Územní celek Pardubice

Transkript

1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Územní celek Pardubice SOUHRNNÁ ZPRÁVA V Hradci Králové 2004 z.č.: Vodohospodářsko inženýrské služby spol. s r.o., Na Střezině 1079,Tel.: , Fax: , vis@vishk.cz

2 OBSAH: 1. ÚČEL PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ, CÍL A VYUŽITÍ ÚČEL ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ CÍL A VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ČLENĚNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE VÝCHOZÍ PODKLADY DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ Obyvatelé s časově omezeným pobytem VODOVODY A ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU VÝPOČET POTŘEBY VODY Počet obyvatel zásobených pitnou vodou Výpočet potřeby vody Specifické potřeby vody BILANCE VODY VODOVODY SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU Skupinový vodovod Samostatné vodovody Spolupráce sousedních okresů a VSVČ ZHODNOCENÍ CELKOVÉHO STAVU ZÁSOBOVÁNÍ VODOU HLAVNÍ VĚCNÉ PROBLÉMY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU PŘEDPOKLADY ROZVOJE ZÁSOBENÍ PARDUBICKÉHO OKRESU DO R KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti KANALIZACE SOUČASNÝ STAV Stav odkanalizování aglomerací větších než E.O Stav odkanalizování aglomerací větších než EO Stav odkanalizování menších obcí Stav odkanalizování v území s mimořádnými požadavky Zhodnocení celkového stavu odkanalizování územního celku Pardubice ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Kategorizace stávajících ČOV Stav plnění legislativních podmínek u stávajících ČOV PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ SPLAŠKOVÝCH VOD V ÚZEMNÍM CELKU PARDUBICE Koncepce odkanalizování území s mimořádnými požadavky Koncepce odkanalizování velkých aglomerací Koncepce odkanalizování aglomerací a měst až EO Koncepce odkanalizování obcí od 500 EO do EO Koncepce odkanalizování malých obcí Koncepce intenzifikace stávajících ČOV a plnění vládního nařízení 61/2003 Sb NÁVRH ČASOVÉHO PLÁNU REALIZACE OPATŘENÍ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY V DOBĚ NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU NAVRŽENÉ ZDROJE PRO NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU PŘIŘAZENÍ OBCÍ KE ZDROJŮM TECHNICKÁ OPATŘENÍ NA ZDROJÍCH NZV VYHODNOCENÍ UCELENÉ ČÁSTI PARDUBICE DOKLADY

3 1. Účel plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, cíl a využití 1.1. Účel zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje se realizují na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje jsou podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky Směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje jsou územní plány jednotlivých obcí a Územní plán velkého územního celku (ÚP-VÚC) a zejména Program rozvoje Pardubického kraje. Detailní zpracování je provedeno po územních celcích bývalých správních okresů. Tento program stanovil v problémovém okruhu Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území cíle spočívající zejména dobudování vodovodů v lokalitách s nevyhovující kvalitou vody v individuelních zdrojích a dobudování kanalizačních sítí zakončených čištěním odpadních vod k ochraně životního prostředí, přičemž definoval hrozby plynoucí z neplnění těchto cílů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je naopak podkladem pro revise územních plánů obcí a pro regulační plány. Skutečnost, že Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje schvaluje kraj jako samosprávný orgán, mu dává závaznost a tím i umožní realizovat řešení, která budou založena nejen na správných technických ale i ekonomických parametrech Cíl a využití plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje (dále je PRVKÚK ) stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. PRVKÚK není příslibem financování nebo spolufinancování jednotlivých záměrů a navržených technických řešení. PRVKÚK je zpracován v souladu s 4 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích s výhledem na 10 let (do roku 2020). PRVKÚK slouží jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. 3

4 Zpracování PRVKÚK zahrnuje: shromáždění podkladů o demografickém vývoji kraje (územního celku) a jednotlivých obcí, zhodnocení současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů a kanalizací v roce 2002; výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod; návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací; návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 10 let včetně časového harmonogramu; podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou; stanovení potřebných investičních nákladů. V PRVKÚK se předpokládá, že k cílovému roku 2015, bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. PRVKÚK si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo těchto záměrů: Vodovody zásobování pitnou vodou zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku; provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. (resp. Sm. 98/83/ES), kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Zdroje, u kterých tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými; navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými právními předpisy, normami a doporučeními; navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje; navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků těchto sítí a objektů; navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné; Kanalizace odkanalizování a čištění odpadních vod (klíčovými dokumenty jsou nař. vlády č. 61/2003 Sb. Směrnice rady 91/271/EHS) veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod; městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárními nebo jemu ekvivalentnímu čištění; vypouštění vody z čistíren odpadních vod (ČOV) nad ekvivalentních obyvatel (EO), budou splňovat předepsané emisní limity pro dusík a fosfor; 4

