3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP LOVOSICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE

Transkript

1 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP LOVOSICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014

2 2

3 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Bc. Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD GIS, zpracování dat a výkresů: Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Mgr. Martin Peško Bc. Vojtěch Zlý Bc. Jan Horák Na spolupráci se podílel odbor stavebního úřadu a územního plánování - Městský úřad Lovosice Martin Jaroš 3

4 OBSAH Obsah Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Reliéf, horninové prostředí a geologie Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Těžba nerostných surovin SWOT analýza Vodní režim Hydrologické a hydrogeologické podmínky Vodní zdroje jejich význam a ochrana Záplavová území a protipovodňová opatření SWOT analýza Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Hlukové zátěže SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Krajina Přírodní potenciál území a jeho ochrana SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod Zásobování plynem Zásobování teplem (CZT) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě

5 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) SWOT analýza Dopravní infrastruktura Silniční síť Železniční síť Letecká doprava Vodní doprava Kombinovaná doprava Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou SWOT analýza Sociodemografické podmínky Demograficko-sociální situace Občanská vybavenost SWOT analýza Bydlení Bytový fond a jeho struktura Stáří a kvalita bytového fondu SWOT analýzy Rekreace Rekreační aktivity Rekreační infrastruktura Individuální rekreace SWOT analýza Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Struktura ekonomických subjektů Trh práce (nabídka, poptávka) Zdroje a užití veřejných rozpočtů SWOT analýza Zájmy obrany a bezpečnost území Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika SWOT analýza Rozbor udržitelného rozvoje území Metodika zpracování RURÚ a související legislativa Související legislativa Východiska metodiky

6 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Postup zpracování RURÚ Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Vyváženost územních podmínek Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Metodika pro SWOT analýzu Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Problémy k řešení Urbanistické závady Hygienické závady Environmentální závady Dopravní střety s limity Střety se záměry Urbanistické střety s limity Přílohy

7 1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady (dále jen ÚAP ) jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. oúzemně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ ). Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí ) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů, dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikovaná metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup 7

8 založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Zakončena je SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Lovosice včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat. 1.2 Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice se rozprostirá v severních Čechách v jihovýchodní části Ústeckého kraje v okrese Litoměřice. SO ORP Lovosice je jedním z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, z nichž 3 mají statut města (Libochovice, Lovosice a Třebenice) a celková rozloha činí ,74 ha, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Z celkové rozlohy SO ORP Lovosice zaujímá zemědělská půda více než 72 %, z té více než 80 % tvoří orná půda. Počet obyvatel v SO ORP Lovosice k roku 2014 je , hustota obyvatel je téměř 106 obyvatel na kilometr čtvereční. 8

9 Mapa 1.2.1: Správní obvod ORP Lovosice Tabulka 1.2.1: Výměra obcí SO ORP Lovosice Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Černiv 314,5 1,2 Čížkovice 709,6 2,7 Děčany 1 239,1 4,7 Dlažkovice 267,6 1,0 Evaň 754,7 2,9 Chodovlice 308,5 1,2 9

10 Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Chotěšov 776,5 3,0 Chotiměř 343,4 1,3 Jenčice 633,9 2,4 Keblice 511,0 2,0 Klapý 892,6 3,4 Křesín 978,1 3,7 Lhotka nad Labem 302,8 1,2 Libochovice 1 567,7 6,0 Lkáň 448,2 1,7 Lovosice 1 195,5 4,6 Lukavec 334,9 1,3 Malé Žernoseky 334,1 1,3 Podsedice 1 527,8 5,8 Prackovice nad Labem 814,7 3,1 Radovesice 514,4 2,0 Sedlec 397,4 1,5 Siřejovice 619,5 2,4 Slatina 691,5 2,6 Sulejovice 370,8 1,4 Třebenice 2 184,5 8,3 Třebívlice 1 405,9 5,4 Úpohlavy 396,8 1,5 Velemín 4 026,6 15,4 Vchynice 518,2 2,0 Vlastislav 563,6 2,2 Vrbičany 237,3 0,9 SO ORP Lovosice ,7 100,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice Širší vztahy a nadřazené dokumenty Širší vztahy Území SO ORP Lovosice náleží pod správu Ústeckého kraje a leží v jeho východní části. Tento správní obvod má polohu mezi dalšími šesti SO ORP Ústeckého kraje (SO ORP Roudnice nad Labem, SO ORP Litoměřice, SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice, SO ORP Bílina a SO ORP Louny) a nemá tedy společnou hranici s jiným krajem. Spojení správního obvodu s hlavním městem Prahou zajišťuje dálnice D8, která ještě není zcela v provozu. Posledním nedostavěným úsekem je úsek Lovosice Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Územím dále prochází několik silnic I. třídy. Silnice I/30 umožňuje napojení na krajské město Ústí nad Labem, silnice I/15 spojuje Lovosice s Mostem a Litoměřicemi a I/28 s městem Louny. Lovosice jsou důležitým železničním uzlem, umístěném na významném I. tranzitním železničním koridoru, který umožňuje spojení Německa přes Prahu s Rakouskem, respektive Slovenskem. 10

11 V posledních letech vykazuje území SO ORP Lovosice negativní migrační saldo Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též PÚR ČR 2008 ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. OS2 Rozvojová osa Praha Ústí nad Labem hranice ČR/Německo (- Dresden) V rámci PÚR ČR je vymezena OS2 Rozvojová osa Praha Ústí nad Labem hranice ČR/Německo (-Dresden), do níž je zahrnuto i území SO ORP Lovosice. Díky vazbě na dálnici D8 a I. tranzitní železniční koridor má toto území výrazný potenciál pro nadnárodní inovační a rozvojové podněty. PÚR ČR ji: a) vymezuje do katastrálních území obcí Čížkovice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Velemín, Vchynice a Vrbičany. b) stanovují úkoly pro územní plánování: vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe, vytvářetúzemní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. 11

12 Vymezení plocha koridorů veřejně prospěšných staveb v PÚR ČR Silniční doprava: - a1 - dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, MÚK /stavba 805/ (dotčené území obce Prackovice nad Labem) - a - dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče (dotčená území obcí: Chotiměř, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Velemín, Vchynice) Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR) byly vydány (usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011). ZÚR by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. 12

13 V návaznosti SO ORP Lovosice na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje je definována následující rozvojová oblast. Rozvojová oblast Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko ZÚR Ústeckého kraje na území správních obvodů Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem stanovují rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1. Oblast leží na koridoru důležitých dopravnch tras a má významné vazby na Středočeský kraj, hlavní město Praha, uskupeníměst Ústí nad Labem Teplice a k německému Sasku. Vymezení této oblasti je patrné díky nadmístnímu významu současných aktivit v území (doprava, průmyslová výroba, intenzivní zemědělství, kultura, rekreace a cestovní ruch, těžba a zpracování nerostných surovin) a z požadavků na změny v území. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu dostavba dálnice D8, veřejné logistické centrum Lovosice a dlouhodobý záměr VRT. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ji na území SO ORP Lovosice a) vymezují do rozsahu katastrálních území obcí Čížkovice, Jenčice, Keblice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice a Vlastislav; b) stanovují tyto úkoly pro územní plánování: Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. Navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka před povodněmi. Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina. Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe. Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8. 13

14 Vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu Silniční doprava: - f2 silnice I/15 úsek Libčeves Želkovice, rekonstrukce, přeložka (dotčené území obce Třebívlice) - PK19 silnice II/246 úsek Koštice Budyně nad Ohří, přeložka s obchvaty sídel (dotčená území obcí: Křesín, Libochovice, Radovesice, Slatina) - b-iii/00815 silnice II/247 úsek Lovosice Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe (dotčená území města Lovosice) Železniční doprava: - Z5 trať č. 114 Lovosice Libochovice Louny, optimalizace (dotčená území obcí: Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy) Cyklistická doprava: - C1 Labská cyklostezka trasa č. 2 (dotčené území obce Malé Žernoseky) Vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu Vodní hospodářství: - V8 protipovodňová opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100 (dotčené území města Lovosice) Vymezení ploch a koridorů územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu ZÚR Ústeckého kraje na území SO ORP Lovosice vymezuje regionální a nadregionální plochy a koridory ÚSES k založení: Nadregionální biokoridory: - NRBK K 13 Vědlice Oblík, Raná (dotčená území obcí: Velemín, Vchynice) Regionální biocentra: - RBC 012 Velká Kozí Horka (dočené území obce Třebenice) Regionální biokoridory: - RBK 0001 Baba K 13 (dotčená území obcí: Děčany, Třebívlice) - RBK 0002 Baba K 20 (dotčená území obcí: Děčany) - RBK 0003 Velká Kozí Horka K 13 (dotčená území obcí: Podsedice, Třebenice, Vlastislav) - RBK 591 Lovoš Ostrý u Milešova (dočené území obce Velemín) - RBK 592 Ostrý u Milešova Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín (dočené území obcí: Velemín, Třebenice, Vlastislav) - RBK 616 Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín Humenský vrch (dočené území obcí: Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Sulejovice) 14

15 - RBK 618 Velká Kozí Horka - Hazmbruk (dočené území obcí: Dlažkovice, Chodovlice, Klapý, Sedlec, Slatina, Třebenice) - RBK 619 Hazmbruk Křesínské vrchy (dočené území obcí: Klapý, Křesín, Libochovice, Slatina) - RBK 620 Křesínské vrchy - Šebín (dočené území obcí: Křesín, Libochovice) Územně analytické podklady Ústeckého kraje Poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje byla provedena k roku Území Ústeckého kraje je hodnoceno pomocí sady indikátorů rozdělených do 3 pilířů (ekonomický, sociální, environmentální), které jsou individuálně obodovány na stupnici -3 (nejhorší situace) až 3 (nejlepší situace). Každá obec je následně ohodnocena v rámci těchto pilířů a je jí přiřazena kategorie, dle dosažených hodnot. Celkové hodnocení území za jednotlivá ORP kraje není součástí poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje z roku Je zde pouze textově zmíněno. V případě SO ORP Lovosice se z hlediska environmentálního pilíře nejedná o obce s příliš konzistentními podmínkami pro životní prostředí. Problémová je zejména oblast v okolí města Lovosice. Z hlediska hospodářských podmínek je území správního obvodu Lovosice rozděleno do dvou částí. Negativně je hodnocena západní část směrem k SO ORP Louny a spíše pozitivně část území u hranice se správním obvodem Litoměřice. Podobná je situace v sociálním pilíři, kde na tom jsou nejlépe obce v blízkosti města Lovosice a Litoměřice. Dle zmíněných ÚAP mělo celkem pět obcí správního obvodu Lovosice nejhorší možné hodnocení ve všech třech pilířích, jednalo se o Děčany, Chodovlice, Jenčice, Keblice a Libochovice. Naopak pozitivní hodnocení ve všech pilířích mělo také pět obcí Chotiměř, Velemín, Třebenice, Malé Žernoseky a Lhotka nad Labem. Problémy k řešení ÚAP Ústeckého kraje identifikují několik typů problémů v řešeném území. Prvním typem jsou problémy nadmístního významu k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD): Dopravní infrastruktura (střet návrhu úseku dálnice D8 s limity ochrany přírody a krajiny, vysokorychlostní železniční trať VRT, rekonstrukce a přeložka I/15) Technická infrastruktura Vodní hospodářství Těžba a ochrana nerostných surovin (koncentrovaná ložiska štěrkopísku a stavebního kamene) Rekultivace území po těžbě surovin Dalším typem problémů k řešení jsou závady a ostatní problémy, které nejsou v řešení v ÚPD. Závady a problémy jsou environmentálního, hygienického rázu, závady v dopravní a technické infrastruktuře, urbanistické závady, závady na plochcách bydlení, komerčních plochách atd. 15

16 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných (jev 61A) a sesuvných (jev 62A) území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice je přehledně zobrazena v tabulce Tabulka 1.3.1: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Lovosice Obec Geologický jev Plocha obce [ha] Plošně geologický jev [ha] Plošně geologický jev [%] Podsedice poddolované území 1 527,8 45,2 3,0 Třebívlice poddolované území 1 405,9 34,8 2,5 Čížkovice sesuvné území 709,6 3,1 0,4 Děčany sesuvné území 1 239,1 3,1 0,2 Evaň sesuvné území 754,7 4,0 0,5 Chodovlice sesuvné území 308,5 36,0 11,7 Jenčice sesuvné území 633,9 79,5 12,5 Keblice sesuvné území 511,0 46,4 9,1 Klapý sesuvné území 892,6 59,4 6,7 Křesín sesuvné území 978,1 25,1 2,6 Lhotka nad Labem sesuvné území 302,8 29,9 9,9 Libochovice sesuvné území 1 567,7 15,8 1,0 Lkáň sesuvné území 448,2 1,3 0,3 Podsedice sesuvné území 1 527,8 139,3 9,1 Prackovice nad Labem sesuvné území 814,7 115,9 14,2 Sedlec sesuvné území 397,4 3,4 0,9 Slatina sesuvné území 691,5 5,6 0,8 Třebenice sesuvné území 2 184,5 327,6 15,0 Třebívlice sesuvné území 1 405,9 171,2 12,2 Úpohlavy sesuvné území 396,8 7,2 1,8 Velemín sesuvné území 4 026,6 391,9 9,7 Vchynice sesuvné území 518,2 19,8 3,8 Vlastislav sesuvné území 563,6 10,9 1,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 V celém SO ORP Lovosice se nachází 3 poddolovaná území (2 na území obce Třebívlice a 1 na území obce Podsedice) a 255 sesuvých území, především v severní a severozápadní části SO ORP Lovosice. Sesuvná území tvoří 0,2 % až 15,0 % výměry v dané obci. Plošně nejvíce sesuvných území se vyskytuje v obci Třebenice (15,0 %). Na území správního obvodu se nachází jedno staré důlní dílo (jev A63) v obci Třebívlice. 16

17 1.3.2 Těžba nerostných surovin Na území SO Lovosice se nachází dobývací prostory (jev 57A) na území 14 obcí. Vyskytují se zde v hojné míře ložiska vápence a vápence jílovitého, dále potom štěrkopísky, křemenný porfyr, čedič, kámen a pyroponosné štěrky. Největší dobývací prostor má název Podsedice a nachází se na území obcí Podsedice a Třebívlice. Tento dobývací prostor má celkovou rozlohu necelých 200 ha a těží se zde pyroponosné štěrky. Přehled všech dobývacích prostorů je uveden v následující tabulce. Tabulka 1.3.2: Dobývací prostory na území SO ORP Lovosice Obec Plocha obce [ha] Dobývací prostor [ha] Dobývací prostor [%] Surovina Černiv 314,5 26,5 8,4 vápenec jílovitý Černiv 314,5 59,9 vápenec, vápenec 19,1 jílovitý Čížkovice 709,6 91,8 12,9 vápenec jílovitý Čížkovice 709,6 1,2 vápenec, vápenec 0,2 jílovitý Chotěšov 776,5 82,5 vápenec, vápenec 10,6 jílovitý Libochovice 1 567,7 15,7 1,0 cihlářská surovina Lovosice 1 195,5 18,8 1,6 štěrkopísek Lukavec 334,9 47,3 14,1 štěrkopísek Malé Žernoseky 334,1 8,3 2,5 křemenný porfyr Podsedice 1 527,8 9,1 0,6 čedič Podsedice 1 527,8 148,9 9,7 pyroponosné štěrky Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem 814,7 14,7 1,8 čedič 814,7 23,9 2,9 kámen Siřejovice 619,5 19,2 3,1 vápenec jílovitý Siřejovice 619,5 44,9 vápenec, vápenec 7,2 jílovitý Třebívlice 1 405,9 50,7 3,6 pyroponosné štěrky Úpohlavy 396,8 79,9 20,1 vápenec jílovitý Úpohlavy 396,8 2,8 0,7 Velemín 4 026,6 12,8 0,3 čedič vápenec, vápenec jílovitý Vrbičany 237,3 3,8 1,6 vápenec jílovitý Vrbičany 237,3 28,8 12,1 SO ORP Lovosice ,7 791,6 3,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 vápenec, vápenec jílovitý V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Lovosice vymezeno celkem deset chráněných ložiskových území s celkovou rozlohou 4 800,4 ha (CHLÚ jev 58A), které se alespoň z části nacházejí na území dvaceti obcí SO ORP Lovosice. Tato chráněná území slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. 17

