Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb"

Transkript

1 Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb Obsah: Co je komunitní plánování sociálních služeb a kdo jsou jeho hlavní aktéři Jaký má komunitní plánování sociálních služeb pro obec přínos? Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb Jak pokračovat v komunitním plánování sociálních služeb a na co se zvláště zaměřit Vytvoření vize rozvoje sociálních služeb Podpora MPSV a souvislosti se sociální politikou EU Shrnutí Úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se k Vám příručka, která navazuje na předchozí brožuru "Komunitní plánování - věc veřejná" a je koncipována jako vodítko pro plánování sociálních služeb. Je určena zejména poskytovatelům a uživatelům služeb, představitelům obcí, měst, krajů a dalším zájemcům z řad veřejnosti. Ať už je Vám sousloví "komunitní plánování sociálních služeb" více či méně povědomé, hlavním cílem při přípravě této publikace byla snaha přispět k vytváření vhodných podmínek pro to, aby lidem mohly být poskytovány takové sociální služby, jaké si přejí, a aby se síť sociálních služeb rozvíjela s ohledem na skutečné potřeby všech, kterých se sociální služby dotýkají. Příprava tohoto materiálu vycházela jednak ze zkušeností získaných v rámci pilotního projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" a také ze zkušeností s komunitním plánováním sociálních služeb v dalších městech a regionech ČR, v nichž plánování probíhá. Publikace je tak obohacena o reálné příklady z praxe, jež ilustrují průběh procesu plánování sociálních služeb v jednotlivých místech. Věřím proto, že Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb se pro Vás stane užitečnou pomůckou, díky níž se podaří zlepšit život ve Vašem městě, obci nebo regionu. Ing. Ludmila Müllerová náměstkyně ministra práce a sociálních věcí ČR prosinec 2004

2 Co je komunitní plánování sociálních služeb a kdo jsou jeho hlavní aktéři Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká Podstata v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem komunitního mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. plánování Komunitní plánování představuje cyklický, sprirálovitě se opakující sociálních služeb proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé - klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. Uživatelé sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou Zadavatelé garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora sociálních služeb komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni Veřejnost aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. Uvedené skupiny, resp. jejich zástupci v rámci společné práce, jednání a setkávání vytvářejí efektivní systém spolupráce, navrhují podobu sociálních služeb a podílejí se na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. Proces komunitního plánování je však cyklický a hlavní kroky se v určitých intervalech vždy opakují. Součástí procesu je totiž i sledování toho, nakolik je komunitní plán naplňován, co se již podařilo realizovat nebo ve kterých oblastech je nutné navržený způsob řešení změnit. Dnešní datum: Cykličnost procesu plánování

3 Jaký má komunitní plánování sociálních služeb pro obec přínos? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování služeb v obcích, městech a městských částech, tedy na nejnižší možné úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Průběžným monitorováním naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. Krajské "komunitní plány", resp. krajské strategie zajištění poskytování sociálních služeb pak vycházejí z jednotlivých obecních komunitních plánů. Zjištěné potřeby se tak promítají i na krajskou úroveň a dostupnost služeb lze zabezpečovat z obecní i z krajské úrovně. Finanční prostředky jsou vynakládány efektivněji Lidé znají své potřeby Krajské strategie V ideálním případě jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně, způsobu poskytování služeb apod.). Při zajišťování služeb je účelné sdružovat zdroje, např. mezi jednotlivými obcemi, v nichž je společně zajišťována nějaká služba na základě předchozí dohody. Finance jen na potřebné služby Radnice je vnímána jako partner, zvyšuje se identifikace veřejnosti s obcí Prostřednictvím zapojení těch, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování radnice je tak zakotveno v širším konsenzu mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Radnice uplatňuje svůj partnerský přístup i v sociální oblasti a je občany mnohdy vnímána jako iniciativnější a otevřenější. Podíl občanů na rozhodování Veřejnost lépe přijímá jednotlivé kroky i konečná rozhodnutí Je-li veřejnost o průběhu plánovacího procesu a jednotlivých krocích postupu informována a má možnost se do něj aktivně zapojit, získává hlubší a ucelenější pohled na oblast sociálních služeb a postup při plánování i rozhodování o sociálních službách se stane průhlednějším. Jasné pozadí vzniku konkrétních návrhů, opatření a realizovaných aktivit přispívá k tomu, že jsou změny lépe přijímány a veřejnost má větší zájem se na nich podílet. Transparentnost procesu pro veřejnost

4 Lepší možnosti řešení - zpětná vazba, nápady, argumenty, spolupráce Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Díky vzájemnému sdílení informací a diskutování o nich se často objevují nové souvislosti a myšlenky, které přispívají ke kvalitě, originalitě a smysluplnosti způsobu řešení. Spolupráce a efektivita řešení Systém sociálních služeb je srozumitelný Plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla. Kromě toho je plánování otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Jasná pravidla procesu

5 Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování je nástroj, který napomáhá zajišťovat územní dostupnost sociálních služeb v jednotlivých obcích nebo regionech. Jeho prostřednictvím hledáme odpověď na otázku: "Jaké sociální služby mají v obci, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity i potřebám jednotlivců?" Na tuto otázku není snadné dát rychlou odpověď. Procesy komunitního plánování vždy vycházejí ze zdrojů, které jsou k dispozici, a charakteristik daného místa, to znamená, že jeho podoba je vždy originální. Jisté podobnosti však můžeme nalézt. Jsou to zásady a principy, které jsou při procesu komunitního plánování respektovány a které tvoří základ pro všechny aktivity bez ohledu na místo, kde jsou realizovány. Míra jejich naplňování je rozhodující pro kvalitu celého procesu. a) Partnerství a spolupráce Partnerství vychází z potřeb a cílů všech účastníků, které jsou stejně důležité. Uplatňovat zásadu partnerství a spolupráce znamená hledat, koho bychom mohli oslovit a přizvat ke společné práci, k plánování postupu i realizaci akce. Poté teprve následuje identifikace možností a způsobů řešení stanoveného problému. Dobrým vodítkem pro to, koho oslovit, je zaměřit se nikoliv na předmět řešení, nýbrž na jeho okolí, tj. položit si otázku: "Koho se problém dotýká? Kdo může mít z jeho vyřešení užitek?" Tak můžeme vytipovat velkou skupinu partnerů a nabídnout zapojení do práce. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem sezveme k jednomu stolu lidi nebo organizace, které spolu dříve neměly mnoho společného. To, co nás spojuje, je společně sdílený záměr a představa, že nalezneme nějaký způsob a stanovený problém vyřešíme. Druhým dobrým vodítkem může být otázka: "Jaké zdroje budou k řešení problému potřeba?" Je možné, že stávající zdroje, které máme k dispozici, jsou nedostatečné. Pomocí partnerství můžeme potřebné zdroje získat. Tímto způsobem lze zapojit do práce i ty, kteří si zdánlivě nemají co říci. Důležitý je v tomto případě "bonus - zisk", který může společná akce přinést a který nemusí být pro všechny zúčastněné stejný. O této okolnosti je dobré od počátku se všemi otevřeně hovořit. Podnět k partnerství může dát kterákoliv strana "trianglu" (uživatel - zadavatel - poskytovatel). Možnost navrhnout další partnery musí mít každá ze zúčastněných stran. Zřejmě jiné partnery navrhne zadavatel (předpokládejme spíše instituce a organizace veřejné správy), jiné poskytovatel (spíše nestátní organizace, jejichž působnosti se problematika dotýká), jiné uživatel (organizace podporující uživatele, neformální nebo svépomocné skupiny i jednotlivce). Partnerství může být budováno z lokální úrovně směrem k úrovni kraje, případně republiky. Na horizontální úrovni se může jednat o zapojování dalších partnerů mimo oblast sociálních služeb (orgány Sociální služby odpovídají potřebám Principy komunitního plánování sociálních služeb Oslovení partnerů Partnerství odkrývá netušené zdroje Delegování dalších partnerů Lokální a nadregionální partnerství