5 ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů nebo zdrojů léčivých vod; zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod; návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů; přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje; přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy; stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu. 2. Využití plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Tento plán je strategický dokument, který přináší odpovědi na základní otázky rozvoje vodovodů a kanalizací, při jejichž naplnění by bylo dosaženo zlepšení podmínek zásobení kvalitní pitnou vodou maximálnímu počtu obyvatel a zajištěna ochrana životního prostředí a povrchových vodotečí. Těmito základními otázkami jsou: KDE, PROČ, ZA KOLIK A KDY realizovat stavby vodovodů a kanalizací tak, aby byly plněny příslušné zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR (a směrnice EÚ) při respektování ekonomického potenciálu ČR včetně měst a obcí. Následující část dokumentu přináší informace jak se uživatelé mohou v PRVK rychle orientovat a nalézt odpovědi na citované otázky. Popis obsahu jednotlivých příloh PRVKÚK je uveden v následující kapitole. Každý z uživatelů PRVKÚK bude využívat jiné informace a pro rychlejší orientaci je proto v následujícím textu popsáno jak potřebné informace získat. Krajský úřad a úřad obce s rozšířenou působností může PRVKÚK využít jako základní informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji, o problémech, které se v této oblasti vyskytují a získat podklady pro směřování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací do budoucnosti. PRVKÚK je důležitým podkladem pro regionální plánování. PRVKÚK je možné rovněž využít jako podklad pro vyjádření k žádostem o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů a jako doplňující podklad pro vodohospodářská rozhodnutí. PRVKÚK navrhuje priority z hlediska postupu výstavby vodovodů a kanalizací, při kterých respektuje řadu vlivů z pohledu celého kraje. V PRVKÚK je upřednostňováno řešení optimální z hlediska celého kraje a může se tak dostat do rozporu s lokálními zájmy některých obcí. Při projednávání žádostí o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na jednotlivé stavby, případně při povolování staveb realizovaných bez finančních prostředků státního rozpočtu nebo jiných tuzemských a zahraničních zdrojů, je proto třeba přihlédnout k řešení, které je navržené v PRVKÚK. Stavebník by měl doložit výhody jim předkládaného odlišného řešení od navrhovaného řešení v PRVKÚK. 5

6 Pro Ministerstvo zemědělství ČR jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území jednotlivých krajů podkladem pro vypracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky, který bude zajišťovat zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu a zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody v souladu s 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Dále je PRVKÚK doplňující informací při posuzování žádostí o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na realizaci jednotlivých staveb. PRVKÚK poskytuje ucelenou informaci o potřebných nákladech na výstavbu a rekonstrukce infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji. Starosta obce vlastník vodovodu provozovatel vodovodu, který se zajímá především o navrhované řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod ve své obci, využije popis navrhovaného řešení, který je uveden v příloze Popisy vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech. Popis je možné rovněž získat z programu PRVKÚK, který je k dispozici na krajském úřadu a rovněž na webových stránkách Krajského úřadu Pardubického kraje. 3. Členění plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Obsahová skladba PRVKÚK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j / ze dne 2. července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j / ze dne 5. března Dokumentace PRVKÚK je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti bývalých okresů (Chrudimsko, Pardubicko, Svitavsko a Ústeckoorlicko) a k vodoprávním úřadům (obecní úřad obce s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Příslušnost je vyjádřena kódovým číslem každé obce a místní části (karta obce) v členění: - kód okresu, - kód obce s rozšířenou pravomocí, - kód čísla obce v PRVKÚK (abecedně), - kód obce dle UIR. Toto členění bylo zvoleno s ohledem na působnost vodovodních systémů a provozovatelských subjektů působících především v původních hranicích okresů. Pro jednoduchost je v popisu vodovodů a kanalizací používáno označení obec i pro místní části. 6

7 Textová část Textová část obsahuje dvě přílohy: Souhrnná zpráva, která obsahuje souhrn základních informací o řešeném území. Uvedeny jsou zde údaje o členění PRVKÚK, seznam příloh, seznam hlavních podkladů použitých při zpracování PRVKÚK, základní identifikační části kraje, seznam obcí a jejich částí se základními identifikačními prvky, základní charakteristika vodovodů a kanalizací v regionu, přehled provozovatelů vodovodů a kanalizací, předpoklady pro vypracování časového rozvrhu realizace a návrh časového rozvrhu realizace. Souhrnný popis vodovodů a kanalizací obsahuje souhrnné informace o demografickém vývoji v posuzovaném regionu, výpočet potřeby vody, výpočet produkce odpadních vod. Současně jsou zde uvedeny údaje o koncepci rozšiřování, rekonstrukcí a výstavby nových vodovodů kanalizací a čistíren odpadních vod. Textová část Karty obcí obsahuje podrobný popis vodovodů a kanalizací u jednotlivých měst, obcí a jejich administrativních částí. Přílohu lze členit pomocí kódu každé části obce na jednotlivé dílčí části podle obcí s rozšířenou působností. Grafická část Informace uvedené v textové a tabulkové části jsou doplněny grafickými přílohami v části B Grafická část. V části B jsou uvedeny: - přehledná situační schémata vodovodů a kanalizací, která vyjadřují stav vodovodů a kanalizací v čase, - přehledné schéma zásobení regionu pitnou vodou, - situace vodovodů a kanalizací v měřítku 1 : , - přehledná situace nouzového zásobování pitnou vodou. Databázová část (tabulková část) Data získaná při zpracování PRVKÚK byla přenesena do databázového software, který umožňuje vytvářet uživateli tabulky s kombinacemi všech údajů, které databáze obsahuje. Databázový software neobsahuje aktualizaci Regionálních plánů implementace. Ty jsou vydávány pouze v tištěné podobě. Databázový software je prohlížečka, která je určena pro pracovníky Ministerstva zemědělství ČR a Krajských úřadů, která zjednodušuje přístup k informacím o jednotlivých obcích. Pomocí programu je možné získat potřebné demografické, technické a ekonomické údaje pro jednotlivé obce, a je pomocí něho je zabezpečen přístup k textům, které popisují jednotlivé obce. Data není možné, s výjimkou textů, upravovat. 7

