Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko

Transkript

1 Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ EVROPSKÝM ZEMĚDĚLSKÝM ORIENTAČNÍM A ZÁRUČNÍM FONDEM (EAGGF) Pracovní verze k Vypracování programu je spolufinancováno z prostředků Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, podopatření typu LEADER+ 1/116

2 Obsah 1 ÚVOD PROFIL MAS LAG STRAKONICKO Základní informace o MAS LAG Strakonicko Sídelní struktura a demografické údaje Sídelní struktura Demografie MAS LAG Strakonicko Domy a byty Historický vývoj na území MS LAG Strakonicko Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky Poloha Horniny a reliéf Klima území Pedologie území Hydrologie území Infrastruktura Vodohospodářská infrastruktura Odpadové hospodářství Energetická infrastruktura Telekomunikační infrastruktura Poštovní služby Silniční infrastruktura Intenzita dopravy Železniční infrastruktura Dopravní obslužnost Stav silniční a železniční infrastruktury Ekonomické prostředí a trh práce Struktura ekonomické základny Zaměstnanost a nezaměstnanost Pracovní mikroregion a dojížďka za prací Významné podniky Sociální a zdravotní vybavenost Zdravotní služby a vybavenost Sociální služby a vybavenost Školství a vzdělávání Střední školy a odborná učiliště Vyšší odborné školy a Vysoké školy Rekvalifikační kurzy a akce dalšího vzdělávání Cestovní ruch, kultura, památky a sport Cyklodoprava, pěší a vodní turistika Stravovací a ubytovací možnosti Kultura a kulturní zařízení Kulturní památky Sport /116

3 2.10 Zemědělství, lesnictví a rybářství Zemědělství Lesnictví Rybářství Životní prostředí Voda Ovzduší Ekologické zátěže Flora, fauna a ochrana přírody Povodně Rozvojové možnosti na území MAS LAG Strakonicko /116

4 Seznam obrázků Obrázek číslo 1: Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k Obrázek číslo 2: Mikroregiony na území MAS LAG Strakonicko 15 Obrázek číslo 3: Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období grafické vyjádření 17 Obrázek číslo 4: Vývoj počtu obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období grafické vyjádření 18 Obrázek číslo 5: Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období Obrázek číslo 6: Vývoj průměrného věku obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období Obrázek číslo 7: Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období Obrázek číslo 8: Vývoj domovního fondu MAS LAG Strakonicko za období Obrázek číslo 9: Srážkový úhrn za období Obrázek číslo 10: Struktura využití půdy grafické vyjádření 29 Obrázek číslo 11: Zdroje teplené energie v Jihočeském kraji 35 Obrázek číslo 12: Mapa intenzity dopravy Obrázek číslo 13: Intenzita dopravy 2005 město Strakonice 43 Obrázek číslo 14: Intenzita dopravy 2005 město Volyně 44 Obrázek číslo 15: Struktura ekonomické základny dle sektorů k Obrázek číslo 16: Vývoj změny počtu zaměstnanců dle jednotlivých sektorů za období Obrázek číslo 17: Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k Obrázek číslo 18: Struktura ekonomické základny dle právní formy k Obrázek číslo 19: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k SLDB 60 Obrázek číslo 20: Registrovaná míra nezaměstnanosti v MAS LAG Strakonice za období _61 Obrázek číslo 21: Žadatelé o práci k Obrázek číslo 22: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období Obrázek číslo 23: Dojížďka a vyjížďka za prací k SLDB 65 Obrázek číslo 24: Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka grafické znázornění 72 Obrázek číslo 25: Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko 91 Obrázek číslo 26: Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko 92 Obrázek číslo 27: Ukazatel kyslíkového režimu BSK 5 v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník ( ) 95 Obrázek číslo 28: Ukazatel kyslíkového režimu CHSK Cr v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník ( ) 96 Obrázek číslo 29: Ukazatel kyslíkového režimu CHSK Mn v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník ( ) 97 Obrázek číslo 30: Celkový fosfor v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník ( ) _98 Obrázek číslo 31: Nerozpuštěné látky při 105 C v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník ( ) 99 Obrázek číslo 32: Ukazatel kyslíkového režimu BSK 5 v měrném profilu Němětice ( ) 100 Obrázek číslo 33: Ukazatel kyslíkového režimu CHSK Mn v měrném profilu Němětice ( ) 101 Obrázek číslo 34: Ukazatel kyslíkového režimu CHSK Cr v měrném profilu Němětice ( ) 101 Obrázek číslo 35: Celkový fosfor v měrném profilu Němětice ( ) 102 Obrázek číslo 36: Nerozpuštěné látky při 105 C v měrném profilu Němětice ( ) 102 Obrázek číslo 37: Vypouštění městských odpadních vod v obcích s počtem nad 10 tisíc obyvatel za rok Obrázek číslo 38: Množství vypouštěného znečištění z bilancovaných zdrojů za rok Obrázek číslo 39: Koncentrace dusičnanů v podzemní vodě měrný profil Strakonice a Krty Hradce ( ) 105 4/116

5 Obrázek číslo 40: Koncentrace dusitanů v podzemní vodě měrný profil Strakonice a Krty Hradce ( ) 105 Obrázek číslo 41: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozónu, v roce Obrázek číslo 42: Hodnoty naměřeného ozonu O 3 v měrném místě Kocelovice ( ) 107 Obrázek číslo 43: Průměrné měsíční a maximální naměření hodnoty koncentrace SO 2 v měrném místě Kocelovice ( ) 107 Obrázek číslo 44: Roční průměrné koncentrace PM 10 v roce /116

