KREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů
|
|
- Pavel Štěpánek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KREV SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky 2. paralelka 18. a
2 KREV Objem krve - u dospělého člověka - 4,5 až 6 l 6 8 % celkové hmotnosti těla) Funkce: TRANSPORT živin a O 2 do buněk, transport odpadních produktů metabolismu a CO 2 a vitamínů z buněk, přenos hormonů UDRŽOVÁNÍ HOMEOSTASY (stálost a rovnováha vnitřního prostředí) osmotický tlak, ph, přenos HCO 3-, regulace acidobasické rovnováhy SCHOPNOST SRÁŽENÍ - zábrana ztráty krve při poranění cévní stěny OBRANNÁ - obsahuje látky a buňky imunitní reakce TERMOREGULACE
3 SLOŽENÍ KRVE Krevní elementy - erytrocyty, leukocyty, trombocyty Krevní plasma - průhledná, lehce nažloutlá tekutina Sérum - tekutina, která se oddělí od krevní sraženiny při koagulaci krve (plasma bez fibrinogenu a dalších srážecích faktorů) Hematokrit = poměr objemu nahloučených formovaných krevních elementů a krevní plasmy Muž 0,42-0,52; žena 0,37-0,47 (leukocyty a trombocyty tvoří pouze 1% uvedeného objemu krevních elementů) Počet krevních elementů - uvádí se v litru krve (někdy v µl krve) Erytrocyty- muž 4,3-5,7 x ; žena 3,9-5,0 x (erytrocytopenie/anemie, erytrocytóza/polyglobulie/polycytemie) Leukocyty - 4 (6) 10 x 10 9 (leuko/cytopenie, leukocytóza) Trombocyty x 10 9 (trombocytopenie, trombocytóza)
4 NESRÁŽLIVÁ KREV (A) (přítomnost antikoagulancia - - heparin nebo citrát sodný) Po centrifugaci - oddělení krevních elementů od krevní plasmy HEMATOKRIT- poměr objemu krevních elementů a plasmy A B SRÁŽLIVÁ KREV (B) (bez antikoagulancia) Vytvoří se krevní sraženina (koagulum) a krevní sérum Plasma Leukocyty, trombocyty Sérum Erytrocyty Koagulum Krevní sérum je plasma bez fibrinogenu Schema: Histol and Cell Biol, A.L. Kierszenbaum, 2007
5 KREVNÍ PLASMA Průhledná, lehce nažloutlá tekutina Složení - voda - 91 až 92% - proteiny (albumin, globuliny, fibrinogen) - 7 až 8% - anorganické látky (Na +, K +, Ca 2+, Mg 2+, Cl -, HCO 3-, PO 4 3-, SO 4 2- ) - 0,9 až 1% Udržování osmotického tlaku, acidobasické rovnovány, ph - organické látky - glukóza (zdroj energie pro CNS) - aminokyseliny - lipidy (mastné kyseliny, triacylglyceroly, volný a esterifikovaný cholesterol, fosfolipidy) - transportované ve formě lipoproteinů - bilirubin, močovina, kyselina močová, kreatin, kreatinin, amoniak - krevní plyny - kyslík, oxid uhličitý, dusík - regulační látky - hormony, enzymy, vitamíny
6 ERYTROCYTY - bezjaderné buňky, obsahují HEMOGLOBIN = protein specialozovaný pro transport kyslíku a oxidu uhličitého normocyty bikonkávní terčík 0,8 µm 2,6 µm 7,5 ± 0,5 µm Mikrofotografie a schéma: Jungueira s Basic Histology, Mescher, ANIZOCYTÓZA mikrocyty (pod 6 µm), makrocyty (nad 9 µm) - POIKILOCYTÓZA - erytrocyty odlišného tvaru (sferocyty, eliptocyty) - srpkovité erytrocyty (Srpkovitá anémie - přítomnost patologického HbS)
7 Histology, Ross, Pawlina, Normocyty 2. Poikilocytóza 3. Anisocytóza 1 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM 2 3
