu. A to teda skutečně šlo, takže my jsme tam tehdy ty mrtvolky sbírali, jako že dovezeme, no tak jeseter je vždycky zajímavej v muzeu. Vozili jsme i kůže velkých nebo větších, ale ty malý jsme brali, že to může být jednou k něčemu dobrý. No tak teď je to dobrý, že to tady vůbec máme. Že můžeme dokázat, že tak bohatá ta delta byla. Tam bylo postupně nalezeno nebo objeveno 40, 140 všech druhů ryb. Z čehož asi 40 až 50 se intenzivně lovilo hospodářsky a tvořilo úlovek, ten kterej se přihlašoval. Rybářský družstva přihlašovaly 20 tis.tun ročně. To je hodně jako nachytat, aniž by něco zarybňovali, vlastně jenom divokou vodu. A ten kolega Prouza tam tady z toho materiálu zkoumal parazity a protože to dělal současně pro naše rybníkářství tehdy Pohořelice, Třeboňsko, Vysočinu, tak věděl jaký je u nás napadení kapra, plotnice, okouna, těch běžných druhů. Tak tam v té divoké přírodě to byl jenom zlomeček, ty ryby byly vlastně zdravý. To bylo takový první zjištění a přitom to bylo na jedný vodě, že jo, ty ryby tady komunikují. Převážely se vždycky v rámci plůdek atd. Přesto prostě ta delta si uchovávala kvalitu i v tom zdravotním stavu těch ryb. Když jsme teď byli v roce 2004 v deltě, tak jsme navštívili jednu tu kerhanu, to jsou ty rybářský družstva, který spravovaly deltu. Byly asi 4 velký ty družstva, měli prostě lodě už na zpracování částečně udili ryby, solili ryby, ale je fakt, že řada ryb dneska kvalitních nebo považovaných za kvalitní jsou sardinky, ty malý makrely, ty skumbrie, který se dneska běžně konzervují, tak ty se tam dřív se tam lovily, ale posílali se do Rumunska jako krmivo prasatům. To byly teda takový barbarský činy. No ale tehdy to tak jako šlo, bylo toho hodně. A lovilo třeba 10 brigád na moři na úseku Dunajské delty. Každá měla třeba 60 chlapů, 5 velkejech lodí a ty měli v tom moři asi tak 10 km od pobřeží, Černý moře je mělký, tzn. dnes turistickejch lokalit, v tý deltě je to stejný. Takže má asi 2-3 m hloubku a je to placka. Tak oni tam natloukali obrovský katakomby sítí. Říkali jim stavníky nebo italiany, protože to měli od italských rybářů, údajně. A to tam dělali staletí. Zatloukli tam ty kůly, mezi to navěsili ty katakomby těch hustších nebo řidčích sítí a de facto byli takoví věcence několika set metrový, který zavedly ty ryby do slepé uličky, kde se teda zachytily a oni každý ráno to jeli vybrat. A lovili tam tuny těchto ryb. A měli výkaz, papír A4, a tam měli 25 kolonek a každej den ten brigadýr, ten šéf, u té váhy, když vážili ty koše. Tak si psal ty druhy. Každá ta brigáda ty tři loďky dovezly různý druhy ryb a tak to brakovali a dávali sem sardelku, sem makrelku. 24 kolonek v podstatě vyplňovali. Takže pro nás to byl ráj, jako tam najít takovejch druhů ryb jako, který u nás třeba nebyly vůbec, ouklej lesklá dunajská, plotice, pak skupina jesterů, hlaváčovitý ryby takový. No a toto prostě, když jsme v roce 2004, tak to družstvo bylo zprivatizovaný, už bylo jenom 19