6 Seznam tabulek Tabulka číslo 1: Základní informace o městech a obcích MAS LAG Strakonicko 12 Tabulka číslo 2: Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k Tabulka číslo 3: Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období Tabulka číslo 4: Vývoj počtu obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období Tabulka číslo 5: Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období Tabulka číslo 6: Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období Tabulka číslo 7: Porovnání bytové výstavby za období a Tabulka číslo 8: Počet dokončených bytů za období Tabulka číslo 9: Neobydlené byty na území MAS LAG Strakonicko SLDB Tabulka číslo 10: Vývoj domovního fondu za období Tabulka číslo 11: Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map) 26 Tabulka číslo 12: Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících 26 Tabulka číslo 13: Struktura využití půdy v MAS LAG Strakonicko za období k Tabulka číslo 14: Kapacita provozovaných skládek odpadů na území MAS LAG Strakonicko 32 Tabulka číslo 15: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji skládky odpadů 32 Tabulka číslo 16: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - recyklační zařízení 32 Tabulka číslo 17: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji spalovny odpadů 32 Tabulka číslo 18: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - biodegradační střediska 33 Tabulka číslo 19: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - jiná úprava odpadů 33 Tabulka číslo 20: Koridory navrhované v ÚP VÚC JčK 33 Tabulka číslo 21: Silnice I. třídy procházející územím MAS LAG Strakonicko 39 Tabulka číslo 22: Silnice II. třídy procházejícím územím MAS LAG Strakonicko 39 Tabulka číslo 23: Délka komunikací dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje 40 Tabulka číslo 24: Počet mostů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje 40 Tabulka číslo 25: Počet podjezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje 40 Tabulka číslo 26: Počet železničních přejezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje 40 Tabulka číslo 27: Rozsah základní dopravní obslužnosti území Strakonic v roce 2006 v linkové osobní dopravě platnost od Tabulka číslo 28: Vzdálenost důležitých míst od Strakonic 47 Tabulka číslo 29: Neinvestiční akce na silnicích II. třídy 48 Tabulka číslo 30: Neinvestiční akce na silnicích III. třídy 48 Tabulka číslo 31: Investiční a neinvestiční akce na silnicích II. a III. třídy - mosty 48 Tabulka číslo 32: Další návrhy na opravu, rekonstrukci, či stavbu nových mostů u následujících objektů řazené bez stupně priority 49 Tabulka číslo 33: Struktura ekonomické základny dle sektorů k Tabulka číslo 34: Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k Tabulka číslo 35: Struktura ekonomické základny dle právní formy k Tabulka číslo 36: Průměrná hrubá mzda zaměstnanců v okrese Strakonice dle oborů činnosti v letech /116

7 Tabulka číslo 37: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k SLDB 59 Tabulka číslo 38: Žadatelé o práci k Tabulka číslo 39: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období Tabulka číslo 40: Charakteristiky pracovního mikroregionu Strakonicko k SLDB 64 Tabulka číslo 41: Podniky s podstatným vlivem na zaměstnanost v MAS LAG Strakonicko k Tabulka číslo 42: Zajištění zdravotní péče ambulantní péče 66 Tabulka číslo 43: Zajištění zdravotní péče ústavní péče 69 Tabulka číslo 44: Zařízení a organizace sociální péče na území MAS LAG Strakonicko 70 Tabulka číslo 45: Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka 71 Tabulka číslo 46: Mateřské školy na území MAS LAG Strakonicko 72 Tabulka číslo 47: Základní školy na území MAS LAG Strakonicko 73 Tabulka číslo 48: Střední školy a odborná učiliště na území MAS LAG Strakonicko 74 Tabulka číslo 49: Vyšší odborné školy a pobočky/katedry vysokých škol na území MAS LAG Strakonicko 75 Tabulka číslo 50: Seznam rekvalifikačních kurzů a akcí dalšího vzdělávání 75 Tabulka číslo 51: Značené cyklistické trasy IV. třídy na území MAS LAG Strakonicko 76 Tabulka číslo 52: Informace o sjízdnosti řeky Otavy 78 Tabulka číslo 53: Informace o sjízdnosti řeky Volyňky 78 Tabulka číslo 54: Sledované charakteristiky Muzea středního Pootaví Strakonice 80 Tabulka číslo 55: Zemědělská a orná půda MAS LAG Strakonicko k Tabulka číslo 56: Méně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu (LFA oblasti) bývalých okresů Jihočeského kraje 88 Tabulka číslo 57: Počty hektarů zařazených do méně příznivých oblastí 88 Tabulka číslo 58: Půdní úrodnost zemědělské půdy bývalých okresů JčK v % plochy 89 Tabulka číslo 59: Vývoj struktury zemědělské půdy MAS LAG Strakonicko v letech Tabulka číslo 60: Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko zdrojová data 91 Tabulka číslo 61: Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko zdrojová data 92 Tabulka číslo 62: Seznam měrných míst jakosti povrchové vody v okrese Strakonice 94 Tabulka číslo 63: Nejvýznamnější vypouštění městských odpadních vod a průmyslových odpadních vod v množství nad 500 tis. m 3 /rok 103 Tabulka číslo 64: Seznam měrných míst jakosti podzemní vody v okrese Strakonice 104 Tabulka číslo 65: Průměrné roční hodnoty hlavních znečišťujících látek v ovzduší (měřící místa Kocelovice, Vodňany) za rok Tabulka číslo 66: Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší stacionární zdroje Tabulka číslo 67: Seznam zvláště chráněných území a památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko 111 Tabulka číslo 68: Seznam památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko 111 Tabulka číslo 69: Seznam Evropsky významných lokalit v rámci systému NATURA 2000 zasahující katastrální území obcí MAS LAG Strakonicko 112 Tabulka číslo 70: Územně plánovací dokumentace obcí a měst MAS LAG Strakonice 114 Tabulka číslo 71: Plochy s funkcí smíšenou obytnou na území MAS LAG Strakonicko 115 Tabulka číslo 72: Plochy s funkcí komerční a průmyslovou na území MAS LAG Strakonicko 115 7/116

8 Seznam zkratek 1. JVS 1. Jihočeská vodárenská společnost AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BSK 5 Biologická spotřeba kyslíku za 5 dní CZT Centrální zásobování teplem ČD České dráhy ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (The European Agricultural Fund for Rural Development) EU Evropská unie EVL Evropsky významné lokality EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta GIS Geografický informační systém HDP Hrubý domácí produkt CHKO Chráněná krajinná oblast CHSK Cr Chemická spotřeba kyslíku dichromanem CHSK Mn Chemická spotřeba kyslíku manganistanem IRZ Integrovaný registr znečišťování JčK Jihočeský kraj KP Rozvojové plochy pro funkci komerční a průmyslovou KÚ Krajský úřad LAG Místní akční skupina (Local Action Group) LAT Dolní prahová hodnota LFA Méně příhodné oblasti (less favoured areas) LV Limitní hodnota MěÚ Městský úřad MěÚSS Městský ústav sociálních služeb Strakonice MF ČR Ministerstvo financí České republiky MHD Městská hromadná doprava MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MSP Muzeum středního Pootaví Strakonice MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MT Mez tolerance MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky MWe MW vyprodukované ve formě elektrické energie MWt MW vyprodukované ve formě tepla MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NATURA 2000 Soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů 8/116