18 Z hlediska surovin se jedná převážně o vápenec, štěrkopísky, stavební kámen a polodrahokamy. Přehled chráněných ložiskových území za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je uveden v tabulce Tabulka 1.3.3: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Lovosice Obec Plocha obce [ha] Chráněné ložiskové území [ha] Chráněné ložiskové území [%] Černiv 314,5 86,5 27,5 Vápenec Čížkovice 709,6 242,5 34,2 Vápenec Surovina Děčany 1 239,1 892,0 72,0 Polodrahokamy Dlažkovice 267,6 214,9 80,3 Polodrahokamy Chodovlice 308,5 7,5 2,4 Polodrahokamy Chotěšov 776,5 89,4 11,5 Vápenec Jenčice 633,9 33,0 5,2 Vápenec Keblice 511,0 141,5 27,7 Štěrkopísky Lkáň 448,2 5,1 1,1 Polodrahokamy Lovosice 1 195,5 23,4 2,0 Štěrkopísky Lukavec 334,9 61,0 18,2 Štěrkopísky Podsedice 1 527,8 970,6 63,5 Polodrahokamy Podsedice 1 527,8 86,3 5,6 Vápenec Prackovice nad Labem 814,7 119,5 14,7 Stavební kámen Siřejovice 619,5 75,1 12,1 Vápenec Třebenice 2 184,5 59,8 2,7 Polodrahokamy Třebenice 2 184,5 17,7 0,8 Vápenec Třebívlice 1 405, ,4 94,3 Polodrahokamy Úpohlavy 396,8 205,4 51,8 Vápenec Velemín 4 026,6 87,1 2,2 Stavební kámen Vlastislav 563,6 3,2 0,6 Polodrahokamy Vlastislav 563,6 4,5 0,8 Vápenec Vrbičany 237,3 47,8 20,1 Vápenec SO ORP Lovosice , ,4 18,3 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaná území a CHLÚ ve SO ORP Lovosice jsou znázorněny v následující mapě. 18

19 Mapa 1.3.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Lovosice 19

20 1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vymezená chráněnná ložisková území Významné zásoby nerostných surovin (vápenec, štěrkopísky) Výkyt a těžba pyroponosných štěrků (český granát) Třebívlice, Podsedice PŘÍLEŽITOSTI Zvýšená potřeba stavebních surovin v důsledku dostavby dálnice D8 Revitalizace/asanace území narušených těžbou Výskyt sesuvů SLABÉ STRÁNKY Poškození krajiny těžbou Plošná poddolovaná území (Třebívlice, Podsedice) HROZBY Omezení těžby v důsledku častých střetů s ochranou přírody a krajiny Omezení těžby štěrkopísku a stavebního kamene (státní koncepce) 1.4 Vodní režim Území SO ORP Lovosice patří do povodí řek Ohře a Labe. Řeka Labe tvoří severovýchodní hranici SO ORP Lovosice a řeka Ohře protéká obcemi Křesín, Libochovice a Radovesice v jižní části správního obvodu. Územím dále protéká řada menších vodních toků, z nichž nejvýznamnější jsou Milešovský potok a potok Modla (levé přítoky Labe), dále pak Podsedický potok a potok Rosovka (levé přítoky Ohře). Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 279,52 km. Ve SO ORP Lovosice se nenachází žádná významná vodní nádrž Hydrologické a hydrogeologické podmínky Kvalita vody v tocích na území celého kraje i samotného správního obvodu Lovosice se pozvolna zvyšuje. Řeka Labe na tomto území spadá kvalitou vody do III. třídy jakosti, což znamená znečištěná voda. Výrazně lépe je na tom řeka Ohře, která je hodnocena jako čistá až velmi čistá voda spadající do I. a II. třídy jakosti. Vodní plochy na území správního obvodu nezabýrají významnou rozlohu, jedná se pouze o 360 ha, což je 1,38% podíl na celkové rozloze SO ORP. V rámci všech správních obvodů Ústeckého kraje se jedná o jednu z nejnižších hodnot Vodní zdroje jejich význam a ochrana V SO ORP Lovosice se nevyskytují žádné zdroje přírodních léčivých a minerálních vod. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou se stanovují ochranná pásma (jev 44A). Ve SO ORP Lovosice se nacházejí ochranná pásma II. stupně a ochranná pásma nerozlišitelná s celkovou rozlohou 5 083,9 ha, což představuje téměř 20 % celého území. Nejvíce ochranných pásem se nachází v obcích Chotiměř (téměř 100 % rozlohy území) a Velemín (83 %). Na severovýchodě správního území Lovosic se nachází jedna chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV jev 45A) Severočeská křída, kde platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti a jakosti vodního zdroje, které vymezil vodohospodářský orgán v souladu s nařízením vlády. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou 20

21 využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. Ve SO ORP Lovosice zranitelná oblast (jev 46A) pokrývá úplně celé správní území. Vymezení ochranných pásem v SO ORP Lovosice je znázorněno na následující mapě. Mapa 1.4.1: Vymezení ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Lovosice 21

22 1.4.3 Záplavová území a protipovodňová opatření Ačkoliv vodní toky, protékající územím, nepatří k významným (výjimku tvoří Labe a Ohře), tak zde, díky extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, opakovaně dochází k záplavám. Ty se týkají i zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena záplavová území (Q100 záplavové území s periodickou 100 let) v povodí vodních toků Labe a Ohře. Záplavové území se nachází na katastru 9 obcí (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice) o celkové rozloze 2 008,49 ha, což představuje 7,68 % celkové výměry území správního obvodu. Největší oblast se nachází ve městě Lovosice, kde se jedná o více než 80% podíl na celkové rozloze města. Vymezení záplavového území je přehledně zobrazeno na mapě Tabulka 1.4.1: Záplavová území na správním území ORP Lovosice Výměra ORP [ha] Q005 [ha] Q005 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q100 [ha] Q100 [%] SO ORP Lovosice ,74 11,39 0,04 11,40 0, ,49 7,68 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice

23 Mapa 1.4.2: Záplavové území s periodicitou 100 let ve SO ORP Lovosice V území se vymezuje aktivní zóna záplavového území (jev 51A). Jedná se o části zastavěných území obcí a území určených k zástavbě dle územních plánů, které při povodni odvádějí rozhodující objem vody. V SO ORP zaujímá aktivní zóna 600,49 ha, což představuje více než 2 % celkového území. Dalším jevem je vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev 53A), který stanovuje území, jež může být zaplaveno vodou při povodni, která je způsobena zejména poruchou na vodním díle. Celková rozloha území zvláštní povodně pod vodním dílem je 2 797,25 ha, což odpovídá více než 10 % rozlohy správního území. 23

24 Tabulka 1.4.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Lovosice Výměra ORP [ha] Aktivní zóna záplavového území Území zvláštní povodně pod vodním dílem [ha] [%] [ha] [%] SO ORP Lovosice ,74 600,49 2, ,25 10,68 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ústecký kraj jako celek nemá žádnou ucelenou koncepci protipovodňové ochrany. Protipovodňová opatření jsou vymezená v jednotlivých plánech povodí. Pro SO ORP Lovosice se jedná o Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Nejnákladnějším a nejvýznamnějším opatřením zasahujícím do území správního obvodu je Lovosicko (Píšťany, Lovosice) protipovodňová ochrana na Q100 na Labi. V místní části Hrušovka, obec Velemín, je realizována retenční nádrž. Pro město Lovosice jsou navrhovány liniové typy ochrany hráz, mobilní protipovodňová zábrana. ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor pro zajištění protipovodňových opatření (Q100) na ochranu areálu Lovochemie. Šířka tohoto koridoru je stanovena na 200 m SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rekreace na vodních tocích CHOPAV Severočeská křída Povodí významných toků Labe a Ohře PŘÍLEŽITOSTI Budování retenčních nádrží SLABÉ STRÁNKY Záplavová území (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice) Absence ucelené koncepce protipovodňové ochrany Špatná kvalita vody v řece Labe Nedostatek vodních ploch Nízká retenční schopnost území HROZBY Odkládání realizace protipovodňových opatření v oblastech častých záplav Protipovodňová opatření (Lovosice, areál Lovochemie) 1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí jsou kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. 24

25 1.5.1 Kvalita ovzduší Na území Ústeckého kraje došlo od roku 1989 k výraznému zlepšení stavu znečištění ovzduší, přesto jsou některé imisní limity překračovány. Dle údajů z roku 2011 patří 58,14 % území Ústeckého kraje mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, kdy je na 58,14 % území překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 a na 0,02 % území denní limit pro SO2. SO ORP Lovosice patří k správním obvodům s lepší kvalitou ovzduší v rámci Ústeckého kraje. Největší vliv na kvalitu ovzduší ve správním obvodu Lovosice má doprava (dálnice D8 a silnice I. třídy), bodové a plošné zdroje a spalování fosilních paliv. Dalším vlivem, který kvalitu ovlivňuje je dálkové přenášení znečišťujících látek ze zdrojů mimo SO ORP Lovosice. Z výsledků průzkumů neziskové organizace Arnika (2012), je patrné, že ze správního obvodu Lovosice se mezi největší znečišťovatele Ústeckého kraje řadí společnost Lafarge Cement a.s., jež je jedním z deseti průmyslových provozů kraje, které vypustily v emisích do ovzduší, vody a půdy nejvíce rtuti a jejích sloučenin. Dále se tato společnost řadí mezi největší znečišťovatele oxidem uhelnatým (4. místo v kraji). Společnost Lovochemie a.s. je průmyslovým provozem, který v roce 2012 v Ústeckém kraji vypustil do vody nejvíce nebezpečných látek pro vodní organismy, zároveň se tento podnik řadí do top 10 podniků s největším množstvím vypuštěných plynů způsobující kyselé srážky (amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík) a je desátým největším producentem skleníkových plynů v kraji. Jiné podniky ze SO ORP Lovosice do těchto seznamů zařazeny nejsou, ale mezi další velké znečišťovatele se zde řadí PREOL a.s. nebo Glanzstoff Bohemia, s.r.o. (obě Lovosice) Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Na území SO ORP Lovosice se nachází 28 oblastí s ekologickými riziky. Z velké části se jedná o současné nebo bývalé skládky odpadů. Dále pak jde o lokality, kde je potvrzená kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami. Kromě již zmíněných skládek se jedná o průmyslové podniky Lovochemie a.s., Kovošrot a.s. Prosmyky a zemědělský podnik AGROSONEP SKALKA s.r.o. Přehledná tabulka s počty ekologických rizik v obcích SO ORP Lovosice je zobrazena níže. Výskyt ekologických zátěží a dalších vybraných prvků zatěžující životní prostředí ilustruje mapa Tabulka 1.5.1: Ekologická rizika v SO ORP Lovosice Obec Počet ekologických rizik Lovosice 4 Čížkovice 3 Libochovice 3 Evaň 2 Chotěšov 2 Prackovice nad Labem 2 Třebenice 2 Vlastislav 2 Chotiměř 1 Keblice 1 Klapý 1 Lhotka nad Labem 1 Podsedice 1 25

26 Obec Počet ekologických rizik Radovesice 1 Slatina 1 Velemín 1 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Lovosice Na daném území SO ORP Lovosice se vyskytuje jedno staré důlní dílo v obci Třebívlice. Dále se v oblasti nachází 9 bodových poddolovaných území. Jedná se o jednotlivá důlní díla (např. šachta nebo štoly), kde se těží železná ruda, polodrahokamy a jíly. 26

27 Dle Národní databáze brownfieldů se na území správního obvodu Lovosice nachází 3 brownfieldy. Jedná se o areál bývalé Fruty v obci Sulejovice, překladiště v Lovosicích a železniční depo v Libochovicích. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Ústecký kraj se vyznačuje nadprůměrnou produkcí odpadů na jednoho obyvatele. Na území okresu Litoměřice bylo vytvořeno Sdružení obcí pro nakládání s odpady se sídlem v obci Čížkovice. Nejvýznamnější skládkou, vzhledem k množství odstraněného odpadu, je skládka, která se nachází v katastru obce Želechovice mezi obcemi Úpohlavy a Siřejovice, vlastněná Sdružením obcí SONO a provozovaná dceřinou společností SONO PLUS s.r.o. Tato společnost dále provozuje kompostárnu a zařízení k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanovuje cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Základním účelem plánu je předcházení vzniku odpadů, omezení jejich množství a stanovení podmínek pro vytvoření funkčního systému hospodaření s odpady v kraji. Na území SO ORP se nachází 4 objekty zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Všechny jsou na území města Lovosice, konkrétně se jedná o Flexfill, s.r.o., PREOL, a.s., a Glanzstoff Bohemia, s.r.o. ve skupině A a Lovochemie, a.s. ve skupině B. Kolem těchto objektů je vymezena zóna havarijního plánování Hlukové zátěže Překračování hygienických limitů hlukové zátěže je registrováno zejména v blízkosti významných dopravních tahů. Středem SO ORP je vedena tranzitní doprava s vysokou intenzitou. Nadměrným hlukem jsou tedy nejvíce zatěžováni obyvatelé v blízkosti dálnice D8, silnic I. třídy I/8, I/15 a I/30 a v okolí vedení I. tranzitního železničního koridoru SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Sdružení obcí pro nakládání s odpady Hustá síť měřících stanic kvality ovzduší Systémy separovaného sběru odpadu Relativně nízký počet evidovaných brownfieldů PŘÍLEŽITOSTI Možnost využití prostředků z EU pro sanace starých ekologických zátěží Využití ekologických zdrojů energie (biopaliva atd.) SLABÉ STRÁNKY Překračování hlukových limitů v blízkosti významných silničních a železničních tahů (D8 atd.) Špatná kvalita vody v řece Labe Špatný stav ovzduší, zejména v městě Lovosice (Lovochemie, cementárna) Velké zdroje znečištění ovzduší Staré ekologické zátěže a ekologická rizika HROZBY Zvyšování podílu individuální automobilové dopravy zhoršení kvality ŽP Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů 27

28 1.6 Ochrana přírody a krajiny Krajina Koeficient ekologické stability (KES) se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability v SO ORP Lovosice v roce 2014 byl v obcích Velemín (1,7) a Lhotce nad Labem (1,6). O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Oproti tomu se zde vyskytují obce Černiv, Chodovlice a Lkáň, kde koeficient ekologické stability se rovná nule. Ve sledovaném období mezi lety v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v koeficientu ekologické stability. Souhrnný přehled KES ve všech obcích SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze (Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice). Přehledná mapa koeficientu ekologické stability v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí níže. 28

29 Mapa 1.6.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lovosice Přírodní potenciál území a jeho ochrana Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). 29