20 jedno z těch x družstev, který tam fungovaly. A ten brigadýr nás zavedl do té své kanceláře a ukázal nám ty stejný papíry ještě z doby čaučeska snad aji s hvězdou, ale nicméně 24 kolonek měl takhle na šikmo proškrtlý, říkal něma, oni tam mluví ukrajinsky nebo rusky ti chlapi. Většinou teda ukrajinsky takovou hatmatilkou. Nemá ryb, uz tolko v prvním řádku vykazovali všechno, co chytli. Tak to dali dohromady a odeslali už dneska v chladírenských lodích, perfektně ošetřený ryby. I ty který vyhazovali těm prasatům, tak odesílali do Bukureště jako, aby vůbec žili, aby měli na ten benzín do těch lodí. Tak říkal, že to je tak fifty fifty, že už nevydělají a že se bojí, že tam teď objevili naftu a už jsou tam průzkumný vrty. Už jsme si zamazali boty od nafty přímo na tom pobřeží v deltě. A říkal, byli tady ti rusáci, co nám to tady vrtají, jako ti ruští geologové. A říkali, jestli budete mít naftu, tak nebudete mít ryby. To už víme. Takž teď na to navazuje, protože ty ryby byly jako hlavním kamenem celýho toho bohatství té diverzity, ať už to byli obratlovci, bezobratlí, rostliny, to všechno tam má takovou návaznost na ty ryby, který jsou základním článkem. Takže když zmizely, tak najednou začali mizet ptáci, ti kormoráni už tam nemají 20 kolonií, aji kdyby tam mohli být, tak tam mají 3 kolonie a ještě v mnohem menším stavu. Byly tam tisíce pelikánů bílých a stovky pelikánů kadeřavých. Říkalo se, že tam hnízdí asi 4-5 tisíc těch bílých. Tak dnes je tam těžko 2 tisíce a kadeřavých, my když jsme tam byly, tak se říkalo, že je tam 150 párů, tak dneska 15 párů. A ten pelikán to je indikátor asi tak nejlepší, jestli tam má ty ryby nebo nemá. No a další volavkovití ptáci, ty kolonie volavkovitejch ptáků, především teda volavky popelavá, bílá, červená, vlasatá, stříbřitá, tak to tam chodilo po těch vesnicích, žralo to tam, v těch kanálkách tam byli všude obojživelníci, většinu teda z popelnic skřehotaví, tak dneska to tam neuvidíte. Dneska jsou tam jenom šedivky a domácí, kavky ještě vzácné u ňákého kostelíku. Prostě v těch dědinách neuvidí turista ptáka. Takovýho za kterým tam jede. To už musí vzít loď drahou a tak dál. To už prostě je to business, do kolonií se nesmí, ty jsou v první zóně jako národního parku, takže tam se turista ani odborník nedostane dneska. A to je druhá věc, která se táhla jako nit. Prostě od té revoluce, to směřovalo k ochraně přírody takovým tím byrokratickým způsobem. Vydaly zákony na ochranu Dunajské delty a jednotlivých pásem a jednotlivých lokalit, dokonalý. Nabrali spoustu peněz od mezinárodních organizací na záchranu Dunajský delty. A za to nakoupili motorový čluny, zaplatily mladý lidi z Bukureště, studenty těch fakult, prostě ty si udělali všichni roční pauzu a šli hlídat Dunajskou deltu. Takže v maskáčích, v americekejch maskáčích, s americkou plovací vestou, americkým motorem na výborným americkým člunu. Všechno ve špičkové kvalitě se vybavili. A začali buzerovat ty místní rybáře, že chytají ryby. Ale buzerovat tím nejhorším možným způsobem, že prostě těma motorama jednak najížděli, oni chytají do takovýh vězenců, říkají tomu ventěrky, tak do těch ventěrků. Prostě to hledali, vyhazovali, ničili jim to. Samozřejmě tito lidé by té deltě nikdy neubíližili, protože to tam tak bylo těch 20 tisíc helerů v těch 70. letech. Teď už v té deltě bydlí asi jen pět tisíc lidí na trvalo. Protože ti mladí utekli, protože tam není pracovní příležitost, ani v tom rybářství, takže už v ničem. Pouze se tam sbírá rákos. Protože je tam velký kombinát, který tam postavili za pomoci Československa u Brajole celulózku. Takže tam vyrábijou, takže tam pottřebovali strašný množství rákosu, který se, když zamrzne delta těží. Tak na tom se tam snad dá ještě vydělat. Ale jinak prostě tam je to teď tak postavený nebo tehdy to tam postavila ta ochrana přírody, že si naprosto znepřátelili ty místní lidi, protože jim jenom nařizovali, zakazovali, ničili. Ty lidi byly bez ryby, tam nemůže žít. Takže oni ještě uměli ulovit těch pár línů nebo štik v těch kanálkách, tak to se jim zakázalo. Každej druhej byl udavač, to tam historie v Rumunsku na to je velká, že jo. Takže se začali navzájem nenávidět, závidět si, to se rozpadlo úplně ty vesnice. Taková ňáká ta kamarádství na těch lodích, na jedný lodi, tak to vůbec nebyla. My jsme tam měli spoust přátel, to všecko se tam jako pohádalo. Jeden o druhém už pak mluvil jakože ten je s něma a ukradli mě to a ten je s těma. My jsme mluvili s těma, několikrát nás tam napadli tady tihle ochránci přírody, v uvozovkách, s těma člunama. A my jsme se jich ptali, co tady chráníte, třeba? Protože na ostrově Sachali, to je takovej první ostrov po pravé straně při ústí Dunaje. Sachali mul mare, takovejch 20 km nádherná písčina, kosa do moře. A tam hnízdili za té éry, když to bylo dobrý, tak tam hnízdily největší kolonie rybáka severního, obrovské kolonie rybáků obecných, tenkozobců, pisil, ale racků taky. Tak to jsme tam jezdili fotografovat