9 a přírodní stanoviště na území EU NIPOS Národní informační středisko pro kulturu NL Nerozpustné látky NO Nebezpečný odpad NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRP Národní rozvojový plán ČR NTL Nízký tlak OB Rozvojové plochy pro funkci smíšenou obytnou ONS Okresní nemocnice Strakonice ORP Obec s rozšířenou působností OZP Osoby se zdravotním postižením PHO Podhorské oblasti PM 10 Suspendované částice frakce PM 10 POV Program obnovy venkova PP Přírodní památka PR Přírodní rezervace PRK Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje PRV Program rozvoje venkova Q 100 Doba opakování kulminačního procesu (roky) RERA Regionální rozvojová agentura jižních Čech REZZO 1-3 Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší - stacionární zdroje SFRB Státní fond rozvoje bydlení SFŽP Státní fond životního prostředí SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností SPA Stupeň povodňové aktivity SPŠ Střední průmyslová škola SR Rozvojové plochy pro funkci sportovně rekreační STL Střední tlak TTO Tranzitní telefonní obvod TUV Teplá užitková voda TZL Tuhé znečišťující látky UAT Horní prahová hodnota ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku ÚSP Ústav sociální péče UTO Uzlový telefonní obvod ÚV Úpravna vody VaK JČ Vodovody a kanalizace Jižní Čechy VOŠ Vyšší odborná škola VŠ Vysoká škola VŠPS Výběrové šetření pracovních sil VTL Vysoký tlak 9/116

10 VÚMOP VVN ZČU ZCHÚ ZKI ZPF ZTP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Velmi vysoké napětí Západočeská univerzita Zvláště chráněné území Základní knihovní informace Zemědělský půdní fond Zdravotně tělesně postižení 10/116

11 1 Ú VOD Dokument Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko (dále jen analýza) byl zpracován na základě objednávky MAS LAG Strakonicko v roce Snahou této analýzy je podrobná analýza území MAS LAG Strakonicko v různých oblast socio-ekonomického vývoje. Na jejím základě budou identifikovány prioritní oblasti rozvoje, které budou, jak v souladu s Národním rozvojovým plánem a principy Leader s ohledem na osu IV EAFRD a dalších koncepčních dokumentů, tak v souladu s blížícím se novým programovacím obdobím Zpracovatelem analýzy se stala firma Regionální rozvojová agentura jižních Čech RERA a.s., která má se zpracováním koncepčních, analytických a rozvojových dokumentů značné zkušenosti. Zpracování analýzy proběhlo následujícím způsobem: dotazníkové šetření a sběr statistických dat a informací konzultace s představiteli členských obcí zpracování analýzy a definování rozvojových priorit: o Rozvoj zemědělství a podnikání o Životní prostředí a infrastruktura o Kvalita života o Cestovní ruch, kultura, památky projednání analýzy v rámci MAS LAG Strakonicko a vypořádání připomínek schválení analýzy Při zpracování analýzy bylo dále přihlédnuto k existujícím rozvojovým dokumentům mikroregionů, které se na řešeném území nacházejí (střední Pootaví, dolní Pootaví a šumavské Podlesí), územně plánovací dokumentaci či strategickým dokumentům vyššího řádu jakými jsou Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (dále PRK), Národní rozvojový plán ČR (dále NRP) či Program rozvoje venkova (dále jen PRV). Na základě zpracované analýzy byla sestavena SWOT analýza území MAS LAG Strakonicko pro jednotlivé definované prioritní oblasti. Navržená SWOT analýza byla předložena k projednání a připomínkování. Po zapracování připomínek byla SWOT analýza schválena. 11/116

12 2 P ROFIL MAS LAG STRAKONICKO 2.1 Základní informace o MAS LAG Strakonicko MAS LAG Strakonicko se rozprostírá na většině území správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice a je tvořena dvěma městy a 55 obcemi. Ekonomickým a sociálním centrem oblasti je město Strakonice, které má také statut obce s rozšířenou působností. Základní informace o MAS LAG Strakonicko jsou uvedeny v tabulce č. 1. MAS LAG Strakonicko hraje poměrně důležitou roli v oblasti rozvoje venkova a je současně jedním z členů Národní sítě rozvoje venkova. Tabulka číslo 1: Základní informace o městech a obcích MAS LAG Strakonicko Katastrální plocha (ha) Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Hustota obyvatelstva (obyv./km 2 ) MAS LAG celkem , ,60 SO ORP Strakonice , ,01 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Celková hustota obyvatelstva je 89,60 obyvatel/km 2. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má město Strakonice (670,54 obyvatel/km 2 ), dále město Volyně (152,23 obyvatel/km 2 ) a obec Katovice (135,48 obyvatel/km 2 ). Naopak nejnižší hustoty obyvatelstva dosáhla obec Kuřimany (6,76 obyvatel/km 2 ), obec Nová Ves (9,15 obyvatel/km 2 ) a obec Únice (9,13 obyvatel/km 2 ). O prvenství nejstarší písemné zmínky o obci se dělí obce Kalenice, Krejnice a Zvotoky datem Naopak obcí s nejmladší písemnou zmínkou je obec Nová Ves (rok 1549). Členská základna je tvořena osobami a subjekty zastupující veřejný, soukromý a neziskový sektor. Veřejný sektor Ing. Pavel Vondrys - starosta města Strakonice, Jan Pruner - starosta města Volyně, Ing. Petr Janoch - předseda Svazku obcí středního Pootaví, Milan Blatský - předseda Svazku obcí Strakonicka, Miloslav Kinkor - předseda Svazku obcí dolního Pootaví, Jaromír Brabec - předseda Svazku obcí šumavské Podlesí, PhDr. Ivana Říhová - ředitelka Muzea středního Pootaví. Soukromý sektor: Ing. Miroslav Pavlík Okresní AK Strakonice, Ing. Jana Janoutová Oblastní kancelář JHK ve Strakonicích, RNDr. Ladislav Havel podnikatel, majitel cestovní kanceláře Ciao, Ing. Václav Martan podnikatel, STA, projektový ateliér, v.o.s., Ing. Karel Vlasák podnikatel, Vlasák s.r.o., geodetická kancelář, Terezie Vondroušová firma MVDr. Daněk soukromý zemědělec. Neziskový sektor: Jaroslav Bašta vedoucí souboru Prácheňáček, o.s., Karel Skalický Sdružení pro obnovu Řepice a okolí, o.s., Ing. Karel Hájek Klub českých turistů, Václav Novák předseda rady PS, občanské sdružení, Jiřina Karasová Otavan, o.s. pro kulturu, ekologii a vzdělávání, Miluše Tlapáková - účetnictví neziskového sektoru. 12/116

