SEVERSKÉ KRAŤASY 18. června 20. června, 19 a 21 hod Kino Evald (Národní 28, Praha 1)

Transkript

1 Praha, SEVERSKÉ KRAŤASY 18. června 20. června, 19 a 21 hod Kino Evald (Národní 28, Praha 1) Skandinávský dům a kino Evald srdečně zvou na ojedinělou přehlídku severských krátkometrážních filmů Severské kraťasy, která se bude konat ve dnech června 2013 v kině Evald. V jejím rámci budou diváci moci zhlédnout více než třicítku současných krátkých filmů z Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Norska a Švédska. Program zahrnuje jak hrané, tak animované snímky, zobrazující vážnějším i odlehčenějším způsobem moderní severskou společnost. Speciálním hostem festivalu bude finská režisérka Hanna Lappalainen. Zúčastní se finského bloku krátkých filmů, zahájí celý festival a po skončení bloku s ní bude následovat krátká beseda. V případě zájmu o rozhovor s režisérkou neváhejte kontaktovat Lucii Chánovou ze Skandinávského domu (lucie@skandinavskydum.cz, tel ). PODROBNÝ PROGRAM h Ponuré Finsko (Severské kraťasy) 21h Rozpustilé Estonsko (Severské kraťasy) h Upřímné Dánsko (Severské kraťasy) 21h Magický Island (Severské kraťasy) h Pohádkové Norsko (Severské kraťasy) 21h Provokativní Švédsko (Severské kraťasy) Podrobný program a anotace jednotlivých filmů následuje. Změna programu vyhrazena. Více informací na Kontakt pro média: Skandinávský dům Ema Stašová Tel.: ema@skandinavskydum.cz PR Evald a CinemArt, a.s.: Mgr. Alice Aronová, Ph.D. Tel.: aronova@cinemart.cz

2 SEVERSKÉ KRAŤASY PODROBNÝ PROGRAM h Ponuré Finsko (Severské kraťasy) 21h Rozpustilé Estonsko (Severské kraťasy) h Upřímné Dánsko (Severské kraťasy) 21h Magický Island (Severské kraťasy) h Pohádkové Norsko (Severské kraťasy) 21h Provokativní Švédsko (Severské kraťasy) PONURÉ FINSKO Finský krátký film je na přehlídce zastoupen čtyřmi hranými a třemi animovanými snímky. Většina filmů byla v posledních letech s úspěchem uvedena na Festivalu krátkých filmů v Tampere, dostala se do užšího výběru finských filmů z této významné severské přehlídky a bývá uváděna i na festivalech v zahraničí. Velká část vybraných snímků zkoumá vztahy mezi živými bytostmi a nejrůznější obtíže vzájemného soužití. Taneční film Jeden z nás spí a animované Stěhování se zaměřují na toleranci a vzájemnou podporu mezi mladými manželi. A tak to chodí zastupuje syrovou linii finské kinematografie zkoumající lidskou psychiku v mezních situacích, jakou je například fatální láska. V poetické fantaskní vizi Ostrov zjišťuje podivná bytost, jaké to je být sám a zároveň neodvratně připoután k tajemnému systému, v Noční směně zase netopýr a ptáček bojují s trablemi sousedského soužití. Snímek Perkele! zpracovává ve Finům vlastním specifickém humorném duchu radosti i strasti života obyčejných lidí na finském venkově. Výběr finských filmů uzavírají velmi působivé Úvahy o umírání, v nichž se mladý chlapec poprvé v životě zamýšlí nad smrtí a ve své dětské hlavě rozvíjí bujné fantazie. Tento film získal cenu diváků na Festivalu krátkých filmů v Tampere Hostem finského filmového bloku bude režisérka snímku Jeden z nás spí Hanna Lappalainen, která svůj film uvede a zahájí celou přehlídku Severské kraťasy. Po skončení Ponurého Finska bude následovat krátká beseda s režisérkou. Jeden z nás spí (Sleeping Patterns; H. Lappalainen, 2011, 7 min) Stěhování (Möbleeraaja; L. Neuvonen, 2006, 13 min) A tak to chodí (Korsoteoria; A. H. Pesonen, 2012, 29 min) Ostrov (Ö; K. Juusonen, 2011, 13 min) Perkele! (Perkele; A. Tuohimaa, 2004, 18 min) Noční směna (Yövuoro; S. Wahl, S. Kukkonen, S. Koivunen, 2004, 7 min) Úvahy o umírání (Ajatuksia kuolevaisuudesta; J. Ilomäki 2013, 7 min) ANOTACE K FINSKÝM FILMŮM Jeden z nás spí (Sleeping Patterns, 2011, režie Hanna Lappalainen) Taneční příběh mladého manželského páru vypráví o těžkostech společném soužití, nudě zažívané při vykonávání každodenních domácích prací i nezbytnosti vzájemné podpory. Stěhování (Möbleeraaja, 2006, režie Laura Neuvonen) Působivý snímek natočený technikou fázové animace. Mladí manželé se stěhují do nového bytu. Jeho zařizování je první zkouškou vzájemné tolerance, respektu k druhému a síly vztahu. A tak to chodí (Korsoteoria, 2012, režie Antti Heikki Pesonen)

3 K Elliným snům patří odjet mimo Finsko. Jejím problémem je ale nedostatek peněz. Když se do ní zamiluje mladík Heze ze zámožné rodiny, ocitá se Elli rázem před klíčovým problémem má pro splnění svého snu zneužít jeho lásky, nebo přeorganizovat své životní hodnoty a lásku opětovat? Ostrov (Ö, 2011, režie Kari Juusonen) Tato filmová hříčka s hlubším filozofickým přesahem nás prostřednictvím počítačové animace přivádí na neznámý opuštěný ostrůvek, kde jakési podivné stvoření hledá životní klid. Je možné alespoň ve fantastickém světě zůstat na chvilku sám a zbavit se všech vazeb, nebo je příslušnost k systému nezvratná? A jak se v naší touze po samotě projeví vztahy k ostatním? Perkele! (Perkele, 2004, režie Arto Tuohimaa) Rázovitá komedie vyzdvihující mnoho typicky finských stereotypů. Obyčejné zimní odpoledne tří dřevorubců v ospalé finské vesničce se díky nečekaným momentům, překvapením a incidentům stává nezapomenutelným. Noční směna (Yövuoro, 2004, režie Sara Wahl, Samppa Kukkonen, Simo Koivunen) Soužití netopýra a ptáčka na větvi jednoho stromu přináší řadu potíží, komplikací a rozčilení. Animovaný snímek je vtipnou a výstižnou metaforou střetu nočního a denního života i světa, které na první pohled nemohou fungovat vedle sebe. Nebo snad ano? Úvahy o umírání (Ajatuksia kuolevaisuudesta, 2013, režie Jari Ilomäki) Otec malého chlapce Anttiho rozhodne, že jeho pejska je nutné utratit. Antti se poprvé v životě seznamuje s nepochopitelným konceptem smrti, začíná si klást nejrůznější otázky a v jeho hlavě se rozvíjí bohaté fantazie. Film získal cenu diváků na Festivalu krátkých filmů v Tampere ROZPUSTILÉ ESTONSKO Estonský blok krátkých filmů vzdává hold animaci, díky níž se estonská kinematografie proslavila po celém světě. Významnou měrou k tomu přispěla režisérská osobnost Priita Pärna, který od konce 70. let 20. století natočil celou řadu pozoruhodných snímků, jimiž ovlivnil mnoho dalších (nejen) domácích umělců, a změnil tak tvář estonské kinematografie. V rámci festivalu budou promítnuty dva z jeho snímků, které vznikly v 90. letech 1895 a Noc mrkviček. V Noci mrkviček divák sleduje bizarní svět, v němž vše má svůj smysl, ale zároveň si v něm člověk nemůže být ničím jistý. Snímek 1895, plný aluzí na kulturu a historii závěru 19. století, vypráví originálním a až fantasmagorickým způsobem život bratrů Lumièrových, zakladatelů filmu. Na Priita Pärna ve svých filmech navazuje také o generaci mladší animátor