POSOUZENÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ KONCEPCE PD

Transkript

1

2 ZADÁNÍ Objednatel požaduje odborné posouzení: celkové vodohospodářské koncepce stavebních úprav navržených v jednotlivých přílohách projektové dokumentace [7]. navrženého vodohospodářského řešení likvidace dešťových vod uváděných v dokumentaci [7]. vzájemných vlivů navržené vodohospodářské koncepce, navržených zařízení a okolních dotčených zařízení a infrastruktury vně areálu, tj. zejména ochranných pásem vodních zdrojů, inženýrských sítí, produktovodů apod. Prověření, zda jsou v dosahu staré ekologické zátěže. POSOUZENÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ KONCEPCE PD Navrhované řešení předpokládá zásadní změnu původního řešení likvidace vod na pozemcích parc.č. 223/22, 223/47 v k.ú. Vodochody u Prahy a pozemku parc.č. 101/3 v k.ú. Postřižín. Doposud jsou dešťové vody z plochy odváděny do obvodových betonových žlabů a návazně historickou kanalizací dl. cca 2,0 km do Vltavy. Stávající kanalizace vybudovaná cca v roce 1953 je v katastrofálním stavu, překonává velký výškový rozdíl cca 70 m, v některých úsecích jsou vytvořeny 1,0-1,5 m hluboké erozní rýhy a několik desítek metrů potrubí je totálně destruováno a fakticky neexistuje. Tímto potrubím jsou v současné době odváděny veškeré vody z areálů Letiště i výrobního závodu AERO Vodochody (vč. areálové ČOV i technologických předčištěných vod z letecké výroby). Havarijní stav přivaděče zůstává dlouhodobě neřešen! Tuto ekologickou havárii, skrytou v lesních pozemcích v k.ú. Zlončice je nutné neprodleně řešit. Uvedené je mj. detailně popsáno v posudku dokumentace EIA letiště Vodochody, který zpracoval VHSPROJEKT v říjnu 2011 [6]. Koncepčním řešením pro realizaci záměru by bylo historický kanalizační přivaděč do Vltavy rekonstruovat (zkapacitnit, zvodotěsnit), vody z plochy pro tankování vést přes odlučovač ropných látek (dále ORL), zajistit jejich retardaci a následně předčištěné vody v malém množství regulovaně vypouštět dlouhým potrubím do Vltavy. Dřívější odvádění vody pomocí kanalizace dl. cca 2,0 km do Vltavy nebylo zvoleno samoúčelně a několik desetiletí spolehlivě fungovalo. Projektant s investorem v posuzované dokumentaci [7] zvolili nejlevnější možné řešení likvidace vod z plochy pro tankování letadel, které by způsobilo především změnu a ovlivnění HG poměrů v lokalitě (vč. ohrožení kvality podzemních vod). POSOUZENÍ NAVRŽENÉ LIKVIDACE DEŠŤOVÝCH VOD Popis hydrotechnické situace Navrhované řešení předkládané zpracovatelem PD [7] uvažuje se sváděním srážkových vod z plochy pro tankování letadel o rozloze m 2 do systému povrchového liniového odvodnění. Plochu ohraničuje otevřený žlab z prefabrikovaných žlabovek TBZ 50/50/13 na jižní straně v kombinaci s příčným přejezdovým odvodňovacím žlabem šíře 200 mm na západní straně, který zabraňuje odtoku povrchových vod do prostor pojezdové dráhy. Celý systém liniového odvodnění je zaústěn do jednoho svodného místa (nově navržená vpusť) v jihozápadním rohu tankovací plochy letadel. Z této vpusti jsou pak dle návrhu dešťové vody dále odváděny přípojným potrubím přes rozdělovací šachtu buď do vsakovací nádrže o objemu 272,5 m 3, a nebo v případě havárie do nádrže 60 m 3 pro zachycení ropných látek. V rozdělovací komoře jsou na odtokových potrubích osazeny uzávěry - kanálová šoupátka. V době tankování letadel bude uzavřen nátok do vsakovací nádrže a bude otevřeno kanálové 2