13 2.2 Sídelní struktura a demografické údaje Sídelní struktura Území MAS LAG Strakonicko má, co se týče rozčlenění dle správních území, poměrně složitou strukturu. Je tvořeno samosprávným územím 2 měst a 55 obcí, které jsou dále děleny na 120 katastrálních území. Celkově se MA LAG Strakonicko rozkládá na ploše ha. Největší území spravuje město Strakonice, nejmenší pak obec Radějovice. Výměry jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko ukazuje tabulka v příloze č. 1. Osídlení na území MAS LAG Strakonicko je poměrně nevyrovnané, což je dáno přítomností města Strakonice, které se svými více jak 23 tisící obyvateli tvoří 56,70 % obyvatelstva celé MAS LAG Strakonicko. Přes tisíc obyvatel má ještě město Volyně (3 133 obyvatel) a obec Katovice (1 298 obyvatel). Nejméně obyvatel mají obce Kuřimany (21 obyvatel) a Radějovice (35 obyvatel). Podrobné informace o hustotě obyvatelstva jsou uvedeny v příloze č. 4. Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury je v tabulce č. 2 a obrázku č. 1. Z těchto dat vyplívá, že na řešeném území nejvíce obcí spadá do nejmenších kategorií tzn. 47 obcí má méně než 500 obyvatel. Tabulka číslo 2: Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k Obce s počtem obyvatel: Počet obcí do a více 0 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 13/116

14 Obrázek číslo 1: Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k ,33% 3,51% 12,28% 0,00% 1,75% do ,00% ,56% 24,56% a více Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice V přílohách č. 2 a 3 je uvedena sídelní struktura měst a obcí MAS LAG Strakonicko k Dle níže uvedené mapy (obrázek č. 2) je možné území MAS LAG Strakonicko rozdělit na tyto části: - město Strakonice, které je svými místními částmi členy mikroregionů Malé Strakonicko, dolní a střední Pootaví - mikroregion šumavské Podlesí - mikroregion střední Pootaví - mikroregion dolní Pootaví - mikroregion Malé Strakonicko 14/116

15 Obrázek číslo 2: Mikroregiony na území MAS LAG Strakonicko Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 15/116

16 2.2.2 Demografie MAS LAG Strakonicko Zdrojem dat pro zpracování této podkapitoly jsou bilance zpracované Českým statistickým úřadem. Posuzované období je od roku 1996 do roku 2005 za celé administrativní obce. V případě potřeby jsou posuzována období mezi jednotlivými Sčítáními lidu, domů a bytů. K žilo na území MAS LAG Strakonicko obyvatel. Demografický vývoj byl poznamenán politickými a ekonomickými změnami z počátku 90. let minulého století. V 70. a 80. letech minulého století byl demografický vývoj ovlivněn sociálními podporami v různých oblastech. To vedlo k vysoké sňatečnosti při nízkém věku snoubenců, a také k nízkému průměrnému věku matky. Po roce 1989 se situace podstatně změnila. Objevily se nové možnosti studia, možnost cestování, rozšířila se nabídka volnočasových aktivit. Polistopadové změny přinesly také negativní vlivy na zaměstnanost, sociální jistoty či finanční nároky při pořizování bytů. Toto vše se odrazilo na novém demografickém chování mladé generace. Přístup k zakládání rodin se změnil, přibyla větší míra zodpovědnosti, mladí lidé zakládají rodiny s ohledem na osamostatnění a ekonomické zabezpečení. Tento postoj vedl k neuskutečnění druhotné demografické vlny silných ročníků mladých lidí ze 70. let minulého století. Z níže uvedené tabulky č. 3, obrázku č. 3 a přílohy č. 5 A-C vyplývá, že ve zvažovaném období počet obyvatel klesal. Přirozený přírůstek obyvatelstva měst a obcí za sledované období dosáhl záporného výsledků (úbytek obyvatelstva o 902 obyvatel 1 ). Stejně nepříznivý je přírůstek migrací, který ve zvažovaném období vykazuje úbytek obyvatel o 281 obyvatel 2. V celém sledovaném období dosahoval přirozený přírůstek záporných hodnot, přičemž nejvyšší záporné hodnoty dosáhl v roce 1998 (- 201 obyvatel). Přírůstek migrací ve stejném období dosáhl kladných hodnot pouze v letech 1998, 2003 a 2005 přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2003 (98 obyvatel) a napomohl tak dosáhnout celkovému přírůstku kladné hodnoty (74 obyvatel). Celkový přírůstek obyvatelstva se v daném období neustále snižoval, kromě roku 2003, kdy byl zaznamenán přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší záporné hodnoty dosáhl celkový přírůstek v roce 1997 (- 196 obyvatel). Pokles obyvatelstva je způsoben především nepříznivým demografickým vývojem a dále stěhováním obyvatel do jiných částí kraje či do jiných krajů za prací. Tento pokles zachycuje tabulka č. 4, obrázek č. 4 a v příloze č. 6 A-C uvedené tabulky. Tabulka číslo 3: Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období Rok Název obce Narození Zemřelí Přirozený Přírůstek Celkový Stav přírůstek migrací přírůstek k MAS LAG celkem Počet zemřelých (4 569) převýšil počet narozených (3 667). 2 Počet vystěhovalých (8 401) převýšil počet přistěhovalých (8 120). 16/116

17 1997 MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem MAS LAG celkem Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Obrázek číslo 3: Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období grafické vyjádření Počet obyvatel Roky Roky Počet obyvatel Přirozený přírůstek Přírůstek migrací Celkový přírůstek Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 17/116