6 veřejné správy, podnikatelské subjekty, profesní organizace, komory, obchodní společnosti nejspíše např. ze sféry zdravotnictví, školství, regionálního rozvoje atd.). Je velmi vhodné navázat na dříve realizovanou a osvědčenou spolupráci. Je důležité, aby jednotliví partneři měli možnost vymezit si vlastní roli v projektu (event. jim pomoci tuto roli najít). Široce vytvářené horizontální partnerství může přinést nové, zpočátku zcela neočekávané zdroje. Partnerstvím získáváme udržitelnost a zvyšujeme pravděpodobnost přijetí projektu za strany veřejnosti. Partnerství, které respektuje reálné potenciály jednotlivců i organizací a míru zapojení podle možností, je udržitelné. Obdobný efekt nastává v případě společenské akceptace. Jednotliví partneři předávají reference svým cílovým skupinám. Rozšiřují tak okruh veřejnosti, která projekt může podpořit. Partnerství zvyšuje přijetí a udržitelnost Obrázek: "triangl" (uživatel - zadavatel - poskytovatel) b) Zapojování místního společenství Zapojovat lidi, kteří v obci žijí (tj. místní společenství), znamená především s nimi komunikovat. Promyšlená a plánovaná komunikační kampaň může významně podpořit dosažení stanovených cílů. Předpokladem dobré komunikace s veřejností je dobrá komunikace uvnitř týmu realizátorů procesu komunitního plánování. Nerovný přístup k informacím v týmu může přinést velké zklamání a ztrátu partnerství, jak potvrzují zkušenosti z praxe. Je vhodné, aby rozšiřování informací uvnitř realizačního týmu bylo formulováno Význam jako jeden z průběžných úkolů, za který je jasně stanovená odpovědnost. komunikace Komunikaci uvnitř týmu však nelze zužovat jen na zajištění toku informací. Nezbytné je zajistit porozumění problému a sdílení společné představy o podobě sociálních služeb. Především tomuto cíli je nutné věnovat pozornost. Je velmi užitečné - prostřednictvím partnerské atmosféry (každý může říci vlastní názor) - vytvořit v týmu takové prostředí, kdy lze otevřeně vyjádřit pochybnost, nebo přiznat, že něčemu nerozumím. V takové chvíli nelitujte času na vysvětlování a diskusi. Cílem komunikace s veřejností je zajistit průhlednost a zřetelnost aktivit a získání její dostatečné důvěry, aby byla ochotna sdělit svůj názor - poskytovat zpětnou vazbu - podněty. Informujte o tom, čeho chcete dosáhnout (o viditelných cílech), informujte také o způsobu, jakým má být cílů dosaženo, Komunikace kdo se bude podílet a jak. Také pro vnější komunikaci je nezbytné mít s veřejností zpracován plán komunikace s veřejností a stanovit zřetelně odpovědnost za jeho realizaci. Obdobně jako v případě komunikace uvnitř týmu, ani komunikaci s veřejností nezužujte pouze na zajištění předávání informací

7 (koho budeme informovat, jak zajistíme, aby informaci rozuměl, kdy to uděláme, apod.). Pouhé předávání informací nestačí, veřejnost je potřeba do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. K tomu je možné využít řadu ověřených postupů a metod (plánovací fórum/víkend, ankety, minireferendum, konference o představě budoucnosti apod.) Tyto techniky umožňují, aby se veřejnost na plánování přímo podílela (zpětná vazba, náměty pro další práci atd.) a představují šanci k nalezení dalších partnerů - konkrétních osob, které se mohou zapojit do práce. Pokud se podaří vzbudit zájem veřejnosti, nezapomeňte podat zpětnou informaci, co se s podněty, připomínkami a návrhy dále stalo. Nikdo nemůže očekávat, že proces komunitního plánování uspokojí všechna přání a potřeby veřejnosti. Prostřednictvím komunikační strategie však lze vysvětlit, jaké jsou k dispozici zdroje, jaké existují potřeby, které oblasti budeme řešit prioritně. Pokud zajistíme, aby se veřejnost procesu plánování sociálních služeb přímo účastnila, zvýšíme také pravděpodobnost, že veřejnost pozitivně přijme konečná rozhodnutí. c) Potřeby, priority a směry rozvoje jsou stanoveny lidmi, kteří v obci žijí Obec je na prvním místě definována jako samosprávné společenství občanů. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče v souladu s místními Samostatná předpoklady a zvyklostmi (tedy také zajišťování potřebných sociálních služeb) působnost patří do samostatné působnosti obce, jak je uvedeno v 35b zákona obce č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Posláním sociálních služeb je pomáhat lidem při řešení jejich nepříznivé sociální situace, reagovat adresně na existující potřeby. Kdo jiný může říci, Sociální jaké služby mají v obci existovat (být k dispozici) a jakým způsobem mají být služby v obci poskytovány, než obyvatelé obce, kteří služby využívají nebo mohou využívat. V praxi se občas setkáváme s požadavkem: "Řekněte nám, jaké sociální služby u nás máme mít, a my to již zařídíme". Na tuto otázku nemůže uspokojivě odpovědět nikdo jiný, než ten, kdo v obci žije. Priority rozvoje jsou také otázkou zdrojů, které budou pro dosahování stanovených cílů k dispozici, což je více než cokoliv jiného kompetence všech, kdo jsou do plánování a zajišťování sociálních služeb zapojeni. V neposlední řadě nelze očekávat, že najdeme zcela totožné potřeby u stejných cílových skupin ve dvou rozdílných Potřeby obcích, obdobně nelze očekávat, že řešení obdobných problémů bude probíhat a zdroje na dvou podobných místech stejně. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje reagovat na typické a neopakovatelné místní podmínky rozmanitým způsobem. Tato zásada je také pojistkou proti nabídkám různých agentur a organizací: "My Vám ten komunitní plán napíšeme" (rozuměj: my to uděláme za vás). Taková nabídka svědčí o naprostém nepochopení podstaty komunitního plánování, které je komunitním právě proto, že se na něm přímo podílejí ti, koho se stanovená problematika dotýká. d) Průběh zpracování komunitního plánu je stejně důležitý jako jeho výstupy Soustřeďte se na proces plánování a hledejte způsoby, jak co nejlépe reagovat na potřeby všech zúčastněných. Komunitní plánování definujeme jako stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána Důraz na proces plánování

8 taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Nejdůležitější tedy není zpracovat komunitní plán. Důležité je realizovat proces takovým způsobem, aby bylo možné zachovat jeho kontinuitu. V praxi to znamená dohodnout se na prioritách (čím se budeme zabývat nejdřív a čím později) a stanovit si cíle, které jsou splnitelné. Tento postup je zcela legitimní, protože potřeb je téměř vždy více, než kolik je k dispozici zdrojů. Záruka kontinuity plánování umožňuje postupné zlepšování situace a to, čemu se nemůžeme věnovat nyní, bude řešeno "v druhém kole". Zpracovaný komunitní plán sociálních služeb je pouze jedním z milníků plánovacího procesu. e) Kompromis přání a možností Komunitní plánování nemá kouzelnou moc, aby dokázalo okamžitě splnit všechna přání a očekávání. Není ani nástrojem k prosazování potřeb a přání některé ze zúčastněných stran. Komunitní plánování sociálních služeb znamená dialog a spolupráci, jejichž pomocí můžeme objevit nové, netušené zdroje k uspokojení zjištěných potřeb. Neočekávejte, že plánování nepřinese konfliktní situace. Právě naopak. Čím více partnerů se nám podaří do Atmosféra plánování zapojit (tj. čím více partnerů, organizací i jednotlivých osob bude otevřená řešení ochotno se otázkou sociálních služeb zabývat), tím více můžeme konflikty konfliktů očekávat. Konflikt dává příležitost k nalezení řešení a komunitní plánování již ze své podstaty jeho nalezení podporuje. Podaří-li se vytvořit otevřenou atmosféru, ve které bude možné říci vlastní názor, zcela určitě v této atmosféře bude možné hledat řešení vzniklých konfliktů. V řadě měst v ČR, kde bylo plánování sociálních služeb zahájeno, byla tato zkušenost získána. Kompromisní řešení mezi tím, co bychom chtěli, a tím, co si můžeme dovolit, lze nalézt na konci jednání mezi zúčastněnými. Daleko udržitelnější je však řešení konsenzuální, které nalezneme na konci procesu vyjednávání Konsenzus mezi spolupracujícími partnery. Ať tak či onak, reálné je takové řešení, které odpovídá zdrojům, jež máme k dispozici.

