Chtěl jsi vypadnout z Varšavy a usadit se na vesnici? Chtěli jsme se postupně přestěhovat a normálně tam žít. Moje dřívější pobyty ve Wólce ve mně
|
|
- Lubomír Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Sławek Gołaszewski mi kdysi vyprávěl o griotech. Stručně shrnuto, je to africký ekvivalent evropského barda. Zdá se mi, že od té doby, co lidi vynalezli peníze, byly dva druhy umělců. Grioti jezdili od města k městu, hráli na ulicích a vyprávěli příběhy. Byli nositeli kultury, šířili po světě informace. Existovala i varianta dnešních hudebních hvězd, dvorní umělci ti poskytovali vystoupení, po kterých následovaly flámy. Svět, kam by člověk člověk toužící po solidním životě raději ani nepáchl, je ale jasné, že za vystoupení u krále byly tolary. Když jsem se dozvěděl o griotech, ucítil jsem radost, protože mi poskytli odpověď na otázku, kde naše hudba pramení. Aha, nejsem společenský novotvar! S nimi jsem se mohl ztotožnit stokrát lépe než s dvorními orchestry. Na mě to mělo obrovský vliv. Vždycky se pokouším dobrat minulosti, hledal jsem něco adekvátního, abych nepodlehl teorii, že angažovaná hudba existuje od dob Woodstocku. Takovou informaci jsem potřeboval, abych si uvědomil, že jsem součástí tradice, širšího prostředí. Ve smyslu rčení: Bez kořenů nejsi ničím. Rastamani říkali : You must know your roots to know your your istry. Ne history, istry. To si hned každý zapamatoval. - Zlatou skálu jsem zakládal s prostým cílem: nahrát co nejvíc kapel bez zvláštního ohledu na peníze. Bral jsem to jako vzpomínkovou akci na své přátele, kteří si nevěděli rady, těžko nesli realitu tehdejší doby a odešli příliš brzo, ačkoliv jsem věděl, že v nich dřímá ohromný potenciál. To mě velmi motivovalo. Tím myslím Bruneta, Plastika staršího a mladšího. Šlo o vytvoření určité značky a jakéhosi komunikačního kanálu. Utváření scény bylo v našem zájmu. Bez ní bychom nebyli. Dodnes jsem tím posedlý nepracovat samostatně. Mám pocit, že moje pozdější neúspěchy i neúspěchy celé polské alternativní scény vycházely z toho, že lidé nepracují společně. Mají traumata z nezájmu médií. Vysrat se na všechna média, je potřeba pracovat tak, aby média lítala za tebou! - Ve filmu Exodus je velmi působivý moment, když Tomek Budzyński říká, jak poprvé uviděl kapelu Izrael v Jarocině v roce Zkrátka mu spadla brada: Óóóóó! A dál: Jde partička, všichni barevně oblečení, s dredy, nějaká černoška, lítají kolem nich psi, neskutečná partička, neskutečná. Tu atmosféru vystihuje i jarocinská fotka Michała Wasążnika. Ty a Viviana sedíte v trávě, oba s dredy, obklopení listím, které připomíná marihuanu. Obrázek jakoby ze srdce Jamajky, určitě ne ze socialistického Polska. Vedle těch pankáčů oblečených do kůže jste vypadali jako úplně jiná rasa V Polsku ještě nikdo dredy nenosil. Působili jsme starozákonním dojmem, jestli se to tak dá říct, jako bychom vyšli z lesů. Taková banda se psy, kteří vypadali, jako by nás střežili. Tehdy jsme hrávali v dost početné sestavě, kapela, hostující hudebníci, děti vždycky to bylo kolem dvaceti osob. V letech jsme jezdili v takové skupině na letní turné, v podstatě z jednoho festivalu na druhý. Vždycky jsme si jenom hlídali, jestli nás nechtějí vmontovat na akci, ze které se na místě vyklube festival Tribuny lidu. Tribuna lidu bylo pro nás synonymum akce, na které se nehraje. FAMA24, Jarocin, Brodnica, Gorzów Wielkopolski tam se konaly nejlepší akce. Brodnický festival byl sice bluesový, ale zalíbili jsme se jim a oni začali zvát reggae kapely. Vozili jsme s sebou vlastní svět. Jako bychom byli v nějaké úžasné bublině, která nás chránila před špatnostmi zvenčí. Nechytali se nás ani policajti, ani chuligáni, ani skinheadi. A pokud jde o posádku, kterou jsme tam potkali, na všechny punkrockové zjevy jsme se dívali s mateřským pochopením, trochu jako starší bráchové. Nebylo to tak, že někdo opustil sféru punk rocku a začal se horečně modlit k Jahovi. 1