Kaspar Jancis, z jehož tvorby se divákům představí snímky Krokodýl a Villa Antropoff. Krokodýl s humorem líčí nesnáze vyhaslé operní hvězdy tenoristy, kterému do života vstoupí žena a krokodýl. Ani Ville Antropoff neschází notná dávka humoru, poselství filmu se ale soustředí na smysl životního putování a hledání (1895; P. Pärn, J. Põldma, 1995, 30 min) Krokodýl (Krokodill; K. Jancis, 2009, 17 min) Villa Antropoff (Villa Antropoff; K. Jancis, V. Leschiov, 2012, 13 min) Noc mrkviček (Porgandite öö; P. Pärn, 1998, 29 min) ANOTACE K ESTONSKÝM FILMŮM 1895 (1995, režie Priit Pärn, Janno Põldma)

4 Animovaný snímek 1895 vznikl u příležitosti oslav sto let od vzniku filmu vypráví o životě bratrů Augusta a Louise Lumièrových, přičemž seznamuje diváky s celou řadou naprosto neznámých a šokujících příhod ze života tvůrců filmu. Film je iluze. Je iluze pravdivá? Toto tvrzení dalo autorům snímku 1895 volnou ruku k tomu, aby pojali biografii bratří Lumièrových tím nejoriginálnějším a nejbizarnějším způsobem, jak to kdy kdo učinil. Krokodýl (Krokodill, 2009, režie Kaspar Jancis) Příběh bývalé operní hvězdy, která na sebe musí dílem osudu vzít kostým krokodýla a bavit teenagery na parkovišti u jednoho obchodního domu. Pro světoznámého tenoristu je tento způsob života naprosto nesnesitelný, pěvec propadá depresím a znechucení. Až jednoho dne vstoupí do jeho života osudová žena a... opravdový krokodýl! Villa Antropoff (2012, režie Kaspar Jancis, Vladimir Leschiov) Bylo nebylo, žil kdesi daleko jeden muž, který neměl nic než sám sebe. A taky měl sen. Obrovský sen. Ale mezi ním a jeho snem se rozprostírala bezbřehá a nebezpečná vodní hladina. Muž se přesto vydal na cestu a díky své odvaze a nezlomnosti nakonec dorazil do cíle. Našel zde ale opravdu to, co hledal? Noc mrkviček (Porgandite öö, 1998, režie Priit Pärn) Je vysoce nepravděpodobné, že by někdo dokázal předvídat blížící se katastrofu. Ze všech nejméně Diego, který nesnáší všechno hranaté a zamiluje se do německy mluvícího vejce. Ale pak vám nateče do bot. Chodbou se nese ozvěna Juliiných podpatků. Underground přestane šeptat. Takhle to obvykle začíná a jedinou nadějí zůstává Noc mrkviček! Autorská fantasmagorie krále estonské animace Priita Pärna je tím nejabsurdnějším animovaným snímkem, jaký si dokážete představit. Nebo možná ani nedokážete, ale o tom se musíte přesvědčit na vlastní oči. UPŘÍMNÉ DÁNSKO Všech pět krátkých filmů zařazených do dánské části programu spojuje výrazný dětský hrdina v hlavní roli. Přesto je však nelze považovat za bezstarostné snímky určené pro děti. Jejich témata jsou naopak u některých z vybraných filmů možná až nečekaně závažná, domácím násilím počínaje a traumatickou vzpomínkou na autonehodu konče. Dětský přímočarý pohled na události pak ještě umocňuje naléhavé vyznění příběhů. Ve výběru se vedle hraných objeví také filmy animované: vizuálně působivý snímek 1989: Když mi bylo pět let, v němž režisér vypráví zážitek sebe jako dítěte při autonehodě, a loutková animace Sedm minut ve Varšavském ghettu zpracovávající originálním způsobem scénář jednoho z předních dánských odborníků na krátký film, Richarda Raskina. Hrané snímky zastupuje film Megaheavy oceňovaného režiséra krátkých filmů Fenara Ahmada, drsný a šokující snímek Zrůda zobrazující vzpouru malého chlapce proti vlastnímu násilnickému otci a na posledním místě snímek s trochu méně závažným tématem, Zde bydlí Jensen. Poslední jmenovaný snímek zpracovává téma toho, co vše je dítě ochotné obětovat, aby se jeho rodiče nerozešli. 