9 Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb Začněte sami, ať už patříte mezi zadavatele, poskytovatele nebo uživatele služeb Při zahajování plánování se neobávejte pustit se do činnosti samostatně. Ujistěte se nicméně nejprve o zájmu ze strany obce či města a možnostech podpory ostatních subjektů působících v oblasti sociálních služeb zapojit se do procesu. Jako přínosné se ukazuje navázání kontaktů s některými městy, kde již plánování sociálních služeb probíhá, a získání praktických zkušeností, které iniciaci procesu mohou napomoci. Dále je vhodné rovněž se zapojit do některých vzdělávacích programů, jež jsou k dispozici. Nutná podpora města Získání prvních zkušeností Příklady: Polička Dětské informační centrum Polička, pro které pracuji, se zabývá pomocí dětem s jakýmkoliv handicapem. Obrací se na nás ale i lidé, kteří postrádají vhodnou sociální službu a potřebují pomoc nebo radu. V našem regionu jsou dobře zajištěné služby pro seniory, ostatní druhy služeb však nejsou dostatečně zastoupeny. Komunitní plánování sociálních služeb jsem proto vzala jako cestu ke zkvalitnění a doplnění nabídky sociálních služeb v Poličce. Začala jsem hned. Bylo mi jasné, že pokud se má něco změnit, nemá cenu vyčkávat. První informace jsem získala z internetu, z MPSV, z měst, kde už plánování sociálních služeb probíhá. Na jejich základě a na základě vlastních zkušeností z práce v sociální oblasti jsem připravila projekt na zavádění komunitního plánování pro prvních 12 měsíců. Pro práci v triádě se mi podařilo získat referentku odboru sociálních věcí Městského úřadu Polička a potenciální uživatelku dosud neexistujících služeb - aktivní ženy, které mají přehled a zájem pomáhat lidem. Význam projektu pro město vysvětlila radě města vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Polička. Rada města jej po měsíci schválila a my jsme začali oficiálně pracovat. Díky tomu, že jsme se zaváděním komunitního plánování sociálních služeb neváhaly, máme dnes po půl roce práce již dílčí úspěchy. Místní politická reprezentace a zástupci obecních úřadů v mikroregionu Poličsko jsou seznámeni s přínosem plánování sociálních služeb a někteří již projevili zájem o spolupráci. Poskytovatelé sociálních služeb v mikroregionu jsou soustředěni v Poličce a v Bystrém a lidé z jednoho města často využívají služeb v městě sousedním a naopak, proto jsme také od počátku předávali veškeré informace do celého mikroregionu. V místním tisku probíhá seriál o druzích sociálních služeb, rovněž v místním denním centru lze o komunitním plánování sociálních služeb získat informace. Proběhla anketa pro poskytovatele sociálních služeb a anketa pro uživatele sociálních služeb zjišťující nejen jejich potřeby, ale i názor na komunitní plánování. Máme dobrovolníky - nejaktivněji se zapojila skupina obyvatel, která postrádá konkrétní druhy služeb. Poskytovatelé sociálních a souvisejících služeb zřizují nové služby; zmiňme alespoň klub pro maminky na mateřské dovolené při DDM, školní klub pro "náctileté" na ZŠ. Připravujeme

10 Katalog sociálních služeb a druhou anketu, tentokrát pro všechny obyvatele našeho města. Součástí ankety je Den komunitního plánování, kdy budou na vybraných místech celodenně poskytovány informace o sociálních službách a jejich plánování včetně pomoci při vyplňování dotazníků. Samozřejmě, že jsme se nevyhnuli některým chybám. Jednou z nich byl příliš optimisticky navržený plán práce. Zjistily jsme, že chceme-li zodpovědně plánovat sociální služby, musíme plán práce přehodnotit a vymezit dostatečný časový prostor pro komunikaci, vysvětlování, zjišťování a pro získání důvěry! Ne všichni lidé se zajímají o sociální problematiku a sdílí naše nadšení. Několik poskytovatelů se brání spolupráci z důvodu konkurenčních nebo z obav z narušení zažitého rytmu v jejich práci. Některé politiky zajímají jen zápory projektu (bude to něco stát), jiní s námi již spolupracují, většina však vyčkává. Je důležité často hovořit se všemi obyvateli a zapojit je do projektu. S podporou MPSV jsme oslovili kraj, další města a podařilo se nám sdružit zástupce čtyř měst z našeho bývalého svitavského okresu (vždy představitelé poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů sociálních služeb) a zástupce krajského úřadu. Společně jsme absolvovali vzdělávací program, řešíme problémy, vyměňujeme si zkušenosti, informace a hlavně spolupracujeme, a to i ve věcech zcela praktických, např. při přípravě sběrných schránek na vyplněné dotazníky. Tento systém spolupráce všem doporučuji. Usnadní vám mnoho práce a přemýšlení. Problémy lidí žijících v sousedních městech jsou podobné. Prostřednictvím spolupráce triád lze podpořit dostupnost sociálních služeb reagujících na aktuální potřeby uživatelů; vzájemná spolupráce v neposlední řadě představuje také jednu z cest k větší politické podpoře plánovacích procesů. Svitavy Do procesu komunitního plánování sociálních služeb se město zapojilo na základě usnesení Rady města Svitavy z listopadu Iniciativa vznikla po uspořádaném semináři ke komunitnímu plánování sociálních služeb, který připravil Krajský úřad Pardubického kraje za účasti zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů služeb. Se zkušenostmi se představili kolegové z Havlíčkova Brodu, doplňující údaje poskytl pracovník MPSV. Na setkání jsme si s ředitelkou Charity uvědomily, že nezávisle na komunitním plánování ve Svitavách pravidelně 1x ročně probíhá jednání u kulatého stolu se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, 1x ročně je projednávána v radě a následně v zastupitelstvu zpráva o sociální problematice na území města a že naši stávající činnost doplníme o větší informovanost veřejnosti a zapojení uživatelů včetně zjištění potřeb občanů našeho města. Následně byla ustanovena pracovní skupina, která vznikla z jednotlivých členů sociální komise rady města a byla rovněž doplněna o členy z řad uživatelů. Pracovní skupina je nyní ve složení: vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví + 2 pracovnice téhož odboru, vedoucí Centra denních služeb provozovaného Charitou, ředitelka DPD a 2 zástupci uživatelů - jeden obyvatel DPD a jedna maminka dítěte se zdravotním postižením. Posléze se uskutečnila schůzka všech poskytovatelů sociálních služeb a pracovní skupiny. Pracovní skupinou byly předány poskytovatelům sociálních služeb dotazníky pro zpracování přehledného adresáře a vytvoření grafického přehledu poskytovatelů místních sociálních služeb. V grafickém přehledu jsou údaje z adresáře a dále znázorněny provázanosti jednotlivých subjektů především pro lepší orientaci ve sociální oblasti. Za každou organizaci poskytující služby byl pak delegován zástupce, který se spolu s představiteli zadavatelů a uživatelů služeb podílí na procesu plánování nebo je v kontaktu s koordinátorem komunitního plánování ve městě. Také byli osloveni podnikatelé s žádostí o finanční spoluúčast při vydání brožury