8 4. Výchozí podklady Výchozími podklady jsou topografické mapy území 1: a detailní mapy 1: Dalším mapovým podkladem je vodohospodářská mapa se zákresy vodohospodářských zařízení a vodohospodářských zájmů. Pro zpracování bylo vycházeno z údajů obcí, které zahrnuly účelových dotazníků pořízených pro zpracování PRVKUK, dále informace a údaje získané od provozovatelů vodohospodářských zařízení. Při zpracování bylo čerpáno z územních studií, územních plánů a účelových vodohospodářských studií a projektů konkrétních lokalit. Údaje statistické byly čerpány z údajů Českého statistického úřadu jako výsledky sčítání domácností. Výchozím stavem je rok 2000, rok 2015 je odvozován z údajů předpokládaného rozvoje obce z hlediska pohledu funkcionářů obce. Rok 2020 je odvozován ze situace 2015 pokud není stanoven konkrétní rozvoj obce. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje je vypracován podle 4 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích a metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j / ze dne 2. července 2002, a dále dodatku č. 1 k tomuto metodickému pokynu č.j / ze dne 5. března Ekonomická část PRVKÚK je zpracována podle metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j / ze dne 11. července Demografické údaje Rozloha území okresu Pardubice je 889 km 2. Celkový počet správních území samostatných obcí je 115. Počet místních částí je

9 Tabulka pro členění PRVKÚK (tučné názvy obce samostatně vedené ve statistických výkazech a provozně ekonomických výkazech provozovatelů) Pardubice Kladruby nad Labem Spojil Černá za Bory Bílé Vchynice Srch Drozdice Kolesa Hrádek Mnětice Komárov Pohránov Staročernsko Kojice Srnojedy Žižín Kostěnice Staré Hradiště Nemošice Křičeň Brozany Dražkovice Kunětice Hradiště na Písku Lány na Důlku Labské Chrčice Staré Jesenčany Opočínek Lány u Dašic Staré Ždánice Semtín Lázně Bohdaneč Starý Mateřov Barchov Libišany Stéblová Bezděkov Lipoltice Stojice Borek Pelechov Strašov Brloh Sovoluská Lhota Svinčany Benešovice Litošice Dolní Raškovice Břehy Krasnice Horní Raškovice Bukovina nad Labem Malé Výkleky Svojšice Bukovina u Přelouče Mikulovice Tetov Bukovka Blato Trnávka Habřinka Mokošín Trusnov Býšť Morašice Franclina Bělečko Moravany Opočno Hrachoviště Moravanský Žíka Hoděšovice Turov Třebosice Časy Čeradice Turkovice Čeperka Platěnice Bumbalka Čepí Platěnsko Rašovy Černá u Bohdanče Němčice Týnišťko Dašice Neratov Uhersko Prachovice Opatovice nad Labem Úhřetická Lhota Malolánské Pohřebačka Újezd u Přelouče Zminný Ostřešany Újezd Velkolánské Ostřetín Zástava Dolany Vysoká u Holic Urbanice Dolní Roveň Plch Valy Horní Roveň Poběžovice u Holic Vápno Komárov Poběžovice u Přelouče Veliny Litětiny Podůlšany Veselí Dolní Ředice Pravy Vlčí Habřina Dříteč Přelouč Voleč Dubany Tupesy Vysoké Chvojno Hlavečník Klenovka Vyšehněvice Holice Štěpánov Zdechovice Staré Holice Lhota Spytovice Podhráz Škudly Zbraněves Koudelka Lohenice Žáravice Roveňsko Mělice Živanice Podlesí Přelovice Nerad Kamenec Přepychy Dědek Holotín Ráby Horní Jelení Radhošť Dolní Jelení Sedlíšťka Rousínov Rohovládova Bělá Horní Ředice Rohoznice Hostovice Rokytno Hrobice Bohumileč Choltice Drahoš Podhorky Rybitví Ledec Řečany nad Labem Choteč Labětín Chrtníky Selmice Chvaletice Semín Hornická Čtvrť Sezemice Chvojenec Dražkov Chýšť Lukovna Jankovice Kladina Kozašice Velké Koloděje Seník Veská Jaroslav Počaply Jedousov Slepotice Loděnice Bělešovice Jeníkovice Lipec Jezbořice Nové Holešovice Kasalice Sopřeč Kasaličky Sovolusky 9