18 Tabulka číslo 4: Vývoj počtu obyvatel MAS LAG Strakonicko za období Ukazatel MAS LAG Strakonicko Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Obrázek číslo 4: Vývoj počtu obyvatel MAS LAG Strakonicko za období grafické vyjádření Počet obyvatel Rok Počet bydlících obyvatel k Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Stárnutí obyvatelstva MAS LAG Strakonicko se projevuje stejně jako v celé České republice (dále jen ČR). Níže uvedená tabulka č. 5 a obrázek č. 5 ukazuje vývoj indexu stáří. Tento index vyjadřuje věkovou strukturu obyvatelstva a její vývoj. Pokud je index stáří pod hodnotou 100, jedná se o příznivý vývoj věkové struktury obyvatelstva. Jak vyplývá z těchto dat, index stáří v období stále více nabýval nepříznivých hodnot. V celém období nedocházelo k dostatečné obměně obyvatelstva přirozenou měnou. Tento trend má i nadále stoupající tendenci. Tabulka číslo 5: Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období Počet obyvatel v daném věku/index stáří Počet obyvatel 60 let a více Počet obyvatel ve věku 0-14 let Index stáří 121,01 128,00 134,59 138,75 144,22 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 18/116

19 Obrázek číslo 5: Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období Počet obyvatel MAS LAG Strakonicko ,00 121, ,22 138,75 134, Roky 150,00 145,00 140,00 135,00 130,00 125,00 120,00 115,00 110,00 105,00 Index stáří MAS LAG Strakonicko Počet obyvatel 60 let a více Počet obyvatel ve věku 0-14 let Index stáří Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice S výše popsanou problematikou souvisí i průměrný věk. Vývoj průměrného věku obyvatelstva za jednotlivá města a obce MAS LAG Strakonicko za období zachycuje níže uvedený obrázek č. 6 a tabulka v příloze č. 7. Během tohoto období se průměrný věk postupně zvyšoval (zvýšení o 2,9 roku). V roce 2005 dosáhl průměrný věk obyvatelstva MAS LAG Strakonicko 40,2 roku. Při srovnání s průměrným věkem za okres Strakonice (40 let), vychází průměrný věk obyvatelstva MAS LAG Strakonicko nepříznivě (rozdíl 0,2 roku). Další porovnání vyznívají pro MAS LAG Strakonicko také nepříznivě o 0,7 roku vyšší průměrný věk než krajský, o 0,4 roku vyšší než je průměrný věk celorepublikový. Mezi faktory, které se podílejí na zvyšování průměrného věku patří nízká porodnost, úbytek obyvatelstva přirozenou měnou a zvyšující se délka života. 19/116

20 Obrázek číslo 6: Vývoj průměrného věku obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období Průměrný věk 41,0 40,0 39,0 38,0 37,0 36,0 37,4 37,7 38,0 38,4 38,7 39,1 39,5 39,8 40,0 40,2 35, Rok Průměrný věk obyvatel k Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Domy a byty Následující tabulka č. 6 a obrázek č. 7 ukazují bytový fond měst a obcí MAS LAG Strakonicko. V jednotlivých dekádách se počet bytů, a tedy bytový fond MAS LAG Strakonicko zvyšoval. Největší nárůst byl zaznamenán v období , a to o bytů, zatímco nejmenší nárůst byl zaznamenán v období , a to jen o 167 bytů. Výstavba bytů a domů je velmi důležitá a dostatečné vybavení v této oblasti hraje významnou roli při hospodářském růstu území. Tabulka číslo 6: Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období Trvale obydlené byty Rok Přírůstek MAS LAG Strakonicko celkem Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 20/116

21 Obrázek číslo 7: Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období grafické vyjádření Trvale obydlené byty Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Poznámka: data ze SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 Bytová výstavba obcí MAS LAG Strakonicko za období a je uvedena v tabulce č. 7. Jak je z ní patrné, došlo za období k poklesu bytové výstavby (z na 1 082) o 63,12 % oproti období Tento pokles nebyl pouze specifikem popisované oblasti, ale projevil se i v dalších území Jihočeského kraje a celé České republiky. Tabulka číslo 7: Porovnání bytové výstavby za období a Počet dokončených bytů za MAS LAG Strakonicko z toho v rodinných Období Průměrný počet za Celkem domech rok počet % ,59% 293, ,62% 108,2 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Bytová výstavba za období je zachycena v tabulce č. 8. V tomto období byl roční přírůstek nových bytů nižší než průměrný přírůstek bytů za období , pouze v roce 2002 byl vyšší (150 bytů). 21/116

22 Tabulka číslo 8: Počet dokončených bytů za období Počet dokončených bytů za MAS LAG Strakonicko z toho v rodinných domech Rok Celkem počet % ,30% ,00% ,50% ,42% ,51% Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Při porovnání bytového fondu z hlediska jeho obydlenosti (tabulka č. 9) vychází zajímavý výsledek. Z celkového počtu bytů je v rodinných domech a bytů neobydlených (19,49 % z celkového počtu bytů). Důvody pro neobydlenost bytů jsou různé sloužící k rekreačnímu využití, obydlené přechodně či nezpůsobilé k bydlení. Nejvíce bytů je neobydleno z důvodu jejich využívání pro rekreační bydlení, a to ve výši 47,21 % (9,20 % z celkového počtu bytů). O něco méně neobydlených bytů je obydleno přechodně, a to podílem 17,88 % z celkového počtu neobydlených bytů (3,48 % z celkového počtu bytů). Neobydlených bytů z hlediska nezpůsobilosti k bydlení je 9,01 % (1,76 % z celkového počtu bytů). Podíl 25,90 % připadá buď na byty neobydlené z ostatních důvodů nebo na byty u nichž nebyl důvod k neobydlenosti zjištěn (5,05 % z celkového počtu bytů). Podrobné porovnání bytového fondu za jednotlivé obce je uvedeno v příloze č. 8 A. Tabulka číslo 9: Neobydlené byty na území MAS LAG Strakonicko SLDB 2001 Trvale obydlené byty Celkem z toho v rodinných domech počet v % Celkem počet sloužící k rekreaci v % Neobydlené byty z toho obydlené přechodně počet v % nezpůsobilé k bydlení počet v % počet ostatní v % MAS LAG Strakonicko ,59% ,21% ,88% 273 9,01% ,90% celkem Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Na území MAS LAG Strakonicko se dle SLDB 2001 nacházelo domů. Za období se celkový počet domů postupně snižoval (viz níže uvedená tabulka č. 10 a obrázek č. 8). Největší úbytek domů byl mezi SLDB , a to o 242 domů. Z celkového počtu domů (SLDB 2001) bylo domů rodinných (87,39 %). Jak ukazuje tabulka v příloze č. 8 B, pohybuje se podíl rodinných domů z celkového domovního fondu v jednotlivých městech a obcí MAS LAG Strakonicko mezi 72 % %. 22/116