11 (adresáře) s příslibem úhrady ve výši 50 % nákladů. Výběr možných donátorů proběhl ve spolupráci s ostatními odbory MěÚ (odbor živnostenský, majetku a výstavby), vlastní žádosti pak byly na bedrech sociálního odboru. Na základě konzultací s rozšířenou triádou (po třech zástupcích z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) bylo dohodnuto, že informační brožura bude obsahovat nejen ucelený přehled všech poskytovatelů sociálních služeb včetně stanovených cílů služeb, kontaktů na odpovědné pracovníky, bankovního i ového spojení, ale např. i informace o dávkách sociální péče i státní sociální podpory (pouze v tabulkovém provedení). Brožura bude vydána v nákladu 7 tis. kusů, bude distribuována do všech domácností ve městě a její součástí bude dotazník k plánování a kvalitě sociálních služeb, který byl připraven v diskusi s pracovní skupinou, se zástupci poskytovatelů a zastupiteli obce. Termín vydání a distribuce do domácností: listopad Počátkem roku 2005 bude dotazník vyhodnocen a předpokládáme, že v prvním čtvrtletí budou následovat veřejná setkání s uživateli i poskytovateli služeb. Následně bude zpracován souhrn všech dosavadních výsledků, který bude prostřednictvím tisku i veřejného zasedání zastupitelstva v měsíci červnu-červenci představen veřejnosti i zastupitelům. Hradec Králové Pro úspěch procesu komunitního plánování sociálních služeb je nezbytně nutné zajistit odpovídající informovanost všech stran včetně veřejnosti o plánování samotném. Ani toto však nezaručuje, že se příslušná obec či město rozhodnou komunitě plánovat. Náklady na zahájení a realizaci procesu nejsou zanedbatelné, proto je nutné zajistit odpovídající motivaci a podporu Nejlépe mohou k zahájení plánování sociálních služeb přispět nespokojení občané, veřejnost. Podmínkou tohoto je však adekvátní informovanost veřejnosti o procesu komunitního plánování sociálních služeb, jeho výhodách a přínosech. Nenalhávejme si, že se veřejnost zajímá dostatečně o věci veřejné, v případě Královéhradeckého kraje tomu bylo podobně. Proto kraj připravil systém metodického vedení a finančních pobídek. Z pohledu metodického řízení se využilo vztahových vazeb mezi vedoucím odboru sociálních věcí krajského úřadu a vedoucími odborů sociálních věcí městských úřadů, prvotně ještě okresních úřadů. Proces komunitního plánování byl zahájen na území Královéhradeckého kraje již v roce Cílená intervence a informování o komunitním plánování sociálních služeb mezi pracovníky úřadů způsobilo, že se o komunitním plánování sociálních služeb již více hovořilo a stalo se častěji diskutovaným tématem. Podobně tomu bylo i v rámci intervence člena rady Královéhradeckého kraje, gestora sociálních věcí, na starosty příslušných měst a obcí. Velmi dobře se osvědčil seminář pro tyto cílové skupiny uspořádaný krajem se závěrem, že komunitní plánování sociálních služeb je cestou, jak v budoucnosti nejen plánovat, ale i zajistit finanční příspěvky pro organizace fungující na příslušné místní úrovni. Prvotní informace byla předána, objevily se první obce s rozšířenou působností - Hořice, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Trutnov, Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Police nad Metují, Týniště nad Orlicí - které začaly v roce 2002 a především poté v letech 2003 a 2004 komunitě plánovat. Kraj zásady procesu komunitního plánování sociálních služeb na svém území nechal schválit radou kraje, vybral vhodnou nestátní neziskovou organizaci s cílem rozšiřování myšlenky komunitního plánování sociálních služeb a metodického vedení měst a obcí (individuálně i formou pracovních skupin) na území kraje. Tato nezisková organizace zároveň v rámci celokrajské kampaně mezi neziskovými organizacemi (krajská konference

12 neziskových organizací) rozšiřovala informovanost mezi neziskovými organizacemi v jednotlivých lokalitách, spolupracovala se samosprávami, poskytovateli, snažila se zapojovat do procesu uživatele. V tomto procesu se využívalo metodického doporučení MPSV ČR, prvotní brožury, zástupce MPSV ČR se zúčastnil úvodního semináře pro představitele obcí a poskytovatelů v režii Královéhradeckého kraje. Velkou úlohu sehrály neziskové organizace, které byly následně aktivní v podporování místních samospráv, aby zahájily proces plánování. Proces komunitního plánování sociálních služeb se rozšiřoval postupně. Kraj využil nabídky další neziskové organizace a nechal pilotně ověřit zpracování procesu komunitního plánování sociálních služeb v přirozeném mikroregionu (Dvůr Králové nad Labem). Respektive kraj uhradil náklady organizaci, která zprostředkovala proces plánování v tomto území. Tato nezisková organizace oslovila každou obec v území, uspořádala dotazníkovou anketu, spolupracovala s městským odborem ve Dvoře Králové, zajistila vedení pracovní skupiny i zpracování výsledného dokumentu. Tímto krokem byla ověřena metodologie procesu komunitního plánování sociálních služeb na úrovni mikroregionu. Mezitím prvně jmenovaná nezisková organizace ve spolupráci s krajem zahájila proces metodického vedení (systém práce pracovních skupin, vzájemné vedení, předávání dobré praxe ) zástupců jednotlivých obcí s rozšířenou působností z území kraje za účelem rozšíření komunitního plánování sociálních služeb na všechna tato území. Z 15 obcí se toto dosud podařilo u 14, patnáctá již taktéž nedávno zahájila. Vznikl tak "řídící výbor" komunitního plánování sociálních služeb na území kraje za účasti všech zástupců obcí s rozšířenou působností. Role kraje byla taková, že se účastnil jednání řídícího výboru, propagoval myšlenku komunitního plánování sociálních služeb na území kraje, finančně podporoval jednotlivá území ke zpracování komunitních plánů (speciální dotační program kraje), hradil náklady koordinační neziskové organizace, která vedla celou agendu komunitního plánování sociálních služeb. Výsledky procesu byly prezentovány veřejnosti, na všech územích byly zpracovány dotazníkové akce mezi veřejností a další kroky pro zajištění procesu. Tímto způsobem se podařilo přesvědčit obce zastupující spádová území obcí s rozšířenou působností, aby začaly plánovat dle metodologie komunitního plánování, následně mohl být zpracován komunitní plán kraje. Na společných jednáních a konferencích byly výsledky prezentovány. Velkým problémem bylo propojení komunitního plánování sociálních služeb se sociodemografickou analýzou. Úřednický i politický jazyk je jasný - urči přesně číselně potřeby a ty oceň finančně, aby bylo zřejmé, kolik celý proces bude stát, kolik je třeba nárokovat na podporu projektů rozvoje služeb. Proces komunitního plánování sociálních služeb je v tomto jazyku něco jako filozofování, projednávání bez efektivity. Není normativem, který jasně definuje a přesně určuje. Při startování procesu komunitního plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji se využily i kvalifikované odhady potřebnosti sociálních služeb. Ty posloužily jako jakési zhmotnění a zreálnění procesu komunitního plánování, odvedly pozornost od planého filozofování na téma komunitního plánování a toho, jak ho činit. Proces komunitního plánování tak dostal i rysy strategického plánování, což se následně ukázalo na úrovni kraje jako jediná možná cesta.

