N-trophy 5. Eva Faltýnková; Tereza Kadlecová; Jan Horáček; 8.
|
|
- Rostislav Vávra
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 N-trophy 5 Řešení biologie Tým Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Eva Faltýnková; e.faltynkova@gmail.com Tereza Kadlecová; berunda.kadlecova@seznam.cz Jan Horáček; jan.horacek@seznam.cz 8. února Část I. - výstup ze sekvenátoru 1.1 Úvod Při otevření zadání biologie nás po shlédnutí výstupu ze sekvenátoru zalili endorfiny a adrenalin zároveň. Vykoukla na nás část výstupu ze sekvenátoru a my museli rozluštit, jaký konkrétní protein kóduje. Skutečnost, že vyřešením se nám teprve otevře další objemné zadání, nás táhla kupředu a hnala naše mozkové buňky do akce. 1.2 Řešení Náš první krok byl zcela jasný. Museli jsme daný výstup ze sekvenátoru vyjádřit jako sekvenci nukleotidů, čili v podobě písmen A, C, G, a T jdoucích za sebou. K tomu jsme využili legendu, které přiřazovala ke každé barvě ze sekvenátoru právě jedno z písmen. Jakožto lidští tvorové náchylní k chybě jsme výsledek několikrát překontrolovali a dospěli k následující sekvenci: cgttctatagatacgcgatgacggtataccatccgcaaagt. Každé písmeno značí dusíkatou bází (a - adenin, c - cytosin, g - guanin, t - thymin). Přítomností tyminu bylo zřejmé, že máme tu čest s DNA sekvencí, nikoliv s RNA, nebot tam bychom hledali uracil. DNA, nositelka genetické informace, je polymer v podobě řetězce nukleotidů. Každý z nich se skládá z deoxyribózy (cukr), fosfátové skupiny a na ni navázané dusíkaté báze. Právě dusíkaté báze zajišt ují spojení s druhým vláknem DNA pomocí vodíkových můstků a vytváří tak dvoušroubovici, kde vlákna DNA jsou navzájem antiparalelní - jedno jde tedy od 5 konce ke 3 konci a druhé od 3 konce k 5 konci. Jak si ale tuto sekvenci správně vyložit? Jelikož byla zadána pouze část výstupu ze sekvenátoru, netušili jsme, jestli číst zleva či zprava, natož kde začíná nebo končí. Když uvážíme, že triplet, kterým je kódována aminokyselina, nemusí být na začátku hned tripletem, ale může se jednat pouze o jednu nebo dvě báze za sebou, vychází nám z toho 3 možnosti posunu. Dále musíme brát v potaz čtení vlákna zleva doprava a obráceně, tím se naše možnosti zvyšují na šest. 1
2 Abychom se neupsali k smrti, využili jsme chytrý translator translate/. Dle našeho očekávání jsme dostali vyhodnocení v podobě 3 čtecích rámců (další tři rámce značí komplementární vlákno k tomu původnímu), viz obrázek 1. Obrázek 1: Možné čtecí rámce Čtecí rámce nám určují, odkud bychom začali triplety číst. V našem případě hledáme tzv. otevřený čtecí rámec, který je ohraničen specifickými kodony - iniciační a terminační. Přítomnost iniciačního kodonu (methionin), kterým začíná v ribozomu proteosyntéza, zajistí správné přečtení tripletů. Vybereme tedy jeden z otevřených čtecích rámců (označeny červeně) je jedno který, vlákna jsou navzájem antiparalelní na základě komplementarity bází, tudíž musí kódovat stejný protein. Písmena představují jednotlivé aminokyseliny, kterými je protein kódován. Dále do databáze (databáze provozována Švýcarským institutem bioinformatiky) zadáme náš čtecí rámec v RAW formátu - MTVYHPQS - forma zápisu proteinu (jeho aminokyselin) jen pomocí velkých písmen. No a máme hotovo! Databáze úspěšně vyhodnotila stoprocentní shodu, a to s enzymem pullulanáza. U varianty čtení zprava doleva jsme se shody se záznamy v databázi nedočkali. Pozn.: Správného řešení se můžeme dovtípit i snadnější cestou. Do některých typů databáze není třeba zadávat již otevřené čtecí rámce, nýbrž celý DNA kód a databáze sama vyhodnotí, jak triplety číst (např. Pozn.: K datu jsme zjistili, že daná databáze z odkazu blast/ již pracuje na principu vložení DNA sekvence z nukleotidů a rovnou vyhodnotí výsledek podobně jako Nutno tedy podotknout, že k našemu výsledku jsme dospěli již a tehdy ještě databáze vyhledávala postupem popsaným výše. Během týdne byla předělávána a nebylo možné v ní vyhledávat. Nyní už nově funguje přímo se zadáním nukleotidové sekvence. 1.3 Závěr I když byl tento úkol v podstatě jen předúkolem či klíčem k následujícímu testování vzorků, jeho řešení jsme si užili a něco i přiučili - vyhledávání v proteinových databázích. Zajímavé bylo i zjištění, co vše se o proteinech v databázích můžeme dozvědět. 2