2 2. Chtěl jsi vypadnout z Varšavy a usadit se na vesnici? Chtěli jsme se postupně přestěhovat a normálně tam žít. Moje dřívější pobyty ve Wólce ve mně vzbudily stesk po životě v přírodě. Přesvědčil jsem se, že na vesnici se dají zařídit dobré pracovní podmínky. Přijel jsem s rodinou, byl tam i Paweł, Křemílek, náš známý grafik Tomas, který dodnes na Mazurách žije. Zdědili jsme psa, krásného vlka Hektora, místní mu říkali Hektar, a několik zemědělských přístrojů včetně buldozeru, skvělého stroje na pásech. Ukázalo se, že traktor je při orání oproti němu úplná nula. Chlápek, který bydlel vedle nás, milý a ochotný policejní práskač, nám buldozer pomohl zprovoznit. Bylo to divné zařízení, mělo dva motory. Menší motor sloužil k nastartování toho většího; buldozer se nepohyboval plynule, spíš tak jaksi hopsal. Ruská technika, určitě zažil ještě Lenina. První rok jsme dělali všechno, co země potřebuje: zaseli jsme a sklidili. Plno pšenice pak leželo ve stodole, vařili jsme z ní a jedli. Vesnický život. Studiové vybavení jsme složili v chalupě. Musel jsem vstávat před osmou, zatopit v kamnech, nasednout na traktor a jet do obchodu. Posnídali jsme a tak okolo jedenácté jsem se začal vrtat v elektronice. Nejlepší bylo, že k nejbližšímu sousedovi to bylo tak kilometr, nikdo nás neviděl a skoro ani neslyšel. Místní však nějak na tak zajímavé přistěhovalce reagovat museli Paranoia zaváněla směrem z kostela, zjistili jsme, že pomluvy o nás šíří místní kněz. Nejdřív prohlásil, že jsme baptisté z televize, to mě dostalo. Možná jsme trochu vypadali jako jehovisti. Ale pak přišel vrchol všeho. Poslali za námi bábu, takovou vesnickou bábinku: Já bych se chtěla do té vaší sekty zapsat. Do jaké sekty? No do té sekty, co tady máte, tady s tím znakem. Jakým znakem? Ukazuje na mosazný čínský symbol, který tam Paweł pověsil jako dekoraci. Říká se, že je to sekta slunce. To je omyl. Kněz jim pověděl, že jsme sektou Děti Slunce, která pořádá sexuální narkomanské orgie, a nenarozené plody zakopáváme u plotu. To je kurva paráda, ne? Věděl, jak své ovečky postrašit. Říkal jsi taky něco o práskači, který se okolo vás motal To byl ten, který nám pomáhal orat pole, Andrzej. Tragická figurka. Přesvědčil jsem se, že lze nemít špatné mínění o udavači, který na tebe půldruhého roku práská. Později jsem jeho složitou situaci pochopil. Postavil dům bez povolení a on ho vydírali. Policajti mu řekli: Buď pro nás budeš pracovat, nebo budeš bez baráku. Všichni ve vesnici o tom věděli, nám to ale nepřiznal. A tak jsme se mu revanšovali tím, že jsme mu nikdy nenabídli trávu, co jsme měli. On o ní samozřejmě dobře věděl, protože jsme jí měli plný skleník a on celý čas chodil okolo. Dejte mi něco, vždyť vím, že to kouříte. A my tvrdohlavě, že je to konopí vysazené kvůli tomu, aby mouchy nelezly na rajčata. Nakonec si se mnou jednou zakouřil. To už jsem věděl, že práská a že to z určitého úhlu pohledu není jeho vina. Zničili by ho, bylo to vážně svinstvo. Všichni se šli koupat k jezeru, zůstali jsme sami. Tak jsem nám ubalil obří joint. Andrzej po trávě zareagoval jako z učebnice. Seděli jsme proti sobě, polovinu jointa jsme vykouřili a on se stulil a hlavu si položil na stůl. Pak ji zase zvedl, ztěžka se na mě podíval, skleněné oči, a řekl: Roberte, co jsem to za čuráka A to bylo všechno. Později, když už bylo Polsko svobodné, ho postavili k základní škole v tričku potištěném velkým marihuanovým listem, aby dealoval dětem. Nakonec na vás byl ve Stanclewu policejní zátah To byla neuvěřitelná akce Dvě dodávky, tři fiaty. Celý pozemek