13 Způsob modelování průměrných hodnot na území kraje byl jednoduchý, je využitelný na úrovni mikroregionu, každého většího území složeného z vícero dílčích částí. Uvedu příklad u pečovatelské služby: ze statistických tabulek sčítání lidu se dá vydefinovat cílová skupina starších 65 let (65+) v každé obci. Jejich součtem získáte počet osob 65+ na území pověřené obce, mikroregionu, území obce s rozšířenou působností či kraje. Přiřadíte-li k tomuto číslo kapacitu pečovatelské služby pro totéž konkrétní území, získáte poměr pravděpodobnosti získání (zajištění) pečovatelské služby pro osobu 65+ na daném území. Porovnáte-li tato území na úrovni kraje (40 území pověřených obcí), získáte různé pravděpodobnosti zajištění služby. V našem případě to bylo od 2 % do 25 %. Nyní již dokážete, v souladu s prioritami kraje, definovat, jaká je ideální potřeba, do jaké úrovně budete rozvoj služeb podporovat. Zároveň je nutné stanovit kvalitativní pravidla pro službu - standardy, které stanoví, že se nebude jednat pouze o dovážku obědů nebo ubytování pro důchodce. Královéhradecký kraj má krajské standardy kvality, které dokáží popsat potřebný rozsah a kvalitu služeb. Výsledná hodnota poté může sloužit jako vodítko pro různá území. Např. ideálním rozsahem pokrytí pečovatelské služby na území kraje je 5-20 % osob starších 65 let. Zde však hrozí riziko normativnosti, protože pokud to takto předložíte z kraje na města a obce, je nejjednodušší držet se těchto průměrných hodnot, aniž bych se zabýval tím, jestli jsou pro území skutečně platné. Zde je nutná práce pracovní skupiny, konzultace s poskytovateli a uživateli (zástupci uživatelů). Osvědčil se nám zároveň i postup dotazování veřejnosti. Dotazníky se rozšiřovaly prostřednictvím místního či městského úřadu všem žadatelům o dávky, prostřednictvím lékařů či učitelů ve škole. Veřejnost jsme se však nedotazovali, jaké druhy služeb potřebuje (domov důchodců, pečovatelkou službu), ale jaké má potřeby (ubytování, stravování, zdravotní péče). Takto jsme například oddělovali potřeby služeb domova důchodců a služeb sociálního bydlení. Teprve následně se přiřazovaly odpovídající druhy služeb, v rámci pracovní skupiny. Obyvatel města těžko ví, co která služba obsahuje, a veškerá rezidenční služba, kterou zná, je domov důchodců. Na základě komunitních plánů měst a obcí pokrývajících území obcí s rozšířenou působností se v řídícím výboru složeném ze zástupců těchto měst definují priority podpory služeb včetně finanční spoluúčasti na zajištění jednotlivých služeb. Výsledný "komunitní plán" kraje bude dohodou v území. Jeho tvorbu budou monitorovat NNO a další poskytovatelé, veřejnost bude průběžně informována prostřednictvím tisku a médií. Třebíč Koordinaci procesu plánování sociálních služeb může velice pomoci propojení s již existujícími komunitními projekty ve městě či obci. V Třebíči se například komunitní plánování sociálních služeb začalo rozvíjet jako součást Projektu Zdravé město WHO. Mohly tak být snadno využity již navázané vztahy síťové spolupráce s mnoha organizacemi včetně poskytovatelů sociálních služeb i zkušenosti ze spolupráce radnice s veřejností. Vymezte si vzájemná očekávání, role a zajistěte koordinaci procesu komunitního plánování V počátku je nezbytné stanovit, na jakém území bude komunitní Vymezení plánování probíhat. Může to být pouze v obvodu města nebo ve správním území okrsku obce s rozšířenou působností, případně i na jiném území (mikroregion,

14 svazek obcí apod.). Koordinaci procesu komunitního plánování může zajišťovat přímo zaměstnanec města či obce, přičemž tato činnost je přinejmenším součástí jeho pracovní náplně. Koordinací může být ovšem pověřena i nestátní nezisková organizace působící v oblasti sociálních služeb, která s městem/obcí uzavírá dohodu, v níž je jasně stanoveno, jaké činnosti a v jakém rozsahu bude zajišťovat. Zároveň by v tomto případě měla být také specifikována role města/obce a jeho podíl na realizaci komunitního plánování. Na počátku procesu plánování je nutné sestavit iniciační skupinu, která se stane hybnou silou celého procesu. Jedná se o konkrétní osoby, které mají od zadavatele mandát k zahájení, koordinaci procesu, jsou veřejnosti představeny, mají k dispozici nějaké kontaktní místo, jsou dostupné pro osobní, telefonický, ový kontakt. Těžiště práce skupiny nespočívá v politické reprezentaci procesu komunitního plánování (tuto funkci plní zadavatelé), ale v práci organizační, řídicí a plánovací ve vztahu k průběhu a vyhodnocování celého procesu. Kvalita práce této skupiny proto není měřitelná počtem jejích členů, ale dopadem jejich činů. Důležité je rovněž zvážit přesahy z oblasti sociálních služeb i do dalších sfér (např. regionální rozvoj, volnočasové aktivity, školství, zdravotnictví), a to nejen z hlediska vzájemných návazností, ale také v souvislosti s existujícími personálními a dalšími zdroji a kapacitami. Pokud však v počátku není vyjednán jasný konsenzus meziresortních zájmů, je lepší se zaměřit zpočátku pouze na sociální služby a ostatní návazné služby brát v úvahu podle aktuální potřeby v průběhu procesu. Koordinace procesu plánování Iniciační skupina Možnosti přesahů Příklady: Havlíčkův Brod Město Havlíčkův Brod realizuje koordinaci procesu komunitního plánování prostřednictvím dvou referentů na odboru sociálních věcí, kteří mají komunitní plánování jako součást svých pracovních náplní. V této variantě spatřujeme určité výhody, ale i nevýhody. Podstatnou výhodou je znalost úředního systému (fungování zastupitelstva a rady města, jednotlivých výborů a komisí), snadnější přístup k představitelům města, vedoucím jednotlivých odborů, ostatním úředníkům a zjednodušená komunikace s nimi. Na druhou stranu jako drobnou nevýhodu vnímáme nutnou loajalitu k úřednímu aparátu a jeho nepružnost při řešení situací, které vyžadují okamžité rozhodnutí. Je nutné si uvědomit, že i v případě, kdy koordinaci procesu komunitního plánování zajišťuje nestátní nezisková organizace, je i přesto nutné na obci či městě vyčlenit pracovníka, který bude s výše uvedenou nestátní neziskovou organizací řízení procesu komunitního plánování konzultovat. Vsetín Od začátku bylo zjevné, že proces komunitního plánování sociálních služeb nelze omezit pouze na území města Vsetína, ale je nutné rozšířit ho na širší region (mikroregion Vsetínsko). Tak bylo též postupováno, ovšem posléze se ukázalo, že není dobré si zpočátku ukrojit příliš velký krajíc (proces se pak stane nečitelným). Osvědčuje se nám spíše pokračovat po dílčích cílech, tj. vymezit si menší území, nezabývat se všemi cílovými

15 skupinami, ale soustředit se pouze na vybrané a přesně definované cíle. U každé cílové skupiny řešit konkrétní problém (definovaný na základě široké diskuse, za použití vhodných metod - kulaté stoly, dotazníky, přímé dotazování atd.). Je naprosto nezbytné si také co nejdříve stanovit konkrétní výstupy pro dané plánovací období (tj. "to, co budeme na konci držet v ruce"). Z hlediska politického zaštítění je pak vhodné předložit řešené problémy a plánované výstupy ke schválení. Po ukončení jednoho plánovacího období lze zase aktivity rozšířit, a tak činit postupně až po dosažení potřebného záběru. Ostrava V celém procesu plánování představuje osoba koordinátora jeden z klíčových předpokladů úspěšnosti. Na člověka, který celý proces řídí, jsou kladeny značné nároky a požadavky (bez ohledu na to, zda se jedná o úředníka, nebo zástupce NNO). Kromě absolvování vzdělávaní v komunitním plánování sociálních služeb by měl mít například určité znalosti z oblasti řízení (zejména ustavení a vedení týmu, vedení porad, otázky motivace), měl by znát principy strategického plánování, základy facilitace, zvládání případných konfliktů. Nezbytné jsou rovněž komunikační a prezentační dovednosti, koncepční a analytické myšlení a odborné znalosti ze sociální oblasti. Jeden člověk sám by to samozřejmě nezvládl, další spolupracovníci jsou nezbytní. Pro mě jsou nejdůležitější všichni členové koordinační skupiny (podrobněji se o této skupině zmiňuji dále). Pokud se na celé komunitní plánování (které je cyklické) podíváme jako na určitý styl práce, tak dokud se tento styl nestane pro všechny samozřejmý a zažitý, bude potřeba lidi stále motivovat. Dostatek času koordinátora a nadšení pro věc samou jsou (alespoň v počátcích) z tohoto důvodu nutné. Prověřte finanční zdroje, které jsou k dispozici Prozkoumejte možnosti financování aktivit uskutečňovaných v rámci procesu komunitního plánování z různých zdrojů. Nemusí se jednat pouze Různé zdroje o pravidelné dotační programy ministerstev, ale i programy nadačních fondů financování apod. Důležitá je nicméně podpora ze strany města i v otázce spolufinancování a případně i celkové politiky města týkající se financování sociálních služeb. Významným zdrojem pro financování plánování sociálních služeb je také Evropský sociální fond (podrobněji viz kapitola 7). Příklady: Týn nad Vltavou Účastníci procesu komunitního plánování si v průběhu práce vyměnili informace o možných finančních zdrojích. To může znamenat významné a někdy i nečekané obohacení možností. Nejenže se neziskové organizace podrobně dozví od zástupců veřejné správy o jimi vyhlašovaných programech, v Týně nad Vltavou naopak nezisková organizace upozornila v rámci projektu komunitního plánování sociálních služeb "Odstraňování bariér" radnici na možnost získat prostředky na opravu komunikace ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Tato komunikace je v takovém stavu, že je významnou bariérou nejen pro lidi s tělesným postižením, ale např. také pro matky s dětmi. V průběhu komunitního plánování pak nezisková organizace pro město sestavila i žádost o finance a ta byla předána na SFDI. Podařilo se rovněž nastavit systém upozorňování na nedostatky nových staveb (ještě před