jak do ptačího ráje, ale jak se to tam začalo utužovat, tak ti lidé prostě chtěli přežívat a na černo chovali dobytek a prasata a protože jim chodili, jednak ti špiclové a jednak to, jak se udávali sami, tak si to dávali do těch bažin. Nacházeli si v těch bažinách teda místa s vyvýšeným základem, kde se třeba 50 ovcí udrželo a vyvezli tam ovce nebo krávy a nechali je tam. Vypálili jim značku jak v Americe, nějakým způsobem, nebo jenom barvou je natřeli. Nechali to tam. No a těď si to tam navzájem tak trošku kradli, protože to bylo bez dozoru, nikdo si nemohl taky stěžovat někomu, protože to jako neměli oficielně. A tak se stalo, že převezli ten dobytek na ten Sachali. Desítky krav, desítky prasat. A teď najednou místo kolonie, jak jsme přijeli, tak 20 vepřů vrtalo v půdě. A protože byli izolovaní opravdu na ostrově, z jedný strany moře, z druhý strany záliv, tak neutekli a zůstali tam tak dlouho až vyžrali celou tady tuto. A přitom nej, první pásmo biosférické rezervace. Doslova to, o co se bojuje na Šumavě, tak to je tam na úrovni toho ostrova Sachali, tak to je vyžraný, bez ptáků. Ale totálně a hotový z těch krav. No a my jsme tam třeba přišli a oni tam na nás doletěli, jak tady můžeme chodit. A my říkáme, co tady chráníte, proč když jste tady tak drahým člunem, proč nevezmete jedno to prase a neodvezete ho teda do dědiny? Dyť to by byla největší pomoc asi. Od toho my tady nejsme, to se bude všecko řešit. To byl rok 92. No a teď jsme tam byli v roce 2004, 2008 a byl jsem tam letos. To vám ukážu současnej stav. Prasat tam stály spousty, ptáci tam nejsou žádní. Cedule zrezavěly, všude ty chráněný, jak tam byly ty zákony popsaný, tak to tam už nepřečtete. Už ti maskáčoví mužíci jsou zase zpátky v Bukurešti, už to prostě není. A delta se vykupuje, stále a rozprodává deltu soukromníkům na rybolob a myslivost, a protože jsou to ti bohatí Rumuni, tak prostě si k tomu berou i ty vesnice s těma lidma. To se jim vyplatí, takže tam v hospodě si nikdo nevypije pivo a aby u toho řekl něco proti svému pánovi, takže vám teď nikdo neřekne, kde je ňáká kolonie ptáků, prostě radši neřekne vůbec nic. Řekne to už je soukromý, tam nemůžeš. Ta ochrana tam nemá žádnou ani baráček, nic. Má to tam, ale je to prázdný, protože tam v podstatě není, co chránit. Je to krásná kulisa ještě, mnohý ty kanály nestačili narovnat, i když jich stačili zkrátit hodně těch meandrů. Tak je to pořád krásná krajina, pro nezasvěceného ornitologa je tam pořád ještě možný vidět druhy, který u nás neuvidíte, ibisy, volavky stříbřitý, vlasatý. To je na těch kanálech, někde dál od těch hlavních ramen se to dá vidět. Ale je to zlomeček z toho, co tam bylo a sestupová tendence nenaznačuje, že by se to mohlo změnit. Je to taková úžasná ukázka. A protože to nezačlo jenom tím, že tam je nepitelná voda, která byla pitelná a je tam málo ryb a málo ptáků. Tam se změnilo všechno, tam jsou ekosystémy takový jako nikde jinde v Evropě. Třeba ten dunajsej prales, kde kromě těch základních druhů jako je topol černý a dub letní, tak je víno. Divoký víno, to taky neroste nikde jinde v Evropě, jenom tam. A to jsou liány, který mají 20 metrů výšky, 50 roků stáří nebo 100 let stáří jak ten dub. A územně to víno je takový. Ale v tomto lese už je dneska tolik cizorodejch druhů, umělýma výsadbama, rakytník se tam rozmnožuje, ty semenáčky. Třeba je tam liána, taky evropská liána, největší teda?? tak 100 metrů může mít. Vytváří obrovský spletitý sítě u těch velkejch stromů. No tak ale ten semenáček potřebuje trochu prostě světlo. No a jestliže tam prostě v tom roste rakytník, tak tam žádná liána neroste. Pak tam mají písky, obrovský bílý písky křemičitý, který vytváří takový duny, který se nevidí jedině na poušti. Výška duny 8 m, to vím teda konkrétně, to je v tom kadarmanu?? a délka 3 km. Dokud tam byl dobytek, k té dědině, náležící, tedy krávy a koně, který to ráno přešli, spásli, tak ty duny měli nádhernej, absolutně bílej povrch, vlnky jako na Sahaře. Radost, a hned to spadá do těch bažin, takže pod tím lekníny, stulíky, takový ty ekotonový společenstva, vlastně to nejbohatší, co v přírodě se dá najít. Vyhnali dobytek, dokonce to jeden čas i zadrátovali, aby tam dobytek po tom nešlapal. No v ten moment to zarůstá vším možným, včetně škumpy a takových prostě cizorodých, netýkavka a takový ty věci, který jsou všude v Evropě. Tak jsou tam taky. Protože ten dobytek to rozrušoval a nějak to prostě ničil a tam už to nemá kdo ničit. Takže z těch dun velikejch je tam už tak hektar, hektar a půl bílé duny, ten nejvyšší vrcholek. No a pak je tam velká zajímavá věc, lidi. Že jo, my jsme s těma lidma žili, neznal jsem tolik lidí v rodných vesnicích na Moravě jako tam. Tak to je nejhorší ta historie, vlastně a je to taky ekologie. My jsme tam byli letos, už jenom tak instinktem jsem si řekl, vůbec abychom tam některý ty naše kamarády viděli nebo s něma mohli vypít pivo, nebo potřást rukou. 95 % z těch 2 set rybářů, který jsem znal 20