23 Tabulka číslo 10: Vývoj domovního fondu za období Obce MAS LAG Strakonicko celkem celkem 2001 v rodinných domech v % , Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Obrázek číslo 8: Vývoj domovního fondu MAS LAG Strakonicko za období Počet domů Trvale obydlené domy Rok Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Poznámka: data ze SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 Průměrné stáří domovního fondu MAS LAG Strakonicko je 46,04 roku, přičemž v jednotlivých členských obcích se průměrné stáří domovního fondu pohybuje od 32 let do 64 let. Poměrně zajímavý je i pohled na domovní fond z hlediska neobydlenosti. Z celkového počtu neobydlených domů (2 198) je domů využíváno k rekreaci. V příloze č. 8 B je uvedena tabulka zachycující průměrné stáří domovního fondu na území jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko. 2.3 Historický vývoj na území MS LAG Strakonicko Počátky osídlení se datují již do 14. století před n.l., kdy z horního Podunají přicházely přes Šumavu skupiny osídlenců s vyspělou mohylovou kulturou. Mohylové pohřbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak zůstalo typickým znakem, i když se obyvatelstvo měnilo (bronzový jihočeský mohylový lid, lid kultury milavečské, knovízské, halštatské a později laténské (Keltové)). Keltské kmeny (5. stol. před n.l.) se přesouvaly do střední Evropy a zasáhly též až do předhůří Šumavy. Znakem jsou opět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyně a Malenic. Ve středním období se Keltové omezují převážně na Pootaví (rýžování zlata). 23/116

24 Po odchodu Keltů do příchodu Slovanů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou. Slované sem pronikali postupně až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesněná krajina a to především podél řek Otavy s Ostružnou, Volyňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století se blížila hustotě současné (mohutná hradiště budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kněží hora u Katovic, Hradec u Řepic). V centralizačním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zličanů. Rýžování zlata a život při obchodních stezkách ovlivňoval kladně život v oblasti, postupné budování a rozvoj sídel dokládají listinné prameny převážně z 11. a 12. století. Vznik jednotlivých obcí posuzovaného regionu zaznamenaly první písemné zmínky. Historický vývoj na území jednotlivých obcí je poměrně bohatý. Vzhledem k tomuto faktu je historický vývoj na území jednotlivých obcí podrobně rozveden v příloze č Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky Poloha Území MAS LAG Strakonicko se rozprostírá na území obce s rozšířenou působností Strakonice. V rámci Jihočeského kraje sousedí se správním územím obcí s rozšířenou působností Písek, Blatná, Vodňany a Prachatice. Řešené území leží na okraji Jihočeského kraje a sousedí s krajem Plzeňským, v rámci něj sousedí se správním územím obce s rozšířenou působností Klatovy. Z hlediska jiných místních akčních skupin sousedí MAS LAG Strakonicko s místní akční skupinou Chance in Nature jejímiž členy jsou i obce z SO ORP Strakonice a to Hoštice, Malenice, Předslavice a Čepřovice. Dále sousedí s místní akční skupinou Vodňanská ryba a místní akční skupinou Svazek obcí Blatenska jehož členem jsou i obce ze SO ORP Strakonice Mečichov, Hlupín, Doubravice, Třebohostice, Radomyšl a Velká Turná. Strakonicko lze rozčlenit do několika regionálních podoblastí. Pro Blatensko (v severozápadní části okresu), je typické poměrně velké množství vodních ploch, které se rovnoměrně střídají s chlumy a háji v kopcovité krajině Blatenské pahorkatiny. Největším rybníkem v oblasti je rybník Labuť u Myštic (109 ha). Zajímavými přírodními úkazy jsou skalní výchozy v podobě roztroušených skupin granitových balvanů. Nejznámější je tzv. Kadovský viklan. Střední Pootaví je oblast v centrální části okresu Strakonice při řece Otavě. Pro tuto oblast jsou typická archeologická naleziště z dob rýžování zlata (dochovaly se tzv. sejpy). Centrem této oblasti je město Strakonice na soutoku Volyňky a Otavy. Oblast Volyňska a Bavorovska je součástí podhůří Šumavy. Oblast vyniká malebností krajiny, s množstvím panoramatických rozhledů do kterých se výrazně zapojují drobné objekty sakrální architektury. Oblastí protékají poměrně zachovalé přírodní toky Volyňky a Blanice. Pro tuto oblast jsou typické stavby lidové architektury (selské baroko) s rukopisem Jakuba Bursy. Za účelem ochrany 24/116

25 přírodních hodnot a krajinného rázu byl vyhlášen přírodní park Svobodné hory a krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko. Územím SO ORP Strakonice (stejně tak jako MAS LAG Strakonicko) prochází významný koridor S J II ležící na trase silnice R 4 I/4, která je hlavní spojnicí Jihočeského kraje s Německem. V severní část tohoto koridoru převládá smíšené obytné, komerční a průmyslové funkční využití urbanizovaného území soustředěné zejména v okolí regionálních center Strakonic a Vimperku, v jižní části koridoru na území CHKO a NP Šumava převládá sportovně rekreační využití Horniny a reliéf Z hlediska geomorfologického členění náleží celá oblast do provincie Český masív. Severní část území Strakonicka spadá do Českomoravské subprovincie reprezentované Středočeskou pahorkatinou. Ta je zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu s mírně zvlněným reliéfem o nadmořské výšce mezi m n. m. V daném území je reprezentovaná především Blatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horažďovickou pahorkatinou. Poměrně ploché území této pahorkatiny má nejvyšší bod Hřeben (596,5 m n. m.) těsně za hranicí posuzovaného regionu. Do jižní části území (Volyňsko) zasahuje rozsáhlé a poměrně členité území Šumavského podhůří, které je erozí vodních toků značně rozčleněné a příkré údolní svahy zde ostře kontrastují s převládajícím kopcovitým terénem. V řešeném území největší část zaujímá Bavorovská vrchovina se svým podcelkem Miloňovická pahorkatina, ta se rozkládá jihovýchodně od Strakonic a je charakteristická izolovanými vrchy přesahujícími 500 m n. m. (nejvyšší Kuřimanský 586 m n. m. a Ostrý 579 m n. m.). Širší okolí Volyně patří Volyňské vrchovině s řadou vrcholů přes 600 m n. m. (Kbil 664 m n. m. u Libětic, Kalný vrch 634 m n. m. u Strunkovic nad Volyňkou, Ostrý vrch 591 m n. m., Bretaň 651 m n. m. - jižně od Volyně). Dalším podcelkem Šumavského podhůří, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m n. m., Damíčský vrch 739 m n. m., Kústrý 839 m n. m.) a Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje přes 900 m n.m. Mezi oba hlavní geomorfologické celky Středočeskou pahorkatinou a Šumavským podhůřím ještě do oblasti zasahuje podél města Strakonice Českobudějovická pánev jako součást Jihočeských pánví. Nejníže položenou obcí MAS LAG Strakonicko je obce Čejetice (377 m n. m.) a nejvýše položenou obcí je obec Vacovice (706 m n. m.). V příloze č. 10 je uvedena mapa geologického položí území MAS LAG Strakonicko Klima území Klimaticky se Strakonický region dělí na dvě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horažďovice - Strakonice (mírně teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový (viz tabulky č. 11 a 12 a obrázek č. 9). 25/116

