REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

Transkript

1 REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast ÚZEMÍ

2 Bez fungující dopravní, zdravotnické nebo sociální infrastruktury nelze vybudovat konkurenceschopnou vyspělou ekonomiku. Mimo zabezpečení infrastrukturních sítí je pro rozvoj regionu podstatná také spokojenost obyvatel. Ta se odvíjí mimo jiné také od toho, jak se v místě svého bydliště cítí bezpečni. Ruku v ruce s hospodářskou prosperitou jde zatížení životního prostředí. Jedním z nejtíživějších problémů průmyslově zaměřeného Moravskoslezského kraje v této oblasti je kvalita ovzduší. Atraktivitu regionu pro turistické účely lze sledovat prostřednictvím přenocování v krajských ubytovacích zařízeních. Sledované indikátory: I. Doprava II. Ovzduší III. Dostupnost služeb a kvalita života Hustota železnic Hustota silnic dálničního typu Hustota ostatních silnic Výkony silniční a železniční dopravy Podíl přepravních výkonů silniční a železniční dopravy Přepravené osoby v MHD Emise hlavních znečišťujících látek Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví TZL, SO 2, NO x, CO, VOC, NH 3 v okresech MSK Počet lékařů na obyvatel Počet trestných činů na obyvatel Počet příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Místa v zařízeních sociální péče na obyvatel Bytové jednotky v domech s pečovatelskou službou na obyvatel Počet míst v domovech pro seniory na obyvatel Počet míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na obyvatel Následující text slovně popisuje indikátory regionální konkurenceschopnosti, které jsou sledovány v rámci oblasti ÚZEMÍ. Použité zdroje dat jsou uvedeny vždy pod grafem. 1

3 km I. Doprava Doprava a její hustota je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících život regionu. Jedná se o nepostradatelnou službu ovlivňující podnikatelské prostředí, občanský život a atraktivitu celého kraje. V rámci hospodářského rozvoje kraje není dopravní infrastruktura důležitá jen pro stávající podnikatelské subjekty, ale také pro potenciální investory, kteří při svém rozhodovávání velice podrobně zkoumají možnosti přepravy materiálu, zboží a pracovních sil. Z tohoto důvodu je budování a udržení kvalitní vnitřní a vnější dostupnosti regionu jedním ze základních předpokladů jeho fungování. Jednotlivé dopravní systémy a infrastruktura se však rozvíjejí s rozdílnou intenzitou a často se dostávají do konfliktu s prostorovým uspořádáním a nutností záborů zemědělské i nezemědělské půdy v extravilánech obcí. Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje MSK významný tranzitní uzel mezinárodního významu. Na území kraje se např. nachází spojnice v rámci evropského multimodálního koridoru Transevropské dopravní sítě (TEN), jež vede na území České republiky od hranice s Polskem až k rakouským hranicím. Tento koridor je tvořen jednak železniční koridorovou tratí, tak i dálnicí D47 a cyklistickou trasou EuroVelo. Hustota železnic v roce 2008 činila v MSK 12,4 km na 100 km 2, což je ve srovnání s ostatními kraji ČR průměrná hodnota (6. nejvyšší hodnota mezi kraji včetně Prahy). Nicméně svou významností a napojením na větev VI. B multimodálního koridoru TEN, je tato krajská infrastruktura velice důležitá v rámci celé Evropy. V dalším sledovaném indikátoru - délka železnic na obyvatel - se Moravskoslezský kraj pohybuje v podprůměrných hodnotách na úrovni 5,4 km (2. nejnižší hodnota mezi kraji ČR). Nízká hodnota indikátoru je způsobena především faktem, že MSK je nejlidnatějším krajem v ČR. Graf: Hustota železnic dle krajů ČR k hustota železnic na 100 km2 hustota železnic na obyvatel PHA ULK LBK HKK KVK MSK ČR PAK STC OLK JHM JHC PLK VYS ZLK Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 2