první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou

první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou Chronologický přehled událostí souvisejících s ptačí chřipkou Datum Místo Událost 27. března 06 Česká republika první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou

Více

K aktuálním problémům VTE z pohledu obratlovců Mgr. Radim Kočvara Větrná energie v ČR, Praha, 2008

K aktuálním problémům VTE z pohledu obratlovců Mgr. Radim Kočvara Větrná energie v ČR, Praha, 2008 Pavlov, kraj Vysočina, říjen 2006 K aktuálním problémům VTE z pohledu obratlovců Mgr. Radim Kočvara Větrná energie v ČR, Praha, 2008 Břežany, Jihomoravský kraj, březen 2007 74 Historie První informace

Více

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra

Více

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci - masožravci - noční ptáci - oči směřují dopředu, blízko u sebe, okolo očí tzv. závoj (= uspořádání peří) - hlavu otočí až o 270 o - zahnutý zobák - ostré drápy - vratiprst - lov za soumraku a v noci -

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách 19 nových případů hlášeno v rámci EU a zemí EEA/EFTA; První potvrzený případ v Itálii

Více

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431

Více

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.26 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Chlíbek Roman. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov. lové

Chlíbek Roman. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov. lové MÁME ME SE BÁT B T PTAČÍ CHŘIPKY? Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov lové CHŘIPKA Chřipka typy A, B, C Subtyp A 2 povrchové proteiny: HA, NA Hemaglutitin

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012

Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: Karel Poprach Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz www.naturephoto/tyto.cz

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v právních předpisech Evropské unie, VFU Brno 2001 http://www.mze.cz/