10 Rozdělení podle správních obvodů obcí s rozšířením pravomocí Pověřený Stavební úřad Holice Býšť Bělečko Hrachoviště Hoděšovice Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Horní Jelení Dolní Jelení Rousínov Horní Ředice Chvojenec Jaroslav Ostřetín Vysoká u Holic Poběžovice Trusnov Franclina Opočno Žíka Uhersko Veliny Vysoké Chvojno Pověřený Stavební úřad Pardubice Pardubice - Sever Staré Město Bílé Předměstí Zelené Předměstí Zámek Cihelna Polabiny Ohrazenice Trnová Rosice Doubravice Semtín Bílé předměstí Studánka 10

11 Nové Jesenčany Svítkov Staré Čivice Popkovice Zelené Předm - část Černá za Bory Drozdice Žižín Nemošice Dražkovice Lány na Důlku Opočínek Semtín Barchov Bezděkov Borek Bukovina n. Labem Bukovka Habřinka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Prachovice Malolánské Zminné Velkolánské Dolany Dříteč Dubany Hostovice Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kasaličky Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Blato Moravany Moravanský Turov Turov Čeradice Čeradice Platěnice Platěnsko 11

12 Němčice Neratov Opatovice n. Labem Pohřebačka Ostřešany Plch Podůlšany Přelovice Ráby Rohovládová Bělá Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rybitví Sezemice Dražkov Dražkov Kladina Lukovna Počaply Velké Koloděje Veská Slepotice Bělešovice Lipec Nové Holešovice Srch Hrádek Pohránov Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Máteřov Stéblová Třebosice Uhřetická Lhota Mnětice Staročernsko Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Živanice Dědek Nerad 12

13 Pověřený Stavební úřad Přelouč Přelovice Brloh Benešovice Břehy Bukovina u Přelouče Hlavečník Holotín Choltice Podhorky Ledec Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Jankovice Kozašice Seník Jedousov Loděnice Kladruby n. Labem Bílé Vchynice Kolesa Komárov Kojice Labské Chrčice Lipoltice Pelechov Sovoluská Lhota Litošice Krasnice Mokošín Morašice Poběžovice u Přelouče Poběžovice u Přelouče Přelouč Klenovka Lhota u Přelouče Škudly Lohenice Mělice Štěpánov Tupesy Přepychy Řečany n. Labem Labětín Selmice Semín Sopřeč Sovolusky Stojice Strašov 13

14 Svinčany Dolní Raškovice Horní Raškovice Sviojšice Tetov Trnávka Turkovice Bumbalka Rašovy Újezd u Přelouče Urbanice Valy Vápno Veselí Vyšehněvice Zdechovice Spytovice Zbraněves Žáravice Pověřený Stavební úřad Vysoké Mýto Radhošť Sedlišťka Týnišťko 5.1. Trvale bydlící obyvatelé Počet obyvatel: r obyvatel trvale bydlících r r r Ve sledovaném území má nárůst obyvatel jako celek mírně stoupající tendenci. Ukazatel ovšem velmi citlivě bude reagovat na nabídku pracovních příležitostí a na míru nezaměstnanosti v regionu. Je sledovatelná tendence vysídlování malých venkovských obcí s přemísťováním do velkých měst a satelitních obcí v okolí velkých měst. V okrese je 7 velkých a větších měst: Pardubice Holice Přelouč Chvaletice Dašice Sezemice Lázně Bohdaneč Na území okresu je 8 aglomerací s počtem obyvatel nad obyvatel viz. mapové části přiložené ke zprávě. 14

15 5.1.1 Obyvatelé s časově omezeným pobytem Ve městech žijí vojenské posádky, studenti a příležitostní sezónní pracovníci. Počet kolísá od do na území okresu. V celém okrese se v době prázdnin a dovolených rozvíjí rodinná rekreace na chatách a chalupách a tato v hlavní sezóně dosahuje až rekreantů na rekreačních objektech malých venkovských obcí na území okresu. 6. Vodovody a zásobování pitnou vodou 6.1. Výpočet potřeby vody Denní potřebné množství vody pro obyvatele je vyjádřeno specifickou spotřebou vody pro obyvatele Q s. - Stávající stav hodnoty pro rok jsou v tabulkách uváděny jako hodnoty získané od provozovatelů. Skutečné údaje měřené na vodovodním systému. - Vývojové období do roku 2020 jsou hodnoty zpracované individuelně pro každou obec dle charakteru obce a osídlení. Pro výhled je dodržena zásada mírně stoupající tendence Q s. - Pro koncepční rozvahy bilanční daleký výhled nepřesahuje hodnota 150 l/ ob./den, a je to bezpečná projektová hodnota pro systémové koncepční rozvahy. - Maximální denní potřeba je vypočtena z průměrné denní potřeby Q p m 3 /den jako násobek koeficientu kd. Hodnota koeficientu kd byla určena na základě počtu obyvatel v daném sídle s přiřazením do příslušné kategorie, které jsou definovány takto: 1. Kategorie do 500 obyvatel kd = 1,5 2. Kategorie obyvatel kd = 1,35 3. Kategorie obyvatel kd = 1,30 4. Kategorie obyvatel kd = 1,20 5. Kategorie a více Počet obyvatel zásobených pitnou vodou Na území okresu je 115 obcí s celkovým počtem 222 místních administrativních částí. V současné době nemá vodovod veřejný 11 obcí. Místních částí, nezásobených z veřejného vodovodu, je 28. Do údajů jsou započítány jako fungující i vodovody dokončované. o Nezásobených obyvatel což odpovídá 4,53 % z celkového počtu obyvatelstva okresu o Zásobených obyvatel což odpovídá 95,47% z celkového počtu obyvatelstva okresu 15