3 šoupátko do záchytné nádrže. Po ukončení tankování obsluha opět otevře šoupě potrubí do vsakovací nádrže a uzavře potrubí do záchytné nádrže. Otvírání a zavírání kanálových šoupátek bude prováděno ručně s rizikem lidské chyby. Původní řešení likvidace stažených vod z plochy pro tankování, tedy zaústění do stávající dešťové kanalizace, která byla zaústěna přivaděčem do toku Vltava, bude zrušeno. Připojovací potrubí do původní dešťové kanalizace bude zaslepeno. Celková navrhovaná koncepce likvidace vod ze zpevněné plochy prostoru tankování letadel počítá se střídáním režimu tankování a režimu svádění čistých dešťových vod. Na základě toho se řídí i manipulace s kanalizačními šoupátky v rozdělovací šachtě. Tento model dle zpracovatele posudku není reálný a v praxi může způsobit havarijní stavy. Bude vždy docházet k prolínání těchto dvou režimů a to díky velké ploše a době dotoku do jednotlivých nádrží. Představme si situaci, kdy se tankuje letadlo, tzn. je otevřeno šoupátko do záchytné nádrže 60 m 3. V rámci tankování na východní straně (vzdálenější plocha od vsaku) dojde k mírnému úniku ropných látek na plochu v řádu několika desítek litrů. Je deštivý den, tudíž znečištěná voda ropnými látkami po vyspádované ploše bude stékat do žlabovek a bude pomalu sváděna směrem ke koncové vpusti. Proces tankování je mezitím ukončen, uzavírá se šoupě do záchytné nádrže a vody začínají natékat do vsakovací nádrže včetně ropných látek, které nestačily dotéci do nádrže záchytné. Nebo se snad se záchytnou nádrží počítá opravdu jen u havárií většího rozsahu a drobnější úkapy jsou svedeny s dešťovou vodu do vsakovacího zařízení? Zasakování ropných úkapů je nepřípustné. Další roli hraje lidský faktor. Kdo zkontroluje, že pracovník letiště před tankováním letadla přehodí nastavení šoupátek v rozdělovací šachtě, zejména když to musí udělat ručně!? Kolikrát denně dochází k tankování letadel, jaká bude max. četnost úkonů tankování v běžném dni, lze tankovat i v noci, jaké se předpokládají max. denní manipulace s leteckým benzínem (l/den)? Uvedené dokumentace neuvádí. Další otázkou je, zda zpracovatel dokumentace uvažoval nějaký princip čištění kontaminovaného propojovacího potrubí po vzniklé havárii. Neboť prvním následujícím deštěm po havárii bude opět docházet k zasakování zbytků ropných látek z propojovacího potrubí do okolního prostředí. V navrhovaném systému likvidace dešťových vod z plochy pro tankování letadel dle zpracovatele posudku chybí zásadní zařízení a to odlučovač ropných látek, který svou funkcí zaručuje předčištění a zamezení vniknutí ropných látek do prostoru vsaku a následně do horninového prostředí a do podzemní vody. Není jasné, proč toto zařízení s respektováním limitů na odtoku stanovených příslušným vodoprávním úřadem nebylo navrženo v rámci likvidace dešťových vod, neboť na takto využívaných plochách je to standardní řešení. V prostorech letiště můžeme uvažovat s likvidací dešťové povrchové vody bez použití odlučovače lehkých kapalin (dále jen ORL) pouze v prostorech vzletové dráhy a nebo pojížděcích