4 km Celková délka silnic a dálnic v kraji dosahuje téměř 3,5 tis. km (3 394 km), z toho největší podíl tvoří silnice I., II. a III. třídy (98,26 %). Hustota těchto silnic je 61,5 km/100 km 2, což je v rámci krajského srovnání podprůměrná hodnota, avšak nijak zásadně vybočující od celorepublikového průměru (69,2 km/100 km 2 ). Daleko horších výsledků dosahuje MSK v hustotě silnic dálničního typu sestávající z dálnic a rychlostních silnic. Hustota těchto silnic dosahuje 1,1 km/100 km 2, což je vzhledem ke zvyšující se intenzitě dopravy a vysokému počtu obyvatel v MSK, stále podprůměrná hodnota. Výrazným pozitivem však je, že hustota dálniční a rychlostní sítě se v MSK neustále zvyšuje - mezi léty 2004 až 2008 došlo k nárůstu délky silnic dálničního typu o 352 %. Tomuto trendu napomáhá především budování dálnice D47/D1, která vede ve směru od napojení na stávající dálniční síť z Brna, přes Ostravu a do roku 2011 by měla být také napojena na úsek vedoucí z Bohumína k hranici s Polskem, kde se napojí na polskou autostrádu A1 směřující přes Katovice na Gdaňsk a Helsinky. Graf: Hustota silnic dálničního typu dle krajů ČR k ,0 6,0 5,0 hustota silnic dálničního typu na 100 km2 hustota silnic dálničního typu na obyvatel 4,0 3,0 2,0 1,0 PHA STC JHM OLK PLK VYS ČR ULK MSK LBK KVK HKK ZLK PAK JHC Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Kompletní dobudování dálnice D47 má pro budoucí rozvoj Moravskoslezského kraje významnou úlohu přinášející přínosy v několika oblastech. Jedná se především o propojení jižní a severní části Evropy a upevnění pozice MSK v rámci Schengenského prostoru. Dále se také jedná o výrazné zlepšení dopravní dostupnosti celého regionu, jehož geografická poloha mezi regionálními rozvojovými póly oblastí Nošovic a Žiliny, přinese v budoucích letech nárůst intenzity kamionové i osobní dopravy. 3

5 km Graf: Vývoj hustoty silnic dálničního typu v MSK v letech ,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0, hustota silnic dálničního typu na 100 km2 v MSK hustota silnic dálničního typu v na 100 km2 v ČR hustota silnic dálničního typu na obyvatel v MSK hustota silnic dálničního na obyvatel v ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Hustota ostatních silnic (I., II. a III. třídy, vyjma rychlostních silnic) dle krajů ČR k hustota ostatních silnic na 100 km2 hustota ostatních silnic na obyvatel STC PAK HKK ULK LBK VYS ČR PLK OLK MSK JHC KVK JHM ZLK PHA Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Výkonnost silniční i železniční přepravy zboží v rámci Moravskoslezského kraje dosahuje ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrných hodnot. U silniční dopravy se v rámci MSK za rok 2008 přepravilo celkově tis. tun zboží, což je nejvyšší hodnota ze všech krajů ČR včetně Prahy. I přes tyto nadprůměrné výsledky, jsou přepravní výkony silniční dopravy v MSK charakteristické volatilní vývojovou křivkou, neboť hospodářská struktura kraje založená na tradičních odvětvích, je velmi závislá na vývoji světové ekonomiky (vysoká citlivost na světovou poptávku) a právě s ekonomickou výkonností kraje, mírou investic a dalšími růstovými faktory úzce souvisí potřeba převážet zboží a materiál. Z tohoto důvodu můžeme vidět znatelný nárůst přepraveného materiálu a zboží v roce 2005 a 2007 související s vysokou investiční aktivitou v kraji. Za pomocí železniční dopravy se v rámci MSK v roce 2008 přepravilo celkově tis. tun zboží, což je v celorepublikovém srovnání absolutně nejvyšší hodnota. To je způsobeno především faktem, že v MSK je silně zastoupen těžký a strojírenský průmysl, který z důvodu nákladové efektivity a technických výhod velice často využívá železničních spojů. Růst přepravy materiálu a zboží mezi léty 4