30 Území SO ORP Lovosice je bohaté na výskyt chráněných území. Téměř polovina správního území (44,9 % území) patří do chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) České středohoří, konkrétně se jedná o celou severní až severozápadní část správního území. CHKO České středohoří byla vyhlášena vzhledem ke své unikátnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, různorodostí geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a živočištsva. Lesní základny v CHKO České středohoří jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. Tabulka 1.6.1: Velkoplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Obec Rozloha obce [ha] Název jevu Rozloha jevu [ha] Rozloha jevu [%] Čížkovice 709,6 CHKO České Středohoří 87,0 12,3 Děčany 1 239,1 CHKO České Středohoří 305,4 24,6 Chotiměř 343,4 CHKO České Středohoří 343,4 100,0 Jenčice 633,9 CHKO České Středohoří 416,6 65,7 Lhotka nad Labem 302,8 CHKO České Středohoří 302,8 100,0 Lovosice 1 195,5 CHKO České Středohoří 202,6 17,0 Malé Žernoseky 334,1 CHKO České Středohoří 334,1 100,0 Podsedice 1 527,8 CHKO České Středohoří 900,3 58,9 Prackovice nad Labem 814,7 CHKO České Středohoří 814,7 100,0 Sulejovice 370,8 CHKO České Středohoří 59,1 15,9 Třebenice 2 184,5 CHKO České Středohoří 1 669,3 76,4 Třebívlice 1 405,9 CHKO České Středohoří 1 201,8 85,5 Velemín 4 026,6 CHKO České Středohoří 4 026,6 100,0 Vchynice 518,2 CHKO České Středohoří 518,2 100,0 Vlastislav 563,6 CHKO České Středohoří 563,6 100,0 SO ORP Lovosice ,7 CHKO České Středohoří ,5 44,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Z maloplošných zvláště chránněných území se v SO ORP Lovosice vyskytují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Nejvýznamnější jsou národní přírodní rezervace Lovoš (51,2 ha, obce Lhotka nad Labem, Velemín a Vchynice) a Milešovka (58,9 ha, obec Velemín). Významná je také národní přírodní památka Borečský vrch na území obce Velemín. Tato území patří i do evropsky významné lokality Natura Dále se zde z maloplošných zvláště chráněných území nachází přírodní rezervace (Březina, Lipská hora a Myslivna) a přírodní památky (Koštice, Evaňská rokle, Košťálov, Kuzov a Vrch Hazmburk). Přehled všech maloplošných zvláště chráněných území v SO ORP Lovosice je uveden v tabulce níže. Tabulka 1.6.2: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Obec Rozloha obce [ha] Název jevu Rozloha jevu [ha] Rozloha jevu [%] Evaň 754,7 přírodní památka (PP) - Evaňská rokle 14,1 1,9 Jenčice 633,9 přírodní památka (PP) - Košťálov 5,9 0,9 Klapý 892,6 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk 53,9 6,0 Křesín 978,1 přírodní památka (PP) - Koštice 0,7 0,1 30

31 Obec Rozloha obce [ha] Název jevu Rozloha jevu [ha] Rozloha jevu [%] Lhotka nad Labem 302,8 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš 18,1 6,0 Libochovice 1 567,7 přírodní památka (PP) Evaňská rokle 2,4 0,2 Libochovice 1 567,7 přírodní rezervace (PR) - Myslivna 47,1 3,0 Slatina 691,5 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk 6,5 0,9 Třebenice 2 184,5 přírodní rezervace (PR) - Lipská hora 22,8 1,0 Třebívlice 1 405,9 přírodní památka (PP) - Kuzov 7,9 0,6 Velemín národní přírodní památka (NPP) - Borečský 4 026,6 vrch 12,0 0,3 Velemín národní přírodní rezervace (NPR) Milešovka, 4 026,6 Lovoš 92,0 2,3 Velemín 4 026,6 přírodní rezervace (PR) - Březina 2,7 0,1 Vchynice 518,2 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš 0,0 0,0 SO ORP Lovosice ,7 maloplošná území 286,1 1,1 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ve SO ORP Lovosice se nevyskytují ptačí oblasti. Evropsky významné lokality se nacházejí na území 14 obcí s celkovou rozlohou 1 711,2 ha, tj. 6,5 % celého správního území. Souhrnná tabulka evropsky významných oblastí za jednotlivé obce je k vidění níže. Tabulka 1.6.3: NATURA evropsky významné lokality v SO ORP Lovosice Obec Rozloha obce [ha] Název jevu Rozloha jevu [ha] Rozloha jevu [%] Evaň 754,7 Natura Evaňská rokle 14,4 1,9 Jenčice 633,9 Natura Košťálov 219,7 34,7 Klapý 892,6 Natura Vrch Hazmburk 31,2 3,5 Křesín 978,1 Natura Ohře 28,5 2,9 Lhotka nad Labem 302,8 Natura Lovoš 161,8 53,4 Libochovice 1 567,7 Natura 2000 Myslivna, Ohře, Evaňská rokle 88,1 5,6 Lovosice 1 195,5 Natura Lovoš 0,0 0,0 Malé Žernoseky 334,1 Natura Lovoš 11,3 3,4 Radovesice 514,4 Natura Ohře 14,0 2,7 Slatina 691,5 Natura Vrch Hazmburk 0,2 0,0 Třebenice 2 184,5 Natura Lipská hora, Ostrý, Lhota, Košťálov 298,0 13,6 Velemín Natura Borečský vrch, Milešovka, Ostrý, 4 026,6 Lovoš, Lhota, Košťálov, Březina 774,2 19,2 Vchynice 518,2 Natura 2000 Lovoš, Košťálov 69,8 13,5 SO ORP Lovosice ,7 Natura ,2 6,5 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice

32 Mapa 1.6.2: Chráněná území a NATURA 2000 na území SO ORP Lovosice V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. 32

33 Na území ORP Lovosice se nacházejí nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC). V rámci SO ORP je celková rozloha stávajícího kompletního ÚSES 4 689,91 ha, což představuje téměř 18 % celého správního území. V návrhu kompletního ÚSES se počítá s rozlohou 7 155,03 ha, což tvoří více než 27 %. Následující mapa znázorňuje prvky stávajícího stavu územního systému ekologické stability (ÚSES). Mapa 1.6.3: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lovosice 33

34 1.6.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Téměř polovina správního obvodu v CHKO České středohoří ÚSES nadrogeionální biokoridory a biocentra NATURA 2000 Evropsky významné lokality Maloplošná zvláště chráněná území PŘÍLEŽITOSTI Realizace návrhů kompletní ÚSES s cílem zlepšení funkčnosti Rekultivace těžebních území SLABÉ STRÁNKY Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability Težbou devastovaná část krajiny Výrazná fragmentace krajiny HROZBY Fragmentace krajiny dopravními stavbami (D8, železniční koridor) 1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Lovosice řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Pro správní obvod Lovosice je charakteristické ovocnářství, sadařství, pěstování chmele (Siřejovice, Děčany, Vchynice, Radovesice, Čížkovice, Libochovice) a vinné révy (Lovosice, Klapý). Podíl orné půdy na celkové rozloze území mezi roky 2010 a 2014 byl téměř konstantní, a to 58,1 % v roce 2010 a 2014 (resp. 58,2 % v roce 2012). Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Černiv, Lkáň a Chotěšov, kde se jedná o více než 90 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Velemín (1 213 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Velemín (30,2 %) a Lhotka nad Labem (30,7 %). Největší nárůst orné půdy mezi lety byl zaznamenán v obci Čížkovice, kdy se podíl orné půdy zvýšil o 5,2 %. Tabulka 1.7.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období Obec Orná půda (ha) Podíl orné půdy z celkového území [%] Černiv 292,1 292,1 292,0 92,1 92,1 92,1 Čížkovice 423,4 445,9 461,0 60,1 63,3 65,3 Děčany 997,8 995,7 996,0 80,5 80,5 80,5 Dlažkovice 196,6 196,6 197,0 73,2 73,2 73,2 Evaň 507,5 507,5 507,0 67,2 67,2 67,2 Chodovlice 229,1 229,1 229,0 74,3 74,3 74,4 Chotěšov 704,6 704,0 704,0 90,2 90,1 90,0 Chotiměř 133,1 133,1 133,0 38,9 38,9 38,9 Jenčice 339,5 338,7 338,0 53,5 53,4 53,2 Keblice 387,9 386,9 387,0 76,3 76,1 76,2 Klapý 689,1 689,1 689,0 77,1 77,1 77,0 Křesín 675,7 675,9 676,0 68,9 69,0 68,9 Lhotka nad Labem 92,5 91,9 92,0 30,7 30,5 30,6 Libochovice 1 019, , ,0 65,2 65,2 65,1 Lkáň 409,5 409,5 411,0 91,5 91,6 91,9 34

35 Obec Orná půda (ha) Podíl orné půdy z celkového území [%] Lovosice 442,9 438,1 438,0 37,2 36,8 36,8 Lukavec 270,3 269,8 270,0 80,6 80,5 80,6 Malé Žernoseky 128,8 128,8 128,0 38,8 38,8 38,6 Podsedice 875,8 875,8 877,0 57,5 57,5 57,5 Prackovice nad Labem 283,8 283,8 284,0 35,1 35,1 35,1 Radovesice 415,3 410,5 412,0 81,5 80,5 80,8 Sedlec 333,6 333,5 333,0 83,6 83,6 83,5 Siřejovice 540,4 535,0 535,0 87,8 86,9 86,9 Slatina 543,4 543,3 543,0 78,3 78,3 78,2 Sulejovice 210,8 211,0 211,0 56,8 56,8 56,9 Třebenice 1 056, , ,0 48,3 48,3 47,3 Třebívlice 626,4 628,4 628,0 44,7 44,7 44,7 Úpohlavy 334,7 334,6 338,0 84,3 84,3 85,1 Velemín 1 215, , ,0 30,2 30,2 30,1 Vchynice 255,8 255,7 255,0 49,1 49,1 48,9 Vlastislav 383,7 383,4 387,0 68,0 68,0 68,6 Vrbičany 196,8 196,5 196,0 81,6 81,5 81,3 SO ORP Lovosice , , ,0 58,1 58,2 58,1 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Z hlediska kvality půdy se SO ORP Lovosice řadí k bonitně cenným půdám. Podíl bonitně nejcennější půdy 1. třídy se nachází na většině správního území a zaujímají více než 28 % území. Zastoupení dalších tříd méně kvalitních půd je v území rozmístěno rovnoměrně okolo %. Kompletní přehled všech tříd kvality půd je k vidění v tabulce níže. Tabulka 1.7.2: Bonitované půdně ekologické jednotky v SO ORP Lovosice Třída ochrany Výměra [ha] Podíl na celkovém území [%] ,4 28, ,3 11, ,8 16, ,6 14, ,0 14,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Územní rozmístění jednotlivých tříd ochrany půdy znázorňuje následující mapa (Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice). Bonitně nejcennější půdy se nacházejí převážně v okolí vodních toků Labe a Ohře. Jedná se o rovinaté plochy, kde není problém s jejich zavlažováním. Naopak bonitně nejméně kvalitní půdy se nacházejí v hornatějších částech severní a severozápadní části správního obvodu. 35

36 Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2014 došlo k mírnému nárůstu podílu zastavěného území z celkové výměry ze 1,9 % (v roce 2010 a 2012) na 2,0 % (v roce 2014). V roce 2014 bylo na území SO ORP Lovosice 528 ha zastavěných ploch, od roku 2010 se tato rozloha zvětšila o 18 ha. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Lovosice (98 ha), kde je i největší podíl zastavěného území na celkové výměře (8,2 %). V Lovosicích byl zaznamenán i největší nárůst zastavěného území, kdy se podíl zastavěného území zvýšil mezi lety 2012 a 2014 o 1,1 %. Nejméně zastavěných ploch je v obci Dlažkovice a Lhotce nad Labem (shodně 4 ha). 36

37 Tabulka 1.7.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Lovosice v letech Obec Zastavěné území (ha) Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] Černiv 4,8 4,8 5,0 1,5 1,5 1,6 Čížkovice 20,0 20,2 20,0 2,8 2,9 2,8 Děčany 17,4 17,4 17,0 1,4 1,4 1,4 Dlažkovice 4,3 4,3 4,0 1,6 1,6 1,5 Evaň 12,8 12,8 13,0 1,7 1,7 1,7 Chodovlice 5,5 5,5 6,0 1,8 1,8 1,9 Chotěšov 12,6 12,6 12,0 1,6 1,6 1,5 Chotiměř 7,4 7,4 8,0 2,2 2,2 2,3 Jenčice 7,0 7,0 7,0 1,1 1,1 1,1 Keblice 8,6 8,4 8,0 1,7 1,7 1,6 Klapý 14,9 15,3 15,0 1,7 1,7 1,7 Křesín 14,5 14,8 15,0 1,5 1,5 1,5 Lhotka nad Labem 3,6 3,7 4,0 1,2 1,2 1,3 Libochovice 50,0 50,4 50,0 3,2 3,2 3,2 Lkáň 7,4 7,3 7,0 1,7 1,6 1,6 Lovosice 79,7 84,2 98,0 6,7 7,1 8,2 Lukavec 6,4 6,5 7,0 1,9 1,9 2,1 Malé Žernoseky 9,3 9,4 9,0 2,8 2,8 2,7 Podsedice 22,0 21,6 22,0 1,4 1,4 1,4 Prackovice nad Labem 9,0 9,0 9,0 1,1 1,1 1,1 Radovesice 10,5 10,5 10,0 2,1 2,1 2,0 Sedlec 5,6 5,7 6,0 1,4 1,4 1,5 Siřejovice 7,8 7,7 8,0 1,3 1,2 1,3 Slatina 9,5 9,5 10,0 1,4 1,4 1,4 Sulejovice 21,0 21,1 22,0 5,7 5,7 5,9 Třebenice 38,1 38,0 38,0 1,7 1,7 1,7 Třebívlice 23,4 23,5 24,0 1,7 1,7 1,7 Úpohlavy 7,1 7,1 7,0 1,8 1,8 1,8 Velemín 39,6 39,7 40,0 1,0 1,0 1,0 Vchynice 10,1 10,0 10,0 1,9 1,9 1,9 Vlastislav 8,2 6,6 7,0 1,5 1,2 1,2 Vrbičany 9,8 10,1 10,0 4,1 4,2 4,1 SO ORP Lovosice 507,0 510,0 528,0 1,9 1,9 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku 37

38 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa SO ORP Lovosice se vyznačuje nižší lesnatostí v rámci celé České republiky. Podíl lesní půdy ve správním obvodě ve sledovaném období let se ustálil na 15,5 % (pro srovnání podíl lesní půdy v ČR je 33,9 %, údaj z roku 2012). Celková výměra lesní půdy ve SO ORP Lovosice v roce 2014 byla 4 052,0 ha. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře v roce 2014 mají obce v severní části SO ORP - Lhotka nad Labem (53,2 %) a Velemín (45,6 %). Naopak obce Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy nedisponují ani jedním hektarem lesní půdy a tedy podíl lesní půdy je roven nule. Ve sledovaném období mezi lety v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v podílu lesní půdy (vyjma obce Chodovlice, kde došlo k úbytku lesní půdy o 0,8 ha). Kompletní přehled lesní půdy za jednotlivé obce SO ORP je vidět v tabulce v příloze ( 38