drah (např. koncepce stanovená na Letišti Václava Havla Praha). V prostorech stojánek letadel, tankovacích ploch či plochách určených pro postřiky v zimním režimu musí být v systému odvodnění povrchových vod zakomponovány ORL. V dokumentaci [7] není možno z žádné z příloh podrobně vyčíst výškové uspořádání plochy, ale dle uvedených přibližných vrstevnic ve výkresu č. 4 - Situace stavby, se lze domnívat, že srážky zhruba ze dvou třetin plochy jsou sváděny do otevřeného žlabu na jižní straně plochy a příčného žlabu na západní straně, cca z jedné třetiny vody stékají na severní straně na terén a částečně do stávajícího betonového žlabu v severozápadním rohu plochy, který není zřejmě nikam zaústěn (nelze z podkladů zjistit). Z výše uvedeného vyplývá, že část srážkových (popř. znečištěných) vod stéká na severní straně na terén. To je nepřípustné. 3

4 Navíc přítok vody ze žlabovek a příčného odvodňovacího žlabu se stéká v jedné vpusti, s průtokem 123,9 l/s. V projektu je navrženo přímé boční napojení žlabovek do uliční vpusti. Projektem není prokázáno, že v místě nátoku do uliční vpusti nebude docházet k zahlcení vtoku a rozlivu na okolní terén. Projekt nenavrhuje na konci žlabovek těsně před zaústěním do nově navrhované vpusti osazení uklidňovací šachty. Tato uklidňovací šachta by navíc měla být opatřena košem pro zachycení splavenin, aby bylo zamezeno vniknutí těchto splavenin ze žlabu do prostoru šachty a tím ucpání propojovacího potrubí, případně kolmataci vsaku. Kontrolní hydrotechnické výpočty V návrhu projekt [7] uvažuje jako vstupní hodnotu intenzity návrhového deště i = 180 l/s.ha (Technická zpráva str. 3). Zpracovatel neuvádí o kolika minutový návrhový déšť se jedná, ani pro jakou dobu opakování je daná hodnota intenzity vztažena. Zpracovatel posudku si vyžádal od Českého hydrometeorologického ústavu závazné hodnoty intenzity patnáctiminutového deště pro lokalitu letiště Vodochody s dobou opakování N = 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 let [17]. Tyto hodnoty jsou závazné v souladu s ČSN [13] pro hydrotechnické výpočty. Dle podkladů ČHMÚ [17] a za předpokladu, že zpracovatel uvažoval 15-ti minutový déšť, lze odhadnout, že hodnota 180 l/s.ha odpovídá době opakování N = 2-5 let. Zde upozorňujeme, že letiště ( i samotné rizikové využívání předmětné plochymanipulace s palivem na otevřené ploše 7650 m2) je stavbou tak významnou, že by posouzení mělo být provedeno na návrhovou hodnotu intenzity 15-ti minutového deště s dobou opakování N = 100 let, tzn. dle [17] i = 356 l/s.ha. Intenzita daná ČHMÚ 356 l/s/ha >>180 l/s.ha, projekční řešení je katastrofálně poddimenzované již v této vstupní hodnotě! Zpracovatel posudku výpočtem ověřil, že navržený otevřený žlábek TBZ 50/50/13 (viz příčný řez) na jižní straně je z hlediska kapacity nedostatečný a je značně poddimenzován. I kdybychom vzali jako vstupní hodnotu 15-ti minutového deště i = 180 l/s.ha uvažovanou zpracovatelem dokumentace [7] a odtok z 2/3 celkové plochy, kterou žlab zřejmě odvodňuje, dojde k přelití žlabu a stékání vod na terén již po 20 běžných metrech žlabu (viz Tabulka č. 1). Celková délka žlabu je však 128 m! Z níže uvedené tabulky č. 2 s orientačním výpočtem maximální kapacity žlábku TBZ 50/50/13 