DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012

Transkript

1 Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012 TEXTOVÁ ČÁST Prosinec

2 Zadavatel Město Lovosice Školní 407/2, Lovosice Pořizovatel Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Školní 407/2, Lovosice Zodpovědná osoba: Martin Jaroš Zhotovitel Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Školní 407/2, Lovosice Zodpovědná osoba: Martin Jaroš 2

3 Obsah 1. Základní údaje Pojetí udrţitelného rozvoje Podklady Údaje od poskytovatelů Zjištění z průzkumů v území Další dostupné informace Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Širší vztahy území Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Hygienické aspekty ţivotního prostředí Vodní reţim Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Pilíř sociální soudrţnosti Obyvatelstvo Bydlení Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce SWOT analýzy Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Souhrnná SWOT analýza

4 1. Základní údaje 1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje Udrţitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spočívající ve vyváţeném vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích 1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udrţitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj z roku 1987, která povaţuje rozvoj za udrţitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniţ by ohrozil moţnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udrţitelného rozvoje zaloţená na pojmu potřeby příštích generací však naráţí na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského ţivota definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udrţitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udrţitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů; - udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těţko uchopitelný pojem potřeby všech, coţ v podstatě znemoţňuje její pouţitelnost. Pro praktické pouţití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umoţnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udrţitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, ţe tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímţ je při posuzování udrţitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky pouţitelného tvaru vychází z faktu, ţe prostor, jeţ je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U kaţdého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udrţitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnováţného stavu. Nerovnováţné systémy existují pouze díky externí intervenci zajišťující jejich přetrvávání. V oblasti územního plánování a udrţitelného rozvoje území je cílem snaha o dosaţení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé ţivotní prostředí (dále téţ environmentální pilíř ), pro soudrţnost společenství obyvatel (dále téţ sociální pilíř ) a pro hospodářský rozvoj (dále téţ ekonomický pilíř ). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí (environmentálí pilíř) Podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) Podmínky pro soudrţnost společenství obyvatel (sociální pilíř) 1 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 4

5 Podstatným krokem je definovat, co je to vyváţenost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, ţe není moţné na všechna území pohlíţet stejně a poţadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, ţe město Lovosice a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udrţitelného rozvoje, neţ např. obec Lkáň. V Lovosicích nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvaţovat o radikální změně struktury krajiny a dosaţení koeficientu ekologické stability jako ve venkovských sídlech. Je tedy jasné, ţe na rovnováhu či vyváţenost nemůţeme pohlíţet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem neţ reálně dosaţitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváţenosti jednotlivých pilířů, tak jak jasou vyţadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vţdy z úhlu poţadovaného ţádoucího stavu území, k němuţ má rozvoj směřovat. 1.2 Podklady Druhá úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice byla pořízena v souladu s ustanovením 28 odst. (1) a (2) a ustanovením 27 odst. (2) zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějšíchpředpisů. Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Lovosice. Zpracovatel územně analytických podkladů: Městký úřad Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování Územně analytické podklady správního obvodu obcí s rozšířenou působností Lovosice byly zpracovány v souladu s poţadavky: o o Zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování druhé úplné aktualizaci byly vyuţity doporučení a závěry z výkladového semináře pořádaného Ministerstevm pro místní rozvoj ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje ( Praha) a další podklady zpracované Ústavem územního rozvoje. Pro zpracování byly pouţity údaje o území od poskytovatelů, zjištění z průzkumů v území včetně údajů z územních plánů obcí a další dostupné informace Údaje od poskytovatelů Údaje o území od poskytovatelů představují jevy podle přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Údaje od poskytovatelů jsou zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů zpracovány ve výkresech č. 1 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 a v textové části. Poskytovatelé nesou za tyto údaje zodpovědnost ( 27, odst. 3 stavebního zákona), kterou potvrzují v pasportu údajů o území. Z tohoto důvodu zhotovitel do těchto údajů při jejich zpracování nezasahoval zasahovat. V datech, ve výkresech i v textové části se objevuje několik nedostatků souvisejících s rozsahem a kvalitou dat od poskytovatelů. 5