6 2007 a 2008 narostl o 4,3 %, a to i přes skutečnost, že v 2. polovině roku 2008 započala celosvětová hospodářská krize. Ukazatel výkonnosti silniční přepravy cestujících, resp. přeprava cestujících veřejnou autobusovou dopravou ve výši tis. osob v roce 2008, je rovněž velice nadprůměrná. V celorepublikovém srovnání dosahuje lepších výsledků pouze kraj Středočeský ( tis. osob) a Jihomoravský ( tis. osob). Vysoká výkonnost přepravy osob veřejnou autobusovou dopravou, je v MSK dána především tím, že přirozenými hospodářskými centry regionu jsou města Ostrava a 4 další statutární města (Frýdek-Místek, Opava, Havířov a Karviná), do kterých denně dojíždí za zaměstnáním velký počet lidí z periferních oblastí kraje. Nadprůměrná je rovněž výkonnost přepravy osob železniční dopravou, kde MSK dosahuje stejně jako u dopravy silniční 3. nejlepší výsledek v krajském srovnání. Lepších výsledků dosahuje pouze Praha a Jihomoravský kraj, což je dáno strukturou těchto měst, existencí tzv. S-linek v Praze či centralistickou pozicí Brna v rámci celého Jihomoravského kraje. Graf: Výkony silniční a železniční dopravy v rámci MSK v letech silniční přeprava zboží v rámci MSK (tis. t) silniční přeprava cestujících v rámci MSK (tis. osob) železniční přeprava zboží v rámci MSK (tis. t) železniční přeprava cestujících v rámci MSK (tis. osob) Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Přepravní výkony dle krajů ČR k přeprava zboží v rámci kraje silniční dopravou (tis. t) přeprava cestujících v rámci kraje veřejnou autobusovou dopravou (tis. osob) přeprava zboží v rámci kraje železniční dopravou (tis. t) přeprava cestujících v rámci kraje železniční dopravou (tis. osob) MSK STC JHM ULK PHA PLK OLK VYS JHC PAK HKK KVK LBK ZLK Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 5

7 Při srovnání % podílu přepravních výkonů mezi silniční a železniční dopravou je patrné, že při přepravě zboží se v rámci všech krajů využívá převážně silniční nákladní doprava a naopak železniční doprava zůstává v pozadí. Mezi regiony, kde je podíl přepravy zboží za pomocí železnic nejvyšší, patří především Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Je to dáno především tím, že tyto kraje jsou charakteristické výskytem těžebního a těžkého průmyslu, který z důvodů efektivity intenzivně využívá železničních vleček. Jiná situace nastává při zobrazení podílu silniční a železniční dopravy pro přepravu cestujících osob. Zde je podíl železniční dopravy mnohem vyšší, i když stále hluboko pod úrovní silniční dopravy. Jedinou výjimkou, kde podíl železniční přepravy osob převyšuje veřejnou autobusovou dopravu, je Praha, která jak již bylo uvedeno výše, využívá příměstské (aglomerační) linky pod označením S (Esko) křižující celý pražský region. Graf: Podíl přepravních výkonů silniční dopravy k dopravě železniční u zboží dle krajů ČR podíl železniční přepravy zboží (v %) podíl silniční přepravy zboží (v %) PHA ZLK VYS LBK HKK PAK JHC JHM OLK PLK STC ULK MSK KVK Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Podíl přepravních výkonů silniční dopravy k dopravě železniční u cestujících osob dle krajů ČR podíl železniční přepravy cestujících (v %) podíl silniční přepravy cestujícíh (v %) VYS STC ZLK JHC LBK OLK PAK MSK JHM KVK HKK PLK ULK PHA Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 6