vyplývá, že maximální kapacita žlabu při minimálním podélném spádu 0,75 % (viz dokumentace [7] výkres č. 5 - Podélné profily) je Q = 8,91 l/s. Pokud tuto hodnotu porovnáme s celkovou hodnotou odtoku dešťových vod Q = 123,9 l/s uváděnou v Technické zprávě na str. 3 dokumentace [7], tak je jasně patrné katastrofální poddimenzování výše uvedeného žlábku. Znečištěné vody by se v tomto případě vylily na terén i při dešti malé intenzity. Tabulka č.1 - Hydraulické posouzení žlábku TBZ 50/50/13 délky 128,3 m = 0,9 I NAV = 180 l/s.ha Odvodňovaná plocha cca 5100 m 2 (2/3 celkové plochy) staničení [m] max. kapacita žlabu Q max [l/s] výpočtový průtok žlabem Q výp [l/s] plocha průřezu spád žlabu rychlost m/s odvod. plocha poznámka 4

5 0,00 5,00 5,94 3,22 141,4 1,150 0, ,00 11,03 6,44 141,4 1,150 0, ,00 11,03 9,66 141,4 1,150 0, ,00 11,03 12,88 141,4 1,150 0, Q výp > Q max (dochází k přelití žlabu!!) 25,00 11,03 16,10 141,4 1,150 0, DÁLE ŽLAB NEVYHOVUJE 30,00 11,03 19,32 141,4 1,150 0, ,00 11,03 22,54 141,4 1,150 0, ,00 11,03 25,76 141,4 1,150 0, ,00 11,03 28,98 141,4 1,150 0, ,00 11,03 32,20 141,4 1,150 0, ,00 11,03 35,42 141,4 1,150 0, ,00 11,03 38,64 141,4 1,150 0, ,00 11,03 41,86 141,4 1,150 0, ,40 11,03 44,69 141,4 1,150 0, ,00 11,45 45,08 141,4 1,240 0, ,00 11,45 48,30 141,4 1,240 0, ,00 11,45 51,52 141,4 1,240 0, ,00 11,45 54,74 141,4 1,240 0, ,00 11,45 57,96 141,4 1,240 0, ,00 11,45 61,18 141,4 1,240 0, ,00 11,45 64,40 141,4 1,240 0, ,70 11,45 65,49 141,4 1,240 0, ,00 8,91 67,61 141,4 0,752 0, ,00 8,91 70,83 141,4 0,752 0, ,00 8,91 74,05 141,4 0,752 0, ,00 8,91 77,27 141,4 0,752 0, ,00 8,91 80,49 141,4 0,752 0, ,30 8,91 82,62 141,4 0,752 0, Dílčí závěr: navržený žlábek podél plochy nevyhovuje, není dostatečně kapacitní Tabulka č. 2 - Výpočet maximální kapacity žlábku TBZ 50/50/13 při min. spádu 0,75 % H cosφ/2 φ B S O R y C v Q [m] [ ] [m] [m 2 ] [m] [m] [m/s] [l/s] 0,0025 0, , , , , , , , , , ,0050 0, , , , , , , , , , ,0075 0, , , , , , , , , , ,0100 0, , , , , , , , , , ,0125 0, , , , , , , , , , ,0150 0, , , , , , , , , , ,0200 0, , , , , , , , , , ,0250 0, , , , , , , , , , ,0300 0, , , , , , , , , , ,0350 0, , , , , , , , , , ,0400 0, , , , , , , , , , ,0450 0, , , , , , , , , , ,0500 0, , , , , , , , , ,91 l/s 5

6 Posouzení vsakovací nádrže o objemu 272,5 m 3 Při výpočtu celkového objemu vsakovací nádrže zpracovatel dokumentace [7] uvažoval hodnotu návrhové periodicity srážek p = 0,2, což dle ČSN [16] znamená, že je při extrémnějších srážkových situacích počítáno s eventuelním přetečením vsakovacího zařízení na terén, popř. díky zpětnému vzdutí v kanalizaci výtok zpět na odvodňované plochy. S touto úvahou zpracovatel tohoto posudku zásadně nesouhlasí a rozhodně doporučuje do výpočtu uvažovat hodnotu návrhové periodicity srážek p = 0,1 dle doporučení předmětné ČSN. Přetečení vsakovací nádrže není možné. Z geomorfologického hlediska by při přetečení vsakovacího zařízení byla ohrožena samotná vzletová dráha, popř. nedaleký níže uložený ropovod Družba (MERO). Při výpočtu byl použit koeficient vsaku o relativně vysoké hodnotě m/s, což odpovídá struktuře jemných písčitých zemin. Tento parametr, který ovlivňuje celý návrh vsakovacího zařízení, neodpovídá skutečnosti. Zeminy, případně horniny