16 Výpočet potřeby vody Je proveden v tabulkové části rozborové podle metodiky PRVKUK s přihlédnutím k individuálním podmínkám do časového horizontu V některých oblastech okresu je spotřeba pitné vody odebíraná z vodovodní sítě minimální, protože fungují dva zdroje vody, místní studny a doplňkový odběr pitné vody z veřejného vodovodu. Dá se předpokládat postupné zvyšování ve prospěch pitné vody, ale do r nebude výrazné přesunutí těžiště odběru na pitnou vodu. Specifické potřeby vody Orientační výpočet potřeby vody byl zpracován podle Návrhu směrnice pro výpočet potřeby vody, která byla zpracována v Hydroprojektu a.s. pro MZ ČR v roce Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady. Specifická potřeba vody obyvatel Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2002 a v předchozích letech. V závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min-max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody u obyvatel. Údaje jsou uvedeny v následující tabulce k r Specifická potřeba vody Počet obyvatel v obci pro domácnosti min [l/os.den] max [l/os/den] do nad Specifická potřeba vody pro individuelně kalkulované spotřebitele Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele (zpravidla průmysl) se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m 3 /rok zůstává v roce 2015 na úrovni roku Informace v tomto smyslu nejsou u všech provozovatelů jednotného charakteru a záleží na příslušných smluvních vztazích provozovatelů vodovodů s velkoodběrateli pitné vody. 16

17 Specifická potřeba pro úniky z rozvodů Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Pro výpočet je sestaven matematický model, který předpokládá meziroční snížení jednotkových úniků při respektování navrhovaných rekonstrukcí Bilance vody Z rozborů vody spotřeb a zdrojů i při postupném nárůstu spotřeby pitné vody je patrné, že poklesy odběrů se stabilizují. Bilance ročních potřeb v rámci okresu je následující: Voda dodaná na území okresu - VAK Pardubice m 3 /rok - VAK Chrudim Tranzitní vodovod - VDJ Mikulovice m 3 /rok - VAK Chrudim hraniční obce (Svinčany, Horní Raškovice, Dolní Raškovice, Jezbořice) m 3 /rok - Sdružení obcí Chroustovice hraniční obce (Uhersko) m 3 /rok - VAK Hradec Králové hraniční obce (Bukovina, Chýšť, Malé Výkleky, Pravy) m 3 /rok - ostatní vod. obcí Labské Chrčice, Bukovka, Habřinka m 3 /rok Celkem m 3 /rok Voda dodaná mimo území Do vodojemu Hradec Králové tranzit m 3 /rok Voda spotřebovaná na území okresu Pardubice Roční spotřeba celkem m 3 /rok odpovídá ø spotřebě 301,67 l/s Bilance zdrojů na území okresu Hrobice Nemošice Chrudim Chrudim nevyužitá rezerva Brloh Jankovice JA l/s 55 l/s 14 l/s 33 l/s mimo okres: 100 l/s 200 l/s 17

18 Luhy CH-5 rezerva (35 l/s) studená voda HV-1a 3,3 l/s studená voda HV-7 6,0 l/s studená voda zářez 7,0 l/s Horní Jelení vrt 3,3 l/s Vysoká Mařenka zářezy 2,0 l/s Jaroslav zářez 1,0 l/s Vysoké Chvojno 3,5 l/s Ostřetín 3 vrty 3,6 l/s Bukovka studna 5,0 l/s Celkem 316,7 l/s 300 l/s Současné využití- 69,38 % evidované vydatnosti všech zdrojů (i mimo okres) Vodovody souhrn současného stavu Vodovod veřejný je zaveden do 101 ze 115 obcí. V současné době je rozveden vodovod do 194 z 222 místních částí okresu Pradubice. V roce 2003 bylo zásobeno celkem obyvatel trvale bydlících. Hlavním provozovatelem vodovodů je: VAK Pardubice a.s. rozvod do 182 místních částí - zásobuje obyvatel Ostatní provozovatelé - VAK Hradec Králové a.s. rozvod do 4 místních částí (Bukovina n. Labem,Chýšť, Malé Výkleky, Pravy) zásobuje 550 obyvatel - VAK Chrudim a.s. rozvod do 4 místních částí (Svinčany, Horní Rašovice, Dolní Rašovice, Jezbořice zásobuje 670 obyvatel - Sdružení obcí Chroustovice - rozvod do jedné místní části Uhersko zásobuje 160 obyvatel - ostatní samostatné vodovody ve 3 místních částech (Labské Chrčice, Bukovka, Habřinka) zásobuje 650 obyvatel 18

19 Skupinový vodovod 1. skupinový vodovod Pardubice: Tento skupinový vodovod je dominantní pro oblast Pardubice a zajišťuje rozvod do následujících obcí: Pardubice Černá za Bory Drozdice Mnětice Staročernsko Žižín Nemošice Dražkovice Lány na Důlku Opočínek Semtín Barchov Bezděkov Borek Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Malolánské Zminný Velkolánské Dolany Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Horní Ředice Hrobice Kasalice Kladruby nad Labem Bílé Vchynice Kolesa Komárov Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Mikulovice 19