Více

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ Výroční zpráva 2008 ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ ZO ČSOP Hošťálková se představuje Naše občanské sdružení bylo založeno v roce 2007 za účelem provozování záchranné stanice

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK VYDRA TAJEMNÁ KRÁLOVNA ŘEK Tento program má za cíl seznámit žáky s druhem živočicha, se kterým se v přírodě často nesetkávají vydrou říční. Žáci uvidí vydry naživo, dozví se o hlavních

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Název materiálu: Mokřadní ptáci

Název materiálu: Mokřadní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Strana 1 / 1 Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Po čtyřech letech překonávání překážek indonéské byrokracie se podařilo vedení brněnské zoologické zahrady a její partnerské indonéské nadaci získat

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Ultrafialové světlo umožňuje detekci syndromu bílého nosu u netopýrů

TISKOVÁ ZPRÁVA. Ultrafialové světlo umožňuje detekci syndromu bílého nosu u netopýrů TISKOVÁ ZPRÁVA Ultrafialové světlo umožňuje detekci syndromu bílého nosu u netopýrů Vědecký tým z České republiky a Spojených států amerických objevil šetrný a zároveň účinný způsob, jak diagnostikovat

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Monitoring sýčka obecného na Moravě

Monitoring sýčka obecného na Moravě Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště

Více

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata Ing. Lenka Skoupá Právo a zvířata Mezi hlavní orgány ochrany zvířat patří Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa.

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Ptáci - pěvci (prezentace)

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

AUSTRÁLIE JE NA 1. MÍSTĚ V KRUTÉM OBCHODU S HOSPODÁŘSKÝMI ZVÍŘATY

AUSTRÁLIE JE NA 1. MÍSTĚ V KRUTÉM OBCHODU S HOSPODÁŘSKÝMI ZVÍŘATY V rámci celosvětové kampaně Handle with Care za ukončení dlouhodobé přepravy hospodářských zvířat na jatka a další výkrm, vedené WSPA World Society for the Protection of Animals, probíhá v těchto dnech

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

O CESTOVÁNÍ SE ZVÍØATY

O CESTOVÁNÍ SE ZVÍØATY ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR O CESTOVÁNÍ SE ZVÍØATY PETR PEJCHAL, PETR MAJER Èas letních prázdnin a dovolených se již nezadržitelnì chýlí ke konci. Øada lidí však dnes za odpoèinkem èi poznáním

Více

David Lacina, AOPK ČR

David Lacina, AOPK ČR Ptáci zemědělské krajiny význam, ohrožení, opatření David Lacina, AOPK ČR chřástal a bahňáci chřástal polní Crex crex Celosvětově ohrožený druh stěhovavý louky, (pole) potravou hmyz, bezobratlí, semena

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ

SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách V rámci EU a zemí regionu EFTA hlášeno 17 nových potvrzených případů; První potvrzené případy

Více

stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů Evropských společenství k CITES *) [podrobnější přehled je v dokumentu Euleg080411.

stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů Evropských společenství k CITES *) [podrobnější přehled je v dokumentu Euleg080411. PŘEHLED LEGISLATIVY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A ČESKÉ REPUBLIKY v oblasti ochrany druhů volně včetně Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně (CITES) stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Pavla Štěpánková Praha, 16. 10. 2014 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111, Pobočka

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Epidemie "KLASTER" v KVK - počet případů VHA v období 35KT 2014-42KT 2015 dle data onemocnění. kalendářní týden data onemocnění

Epidemie KLASTER v KVK - počet případů VHA v období 35KT 2014-42KT 2015 dle data onemocnění. kalendářní týden data onemocnění počet případů K R A J S K Á H Y G I E N I C K Á S T A N I C E KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH adresa: Závodní 94, 3621 Karlovy Vary, tel:3 328 311, e-mail:sekretariat@khskv.cz, ID:t3jai32

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková Vydra říční Český nadační fond pro vydru Projekt "Osvětou a vzděláváním od konfliktu k toleranci" EHP fondů Podpořen v rámci prioritní oblasti: Ochrana životního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Přímá mortalita na silnicích Vlivy dopravy na faunu Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Ministerstvo životního prostředí Vršovická

Více

SOKOLNICTVÍ a PRÁVO. Bc. Marcela Medková

SOKOLNICTVÍ a PRÁVO. Bc. Marcela Medková SOKOLNICTVÍ a PRÁVO Bc. Marcela Medková SOKOLNICTVÍ a PRÁVO Sokolnictví není upraveno 1 právním předpisem, právní předpisy, které ho upravují lze rozdělit do 3 skupin podle oblasti, kterou upravují a)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Znáte organizaci ADRA?