1989: Když mi bylo pět let (1989: Dengang jeg var 5 år gammel; T. Ochsner, 2010, 10 min) Zrůda (Beast; L. P. Arendt, 2009, 15 min) Sedm minut ve Varšavském ghettu (Seven minutes in the Warsaw ghetto; J. Oettinger, 2012, 8 min) Megaheavy (Megaheavy; F. Ahmad, 2009, 20 min) Tady bydlí Jensen (Her bor Jensen; M. Strange-Hansen, 2010, 28 min) ANOTACE K DÁNSKÝM FILMŮM 1989: Když mi bylo pět let (1989: Dengang jeg var 5 år gammel, 2010, režie Thor Ochsner)

5 Dvacet jedna let po dopravní nehodě vypráví režisér pomocí animace svou nepříjemnou vzpomínku z dětství. Film byl mimo jiné uveden i na festivalu Sundance. Zrůda (Beast, 2009, režie Lars Pedersen Arendt) Otec bije matku a zároveň bezmezně zbožňuje své štěně. Desetiletý Benjamin ztratí trpělivost a už nechce dále předstírat, že se nic neděje. Pokusí se otce donutit k tomu, aby se omluvil, ten však nemá slitování. Sedm minut ve Varšavském ghettu (Seven minutes in the Warsaw ghetto, 2012, režie Johan Oettinger) Hlavním hrdinou loutkové animace odehrávající se v prostředí Varšavského ghetta roku 1942 je osmiletý kluk Samek. Ten vidí skrz díru ve zdi ghetta ležet na zemi mrkev a chce ji získat, ale už nevidí dva vojáky SS, kteří ho sledují. Megaheavy (2009, režie Fenar Ahmad) Jolly je čtrnáctiletá introvertní dívka, která je zamilovaná do svého spolužáka ze školy, bydlí se svou matkou v domě na Bornholmu a poslouchá heavyrock. Do jejího života však zasáhne příjezd sousedova syna, jenž se vrátil domů pohřbít svého otce. Tady bydlí Jensen (Her bor Jensen, 2010, režie Martin Strange-Hansen) Sedmiletá Sophie dostane vysněného křečka a pojmenuje ho Jensen. Spolu s ním se však dozví i nepříjemnou zprávu o tom, že její rodiče se rozcházejí. Chce tomu zabránit za každou cenu, a jak se ukáže, právě křeček k tomu může být účinným prostředkem. MAGICKÝ ISLAND Šestice současných islandských krátkometrážních filmů nabízí divákům možnost poznat tuto zemi z poněkud odlišného úhlu pohledu než jen ze záběrů dechberoucí přírody na propagačních materiálech cestovních kanceláří. O známé otevřenosti Islanďanů v otázce odlišné sexuální orientace vypráví snímek Maminka ví nejlíp, který režisér Barði Guðmundsson podává s notnou dávkou humoru. Citlivě natočený Hotel Země zase řeší problematiku smrti vnímanou dětskýma očima. Smrt je rovněž hlavním motivem krátkého filmu Díky, ukazujícím, že i v té nejbezvýchodnější situaci existuje naděje. V našem výběru nesmí chybět ani nesmrtelné téma lásky, které bude zastoupeno hned ve dvou snímcích: Šťastnou cestu a Srdce srdci. Šestý krátký film v pořadí, Kratičké Vánoce, bude třešničkou na dortu pro milovníky napětí a ponuré atmosféry. Příběh, odehrávající se v domě uprostřed pustiny, je inspirován islandskými lidovými vyprávěními a zaručeně nehrozí, že při něm (anebo po něm) usnete. Díky (Takk fyrir hjálpið; B. Erlingsson, 2007, 12 min) Maminka ví nejlíp (Mamma veit hvað hún syngur; B. Guðmundsson, 2009, 24 min) Hotel Země (Hótel Jörð; Baldvin Z, 2008, 10 min) Srdce srdci (Heart to Heart; V. Sölvadóttir, 2010, 6 min) Šťastnou cestu (Góða ferð; D. Ó. Ólafsson, 2009, 22 min) Kratičké Vánoce (Örstutt jól; Á. Þ. Jónsson, 2007, 10 min) ANOTACE K ISLANDSKÝM FILMŮM Díky (Takk fyrir hjálpið, 2007, režie Benedikt Erlingsson)

