NAVRH K NOMINACI NA UDELENI TITULU MISTR TRADICNI RUKODELNE VYROBY OLOMOUCKEHO

Transkript

1 NAVRH K NOMINACI NA UDELENI TITULU MISTR TRADICNI RUKODELNE VYROBY OLOMOUCKEHO KRAJE" OSOBNi UDAJE KANDIDATA Jmeno a prijmeni: Jarmila VITOSLAVSKA Narozena: 2. fijna 1953 v Pferove Statni obcanstvi: CR Adresa bydliste: Nova ctvrt' 526/33, Troubky Adresa pracoviste, kde se venuje oboru tradicni rukodelne vyroby: Nova ctvrt' 523/33, Troubky Obor tradicni rukodelne vyroby, ve kterem vyrobce pusobi: Vyroba lidoveho textilu Telefonni a ovy kontakt: / vitoslavskaj@seznam.cz Udaje o pi'edkladateli: Jmeno a prijmeni, je-li pfedkladatelem fyzicka osoba nebo nazev organizace, je-li predkladatelem pravnicka osoba: Vlastivedne muzeum v Olomouci (Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci) Adresa trvaleho sidla pfedkladatele nebo bydliste lyzicke osoby pfedkladatele: nam. Republiky 5, Olomouc. Telefonni a ovy kontakt: , , vmo@vmo.cz, urban@vmo.cz Kontaktni adresa (jen je-li odiisna od sidla nebo tr'aj)p io bydliste): - Datum a podpis pfedkladatele: 30. zafi 2014, Seznam pi'iloh: 1. Profesni zivotopis se zamefenim na peci o uchovani tradic oboru. 2. Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice. 3. Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem. 4. Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem v Olomouci. 5. Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum. 6. Informace o licasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla. Ndvrhy Je nutne podat v pisemne podobe a alespon textovou cast v podobe elektronicke na adresu Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou pri Vlastivednem muzeu v Olomouci, nam. Republiky Olomouc. Zaslane ndvrhy se nevraci.

2 Pfiloha c. 1 Profesni zivotopis se zamefenim na peci o uchovani tradic oboru Jarmila Vitoslavska se narodila 2. fijna 1953 v Pferove, ale cely svuj zivot prozila v hanacke vesnici Troubky. Vyucila se jako damska krejcova v podniku Odevna Pferov (ul. Kostelni) a nasledne zde i nekolik roku pracovala. Po matefske dovolene zakotvila ve firme Kazeto Pferov", kde se specializovala na vyrobu podsivek do kufrij. Zacatkem devadesatych let si opatfila zivnostenske opravneni a sila lehkou konfekci pro firmu Fatima Veselicko". V soucasne dobe je ve starobnim duchodu. Do taju vysivani ji zasvetila babicka (z otcovy strany) Aloisie Jezakova, rozena Parmova. Narodila se V roce 1892 a vyrustaia ve stfednich Cechach. V obdobi pfed a behem prvni svetove valky pusobila jako sluzka ve Vidni. Zde si ve volnych chvilich zacala pfivydelavat vysivkami pro movitejsi klientelu. V roce 1919 se provdala a odesia do Troubek na Pferovsku, odkud pochazel jeji manzel. Velmi rychle se pfizpusobila mistnimu prostfedi a zacala sit ruznorode hanacke vysivky. Sve vysivacske umeni stacila jeste pfedat sve mladsi vnucce Jarmile, ktere siti a vysivani od detstvi velmi bavilo. Aloisie Jezakova zemfela v roce Koncem 60. let byl v Troubkach obnoven hanacky folklorni soubor Hanak", do ktereho se Jarmila Vitoslavska ihned zapojila. Zpocatku se venovala tanci, nicmene postupem doby nasia nejvetsi zalibeni v liprave dochovanych hanackych lidovych kroju. Ve sve cinnosti byla tak zrucna, ze jiz ve svych dvaceti letech dokazala usit hanackou kordulku, a nasledne, i svuj prvni kompletni hanacky kroj. S hanackym folklomim sdruzenim Hanak" spojila svuj osud na dalsich vice neztficet let (krome lipravy a siti kroju pusobila ve folklomim sdruzeni jako hospodafka). Posledni dobou sije mj. pro hanacke folklorni sdruzeni v Kostelci na Hane ci ve Velkem Tynci. Profesni zaber Jarmily Vitoslavske je velmi siroky. Krome obuvi, klobouku, darmovisu a opaskii, dokaze usit kompletni muzsky, zensky, detsky, vsedni i svatecni hanacky lidovy kroj. Pfi sve femeslne praci vychazi dusledne z podrobneho studia starsich hanackych kroju a navstev muzejnich depozitafu (Muzeum Komenskeho v Pferov, Vlastivedne muzeum v Olomouci). V literatufe ziskava informace z publikaci Lidove umeni na Hane" od Jana R. Becaka a..hanacky kroj" z pera Marty Cizkove. Techniky vysivani cerpala z odborneho casopisu Vysivani", ktery vychazel v 80. letech minuleho stoleti v tiskove, edicni a propagacni sluzbe mistniho hospodafstvi v Praze. V neposledni fade naleza inspiraci take v pravidelne ucasti na hanackych folklornich setkanich a festivalech.