8 Charakter městské dopravy, ať už hromadné, nebo individuální, je ovlivňován komplexem geografických, ekonomických a společenských faktorů. V MSK jsou tyto faktory založeny především na uskupení kraje, ve kterém se nachází 5 statutárních měst s vysokým počtem obyvatel a také, jako v jiných částech republiky, lze sledovat potupný vliv suburbanizace. Z těchto objektivních důvodu lze konstatovat, že využívání MHD má v MSK tradičně veliký význam. Při srovnání s 3 dalšími kraji, které jsou svou povahou a sítí MHD nejvíce podobné Moravskoslezskému kraji, lze vysledovat, že MSK s 146,4 mil. osob přepravenými pomocí MHD v roce 2008, dosahuje 2. nejlepšího výsledku. Nejvíce přepravených osob bylo tradičně v Jihomoravském kraji (367,8 mil. obyvatel), kde díky husté síti tramvajové, trolejbusové a autobusové dopravy, a také díky velmi vysoké koncentraci obyvatel na m 2, jsou výsledky více než dvojnásobné. Graf: Přepravené osoby v MHD ve vybraných krajích (v mil. osob) JHM MSK ULK STC Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Nejvíce využívanými dopravními prostředky MHD jsou v Moravskoslezském kraji tradičně autobusy, které jsou následovány tramvajemi a trolejbusy. Nicméně prudký nárůst automobilismu a individuální dopravy, způsobuje pokles ve využívání městské hromadné dopravy, a to až o 30 % mezi léty 2005 a 2006 a o 5 % v dalších dvou sledovaných letech. Počet registrovaných osobních a dodávkových automobilů v MSK neustále roste (v roce 2008 to bylo 445,4 tis. automobilů), čehož je důkazem každoroční nárůst o 4-5 %. Nárůst počtu automobilů a jejich využívání vede ke změnám v přepravní výkonnosti MHD (např. rušení či omezení některých linek) a zvyšování požadavků na parkovací místa a kapacitu komunikací. Hlavní příčinou těchto změn je především zvyšující se životní úroveň obyvatel a klesající ceny osobním automobilů, umožňující mnohým rodinám nákup 1 a více automobilů. Řešením této situace je zefektivnění a zatraktivnění MHD s akcentem na environmentální hledisko při zachování přijatelných cen jízdného. Graf: Přepravní výkony a jejich vývoj dle druhu MHD v MSK (v mil. osob/tis. automobilů) Počet osobních a dodávkových automobilů (tis. ks) přeprava cestujících celkem autobusy tramvaje trolejbusy Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 7

9 [t/rok] II. Ovzduší V rámci porovnávání kvality ovzduší jsou sledovány základní parametry s imisními limity (PM polétavý prach, SO 2 oxid siřičitý, NO x oxidy dusíku, CO oxid uhelnatý). Kvalita ovzduší Moravskoslezského kraje je dlouhodobě nejhorší v celé ČR a to i přesto, se zde nachází velká území CHKO Beskydy, Jeseníky a Poodří. V rámci jednotlivých okresů je nejvíce emisemi zatěžován okres Ostrava-město, dále okresy Frýdek-Místek a Karviná. Hlavním původcem znečištění je těžký průmysl. Tyto údaje jsou sledovány a vyhodnocovány Českým hydrometeorologickým ústavem na základě měření ve staniční síti na území kraje. O (ne)překročení imisních limitů vydává ČHMÚ každoročně zprávu. Graf: Emise hlavních znečišťujících látek v ČR podle krajů stav k TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Zdroj: ČHMÚ, vlastní zpracování Mapa: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví 1, 2008 Zdroj: ČHMÚ 1 LV imisní limit MT toleranční mez 8

10 t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Graf: Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v MSK rok TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Zdroj: ČHMÚ, vlastní zpracování Graf: TZL v okresech MSK Graf: SO 2 v okresech MSK Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Graf: NO x v okresech MSK Graf: CO v okresech MSK Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava 9