6 1.2.2 Zjištění z průzkumů v území Zjištění z průzkumů v území zahrnují údaje nad rámec dat poskytovaných poskytovateli. Jedná se o následující jevy: - zastavěné území; - plochy výroby; - plochy občanského vybavení; - plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území; - zastavitelná plocha; - ostatní veřejná infrastruktura; - jiná ochranná pásma; - urbanistické hodnoty; - ochranné pásmo hřbitova, krematoria; - region lidové architektury; - historicky významná stavba, soubor; - architektonicky cenná stavba; - významná stavební dominanta; - místo významné události; - významný vyhlídkový bod; - jiné záměry Zjištění z průzkumů jsou shodně jako údaje od poskytovatelů zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu. V analytické podobě jsou zjištění z průzkumů obsaţena ve výkresech č. 1 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 (rozbor udrţitelného rozvoje území) a v textové části. Přehled o územních plánech a dalších podkladech pro vymezení zastavěného území v jednotlivých obcích uvádí tabulka č Tabulka č Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ Vymezení zastavěného území Černiv ano ano ano Čiţkovice ano ne (probíhá projednávání) ano Děčany ano ano ano Dlaţkovice ne ne (probíhá projednávání) ano Evaň ano ano ano Chodovlice ne ne ano Chotěšov ano ne ano Chotiměř ne ne (probíhá projednávání) ne Jenčice ano ano ano Keblice ano Ne ano Klapý ne ne (probíhá projednávání) ano Křesín ano ano ano Lhotka nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano Libochovice ano ano ano Lkáň ano ne ano Lovosice ano ano ano 6

7 Tabulka č Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ Vymezení zastavěného území Lukavec ano ne (probíhá projednávání) ano Malé Ţernoseky ano ano ano Podsedice ne ne ano Prackovice nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano Radovesice ano ne (probíhá projednávání) ano Sedlec ano ano ano Siřejovice ano ano ano Slatina ano ano ano Sulejovice ano ne (probíhá projednávání) ano Třebenice ano ne ano Třebívlice ano ne ano Úpohlavy ne ne ano Velemín ano ano ano Vchynice ano ano ano Vlastislav ano ano ano Vrbičany Ano ano ano Další dostupné informace Jako další podklady pro zpracování 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byly vyuţity informace a data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Českého hydrometeorologického ústavu, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstva ţivotního prostředí České republiky, Agentury CENIA, České geologické sluţby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a dalších institucí. Cenným zdrojem informací byly téţ publikace vydávané obcemi, www stránky obcí, turistické internetové portály, turistické mapy a v neposlední řadě téţ informace od pořizovatele. 7

8 ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 8

9 2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice 2.1 Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (dále téţ ORP Lovosice ) leţí v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. Severní část ORP Lovosice leţí v chráněné krajinné oblasti České středohoří, jiţní část správního obvodu je součástí Dolního Poohří. ORP Lovosice sousedí se správními obvody ORP Ústí nad Labem (sever), Litoměřice (východ), Roudnice nad Labem (jihovýchod), Louny (jihozápad), Bílina (severozápad) a Teplice (sever). Rozloha ORP Lovosice je ha (261,6 km 2 ), coţ představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Zahrnuje 32 obcí, 71 částí a 68 katastrálních území. Z těchto obcí mají tři statut města - Lovosice, Libochovice a Třebenice. Obcemi v ORP jsou: - Černiv; - Čiţkovice části obce Čiţkovice a Ţelechovice; - Děčany části obce Děčany, Lukohořany, Semeč a Solany; - Dlaţkovice; - Evaň části obce Evaň a Horka; - Chodovlice; - Chotěšov; - Chotiměř; - Jenčice; - Keblice; - Klapý; - Křesín části obce Křesín a Levousy; - Libochovice části obce Dubany, Libochovice a Poplze; - Lkáň; - Lovosice; - Lukavec; - Malé Ţernoseky; - Podsedice části obce Děkovka, Chrásťany, Obřice, Pnětluky a Podsedice; - Prackovice nad Labem části obce Litochovice nad Labem a Prackovice nad Labem; - Radovesice; - Sedlec; - Siřejovice; - Slatina; - Sulejovice; - Třebenice části obce Kocourov, Kololeč, Lhota, Lipá, Medvědice, Mrsklesy, Sutom, Teplá a Třebenice; - Třebívlice části obce Blešno, Dřemčice, Dřevce, Leská, Skalice, Staré, Šepetely a Třebívlice; - Velemín části obce Bílinka, Bílý Újezd, Boreč, Březno, Dobkovičky, Hrušovka, Kletečná, Milešov, Oparno, Reţný Újezd a Velemín; - Vchynice části obce Radostice a Vchynice; - Vlastislav; - Vrbičany. 9