obklíčený, modro od uniforem, plno kožených bund. Jako by se policajti chtěli předvést před kamerou, ale žádné kamery jsem tam neviděl. V sedm ráno se ozvalo u dveří: Vy hajzlové, otevřete! Přes zamčené dveře pravím: Pánové, buďte tak laskaví a počkejte, než se manželka oblékne. Zarazilo je, když uslyšeli, že je někdo při sobě, a když jsem je pustil dovnitř, hrozně se divili, že je uvnitř pořádek a místo stáda narkomanů sjetých odvarem z makovic vidí normální dům. Mimo to spatřili Marcina, který nás zrovna navštívil: velikánský fousatý postarší chlap, přísná atmosféra okamžitě opadla. Jeden z policajtů povídá: Po roce hulení už člověk ani myslet nemůže. A Marcin na to: Vážně? Ale já prosím pěkně hulím už přes čtyřicet let a klidně bych se s váma popasoval v křížovkách. Oni vůbec netušili, s kým mají tu čest, ani co to vlastně je ta marihuana. Zátahy musely probíhat v celém okolí. Když mě drželi na stanici, nakonec v celkem kulturních podmínkách, už bez těch nejhorších debilů, viděl jsem pokoj dobrých patnáct metrů čtverečních, který byl balíčky s trávou posetý. Sedím si tak na té stanici, stoly zavalené složkami, jeden policajt cosi píše, nervy očividně na sračku. Začal jsem: Máte toho papírování hodně, co? Vidíte tu haldu? Jistě. A víte, co to je za spisy? Krádež kola! Probůh, nám tady zuří podsvětí, mafie přijíždí z východu, a já se tady musím plácat s nějakou krádeží kola! Díky tomu kolu jsme se trochu uvolnili a policajt kývnul hlavou směrem k sáčku s trávou: Jen tak, mezi náma, povězte mi, jak se po tom člověk cítí? Rozhlédl jsem se vlevo vpravo, a potichu jsem řekl: Mezi náma božsky. To se nedá popsat. Aby rozuměl, že i v systému je občas něco v nepořádku, i kdyby jenom kvůli tomu, že musí tolik času věnovat 2
3 jednomu ukradenému kolu. Když mě vyslýchali, celou dobu jsem neustoupil ani o píď. Přiznejte se, že jste to kouřil. Ne, nekouřil. Já jsem to pěstoval, aby mi mouchy nelezly po rajčatech. Konopí, které našli v našem skleníku, poslali do laboratoře na analýzu. Přišly potom dokumenty, vzorky ručně přilepené izolepou, a zpráva. Ten výzkum stál čtyřicet tisíc zlotých, tehdy to bylo strašně moc peněz, a ani nepřinesl jasné výsledky, protože se v nich psalo o velkém množství THC, ale ne zase až tak velkém. Kdybychom si najali právníka, táhlo by se celé jednání dlouhé roky. To byla ještě k tomu doba převratu. Celou záležitost začínali komunisti a uzavírala ji už nová vláda. Pamatuju si, že když se objevil nový velitel, naznačil mi, že chtějí na stanici založit sportovní družstvo a všem by se hodily adidasky. Asi nějak čekali, že jim to Marcin zaplatí. Nevyšlo to a stejně ani nikomu nic neudělali. Skončilo to tak, že se za mě Viviana zaručila, na rok mi sebrali pas, ale když jsem měl jet s Armiou na koncert do Československa, tak mi dali povolení. 3
4 3. Co se stalo během toho jediného turné Brygady Kryzys? Tour spolu se Stalowým Bagażem a britskými TV 21 v listopadu 1981? Na autokar jste pověsili transparent s nápisem Solidarita univerza Bylo to první turné, za kterým stál Rock Blok. Nevybavuju si žádné incidenty spojené s transparentem, ačkoli jsme si tím trochu koledovali. Akce Solidarity se rozrůstaly a všichni věděli, že to za chvíli může prasknout. Jezdili jsme po Polsku a poslouchali zprávy. Najednou na prvním programu Polského rádia pustili naši píseň Nevěřím politikům (Nie wierzę politykom). Moc nás to potěšilo. Když jsme dojeli do Stalowé Wole, kde měl být koncert, město stávkovalo. Vjeli jsme do prázdného města, před magistrátem stály reproduktory, u kterých se místní straničtí hlavouni zpovídali představitelům Solidarity. Poslouchá je hrstka lidí, sotva dvacet. A všude okolo míchačky na beton. Celé město bez pohybu. Představ si takovou malou socialistickou