3 2 Část II. - testování vzorků na amylázu 2.1 Odpovědi na zadané otázky K čemu amyláza slouží? Co je substrátem tohoto enzymu? Jedná se o enzym, který katalyzuje hydrolytické štěpení α glykosidových vazeb. Jeho substráty tedy mohou být škrob, glykogen a příbuzné polysacharidy a oligosacharidy. V našem případě jím bude škrob Jaký je princip reakce důkazu amylázy za použití povolených pomůcek? Jak už z předchozí otázky vyplývá, amyláza (ve vzorcích) bude katalyzovat štěpení škrobu a postupně jej rozkládat na kratší řetězce tvořené D-glukózovými jednotkami až dostaneme konečný produkt - disacharid maltosa. Pokud tedy smícháme škrob s našimi vzorky, reakce proběhne pouze za přítomnosti amylázy. Její přítomnost (resp. přítomnost škrobu) ověříme roztokem jódu. Škrob se skládá ze dvou složek - amylopektinu a α-amylózy, jejíž strukturou je dvoušroubovice. Jód má tu vlastnost, že se dokáže do této dvoušroubovice začlenit a ve výsledku tak barevně indikovat přítomnost škrobu. O funkci želatiny v zadání jsme dlouho přemýšleli, nakonec jsme došli ke dvěma možnostem jejího využití Želatinu lze využít jako netečné prostředí, které oddělí jednotlivé vzorky (např. v petriho misce). Želatinu lze využít pro tzv. imobilizaci proteinů. V takovém případě by želatina fungovala jako nosič, jejíž pórovitý materiál dovolí substrátům volně procházet, ale enzym zůstane zachycen. V konečném důsledku dojde ke zvýšení aktivity, selektivity a stability enzymu. Obě metody jsme vyzkoušeli a došli jsme k závěru, že výsledky vycházejí totožně efekt imobilizace byl nerozpoznatelný. Pro ostré experimenty jsme se tak rozhodli substráty do želatiny nezalévat, tzn. nevyužít želatinu pro imobilizaci enzymů a to především z toho důvodu, že nám přišla možnost 1) snáze dokumentovatelná Jaký postup jste zvolili? 1. Příprava prostředí pro testování (a) Pro vytvoření netečného prostředí z želatiny jsme koupili čirou želatinu v prášku na aspiky. (b) Dle receptu jsme želatinu uvařili a nalili do petriho misek. (c) Na ještě neztuhlou želatinu jsme položili plato od tablet lícem dolů a nechali ztuhnout v lednici. (d) Po ztuhnutí jsme opatrně plato odejmuli a vytvořily se nám tak chlívečky, ve kterých jsme vzorky později testovali. 3
4 Obrázek 2: Připravená Petriho miska 2. Škrobový maz (a) Ve 100 ml destilované deionizované vody jsme rozpustili 0.5 g kuchyňského škrobu (solamyl). (b) Roztok jsme zahřáli nad plamenem, kvůli zvětšení plochy škrobu a tudíž zvýšení jeho reaktivnosti. Získali jsme tak škrobový maz. (c) Po jeho zchlazení jsme jej otestovali jednou kapkou jodisolu a tmavě modrým zbarvením tak ověřili přítomnost škrobu. 3. Příprava vzorků (a) Pro zpracování pevných vzorků jsme využili třecí misku. (b) Z každého vzorku jsme odměřili 10 ml do zkumavky a přidali 2 ml škrobového mazu. Záměrně jsme smíchali velké množství vzorku s poměrně malým množstvím škrobu, aby případná amyláza zvládla všechen škrob bezpečně rozštěpit. (c) Dle potřeby jsme ke vzorkům přikápli destilovanou vodu, abychom získali dávkovatelný roztok. (d) Ve zkumavkách jsme vše řádně promíchali. 4
5 Obrázek 3: Vzorky připravené k testování 4. Ohřev vzorků (a) Protože amyláza je nejvíce aktivní při 70 C, ale při 80 C už se inaktivuje, napustili jsme do Dewarovy nádoby co nejteplejší kohoutkovou vodu (50 60 C). Kvůli inaktivaci jsme nechtěli riskovat ohřev nad plamenem. (b) Poté jsme do nádoby, která zajistí tepelnou izolaci, vložili na 15 minut vzorky ve zkumavkách. (c) Během ohřevu, jsme zkumavky ještě protřepali. Obrázek 4: Vzorky v Dewarově nádobě 5. Testování (a) Do každé petriho misky jsme umístili vlastní nulovací vzorky pro srovnání barev: destilovaná voda + jedna kapka jodisolu 5