s touto propustností se v místě nevyskytují. Skutečnou propustnost prostředí je nutné ověřit vsakovací zkouškou v místě navrhovaného vsaku. Hodnota koeficientu vsaku byla určena pouze na základě hydrologického odhadu bez provedení terénního šetření na místě plánované stavby. To je nedostačující a nepřípustné. Nádrž k zachycení ropných látek při havárii Záchytná nádrž pro případ havárie je navržena na objem 60 m 3. V projektové dokumentaci [7] nejsou uvedeny žádné vstupní hodnoty, na základě kterých byl výše uvedený objem záchytné nádrže stanoven. Současně není uvedeno, zda autor projektu počítal s kombinací havárie + déšťová srážka. Další otázkou je, zda bude nádrž po každé havárii vyčerpána nebo udržována ve stavu částečného naplnění a odčerpána jednou za čas s ohledem na její postupné plnění. Kontrolní výpočet objemu nádrže: 0,765 x 356 x 60 x 15 = 245,1 m3 >> 60 m3 Dílčí závěr: objem záchytné nádrže je nedostačující, došlo by buď k jejímu přetečení nebo zaplavení dráhy. Příčný odvodňovací žlab Zpracovatel dokumentace [7] použil pro zamezení odtoku dešťových vod do prostoru pojezdové dráhy odvodňovací žlab šíře 200 mm s litinovou mříží s únosností F900. Hydraulické posouzení žlabu není v dokumentaci nijak specifikováno, takže vhodnost z hlediska kapacity nelze posoudit. K uvedenému řešení máme tyto námitky a připomínky: z příčného řezu uložení žlabu v pojezdové ploše (výkres č. 6 dokumentace [7]) je patrné, že žlab není nijak oddilatován od okolní betonové plochy. Vlivem tepelné roztažnosti nemalých betonových desek v letním období (hodnoty v řádech milimetrů) dojde stoprocentně k tak velkému bočnímu tlaku, že to bude mít za následek rozlámání bočnic žlabu, které nesou litinové mříže. Díky tomu dojde k postupnému poklesu či vypadávání mříží, což může způsobit škodu na podvozcích projíždějících letadel a netěsnost systému vůči průsakům kontaminovaných vod do podloží. vybraný typ žlabu s litinovou mříží i se správně provedenou dilatací po stranách není vhodný pro příčné přejezdy, zvláště pokud se počítá s pojezdem větších letadel. Mnohem vhodnější by bylo použití osvědčených železobetonových štěrbinových žlabů s přerušovanou štěrbinou a třídou zatížení F900. Můžeme odkázat na Letiště Václava Havla Praha, kde je tento žlab standardem. 6

7 Shrnutí hydrotechnických výpočtů. Chybí a již ve stupni DUR je nutno doložit: Provázanost výpočtu s reálnou hydrotechnickou situací. Při výpočtu bilance dešťových vod uvažovat hodnotu intenzity návrhového 15-ti minutového deště s dobou opakování N=100 let dle podkladů ČHMÚ [17], nelze akceptovat použití návrhového deště s dobou opakování N = 2 roky. Přehodnotit vhodnost použití žlabovek TBZ 50/50/13 na jižní straně plochy z hlediska jejich kapacity, příp. celý systém i samotné prvky navrhnout jinak a správně, tj. změnit koncepci. Přepočet návrhu objemu vsakovací nádrže s ohledem na hodnotu návrhové periodicity srážek p = 0,1. Doložit princip návrhu záchytné nádrže pro případ havárie, vč. průkazného výpočtu záchytného objemu. Posouzení příčného odvodňovacího žlabu. Návrh odlučovače ropných látek. POSOUZENÍ VZÁJEMNÝCH VLIVŮ NAVRŽENÉ STAVBY A OKOLNÍCH DOTČENÝCH ZAŘÍZENÍ A INFRASTRUKTURY VNĚ AREÁLU Posuzovaná dokumentace a HG posudek nijak nezmiňují možné