díru zablokovanou míchačkami s nápisem Stalowa wola (Železná vůle) to mi okamžitě připadalo symbolické: železná vůle dělníků. Na konci cesty jsem dostal na budku. V Gdaňsku jsme bydleli v hotelu Monopol naproti nádraží. Vrátili jsme se tam po koncertě. Na tu dobu běžná situace; na koncertě jídlo nebylo a otevřeno bylo jenom v hotelové restauraci, kde se tancovalo. Přinejmenším do půlnoci. Těsně před půlnocí jsem tam přišel na večeři. Měl jsem na sobě kalhoty, do kterých jsem si při malování utíral štětce od akrylů. Celé zamazané od hodně kontrastních barev. Ty kalhoty asi byly příčinou rvačky. Proti mně byli v místnosti jenom číšníci a jeden chlap, postarší, s nějakou dámou. Vypadali trochu nalití. Sluch mám natolik selektivní, že jsem zaslechl, co o mně té ženské vykládá za špínu. A to jsem nevydržel. To zasraný hovado bych pěkně zjebal. Kdybych měl takovýho haranta, tak bych mu vlastnoručně zakroutil krkem. Koukni, jak ten dobytek vypadá. Udržel jsem se natolik, že jsem dojedl, vstal od stolu a zaplatil. Oni seděli po cestě k východu. Šel jsem tam. Chlap na mě kouknul. A já jsem si tehdy odchrchlal a flusnul mu táááákovejhle šťavnatej chrchel na sako. Ze zlosti. No, nezachoval jsem se zrovna hezky. Byl jsem bez sebe. Mimoto jsem cítil, že takový chlap může díky své pitomé nenávisti v životě leckomu ublížit. Pak jsem čekal na jeho reakci. A on na mě: Ty vole, kurva, teď je s tebou konec. Protože tenhleten bývalej výsadkář tě zabije. Je po tobě. Byl trochu nametený a vůbec nevypadal na výsadkáře. Zvednul se od stolu a pustili jsme se do sebe. Nepraštil ani on mě, ani já jeho. Spíš jsme se tak přetlačovali. Ale drsně, protože za chvíli už létaly stoly a židle. Svalili jsme se tak nešikovně, že jsem skončil vespod, on byl nahoře, v pozici 69, takže jsem měl před očima jeho prdel. Na nic jsem nečekal a vrazil mu jednu do koulí. On asi opravdu nebyl voják, ale něco uměl, najednou tak nějak ztuhnul, nabral vzduch do plic a vydechnul. Trochu jako karatisti. Koutem oka jsem ještě viděl, k nám přibíhá několik číšníků a v ten moment do sálu vchází Jacek Olechowski. Byl dost překvapený, proto se zeptal, o co jde. A jeden takový maličký číšníček k němu přiskočil a vrazil mu jednu do tváře, takže Jacek skončil na zdi. A to je Jacek kus chlapa: dva metry, sto padesát kilo. Vypadalo to komicky. To je ale poslední věc, kterou si pamatuju, protože jiný číšník mě potom nakopl do hlavy. Jsem přesvědčený, že to byli převlečení zomoláci jak vypukl výjimečný stav, ZOMO v tom hotelu dostali pokoje. Když přijela hlídka, policajti hned, že se nic nestalo. Zavolali záchranku a odvezli mě do nemocnice, jestli třeba nemám otřes mozku. A když jsem se zase vrátil, vypadalo to, jako by nikdo nic neviděl. Nejlepší bylo probuzení. Když jsem tam ležel, lidi se sešli, mezi nimi i jedna naše roadie. A to byla roadie na entou, protože byla nymfomanka, která se chlubila, že během cesty s Bijelo Dugme zmákla celou kapelu několikrát dokola. A disponovala dosti velkým poprsím. Jak jsem se probral, uviděl jsem napřed to poprsí a pak uslyšel křik: Roberta zabili! Kdosi pak v panice zavolal Tomkovi Lipińskému, že jsem umřel. Vyprávěl mi potom, jak se mu míhaly před očima měsíce, které jsme spolu strávili, když pádil po schodech dolů. Po té rvačce jsi hned hrál? Další den jste měli poslední vystoupení v Kongresové hale Hrál. Neměl jsem otřes mozku, jenom jsem na chvilku ztratil vědomí. Takže jsem si, zbytečně, přepudroval monokla a hurá na pódium. To byl náš poslední koncert v Polsku před vyhlášením výjimečného stavu. Hned poté jsme odjeli do Jugoslávie. - Jaké první příznaky nových časů jsi ve svém životě zaznamenal? Pamatuju si, jak jsem šel parkem u Paláce kultury, a všiml jsem si, že za mnou po chodníku jede anton. Jede, ať si jede. Říkal jsem si, že už je po převratu, byl jsem v pohodě. Vystupuje takový strejda ve středním věku a chce papíry a přitom mi tyká. Klidně mu povídám: Prosím vás, chtěl jsem vás upozornit, že nastaly změny, nejsem pro vás ty, nýbrž občan demokratického státu Všechno se to odehrálo před svědky, kamarádi stáli kousek vedle. Zafungovalo to, vypadnul, nakonec si on připadal napomenutý, ne já. Ohromná úleva. Za výjimečného stavu totiž 4
