OBSAH RADIOCESIA V HOUBÁCH Z LOKALIT ČR A SR. CONTENT OF RADIOCESIUM IN MUSHROOMS FROM SOME LOCALITIES IN CZECH REPUBLIC AND SLOVAK REPUBLIC.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH RADIOCESIA V HOUBÁCH Z LOKALIT ČR A SR. CONTENT OF RADIOCESIUM IN MUSHROOMS FROM SOME LOCALITIES IN CZECH REPUBLIC AND SLOVAK REPUBLIC."

Žaneta Vacková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 OBSAH RADIOCESIA V HOUBÁCH Z LOKALIT ČR A SR. CONTENT OF RADIOCESIUM IN MUSHROOMS FROM SOME LOCALITIES IN CZECH REPUBLIC AND SLOVAK REPUBLIC. Kunová, V., Dvořák, P., Beňová, K.* Ústav biochemie, chemie a biofyziky, Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU Brno, Palackého 1-3, *Katedra životného prostredia, UVL Košice, Komenského 73, SOUHRN Zájem o obsah radiocesia nejen v houbách je stále aktuální. Houby jsou schopné ve větší míře kumulovat 137 Cs. Vlivem různých přírodních vlivů se radiocesium neustále objevuje i v dalších živých organismech rozmanitého druhu. V oblastech, které zasáhl černobylský radioaktivní mrak, můžeme s odstupem řady let naměřit i hodnoty přesahující povolené limity. ABSTRACT Interest about content radiocesium remain in mushrooms on actual. Mushrooms are able in bigger rate cumulate 137 Cs. Owing to different natural influence radiocesium all the time discovery, not only in mushrooms, but also in other live organism various kind. In regions, which hit Chernobyl radioactive cloud, we can with distance of several years deal out and funds transcendent permission limits. ÚVOD Černobylská jaderná havárie způsobila únik až 3, Bq radiocesia. Poměr uniklého radiocesia 137 Cs ku 134 Cs byl přibližně 2:1 (UNSCEAR, 1988). Vzhledem ke vzdálenosti byla pro Československo pro rok 1986 odhadnuta efektivní dávka 0,36 msv u dětí a 0,22 msv u dospělé populace, přičemž nebyl překročen roční základní limit pro obyvatelstvo 1 msv. Později vlivem fyzikálního poločasu rozpadu klíčových radionuklidů 122

radiocesia nejen v houbách je stále aktuální. Houby jsou schopné ve větší míře kumulovat 137 Cs.

2 došlo k výraznému poklesu efektivní dávky až na úroveň přírodního pozadí. Radioaktivní mrak, který se z Černobylu uvolnil, zasáhl i velmi vzdálená místa v celé Evropě. Natřikrát se přenesl napříč kontinentem a v místech, kde došlo k dešťovým srážkám, dopadla na půdu spolu s deštěm poměrně velká množství radioaktivních látek. Mezi nejvíce zamořené oblasti v západní Evropě patřilo např. i Norsko, kde radio dosahovala hodnot až 500 kbq.m -2 ( Pedersen, et al., 1998). Z hlediska časového odstupu a charakteru havárie se v současné době na území ČR a SR vyskytuje v půdě již pouze radiocesium, radionuklid 137 Cs s fyzikálním poločasem rozpadu 30,1 let. Statistická analýza ukázala, že na difúzní koeficient radionuklidů v půdě mají vliv vlhkost půdy, přítomnost chemických homologů s vlastnostmi blízkých iontů, které podmiňují kapacitu výměnného procesu v půdě, kyselost půdy, obsah humusu a teplota (Koprda, 1986). Některé rostliny se vyznačují vysokou schopností vychytávat 137 Cs v prostředí, zvláště mechy jsou schopny zachytit až 93% dopadajících radionuklidů (Heinrich et al., 1989). Dalšími organismy schopnými ve větší míře kumulovat 137 Cs jsou houby (Heinrich, 1991, Dvořák et al., 2001). Právě určité druhy hub, včetně jedlých, kumulují značná množství radionuklidů. Tabulka 1: Průměrné hmotnostní aktivity 137 Cs v houbách (Bq. kg -1 ) v letech Rok: Aktivita (Bq. kg -1 ) * * výsledky nereprezentují celé území ČR Jak vyplývá z tabulky 1 je výskyt radiocesia deponovaného po černobylské havárii stále aktuální. V rámci průměrných hodnot reprezentujících celé území ČR jsou aktivity radiocesia značně podlimitní. V některých oblastech se však hodnoty aktivit podstatně blíží, vyjimečně i překračují nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii, kde pro základní potraviny je uveden součet měrných aktivit 134 Cs a 137 Cs 600 Bq. kg -1 vztaženo na výsledný produkt, který je určen pro přímou konzumaci (legislativa ČR i SR je v souladu s legislativou EU). 123

Mezi nejvíce zamořené oblasti v západní Evropě patřilo např. i Norsko, kde radio dosahovala hodnot až 500 kbq.m -2 ( Pedersen, et al., 1998).