ohrožení stávajících vodních zdrojů, situovaných pod úrovní záměru. V dosahu záměru jsou registrované staré ekologické zátěže [23, 24], v rámci HG posudku je nutné zhodnotit, zda nedojde k jejich nepříznivému ovlivnění při změně koncepce likvidace vod vsakem. Dále je nutné vzít v potaz trasu ropovodu Družba DN 500 [21], vedeného rovnoběžně s dráhou letiště ve vzdálenosti několika stovek metrů od předmětné plochy a rizika spojená s podmáčením této infrastruktury. V příloze tohoto posudku dokládáme fotodokumentaci povrchového zaplavení v lokálních úžlabinách v obcích Postřižín, Kozomín, Máslovice, Zlončice, Vodochody a Chvatěruby. V roce 2010 spadly v místě ve formě atmosférických srážek dvojnásobné roční úhrny oproti dlouhodobému normálu. V roce 2010 došlo k elevaci úrovně hladiny podzemní vody (dále HPV) z hloubky 3,0-7,0 m pod terénem až k úrovni terénu - viz fotodokumentace. Podložní vrstvy s obsahem jílu se při sycení dalšími dešťovými srážkami staly nepropustnými. Nelze souhlasit s nepodloženými závěry HG posudku na základě nesmyslných odhadů parametrů propustnosti podloží v místě vsaku, možnost zasakování je nutné ověřit rigorózně provedením nálevové a stoupací zkoušky, dle požadavku ČSN S ohledem na výše uvedený a popsaný stav z roku 2010 (extrémní zvýšení hladiny podzemní vody v místě na konci 09/2010) je v rámci HG posudku nutné stanovit nejvyšší možnou hladinu podzemní vody v místě vsakovacího objektu. Základová spára vsaku musí být dle platné legislativy navržená min. 1,0 m nad tuto úroveň. Pokud se tak nestane, nelze považovat dokumentaci za proveditelnou (jeden z hlavních aspektů a cílů sledovaných stavebním zákonem). Současně je nezbytně nutné posoudit i možné drenážní účinky podél ropovodu Družba, při změně způsobu likvidace srážkových vod a možné zaplavení níže položeného zastavěného území obce Zlončice. S ohledem na výše uvedené doporučujeme zpracovat rizikovou analýzu v rámci stupně DUR, dle požadavku ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod [16]. 7

8 ZÁVĚR V rámci odborného posouzení projektové dokumentace k DUR [7] byly zjištěny mimořádně závažné nedostatky v rámci plánovaných stavebních úprav plochy pro tankování letadel v areálu Letiště Vodochody. Projektová dokumentace není realizovatelná. Závažné nedostatky byly zjištěny při kontrole navržené likvidace dešťových vod. Hydrotechnické výpočty jsou poddimenzovány, je uvažováno s nízkou hodnotou intenzity návrhového 15-ti minutového deště, navíc i s nevyhovující dobou opakování. Část dešťových, popř. znečištěných vod na severní straně plochy bude bez dalších opatření volně stékat na terén. Výpočty u několika objektů chybí a nebo nejsou validní. Kontrolními hydrotechnickými výpočty provedenými v rámci tohoto posudku bylo zjištěno, že jednotlivé prvky systému nejsou navrženy správně, nejsou hydraulicky kapacitní a navržený systém tak nemůže spolehlivě fungovat. Není tak splněn jeden ze základních požadavků stavebního zákona tj. realizovatelnost dokumentace a následná bezporuchovost díla. V posudku je zpochybněna proveditelnost vsakovacího objektu velkého rozsahu, ve výpočtu není použita reálná a ověřená hodnota propustnosti horninového podloží vsakovacího objektu, atd. Stanovení propustnosti horninového