5 panoval neustálý strach, protože policie měla v našich očích naprosto bezmeznou moc, takže těmohli nechat zmizet, jak se říkalo, a nikdo se o tom nedozvěděl. Pár lidí takhle zmizelo. Emilek Barchański, kluk z našeho gymplu, který byl o pár let mladší než já, taky zmizel. Nikomu se nic nevysvětlilo, jenom se v řece našly jeho ostatky. Takové situace uvízly člověku kdesi v podvědomí. Na druhou stranu, první období kapitalismu bylo výjimečně ohavné. Začaly upadat zvyky. Končil pořádek, který za komunistů fungoval i bez dohledu bezpečnosti, mizely zvyklosti, jako třeba nenapadat kluka na procházce s dívkou. To pravidlo asi pocházelo od gitovců, ale fungovalo, přinejmenším v Sienné ve Varšavě. Jednou ukradli dítěti kolo, normálně u paneláku, nějaký grázl šel, vyrval mu kolo, a než jsem seběhl ze sedmého patra, nikde ani noha. Rozzuřil jsem se a obešel známé firmy, no a řekli mi : Roberte, prosím tě, dneska už to chodí jinak než dřív. 5
6 4. Jaké máš vzpomínky na moment pádu komunismu? V roce 1988 jsem se přestěhoval na Mazury a bydlel tam dva roky. Na vesnici to vypadalo tak, že když jsem se zeptal jednoho vesnického balíka, místního policajta: Můžete mi říct, kde je zde volební místnost?, pak odvětil: Teď už se ale nemusí volit. Copak to nevíte? Teď už to není povinné, nemusíte nikam chodit. Blbec. To byly první svobodné volby. Jel jsem do Biskupce a odvolil. Ten přelom nebyl okázalý spíš byl tichý, bez masové euforie masopustu Solidarity v roce Okamžitě ale o sobě dalo vědět nové rozdělení Solidarity, což bylo dokonce i pro tak umírněného optimistu jako já nemilou zkušeností. Vždyť jsi přece měl důvod k euforii, mohl sis připadat jako vítěz. Tak jsem se cítil jen během cesty do Československa, na místě pak samozřejmě na sto procent, jako by naše dřívější činnost byla trénink na podobné koncerty. Jeli jsme tam na podzim roku 1989, přímo z vesnice, dvěma autobusy. Optimální situace po pádu našeho systému a v předvečer jejich Sametové revoluce. Už jsme byli v bezpečí, a Češi ještě ne. Skočili jsme k sousedům ze socialistického bloku a už jsme do toho bloku nepatřili. Když jsme s Čechy popíjeli pivko, říkali jsme: U vás za chvíli taky bude po komunistech. Ale oni dělali kyselé obličeje: Nejdřív tak za dvacet let. Nevím už, jak k tomu došlo, ale bylo to nejlepší turné Izraele. Nechápu, proč nás nedeportovali hned po prvním koncertu, protože víc jsme už toho vyvést nemohli. Čeští opozičníci nás využili pro svou věc. Koncert se konal v pražském ekvivalentu varšavského Paláce kultury, jenomže s modernější architekturou. Před koncertem k nám přišli lidi z Charty 77 a vyzvali nás: Vám za to nic moc nemůžou udělat, maximálně vás z Československa vyhodí, a my máme důležité prohlášení, nemohli byste ho přečíst z pódia? Jsou to jména politických vězňů. Vzali jsme ten seznam a na koncertě jsme ho nejen přečetli, přidávali jsme k písním i konkrétní dedikace typu: Janu Palachovi, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské invazi. Lidi oněměli, my jsme také strnuli, že vůbec došlo k takové situaci. Vojáci, kteří byli v publiku, si jenom mačkali čepice. Program jsme měli připravený vzhledem k charakteru události, materiál hlavně z druhé desky: Svobodný národ, Rovná práva (Równe prawa), Nevzdávej se (Nie poddawaj). Pro mě to