26 Průměrná roční teplota je 6,5 C, v období vegetace 12,5 C. Oblast je dále charakterizována: průměrný počet letních dní v roce průměrný počet ledových dní v roce průměrný počet mrazových dnů počet dní s teplotou nad 0 C 270 počet dní nad 5 C 210 počet dní nad 10 C 150 počet dní nad 15 C 65 jasných dnů 0 průměrný počet: zamračených dnů 145 s mlhou 57 Průměrné datum prvního mrazivého dne je a posledního mrazivého dne 1.5. Tabulka číslo 11: Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Tabulka číslo 12: Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Průměrný roční úhrn srážek dosahuje mm, v období vegetace 400 mm. Průměrná relativní vlhkost vzduchu: v červenci ve 14,00 hodin: 60 % v prosinci ve 14,00 hodin: 87 % Obrázek číslo 9: Srážkový úhrn za období /116

27 250 mm naměřené srážky Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Pedologie území Na území okresu Strakonice, a tedy i na území MAS LAG Strakonicko, je možné nalézt různé typy půd jakými jsou hnědá půda, oglejená půda, půda glejová, podzolové půdy, oligobazické hnědé půdy, hnědé horské půdy a půdy nevyvinuté (žulové výchozy, balvaniště), hnědozem a nivní půdy. V oblasti jsou zastoupeny všechny půdní druhy. V plochých úsecích s těžším podkladem převládají pseudogleje, v místech s převahou jílu pelické. Časté jsou hydromorfní půdy v nivách a zamokřených sníženinách, tj. různé gleje i náslatě; ostrůvkovitě na větších plochách štěrkopísků jsou hnědé půdy nenasycené (oligobázické). Hnědé půdy patří k nejrozšířenějším půdním typům na území Jihočeského kraje. Nejčastějšími substráty hnědých půd jsou přemístěné zvětraliny vyvřelých a metamorfovaných hornin. Tam, kde se v půdním profilu vyskytuje zvýšený obsah vláhy, a to buď trvale nebo delší část vegetačního období, vznikají půdy s různým stupněm oglejení. Kyselé hnědé půdy se vyskytují v nižších polohách na kyselých vyvřelinách a metamorfovaných horninách. Přirozená úrodnost hnědých půd je snižována nižší biologickou aktivitou, kyselou reakcí, která brání využití živin, nedovoluje tvorbu struktury u těžších půd a podmiňuje retrogradaci fosforu. Hnědé půdy mají sníženou fyziologickou hloubku půdního profilu a ve svažitém terénu jsou silně ovlivněny vodní erozí. Podzoly vznikaly pod jehličnatými lesy a smrčinami. Pro zemědělskou výrobu jsou podzoly nevhodné, mohou se uplatňovat jako pastviny. Jako lesní půdy jsou poměrně hodně produktivní. Nivní půdy vyplňují plochá dna říčních údolí a jsou nejvíce rozšířeny v nížinách. Oglejené půdy se vyskytují v rovinatějších prvcích reliéfu a v plochých depresích pásma pahorkatin a podhůří. Půdy glejové se 27/116

28 vytvářejí v terénních depresích, v některých částech širokých niv a zejména v úzkých nivách s málo kolísající hladinou minerálně chudších podzemních vod. Gleje mohou sloužit jako louky (nejsou zemědělsky příliš cenné). Typy půdy nacházející se v popisované oblasti určují i využití této půdy. Strukturu využití dokumentuje níže uvedená tabulka č. 13 a graf na obrázku č. 10 (podrobný rozpis za jednotlivé obce MAS LAG Strakonicko je v příloze č. 11. Tabulka číslo 13: Struktura využití půdy v MAS LAG Strakonicko za období k Půda Rozloha (ha) Orná půda Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy 719 Ostatní plochy Celkem Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) 28/116

29 Obrázek číslo 10: Struktura využití půdy grafické vyjádření 2,31% 1,57% 7,95% 21,92% 66,25% Zemědělská půda (ha) Vodní plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Lesní půda (ha) Zastavěné plochy (ha) Zdroj: Český hydrometeorologický ústav V příloze č. 12 je mapa zachycující lesní pokryv na území MAS LAG Strakonicko Hydrologie území Řešená oblast náleží k hydrologickému povodí řeky Otavy (povodí 1-08). Ta v popisovaném regionu svádí vody z levostranných přítoků Střely a Březovského potoka a z pravé strany z Novosedelského potoka a Volyňky. Otava vzniká soutokem horských řek Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě, dále teče severně a u Horažďovic mění velkým obloukem směr toku na východní. Do řešeného regionu přitéká od Horažďovic, protéká Střelskými Hošticemi, Katovicemi, Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region, aby protekla Pískem a u Zvíkova se vlévá do Vltavy. Otava patří k tokům s kolísavým vodním stavem, který se rychle mění po srážkách. Březový potok - pramení v Brdech, teče JV směrem a do Otavy vtéká nad Katovicemi. Novosedelský potok - vyvěrá u Strašína, teče SV a do Otavy vtéká v Katovicích na říčním km 60,55. Volyňka - pramení na svazích Světlé hory, teče téměř stále na sever ke Strakonicím, kde ústí na říční km 54,65 do Otavy. Koryto řeky Otavy a Volyňky v přirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, při větších průtocích dochází k rozlivům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. Při umisťování jakýchkoliv aktivit do inundačního území obou řek, je nutné předem vyřešit ochranu před účinky velké vody a zajistit bezpečný průtok velkých vod a průchod ledů po celé trase řeky Otavy a Volyňky. 29/116