3 Jarmila Vitoslavska dusledne vychazi ze starych rucnich vyrobnich postupu siti a vysivani krojii. Prace Je o to slozitejsi. ze hanacke kroje byly v minulosti rozdilne vesnice od vesnice. Cely zivot se V mimopracovni dobe venovala Jedinemu konicku. presto vynalozeneho casu nikdy nelitovala. Jejim hiavnim cilem a smyslem Je snaha zachovat a udrzet pestrost a ruznorodost hanackych kroju budoucim generacim.

4 Pfiloha c. 2 Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice I. RUKAVCE Riikavce Je zenska kosilka pfiramkoveho stfihu. Material se pouziva veba. popelin ci batist (potfeba Jsou zhruba tfi metry). Dolni cast stanku ma pevny kraj. Na horni se pi'isije obruba (tzv. tunyiek), kterym se provlekne uzka tkanicka. Naramky se siji asi 15 centimetru siroke a V Troubkach maji zlutou vysivku. Nejprve se pi'isiji naramky (s klinky) k zadni casti, a az pote se k naramkum prisiji pi'ednice. K sesiti se pouziva francouzsky (pradlovy) sev. Na rukav Je potfeba latka o rozmerech cca 85 x 25 cm. Z tkanych krajii se odmefi cm a pruhy se odtrhnout. Horni cast rukavcu se zi'asi a vsije do naramku. Ty se nasledne skrobi v silnem pfirodnim skrobu. Pn zehleni se rukavce se vytvaruji..na foke" (fuky). Limecky a tacle (zdobi se krajkou) se prisiji k rukavum az na zaver. II. OBOJEK Na vyrobu obojku se pouziva velmi Jemna veba a krajka. Platno Je zhruba pet metru dlouhe a 15 centimetru siroke. Z vnitfni strany se utvofi tzv. tunyiek. kterym se provleka tkanice (stazeni ke krku). Na obsitem platne se pfisije sedm centimetru siroka krajka. Obojek se diikladne skrobi v silnem pfirodnim skrobu. Nasledne se pfi zehleni a stahovani tkanice vytvofi,.foke" (fuky). III. OPLICKO Opiicko oviji tela a nachazi se mezi rukavci a kordulkou. Je kombinaci zivutku a snerovacky. Pouzity material se musi shodovat s rukavci. Pfedni cast se sneruje cervenou stuhou aje zaveseno dvema trhacky na ramenou. Pruh latky na opiicko Je zhruba 30 centimetru siroky. V mistech prsou se usije az deset zalozek. V pfedni casti se pfisije zhruba 8 az 10 poutek. kterym se provleka cervena stuha...rysek" se na stranach obsije a zfasi. Nakonec se pfisije dlouha tkanice, ktera se dues nahiazuje pohodlnejsi gumou. Zadni cast oplicka Je vysivana. Opiicko se skrobi v slabem pfirodnim skrobu. IV. KORDULKA Nachazi se na opiicku. Materialem Je hrub.si sukno. Zadni dil se sesiva stfedovym svem. Pouziva se zde tzv. princesovy stfih. Je kratka tak, aby bylo vzadu videt vysivane opiicko. Dole se siji frke. Nasledne se sesiji bocni svy a ramena. Pfedni strana majeden prsni zasevek a sest knoflicku. Kordulka Je zdobena dracouny, prymky a paterky. Kordulky se delaji z brokatu (svobodne divka) a ze sukna (vdane).