6 Muž středního věku, Jón, má v úmyslu spáchat sebevraždu. Vybere si pro to málo frekventovanou silnici v islandské pustině. Shodou okolností se zde ocitne také Gunna, jejímuž autu právě došel benzín. Požádá Jóna o pomoc a kromě jeho telefonního čísla si odváží i naději na nový vztah. Maminka ví nejlíp (Mamma veit hvað hún syngur, 2009, režie Barði Guðmundsson) Guðni Geir je mladý muž, ještě stále bydlící se svou maminkou. Ta pro jeho milostné eskapády nemá zrovna pochopení a usilovně pracuje na odstrašení každé jeho potenciální přítelkyně. Jednoho dne přijde Guðni s překvapivým sdělením a maminka si konečně může oddechnout. Hotel Země (Hótel Jörð, 2008, režie Baldvin Z) Jak citlivě vysvětlit vnoučatům, že smrt je jen přirozenou součástí života? Dědeček, unavený životem po odchodu své ženy, se o to pokusí. Události na hřbitově však naberou nečekaný směr. Srdce srdci (Heart to Heart, 2010, režie Vera Sölvadóttir) Láska má mnoho podob a snad nejčastěji je s ní asociován symbol srdce. Vizuálně působivý snímek Very Sölvadóttir o hledání a magické přitažlivosti mezi dvěma mladými lidmi. Šťastnou cestu (Góða ferð, 2009, režie Davíð Óskar Ólafsson) Mladý pár vyráží na víkend pryč z města, ovšem atmosféra v autě má k té víkendové poměrně daleko. Film o tom, jak se zdánlivé maličkosti mohou proměnit v nepřekonatelný problém. O hudební doprovod ke snímku se postaralo indie rockové uskupení Dikta. Kratičké Vánoce (Örstutt jól, 2007, Árni Þór Jónsson) Noc před Vánoci se mladí lidé podstupující skupinovou terapii v omšelé školní budově přesvědčí o tom, že lidová vyprávění o vánočních skřítcích jsou mnohem skutečnější, než si kdy vůbec dokázali představit. A také mnohem děsivější. POHÁDKOVÉ NORSKO Blok norských krátkých filmů se zaměřuje na nejnovější produkci z posledních let. Většina z těchto filmů dosud nebyla v České republice uvedena. Obecně by se filmy v norském bloku daly charakterizovat jako snímky plné humoru, ale i poučení a hlubšího poselství Muž z ledové pustiny vypráví o muži, který musí učinit obtížné rozhodnutí, zatímco Dívka s klapkami je pohádkovým příběhem vtipně zpracovávajícím příběh asijské imigrantky. Snímky kromě humoru hrají i na vážnější notu, ale přesto mají jakousi něžnou vizuální krásu. Příkladem takových filmů jsou zejména animované snímky Rozzlobenec a Poslední norský troll. Humor, značná dávka nadsázky a pohádková nota nechybí ani filmům Hodná holka a Guri Gursjen & Gursjan Gru. Součástí bloku je také ukázka sámské kinematografie, a to díky dalšímu lyricky pojatému animovanému snímku Sáiva. Muž z ledové pustiny (Mannen fra isødet; H. M. Dahlsbakken, 2012, 15 min) Sáiva (T. Synnevåg; 2009, 9 min) Rozzlobenec (Sinna mann; A. Killi, 2009, 10 min) Poslední norský troll (Det siste norske trollet; P. Sapegin, 2010, 13 min) Dívka s klapkami (Skylappjenta; I. Haq, 2009, 9 min) Hodná holka (Snill; A. Aakra, 2006, 10 min) Guri Gursjen & Gursjan Gru (E. Aure a J. Anda, 2009, 10 min) ANOTACE K NORSKÝM FILMŮM Muž z ledové pustiny (Mannen fra isødet, 2012, režie Henrik M. Dahlsbakken)

7 Poté, co pohřbil svého posledního společníka, se objevitel snaží najít cestu k severnímu pólu sám. Nedozírná sněhová a ledová pustina ho oslepuje a on bojuje s fyzickým vyčerpáním. Nečekané setkání ho donutí k volbě mezi slávou zaznamenanou v dějepisných knihách a udržením si své morální důstojnosti. Tato volba ho bude pronásledovat po zbytek života. Snímek vypráví nadčasový příběh nenasytnosti, sebeobětování a touhy po úspěchu a poodhrnuje mýtus, který se vytvořil kolem evropských polárníků počátku 20. století. Sáiva (2009, režie Tuva Synnevåg) Původními obyvateli Skandinávie jsou Sámové. Toto ugrofinské etnikum se pyšní svébytnou kulturou, která se od té germánsko-severské v mnohém odlišuje. Snímek se odehrává v sámské mytologické krajině a lyrickým obrazem beze slov vypráví o dívce, která hledá svého mrtvého milého. Animace využívá typických sámských motivů, jimiž jsou například symboly ze sámských tradičních bubínků. Sáiva v sámštině znamená jezero, do něhož se nevlévá žádná větší řeka. Rozzlobenec (Sinna mann, 2009, režie Anita Killi) Snímek Rozzlobenec je adaptací oblíbené norské knížky od Gro Dahleové a Sveina Nyhuse. Malý Boj se doma necítí bezpečně. Bojí se otce, který se často zlobí, a svádí vinu na sebe. Sleduje, jak otec matku bije, a trpí. Polepší se otec? Film má přispět k debatě o domácím násilí a většímu věnování pozornosti dětem a jejich pocitům. Toto vážné téma je zpracováno pomocí krásné animace a vyprávěno s velkou dávkou naděje. Poslední norský troll (Det siste norske trollet, 2010, režie Pjotr Sapegin) Všichni vědí, že v Norsku kdysi žili trollové. Žijí tam ale ještě dnes? Dřív bylo v Norsku pro trolly bezpečno, jenže situace se změnila. Jednoho dne se tři mladé kozy rozhodnou, že se zbaví starého trolla žijícího pod mostem. Netuší, že tento troll je posledním zástupcem svého rodu, posledním trollem v celém Norsku... Dívka s klapkami (Skylappjenta, 2009, režie Iram Haq) Film, pohádkovým způsobem vyprávějící příběh norsko-pákistánské dívky, začíná jako pohádka o Červené Karkulce. Dívka touží uniknout manželství, které pro ni rodina plánuje, a vymanit se z vlastní svazující kultury. Sledujeme její váhavé kroky na cestě z izolovaného pákistánského světa do norské reality. Najednou nepatří nikam, a tak se musí postavit na vlastní nohy. V roce 2009 byl tento film oceněn jako nejlepší norský krátký film. Hodná holka (Snill, 2006, režie Astrid Aakra) Krátký film založený na kreslené knížce pro děti i hravé dospělé. Lussi je ve všech směrech hodná holka rodičům neodmlouvá, uklízí si svůj pokojíček a bez reptání si čistí zuby. Také ve škole jde příkladem všem ostatním dětem. Je tak dokonalá a tichá, až ji jednoho dne ostatní lidé rodiče, spolužáci, učitelé přestanou vnímat, a Lussi zmizí. Je načase se změnit. Guri Gursjen & Gursjan Gru (2009, režie Eirik Aure, Johanne Anda) Na každého někdo tam venku čeká. Náctiletí Guri a Gursjan jsou dva osamělí punkoví rockeři, žijící ve velkém městě, kde všechno chodí podle zavedených pořádků a pro odlišnosti nemá nikdo pochopení. Jsou pro sebe jako stvoření, ale v ulicích velkoměsta se míjejí. Až se jednou Guri ztratí její domácí mazlíček, kterého objeví Gursjan a vezme si ho domů. Snímek doprovází zajímavé zvukové efekty, které vhodně doplňují neobvyklou animaci. PROVOKATIVNÍ ŠVÉDSKO Švédskou krátkometrážní tvorbu reprezentuje pestrá šestice filmů, v nichž se zrcadlí aktuální témata homosexuality, multikulturalismu, krize generace X, ale i černý severský humor a novátorské postupy. Sympatickou ukázkou absurdního švédského humoru je film Pozdní sběr o postarším manželském páru obývajícím křivý dům. Výjimečný queer zážitek nabídne

8 tragikomický film Nerd a láska o vztahu dvou vášnivých hráčů RPG her, kteří představují podobné nepraktické nerdy, jaké známe ze seriálu The Big Bang Theory. Na vážnější notu zahraje film Pravda, nebo smrt, v němž se potkají dva mladí sebevrazi, plavovlasá Švédka a chlapec tmavé pleti. Skočí ze skály společně? Hororově laděný je animovaný kraťas Zrcadlo o holčičce, sledující o samotě televizi. Šestici snímků uzavírají dva osobité autorské počiny herečky a režisérky Marii Tornberg s názvem Nikdy můj o frustracích neúspěšné herečky na prahu třicítky. Jednu z rolí v tomto filmu ztvárnil krasavec Alexander Skarsgård, známý z Melancholie Larse von Triera a seriálu True Blood. Ženskou hrdinku v komplikované situaci zachycuje i nejnovější počin režisérky nazvaný Uprostřed prázdno. Pravda, nebo smrt (Sanning Eller Död; T. Grejs, 2010, 11 min) Pozdní sběr (Slitage; P. Eklund, 2009, 18 min) Nerd a láska (Nörden och kärleken; M. Ljunggren, M. Tellving, 2012, 14 min) Nikdy můj (Never Be Mine; M. Tornberg, 2006, 24 min) Uprostřed prázdno (Empty Space in Between; M. Tornberg, 2009, 16 min) Zrcadlo (Spegelbarn; E. Rosenlund, 2007, 4,5 min) ANOTACE KE ŠVÉDSKÝM FILMŮM Pravda, nebo smrt (Sanning Eller Död, 2010, režie Tom Grejs) Plavovlasá Martina a chlapec tmavé pleti jménem Viktor se na vrcholku skály ocitnou před osudovým rozhodnutím. Martina chce skočit, Viktor je lehce na pochybách. Proto přesvědčí Martinu, aby si zahráli hru Pravda, nebo úkol, avšak s poněkud jinými pravidly... Pozdní sběr (Slitage, 2009, režie Patrik Eklund) Ze vztahu Rolfa a Evy, manželského páru ve středních letech, vyprchala veškerá vášeň. Navzájem si otravují život. Eva se jednoho dne rozhodne Rolfa svést. Ten jí odmítne, ale záhy se stane něco, co jejich vztah navždy změní. Snímek plný švédského absurdního humoru. Nerd a láska (Nörden och kärleken, 2012, režie Marcus Ljunggren, Max Tellving) Daniel ví o strategické hře Warhammer 40k všechno. O lásce neví nic. Vtom se do jeho života přiřítí láska s velkým L. Je to láska, která dokáže přivést k varu vodu v moři, vyvolat bouřku a způsobit sluneční explozi. Jmenuje se Måns. Ale jak se má Daniel chovat? Co říct? A může být vůbec člověk zároveň gay i nerd? Nikdy můj (Never be mine, 2006, režie Maria Tornberg) Dramatický film o jednom dni ze života Liv - frustrované neúspěšné herečky na prahu středního věku. Den jejích třicátých narozenin připomíná zlý sen, jeden malér stíhá druhý. Jednu z hlavních rolí ve filmu ztvárnil Alexander Skarsgård, známý z filmu Melancholie (Lars von Trier) a seriálu True Blood. Uprostřed prázdno (Empty Space in Between, 2009, režie Maria Tornberg) Když se Cassandra, žijící v bezchybném, leč poněkud vyprázdněném manželství, ocitne jednoho dne sama doma, ozve se kdesi v hloubi luxusního sídla tajemné zvonění. Na zapomenutý, starý mobilní telefon jí volá muž jejího života a vábí Cassandru zpátky do minulosti. Vizuálně působivý snímek s hororovou atmosférou. Zrcadlo (Spegelbarn, 2007, režie Erik Rosenlund) Je temná noc. Venku zuří bouřka. Děvčátko je samo doma a dívá se na televizi. Najednou se na obrazovce objeví její podobizna, která se ale pohybuje bez ohledu na její vůli. Horor začíná...