30 Území SO ORP Strakonice není bohaté na rybníky. Rybniční soustavy, budované hlavně ve století, jsou soustředěny zejména v kotlinách a plochých pahorkatinatých reliéfech. Rybníky lze rozdělit dle soustředěného výskytu na Blatenskou, Vodňanskou a Putimskou rybniční soustavu. V popisovaném území zbytkové části okresu existence rybníků není již tak výrazná. Ve Volyňské oblasti vzhledem k reliéfu Šumavského předhůří není žádný významný rybník. Ve Strakonické oblasti lze zaznamenat rybníky jižně od okresního města mezi obcemi Sousedovice a Mutěnicemi, kde je největší Velkohorský rybník a severně od Strakonic Horní a Dolní Řepický rybník. Mezi nejvýznamnější vodní nádrže na území MAS LAG Strakonicko patří hlavně soustava rybníků v oblasti obcí Cehnice Čejetice Mladějovice Sudoměř: Škaredý, Nadveský rybník, Potočný rybník, Šilhavý, Markovec, Mlýnský rybník, Velký Cehnický rybník, Ovčácký rybník, Trnov, Starý rybník, Třetina, dále Velký Vítkovský rybník a jiné menší rybníky. 2.5 Infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích značně zanedbáván (v souvislosti s rozvojem jen tzv. střediskových obcí). Určitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán spíše u větších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybavenosti oproti vesnickým lokalitám. Nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí mělo státní vlastnictví a limitovaný způsob investičních prostředků Vodohospodářská infrastruktura Při analyzování stavu vodohospodářské infrastruktury na území jednotlivých obcí a měst MAS LAG Strakonicko je vhodné rozdělit území na město Strakonice a ostatní obce. Vodovod Strakonice jsou zásobeny vodovodem z úpraven vody (ÚV) Pracejovice a Hajská, dále pak Vodárenskou soustavou Jižní Čechy (Římov). ÚV Pracejovice upravuje vodu z řeky Otavy a podzemní vodu z vrtů v její údolní nivě. ÚV Hajská upravuje podzemní vody z vrtů. V roce 1996 bylo město Strakonice napojeno do systému vodárenské soustavy Jižní Čechy s hlavním zdrojem vody z vodního díla Římov. Městská přenosová síť je různého stáří a různého materiálu (převažuje litinové potrubí) a je v profilech od DN 50 po DN 400. Situace v obcích ve venkovské části území MAS LAG Strakonicko je z hlediska rozvodu vody rozdílná. V zásobování pitnou vodou nejsou na území žádné větší potíže. Veřejný vodovod se nenachází v obcích Droužetice, Kváskovice, Nová Ves, Paračov, Přední Zborovice, Radějovice, Strunkovice nad Volyňkou, Únice a Záhorčice. Obce Cehnice, Čejetice, Pracejovice (přes město Strakonice), Přešťovice, Radošovice (přes město Strakonice) a Štěkeň jsou napojeny na Římovský vodovod. Zbývající obce využívají obecní nebo 30/116

31 soukromé studny či vrty. Napojení na vodovodní síť na řešeném území se pohybuje v rozmezí od 35 do 100 %. Ve většině případů pokrývá veřejný vodovod potřeby obyvatel obcí MAS LAG Strakonicko, jednotlivé místní části v některých případech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že vybudování veřejných vodovodů i v těchto osadách by mělo být předmětem zájmu každé obce, protože ne ve všech případech mají studně potřebnou vydatnost a kvalitu vody. Celkovou situaci na území MAS LAG Strakonice v oblasti napojení na vodovodní síť ukazuje v příloze č. 13 uvedená tabulka. Kanalizace Kanalizační síť města Strakonice je vybudovaná jako jednotná síť o celkové délce kanalizačních stok přes 70 km. Kanalizační síť je z potrubí DN 250 až DN Materiálem je beton, železobeton, kamenina, PVC a litina. Celá kanalizační soustava je ve správě a.s. Vodovody a kanalizace, divize Prácheňsko, středisko Strakonice. Situace v oblasti kanalizace je v jednotlivých členských obcích různá. Kanalizační řad není v obcích Mutěnice, Přechovice a Vacovice. Dešťová kanalizace je v obcích Kalenice, Strunkovice nad Volyňkou, Třešovice, Únice a Zvotoky. V obci Paračov je stav kanalizační sítě hodnocen jako nedostatečný. V ostatních obcích je kanalizace zavedena. Z hlediska napojení místních částí obcí je situace nedostačující. Investice do rozvodu kanalizační sítě jsou finančně náročné a bez dotace ze státních nebo evropských zdrojů z rozpočtu obce nepořiditelné. Mnoha případech jsou místní části obcí obydleny malým počtem obyvatel a budování kanalizační sítě se jeví jako neefektivní. Celkové napojení obyvatelstva na kanalizační síť se pohybuje v rozmezí od %. V obci Třešovice je na kanalizační síť napojeno pouze 10 % obyvatel. Z celkového počtu 57 měst a obcí má čistírnu odpadních vod 15 obcí Čestice, Čejetice, Horní Poříčí, Katovice, Miloňovice, Nišovice, Novosedly, Osek, Pracejovice, Radošovice, Strakonice, Střelské Hoštice, Štěkeň, Volenice a Volyně. V této oblasti existují určité rezervy pro další rozvoj. Tento předpoklad potvrzuje i fakt, že některé další obce připravují projekty na vybudování čistírny odpadních vod. Celkovou situaci na území MAS LAG Strakonice v oblasti napojení na kanalizační síť ukazuje v příloze č. 14 uvedená tabulka Odpadové hospodářství V daném území převažuje zneškodňování odpadu převážně skládkováním. Svozem odpadu se na území MAS LAG Strakonicko zabývá velké množství firem (15 firem). Nejvýznamnější jsou Technické služby Strakonice a.s. 31/116