6 škrobový maz + jedna kapka jodisolu (b) Tekuté vzorky jsme napipetovali, hustější nalili přímo ze zkumavky do chlívečků na petriho miskách. (c) Každý ze vzorků jsme otestovali jednou kapkou jodisolu a vyhodnotili, zda amylázu obsahuje či nikoliv. (d) Fotografie jsme pořizovali před a hned po přidání jodisolu Jak jste určili, zda vzorek amylázu obsahuje? Pokud vzorek amylázu obsahoval, dokázal námi přidaný škrobový maz rozštěpit. Po přidání jódu tedy neindikoval modré zbarvení. Pokud vzorek amylázu neobsahoval, nemělo námi přidaný škrobový maz co rozštěpit a škrob tak tedy zůstal nezměněn. V tomto případě se jód mohl začlenit do šroubovice jedné ze složek škrobu (viz otázka druhá) a indikovat tak jeho přítomnost tmavě modrým zbarvením. 2.2 Výsledky měření Pro srovnání nejprve uvádíme na obrázcích 5b a 5c barvy nulovacích vzorků. (a) destilovaná voda (b) jód+destilovaná voda (c) jód+škrob Obrázek 5: Nulovací vzorky pro srovnání barev 6
7 R es enı biologie Maxwellovo str ı brne kladivo Fotografie Testovany vzorek Amyla za ano bana nova slupka viz pozna mky sucha kukur ice? ne de tsky pis kot ne kec up ne sus eny bana n ne rajc e ne chleba ano sliny ano vnitr nı strana slupky brambory ano mle ko Tabulka 1: Vy sledky me r enı 7
8 2.3 Poznámky Banánová slupka K testování byl použit běžný banán ze supermarketu Suchá kukuřice (a) (b) celá zrna (c) (d) drcená zrna Obrázek 6: Zajímavé výsledky reakce kukuřice K testování kukuřice jsme použili suchou kukuřici ze zverimexu, určenou pro spotřebu zvířat. Zkoušeli jsme testovat jak celá zrna, tak zrna podrcená. U celých zrn byla nepřítomnost amylázy jasně znatelná (viz fotografie 6b). Naopak u podrcené kukuřice je viditelný výsledek opačný (viz fotografie 6d). Myslíme si tedy, že suchá kukuřice amylázu obsahuje pouze uvnitř, amyláza však není schopná prostoupit přes vnější membránu kukuřice a rozštěpit tak škrob Dětský piškot K experimentu jsme použili klasické dětské piškoty Kečup Jako vzorek jsme použili kečup vlastní výroby (od Honzových prarodičů). Méně prokazatelný vzorek, zbarvení není příliš znatelné Sušený banán K ověření amylázy jsme zakoupili pytlík sušených banánů v Albertu Rajče Použili jsme běžná rajčata z Albertu, ze kterých jsme vyrobili roztok. Do roztoku jsme vkládali především dužinu (nikoliv slupku). 8
9 2.3.7 Chleba Jako vzorek jsme použili běžný chleba z Kauflandu. Chleba byl před experimentem mražený. Jedná se o jeden z nejprůkaznějších vzorků ze série Sliny Jeden z nejprokazatelnějších vzorků, není potřeba další komentář Vnitřní strana slupky brambory Jako vzorek jsme použili běžnou bramboru ze supermarketu. Slupky brambory jsme se snažili krájet co nejtenčí, abychom dostali opravdu jen slupku. Ve vzorku se mohl objevit škrob z vnitřku brambory, tudíž škrob mohl, oproti ostatním vzorkům, v tomto vzorku přebývat. Proto se může zdát, že je vzorek mírně namodralý Mléko K pokusu jsme použili čerstvé mléko z mlékomatu, abychom předešli případné ztrátě funkčnosti amylázy při tepelném procesu pasterizace (inaktivace amylázy při 80 C). Jednoznačně prokazatelný vzorek. 3 Závěr Testování amylázy pro nás bylo více než zajímavé. Při řešení jsme se něco naučili i pobavili a nakonec se i radostně zasmáli a plácli si nad naším hotovým dílem. Třeba když jsme zalévali petriho misky želatinou a poté netrpělivě vyčkávali u ledničky, vypadali jsme jako starostliví rodiče, koukající na své dět átko v inkubátoru. To jste nás měli vidět! Celá biologická část vyžadovala spoustu nápaditých myšlenek, ale od toho je to přece experiment. Vymyslíš, zkusíš, ověříš. Koneckonců i nás samotné překvapily některé výsledky, např. slupka od banánu či brambory. 4 Poděkování Blance Loupancové za konzultace. Profesorkám Olze Langerové a Aleně Novosadové za zpřístupnění školní chemické laboratoře a později za vypůjčení laboratorních pomůcek. 9
10 Na závěr přidáváme společnou fotografii. 10
Biologie. Autorské řešení kvalifikační úlohy
Biologie Autorské řešení kvalifikační úlohy Přepis sekvence ze sekvenátoru A C G T 5' C G T T C T A T A G A T A C G C G A T G A C G G T A T A C C A T C C G C A A A G T 3' http://blast.ncbi.nlm.nih.gov/
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo
Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Struktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny
Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Nukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy
1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)
N-trophy 4. Tým JuTeJa. Tereza Kadlecová; berunda.kadlecova@seznam.cz Julie Přikrylová; jul.ca@centrum.cz Jan Horáček; jan.horacek@seznam.