20 Blato Moravany Moravanský Němčice Neratov Opatovice nad Labem Pohřebačka Ostřešany Přelovice Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rybitví Sezemice Dražkov Lukovna Velké Koloděje Veská Počaply Sopřeč Spojil Srch Hrádek Pohránov Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Jesenčany Starý Mateřov Stéblová Strašov Tetov Třebosice Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Zástava Vápno Veliny Vlčí Habřina Voleč Vyšehněvice Žáravice Živanice Nerad Dědek Vodojemy: Kunětická Hora m 3 Mikulovice m 3 Kasaličky 250 m 3 Vápno 200 m 3 Zdroje: Hrobice 180 l/s Nemošice 55 l/s Chrudim 100 l/s až 300 l/s 20

21 Zhodnocení skupiny 1 Provozně zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy v důsledku možné spolupráce se systémem vodovodu Hradec Králové a vodovodu Chrudim, popis viz. kap této zprávy. Všechny zdroje kvalitou vyhovují ČSN a stávající úpravny vod Hrobice a Práčov jsou v souladu s nároky na kvalitu vody, modernizace úpravny Práčov viz. Chrudim. Hrobice byly modernizovány a odželeznění se dociluje ozonizací. 2. skupinový vodovod Holice: Tento skupinový vodovod zásobuje východní část oblasti Pardubice v okolí Holic a zásobuje následující obce a místní části: Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Ostřetín Poběžovice u Holic Veliny Vodojemy: Koudelka horní pásmo 800 m 3 Koudelka dolní pásmo 700 m 3 Ostřetín 250 m 3 Zdroje: Studená voda součet zdrojů 2x vrt a 1x zářez Ostřetín součet 8 vrtů možnost čerpání ze skupiny Pardubice ATS Muška 16,5 l/s 5 l/s 20 l/s Zhodnocení skupiny 2 Provozně zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy v důsledku možné spolupráce se skupinou Pardubice propoj DN 200 a ČS Muška (30 l/s) v Holicích umožňují automatické doplňování vodojemů (nebo řídí dispečink Pardubice). Zdroje i úpravny vyhovují ČSN , pouze u zdrojů Ostřetín kolísá ph až na 5,5 a bude vhodné před vodojem postavit odkyselovací filtr. Z Holic je možné do Ostřetína ze stávajících vodojemů dodávat vodu. Nenastane pouze plnění vodojemu Ostřetín. 21

22 3. Skupinový vodovod Přelouč Tento skupinový vodovod zásobuje vodu jihozápadní sektor oblasti Pardubicko a jmenovitě zajišťuje zásobování těchto obcí a místních částí: Břehy Bukovina u Přelouče Choltice Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Jankovice Kozašice Seník Jeníkovice Kojice Přelouč Tupesy Klenovka Štěpánov Lhota Škudly Lohenice Mělice Řečany n. Labem Labětín Sovolusky Stojice Svojšice Turkovice Bumbálka Rašovy Urbanice Valy Veselí Zdechovice Spytovice Zbraněves Vodojemy: Mokošín m 3 Lipoltice 500 m 3 Turkovice 250 m 3 Zdechovice 160 m 3 Chvaletice 300 m 3 Řečany n. Labem 200 m 3 Luhy 100 m 3 Zdroje: Brloh 14 l/s Jankovice Ja-6 33 l/s Luhy CH-5 30 l/s Luhy CH-4a 5 l/s Možnost čerpání ze skupiny Pardubice v ČS Luhy až 40 l/s automatická ATS DN 200 nouzový záskok a doplňování VDJ řídící dispečink Pardubice 22

23 Zhodnocení skupiny 3 Provozní zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy, protože je umožněna operativní spolupráce se skupinou 1. Pardubice a potažmo se soustavou VSVČ. Na Přeloučsku je nutné vyměnit některá azbestová potrubí a narušené PVC 1. generace. Zdroje jsou dostatečné a zdroj Luhy cca 30 l/s se průběžně nemusí využívat a tvoří zálohu pro přísušky a snížení vydatnosti zdrojů. Kvalita všech zdrojů po úpravě na stávajících úpravnách vyhovuje ČSN skupina Vysoké Chvojno Chvojenec, Býšť Tento skupinový vodovod zásobuje severovýchodní část okresu Pardubice, pahorkatinu nad Holickou pánví. Zajišťuje rozvod do následujících obcí a místních částí: Býšť Bělečko Hoděšovice Chvojenec Vysoké Chvojno Vodojemy: Vysoké Chvojno 100 m 3 Chvojenec 150 m 3 Býšť 100 m 3 Hoděšovice 75 m 3 Zdroje: Vysoké Chvojno 3,5 l/s Býšť BT-2 vrt 1,6 l/s Býšť studna 0,7 l/s Zhodnocení skupiny 4 Provozní zařízení vyžaduje obnovu potrubí ve Chvojenci a v Býšti. Výhledově je nutné vytvořit možnost propojení se skupinou č. 1 Pardubice a dostavět řad DN 150 z Rokytna do Býště cca 1,2 km s posilovací ATS, aby skupina byla zajištěna v málo vodném období. Při rozsáhlé výstavbě v Bělečku doplnit VDJ 75 m 3. Kvalita vody vyhovuje ČSN skupina Bukovka Habřinka Tento skupinový vodovod zásobuje obce: Bukovka Habřinka Vodojem: na systému není Zdroj vody: studna v široké kotlině vydatnost 5 l/s Po úpravě na kontaktních filtrech a chloraci voda vyhovuje ČSN