Znáte organizaci ADRA? Znáte organizaci ADRA? Nevládní organizace ADRA mezinárodní humanitární organizace pomoc lidem v nouzi založena v USA před více než 50 lety 125 poboček po celém světě v ČR působí už více jak 20 let poskytuje

Více

Hmyz ve městech a veřejné zeleni. Jiří Řehounek

Hmyz ve městech a veřejné zeleni. Jiří Řehounek Hmyz ve městech a veřejné zeleni Jiří Řehounek Proč se bavit o ochraně hmyzu? Hmyzu je nejvíc Je ekologicky velmi různorodý Jako první citlivě reaguje na změny prostředí Naneštěstí nikoho příliš nezajímá

Více

Nadace Talarak / TFI Měsíční zpráva - březen 2015

Nadace Talarak / TFI Měsíční zpráva - březen 2015 Nadace Talarak / TFI Měsíční zpráva - březen 2015 První vzácný přírůstek roku 2015 a novinky z Talaraku Radostnou událostí měsíce března byla 2 mláďata Negros Bleeding-heart /Holub negroský, prvně pozorovaná

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

Název materiálu: Vodní ptáci

Název materiálu: Vodní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Město Rakovník starosta města Husovo nám. 27, PSČ 269 18 Rakovník tel.: 313 513 894, fax: 313 517 302 e-mail: epodatelna@murako.cz

Město Rakovník starosta města Husovo nám. 27, PSČ 269 18 Rakovník tel.: 313 513 894, fax: 313 517 302 e-mail: epodatelna@murako.cz Město Rakovník starosta města Husovo nám. 27, PSČ 269 18 Rakovník tel.: 313 513 894, fax: 313 517 302 e-mail: epodatelna@murako.cz PTAČÍ CHŘIPKA DOPORUČENÍ OBČANŮM A NÁVŠTĚVNÍKŮM MĚSTA RAKOVNÍKA Při dodržení

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků 1/11 5.2.02.15 Ptačí obři a trpaslíci běžci Afrika, J. Amerika, Asie, mohutné tělo, dlouhý krk, malá hlava s plochým zobákem, křídla zakrnělá nelétají, silné nohy rychlý běh, nemá vyvinutý hřeben, prapor

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 133. Žofínské fórum, 28. 5. 2012, Praha ILUSTRACE VÝVOJE A STAVU Po r. 1989 a posléze po r. 2004 prudké propady

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Praha: 22.9.2010 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 124044/2010/KUSK Spisová značka: SZ_124044/2010/KUSK/1 Vyřizuje: Kateřina Puršová/ 257 280 654 Značka: OŽP/Pu Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Vyjádření k povinnosti označit druh zvířete vyžadující zvláštní péči ve vztahu k záchranným stanicím a k povolování záchranných stanic

Vyjádření k povinnosti označit druh zvířete vyžadující zvláštní péči ve vztahu k záchranným stanicím a k povolování záchranných stanic ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210 SPISOVÁ ZN.: = čj. NAŠE ČJ.: 19721/2009-17210 VYŘIZUJE ODDĚLENÍ OCHRANY ZVÍŘAT, JUDr. Spurná TELEFON: 221 812 346 FAX: 221 812 967 E-MAIL: jana.spurna@mze.cz ADRESA: Těšnov

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé Jaromír Maštera únor 2015 Ropucha krátkonohá = druh raných sukcesních stádií = potřebuje otevřená narušovaná stanoviště, vodní i suchozemská Biotopy pro

Více

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST EKOLOGICKÁ KRIMINALITA Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

ZPRÁVA O TRHU VAJEC. Komoditní zpravodajství Česká republika

ZPRÁVA O TRHU VAJEC. Komoditní zpravodajství Česká republika 8 červenec 2013 Ročník XVI., měsíčník, 29. 8. 2013 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.vejce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU VAJEC Vývoj CZV: S... 1,09 Kč/ks M... 1,49

Více