10 Obrázek č a: Administrativní členění ORP Lovosice Nejvýznamnějším sídlem je město Lovosice, které tvoří přirozené centrum ORP Lovosice. Zde je soustředěno cca 34 % obyvatel ORP a většina ekonomických aktivit a sluţeb správního obvodu. Centrem osídlení jsou kromě Lovosic, také města Libochovice a Třebenice a obce Čiţkovice a Velemín. Poloha centra v území není z pohledu geografického ideální, jelikoţ Lovosice leţí na samém okraji v severovýchodní části území. Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti města plní Lovosice dostatečně funkci centra správního obvodu. Vedle obce s rozšířenou působností je přenesena státní pravomoc také na město Libochovice, které je pověřeným úřadem pro deset obcí, jmenovitě: Černiv, Evaň, Chotěšov, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Radovesice, Sedlec a Slatina. Ostatní obce ORP Lovosice spadají do pověřeného úřadu Lovosice. Status města mají Lovosice, Libochovice a Třebenice. Nejmenšími obcemi jsou Dlaţkovice, dále Černiv a Vlastislav. Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie obcí obyvatel, dále do velikostní kategorie do 199 obyvatel a do velikostní kategorie obyvatel. Hustota zalidnění činí 102,9 obyvatel/km 2 a je niţší neţ průměr kraje (155,8 obyvatel/km 2 ) i České republiky (133 obyvatel/ km 2 ). Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR) 2, který činí v ORP Lovosice 61,3 lze sídelní strukturu charakterizovat jako velmi rozdrobenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3). 2 Index rozdrobenosti sídelní struktury je váţeným průměrem, zaloţeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového počtu obyvatel). 10

11 Tabulka č b Základní charakteristiky obcí v ORP Lovosice Obec Počet částí obce Rozloha (ha) Černiv 1 317,07 Čiţkovice 2 705,01 Děčany ,08 Dlaţkovice 1 268,53 Evaň 2 754,9 Chodovlice 1 308,35 Chotěšov 1 781,55 Chotiměř 1 342,44 Jenčice 1 634,61 Keblice 1 508,08 Klapý 1 894,11 Křesín 2 980,09 Lhotka nad Labem 1 301,35 Libochovice ,8 Lkáň 1 447,33 Lovosice ,27 Lukavec 1 335,33 Malé Ţernoseky 1 331,85 Podsedice ,8 Prackovice nad Labem 2 808,42 Radovesice 1 509,71 Sedlec 1 399,01 Siřejovice 1 615,67 Slatina 1 694,42 Sulejovice 1 371,25 Třebenice ,72 Třebívlice ,93 Úpohlavy 1 397,17 Velemín ,43 Vchynice 2 521,07 Vlastislav 1 564,12 Vrbičany 1 241,03 Celkem , Širší vztahy území Území ORP Lovosice je lokalizováno ve východní části Ústeckého kraje v blízkosti města Litoměřice. Obrázek č Geografická pozice ORP Lovosice v Ústeckém kraji 11