39 Tabulka 2.4.2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Lovosice v letech ). V SO ORP Lovosice lesní porosty spadají převážně do kategorie lesů zvláštního určení (s výměrou 6 034,4 ha). Tyto lesy slouží k ochraně vodních zdrojů nebo k uchování chráněných území dle předpisů o ochraně přírody. Hospodářské lesy, sloužící k produkci dřeva, zaujímají 1 834,8 ha a důležité jsou i lesy ochranné s rozlohou 620,0 ha. Tabulka 1.7.4: Kategorie lesů na území SO ORP Lovosice Výměra SO ORP [ha] Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení Výměra [ha] [%] Výměra [ha] [%] Výměra [ha] [%] SO ORP Lovosice , ,8 7,0 620,0 2, ,4 23,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivé klimatické podmínky pro zemědělství Velká tradice ovocnářství, sadařství, pěstování chmele a vinné révy Vysoká kvalita půd převážně oblast Poohří a Polabí (28 % půd v I. třídě ochrany) Vysoký podíl zemědělské půdy Rozmanitost druhů lesů PŘÍLEŽITOSTI Dotace na zalesnění a zatravnění půd Komplexní pozemkové úpravy (zlepšení retenčních schopností a ekologické stability) Rekultivace ploch po těžbě SLABÉ STRÁNKY Degradace půdy v souvislosti s těžbou Zábory půdy (těžba, doprava) Velké plochy zemědělského půdního fondu v chráněných ložiskových územích Větrná a vodní eroze Obce s nulovým podílem lesních ploch (Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy) HROZBY Pokračující rozvoj výstavby na zelené louce (trvalé odnětí ZPF) 39

40 1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lovosice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lovosice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Lovosice. 40

41 Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Lovosice Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Lovosice jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. Mimo obcí Chotiměř a Velemín jsou všechny obce zásobovány pitnou vodou prostřednictvím Severočeské vodárenské společnosti a.s. Dle výsledků SLDB 2011 bylo na veřejný vodovod napojeno 87,7 % bytů. Nejdelší vodovodní síť má město Lovosice (celkem 36,5 km), naopak nejkratší síť vodovodů se nachází na území obce Sedlec (0,4 km). 41

42 Město Lovosice je zásobováno vodou z oblastního vodovodu Žernoseky (skupinový vodovod Lovosice), který zásobuje vodou i další obce ve správním obvodu (obce Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Chodovlice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Vchynice, Vrbičany, Vlastislav, Úpohlavy, Sedlec, Slatina, Sulejovice, Siřejovice, Třebenice, Lukavec, Keblice, Želechovice, Jenčice). Dalším skupinovým vodovodem je SK-LT.017 Libochovice, který zásobuje obce Libochovice, Evaň, Klapý, Křesín a Radovesice. Obce Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Podsedice a Třebívlice jsou zásobovány vodou z oblastního vodovodu Přísečnice (skupinový vodovod Libčeves). Skupinový vodovod Velemín zásobuje vodou obce Chotiměř a Velemín. Prackovice nad Labem jsou zásobeny z místního vodovodu (M-LT.035). Ve SO ORP Lovosice se nachází řada objektů, které doplňují vodovodní síť. V obcích Velemín a Vlastislav se nachází úpravny vody. Dále se v celém území vyskytuje 35 vodojemů pro akumulaci vody a 27 čerpacích stanic vody. Grafické znázornění všech vodárenských objektů lze vidět na mapě níže (Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice). V návrhu jsou plánované dvě čerpací stanice v obci Vrastilav a jeden vodojem v obci Velemín. Tabulka 1.8.1: Délky vodovodu v SO ORP Lovosice Obec Délka vodovodu [km] Černiv 2,7 Čížkovice 17,7 Děčany 11,8 Dlažkovice 2,1 Evaň 7,5 Chodovlice 1,9 Chotěšov 4,2 Chotiměř 1,1 Jenčice 7,0 Keblice 3,4 Klapý 5,5 Křesín 6,4 Lhotka nad Labem 1,9 Libochovice 26,7 Lkáň 3,3 Lovosice 36,5 Lukavec 4,0 Malé Žernoseky 6,0 Podsedice 14,6 Prackovice nad Labem 11,2 Radovesice 6,2 Sedlec 0,4 Siřejovice 6,3 Slatina 6,7 Sulejovice 2,5 Třebenice 27,6 Třebívlice 16,4 Úpohlavy 2,2 42

43 Obec Délka vodovodu [km] Velemín 23,8 Vchynice 11,0 Vlastislav 7,6 Vrbičany 2,6 SO ORP Lovosice 289,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice 43

44 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod v SO ORP je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v septicích či bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve 14 obcích správního obvodu, z toho šest obcí (Čížkovice, Libochovice, Lovosice, Sulejovice, Třebenice, Vrbičany) má jednotnou kanalizační síť. Ve zbývajících 18 obcích kanalizační síť chybí, konkrétně v obcích Černiv, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Slatina, Vlastislav a Úpohlavy. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou vybudovány v obcích Lukavec, Čížkovice, Třebenice, Vrbičany, Libochovice, Radovesice, Třebívlice a Velemín. Město Lovosice je odkanalizováno do ČOV Litoměřice. V obci Křesín je plánovaná výstavba nové ČOV. Kompletní kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Lovosice je k nahlédnutí na mapě uvedené níže (Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice). 44

45 Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice Zásobování plynem Územím SO ORP Lovosice prochází nízkotlaký, středotlaký, vysokotlaký a velmi vysokotlaký vnitrostátní plynovod. Celkem je ve správním území na plynovod napojeno 23 obcí (Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vrbičany). Na plynovod nejsou napojeny obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav. 45

46 Více než 70 % obydlených bytů napojených na plyn mají obce Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Malé Žernoseky, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Vrbičany (SLDB 2011). Celková délka všech plynovodů na území SO ORP Lovosice je 219,9 km. Nejvíce je zastoupený středotlaký plynovod s délkou 123,6 km. Velmi vysokotlaký plynovod vnitrostátní, který zabezpečuje vnitrostátní přepravu plynu pod velkým tlakem (4 MPa 10 MPa) má v SO ORP Lovosice délku 22,1 km. Celkové délky všech druhů plynovodů v SO ORP Lovosice jsou zobrazeny v tabulce níže. Tabulka 1.8.2: Délky plynovodů v SO ORP Lovosice Druh plynovodu v SO ORP Lovosice Délka plynovodu v SO ORP Lovosice [km] nízkotlaký 27,0 středotlaký 123,6 vysokotlaký 47,2 velmi vysokotlaký vnitrostátní 22,1 Celkem 219,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice

47 Mapa 1.8.4: Plynová síť na území SO ORP Lovosice Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Lovosice je teplem centrálně zásobeno jen samotné město Lovosice. Dodávka tepla je zajišťována společností Lovochemie, a.s., která má horkovodní výměníkovou stanici ve svém objektu energetiky. Celková délka horkovodní sítě je 12 km. V obci Lkáň je v provozu bioplynová stanice, která slouží mimo jiné pro centrální vytápění. 47

48 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Zásobování elektrickou energií v řešeném území SO ORP Lovosice je realizováno převážně vedením vysokého napětí, dále zde prochází síť velmi vysokého a zvláště vysokého napětí. V omezené míře se nachází také síť nízkého napětí. Je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů data o napětí nepředává. Elektrická síť pokrývá všechny obce správního území. Celková délka elektrických sítí v SO ORP Lovosice činí 323,7 km. Mapa zobrazující rozvodnou síť elektrického vedení na území správního obvodu Lovosice je zobrazena níže. Mapa 1.8.5: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Lovosice 48

49 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. Z celkového počtu obydlených bytů v SO ORP Lovosice je necelá polovina vybavena počítačem (49,3 %). Nejvyšší podíl počítačů na obydlené byty mají obce Vchynice (60,8 %) a Sedlec (59,1 %). Naopak nejnižší podíl má obec Evaň (36,4 %). Nejvyšší podíl počítačů s připojením k internetu mají obce Vchynice (55,9 %) a Úpohlavy (53,1 %), naopak nejnižší podíl počítačů s připojením k internetu byl zaznamenán u obcí Keblice (39,0 %) a Chotiměř (39,1 %). Tabulka 1.8.3: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011 Obec Počet obydlených bytů 2011 Vybavenost PC 2011 počítač s internetem počítač bez internetu Podíl PC s internetem [%] Podíl celkem PC [%] Černiv ,4 54,4 Čížkovice ,0 54,2 Děčany ,6 39,4 Dlažkovice ,3 46,2 Evaň ,3 36,4 Chodovlice ,4 55,4 Chotěšov ,4 43,4 Chotiměř ,1 42,6 Jenčice ,3 54,5 Keblice ,0 39,7 Klapý ,4 53,1 Křesín ,7 47,7 Lhotka nad Labem ,8 53,6 Libochovice ,9 54,5 Lkáň ,3 51,7 Lovosice ,9 47,7 Lukavec ,8 45,4 Malé Žernoseky ,6 52,9 Podsedice ,6 46,5 Prackovice nad Labem ,0 44,3 Radovesice ,9 49,1 Sedlec ,0 59,1 Siřejovice ,5 52,6 Slatina ,5 53,5 Sulejovice ,9 54,0 Třebenice ,6 51,7 Třebívlice ,9 43,4 Úpohlavy ,1 55,1 Velemín ,5 43,9 Vchynice ,9 60,8 Vlastislav ,8 50,0 Vrbičany ,4 46,8 SO ORP Lovosice ,2 49,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB

50 1.8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Pokrytí všech obcí elektrickou sítí Centrální zásobování teplem - Lovosice Bioplynová stanice Lkáň Velký podíl bytů napojených na veřejný vodovod Dostatek kvalitních zdrojů vody PŘÍLEŽITOSTI Využívání alternativních zdrojů energie (bioplynová stanice) Realizace navrhovaných kanalizací a ČOV SLABÉ STRÁNKY Absence plynofikace některých obcí (Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav) Absence ČOV a napojení na kanalizaci ve většině obcí správního obvodu HROZBY Nedostatečné finanční prostředky na modernizaci technické infrastruktury 1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lovosice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), Územně analytické podklady Ústeckého kraje 2013 a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje atd. Východním územím Ústeckého kraje prochází IV. Transevropský multimodální koridor sítě TEN-T, který je veden v ose Berlín Praha Budapešť Istanbul. Pro tyto koridory je charakteristické umístění dvou a více druhů doprav s dělbou dopravní práce. Tento koridor prochází i přes území SO ORP Lovosice. PÚR ČR na území SO ORP Lovosice vymezují koridor vysokorychlostní dopravy VR1, který je zpřesněn ZÚR Ústeckého kraje v úseku státní hranice SRN/ČR Ústí nad Labem Lovosice Roudnice nad Labem hranice Ústeckého kraje. PÚR ČR dále vymezují koridor vodní dopravy VD1 Labe, který je zpřesněn ZÚR ÚK a prochází dotčeným územím SO ORP Lovosice. Důvodem tohoto vymezení je zabezpečení splavnosti řeky Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. V Politice územního rozvoje ČR jsou vymezena i Veřejná logistická centra (VLC). Pro území správního obvodu se jedná o oblast Ústí nad Labem Lovosice. Důvodem jejich vymezení je poskytnutí širokého spektra logistických služeb s napojením na železniční, silniční, vodní a případně i leteckou dopravu. SO ORP Lovosice disponuje dobrým dopravním napojením na okolní správní obvody s dosahem i do dalších regionů. Tato dostupnost je zajištěna poměrně hustou silniční sítí a pomocí železničních tratí. Mezi nejvýznamnější komunikace patří dálnice D8 a železniční trať č. 090, která je součástí I. tranzitního železničního koridoru. Východní hranicí řešeného území prochází Labská vodní cesta. Stav dopravní infrastruktury na území správního obvodu zobrazuje následující mapa: 50

51 Mapa 1.9.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lovosice Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). 51

52 Dálnice a rychlostní komunikace Správním obvodem prochází dálnice D8 (Praha Lovosice Ústí nad Labem Německo), která tvoří základ místní silniční sítě. Posledním nedostavěným úsekem je zde úsek Lovosice Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Silnice I. třídy Silnice I. třídy zajišťují spojení s krajským městem (I/30) a s centry sousedních správních obvodů Most, Litoměřice (I/15). Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice I. třídy: I/8 (Lovosice Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec Německo) I/15 (Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9) I/30 (Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13)) Silnice II. třídy Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice II. třídy: II/237 Libochovice Třebenice (I/15) II/246 (Louny) Libochovice (D8) Roudnice nad Labem II/247 Libochovice (D8) I/15 (Lovosice Litoměřice) II/261 (Štětí Litoměřice) Lovosice (Ústí nad Labem Děčín) Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Zatížení silniční sítě na území SO ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce Nejvíce zatížena je dálnice D8 a silnice I. třídy (I/8, I/15 a I/30). Intenzita dopravy je znázorněna pomocí následujícího obrázku: 52

53 Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Lovosice Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010 Rozvoj silniční sítě Ve srovnání s republikovým průměrem je na sledovaném území vysoká hustota silniční sítě, s narůstající intenzitou dopravy je, ale potřeba modernizace, budování obchvatů, přeložek a mimoúrovňových křižovatek. ZÚR Ústeckého kraje vymezují na území správního obvodu Lovosice následující záměry nadmístního významu: výstavba dálnice D8 silnice I/15 úsek Libčeves Želkovice (rekonstrukce a přeložka), týkající se i obce Třebívlice v SO ORP Lovosice silnice II/246 úsek Koštice Budyně nad Ohří (přeložky a obchvaty sídel), týkající se obcí Křesín, Libochovice, Radovesice a Slatina v SO ORP Lovosice silnice II/247 Lovosice - Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe Železniční síť Území SO ORP Lovosice pokrývá poměrně hustá železniční síť, jejíž páteř tvoří I. tranzitní železniční koridor. Důležitým uzlem na tomto koridoru jsou Lovosice. Nejvýznamnější tratí procházející koridorem je železniční trať č. 090, spojující Kralupy nad Vltavou s Děčínem, a to přes Lovosice a Ústí nad Labem. Dále tímto koridorem procházejí tratě č. 091 (Kralupy nad Vltavou Praha) a č. 098 (Děčín Dolní Žleb, státní hranice). Výhledově má tímto územím procházet vysokorychlostní trať, která je v PÚR ČR vymezena jako koridor VR1. Železniční trať č. 090 na území správního obvodu propojuje obce Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lovosice a Lukavec, přičemž zastávka je i v Litochovicích, což je místní část obce Prackovice nad Labem. Tuto důležitou trať doplňují tratě č. 087, 097 a 114. Železniční trať č. 087 v trase Lovosice Litoměřice Česká Lípa. 53

54 Železniční trať č. 097 spojuje Lovosice s Teplicemi a na řešeném území obsluhuje a s Lovosicemi spojuje obce Velemín (místní části Oparno a Dobkovičky) a Chotiměř. Železniční trať č. 114 v trase Lovosice Libochovice Louny Postoloprty. Na území správního obvodu obsluhuje obce Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice (Libochovice město, městská část Dubany) a Křesín. Celková délka železnic na území SO ORP Lovosice je 68,8 km. Nejvíce kilometrů se nachází na území města Lovosice. Železniční trať prochází územím celkem 23 obcí. Délka železnic v jednotlivých obcích SO ORP je uvedena v následující tabuce: Tabulka 1.9.1: Délka železnic v obcích na území SO ORP Lovosice Obec Délka tratě [km] Černiv 1,3 Čížkovice 3,8 Děčany 2,2 Dlažkovice 1,1 Chotěšov 1,5 Chotiměř 3,2 Jenčice 1,3 Keblice 0,2 Křesín 2,7 Lhotka nad Labem 2,3 Libochovice 5,9 Lovosice 9,8 Lukavec 1,1 Malé Žernoseky 4,0 Podsedice 2,7 Prackovice nad Labem 7,1 Radovesice 1,3 Slatina 2,3 Sulejovice 1,9 Třebenice 4,6 Třebívlice 3,2 Úpohlavy 2,2 Velemín 3,1 SO ORP Lovosice 68,8 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Lovosice a v okolí: 54