16 kolaudací) a nezisková organizace nyní usiluje o získání plné moci k zastupování Sdružení zdravotně postižených ve stavebních řízeních pro území města Týna nad Vltavou. Písek Občanské sdružení Club Písek Caerphilly požádalo v závěru roku 2001 nadaci Open Society Fund o grant zaměřující se na informační kampaň v rámci procesů komunitního plánování sociálních služeb. Z částky Kč, která byla od nadace získána, byly v první polovině roku 2002 hrazeny především aktivity spojené s informováním veřejnosti. Druhá část roku 2002 byla prioritně zacílena na poskytovatele sociálních služeb. Dalšími prostředky na realizaci projektu s názvem "Pojďte do toho s námi" přispěly také místní subjekty, např. Svazek obcí Milevska, Úřad práce Písek, Městský úřad Milevsko a Písek. Tyto finanční prostředky výrazně napomohly uskutečnění aktivit, bez nichž není možné celý plánovací proces realizovat. Také došlo ke stimulaci spolupráce různých úřadů, poskytovatelů sociálních služeb, podnikatelů apod. a k posílení jejich vzájemných vazeb. Jedna z hlavních aktivit v informování veřejnosti o sociálních službách a jejich plánování proběhla na Městských slavnostech, kde je tradičně vysoká návštěvnost - zde byl připraven stánek, v němž měli lidé k dispozici především letáčky se seznamem organizací poskytujících sociální služby a základní informace o tom, jaké konkrétní služby organizace nabízí (vč. aktuálních kontaktů). Součástí této akce bylo také dotazování návštěvníků slavností na jejich znalost sociálních služeb i jednotlivých lokálních poskytovatelů a zjišťování, kam by se v případě nouze obrátili. Příležitosti k prezentaci své činnosti rovněž využili mnozí poskytovatelé na venkovním panelu s fotografiemi a krátkými texty, jež byly doplněny mapami služeb existujících v píseckém okrese. Nejdůležitější podzimní akcí se stala regionální konference o sociálních službách, jíž se zúčastnili zvláště místní poskytovatelé sociálních služeb, ale i hosté ze vzdálenějších míst, a to i z řad uživatelů služeb. Cílem konference bylo na konkrétních příkladech představit výsledky plánovacího procesu, uvést souvislosti mezi plánováním služeb a jejich kvalitou a sociálními a zdravotními službami. Ostrava Úspěšnému nastartování procesu komunitního plánování v Ostravě pomohlo kromě zájmu většiny oslovených subjektů o spolupráci také patřičné zázemí a finanční podpora z rozpočtu města na jeho zajištění pro rok Co se týká zázemí, pro setkávání pracovních skupin je k dispozici zasedací místnost odboru sociálních věcí a zdravotnictví, skupiny se rovněž scházely ve společenském sále jednoho domova důchodců. Některé pracovní skupiny se scházejí v prostorách jednotlivých zúčastněných organizací a mají tak možnost poznat jejich prostředí. K zázemí patří také možnost kopírování a množení potřebných materiálů a výstupů v rámci komunitního plánování. Také finanční podpora města nebyla zanedbatelná. Celkem bylo pro rok 2004 vyčleněno 700 tis. Kč, které byly určeny na vyplacení DPČ pro manažery jednotlivých pracovních skupin (kteří jsou nezávislí na odboru sociálních věcí a zdravotnictví), občerstvení pro všechna setkání pracovních skupin a Koordinační skupiny, společné vzdělávání, vývoj informačního systému, zajištění procesu konzultací včetně uspořádání konference a tisk finálního plánu. Dále jsme z těchto peněz financovali vývoj loga, tlumočení do znakové řeči v pracovní

17 podskupině Občané se sluchovým postižením, kde je vedoucím podskupiny člověk neslyšící, a provedení analýz SWOT ve všech pracovních skupinách. Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2002 byla provedena sociálně demografická analýza a těsně před započetím vlastního plánovacího procesu v listopadu 2003 bylo uskutečněno sociologické šetření potřeb uživatelů sociálních služeb, což byly aktivity rovněž hrazené z rozpočtu města. Takto jsme měli k dispozici výchozí informace, které byly využity v jednotlivých pracovních skupinách jako jeden ze zdrojů dat v analytické fázi plánovacího procesu. Kontaktujte zájemce o sociální problematiku a další důležité osoby Pro zahájení a realizaci procesu plánování získávejte hned od počátku sympatizanty i osoby, jejichž podpora je pro zdar plánování sociálních služeb důležitá. Jedná se jak o zástupce místních poskytovatelů služeb a jejich uživatele, tak i představitele zadavatelů, tedy např. starostů (zejm. v menších obcích), členů Význam zastupitelstev, rad nebo komisí a výborů a zaměstnanců obecních či městských zapojení úřadů. Přestože je velmi těžké zapojit i politiky do konkrétní práce, na základě politiků některých praktických zkušeností se ukazuje, že je to velmi efektivní způsob, jak jim celý proces přiblížit a umožnit jim, aby si udělali vlastní představu o náročnosti plánování, o očekávání prvních hmatatelných výsledků a návrhu jednotlivých cílených opatření. Příklady: Havlíčkův Brod Zapojení uživatelů do komunitního plánování je jeden z nejdůležitějších kroků v celém procesu. Na základě našich zkušeností záleží na vhodném načasování, musíme dbát na to, abychom uživatele nezapojili do procesu příliš brzy (např. teprve probíhající politická jednání o tom, zda proces komunitního plánování v obci nebo městě realizovat či ne, první přípravné kroky apod., neboť v těchto fázích je role uživatele minimální a v případě, že je do procesu zapojen od prvopočátku, může být zklamán tím, že se okamžitě neřeší jeho potřeby, může se cítit vyčerpán a opouští proces s přesvědčením, že je zbytečný), zároveň však nesmíme zapojování uživatelů podcenit, neboť v dalších fázích procesu hraje zcela nepostradatelnou úlohu. Delší dobu se nám nedařilo zapojit do procesu komunitního plánování uživatele pro skupinu péče o rodinu, děti, mládež minority a osoby společensky nepřizpůsobené. Uspořádali jsme pro žáky základních a studenty středních škol výtvarnou a literární soutěž "Město bez bariér". Cílem soutěže bylo přimět její účastníky, aby se zamysleli nad překážkami, které každodenně řeší jejich kamarádi a ostatní spoluobčané v našem městě. Chtěli jsme tímto způsobem pro komunitní plánování získat prostřednictvím dětí i jejich rodiče. Vyhodnocení soutěže proběhlo za účasti rodičů, rodinných příslušníků, ředitelů škol a kamer místní kabelové televize. Akce byla mediálně podpořena také místním tiskem a rodičům zde byla nabídnuta možnost zapojit se do procesu komunitního plánování a podílet se tak na zkvalitnění sociálních služeb v našem městě. Tímto způsobem se podařilo získat další příležitostné spolupracovníky, kteří měli zájem se vyjadřovat k určitému tématu, jež jim bylo blízké nebo se o něj zajímali, a díky tomu bylo možné obohatit škálu názorů i od těch, které by se jinak jen těžko podařilo do plánování sociálních služeb zapojit.