12 Napojení centra správního obvodu ORP Lovosic na hlavní město Prahu zajišťuje dálnice D8 (E55) končící prozatím v obci Bílinka. Z Bílinky pokračuje jako silnice I/8 umoţňující spojení s regionálním centrem Teplice. Spojení s krajským městem Ústí nad Labem zprostředkovává silnice I/30. Z Teplic a Ústí nad Labem je spojení do SRN (směr Dráţďany). Vazby města Lovosice na sousední regionální centra Litoměřice a Most zprostředkovává silnice I/15 (Zahrádky u České Lípy Úštěk Litoměřice Lovosice Most), na níţ se u Kozel (ORP Louny) napojuje silnice I/28 do Loun. Město Lovosice je důleţitým ţelezničním uzlem, který je součástí významného koridoru zprostředkující spojení nejen s okolními regionálními centry, ale také umoţňující spojení s Prahou a centry v SRN. Ţelezniční koridor, který je tvořen tratěmi č. 090, 091 a 098 zprostředkovává spojení Praha - Lovosice Ústí nad Labem - SRN. Další spojení regionálních center umoţňuje ţelezniční trať č. 087 (Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa), dále ţelezniční trať č. 114 (Lovosice - Libochovice Louny Postoloprty) a ţelezniční trať č. 097 (Lovosice Úpoříny Teplice). Osobní doprava trati č. 113 Lovosice Obrnice Most není provozována. Vazby na niţší centra osídlení umoţňují silnice II. třídy č. 247 (Ţabovřesky nad Ohří, napojující se na silnici II. třídy č. 246 spojující Roudnici nad Labem Libochovice Louny) a silnice II. třídy č. 261 vedoucí (Liběchov Štětí Litoměřice Lovosice Ústí nad Labem Děčín). Z hlediska územního plánování je podstatné, ţe území ORP Lovosice je v Politice územního rozvoje ČR z roku 2006 (PÚR 2006) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS2 Praha Ústí nad Labem hranice ČR/Německo (Dresden), která odpovídá propojení západní části ČR s východními oblastmi SRN včetně Berlína. Díky orientaci a atrakčnímu efektu nové dálnice D8 Praha Ústí nad Labem SRN a jiţ existujícího průtahu I. tranzitního ţelezničního koridoru má toto území významný potenciál pro mezinárodní inovační a rozvojové podněty. Nová Politika územního rozvoje ČR v roce 2008 tuto osu ponechává pod označením OS2. ORP Lovosice nebyla dle PÚR 2008 součástí specifické oblasti. 12

13 2.2 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska náleţí území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina. Z geologického hlediska náleţí zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloţí křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 12 m. V nadloţí štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloţenin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3-6 m. S geologickým podloţím souvisí faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převaţuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Číţkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Ţernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jiţní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách. Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těţený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných loţiskových území. Slinitý vápenec je pouţíván k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Číţkovicích. Významná je těţba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těţba ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těţba probíhá v Dobkovickách. Kámen je pouţíván zejména pro stavbu dálnice D8 a loţisko bude po jejím dokončení uzavřeno. Cihlářská surovina je těţena v loţisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těţená loţiska jsou v Malých Ţernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těţby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těţba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly. Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen ve výkresu limitů. Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné loţiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Číţkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsesice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlaţkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velebín. Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Číţkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky). Na území SO ORP Lovosice se nachází loţiska vápence v lokalitě Úpohlavy Chotěšova, Úpohlavy Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, loţiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany - Podsedice, Poddědice Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří a Lukavec (netěţeny). Přehled loţisek nerostných surovin se nalézají ve výkresu limitů. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlaţkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice. Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 aţ 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále. 13

14 Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č : Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice Obec výměra ha A062 - ha A062 - % Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Lkáň Podsedice Prackovice nad Labem Sedlec Slatina Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav

15 Indikátory DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Loţiska nerostných surovin Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře 15

16 SWOT analýza DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a Existence starých ekologických zátěţí omezení štěrkopísku zásoby postačující na několik příštích vyuţití území. desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Větší rozsah sesuvných území v severozápadní části území. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Revitalizace/asanace území narušených Narušení ekologické stability území v důsledku povrchovou těţbou. povrchové těţby v dalších lokalitách. Sanace starých ekologických zátěţí. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin. Zahájení těţby v chráněných územích Hygienické aspekty ţivotního prostředí Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Kvalita ovzduší Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2012) byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněţ způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle emisní bilance CHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Čtyři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o., PREOL (v Lovosicích) a Lafarge Cement a. s. (v Číţkovicích). 16

17 Obrázek č a: Vymezení provozoven ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2010) Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Staré zátěţe a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. V evidenci databáze SEKM Systém evidence kontaminovaných míst15 je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamu lokalit ekologických zátěţí. V Národní databázi brownfields16, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěţe. Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěţí (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převáţná většina ekologických zátěţí v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, coţ znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěţí. V seznamu ekologických zátěţí jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěţí), které se vyskytují po celém území ORP. Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěţí ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty). Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesloţková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH 3 ). Riziko se týká ohroţení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem. 17