55 Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Lovosice pro rok 2014 Zdroj: SŽDC ČR Celkově se na území SO ORP nachází 19 stanic/zastávek, po třech ve městě Lovosice a Libochovice. Počty železničních zastávek a stanic v jednotlivých obcích správního obvodu je uveden v tabulce Tabulka 1.9.2: Počet železničních zastávek/stanic na území SO ORP Lovosice Obec Počet železničních zastávek/stanic Čížkovice 1 Chotěšov 1 Chotiměř 1 Křesín 1 Libochovice 3 Lovosice 3 Lukavec 1 Malé Žernoseky 1 Prackovice nad Labem 2 Slatina 1 Sulejovice 1 Úpohlavy 1 Velemín 2 SO ORP Lovosice 19 Zdroj: Idos.cz 55

56 1.9.3 Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází žádné letiště a v budoucnu není o jeho výstavbě ani uvažováno. Nejbližším letištěm je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Roudnice u města Roudnice nad Labem. Na území obcí Třebívlice a Děčany zasahuje ochranné pásmo radiolokačního stanoviště Lažany ze sousedního SO ORP Vodní doprava Východní částí správního obvodu Lovosice prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a IV. transevropského multimodálního koridoru. Územím SO ORP Lovosice prochází tzv. dolnolabský úsek této vodní cesty. Labská vodní cesta na území SO ORP Lovosice prochází obcemi Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem a Lovosice. Ve městě Lovosice se na řece Labe nachází překladiště (Lovosice-Prosmyky), plavební komora a přístav. Přes řeku Labe funguje doprava pomocí přívozů. Jeden se nachází přímo ve městě Lovosice a spojuje město s obcí Píšťany. Další přívoz spojuje obce Malé a Velké Žernoseky Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 logistickým centrem, zajišťujícím kombinovanou přepravu silnice železnice. Společnost BOHEMIAKOMBI s.r.o. na terminálech ČD-DUSS Lovosice a TSC Lovosice zajišťuje nakládku kaminonů a kontejnerů na železniční vagóny a ty jsou poté směřovány například do německého Hamburgu a Duisburgu nebo belgického Charleroi Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Území Ústeckého kraje je pokryto rozsáhlým systémem železničních a autobusových linek se vzájemnou koordinací tras a rozsahu spojů. Doprava Ústeckého kraje (DÚK) zajišťuje regionální dopravu a od zřizuje Integrovaný tarif DÚK. Vzhledem k tomu dojde na území celého kraje ke sjednocení tarifů smluvních dopravců a propojení s tarifi MHD v kraji. Hodnocení obslužnosti území správního obvodu Lovosice hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopray do města Lovosice ve všedních dnech. Zvoleny byly tři časové intervaly dle účelu dojížďka za prací, do školy a na úřady. Podrobný přehled počtu spojení z jednotlivých obcí je uveden v tabulce Jediné dvě obce nemají zajištěno dopravní spojení s Lovosicemi autobusovou dopravou. Jedná se o Křesín a Prackovice nad Labem. V těchto obcích je doprava do centra správního obvodu řešena železniční dopravou. 56

57 Tabulka 1.9.3: Dostupnost SO ORP Lovosice hromadnou autobusovou dopravou Obec Počet spojení 6. hod Počet spojení 8. hod Počet spojení 14. hod Černiv Čížkovice Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lukavec Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Součet v celém ORP Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v říjnu Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková autobusová doprava. 57

58 1.9.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Terminály kombinované přepravy v Lovosicích Existence Labské vodní cesty Modernizovaný I. tranzitní železniční koridor Hustá síť silnic I., II. a III. třídy + dálnice D8 IV. trasevropský multimodální koridor procházející územím správního obvodu Integrovaný tarif DÚK PŘÍLEŽITOSTI Čerpání finančních prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury Zlepšení podmínek splavnosti Labe SLABÉ STRÁNKY Vysoká dopravní intenzita na komunikacích (zejména D8) Nedostavěný úsek dálnice D8 Lovosice - Řehlovice HROZBY Nedostatek financí na rekonstrukce a modernizaci infrastruktury Nárůst intenzity tranzitní přepravy Nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů 1.10 Sociodemografické podmínky Demograficko-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Ústeckém kraji k úbytku počtu obyvatel o 1,4 %. Dle údajů aktuálních k žilo v Ústeckém kraji obyvatel, oproti roku 2011 se tak jedná o nárůst počtu obyvatel o 2 %. Největší počet obyvatel má SO ORP Ústí nad Labem, kde začátkem roku 2014 žilo obyvatel. Naopak nejméně obyvatel žije ve SO ORP Podbořany ( obyvatel). Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je patrné, že největší relativní nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (6,5 %). Největší relativní úbytek počtu obyvatel byl u SO ORP Litvínov (-5,8 %). V porovnání s Ústeckým krajem, kde mezi lety došlo k úbytku počtu obyvatel, v SO ORP Lovosice byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel o 1,5 %. Tabulka : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2014 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Bílina ,7 Děčín ,6 Chomutov ,5 Kadaň ,6 Litoměřice ,2 Litvínov ,8 Louny ,0 Lovosice ,5 Most ,0 Podbořany ,5 58

59 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Roudnice nad Labem ,5 Rumburk ,8 Teplice ,2 Ústí nad Labem ,4 Varnsdorf ,3 Žatec ,3 Ústecký kraj ,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Populační vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech ukazuje následující graf. Z grafu je patrný úbytek počtu obyvatel v období Od roku 2007 dochází v nárůstu počtu obyvatel s výjimkou roku 2013, kdy je zaznamenán mírný úbytek oproti předcházejícímu roku. Graf : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k daného roku Následující graf ukazuje demografický vývoj SO ORP Lovosice v letech Z grafu lze vidět mírný nárůst počtu obyvatel způsobený zvýšeným počtem nově přistěhovalých. K největšímu úbytku počtu obyvatel došlo v roce 2006, naopak největší nárůst byl v roce V posledních dvou letech můžeme pozorovat pozvolný úbytek obyvatel zapříčiněný postupným vymíráním obyvatel a vyšším počtem obyvatel stěhujících se ze správního obvodu. 59

60 Promile [ ] Graf : Demografické ukazatele v SO ORP Lovosice v letech Demografické ukazatele ORP Lovosice hmpp hmms hmcpp Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, ve kterých k žilo celkem obyvatel. Mezi roky 2001 a 2011 došlo v SO ORP Lovosice k nárůstu počtu obyvatel o 3,6 %. Nejvíce obyvatel žije ve městě Lovosice (8 730 obyvatel), naopak nejméně obyvatel má obec Dlažkovice (105 obyvatel). Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky byl zaznamenán v obci Lhotka nad Labem (35,8 %), k největšímu relativnímu poklesu obyvatel došlo v obci Klapý (-8,1 %). V absolutních číslech byl největší příbytek obyvatel zaznamenán u obce Třebenice (237 obyvatel) a největší úbytek ve městě Lovosice (-689 obyvatel). Tabulka : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Lovosice v letech Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Černiv ,8 Čížkovice ,7 Děčany ,4 Dlažkovice ,1 Evaň ,7 Chodovlice ,5 Chotěšov ,8 Chotiměř ,5 Jenčice ,7 60

61 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Keblice ,6 Klapý ,1 Křesín ,4 Lhotka nad Labem ,8 Libochovice ,5 Lkáň ,8 Lovosice ,4 Lukavec ,2 Malé Žernoseky ,6 Podsedice ,1 Prackovice nad Labem ,6 Radovesice ,0 Sedlec ,5 Siřejovice ,3 Slatina ,9 Sulejovice ,2 Třebenice ,1 Třebívlice ,0 Úpohlavy ,2 Velemín ,6 Vchynice ,1 Vlastislav ,4 Vrbičany ,1 SO ORP Lovosice ,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Následující mapa (Mapa ) poskytuje informace o absolutních hodnotách migračního salda (rozdíl mezi počtem přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období Největších přírůstků dosáhly obce v severní části správního obvodu (Velemín, Třebenice a Lhotka nad Labem). Nejvíce obyvatel migrací ubylo ve městě Lovosice, které je dlouhodobě migračně ztrátové. Obyvatelé města se stěhují do jeho zázemí (proces suburbanizace), kterým jsou právě obce s pozitivním migračním saldem (Lhotka nad Labem, Sulejovice atd.). Příčinou může být například ne příliš dobrá kvalita ovzduší ve městě. Mapa zobrazuje hrubou míru migračního salda, což je migrační saldo přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu. Lze vidět, že nejvyšší nárůst obyvatelstva migrací je v severní části správního obvodu. Zcela nejvyšší hrubou míru migračního salda má obec Lhotka nad Labem v bezprostřední blízkosti města Lovosice. Naopak nejhůře je na tom opět město Lovosice s obcemi Vchynice, Dlažkovice, Děčany, Vrbičany, Klapý a Slatina. 61

62 Mapa : Migrační saldo v letech v SO ORP Lovosice 62

63 Mapa : Hrubá míra migračního salda v letech v SO ORP Lovosice Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Z vývoje věkového složení Ústeckého kraje za posledních třináct let je patrný trend stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním (-1,3 %) a produktivním věku (-2,9 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (4,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. 63

64 Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) mezi lety byla zaznamenána téměř ve všech správních obvodech Ústeckého kraje s výjimkou správního obvodu Roudnice nad Labem, kde došlo k mírnému nárůstu obyvatel v předproduktivním věku o 0,3 %. Nejnižší byla tato ztráta k v SO ORP Litvínov (-0,3 %) a v SO ORP Lovosice (-0,4 %), naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Kadaň a SO ORP Most (shodně - 2,9 %). V kategorii produktivního věku byla zaznamenána ztráta obyvatel mezi lety ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. K největší ztrátě došlo v SO ORP Děčín (- 4,2 %) a SO ORP Litvínov (-3,9 %). K nárůstu počtu obyvatel v poproduktivním věku došlo mezi lety ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. Největší nárůst poproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Kadaň (5,2 %) a SO ORP Děčín (4,9 %), naopak nejnižší nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (2,6 %). Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. Průměrný index stáří v roce 2001 v Ústeckém kraji byl 72,1, zatímco v roce 2014 už dosahoval hodnoty 105,1. Index stáří byl v roce 2014 nejvyšší v SO ORP Lovosice (123,9) a nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Bílina (91,1). Tabulka : Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP a více Index stáří Bílina 17,4 16,6 15,9 72,0 70,3 69,6 10,6 13,1 14,5 60,9 78,5 91,1 Děčín 16,5 15,2 15,9 70,8 69,5 66,6 12,6 15,2 17,6 76,4 100,1 110,7 Chomutov 17,5 15,0 15,6 71,7 71,8 69,6 10,8 13,1 14,8 61,9 87,5 95,0 Kadaň 18,0 15,1 15,1 72,1 71,6 69,8 9,9 13,2 15,1 54,8 87,4 100,1 Litoměřice 16,9 14,7 15,5 70,9 70,7 68,0 12,1 14,7 16,5 71,7 99,8 106,3 Litvínov 15,5 14,7 15,2 71,1 69,1 67,2 13,4 16,2 17,6 86,7 110,7 115,7 Louny 16,9 15,2 15,6 69,8 70,1 68,2 13,3 14,7 16,2 78,9 96,8 103,5 Lovosice 15,5 14,6 15,1 69,7 68,5 66,3 14,8 16,9 18,7 95,5 116,0 123,9 Most 18,1 14,8 15,2 71,2 71,4 69,4 10,7 13,8 15,4 58,9 93,0 101,3 Podbořany 17,2 14,9 15,2 69,9 69,7 68,5 12,9 15,4 16,3 75,2 103,2 107,3 Roudnice nad Labem 15,6 15,0 15,9 69,6 68,7 66,6 14,9 16,3 17,5 95,4 108,8 109,8 Rumburk 17,9 16,2 16,1 70,6 69,2 67,8 11,5 14,6 16,2 64,4 89,9 100,7 Teplice 16,3 14,7 15,4 70,7 70,0 67,6 13,0 15,3 17,0 80,2 103,7 110,3 Ústí nad Labem 16,9 15,3 16,0 70,8 70,0 67,2 12,3 14,6 16,8 72,9 95,5 104,4 Varnsdorf 17,3 16,0 15,6 70,4 69,5 68,0 12,3 14,5 16,3 70,9 91,0 104,5 Žatec 17,2 15,6 16,1 70,7 70,5 68,2 12,1 13,9 15,7 70,6 89,1 97,2 Ústecký kraj 16,9 15,1 15,6 70,9 70,2 68,0 12,2 14,6 16,4 72,1 96,9 105,1 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k Věková struktura SO ORP Lovosice odpovídá situaci v celém kraji. SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří ze všech správních obvodů Ústeckého kraje (123,9). To znamená, že na jedno dítě ve věku 0 14 let připadá 1,239 seniorů (65 let a více). Ve SO ORP Lovosice dosahuje nejvýše index stáří v obcích Evaň (185,7) a Klapý (183,6), což je dáno především malým počtem obyvatel, kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak nejnižší index stáří mají obce Chotiměř (70,2), Lkáň 64

65 (74,1) a Lukavec (75,4), kde převažuje počet obyvatel v předproduktivním věku nad počtem obyvatel v poproduktivním věku. Největší podíl obyvatel v produktivním věku má obec Černiv (76,7 %). Naopak nejmenší podíl mají obce Podsedlice (62,9 %), Chotěšov (63,4 %) a Evaň (63,9 %). K největšímu nárůstu indexu stáří mezi lety došlo v obcích Vchynice (o 52,1) a Dlažkovic ích (o 43,4), naopak index stáří se nejvíce snížil v obci Evaň (o 31,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze (Tabulka 2.4.3: Věková struktura v obcích SO ORP Lovosice [%]). Graf uvedený níže znázorňuje, jak by měla vypadat změna ve věkové struktuře obyvatel za dalších 16 let (prognóza ČSÚ). Z grafu je patrný trend stárnutí populace. Zatímco v roce 2014 byla nejpočetnější věková skupina obyvatel ve věku let, v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku let. Graf také ukazuje rapidní pokles mladší a střední generace (v průměru o 500 a více obyvatel) v roce 2030 a nárůst počtu obyvatel ve věku 70 a více let. Graf : Rozložení obyvatel SO ORP Lovosice dle věkových skupin v letech 2014 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. Věková pyramida ukazuje strukturu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v SO ORP Lovosice v letech 2014 a 2030 (za muže a ženy). Z pyramidy je nejvíce patrný úbytek obyvatel ve věkových kategoriích let a nejmladší generaci 0-9 let. Zatímco narůstá obyvatel ve věkové skupině let a nejstarších obyvatel nad 70 let. Tento jev se nazývá populační stárnutí a je typický pro celou ČR. 65