18 Třebíč Zapojení zadavatelů/politiků bylo velmi usnadněno uspořádáním informativní schůzky hned v počátcích projektu. Pokud by byl přítomen též zástupce jiného "pokročilejšího" města, který by byl ochoten sdělit své zkušenosti, lze takové jednání jen doporučit. Informovaní politikové pak dobře přijali další kroky projektu a podpořili jej. Poskytovatelé byli informování o projektu komunitního plánování sociálních služeb prostřednictvím vstupního semináře. Ten byl spojen s možností prezentace jejich činnosti (prostřednictvím posterů), se zajímavým kulturním programem i s odborným programem (standardy kvality). Seminář se setkal s obrovským zájmem a fakticky "odstartoval" další dobrou spolupráci. Uživatelé byli do projektu zapojováni postupně a bylo využito mnoha forem. Zejména se osvědčilo jejich oslovení prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb a zájmových organizací. Důležitým krokem byl rovněž průzkum názorů veřejnosti, neboť zde byla dána možnost uvést v případě zájmu o spolupráci na připraveném dotazníku svou kontaktní adresu a být zařazen do databáze spolupracovníků. Uživatelé se pak zúčastňovali práce pracovních skupin, které se postupně konstituovaly. Vsetín Dříve, než jsme plně zapojili široké spektrum uživatelů do procesu, bylo nutné přesně vydefinovat zodpovědnosti, systém řízení a jeho zakotvení do politické struktury města. Bez toho se ukázalo celé komunitní plánovaní jako naprosto bezzubé. Velkou pozornost je též nutno věnovat specifickým metodám zapojení uživatelů z jednotlivých cílových skupin. Ne u všech funguje vše stejně. Například při oslovování lidí závislých na drogách nelze použít klasické způsoby zjišťování informací (dotazníková šetření, kulaté stoly atd.), je nutné jít za nimi přímo do terénu a prostřednictvím tazatele-pracovníka, s nímž jsou již v kontaktu a kterého znají, provést zjišťování jejich potřeb a názorů. Také v případě seniorů se osvědčuje individualizovaný přístup, např. ve formě návštěvy známého pracovníka a provedení osobního rozhovoru. Karviná V souladu se navrženým plánem práce na daný rok se uskutečnilo setkání poskytovatelů s vedením města, triádou (jeden zástupce z řad zadavatelů = magistrátu města Karviná, jeden zástupce poskytovatelů (NNO) a jeden zástupce uživatelů) a zástupci MPSV ČR. Cílem setkání bylo nejen informovat poskytovatele o začínajícím procesu komunitního plánování ve městě Karviná, ale především jim vysvětlit přínosy, které pro ně z komunitního plánování vyvstanou. Poskytovatelé byli obeznámeni s principy a výhodami komunitního plánování, byli informováni o navrženém plánu práce na daný rok, který připravila triáda, a o připravované analýze spokojenosti uživatelů sociálních služeb. Závěrem setkání byli poskytovatelé požádáni o spolupráci a o zapojení se do procesu komunitního plánování. Následovalo setkání triády s poskytovateli, kteří se rozdělili do pěti pracovních skupin (dle poskytovaných sociálních služeb). V rámci setkání jednotlivých pracovních skupin poskytovatelé připomínkovali dotazník, který následně obdrželi za účelem získání informací nezbytných pro zpracování Katalogu sociálních služeb města Karviné. Poskytovatelé byli dále podrobně informováni o plánovaném postupu a průběhu analýzy spokojenosti uživatelů a o tom, jak bude s takto získanými informacemi nakládáno.

19 Zaznamenali jsme velmi kladné ohlasy na samotné setkávání poskytovatelů. Kladně bylo hodnoceno především to, že poskytovatelům bylo umožněno navzájem se seznámit a získat tak informace od poskytovatelů, kteří poskytují obdobné sociální služby (poskytovatelé se takto sešli vůbec poprvé a dokonce zde byly i případy, kdy poskytovatelé o sobě vůbec nevěděli, přestože poskytovali služby pro stejnou cílovou skupinu uživatelů.) Vytvořte si plán činnosti Po prvotním zorientování v situaci se velmi osvědčuje zpracování harmonogramu činnosti na příští období. Ujasní se tak, co se bude realizovat, kdo je za to zodpovědný a kdy to má být dokončeno. Tyto plány se samozřejmě mohou průběžně přizpůsobovat měnící se situaci, měly by však sloužit jako rámcové směřování činnosti. Neobávejte se přitom do celého procesu vnést své myšlenky a zkušenosti, ostatní vás rádi budou korigovat v tom, v čem se mýlíte. Při plánování průběhu procesu narazíte na situace, kdy nejsou známa "správná" a "nesprávná" řešení a míra argumentů pro a proti je vyvážená. V tomto případě je chybou pouze to, když se nerozhodnete pro konkrétní řešení. Naopak není chybou, pokud zvolíte řešení, která se později neosvědčí. V dalším plánovacím cyklu můžete svá rozhodnutí upravit již na základě konkrétní zkušenosti. Harmonogram činnosti Rozhodnout se pro řešení Příklady: Havlíčkův Brod Když jsme zahajovali proces komunitního plánování, měli jsme všichni velká očekávání (splněná přání uživatelů, kvalitní služby ve městě, příliv finančních prostředků z různých dotačních titulů). Je třeba si ale uvědomit, že každá strana (zadavatel, poskytovatel, uživatel) - i když jde v procesu plánování o spolupráci, konsenzus a pochopení - vstupuje do procesu s jiným očekáváním. Zadavatel - chce mít spokojené občany (voliče) za co nejméně vynaložených prostředků ze svého rozpočtu. Poskytovatel - chce mít jistotu a zajištění pro svoji činnost (jisté finanční prostředky, jak od zadavatele, tak uživatele). Uživatel - chce mít pestrou nabídku kvalitních služeb za co nejmenšího finančního přispění ze své strany (nezajímá ho, odkud zadavatel získá na zaplacení služby finanční prostředky a ani který poskytovatel mu službu zajistí). Nejprve musíme zvážit svoje možnosti a zpracovat harmonogram činností. Stanovit si, co mohu udělat teď, co za měsíc a na co budu potřebovat delší časové období. Je nutné počítat s tím, že proces komunitního plánování je prací s lidmi, mnohdy nespokojenými, a že to, co jste si mysleli, že zvládnete za jeden měsíc, vás bude stát měsíce tři. U nás v Brodě to tak bylo například s Katalogem poskytovatelů sociálních služeb. Mysleli jsme si, že vytvořit a vydat jej bude otázka dvou měsíců, skutečnost však byla taková, že jsme na to potřebovali měsíců pět. V rámci přípravy jsme museli překonat několik překážek, na které jsme na začátku nebyli připraveni:

20 a. mysleli jsme si, že známe všechny poskytovatele v našem městě (po oslovení nám známých poskytovatelů jsme zjistili, že tito poskytovatelé spolupracují s řadou pro nás doposud neznámých kolegů, které bylo do Katalogu ještě nutno zařadit), b. technické vybavení poskytovatelů - říkali jsme si, že pošleme s dotazníkem, poskytovatelé ho vyplní a za týden ho máme zpět. Ovšem technické vybavení některých poskytovatelů bylo právě tou překážkou, část poskytovatelů neměla , někteří ani počítač a tak dotazníky musely být předávány klasickou formou prostřednictvím dopisů, což celou akci podstatně zdrželo. Praha 12 Většina z nás měla s komunitním plánováním sociálních služeb minimální zkušenosti a s tím souvisí i náš nerealistický plán činnosti, na kterém jsme se dohodli na úplném začátku. Měli jsme například představu, že do jednoho roku budeme mít hotový kompletní komunitní plán. Velmi rychle jsme si však uvědomili, že podstatou není pouze samotný plán, ale i proces a zejména kvalita této cesty. Velmi nám pomohlo absolvování vzdělávacího programu naší první triády (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů). V rámci seminářů mohli její členové konzultovat nejen kvalitu rozvrhu činností, ale i diskutovat o jednotlivých krocích probíhajících v reálném čase. Po vstupu druhé triády do procesu vzdělávání došlo v zájmu kvalitního průběhu procesu k ještě většímu "zvolnění" tempa nastaveného jejími předchůdci. Jednou z komplikací, která nám nabourala naše představy o rychlosti zavádění komunitního plánování, je skutečnost, že Praha 12 je součástí velkoměstského prostředí. Z tohoto důvodu je provázanost a sounáležitost veřejnosti s regionem podstatně menší než v malých městech a venkovských regionech. Počet zástupců veřejnosti ochotných se aktivně zapojit do komunitního plánování byl na počátku menší, než jsme předpokládali. Proto jsme např. museli věnovat více času přesvědčování veřejnosti a uživatelů. Chodov Triáda (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů) města Chodova, která končila v listopadu 2003 vzdělávací program k podpoře a zahájení komunitního plánování sociálních služeb, zpracovala plán práce na rok Tento plán pracovní skupina (rozšířená triáda - tj. po cca třech zástupcích ze skupiny zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) přijala a postupuje podle něj s tím, že jsme se shodli, že plánovat budeme zatím pouze pro město Chodov. Uvažujeme o tom, že bychom v budoucnu do plánování zahrnuli širší oblast - např. mikroregion Chodovsko. Po půl roce práce ale zjišťujeme, že některé úkoly se nám nedaří realizovat v termínech, které jsme stanovili v plánu práce. Tak např. informační materiál o síti sociálních služeb ve městě se nám podařilo vydat s dvouměsíčním posunem. Další úkol - sběr informací od občanů města o využívání stávajících služeb a o jejich potřebách, přáních a názorech budeme realizovat dotazníkovou akcí v podzimních měsících letošního roku, tedy v době, kdy jsme již plánovali zpracovávání a vyhodnocování těchto informací. Tato zpoždění se objevila proto, že pracovní skupina o problémech do hloubky diskutuje, zvažuje každý názor a příprava každé akce se společně probírá do nejmenších detailů.

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na ORP Písek CZ.1.04/3.1.03/97.00052 S T A T U T Základní listina Komunitního plánování sociálních

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo 2012 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád I.Základní ustanovení 1. Organizační strukturu komunitního plánování

Více

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června

Více

Partnerství pro Liberecký kraj

Partnerství pro Liberecký kraj Partnerství pro Liberecký kraj -podpořen ze Společného regionálního operačního programu, opatření 3.3, - posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v rámci strukturálních

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD., Mgr. Pavla Růžková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi,

Více

METODIKA PRO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCÍ S OBECNÍM ÚŘADEM

METODIKA PRO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCÍ S OBECNÍM ÚŘADEM METODIKA PRO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCÍ S OBECNÍM ÚŘADEM 1 Metodika byla vypracována na základě poznatků identifikovaných v rámci aktivit projektu PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Praha 2009 Cíl a obsah Prováděcího dokumentu Hlavním cílem zpracování Prováděcího dokumentu je vypořádání připomínek

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma ŠKOLSTVÍ ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS Téma Problémový okruh Cíl Opatření Neefektivní (nedostatečná) naplněnost obecních škol Cíl 1.1 Zavedení školských obvodů spádových škol Gestor cíle: Město

Více

FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání

FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Dotaz: Kdy je možné zahájit práce na projektu, aby byly považovány za způsobilé výdaje (aktivita analýza potřeb v území a další )? Po kontrole

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Realizace a monitoring strategického plánu... 2 2.1. Realizace strategického plánu... 2 2.2. Organizační změny systém projektového řízení...

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Základní metodika pro tvorbu priorit, cílů a opatření 2.KPSS

Základní metodika pro tvorbu priorit, cílů a opatření 2.KPSS Pracovní metodika pro tvorbu 1) SWOT analýz 2) priorit a 3) cílů, opatření a aktivit 2. KPSS města ČK Metodika obsahuje vzorový příklad pro tvorbu cílů a opatření 1) SWOT analýza *Pozn.: převzato z metodik

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Proces plánování ve Vsetíně

Proces plánování ve Vsetíně Proces plánování ve Vsetíně Graf hlavních institucí a organizací působících v oblasti vzdělávání dětí ve Vsetíně Oddělení sociálně právní ochrany dětí Organizačn í složka Terénní sociální práce Odbor školství

Více

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu 1. Mapování 1) Definice metodologie sběru relevantních dat (měřítek), kontroly, validace a jejich

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky MOPPS Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života kraj Vysočina Seminář Gender Mainstreaming

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Brozura ROZ.indd 1 31.10.05 17:39:54 Partner projektu - Univerzita Hradec Králové Brozura ROZ.indd 2 31.10.05 17:39:55

Více

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností Komponenta specifická primární prevence Popis jednotlivých základních kroků a činností duben 2011 1. Východiska Vycházíme z toho, že mezi hlavní kriteria efektivní primární prevence patří dobrá znalost

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank Firma: UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 www.unicreditbank.cz Kontaktní osoba: Lenka Štěpánová Learning & Development

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

Setkání se spolky a organizacemi MČ Praha 8 dne 3. 6. 2015

Setkání se spolky a organizacemi MČ Praha 8 dne 3. 6. 2015 Dnešní program Úvod a vzájemné seznámení Představení MA21 Informace o zapojení veřejnosti do přípravy strategickém plánu Participace na vytvoření seznamu služeb pro spolky a neziskové organizace a společnosti

Více

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ projekt (příklad projektové fiše) 1) název a lokalizace projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Místo realizace a oblast dopadu projektu: obec Dolní Hodolany a Pardubický

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 Akční plán pro rok 2014 Obsah 1 Úvod 3 2 Východiska 4 3 Organizační a finanční zajištění pro plnění AP 5 4 Přílohy - 1 - Úvod Důvod zpracování

Více

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Tanvaldsko 2011-2015

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Tanvaldsko 2011-2015 Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu sko 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 listopad 2012 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních služeb

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Novou cestou k novému zákonu

Novou cestou k novému zákonu Informační bulletin projektu Novou cestou k novému zákonu březen 2007 Realizátorem projektu je občanské sdružení SKOK. Projekt je zaměřen na tři klíčové aktivity: > vzdělávání pracovníků organizací poskytujících

Více

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život 1. Výzkumy pedagogičtí pracovníci, pracovníci pracující s dětmi a mládeží, děti a mládež Metodologie: sběr dat bude realizován technikou strukturovaných řízených rozhovorů (dotazníkem) v organizacích zabývajících

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Systém měřitelnosti a hodnocení kvality služeb Odborné sociální poradenství má několik různých způsobů a nástrojů, jimiž získává zpětnou vazbu o kvalitě

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1. Úvod... 3 2. Komunikační priority a cílové skupiny... 4

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA Priorita 1 Opatření 1.1. Rozvoj nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Rozšíření sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve Znojmě o

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

NEWSLETTER projektu MIKOP 1/2014

NEWSLETTER projektu MIKOP 1/2014 NEWSLETTER projektu MIKOP 1/2014 Úvodní slovo GŘ Projekt Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR, kterému pracovně říkáme MIKOP, se rozběhl v lednu 2013 a potrvá do června 2015. S rozpočtem

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Program jednání: 1. Zahájení v 13.00 hod, přivítání přítomných 2. Představení firmy Eduflex,

Více

Zápis ze společného jednání pracovních skupin KPSS

Zápis ze společného jednání pracovních skupin KPSS Zápis ze společného jednání pracovních skupin KPSS Datum konání: 19. 11. 2014 2014, 15:00 Místo konání: ÚMČ Praha 10, 1. patro, budova B Zasedací sál Přítomni: Pavel Petřík, vedoucí odboru sociálního,

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

ANALÝZA TRHU GRANTOVÉHO PORADENSTVÍ

ANALÝZA TRHU GRANTOVÉHO PORADENSTVÍ ANALÝZA TRHU GRANTOVÉHO PORADENSTVÍ Jednotlivé subjekty v ČR, které se rozhodnou žádat o finanční podporu z EU, mohou buď sestavit žádost o podporu a vést dotační management svých projektů vlastními silami,

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více