prostředí je provedeno pouze orientačně, chybí hydrogeologické posouzení skutečného stavu. Odkazujeme na odborné posouzení firmy AQUATEST, a.s. z 12/2012 [25], které podrobně rozebírá závady PD z hlediska IG a HG a v závěru doporučuje vrátit dokumentaci k přepracování. V dokumentaci nejsou zhodnocena ochranná pásma stávajících vodních zdrojů a vedení ropovodu Družba, u kterých nelze vyloučit jejich ohrožení při změně hydrogeologických poměrů v lokalitě. Není popsán výskyt starých ekologických zátěží a vliv předkládaného záměru na ně. Chybí průkazné ověření, že změna nakládání s vodami nezpůsobí zaplavení níže uložených částí dotčených obcí (zastavených i nezastavěných částí území), např. drenážními účinky podél trasy ropovodu. Dokumentace k DUR by měla prezentovat především realizovatelné řešení, tento aspekt není splněn v případě navržené likvidace dešťových vod s absencí odlučovače ropných látek. Proto tuto koncepci navrhovanou v dokumentaci nelze přijmout. V této podobě navrhujeme navržené řešení likvidace dešťových vod na ploše pro tankování letadel zamítnout nebo trvat na jejím zásadním přepracování. V případě nejasností nebo odlišných zjištění je nutno kontaktovat zpracovatele tohoto posudku. Vzhledem k rozsahu a složitosti řešených problémů zpracovatel upozorňuje čtenáře, že posudek musí být interpretován pouze jako celek, zpracovatel nesouhlasí s vyjímáním či jiným použitím dílčích částí posudku. V Kralupech nad Vltavou dne Ing. Martin Jakoubek, Ing. Lukáš Počík SEZNAM PŘÍLOH - FOTODOKUMENTACE - PODKLADY - ČHMÚ Stanovení směrodatných intenzit návrhového deště t = 15 min., s dobou opakování 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 let pro letiště Vodochody. Vydáno dne

9 FOTODOKUMENTACE Foto /1/ Laguna objemu cca 1200 m3 v k.ú. Zlončice. 09/2010, po dlouhodobých přívalech srážek. Foto /2/ Laguna nad Novými Zlončicemi 12/2010 Foto /3/ Povrchové zaplavení území po tání sněhu Přepad vody přes komunikaci Zlončice, Foto /4/ Laguna - Nové Zlončice. 12/2010. Foto /5/ Kozomín, Zaplavená technická infrastruktura po mimořádně vodném roce 2010 (leden 2011). Foto /6/ Pohled od Kozomínského rybníka směrem na horní část povodí, kam částečně zasahuje areál Aero Vodochody. 9

10 PODKLADY [1] Základní vodohospodářská mapa M 1:50000, list Kralupy nad Vltavou, Mělník, Praha. [2] Státní mapy ČR 1:10000, listy , , , [3] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, SOUHRNNÁ ZPRÁVA, bez označení čísla přílohy, obsahující celkem 389 stran, zpracovatel ECO-ENVI-CONSULT, RNDr. Tomáš Bajer, CSc., srpen [4] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, PŘÍLOHY č. 10 až 18, příloha č. 10 Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody, zpracovatel MV projekt spol. s r.o., odpovědný projektant Ing. Martin Valečka, AI pro vodohospodářské stavby č , zpracováno v listopadu 2008, vydáno bez aktualizace v srpnu [5] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, PŘÍLOHA č. 4, Situace stavby, Situace ČOV, Napojení letiště na D8, zpracovatel Nikodem a partner, na výkresech není uveden žádný autor (odpovědný projektant), označený stupeň dokumentace DUR, zpracováno v prosinci 2009, vydáno bez aktualizace v srpnu [6] Odborný posudek celkového vodohospodářského řešení