66 Graf : Věková pyramida SO ORP Lovosice v roce 2014 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Lovosice došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o 5,8 %. Rovněž klesl podíl obyvatel s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity o 2,7 %. Oproti tomu výrazně vzrostl počet úplného středního vzdělání s maturitou či vyššího odborného vzdělání (o 5,9 %) a vysokoškolského (o 2,7 %). V příloze (Tabulka 2.4.4: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Lovosice) lze vidět podrobnější přehled nevyššího ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Lovosice. Následující tabulka ukazuje vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice mezi lety Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných žije v obcích Třebenice (10,0 %) a Lovosice (8,6 %). Naopak nejméně lidí s vysokoškolským diplomem bydlí v obcích Dlažkovice (0,9 %) a Vrbičany (1,2 %). K největšímu nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo mezi lety v obcích Vlastislav (o 5,7 %) a Křesín (o 5,6 %), oproti tomu největší úbytek byl zaznamenán v obci Dlažkovice (o 3,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který v roce 2011 činil 10,7 %, SO ORP Lovosice dosahuje podílu jen 6,7 %. 66

67 Tabulka : Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obcích SO ORP Lovosice Obec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let lidí [%] Rozdíl Rozdíl Černiv ,0 3,4 3,4 Čížkovice ,6 4,2 2,5 Děčany ,0 4,8 2,8 Dlažkovice ,3 0,9-3,4 Evaň ,3 4,8 0,5 Chodovlice ,7 1,7 0,0 Chotěšov ,0 2,5 1,5 Chotiměř ,4 3,9 0,5 Jenčice ,3 8,0 0,7 Keblice ,6 2,3 0,7 Klapý ,2 4,3 1,1 Křesín ,6 7,2 5,6 Lhotka nad Labem ,9 8,0 4,1 Libochovice ,9 7,9 2,0 Lkáň ,1 3,1 0,0 Lovosice ,0 8,6 3,6 Lukavec ,4 2,2 1,8 Malé Žernoseky ,7 5,1 2,4 Podsedice ,6 5,6 4,0 Prackovice nad Labem ,3 4,5 2,1 Radovesice ,5 6,0 3,5 Sedlec ,4 3,0 1,6 Siřejovice ,7 4,0 2,3 Slatina ,8 4,7 1,8 Sulejovice ,7 5,5 2,7 Třebenice ,3 10,0 3,7 Třebívlice ,9 6,0 2,2 Úpohlavy ,2 4,0 1,8 Velemín ,4 4,6 2,2 Vchynice ,4 6,1 3,7 Vlastislav ,4 8,1 5,7 Vrbičany ,7 1,2-0,4 SO ORP Lovosice ,1 6,7 2,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB

68 Občanská vybavenost V SO ORP Lovosice se nachází celkem 41 školských zařízení. Jedná se o mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy (Lovosice, Libochovice), speciální a praktické školy (Lovosice, Dlažkovice), střední školy a gymnázia (Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Střední odborná škola Libochovice). Větší počet mateřských škol mají Lovosice (3) a Libochovice (2). Celkem v 15 obcích správního obvodu chybí školské zařízení. Jedná se o obce Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Celkem se na území správního obvodu Lovosice nachází 78 zařízení poskytujících zdravotnické služby. Nejvíce, stejně jako u školských zařízení, se jich nachází ve městě Lovosice (51), dalších 10 zařízení je v Libochovicích a po 4 v Čížkovicích, Třebenicích a obci Třebívlice. Na území pouze 10 obcí správního obvodu se nachází nějaké zdravotnické zařízení. SO ORP Lovosice nemá na svém území žádné zařízený vyššího typu. Nejbližší nemocnice se nachází v Litoměřicích, Roudnici nad Labem a v Ústí nad Labem. Město Lovosice má vytvořený 3. Komunitní plán péče na období , který se soustředí na tyto cílové skupiny: osoby ohrožené sociálním vyloučením, senioři a zdravotně postižení občané, rodina, děti a mládež a osoby ohrožené závislostmi. Na území správního obvodu se nachází 5 domů s pečovatelskou službou, dva jsou umístěny ve městě Lovosice a po jednom v Čížkovicích, Lhotce nad Labem a Libochovicích. Obce Velemín (část obce Milešov), Čížkovice a Libochovice mají domov pro seniory. Ve městě Lovosice je v provozu Dům dětí a mládeže ELKO. Zařízení sociálních služeb se nachází celkově v 6 obcích správního obvodu, jedná se o Lovosice, Čížkovice, Velemín, Lhotka nad Labem, Chotěšov a Libochovice. Hlavní veřejný kulturní život je koncentrován do větších obcí a převážně do města Lovosice. Ve městě se nachází kulturní středisko Lovoš, dále se ve městě pořádá rockový festival Altros Rockfest a v lesoparku Osmička Lovosický Žafest. Kulturní život města je také výrazně spojen se zámkem Lovosice. Pro sport a volný čas je v Lovosicích kdispozici mimo jiné krytý plavecký bazén a zimní stadion TJ. Lovosice. V Libochovicích jsou kulturní aktivity soustředěny do kulturního střediska U Tří lip. Měl by zde také vzniknout Areál zdraví městský park, jehož součástí bude dětské hřiště, skatepark, U rampa, okruh pro inline brusle, odpočinková a klidová zóna pro rodiče s dětmi a v provozu jiiž je fotbalové hřiště s umělým trávníkem. V zámeckém parku obce Třebívlice je v provozu Přírodní divadlo Třebívlice a stálá expozice obrazů a osobních věcí Ulriky von Levetzow. V Třebenicích se nachází Muzeum českého granátu a při základní škole je situována víceúčelová sportovní hala. 68

69 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Občanská vybavenost nadmístního významu v centrech (Lovosice, Libochovice) Dobrá dostupnost administrativních center, Prahy a krajského města Rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Zvyšující se počet obyvatel PŘÍLEŽITOSTI Rozvj sociální péče ve spolupráci s krajem Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče a středisek trávení volného času SLABÉ STRÁNKY Omezená dostupnost lékařské péče SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v rámci Ústeckého kraje Velmi vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku Chybějící nemocničí zařízení vyššího typu Záporné migrační saldo HROZBY Odchod mladých, převážně absolventů, mimo správní obvod Stárnutí populace 1.11 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení Bytový fond a jeho struktura V Ústeckém kraji byl mezi lety zaznamenán nárůst bytových domů o 3,8 % a rodinných domů o 10,8 %. V absolutních číslech přibylo nejvíce bytových domů v SO ORP Teplice (151) a nejvíce rodinných domů se nově vystavělo v SO ORP Ústí nad Labem (1 209). V relativních číslech byl největší nárůst bytových domů zaznamenán v SO ORP Roudnice nad Labem (9,7 %) a u rodinných domů v SO ORP Most (21,1 %). Zajímavostí je největší absolutní i relativní úbytek u bytových domů v SO ORP Vansdorf (-13, resp. -2,7 %). 69

70 Tabulka : Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Bytové domy 2001 Rok Bytové domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolut ně Relativ ně [%] Rodinné domy 2001 Rok Rodinné domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] Bílina , ,5 Děčín , ,7 Chomutov , ,9 Kadaň , ,7 Litoměřice , ,9 Litvínov , ,7 Louny , ,5 Lovosice , ,1 Most , ,1 Podbořany , ,0 Roudnice nad Labem , ,1 Rumburk , ,1 Teplice , ,0 Ústí nad Labem , ,2 Varnsdorf , ,4 Žatec , ,2 Ústecký kraj , ,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 V SO ORP Lovosice došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu bytových domů (o 8,2 %), ale zároveň byl však zaznamenán menší přírůstek rodinných domů (o 7,1 %). Výstavba nových bytových domů v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice byla, ale spíše výjimečná. Nejvíce nových bytových domů se postavilo v obci Velemín (9), pro srovnání v celém SO ORP Lovosice mezi léty přibylo celkem 40 nových bytových domů. K největšímu nárůstu absolutního počtu rodinných domů došlo v obcích Třebenice (56) a Lovosice (36). V některých obcích byl zaznamenán úbytek počtu rodinných domů, konkrétně se jedná o obce Siřejovice (-9), Vlastislav (-3) a Radovesice (-2). Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách (Tabulka 2.4.5: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Lovosice). Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP Lovosice vzorstl celkový počet obydlených bytů o 4,5 %. Největší absolutní přírůstek byl zaznamenán v obcích Třebenice (74) a Velemín (72), největší úbytek v obci Lovosice (-61). V relativních číslech byl největší nárůst v obcích Dlažkovice (33,3 %) a Chotiměř (32,2 %). Největší relativní úbytek byl u obcí Siřejovice (-5,0 %), Vchynice (-4,7 %) a Radovesice (- 4,2 %). Kompletní tabulka obydlených bytů za jednotlivé obce v SO ORP je vidět v příloze (Tabulka 2.4.6: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Lovosice). 70

71 Stáří a kvalita bytového fondu Na území SO ORP Lovosice je průměrné stáří domovního fondu 56,3 let. Tato hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období výstavby ve všech obcích v SO ORP Lovosice. Nejmladší výstavba se nachází v obcích Lhotka nad Labem (42,1 let) a Jenčice (45,6 let). Nejstarší výstavba je v obcích Prackovice nad Labem (67,6 let), Lukavec (66,8 let) a Vlastislav (66,5 let). Tabulka Průměrné stáří bytového fondu v obcích SO ORP Lovosice Obec Průměrné stáří domů (v letech) Černiv 55,3 Čížkovice 49,6 Děčany 58,6 Dlažkovice 64,7 Evaň 64,3 Chodovlice 62,5 Chotěšov 50,6 Chotiměř 50,2 Jenčice 45,6 Keblice 65,8 Klapý 59,9 Křesín 60,4 Lhotka nad Labem 42,1 Libochovice 53,0 Lkáň 57,6 Lovosice 54,3 Lukavec 66,8 Malé Žernoseky 51,4 Podsedice 56,5 Prackovice nad Labem 67,6 Radovesice 58,6 Sedlec 49,6 Siřejovice 51,1 Slatina 56,6 Sulejovice 54,7 Třebenice 59,3 Třebívlice 62,3 Úpohlavy 55,5 Velemín 60,4 Vchynice 54,4 Vlastislav 66,5 Vrbičany 57,5 SO ORP Lovosice 56,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB

72 Dle SLDB 2011 mají obce správního obvodu Lovosice velký podíl domů postavených před rokem Konkrétně u obcí Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav je to více než 30% podíl SWOT analýzy SILNÉ STRÁNKY Rozvoj výstavby bytových a rodinných domů (nadprůměrný v rámci kraje) Nárůst počtu obydlených bytů PŘÍLEŽITOSTI Modernizace panelových bytových domů Rozšíření ploch určených k výstavbě nových domů, zasíťování vytyčených území inženýrskými sítěmi SLABÉ STRÁNKY Zastavěné plochy v oblastech záplavových území Velké rozdíly v technickém stavu bytového fondu mezi urbanizovanými a venkovskými prostory Vysoký podíl bytů postavených před rokem 1920 (Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav) HROZBY Chátrání bytového fondu v důsledku pokračujícího stárnutí 1.12 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují Rekreační aktivity Předností správního obvodu Lovosice, z hlediska rekreace, jsou především přírodní krásy a zajímavosti. Velkou část území zahrnuje CHKO České středohoří a další chráněné oblasti (Lovoš, Milešovka, Borečský vrch atd.). Toto území je protkáno řadou turistických a cyklistických tras a stezek. Mezi přírodní lákadla této oblasti patří i vodní toky Labe a Ohře. Kulturně historické památky jsou zde také častým cílem turistů, konkrétně se jedná o zámky v Lovosicích, Libochovicích (Národní kulturní památka), Lukavci, Velemíně nebo Vrbičanech. Dále to jsou hrady Skalka a Hazmbruk. V obci Třebenice se nachází muzeum Českého granátu. Obec Slatina je vesnickou památkovou zónou. V blízkosti správního obvodu se nachází město Litoměřice s jeho výstavou Zahrada Čech nebo město Terezín, které je památníkem obětem koncentračního tábora. Podrobný přehled počtu kulturních památek (dle Národního památkového ústavu) na území obcí správního obvodu je uveden v následující tabulce. Nejvíce se jich nachází na území města Libochovice (24), Velemín (17) a Třebenice (16). 72

73 Tabulka : Počet kulturních památek na území obcí SO ORP Lovosice Obec Počet kulturních památek Čížkovice 5 Děčany 4 Dlažkovice 7 Evaň 3 Chodovlice 1 Chotěšov 3 Chotiměř 2 Jenčice 1 Keblice 2 Klapý 3 Křesín 2 Libochovce 24 Lkáň 1 Lovosice 5 Lukavec 1 Podsedice 8 Prackovice nad Labem 3 Radovesice 2 Siřejovice 4 Slatina 3 Sulejovice 1 Třebenice 16 Třebívlice 7 Úpohlavy 1 Velemín 17 Vchynice 2 Vlastislav 6 Vrbičany 3 SO ORP Lovosice 137 Zdroj: NPÚ, MonumNet, Rekreační infrastruktura Na území správního obvodu Lovosice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku, pro něž je zde rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek. Její podrobný přehled je znázorněn na mapě a přehled délek tras na území jednotlivých obcí je uveden v tabulkách a Cyklotrasy jsou vedeny po území 22 obcí SO ORP, nejvíce kilometrů je na území obce Velemín (20 km). Turisté mohou využít tras na území 21 obcí správního obvodu, přičemž největší délka (45,8 km) je opět na území, rozlohou největší obce SO ORP, Velemín. Rekreační infrastruktura v podobě cyklo a turistických tras zcela chybí v obcích ve východní části správního obvodu (Lukavec, Siřejovice, Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov). 73

74 ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor Labské cyklostezky, která se v SO ORP Lovosice týká obce Malé Žernoseky. Dále je zde vymezen koridor Pooherské cyklostezky (trasa č. 204), který je stanoven od hranic kraje přes Žatec, Louny a Libochovice do Litoměřic. Kromě města Libochovice je cyklostezka vedena přes obec Křesín. Mapa : Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Lovosice 74

75 Tabulka : Cyklotrasy na území SO ORP Lovosice Obec Délka cyklotras 2014 [km] Čížkovice 4,0 Děčany 7,9 Dlažkovice 2,4 Chodovlice 2,6 Chotiměř 1,2 Jenčice 2,1 Klapý 4,0 Křesín 7,2 Lhotka nad Labem 0,4 Libochovice 12,3 Lkáň 2,4 Malé Žernoseky 3,4 Podsedice 2,7 Radovesice 2,0 Sedlec 4,5 Slatina 2,5 Sulejovice 0,7 Třebenice 15,4 Třebívlice 10,4 Úpohlavy 1,8 Velemín 20,0 Vlastislav 4,9 SO ORP Lovosice 114,8 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Tabulka : Turistické trasy v obcích na území SO ORP Lovosice Obec Délka turistických tras 2014 [km] Evaň 3,8 Chodovlice 0,4 Chotiměř 3,3 Jenčice 3,4 Klapý 3,4 Křesín 0,4 Lhotka nad Labem 4,7 Libochovice 10,1 Lovosice 3,0 Malé Žernoseky 4,3 Podsedice 4,8 Prackovice nad Labem 4,2 Radovesice 0,0 Sedlec 1,7 Slatina 1,1 Třebenice 16,2 75