3 MATERIÁL A METODIKA Zhomogenizované vzorky jedlých hub o hmotnosti 20 g 400 g pocházející z různých lokalit byly vloženy v závislosti na objemu do Marinelliho nádoby (450 ml), PE lahvičky (200 ml) nebo Petriho misky (10 ml). Hmotnostní záření gama 137 Cs byla měřena pomocí gama spektrometrické trasy fy. Canberra sestávající se z Desktop Inspectoru a polovodičového germaniového detektoru HPGe GC2020 (20% účinnost, rozlišení 1,8 kev). Metoda byla pro uváděné 3 geometrie měření ověřena Českým metrologickým institutem Praha. Měření se provádělo po dobu 18 hodin, k vyhodnocení byly použity programy Genie 2000 (Canberra) a Gamat (PK- Servis Praha). Protože se jedná o studii s malou četností vzorků z jedné lokality, v tabulce jsou uvedeny jen aritmetické průměry a průměrné kombinované nejistoty u a. a ( u + u + u + u + u + u + u + u u ) 2 u = + K P Y S kde jednotlivé nejistoty jsou: u K kalibračního faktoru, u P stanovení plochy píku, u Y procentuálního zastoupení, u S oprav na kaskádní sumace, u R korekce na rozpad, u SS stanovení stability aparatury, u t měření času, u SA stanovení samoabsorpce a u M reprodukovatelnosti. R SS t SA M VÝSLEDKY A DISKUZE Tabulka 2, 3 zahrnuje výsledky měření hmotnostního obsahu radiocesia v houbách z různých lokalit ČR. Hmotnostní radiocesia je kumulována odlišně u různých druhů hub. Významný obsah radiocesia byl nalezen u hřibovitých hub. Naproti tomu u lupenatých hub ( václavka obecná, ryzec pravý) je jeho obsah silně podlimitní. U vzorků žampionů z tržní sítě se nepodařilo prokázat přítomnost radiocesia. To může být dáno do souvislosti s pěstováním na umělých substrátech v pěstírnách. U ostatních hub byly nalezeny aktivity hluboko pod limitní hodnotou 600 Bq. kg -1. Snad s výjimkou hřibu hnědého Boletus badius nalezeného v lokalitě Staré Ransko na Havlíčkobrodsku, zde hodnota aktivity přesahovala povolený limit. 124

Canberra sestávající se z Desktop Inspectoru a polovodičového germaniového detektoru HPGe GC2020 (20% účinnost, rozlišení 1,8 kev).

4 Dále jsou zde uvedeny hodnoty naměřené v sušených houbách z různých lokalit Slovenska. Povolený limit 600 Bq.kg -1 převyšovaly jen ze Senice a ze Štrbského a Popradského plesa. Musíme zde však brát v úvahu hmotnostní přepočet z důvodu odpaření přibližně 95% vody. Pro srovnání je v tabulce 4 uvedena hmotnostní 137 Cs z oblasti 30 km zóny od Černobylské jaderné elektrárny. Na základě výsledků měření lze konstatovat, že výskyt radiocesia je stále aktuální. To může souviset nejen s dlouhým poločasem rozpadu 137 Cs, ale také se změnou chemických a fyzikálních vlastností půdy. K významné migraci v půdách může napomáhat i mimořádně vydatná srážková činnost. Naproti tomu může být zvýšený obsah způsoben i dlouhodobým suchem, kdy houby vychytávají toxické látky hluboko z půdy. Obecně lze uvést, že opatrnost v konzumaci hub by přicházela v úvahu jen u osob oslabených vlivem negativních faktorů životního prostředí a u dlouhodobě nemocných. Rovněž v oblastech se zvýšeným výskytem radiocesia v půdě není vhodné konzumovat houby ve příliš velké míře. Tabulka 2: Aktivity 137 Cs * v některých druzích lupenatých hub z různých lokalit ČR Druh houby Latinský název Lokalita Datum sběru Průměrná václavky (hlavičky) Armillariella mellea údolí řeky Loučky, ,6 Dolní Rozsička václavky (nožičky) Armillariella mellea údolí řeky Loučky, ,9 Dolní Rozsička václavky (směs) Armillariella mellea údolí řeky Loučky, ,7 Dolní Rozsička žampion zahradní Agaricus hortensis zakoupen v tržní síti s původem pod MDA* z pěstírny žampionů bedla vysoká Macrolepiota procera Dolní Rozsička u řeky Loučky ,6 houby (směs) stráň nad řekou Dolní Rozsička ,4 ryzec pravý Lactarius deliciosus Dolní Rozsička u řeky Loučky ,1 václavka (celá) Armillariella mellea smíšené lesy Staré Ransko- U obrázku ,3 * měřeno v geometrii Marinelliho nádoby (MA) průměrná Tabulka 3: Aktivity 137 Cs * v některých druzích hřibovitých hub z různých lokalit ČR Druh houby Latinský název Lokalita Datum sběru Průměrná hřib dubový, hřib modračka Boletus aestivalis, Boletus listnaté lesy v okolí Dačic ,0 pulverulentus hřib dubový Boletus aestivalis listnaté lesy v okolí Dačic ,3 čirůvka dvoubarvá Lepista saeve louka nedaleko Dolní Rosičky ,6 průměrná 125