18 Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který můţe ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO biologicky rozloţitelného komunálního odpadu a jeho vyuţívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady. Všechny jsou umístěny na území obce Lovosice. Tabulka č b: Objekty s nebezpečnými odpady Obec Provoz Lovosice Flexfill s.r.o., výrobní závod, od Lovosice Glanzstoff - Bohemia s.r.o., sídlo: Terezínská 879/60, od Lovosice PREOL, a.s., sídlo: Terezínská 47, od Lovosice Lovochemie, od Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládky. Na území ORP Lovosice je pět skládek skládka Číţkovice, provoz skládky EUROSUP spol. s r. o. a společnosti Lovochemie, a. s. na území Lovosic. Na území obce Siřejovice je skládka Číţkovice a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP spol. s r.o. 18

19 Indikátory Obec Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší Podtémata Staré zátěţe, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Ostatní rizika a komentáře 19

20 SWOT analýza DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SILNÉ STRÁNKY Na území nedochází pouze na malé části území k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného vyuţití komunálního odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem. Většina biologicky rozloţitelného odpadu je ukládána na skládky. Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované plochy. PŘÍLEŢITOSTI Sanace starých ekologických zátěţí moţnost vyuţití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). HROZBY Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů Vodní reţim Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leţí v severozápadní části ČR. Území je rozděleno na dílčí povodí (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici). Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN znečištěná voda. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 aţ 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ ), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ ), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ ). Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. 20

21 Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída. Situace CHOPAV Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka. Tabulka č a: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Obec výměra ha A045 - ha A045 - % Chotiměř Lhotka nad Labem Lovosice Malé Ţernoseky Prackovice nad Labem Velemín Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa. 21

22 Záplavová území DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice 501 ha, coţ tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Ţernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, coţ je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí. Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí. Tabulka č b: Záplavové území Obec Výměra - ha Řeka A050 - ha A050 - % Keblice Labe Lhotka nad Labem Labe Lovosice Labe Lukavec Labe Malé Ţernoseky Labe Prackovice nad Labem Labe Tabulka č c: Aktivní zóna záplavového území Obec Výměra - ha Řeka A051 - ha A051 - % Keblice Labe Lhotka nad Labem Labe Lovosice Labe Malé Ţernoseky Labe Prackovice nad Labem Labe Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní ţb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrţ nad obcí Hrušovka. 22

23 Indikátory Obec Vodní reţim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Podtémata Záplavové oblasti Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Další jevy a komentáře 23

24 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Část území vymezená jako CHOPAV. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření v ORP Lovosice. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němţ se nachází řada přírodních hodnot. Z hlediska biogeografického členění11 náleţí území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do vegetačního stupně. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jeţ zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Číţkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky. Tabulka č a: Chráněné lokality Kategorie a název CHKO České středohoří Rozloha ha (celkem) Vyhlášeno Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oţivení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udrţován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. 24

25 Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín Oparno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín Milešov), přírodní památka Koštálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice Poplze) s luţními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, coţ je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch. Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Přírodní park se na území nenachází. Tabulka č b: Chráněná krajinná oblast Obec Výměra - ha Název CHKO A026 - ha A026 - % Číţkovice České středohoří Děčany České středohoří Chotiměř České středohoří Jenčice České středohoří Lhotka nad Labem České středohoří Lovosice České středohoří Malé Ţernoseky České středohoří Podsedice České středohoří Prackovice nad Labem České středohoří Sulejovice České středohoří Třebenice České středohoří Třebívlice České středohoří Velemín České středohoří Vchynice České středohoří Vlastislav České středohoří Tabulka č c: Národní přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název A027 - ha A027 - % Lhotka nad Labem Lovoš Velemín Milešovka Velemín Lovoš Tabulka č d: Přírodní rezervace Obec Výměra - ha Název A028 - ha A028 - % Třebenice Lipská hora Libochovice Myslivna Velemín Březina Tabulka č e: Národní přírodní památka Obec Výměra - ha Název A029 - ha A029 - % Velemín Borečský vrch