76 Obec Délka turistických tras 2014 [km] Třebívlice 12,7 Úpohlavy 0,4 Velemín 45,8 Vchynice 3,6 Vlastislav 2,5 SO ORP Lovosice 129,7 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Dle údajů ČSÚ (Veřejná databáze) za rok 2013 se na území správního obvodu Lovosice nacházelo 11 hromadných ubytovacích zařízení. Jedno v Libochovicích, dvě v obci Velemín a po čtyřech ve městě Lovosice a Třebenice. Přičemž ubytovací kapacita v městě Lovosice byla celkem 239 lůžek s průměrnou dobou přenocování 1,7 dny Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích Třebenice (97), Velemín (80) a Podsedice (68). Naopak nejméně objektů individuální rekreace mají obce Lhotka nad Labem (1), Chotiměř (3) a Dlažkovice (4). Údaje za všechny obce SO ORP Lovosice jsou uvedeny v příloze 76

77 Tabulka 2.4.7: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Lovosice). Data uvedená v této tabulce nejsou zcela odpovídající skutečnosti. Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel totiž umožňuje, aby si občan zvolil místem trvalého pobytu adresu objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. V případě, že k tomuto dojde, tak již tento objekt není veden jako objekt individuální rekreace a tím pádem ani není uveden v této tabulce. V některých obcích je tedy dle statistik lokalizováno méně objektů individuální rekreace, než jich zde ve skutečnosti je. Příkladem může být obec Prackovice nad Labem SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přírodní atraktivity (CHKO České středohoří, Lovoš, Milešovka) Poměrně velké vzdálenosti cyklotras a turistických tras Velký počet objektů individuální rekreace (Třebenice, Velemín, Podsedice) Kulturně historické památky NKP zámek Libochovice Vesnická pmátková zóna Slatina PŘÍLEŽITOSTI Vymezené koridory cyklostezek Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu Rozvoj agroturistiky SLABÉ STRÁNKY Absence turistické infrastruktury (trasy) ve východní části SO ORP (Lukavec, Siřejovice, Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov) Malý počet hromadných ubytovacích zařízení HROZBY Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních 77

78 1.13 Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Ústeckého kraje v letech mírně vzrostla, přesně o Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele má SO ORP Podbořany, SO ORP Kadaň a SO ORP Most, naopak nejnižší má SO ORP Rumburk a SO ORP Vansdorf. Daňová vytíženost v SO ORP Lovosice je mírně vyšší než celokrajská hodnota ( Kč oproti Kč v kraji). Tabulka : Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) SO ORP Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Bílina , , , ,0 10,3 10,1 10,2 11,3 Děčín , , , ,0 10,0 10,1 10,0 11,3 Chomutov , , , ,0 11,0 11,5 11,4 12,6 Kadaň , , , ,0 11,2 11,9 11,5 13,3 Litoměřice , , , ,0 10,2 9,9 10,1 11,9 Litvínov , , , ,0 9,9 10,5 11,3 12,7 Louny , , , ,0 9,3 9,3 9,7 11,5 Lovosice , , , ,0 10,4 9,8 10,8 12,5 Most , , , ,0 10,8 10,9 12,0 13,2 Podbořany , , , ,0 10,7 10,8 11,3 13,6 Roudnice nad Labem , , , ,0 9,4 9,2 9,6 11,4 Rumburk , , , ,0 8,8 9,1 9,2 11,1 Teplice , , , ,0 9,9 10,7 10,2 11,7 Ústí nad Labem , , , ,0 11,1 11,3 11,9 12,8 Varnsdorf , , , ,0 9,3 9,4 9,9 11,2 Žatec , , , ,0 10,2 10,1 10,8 12,5 Ústecký kraj , , , ,0 10,3 10,5 10,8 12,2 Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k daného roku Ve SO ORP Lovosice se mezi lety zvýšila daňová výtěžnost o Kč na obyvatele. Obec Čížkovice má výrazně nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele ( Kč) ve srovnání s ostatními obcemi ve SO ORP Lovosice. Naopak nejnižší daňovou výtěžnost přepočítanou na jednoho obyvatele má obec Vrbičany (8 500 Kč). Nejvyšší celková daňová výtěžnost je zaznamenána u města Lovosice, které je hlavním centrem SO ORP Lovosice. U všech obcí SO ORP Lovosice došlo ke zvýšení daňové výtěžnosti na obyvatele za období let (s výjimkou obce Lkáň, u které daňová výtěžnost za rok 2010 a 2013 zůstala stejná). Největší výkyvy byly zaznamenané v obcích Vlastislav a Chotiměř, kde se daňová výtěžnost na obyvatele výrazně zvýšila v roce 2012 oproti roku

79 (o Kč v obci Vlastislav, resp. o Kč v obci Chotiměř), zatímco v následujícím roce 2013 došlo k většímu poklesu (o Kč v obci Vlastislav, resp. o Kč v obci Chtiměř). Celkový přehled daňové výtěžnosti za jednotlivé obce v SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze ( 79

80 Tabulka 2.4.8: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lovosice (v tis. Kč)) Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst je důležitým ukazatelem hospodářské vyspělosti regionu v rámci kraje. Čím vyšší je počet pracovních míst, tím vyšší je vyspělost daného regionu. Ve SO ORP Lovosice mezi lety došlo ke zvýšení počtu pracovních míst o 6,9 %. Absolutně největší počet pracovních míst je ve městě Lovosice, které je hlavním centrem správního obvodu. Nicméně zde mezi roky 2010 a 2012 došlo k poklesu o 28 pracovních míst. Největší nárůst byl zaznamenán v obci Libochovice (o 211 pracovních míst), což představuje relativní nárůst o 22,6 %. Největší relativní přírůstek byl u obce Lkáň (150 %), avšak tento přírůstek je zkreslený velmi malým počtem pracovních míst. Absolutně i relativně největší úbytek pracovních míst vykazuje obec Siřejovice, kde došlo k poklesu o 45 pracovních míst (resp. -59,2 %). Souhrnná tabulka počtu pracovních míst v jednotlivých obcích SO ORP je vidět v příloze ( 80

81 Tabulka 2.4.9: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lovosice). Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci celého Ústeckého kraje došlo mezi roky k nárůstu míry podnikatelské aktivity na hodnotu 208,5 podnikatelů na obyvatel. Průměrně nejvyšší hodnoty v celém sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Největší nárůst míry podnikatelské aktivity je vidět u SO ORP Ústí nad Labem, kde došlo ke zvýšení o 64,2. Tabulka : : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [ ] SO ORP Míra podnikatelské aktivity [ ] Bílina 121,8 125,7 124,2 155,2 Děčín 177,6 190,1 192,6 228,0 Chomutov 150,5 149,3 151,5 194,5 Kadaň 141,6 139,2 141,1 182,7 Litoměřice 199,5 205,6 194,7 223,9 Litvínov 139,4 142,3 154,5 198,9 Louny 174,6 175,8 177,1 211,4 Lovosice 176,4 178,7 173,3 200,8 Most 147,1 150,2 154,2 198,1 Podbořany 149,2 146,7 148,5 176,1 Roudnice nad Labem 202,3 201,8 198,2 230,5 Rumburk 147,9 150,7 152,2 190,3 Teplice 160,4 162,9 161,6 210,8 Ústí nad Labem 167,5 169,7 171,4 235,6 Varnsdorf 156,3 153,8 147,4 175,8 Žatec 174,8 165,8 165,2 201,3 Ústecký kraj 163,1 165, ,5 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku Celková míra podnikatelské aktivity ve SO ORP Lovosice mezi lety vzrostla z hodnoty 176,4 na hodnotu 200,8. Mírný pokles byl zaznamenán jen v období let , kdy míra podnikatelské aktivity klesla o 5,4. V roce 2013 byla nejvyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice (249,9 ), Jenčice (239,5 ) a Černiv (232,3 ), naopak nejnižší hodnoty jsou u obcí Lkáň (134,5 ) a Lhotka nad Labem (139,8 ). U obcí Slatina a Černiv došlo mezi lety k největšímu nárůstu míry podnikatelské aktivity (o 67,1 u obce Slatina, resp. o 60,3 u obce Černiv). Největší úbytek byl zaznamenán u obce Lhotka nad Labem, kde došlo ke snížení o 32,5. Přehledná tabulka míry podnikatelské aktivity za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je vidět v příloze ( 81

82 Tabulka : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice [ ]) Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Míra zaměstnanosti v celém Ústeckém kraji ve sledovaném období let mírně poklesla o 3,5 %. Největší míra zaměstnanosti je v SO ORP Roudnice nad Labem (63,6 %), naopak nejnižší je v SO ORP Rumburk (53,6 %). SO ORP Lovosice se drží mírně v nadprůměru v celokrajském srovnání Ústeckého kraje s hodnotou 60,6 %. Pokles míry zaměstnanosti byl zaznamenán ve všech SO ORP v Ústeckém kraji. K největšímu poklesu míry zaměstnanosti došlo v správním obvodu ORP Varnsdorf (-8,9 %) a SO ORP Rumburk (-8,0 %). 82

83 Tabulka : Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP Míra zaměstnanosti [%] Bílina 60,4 55,7 Děčín 63,8 57,4 Chomutov 59,4 58,2 Kadaň 63,1 59,8 Litoměřice 64,4 61,7 Litvínov 57,4 55,6 Louny 62,8 60,9 Lovosice 62,5 60,6 Most 60,0 57,4 Podbořany 61,8 60,5 Roudnice nad Labem 64,9 63,6 Rumburk 61,5 53,6 Teplice 60,4 57,6 Ústí nad Labem 64,3 58,7 Varnsdorf 65,1 56,2 Žatec 61,4 59,9 Ústecký kraj 62,0 58,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 V celém SO ORP Lovosice byl zaznamenán o trochu menší úbytek míry zaměstnanosti (o 1,9 %) než v rámci celého Ústeckého kraje (úbytek 3,5 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla evidována v obcích Siřejovice (72,4 %) a Vchynice (69,8 %). Naopak nejnižší míru zaměstnanosti vykazovaly obce Sulejovice (49,3 %), Keblice (50,8 %) a Lkáň (51,1 %). Největší úbytek míry zaměstanosti byl zaznamenán v obcích Sulejovice (-18,4 %) a Chotiměř (-12,7 %). Kompletní přehled míry zaměstnanosti v obcích v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách ( 83

84 Tabulka : Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). V Ústeckém kraji mezi roky se míra nezaměstnanosti snížila z 12,9 % na 10,3 %. Následně došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 13,9 % v roce Mezi roky byl opět zaznamenán mírný pokles na hodnotu 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti má SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a SO ORP Rumburk (16,0 % v roce 2011). Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují také SO ORP Varnsdorf a SO ORP Most. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zaznamenána ve správních obvodech Litoměřice (10,6 %) a Roudnici nad Labem (10,7 %). 84

85 Tabulka : Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP Míra nezaměstnanosti [%] Bílina 14,6 11,3 13,7 14,7 13,9 Děčín 12,2 10,1 12,5 13,5 12,8 Chomutov 13,4 10,5 13,8 14,9 14,3 Kadaň 9,2 6,9 11,5 11,8 12,0 Litoměřice 9,7 7,9 10,0 11,3 10,6 Litvínov 19,4 14,8 16,0 16,3 16,3 Louny 11,9 9,2 11,7 13,1 12,4 Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 11,7 Most 17,5 12,7 15,1 15,8 14,9 Podbořany 10,5 8,5 12,9 13,8 13,4 Roudnice nad Labem 10,0 8,1 10,0 11,0 10,7 Rumburk 14,7 13,1 16,2 17,0 16,0 Teplice 12,5 9,9 11,7 13,4 13,1 Ústí nad Labem 12,2 10,1 12,2 14,0 14,5 Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 15,3 Žatec 13,6 10,3 13,0 14,5 14,3 Ústecký kraj 12,9 10,3 12,8 13,9 13,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika SO ORP Lovosice má třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (11,7 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti se ve SO ORP Lovosice mezi lety zvýšila o 1,7 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti dosahuje v obcích Slatina (22,2 %) a Černiv (20,2 %), oproti tomu nejnižší míru nezaměstnanosti mají obce Siřejovice (4,7 %) a Chodovlice (7,5 %). Mezi lety došlo k největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti v obci Lkáň (o 5,2 %), naopak největší pokles byl zaznamenán u obcí Sedlec (o 4,6 %) a Lukavec (o 4,0 %). Kompletní tabulka míry nezaměstnanosti pro SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v příloze ( 85

86 Tabulka : Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Podíl nezaměstnaných žen v Ústeckém kraji mezi lety se snížil o 3,5 %, a to z hodnoty 53,4 % na 49,9 %. Dlouhodobě nejvyšších hodnot dosahuje SO ORP Bílina, i když tento správní obvod zaznamenal největší snížení podílu nezaměstnaných žen mezi roky o 5,8 %. Nejnižší podíl nezaměstnanosti žen v roce 2011 byl zaznamenán v SO ORP Rumburk (44,8 %) a SO ORP Podbořany (45,7 %), naopak v roce 2011 nejvyšších hodnot dosáhl SO ORP Most (52,9 %). SO ORP Lovosice v podílu nezaměstnanosti žen dosahuje průměrných hodnot v rámci celého Ústeckého kraje. Ve SO ORP Lovosice došlo mezi roky ke snížení podílu o 4,4 %. Extrémní výkyvy v této hodnotě u některých obcí ve sledovaném období jsou dány především nízkým počtem obyvatel v těchto obcích. Dlouhodobě nejnižší podíl nezaměstnaných žen mají obce Dlažkovice a Evaň, naopak nejvyšší vykazují obce Křesín, Lhotka nad Labem a Radovesice. Dvě největší obce ve správní oblasti (Lovosice a Libochovice) dosahují průměrných hodnot. K extrémnímu nárůstu došlo mezi lety u obce Chodovlice, kde se podíl nezaměstnaných žen zvýšil o 31,4 %, tento nárůst je způsobený malým počtem obyvatel v této obci, kdy i nepatrná změna v počtu obyvatel může velmi ovlivnit výsledek. Souhrnnou tabulku podílu nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice lze vidět v příloze ( 86

87 Tabulka : Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice [%]). Tabulka : Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP Podíl nezaměstnaných žen [%] Bílina 58,0 59,7 54,3 53,2 52,2 Děčín 54,4 56,4 53,3 50,8 50,7 Chomutov 53,1 54,1 50,8 50,6 51,3 Kadaň 53,1 54,4 50,9 49,5 50,5 Litoměřice 53,2 52,2 50,8 50,3 50,7 Litvínov 52,9 53,8 52,2 51,4 49,8 Louny 55,2 54,8 50,7 49,4 50,5 Lovosice 55,0 55,9 51,3 50,0 50,6 Most 53,5 54,5 52,4 52,0 52,9 Podbořany 49,7 49,4 46,7 44,5 45,7 Roudnice nad Labem 54,6 56,5 53,5 52,1 51,1 Rumburk 47,8 47,1 46,9 45,8 44,8 Teplice 56,5 57,2 51,3 50,2 50,9 Ústí nad Labem 51,0 53,6 48,6 46,4 46,7 Varnsdorf 52,5 51,2 49,4 46,5 49,0 Žatec 51,9 51,3 49,5 48,2 47,7 Ústecký kraj 53,4 54,2 50,9 49,6 49,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v celém Ústeckém kraji mezi roky snížila o 2,5 %, následně byl ale zaznamenán nárůst o 1,6 % (v období let ). V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v SO ORP Rumburk (7,7 %), SO ORP Litvínov (7,6 %) a SO ORP Varnsdorf (7,2 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti byl zaznamenán v SO ORP Litoměřice (3,5 %) a SO ORP Roudnice nad Labem (4,0 %). 87