24 Zhodnocení skupiny 5 Rozvodná síť a zdroj vyhovují, ve výhledu se uvažuje s propojením na síť Rohovládová Bělá a na systém VSVČ. Dnes vodovod provozuje obec. 6. skupina Horní Jelení, Dolní Jelení, Rousínov Tato skupina zásobuje obce: Horní Jelení Dolní Jelení Rousínov Vodojem: Horní Jelení 300 m 3 Zdroje: Vrt 3,3 l/s s úpravou ph vápněním Zhodnocení skupiny 6 Vodovodní skupina vyhovuje, v Dolním Jelení a Rousínově je nutná výměna řadů, zdroj vyhovuje, objem vodojemu je dostatečný Samostatné vodovody Následující obce mají samostatné vodovody: Hrachoviště Jaroslav Labské Chrčice Vysoká u Holic Pravy Slepotice Jedná se o malé vodovody s dobrým zajištěním zdrojů a úpravy vody (popisy viz. základní karty jmenovaných obcí). S provozem nejsou zásadní problémy Spolupráce sousedních okresů a VSVČ Ze zdrojů na okrese Hradec Králové (provozovatel Hradec Králové) jsou napojeny tyto obce: Bukovina nad Labem Chýšť Malé Výkleky Popis viz. karty obcí. 24

25 Ze zdrojů na okrese Chrudim (provozovatel VAK Chrudim) jsou: Svinčany Dolní Raškovice Jezbořice Ze zdrojů na okrese Chrudim (provozovatel Sdružení obce Chroustovice) jsou zásobeny obce: Uhersko Turov Trusnov Franclina Opočno Žíka Nově vytvořená skupina na hranici okresů Pardubice Chrudim. Popisy jednotlivých vodovodů obsahují listy jmenovitých obcí. Ze zdrojů na okrese Pardubice jsou napojené naopak obce Týnec nad Labem, Vinařice, Záboří n. Labem v okresech Kolín a Kutná Hora. Popis spolupráce v rámci soustavy VSVČ V rámci VSVČ je možné: - dokonalejší využití současných zdrojů - zastupitelnost při haváriích - možnost výběru nejkvalitnějších zdrojů - vyrovnání deficitů v bilancích vodních zdrojů bez investic do zdrojů - bezkolizní napojení dalších obcí v oblasti s nedostatkem kvalitní pitné vody. Výstavba byla zahájena v r a dominantní část systému je postavena. Pardubice hrají v systému důležitou úlohu. Umožňují předávat vodu z oblasti Chrudim do Hradce Králové a naopak z Hradce Králové do Pardubic. K transportu vody z VDJ Kunětická hora do Hradce Králové slouží potrubí DN 500 tvárná litina. Přečerpávání zajišťuje ČS Kunětická hora s výkonem až 150 l/s a plynulou regulací, přesun vody. Stanice je konstruována jako reversibilní a může zpět čerpat 150 l/s z VDJ Hradec Králové do VDJ Kunětická hora. Dispečerským řízením lze převádět vodu v rámci VSVČ do skupiny Holice a do skupiny Přelouč. Soustava zajišťuje bilanční vyrovnání a zlepšuje efektivní využití stávajících zdrojů pitné vody Zhodnocení celkového stavu zásobování vodou Většina obyvatelstva je napojena na veřejné vodovody spravované provozovatelem VAK Pardubice a.s. Zdroje dominantní na území okresu Pardubice jsou bezproblémové, v rámci výstavby VSVČ byly modernizovány úpravny a rekonstruovány dominantní ČS. 25

26 Kvalita vody vyhovuje a zásobování obyvatelstva je orientováno na zdroje podzemní vody. Převládají technologie odželeznění, odstraňování manganu a úprava ph. Menší problémy se vyskytují pouze u zdrojů ÚV Práčov (viz. Chrudim), kde kolísá CHSK v surové vodě. V rámci výstavby VSVČ byly odstaveny nevyhovující místní zdroje nekvalitní z 1. horizontu. Dá se říci, že území zásobené z VSVČ je zatím bezproblémové, dispečerské řízení velmi operativně distribuuje vodu téměř po celém území okresu. Provozovatel kvalifikovaně a spolehlivě zajišťuje zásobování pitnou vodou Hlavní věcné problémy zásobování vodou U oblastí napojených na VSVČ nejsou problémy s kvalitou. U malých zdrojů, zejména pro samostatné vodovody dochází občas k překračování NO 3, nízké ph. Opatření jsou plánovaná v dostavbě odkyselovacích filtrů, nebo postupným opuštěním zdroje a napojením na VSVČ. Menší legislativní problémy jsou ve vyhlašování a projednávání PHO vodních zdrojů, které není ve všech případech zatím ukončené a předpokládá se uzavření řízení v roce 2005 pro dominantní zdroje spravované VAK Pardubice a.s Předpoklady rozvoje zásobení pardubického okresu do r Bilance zdrojů v okrese je aktivní až za horizont 2020 bez využití zakonzervovaných rezerv, Práčov 200 l/s. Objemy vodojemů jsou dostatečné s ohledem na možnou spolupráci v rámci Vodárenské soustavy východních Čech umožňující operativní převody v rámci soustavy VSVČ. Zásobení bude rozšířeno do r do obcí celkem 5 místních částí: Libišany Podůlšany Staré Ždánice Sedlíšťka Radhošť celkem bydlících Do r rozšířit veřejný vodovod do dalších 7 místních částí: Hostovice Jedousov Čeradice Selmice Slepotice Týnišťko Úhřetická Lhota celkem bydlících Strategie dostavby vodovodů je obsáhnout oblasti, kde je nekvalitní voda pro místní zásobování a relativně soustředěná zástavba území. 26