5 V. PODOLEK Podolekje nejspodiiejsi sukne, ktera objima primo telo. Materialem je veba. Prumema spotreba platna je pet a piil metru. Podolku je vzdy nekolik. V Troubkach se na zensky kroj pouzivaji dva podolky. Skrobi se pouze vrchni z nich. Pfi vyrobe podolku se postupuje podobne jako V pfipade fertociiu (viz dale). VI. FERTOCH Fertoch je svrchni sukne a nachazi se na podolku. Materialem na vyrobu je veba bile barvy. Potfeba je zhruba 8-10 metru materialu. Okraj se ob.sije centimetrovou obrubou a pfisije se jedna kapsa. Pote dochazi k zfaseni latky. Horni okraj se tfikrat zaiozi a 20 centimetru od obou koncii se nafasi drobnym pfednim stehem (stehy jsou pod sebou a vytvafeji hiadke fasy). Na kazdou fadu se pouziva metr dlouha nit. Pote jak jsou tfi nite poprve provleceny - latka se zdrhne, a pote se pokracuje v daisi (vyjma poslednich 20 centimetru) tak diouho, az je fertoch nabrany. Nasledne se fady rovnomerne rozdeluji a uvolni die potfeby. V daisi fazi se k fertochu pfisije limec, ktery je siroky 2-3 cm. Na koncich se pfisiji jeste tkanice - keprovky o rozmerech cm x 2 cm. Po vyprani je fertoch naskroben pfirodnim skrobem. Nakonec dochazi k zehleni. Jednotlive dily se zehli od dolniho lemu az k fasam. Samotne zehleni zabere asi 3 hodiny. VII. ZASTERA (FERTIJSEK) Zavazuje se na fertoch zepfedu dozadu. Zastera palfi mezi nejslozitejsi odevni soucastky. Ornamenty se pfekresluji ze starych zaster na priisvitny papir. Ten se nasledne pfilozi k budouci zastefe a pfekresli. Tuto praci velmi mistrne oviadal manzel.larmily Vitoslavske. Nasleduje vlastni vysivani. Kazdy vysivany ornament se nekolikrat opakuje. V Troubkach jsou to napf. makovice, slunecnice a jablka. Velmi casto se pouziva technika mfizkovani ci prolamovani, ktera je na Hane typicka. Obrysy tvaru, kde se pouzije tato technika, se musi nejdfive diikladne obsit. aby udrzeiy tvar. Pote se vytvofi osnova, ktera je tvofena svislyini a vodorovnymi carami a nasledne obsije (v pfipade Troubek opet zlutou niti). Po dokonceni se nabira do varhankij (jsou jemnejsi nez u fertochu). Sife zastery je 2.7 ~ 3 metry. Dale se pfisije limec (siroky 5-7 cm). Rasy se stahnou na deiku limce. a lice limce a zastery se pfisiji. Nakonec je pfisita tkanice na stazeni zadni casti. Vyraznym doplnek zastery je masle. Celkova delka vyroby jedne zastery se pohybuje kolem 800 hodin.

6 B. MUZSKY LIDOVY KROJ I. KOSILE Technologic vyroby kosile je velmi podobna zenske platene kosilce (viz nahofc). Delka materialu je kolem 3,5 metru. Rukavy jsou dlouhe a na konci vsite do pasku. Delka kosile cini az jeden metr. aby nevylezala z kalhot. Vysivka kosile je ceme barvy a nachazi se na manzetach. naprsence a stojacku. Na naranienicich se pouziva zliita vysivka (napf. na lovacovsku). II. VESTA Muzska vesta je velmi podobna (i po vyrobni strance) zenske kordulce, ale neni tolik vypasovana. Je deisi a rovna. Materialem je hrubsi sukno. Zadni dil se sesije stfedovym svem. Pouziva se zde tzv. princesovy stfih. Dole se siji frke. Pote se sesiji bocni svy a ramena. Pfedni strana majeden prsni zasevek a nachazi se zde listova kapsa. Podobne jako kordulky jsou i vesty bohate vysivane a zdobene. III. PLUNDRY Typ sirsich muzskych kalhot. Jarmila Vitoslavska je vyrabi zvlneneho sukna. Kozene kalhoty nedela, protoze neni na tento druh materialu vybavena. Dva dil\ sukna (pfedni a zadni) se pfisiji k sobe bocnimi svy, a nasledne sesije i rozkrok. Kapsy jsou site do svu a pod nimi se nachazi 20 centimetru vysivky ruzne sifky. Vysivka se nachazi take na poklopci. Kalhoty sahaji pod kolena, kde jsou zavazany feminky (darmovisy). Vyraznym doplnkem je i femen. Nabiraji se velmi podobne jako varhany u zenske zastery. Pfed pouzitim plundrii se vsak nejdfive navlecou podlecky (tj. muzske platene puncochy). Mezi daisi hanacke odevni soucastky. ktere Jarmila Vitoslavska sije a vysiva. patfi kapesniky, pantleky, kabatky, kozichy, uvodnice, pfehozy, dubenaky, plaste. cepce a decky..richelieu".