byl jeden z nejeuforičtějších momentův životě, málokdy jsem si připadal tak užitečný. Po koncertě jsme udělali ještě dlouhý rozhovor pro časopis Zpravodaj společnosti Unijazz, pak jsme jeli hrát do Ostravy a Olomouce. Nakonec jsme se vrátili do Prahy na druhý koncert, pamatuju si, že jsme vyzývali k propuštění Havla, který zrovna seděl. Byl jsem i v Berlíně, těsně před zbouráním Berlínské zdi. Bylo to společné turné Armie a Tiltu, ale tam byla samozřejmě totálně jiná atmosféra, jak už to v NDR bývalo. U nich změny proběhly po německu, prostě to tak nějak přišlo, nevypadalo to, že se schyluje ke změně. V NDR ale měli nejlepší špionáž a kontrašpionáž v celém východním bloku. Do Berlína nás pozvala kapela Die Firma, která zpívala Neviditelnou armádu. Znali tu píseň z kazety a přeložili si ji do němčiny. Pak se ukázalo, že jejich zpěvačka, krásná Katia, pracovala pro Stasi. Je mi jí líto, protože ji kvůli tomu pustili k vodě. Byli jsme spřízněni s ještě jinou německou kapelou, s Feeling B. Jezdili do Polska, jak se dalo, a s Armiou nebo s Izraelem odehráli pár koncertů. Později byli nějak spojení s Rammsteiny. 6
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
VíceKlasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
VíceJAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)
JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když
VíceAntonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )
ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské
VíceBertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve
VícePodívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.
Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.
VíceMalý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap
JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se
VíceNěkteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání
Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat
VíceČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.
ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned
VíceSam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam
FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala
VíceMichal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33
V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,
VíceNo dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože
1. KAPITOLA Všimla jsem si, že učitelům se často pletou slova zajímavý a nudný. Ale když náš učitel řekl Třído, teď vám povím o jednom zajímavém projektu, stejně jsem ho začala poslouchat. Naše škola se
VíceMARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR
VíceCopyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být
VíceZatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:
VíceTitul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?
Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.
VíceAhoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
Vícena jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
VíceBible pro děti představuje. Narození Ježíše
Bible pro děti představuje Narození Ježíše Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot Upravili: E. Frischbutter; Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible
VícePES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?
PES V NEBI Muž putoval se svým psem. Věděl, že už je mrtvý a směřuje k nebi. V tom okamžiku se před ním zjevila nádherná zlacená brána a u ní stál a usmíval se fousatý stařík v bílé kápi. Dobrý den, povídá
VíceAnna Čtveráková. Střípky z žití
1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést
VíceA Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-
Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl
VíceScénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?