N-trophy 4 Řešení chemie Tým Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Tereza Kadlecová; berunda.kadlecova@seznam.cz Julie Přikrylová; jul.ca@centrum.cz Jan Horáček; jan.horacek@seznam.cz 14. února 2014 1 Úvod [1]
ORGANICKÁ CHEMIE Laboratorní práce č. 9
Téma: Bílkoviny, enzymy ORGANICKÁ CHEMIE Laboratorní práce č. 9 Úkol 1: Dokažte, že mléko obsahuje bílkovinu kasein. Kasein je hlavní bílkovinou obsaženou v savčím mléce. Výroba řady mléčných výrobků je
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
15. Základy molekulární biologie
15. Základy molekulární biologie DNA je zkratka pro kyselinu deoxyribonukleovou, která je nositelkou genetické informace všech živých buněčných organismů. Je tedy nezbytná pro život pomocí svých informací
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
REPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně
Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Translace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
Gymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
Název: Nenewtonovská kapalina
Název: Nenewtonovská kapalina Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:
Struktura biomakromolekul
Struktura biomakromolekul ejvýznamnější biomolekuly proteiny nukleové kyseliny polysacharidy lipidy... měli bychom znát stavební kameny života Proteiny Aminokyseliny tvořeny aminokyselinami L-α-aminokyselinami
Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny
Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson
POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
DUM č. 7 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 7 v sadě 22. Ch- Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 3.0.20 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Polysacharidy Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky
Metabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý
LP č. 5 - SACHARIDY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci si prakticky vyzkouší
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
DENATURACE PROTEINŮ praktické cvičení
DENATURACE PROTEINŮ praktické cvičení Jméno, třída, datum: Téma: Proteiny a enzymy Úlohy: 1. Denaturace proteinů vaječného bílku acetonem. 2. Vysolování proteinů vaječného bílku síranem amonným. 3. Tepelná
ZMIZENÍ GUMOVÉHO MEDVÍDKA
ZMIZENÍ GUMOVÉHO MEDVÍDKA O CO JDE? Biochemický pokus, na kterém si studenti prakticky vyzkouší, jak fungují enzymy. KAM TO ZAŘADIT? Učivo: enzymy JAKÉ POMŮCKY BUDOU POTŘEBA? Několik stejně velkých nádobek
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST
STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST Datum: 12. 5. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Využití ICT techniky především
6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Aplikovaná bioinformatika
Aplikovaná bioinformatika Číslo aktivity: 2.V Název klíčové aktivity: Na realizaci se podílí: Implementace nových předmětů do daného studijního programu doc. RNDr. Michaela Wimmerová, Ph.D., Mgr. Josef
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Mumie versus Zombie: na koho si vsadit v případě jaderné katastrofy
Mumie versus Zombie: na koho si vsadit v případě jaderné katastrofy Alena Závadová* Kristýna Schwarzerová** My Hanh Hoová*** Denisa Kotenová**** Gymnázium Olgy Havlové, Marie Majerové 1691, Ostrava - Poruba,
Název: Hmoto, jsi živá? II
Název: Hmoto, jsi živá? II Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit
Polysacharidy. Ch 9/05. Inovace výuky Chemie
Inovace výuky Chemie Polysacharidy Ch 9/05 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Chemie Přírodní látky 9. ročník polysacharidy,
Návody pokusů k 2. laboratornímu cvičení Určeno pro žáky ZŠ
Návody pokusů k 2. laboratornímu cvičení Určeno pro žáky ZŠ Obsah: 3. stanoviště analýza potravin...1 3.1 Škrob v potravinách...1 3.2 Stanovení ph vybraných potravin...2 3.3 Stanovení cukernatosti potravin...3
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země
6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím
Schéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Molekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
Název: (Ne)viditelná DNA?