27 Předpokládá se zvýšit procento zásobených obyvatel pitnou vodou k hranici 98% zásobených obyvatel v okrese. Technické problémy se zajištěním rozšíření vodovodních systémů v předpokládaném rozsahu v území nejsou ani po r Kanalizace a čištění odpadních vod 7.1. Výpočet produkce a znečištění odpadních vod Je upřesněn pro jednotlivé lokality vývoj produkce odpadních vod v období , a to ve dvou zásadních ukazatelích: výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od trvale a přechodně bydlících obyvatel stanovení produkce odpadních vod z oblasti průmyslu, zemědělství a vybavenosti Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů: - u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, velká města 150 l/os/den septik nebo ČOV nebo 100 l/os/den - u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky - u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV - u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 50 l/os/den 100 l/os/den 20 l/os/den Časový vývoj produkce je upřesněn podle jednotlivých lokalit a údajů sledovaných provozovatelem. Zejména u menších venkovských lokalit lze pozorovat jev, že z ekonomických důvodů je pitná voda používána jako stolní a ostatní vody využívají obyvatelé ze svých zdrojů a potřeba vody klesá až na 30 a 40 l/ob/den. V těchto případech je produkce odpadních vod vyšší, než voda pitná fakturovaná. 27

28 Látkové ukazatelé specifického zatížení UKAZATEL BSK 5 - u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV - u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky - u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV - u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 60 g/os/den 20 g/os/den 30 g/os/den 15 g/os/den Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli: nerozpustné látky (NL) 55 g/os/den CHSK 120 g/os/den N - celk. 11 g/os/den N - NH4 5,2 g/os/den P celk 2,5 g/os/den Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5 60 g/os/den Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny z dotazníkové akce a z hodnoty VFO tzn. hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnání bylo uplatněno pravidlo vycházející z předpokladu, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. U sídelních celků do velikosti obyvatel je proto akceptována jako maximální hodnota 30 l/os/den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou VFO používanou při výpočtu potřeby vody je způsobena předpokladem, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody. 28

29 Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. Množství odpadních vod od ostatních znečišťovatelů (průmysl) bylo uvažováno na základě dotazníkové akce v jednotlivých závodech. Je nutno ovšem podotknout, že rozvoj v této oblasti lze jen těžko odhadnout, předpokládáme, že množství odpadních vod bude do budoucna stagnovat. U stěžejních znečišťovatelů v Pardubicích klesla produkce odpadních vod a zejména látkové znečištění omezením výroby Mlékárna Černá za Bory, Lihovar, nižší výroba Pivovar Pardubice. Továrny TMS a Tesla se rozdělily na menší podniky s odlišnými programy a znečištění má klesající tendenci. Zemědělské podniky jsou na kanalizační systémy napojeny jen vyjímečně a v omezeném rozsahu Kanalizace současný stav Stav odkanalizování aglomerací větších než E.O. Na území Pardubicko jsou dvě aglomerace s ekvivalentem větším než E.O. jedná se o: 1. ČOV Synthesia Aliachem Pardubice současný ekvivalent E.O. Současný stav ČOV čistí městské a průmyslové vody chemické poměr látkového zatížení cca 1:4,5 ve prospěch průmyslových vod. Čistírna byla povolena a provozována podle vl. nor. 82/91 Sb, dnes nevyhovuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb a bude nutná rekonstrukce ČOV. Provozovatelem ČOV je společnost CTSE a.s., Pařížská 1, Praha 1, která připravuje rekonstrukci ČOV nebo intenzifikaci čištění v jednotlivých provozech s odhadem nákladů v oblasti cca 300 mil. Kč. Docílí se snížení nutrientů, těžkých kovů a redukce chemického před nátokem chemických vod do společné ČOV. Siť vyžaduje opatření investičního charakteru zejména v oblasti Polabiny, Rosice, Dukla podrobnosti viz. karta obce Pardubice. Zásadně se řeší otázky protipovodňové ochrany Pardubické kanalizační sítě. 2. ČOV Přelouč Jedná se o novou ČOV dokončenou v r ČOV je připravená zpracovávat populační ekvivalent E.O. 29