Scénář Otázka: Jak jste prožil své mládí? Pan Hylena: Bylo to takový zajímavý, teda, opravdu a jde o to, že nás bylo 8 dětí doma. Já jsem prostřední. Narodil jsem se v Křivsoudově, 45. A potom jsme se
VícePotrestat nebo nepotrestat
3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího
VíceKorpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
VíceAhoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!
Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově
VíceHeterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?
Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke
VíceCo byste o této dívce řekli?
Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by
VíceMotto: Nevěř všemu co zříš, nebo se podivíš (staré rčení) Ale opravdu tady ležel, ujišťoval světlovlasý mladík
Motto: Nevěř všemu co zříš, nebo se podivíš (staré rčení) Ale opravdu tady ležel, ujišťoval světlovlasý mladík poručíka. Viděl jsem ho na vlastní oči. A byl určitě mrtvej, proto jsem vás taky zavolal.
VíceA jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.
Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,
VíceObsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ
Obsah MILOST Milost je projevem Boží lásky k nám. 1. Máš přednost 9 2. Veliká bouřka 13 3. Žena u studny 17 4. Snídaně s Ježíšem 21 UCTÍVÁNÍ Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. 5. Kdykoli
VíceBible pro děti. představuje. Narození Ježíše
Bible pro děti představuje Narození Ježíše Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot Upravili: E. Frischbutter; Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box
VíceI. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA
V pátek 3. 12. 2010 chodili u nás na škole čerti. Čerti se první hodinu učili a druhou se začali chystat. Nejdřív šli do třetí a čtvrté třídy. Chlapci i děvčata řekli pěkné básničky, ale někteří se opravdu
VíceALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45
ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5
VíceRůžová víla jde do města
Růžová víla jde do města V Růžovém lese žila s maminkou, tatínkem a dědečkem v malé chaloupce Růžová víla. Jednoho dne se procházela po kraji lesa a zasněně hleděla na nedaleké město. Jakpak to tam asi
VícePříběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
Více2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"
2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je
VíceČlánky v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články,
Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články, které jsem kdy publikoval. Napsal jsem je za totality
VíceMotto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život
SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4
VíceSoused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!
JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,
VíceNejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem
VíceJosífek byl už opravdový školák,
1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani
VíceDeník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
VíceMyši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla
podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má
VíceTo se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.
1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech
VíceByla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.
Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem
VíceNemusíte si ho brát, nemusíte si ho kupovat, nebo ho někde shánět. Podobenství už je vaše, patří vám.
Scénář: Dobrý pastýř Podívejte se, mám tu zlatou krabici tedy je žlutá, ale připomíná zlato. Uvnitř je něco cenného. Možná je tam podobenství. Podobenství jsou totiž ještě cennější než zlato! Krabice je
VíceJak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.
Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly. Neměla bys něco k jídlu, holčičko? zeptala se Sněhurky unaveně. Celý
VíceJana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
1 Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U
VícePříběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Romana Křenková Zpracovaly: Sára Klímová, Štěpánka Jánošíková, Vanesa Vojtěchovská, Julie Marečková, Adéla Ságnerová Vyučující: Jitka Demeterová Škola: ZŠ Jungmannovy sady, Tyršova
VícePříběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Josef Hlaváček Scénář k audioreportáži Vypracovali: Adéla Boháčová, Kristýna Komeštíková, Julie Marečková, Anežka Neprašová, Tereza Vlčková Vyučující: Mgr. Martin Dvořák Škola: Gymnázium
VíceAhoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se
VíceLegenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016
ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2016 1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro 2016 Jen co děti zakončily jarní prázdniny karnevalem, čekalo je
VíceČERNOBÍLÉ IDOLY I JINÍ 2 PRVNÍ DÁMY
6 Adina Mandlová; DIAGNOSA X (1933) Sotva se v kalendáři objevil předešlý text, dostal jsem celou řadu zaručených informací, kde je Adina Mandlová pohřbena. Začal jsem je tedy prověřovat a ukázalo se,
VíceZvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.
Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční
VíceŘehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém
f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce
VíceTelefonní budka. Varovný telefonát
MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak
VíceObrázek č. 1 Konstantin Jireček, český bulharista. Obrázek č. 2 Ukázka z tvorby Jana Václava (Ivana) Mrkvičky.