88 Tabulka : Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Bílina 8,5 5,7 4,8 6,2 6,3 Děčín 5,1 4,2 3,9 5,0 5,1 Chomutov 6,9 4,6 4,2 5,7 6,0 Kadaň 4,7 2,9 3,0 4,4 4,8 Litoměřice 3,7 2,6 2,7 3,5 3,5 Litvínov 12,6 8,7 6,6 7,2 7,6 Louny 5,7 4,1 3,1 4,4 4,9 Lovosice 3,9 3,3 3,3 4,2 4,5 Most 10,8 6,5 5,3 6,4 6,7 Podbořany 4,2 3,0 2,7 4,3 4,9 Roudnice nad Labem 4,6 3,5 3,0 3,7 4,0 Rumburk 7,5 5,8 5,8 7,6 7,7 Teplice 6,4 4,6 3,6 4,8 5,3 Ústí nad Labem 6,0 4,7 4,2 5,5 6,4 Varnsdorf 6,7 6,1 5,9 7,3 7,2 Žatec 6,6 4,4 3,6 5,2 6,0 Ústecký kraj 6,6 4,7 4,1 5,3 5,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Lovosice je třetí nejnižší v rámci celého Ústeckého kraje (4,5 % v roce 2011). Vývoj tohoto ukazatele v SO ORP Lovosice kopíruje trend v celém Ústeckém kraji. Mezi lety došlo v poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 0,6 %, ale v následujícím období let se tato míra zvýšila o 1,2 %. V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v obcích Slatina (11,0 %), Černiv (8,9 %) a Lukavec (8,9 %), naopak nejlépe z hlediska dlouhodobé míry nezaměstnanosti jsou na tom obce Siřejovice (0,8 %), Vlastislav (0,8 %) a Vchynice (1,8 %), kde je tento podíl dlouhodobě nejnižší. Nejvýraznější nárůst dlouhodobé mezaměstnanosti mezi lety byl v SO ORP Žatec (o 2,5 %), SO ORP Ústí nad Labem (o 2,2 %) a SO ORP Podbořany (o 2,2 %). Přehled míry dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice je uveden příloze ( 88

89 Tabulka : Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo klesal do roku 2008, kdy byl tento počet ve sledovaném období nejnižší. Následně došlo v důsledku hospodářské krize k prudkému nárůstu tohoto ukazatele až na hodnotu 30,5 v roce Následující rok 2011 ukázal zlepšení na hodnotu 23,6. Nejvyšší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo byl zaznamenán v SO ORP Varnsdorf (92,3) a SO ORP Bílina (81,1). Nejhorší situace byla v roce 2010 v SO ORP Rumburk, kde na jedno pracovní místo připadalo více než 105 uchazečů, tato hodnota se nicméně v roce 2011 snížila na 62,9. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo je v SO ORP Roudnice nad Labem (4,1) a SO ORP Lovosice (16,3 uchazečů na 1 pracovní místo). 89

90 Tabulka : Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo Bílina 15,6 12,3 57,3 72,8 81,1 Děčín 15,4 15,4 38,3 47,2 35,0 Chomutov 6,1 5,1 21,1 24,8 20,2 Kadaň 5,0 4,1 24,3 45,0 43,6 Litoměřice 8,1 7,4 13,1 15,9 16,9 Litvínov 20,4 14,5 37,6 51,6 33,1 Louny 5,6 5,1 19,8 33,3 22,4 Lovosice 12,6 6,5 13,3 13,4 16,3 Most 9,1 6,8 18,7 31,3 24,5 Podbořany 6,5 6,2 14,6 27,1 42,8 Roudnice nad Labem 4,4 2,5 11,0 7,0 4,1 Rumburk 14,6 19,2 104,4 105,6 62,9 Teplice 10,8 8,9 40,8 55,2 35,3 Ústí nad Labem 7,4 6,7 17,2 29,5 21,5 Varnsdorf 12,1 11,6 41,1 98,2 92,3 Žatec 9,0 7,9 21,1 37,3 42,1 Ústecký kraj 8,7 7,2 22,8 30,5 23,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry Údaje o nezaměstnanosti ve výše uvedených tabulkách jsou do roku Aktuálnější data o nezaměstnanosti jsou uvedena v tabulce níže za celý Ústecký kraj a v tabulce v příloze za jednotlivé obce SO ORP Lovosice ( 90

91 Tabulka : Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Lovosice v prvním pololetí 2014 [%]). To proto, že byla v roce 2012 změněna metodika výpočtu ukazatele nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti (viz tabulky výše) je nahrazena výpočtem, který uvádí podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku let. V prvním pololetí roku 2014 byl v celém Ústeckém kraji podíl nezaměstnanosti 9,9 % a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti 4,4 % (tzn. uchazeč o práci je nezaměstnaný déle než 12 měsíců). Nejvyšší hodnoty byly zaznamenané v SO ORP Žatec (u obou dvou sledovaných ukazatelů), naopak nejlepší hodnoty byly v SO ORP Teplice. Celý SO ORP Lovosice se vyznačuje téměř totožnými hodnotami podílů nezaměstnanosti jako celý Ústecký kraj. V SO ORP Lovosice byly největší podíly nezaměstnanosti v obcích Děčany (13,9 %), Dlažkovice (13,8 %) a Evaň (13,3 %), naopak nejmenší hodnoty byly v obcích Lhotka nad Labem (4,3 %) a Chodovlice (4,4 %). K nejhorší situaci z hlediska podílu dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Lovosice došlo v obcích Děčany (7,7 %) a Vrbičany (7,7 %). Naopak nejpříznivější situace byla v obcích Siřejovice (0,6 %) a Chodovlice (1,4 %). 91

92 Tabulka : Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Ústeckého kraje v prvním pololetí roku 2014 [%] SO ORP Podíl nezaměstnaných [%] Podíl dlouhodobě nezaměstnaných [%] Bílina 8,5 3,8 Děčín 9,7 3,7 Chomutov 8,8 3,8 Kadaň 10,6 5,5 Litoměřice 9,3 3,6 Litvínov 11,2 5,3 Louny 9,4 3,9 Lovosice 9,4 4,4 Most 10,1 4,1 Podbořany 11,1 5,1 Roudnice nad Labem 9,5 3,8 Rumburk 9,8 4,7 Teplice 8,2 3,4 Ústí nad Labem 9,7 4,6 Varnsdorf 10,1 4,6 Žatec 12,5 6,2 Ústecký kraj 9,9 4,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika V SO ORP Lovosice se nachází 27 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Více než polovina (celkem 15) jich sídlí ve městě Lovosice, kde se nachází i průmyslová zóna. Další subjekty se nacházejí v obcích Libochovice (4), Čížkovice (2), Radovesice (2), Dlažkovice (1), Klapý (1) a Slatina (1). K největším třem zaměstnavatelům patří příspěvková organizace Centrum sociální pomoci Litoměřice, které poskytuje sociální služby, dále podnik Lovochemie, a.s., který je největším výrobcem hnojiv v České republice a společnost TRCZ s.r.o., která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, jenž je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů. Všechny tři největší podniky sídlí ve městě Lovosice a zaměstnávají více než 500 zaměstnanců. Přehledná tabulka všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci je vidět níže. Tabulka : Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Lovosice Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Centrum sociální pomoci Litoměřice, příspěvková organizace Lovosice Sociální péče v domovech pro seniory Kategorie podle počtu zaměstnanců Lovochemie, a.s. Lovosice Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin TRCZ s.r.o. Lovosice Výroba elektroinstalačních zařízení Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Lovosice Výroba chemických vláken Raeder & Falge s.r.o. Lovosice Výstavba železnic a podzemních drah Aoyama Automotive Fasteners Výroba spojovacích materiálů a Lovosice Czech, s.r.o. spojovacích výrobků se závity

93 Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost FILMEX CZ s.r.o. Libochovice Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily Kategorie podle počtu zaměstnanců Lafarge Cement, a.s. Čížkovice Výroba cementu Město Lovosice Lovosice Všeobecné činnosti veřejné správy PREOL, a.s. Lovosice Výroba olejů a tuků Autodoprava Řehák s.r.o. Čížkovice Silniční nákladní doprava Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Ostatní pobytové služby sociální Dlažkovice Školní jídelna, Dlažkovice 1, péče příspěvková organizace Elektromontáže Procházka s.r.o. Výstavba inženýrských sítí pro Radovesice elektřinu a telekomunikace KOS WIRE EUROPE s.r.o. Lovosice Tažení ocelového drátu za studena Město Libochovice Všeobecné činnosti veřejné Libochovice správy NCH Distribution s.r.o. Lovosice Skladování Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Č a M Střední odborná škola technická a Lovosice Činnosti odborových svazů zahradnická Lovosice, příspěvková organizace OKIM spol. s r.o. Obchod s automobily a jinými Libochovice lehkými motorovými vozidly Podnik technických služeb Lovosice s.r.o. Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace TRIS Czech s.r.o. v likvidaci Základní škola J. E. Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Lovosice Lovosice Lovosice Libochovice Lovosice Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Výroba ostatních elektrických zařízení Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Zemědělské družstvo Klapý Klapý Smíšené hospodářství ZEPOS a.s. Radovesice Smíšené hospodářství ZS Slatina pod Hazmburkem a.s. Slatina Smíšené hospodářství Zdroj dat: Ústav územního rozvoje, data aktuální k Zdroje a užití veřejných rozpočtů Celý SO ORP Lovosice má mírně vyšší celkové příjmy než výdaje. Nejvyšší příjmy a zároveň i výdaje z celého správního obvodu má město Lovosice, kde převažují výdaje nad příjmy. Nejvyšší saldo (tzn. rozdíl mezi příjmy a výdaji v dané obci) mají obce Sulejovice a Děčany, kde jsou o více než polovinu vyšší příjmy než výdaje. Nejmenší příjmy mají obce Chodovlice, Dlažkovice a Černiv. 93

94 Tabulka : Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Lovosice Obec Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Příjmy Výdaje Saldo Černiv Čížkovice Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok

95 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Průmyslová zóna Lovosice Výhodná poloha silniční a železniční koridor, Labská vodní cesta Významné zemědělské oblasti Velcí zaměstnavatelé (Lovochemie, a.s., Glanzstoff - Bohemia s.r.o., TRCZ s.r.o.) Podprůměrný podíl nezaměstnaných osob So ORP v rámci kraje Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti správního obvodu v rámci kraje PŘÍLEŽITOSTI Podpora malého a středního podnikání Rozvoj cestovního ruchu SLABÉ STRÁNKY Omezení kvůli chráněným oblastem Nedostatek veřejných financí Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci kraje Velmi vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Slatina a Černiv (přes 20 %) HROZBY Oddalování dostavby dálnice D8 Odliv kvalifikované pracovní síly mimo SO ORP Zánik tradiční zemědělské výroby Přílišná závislost na velkých zaměstnavatelích 1.14 Zájmy obrany a bezpečnost území Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO Na území města Lovosice se nachází požární stanice Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), spadající do územního odboru Litoměřice. Jednotky požární ochrany se dále nacházejí v obcích Chotiměř, Klapý, Třebenice, Třebívlice, Děčany, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Lkáň, Radovesice, kde jsou zřizovány obecním či městským úřadem. V obci Chodovlice je zřízena požární hlídka. V Lovosicích dále funguje požární jednotka, jejímž zřizovatelem je Lovochemie, a.s. a v Čížkovicích zřizuje požární jednotku LAFARGE Cement, a.s. Civilní ochrana je varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany života obyvatel. V současné době je zabezpečována HZS ČR, jenž je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Na území správního obvodu Lovosice existuje 12 objektů civilní ochrany, 11 v Lovosicích a 1 v Čížkovicích. Na území obce Velemín se nachází vojenské zařízení Milešovka, které je vedené jako objekt důležitý pro obranu státu. V obci Třebenice se nachází podzemní objekt, který je také veden jako objekt důležitý pro obranu státu. V okolí areálu půmyslové chemie Lovosice (Lovochemie, a.s., Glanzstoff Bohemia s.r.o., PREOL, a.s.) je vymezena zóna havarijního plánování. Jedná se o území v okolí objektu, v němž krajský úřad Ústeckého kraje uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Tato zóna zasahuje do území města Lovosice (907,4 ha) a obcí Lukavec (200,3 ha) a Keblice (0,87 ha). 95

96 Obce SO ORP Lovosice spadají do obvodního oddělení Policie ČR Lovosice, které má sídlo právě v Lovosicích a detašované pracoviště v obci Radovesice. V tomto obvodním oddělení bylo od ledna 2013 do října 2014 spácháno trestných činů. Index kriminality (počet spáchaných trestných činů za zvolené časové období na daném území, přepočtený na 10 tisíc obyvatel) dosáhl hodnoty V porovnání se všemi obvodními odděleními v České republice (522 oddělení) se díky indexu kriminality Lovosice řadí na 161. místo. (Mapakriminality.cz). V obcích Vlastislav a Prackovice nad Labem se nachází další objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika Území SO ORP Lovosice je ohroženo přírodními jevy, konkrétně se jedná o sesuvy, poddolovaná území, záplavová území. Problematika poddolovaných a sesuvných území je detailněji popsána v kapitole Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika. Kapitola Záplavová území a protipovodňová opatření se poté zabývá otázkou povodní a protipovodňových opatření SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Objekty důležité pro obranu státu (Velemín, Třebenice) Velký počet požárních jednotek PŘÍLEŽITOSTI Plány na protipovodňová opatření SLABÉ STRÁNKY Záplavová a aktivní záplavová území Sesuvy půdy Poddolovaná území Relativně vysoký index kriminality Zóna havarijního plánování chemie Lovosice HROZBY Riziko krizových a havarijních situací 96

97 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno ) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa Zde jsou kromě související legislativy uvedena další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen Stavební zákon ) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen Vyhláška ÚAP ). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: - Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín příznivé podmínky (ve smyslu kvalitní ) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen vyváženému vztahu těchto podmínek. Ust. 18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP ( 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 97

98 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: včetně všech souvisejících metodických návodů Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Referenční hladinou je hodnota daného indikátoru za celé území ORP. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). 3. Váhy podtémat na pilíře metodika pracuje s přístupem, dle něhož nejsou přímo striktně nadefinovaná témata (příp. podtémata), kde by vstupovala do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře, avšak za každé podtéma je nadefinovaná váha (-1/0/+1), jakou dané podtéma ovlivňuje jednotlivé pilíře. V příloze tohoto dokumentu je uvedena doprovodná tabulka k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ. V tabulce je uveden seznam všech témat a podtémat a také indikátorů, jež byly pro vyhodnocení vyváženosti v SO ORP Lovosice použity. Do tabulky je zapracován také pomocný formulář pro ohodnocení expertem (popisy nejhorší a nejlepší situace v území) a jsou uvedeny váhy jednotlivých podtémat na pilíře, jak byly popsány výše. 98

99 Schéma : Vztah ÚAP a ÚPD Zdroj: PROCES Schéma : Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek. Zdroj: PROCES 99

100 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. 2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD. 100

101 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre 1 a pravidlo 3 sigma 2. Graf : Vysvětlení pravidla 3 sigma Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu 3 (viz. Tabulka ). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: - klíčové indikátory poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, - sekundární indikátory podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, 1 Výpočet z-skóre: z xi = x i x kde z xi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, x i je vypočtená hodnota daného indikátoru, x je s x průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. 3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press. 101

102 Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma : Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje Zdroj: PROCES Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. 102

103 Schéma : Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů Zdroj: PROCES Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány. 103

104 Schéma : Postup zpracování RURÚ Zdroj: PROCES, Atelier T-plan Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) viz podklady pro RURÚ. - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3>. - R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje. 104