26 Tabulka č f: Přírodní památka Obec Výměra - ha Název A031 - ha A031 - % Jenčice Košťálov Třebívlice Kuzov Evropsky významné lokality Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2 000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA je soustava chráněných území, v nichţ se vyskytují ohroţené druhy rostlin a ţivočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Tabulka č g4: Evropsky významné lokality Obec Výměra - ha Název SITECOD A034 - ha A034 - % Klapý Vrch Hazmburk CZ Křesín Ohře CZ Lhotka nad Labem Lovoš CZ Libochovice Ohře CZ Libochovice Lovosice Lovoš CZ Malé Ţernoseky Lovoš CZ Radovesice Ohře CZ Radovesice Slatina Vrch Hazmburk CZ Velemín Milešovka CZ Velemín Březina CZ Velemín Lovoš CZ Velemín Borečský vrch CZ Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Koeficient ekologické stability Pro posuzování stavu krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále téţ KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: 26

27 Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

28 SWOT analýza DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES biocentra, biokoridory). SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích. PŘÍLEŢITOSTI Jednoznačné vymezení chráněných území v území a v ÚPD jednotlivých obcí. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování (vymezení přesných tras zejména biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území. HROZBY Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny Výskyt loţisek v chráněných území riziko budoucí těţby spojené s devastací lokalit a celkovým nárůstem zatíţení území Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Převaţujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy aţ do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jiţní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na psraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři. Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO 3 v celém půdním profilu aţ do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 aţ 60 cm, zásoby ţivin jsou velmi dobré. V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převáţně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito hlinité aţ jílovité s dobrými zásobami minerálních ţivin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci. 28

29 Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Černiv 291,85 292,13 92,1 92,14 0,28 0,1 Číţkovice 423,9 423,4 60,13 60,06-0,51-0,12 Děčany 1008,39 997,8 81,41 80,52-10,59-1,05 Dlaţkovice 197,17 196,64 73,43 73,23-0,54-0,27 Evaň 509,5 507,47 67,5 67,22-2,03-0,4 Chodovlice 227,97 229,11 73,93 74,3 1,14 0,5 Chotěšov 704,91 704,64 90,19 90,16-0,27-0,04 Chotiměř 138,47 133,09 40,44 38,85-5,38-3,89 Keblice 389,03 387,9 76,57 76,35-1,13-0,29 Klapý 695,87 689,1 77,83 77,07-6,78-0,97 Křesín 677,07 675,67 69,08 68,94-1,4-0,21 Lhotka nad Labem 92,57 92,46 30,72 30,68-0,11-0,12 Libochovice 1021, ,6 65,33 65,16-1,97-0,19 Lkáň 410,53 409,5 91,82 91,54-1,03-0,25 Lovosice 476,43 442,91 40,06 37,24-33,52-7,04 Lukavec 278,36 270,29 83,01 80,61-8,07-2,9 Malé Ţernoseky 130,35 128,82 39,28 38,82-1,54-1,18 Podsedice 878,1 875,77 57,64 57,47-2,33-0,27 Prackovice nad Labem 290,32 283,77 35,91 35,11-6,55-2,25 Radovesice 403,54 415,32 79,17 81,49 11,78 2,92 Sedlec 333,13 333,63 83,78 83,63 0,5 0,15 Siřejovice 556,64 540,39 90,41 87,77-16,25-2,92 Slatina 561,66 543,45 80,88 78,32-18,22-3,24 Sulejovice 211,39 210,81 56,94 56,78-0,58-0,27 Třebenice 1070, ,38 48,99 48,34-14,51-1,36 Třebívlice 626,09 626,43 44,65 44,68 0,33 0,05 Úpohlavy 334,66 334,65 84,26 84,26-0,01 0 Velemín 1274, ,27 31,68 30,2-59,41-4,66 Vchynice 264,96 255,79 50,85 49,09-9,17-3,46 Vlastislav 384,55 383,73 68,17 68,02-0,82-0,21 Vrbičany 196,78 196,79 81,64 81,64 0,01 0,01 SO ORP Lovosice Zdroj dat: ÚAP ORP Lovosice , ,7 59,0 58,3-188,7-1,3 U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy) při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí. Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. 29

30 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2% území). Lesy dosahují v ORP velmi nízkého podílu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bezlesnaté (Černiv, Číţkovice, Dlaţkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesu ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení. 30

31 Indikátory DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Obec Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Podtémata Míra zalesnění a kvalita lesů Další jevy a komentáře Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

32 SWOT analýza DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. PŘÍLEŢITOSTI Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. HROZBY Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnoţení zvěře. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi. 32