Na základě výsledků měření lze konstatovat, že výskyt radiocesia je stále aktuální.

5 hřib modračka Boletus pulverulentus listnaté lesy severozápadně od ,8 města Tábor čirůvka dvoubarvá Lepista saeve park v areálu VFU Brno ,3 hřib hnědý Boletus badius smíšené lesy Staré Ransko ,5 U obrázku hřib hnědý, klouzek sličný Boletus badius, Suillus grevillei smíšené lesy Staré Ransko- U obrázku ,7 * měřeno v geometrii Marinelliho nádoby (MA) Tabulka 4: Aktivity 137 Cs a 40 K v sušených houbách z různých lokalit SR a okolí Černobylu (Ukrajina) Druh houby Lokalita Datum sběru Průměrná Cs masliak obyčajný, Suillus luteus bedľa vysoká, Macrolepiota procera hríb obyčajný, Boletus edulis masliak obyčajný Suillus luteus Průměrná 40 K průměrná z oblasti 30 km zóny od , ,2 MA Černobylu Važec , ,9 PE Štrbské, Popradské pleso , ,1 PM Senica , PE Tatranská Lomnica Pod Hrebionkom Klaštorisko, Čingov, S. N. Ves pod MDA* ,4 PM pod MDA* ,4 PM Závadka pod MDA* ,4 PM Važec pod MDA* ,3 PM Snina Slovensko , ,3 PM Měřeno v geometrii * MDA (minimální detekovatelná ) pro Marinelliho nádobu (MA) 0,4 Bq.kg -1, pro PE láhve 200 ml (PE) 2,4 Bq.kg -1 a Petriho misky (PM) 88 Bq. kg -1 LITERATURA Dvořák, P., Ohera, M., Grolichová, M., Beňová, K., 2001: Obsah 137 Cs v houbách 15 let po Černobylu. In: XXVIII. seminář o jakosti potravin a potravinových surovin, MZLU Brno. Henrich, G., 1991: Uptake and transfer factors of 137 Cs by mushrooms. Radiation and Environmental Biophysics, 31, Heinrich, G., Müller, H., J., Oswald, K., Gries, A., 1989: Natural and Artificial Radionuclides in Selected Styrian soils and plants before and after the reactor accident in Chernobyl. Biochem. Physiol. Pflanzen, 185, Koprda, V., 1986: Vnútorná kontaminácia radioaktívnými látkami, VEDA vydavatelství SAV, Bratislava. 126

Aktivity 137 Cs a 40 K v sušených houbách z různých lokalit SR a okolí Černobylu (Ukrajina) Druh houby Lokalita Datum sběru Průměrná Cs masliak obyčajný, Suillus luteus bedľa vysoká, Macrolepiota

6 Pedersen, Ch., S., Nyb, S., Varskog, P., 1998: Seasonal Variation in Radiocaesium Concentration in Willow Ptarmigan and Rock Ptarmigan in Central Norway after the Chernobyl Fallout, Journal Enviromental Radioactivity, 41, UNSCEAR, 1988: Source, Effects and Risks of Ionizing Radiation, New York,UN. Zpráva o radiační situaci na území České republiky v roce

Ptarmigan in Central Norway after the Chernobyl Fallout, Journal Enviromental Radioactivity,

Podobné dokumenty

EXPONENCIÁLNÍ POKLES AKTIVITY RADIOCESIA V HOUBÁCH POMOCÍ KYSELINY OCTOVÉ.

EXPONENCIÁLNÍ POKLES AKTIVITY RADIOCESIA V HOUBÁCH POMOCÍ KYSELINY OCTOVÉ. EXPONENTIAL DECAY ACTIVITIES OF RADIOCESIUM IN MUSHROOMS BY THE HELP OF ACETATE ACID. Kunová, V., Dvořák, P., Beňová, K.* Ústav