11 t/rok t/rok Graf: VOC v okresech MSK Graf: NH 3 v okresech MSK Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Zdroj: ČHMÚ, vlastní zpracování Na konci roku 2007 došlo oproti roku 2006 k nárůstu emisí TZL 2 o 17 %, SO 3 2 o 3 % a NO 4 x o 0,2 %; k poklesu došlo u CO 5 o 1 % a NH 6 3 o 11 %. Problémem meziročního nárůstu emisí TZL je především zvýšení spalování nekvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích a emisí z dopravy. Největší nárůst emisí SO 2 byl zaznamenán u energetických zdrojů z důvodu zvýšené poptávky po elektřině. Z porovnání meziročních změn roku 2007/2008 u jednotlivých základních znečišťujících látek vyplývá, že došlo k poklesu u všech těchto látek, např. u TZL došlo ke snížení o necelých 10 %, u SO 2 o 30 %, u NO x o 15 %, u CO o 24 %, u VOC 7 o necelá 3 % a u NH 3 došlo ke snížení o 9 %. Důvodem meziročního poklesu emisí znečišťujících látek byla především ekonomická krize, která nejvíce zasáhla průmyslovou výrobu. Zároveň došlo např. u společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. k realizaci nového odprášení části aglomerací, čímž došlo k dalšímu výraznému poklesu emisí TZL u tohoto provozu. Opětovně však dochází ke zvýšení emisí TZL u malých zdrojů, tj. spalování v lokálních topeništích meziročně až o 15 %. Nejvýznamnější zdroje, z hlediska množství absolutních emisí, lze již charakterizovat podle typu daného regionu. Nicméně i přesto, že kraj v porovnání s ostatními je významně průmyslový, začínají emise TZL z lokálních topenišť a dopravy nabývat na svém významu. Z hlediska kvality ovzduší problémem zůstává překračování imisních limitů pro suspendované částice PM 10 (denní imisní limit by překročen na 20 stanicích z 21, roční imisní limit na 11 stanicích z 24). V roce 2008 byly překračovány imisní limity pro suspendované částice PM 2,5 (navrhovaný roční imisní limit byl překročen na všech 6 stanicích na území kraje) a benzen (na 1 stanici z 5). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 8 zaujímaly 36,1 % území Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s rokem 2007 (51 % území) se jedná o zlepšení. V roce 2008 došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren na všech (5) stanicích, cílový imisní limit pro arsen byl překročen na 2 stanicích 2 TZL tuhé znečišťující látky 3 SO 2 oxid siřičitý 4 NO x oxidy dusíku 5 CO oxid uhelnatý 6 NH 3 - amoniak 7 VOC těkavé organické látky 8 Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM 10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). 10

12 z 8 a kadmium na 1 stanici z 8. Oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví 9 bez zahrnutí ozonu zaujímaly 25 % území kraje. Ve srovnání s předešlými lety lze konstatovat zlepšení až stagnaci situace týkající se kvality ovzduší v důsledku jak lepších rozptylových podmínek, tak i poklesu průmyslové výroby v roce Nicméně oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší i oblasti s překračováním TV 10 zaujímají stále významnou část území Moravskoslezského kraje. K oblastem MSK, které již tradičně mají nejzatíženější životní prostředí, patří Ostravsko, i když se vlivem útlumu výroby, používání šetrnějších technologií a značných investic do ekologických opatření situace postupně zlepšuje. Již od 19. století kraj patřil a stále patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jádrem průmyslu kraje je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí v rámci téměř celé produkce ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. 9 Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území ČR. na ní překročen imisní limit nebo byla zařazena alespoň jednou mezi pět nejhorších lokalit v kraji v dané charakteristice. 10 TV cílové imisní limity 11

13 počet lékařů na obyv. hl. m. Praha Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Královehradecký kraj Olomoucký kraj Česká Republika Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Karlovarský kraj Středočeský kraj počet lékařů na obyv. III. Dostupnost služeb a kvalita života Dostupnost služeb a kvalita života je velmi důležitým indikátorem, který je sledován z hlediska jeho nutnosti pro udržitelný rozvoj. Zejména se sleduje počet lékařů na obyvatel, počet trestných činů na obyvatel, počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, místa v zařízeních sociální péče na obyvatel (bytové jednotky v domech s pečovatelskou službou, počet míst v domovech pro seniory, počet míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením). Graf: Počet lékařů na obyvatel stav k ,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 kraj Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Vývoj počtu lékařů na obyvatel v Moravskoslezském kraji rok Moravskoslezský kraj Česká Republika Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 12