Přílohy Obrázek č. 1 Konstantin Jireček, český bulharista. Zdroj: RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Obrázek č. 2 Ukázka z tvorby Jana Václava (Ivana) Mrkvičky. Zdroj: Иван Мърквичка [online]. Dostupné z
VíceSamuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
VíceM. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ
1 M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-100-4 (epub) 978-80-7512-101-1 (mobipocket) 978-80-7512-102-8 (pdf) 3 Seděli
VíceLudwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství
Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství IV. obraz 1928 Pohled najeden zámeček v Horních Rakousích. Berta a já rozmlouvající na okraji lesa. Já: Tři roky jsou tomu již, co od
VíceDokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu
3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,
VícePondělí. Den: já svoje čepice!!!
Den: Pondělí Dnes jsem se rozhodla začít si psát deníček. Už dlouho jsem o tom přemýšlela, ale až dneska se stalo něco, co bych myslím měla sepsat. Ještě pořád jsem trochu v šoku. Vlastně se ještě teď
VíceS dráčkem do pravěku
S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.
VíceEmilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka
Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.
VíceRozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami.
Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Přeložila Doris Grozdanovičová: Doris Grozdanovičová byla
VíceErik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.
DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti
VíceNa čem na konci života záleží? Lenka Slepičková, Ph.D.
Na čem na konci života záleží? Lenka Slepičková, Ph.D. medicíny, Brno 2017 DIPEx výzkum Kvalitativní výzkum, založený na 30 50 hloubkových rozhovorech pro každé téma, audio/video záznam Maximální pestrost
VíceČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015
ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se
VícePaměťnároda. Helena Medková
Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických
Více[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007
Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili
VíceRadomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ
Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2
VíceLudmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)
Zpracovali: Burdová Monika, Havlíčková Zuzana, Kraftová Anna, Pečenka Tomáš, Šíp Josef Pedagog: Mgr. Romana Křížová Škola: Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá
VíceAsi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců.
Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Dívat se na muže, kterého milujete, jak sedí na druhé straně stolu, se slzami v očích a
VíceFantastický Svět Pana Kaňky
Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala
VíceKabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.
Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,
VícePod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.
Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou
VícePravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel
Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00
Vícečást sedmá Silvestrovský výlet
část sedmá Silvestrovský výlet Poslední ministrantská schůzka přinesla ještě jedno překvapení. Štěpán přišel s nápadem, že by mohli vyjet společně na Silvestra na Vysočinu lyžovat. Společně ovšem znamenalo
VíceNo, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.
40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to
Vícepříběh s úkolem Dnes je trh!
příběh s úkolem Dnes je trh! Šedivě vybarvená slova nahlas vykřikněte! Trvalo velmi dlouho, než ho naložili, a tak měl Bulgy trochu zpoždění. Na hlavní silnici, která vedla přímo k trhu, byl velmi silný
VíceOndřej, mamka a děda Meda se třemi psy
Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Když bylo Ondřejovi pět a mamka se ho zeptala, co by si přál k narozeninám, okamžitě vyhrkl: Mami, kup mi psa! Ale Ondro, moc dobře víš, že pejsek potřebuje péči,
VícePetra Soukupová. K moři
Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda
VíceVítám Tě na Červené Lhotě!
Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího
Vícepoznejbibli biblické příběhy pro děti
Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,
Víceto byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.
1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím
VíceSALESIÁNI V BULHARSKU
SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás
VíceBruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil
Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil rádio. Filip pustil rádio a já myl skříň a taky jsem dal
VíceDeník,,správnýho psa
Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.
VícePodpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi
Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.
VíceJak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi
Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této
Více14 16 KH-57-03-297 -CS-C
14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k
VíceHledáte si i během trvání rekvalifikace práci?
Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově
VíceVětšinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.
Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně
VíceKdyž jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,
Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.
Více*** Jaký byl Váš život v Mongolsku, než jste se rozhodl jet pracovat do Evropy?
Abstrakt: leden 2008 O tom, že jste v Česku nelegálně, nemusíte ani vědět. Rozhovor s mongolským migrantem Marie Jelínková Rozhovor s migrantem, který přijel z Mongolska na dlouhodobé pracovní vízum před
Vícepřipadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně
Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne
VíceBylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou
Jak chaloupka přestala být opuštěná Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou chaloupkou. V chaloupce jednou vymetla Ctibůrkova maminka pavučiny, tatínek ji vybílil zevnitř i zvenčí,
Více