Název: (Ne)viditelná DNA? Výukové materiály Téma: DNA Úroveň: střední škola Tematický celek: Možnosti a omezení vědeckého výzkumu Předmět (obor): chemie Doporučený věk žáků: 17 19 let Doba trvání: 3 vyučovací
H 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid).
Sacharidy Definice a klasifikace sacharidů Výraz karbohydráty (uhlovodany, atd.) vznikl na základě molekulového složení těchto sloučenin, neboť to může být vyjádřeno vzorcem C n (H 2 O) n, tedy jako hydráty
Zadání:
KORCHEM 2016/2017 Téma: Přírodní látky Soutěž probíhá ve třech kolech, která jsou zveřejňována v průběhu celého školního roku. Vyhlášení výsledků proběhne v květnu 2017. Dle harmonogramu soutěže žáci vypracují
qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq
qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Povrchové vody wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui Stav povrchových
Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ
Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: Skupina: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ Praktický úkol: bakterie (koky, tyčky) vyžíhejte bakteriologickou kličku
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2017 1. Napište vzorce aminokyselin Q a K Dále zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná odpověď) 2. Enzym tyrozinkinasu řadíme do třídy
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů
Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů Stavělová M.,* Macháčková J.*, Rídl J.,** Pačes J.** * Earth Tech CZ, s.r.o ** ÚMG AV ČR PROČ METAGENOMIKA?
Metabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
Středoškolská technika 2016. Konstrukce modelu rakety
Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Konstrukce modelu rakety Vojta Kratochvíl, Jan Suchánek, Petr Krýda, Petr Jaroš Gymnasium Jana Nerudy Hellichova
Vitamín C, kyselina askorbová
Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vitamín C, kyselina askorbová Veronika Valešová Gymnázium Pardubice, Dašická ulice 1083, Pardubice Cíl Mým cílem
jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Nukleové kyseliny Replikace DNA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nukleové kyseliny 7% cytozin Monomer: NUKLEOTID, tvoří jej: uracil kyselina fosforečná pentóza (ribóza, deoxyribóza) tymin organická dusíkatá
Deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
BIOLOGIE BA 1 419.0021
BA 1 419.0021 BIOLOGIE 90021 1 2 BIOLOGIE Seznam použitého materiálu množství popis 1 Akvárium 1,5 l 1 Skleněné míchátko 1 Petriho miska ø 80 1 Pracovní listy 1 Lepící páska 1 Sbírka mikroskopických preparátů
Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky
Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky Pham Nhat Thanh Gymnázium Cheb Nerudova 7, 350 02 Cheb Úvod Naším úkolem je
Biosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Sešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Důkaz C, H, N a halogenů v organických sloučeninách autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie
Trávicí soustava. Úkol č. 1: Trávení škrobu v ústech
Trávicí soustava Úkol č. 1: Trávení škrobu v ústech Pomůcky: chléb, třecí miska s tloučkem, zkumavky, kahan, držák na zkumavky, kapátko Chemikálie: Lugolův roztok, Fehlingův roztok I a II, destilovaná
CHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY. Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy, oligosacharidy, hexosaminy, nukleotidy, voda
CHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY Prvky : Makrobiogenní C, H, O, N, S, P, K, Na, Mg Mikrobiogenní - Fe, Cu, Mn, Co, F, Br, Si, Sr, Va, Zn, Ba Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy,
Chemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově