VYROVNÁNÍ HANDICAPU ŽÁKŮ GVN J. HRADEC PŘI STUDIU PŘÍRODOVĚDNÝCH DISCIPLÍN PRAXÍ

Transkript

1 Anotace přednášek Název projektu: VYROVNÁNÍ HANDICAPU ŽÁKŮ GVN J. HRADEC PŘI STUDIU PŘÍRODOVĚDNÝCH DISCIPLÍN PRAXÍ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.14/

2 Přednášející: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 1.Klimatické změny co si o nich myslet? V rámci besedy bude studentům přiblížena problematika probíhajících klimatických změn a budou předloženy dosud přehlížené souvislosti a pohledy. Společně bude hledána odpověď na otázky, zda může člověk svým chováním do vývoje klimatu na Zemi zasahovat a zda i jednotlivec zde může hrát významnou roli. 2. Víme, co pijeme? I v České republice existují krajiny, které trpí nedostatkem vody, jsou místa, kde je i pitná voda znečištěná nadměrnými dávkami jedovatých látek používaných v zemědělství i průmyslu. Dostupnost pitné vody a její zaručenou kvalitu bereme jako samozřejmost. Nemůžeme se však mýlit? Jak to je ve skutečnosti s vodním režimem krajiny, která jediná je zdrojem vody pro život? Přednášející: Ing. Vladislav Michalec. Televize včera, dnes a zítra Podíváte se do dob, kdy televize byla jen jedna ve vesnici a dozvíte se, co vedlo k jejímu vzniku. Pomocí časové osy se posuneme až do moderních digitálních technologií a vše zakončíme pohledem do budoucnosti televizních technologiích.

3 Prof. Evžen Amler, PhD. 1. Příprava nanovláken a jejich využití. Nanovlákna jsou definována jako textilní vlákna s průměrem menším než 1µm. Jejich objevení lze datovat již do dvacátých let minulého století, kdy vlastně byla objevena jako vedlejší produkt při studiu efektů, které provázejí výboje v atmosféře, zejména pak blesku za bouřky. Příprava v laboratoři je pro jejich malý průměr poměrně složitá. Nejběžnější a nejznámější metodou výroby nanovláken je elektrostatické zvlákňování. Je zajímavé, že tuto techniku ale nelze aplikovat pro všechny polymery. Některé polymery prostě nanovlákna netvoří, jiné jen obtížně a za zvláštních podmínek. Existují proto alternativní metody přípravy nanovláken, které se vyvinuly teprve zcela nedávno a jsou v občasné době ve stádiu základního výzkumu. Takovou metodou je třeba technika silového zvlákňování. Nanovlákna lze chemicky i fyzikálně modifikovat, a to jednak uvnitř, dále pak na svém povrchu. Zřejmě je taková modifikace nutnou podmínkou pro rozšíření jejich aplikace, které se překvapivě stále intenzivně hledají. Chemická modifikace povrchů může optimalizovat hydrofilicitu nanovláken či díky chemickému síťování signifikantně snížit rozpustnost polymerů ve vodě. Takovou modifikací získávají zcela nové a originální vlastnosti, které lze s výhodou využít v nanobiotechnologiích. Zřejmě nejperspektivnějším jsou v tomto směru koaxiální nanovlákna, která se svým odlišným obsahem ve svém jádru připomínají hořické trubičky. Aplikace nanobiotechnologií však však znamená též porozumění jevům, které v rozměrech nanometrů dominují. Jedná se především o mezimolekulární interakc. Ty častokrát převažují nad objemovými jevy, jež dobře známe z makrosvěta. Pokládámeje však neoprávněně za běžné i v oblasti, kterou se zabývá přechodová fyzika a která popisuje právě jevy v nanometrovém světě.

4 Prof. Evžen Amler, PhD. 2. Nanotechnologie v regenerativní medicíně. Nanovlákna jsou ideálním systémem pro vytváření arteficiálních (umělých) tkání. V dnešní době je přístup produkce arteficiálních tkání v regenerativní medicíně zřejmě nejperspektivnější obor, neboť je nejlepším řešením problému s nedostatkem donorů pro transplantace tkání a orgánů. Navíc obecný trend moderní medicíny-směřuje k personalizované medicíně a vytváření tkání a jejich částí z vlastních buněčných zdrojů (z těla pacienta). Samotná nanovlákna však nezaručují kvalitní extracelulární hmotu pro dobré osídlení buňkami. Ty totiž potřebují pro svoji proliferaci (dělení) dostatečný přívod živin a odvod odpadních látek, dále pak vhodnou strukturu na povrchu nosiče, ke kterému adherují (přilnou) a následně proliferují, což nanovlákna splňují. Kromě toho je zřejmé, že fyzikálně-chemické vlastnosti tkání závisí na polymerní struktuře nosiče, který tkáň vytváří. Jiné polymery budou zřejmě nutné pro přípravu arteficiálních kostí, jiné pro přípravu pružných chrupavek, jiné pro arteficiální srdeční chlopně. Je proto zřejmé, že výběr polymerů pro produkci nanovláken patří mezi základní předpoklady úspěchu v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství. Přednášející: Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. Bere nám les vodu nebo ji přitahuje??? Negativní i pozitivní příklady změny krajiny ve východní Africe, Austrálii a ČR a efekty na místní klima a zásobování vodou. Výsledky na základě vlastních výzkumných projektů.

5 Přednášející: Jana Rapouchová Přednášející: Mgr. Zdeňka Kružíková JE Dukovany jaderná elektrárna Je druhou největší jadernou elektrárnou s instalovaným elektrickým výkonem MW a nachází se asi 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V přednášce si projedete druhou největší JE v ČR pomocí interaktivního modelu. Dostanete se do míst, kam je vstup přísně zakázán. Dojde i na otázky jaderné bezpečnosti a mnohé další. Přednášející: Jana Rapouchová Přednášející: Mgr. Zdeňka Kružíková VD Dalešice přečerpávací elektrárna Dalešice Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m 3, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno. V přednášce si projedete přečerpávací elektrárnou Dalešice. Dozvíte se v čem je elektrárna prospěšná a proč se dnes bez ní neobejdeme.