7 Pfiloha c. 3 Seznam pfedkladanych vyrobkii, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem WEBOVE STRANKY CESKA TELEVIZE, TOULAVA KAMERA, toiilavakamera/ I /obsah/l66926-hanacke-kroje CESKA TELEVIZE, ZIVA TRADICE, kroj-pro-hanacku-sevyrabi-dva-roky

8 Pfiloha c. 4 Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem V Olomouci SOUHLAS KANDIDATA na titui Mistr tradicni rukodelne vyroby Olomouckeho kraje" s pofizovanim dokumentace uzivanych postupu a dovednosti Regionalnim pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci. Cestne prohlaseni Ja nize podepsana Jarmila VITOSLAVSKA, narozena 2. i^iina 1953, bytem Nova ctvrt' 526/33, , Troubky. souhlasim s pofizenim dokumentace svych pracovnich postupu ke studijnim a dokumentacnim ucelum Regionalnimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci. V Troubkach due. 3.f^A..?rP. Vlastnorucni podpis kandidata...ja

9 Pfiloha c. 5 Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum Problematice rucni vyroby hanackych lidovych kroju se od detstvi venuje i jeji starsi dcera Andrea Vitoslavska (*1975). Jarmila Vitoslavska pi'edala dcefi veskere sve rukodelne umeni a technologicke postupy. takze Andrea dokaze pine navazat na cinnost sve maminky. Ovsem diky sve casove narocne profesi v bankovnim sektoru, se Andrea Vitoslavska venuje siti a vysivani pouze ve volnych chvilich. Na tradici Jarmily Vitoslavske zacina postupne navazovat i dcera Audrey Nikol Vitoslavska (*I999). I la ma velmi dobre pfedpoklady k budoucimu ro/.voji tohoto femesla. Casova a llnancni narocnost vyroby. a v neposledni fade i konkiuencc v podobe levne strojove vyroby, je vsak pro mnoho potencionalnich zajemkyfi (ci zajemcu) velmi odrazujicim faktorem.

10 Pfiloha c. 6 Informace o ucasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla Jarmila Vitoslavska se pravidelne zi'icastniije folklornich slavnosti nejenom na Hane. ale i po cele repiiblice. V zahranici navstivila (s folklomim souborem Hanak) velkou cast Evropy. kde navstevnici folklornich fcstivalu a pi'ehlidek mohli obdivovat Jeji praci (napf. v Rakousku. na Slovensku, v Polsku, v Nemecku, v Belgii, v Nizozemsku, ve Francii, ve Spanelsku ci v Italii). V posledni dobe navstivila napf. USA nebo Argentinii, kde pfedvadela sve umeni pfedevsim tamejsim krajanskym sdruzenim. Nescetnekrat Jiz vystupovala i v televizi (napf. v srpnu 2011 v pofadu Ceske televize..toulava kamera"). Svojc umeni take prezentuje na svych vvebovych strankach Je take clenkou Sdruzeni lidovych femeslniku a vyrobcu pro obor siti a vysivani lidovych kroju a krojovych casti. Prace Jarmily Vitoslavske byly nejednou odborne oceneny. V roce 2009 ziskala certiflkat od Obcanskeho sdruzeni Aktiv plus a Asociace regionaliiich znacck. ktera dues pusobi pod nazvem MAS Moravska cesta. O rok pozdeji kroje Jarmily Vitoslavske reprezentovaly (Teskou republiku na Svetove vystave EXPO 2010 v cinskem Sanghaji. V roce 2011 byla ocenena 1. mistem v prestizni soutezi,,era Zivnostnik roku 2011 v Olomouckem kraji". a o rok pozdeji ziskala Hanacke stavovske glet", ktery Ji opravnuje k pouzivani loga,.hanacke verobek". V zafi 2013 V Olomouci slavnostne pfevzala, toho roku Jako Jedina v Ceske republicc. celostatni oceneni Nositel tradice lidovych femesel. V dubnu 2014 v Prostejove ziskala cenu Olomouckeho kraje za pfinos v oblasti kultury 2013 (Cena za vyjimecny pocin v oblasti tradicni lidove kultury)".