14 počet trestných činů na obyv. Na obyvatel Moravskoslezského kraje připadá k ,7 lékařů. Ve srovnání s ostatními kraji zaujímá Moravskoslezský kraj 5. místo a v porovnání s celorepublikovým průměrem, který je 5,1 lékařů na obyvatel je spolu s dalšími 8 kraji mírně podprůměrný. Při sledování vývoje tohoto ukazatele je patrné, že počet lékařů na obyvatel Moravskoslezského kraje téměř stagnuje. Dle údajů uvedených ve Statistické ročence Moravskoslezského kraje pro rok 2009 připadá na jednoho lékaře v rámci kraje 266 obyvatel, přičemž v jednotlivých okresech tato hodnota kolísá mezi 189 (okres Ostrava-město) a 330 (okres Karviná). V celém kraji je k dispozici přes lůžek v 18 nemocnicích a dalších lůžek v odborných léčebných ústavech a léčebnách dlouhodobě nemocných. Graf: Počet trestných činů 11 na obyvatel stav k Zlínský kraj; 18 Kraj Vysočina; 17 Pardubický kraj; 20 Olomoucký kraj; 23 Praha; 67 Královéhradecký kraj; 25 Ústecký kraj; 40 Jihočeský kraj; 25 Sředočeský kraj; 36 Plzeňský kraj; 27 Jihomoravský kraj; 28 Moravskoslezský kraj; 32 Liberecký kraj; 35 Karlovarský kraj; 34 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Vývoj počtu trestných činů na obyvatel v Moravskoslezském kraji rok Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 11 Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v Zák. č. 140/1961 Sb., Trestní zákon). 13

15 počet příjezdů hostů počet příjezdů hostů Celkový počet zjištěných trestných činů v České republice se v roce 2008 oproti předchozímu roku snížil o 4 % na za posledních 6 let druhou nejnižší hodnotu. Z hlediska krajů má nejvyšší podíl trestných činů na obyvatel hl. m. Praha (16 %). Moravskoslezský kraj se řadí na 6. místo (8 %). Od roku 2006 kriminalita v Moravskoslezském kraji roste. Na tomto nárůstu se výrazně podílela majetková kriminalita, a to zejména krádeže věcí z automobilů a krádeže vloupáním do ostatních objektů. K nárůstu také došlo v kategorii zbývající kriminalita. Tento nárůst byl zapříčiněn zejména nabytím účinnosti zákona č. 411/2005 Sb. k , který s sebou přinesl nový trestní čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, a ke změně došlo i u trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. K bylo v Moravskoslezském kraji evidováno trestných činů, což oproti roku 2007 představuje nárůst o 884 trestných činů (2,2 %). Graf: Počet příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení v roce Počet příjezdů hostů kraj Počet příjezdů hostů z ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Vývoj počtu příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení Moravskoslezského kraje rok Počet příjezdů hostů Počet příjezdů hostů z ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 14

16 počet přenocování hostů počet přenocování hostů Graf: Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce Počet přenocování hostů kraj Počet přenocování hostů z ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Graf: Vývoj počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji rok Počet přenocování hostů Počet přenocování hostů z ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Dle údajů ze Statistických ročenek Moravskoslezského kraje od roku 2004 příjezd hostů do MSK mírně roste. V roce 2008 přijelo do MSK celkem hostů, přičemž každoročně cca 75 % těchto hostů tvoří hosté z ČR. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK však klesá. V roce 2008 v MSK přenocovalo o 9 % hostů méně než v roce Nejvyšší počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je již dlouhodobě evidován v hl. m. Praze (k přenocování) a Karlovarském kraji (k přenocování). V těchto dvou krajích také počet přenocování hostů, kteří nejsou z ČR (hl. m. Praha - 91 %, Karlovarský kraj 75 %), převažuje nad počtem přenocování hostů z ČR. Moravskoslezský kraj se s počtem přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních řadí na 7. místo. Počet přenocování hostů z ČR v MSK představuje 83 % všech přenocování v tomto kraji. 15

17 počet míst Ústecký kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj ČR Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Hl. m. Praha počet míst Graf: Místa v zařízeních sociální péče 12 na obyvatel v krajích k ,0 1 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Graf: Vývoj počtu míst v zařízeních sociální péče na obyvatel v Moravskoslezském kraji 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6, rok Moravskoslezský kraj ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ V počtu míst v zařízeních sociální péče na obyvatel v krajích, se Moravskoslezský kraj na konci roku 2009 řadí na 4. místo. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který na konci roku 2009 dosahoval hodnoty 7,4, je Moravskoslezský kraj spolu s dalšími 6 kraji nadprůměrný. 12 Zařízení sociální péče: 1. Centra denních služeb, 2. Denní stacionáře, 3. Týdenní stacionáře, 4. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 5. Domovy pro seniory, 6. Domovy se zvláštním režimem, 7. Chráněné bydlení, 8. Azylové domy, 9. Domy na půl cesty, 10. Zařízení pro krizovou pomoc, 11. Noclehárny, 12. Terapeutické komunity, 13. Sociálně terapeutické dílny, 14. Centra sociálně rehabilitačních služeb. 16

18 počet bytových jednotek Liberecký kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Karlovarský kraj Zlínský kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj ČR Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Hl. m. Praha počet bytových jednotek Graf: Bytové jednotky v domech s pečovatelskou službou na obyvatel v krajích k ,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Graf: Vývoj počtu jednotek v bytových domech s pečovatelskou službou na obyvatel v Moravskoslezském kraji 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3, rok Moravskoslezský kraj ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ V počtu jednotek v bytových domech s pečovatelskou službou na obyvatel, se Moravskoslezský kraj na konci roku 2008 řadí na 8. místo. Počet těchto jednotek se v kraji snižuje, avšak spolu s dalšími 8 kraji se stále drží nad celorepublikovým průměrem. 17

19 počet míst Ústecký kraj Zlínský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj ČR Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Hl. m. Praha počet míst Graf: Počet míst v domovech pro seniory na obyvatel v krajích k ,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Graf: Vývoj počtu míst v domovech pro seniory na obyvatel v Moravskoslezském kraji 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0, rok Moravskoslezský kraj ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování V počtu míst v domovech pro seniory na obyvatel se Moravskoslezský kraj řadí na 7. místo a spolu s dalšími 8 kraji se řadí nad celorepublikový průměr. Celková kapacita domovů pro seniory v rámci MSK je lůžek. Největší kapacity jsou evidovány v okrese Ostrava-město lůžek (35 %) a naopak nejnižší počet je v okrese Bruntál 446 lůžek (12 %). V posledních letech se kapacita domovů pro seniory snižuje, a to v souvislosti se snahou omezit velkokapacitní domovy pro seniory, které omezují individualitu jednotlivce. Naopak snahou je ve větší míře rozvíjet zařízení s menším počtem osob, rovněž terénní sociální služby (osobní asistence, pečovatelská služba), které umožní žít seniorům ve svém přirozeném domácím prostředí. 18

20 počet míst Ústecký kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj ČR Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj Hl. m. Praha počet míst Graf: Počet míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na obyvatel v krajích k ,5 2,0 1,5 1,0 0,5 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Graf: Vývoj počtu míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na obyvatel v MSK 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0, rok Moravskoslezský kraj ČR Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování V MSK je k evidováno 1,3 míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na obyvatel, čímž se v celorepublikovém srovnání řadí společně s Královéhradeckým a Jihomoravským krajem na 6. místo a zároveň je ve srovnání s ČR o 0,1 místa na obyvatel podprůměrný. Trend je v posledních letech obdobný jako u kapacit domovů pro seniory, tzn., že dochází ke snižování počtu míst v těchto zařízeních, a to v souvislosti se snahou zvýšit individualitu jednotlivce a ve větší míře rozvíjet zařízení s menším počtem osob, a rovněž terénní sociální služby (osobní asistence), které umožní žít lidem se zdravotním postižením ve svém přirozeném domácím prostředí. 19