navrhovaného rozšíření areálu Letiště Vodochody, navrženého jako součást dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, říjen 2011, zpracovatel VHSPROJEKT. [7] Posuzovaná dokumentace k DUR Letiště Vodochody, Plocha pro tankování - zachycování ropných látek při havárii, zpracovaná Ing. J. Chmelkou - Projektový ateliér SUPR v květnu 2012, HG posudek Ing. Myslil 06/2012. [8] Informace obecního úřadu Zlončice, pamětníků a obyvatel Zlončic ohledně realizace kanalizačního přivaděče spojujícího letiště Vodochody s Vltavou, stavba proběhla v roce [9] Územní plán obce Máslovice - textová část, vydáno dne , strana 22, informace o ochranném pásmu vodního zdroje. [10] Terénní prohlídka celé trasy kanalizačního přivaděče délky cca 1,75 km, spojujícího letiště s Vltavou dne , za účasti zpracovatele tohoto posudku a starosty obce Zlončice. [11] Likvidace dešťových vod v povodí Hoštického (Máslovického) potoka, MV projekt s.r.o. 08/2003. [12] ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov [13] ČSN Hydrologické údaje povrchových vod [14] ČSN Stokové sítě [15] ČSN Dálkovody hořlavých kapalin [16] ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod [17] ČHMÚ stanovení směrodatných intenzit návrhového deště t = 15 min., s dobou opakování 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 let pro letiště Vodochody, vydáno dne [18] Vodovodní a kanalizační tabulky, Herle a kol., SNTL Praha, 1983, str Kapacitní plnění potrubí. [19] Doporučený standart technický Hydrologické výpočty, Doc. Váška, ČKAIT [20] Terénní prohlídka povodí Postřižínského potoka, od Letiště Vodochody, obec Postřižín, obec Kozomín po profil Kozomínského rybníka, prohlídka proběhla dne za účasti představitelů obce. 10

11 [21] MERO vedení trasy ropovodu Družba katastry obcí Zlončice, Máslovice, Vodochody, 10/2011 [22] Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodních zdrojů 1. a 2. stupně pro studny S2, S3, JS, HŠ10 v k.ú. Hoštice u Vodochod a v k.ú. Klíčany, vydal Okresní úřad Praha - východ, referát životního prostředí dne pod č.j. 040/1504/2000-Ka. [23] Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o opatřeních pro sanaci staré ekologické zátěže (kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky) v areálu Aero Vodochody v prostoru podzemního úložiště leteckého petroleje, kontaminace podzemní vody postihuje téměř celoplošně západní polovinu areálu Aero. Ze západní poloviny areálu znečištění migruje severozápadním směrem k obci Postřižín, spisová značka ČIŽP/41/OOV/SR02/ , č.j.: ČIŽP/41/OOV/SR02/ /11/PJC ze dne vůči subjektu AERO Vodochody, a.s. [24] Česká inspekce životního prostředí zahájení správního řízení ve věci odstranění kontaminovaných sedimentů z rybníčku V Březí v k.ú. Vodochody (zaústění kanalizace z Letiště Vodochody), byla potvrzena kontaminace sedimentů ropnými látkami (tis. mg/kg suš. NEL) a těžkými kovy - rtuť, olovo, kadmium v desítkách mg/kg suš. Jde o starou ekologickou zátěž. Byly stanoveny termíny nápravných opatření a sanačních prací. ČIŽP - Zn. 41/OOV/ /07/PJC ze dne K sanační práce neproběhly poznámka zpracovatele. [25] Odborné vyjádření a dotazy k PD Letiště Vodochody plocha pro tankování letadel, zachycování ropných látek při havárii, Ing. Matyáš, Aquatest, a.s.,

12