8 Životnost erytrocytů - průměrně 120 dnů, po této době je většina fagocytována makrofágy ve slezině, v kostní dřeni a v játrech Obsah erytrocytu - HEMOGLOBIN (Hb) - podmiňuje eosinofilii ery. Molekula Hb je složená ze 4 podjednotek globinu (polypeptidové řetězce -α, ß, γ, δ), obsahují hem - váže dvojmocné železo - Fe 2+. Typy globinovýchřetězců reprezentují druhy hemoglobinů HbA (α 2 ß 2 ), HbF (α 2 δ 2 ) - normochromní erytrocyty obsahují 32 ± 2 pg Hb, 35 ± 2% Hb hyperchromní, hypochromní (hypochromní anemie) OxyHb, karbaminohb (reverzibilní vazba O 2 a CO 2 ), karboxyhb (ireverzibilní vazba CO), methb (Hb váže Fe 3+ ) ß podjednotky hem Fe 2+ Znázornění struktury molekuly HbA Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011 α podjednotky
9 Tvar, pružnost a deformovatelnost erytrocytu zajišťují membránové proteiny a uspořádání cytoskeletu Membrána erytrocytu - typická lipidová dvojvrstva a dvě funkčně významné skupiny proteinů - INTEGRÁLNÍ MEMBRÁNOVÉ PROTEINY glykoforiny, proteiny proužku 3 (připojení vnitřních proteinů cytoskeletu k membráně) adduktin spektrin (deficience genu - - vrozená sferocytóza) glykoforin ankyrin protein proužku 3 Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011 aktin tropomyosin - PERIFERNÍ MEMBRÁNOVÉ PROTEINY spektrin, aktin, protein proužku 4,1, adduktin, protein proužku 4,9, tropomyosin, ankyrin (globulární protein), protein proužku 4,2 (na vnitřním povrchu buněčné membrány zakotvují síť spektrinu do membrány) protein proužku 4,9 protein proužku 4,1 (deficience - vrozená eliptocytóza) protein proužku 4,2 (váže Hb; další kotevní místo pro proteiny cytoskeletu)
10 Antigeny systému AB0 na povrchu erytrocytu Antigeny - imunodominantní oligosacharidovéřetězce připojené do extracelulární oblasti glykoforinů (integrálních membránových proteinů buněčné membrány erytrocytu) A a B antigeny se dědí jako dominantní (podle jejich přítomnosti se rozlišují 4 krevní skupiny) Antigen A a B (krevní skupiny A a B) se liší svými koncovými cukry (šipky), antigen 0 (krevní skupina 0) nemá navázaný žádný koncový cukr, jedinci se skupinou AB mají navázané obě cukerné molekuly N-acetylglukosamin N-acetylgalaktosamin galaktóza galaktóza glukóza fukóza H antigen (mají nositelé všech krevních skupin) GLYKOFORINY Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011
11 LEUKOCYTY GRANULOCYTY - polymorfonukleáry specifická granula, segmentované nebo laločnaté jádro, slabě eosinofilní cytoplazma Neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty AGRANULOCYTY - mononukleáry pouze azurofilní granula (lysosomy), nesegmentované jádro, bazofilní cytoplazma Lymfocyty, monocyty Leukocyty krátkou dobu cirkulují v krvi, pak migrují stěnou postkapilárních venul (diapedesa) do tkání, kde pak plní důležité funkce (obranné, fagocytární). LEUKOGRAM - poměrné (%) zastoupení jednotl. typů leukocytů v periferní krvi Arnethův obraz - rozdělení neutrofilů podle počtu segmentů do několika tříd Hynkovo číslo - vyjádření stupně zralosti neutrofilů (2,7) -číselné vyjádření Arnethova obrazu
12 NEUTROFILY průměrná velikost µm - segmentované jádro (hrubé chromatinové hrudky), obvykle 3 až 4 segmenty - slabě eosinofilní cytoplasma - specifická jemná neutrofilní granula, azurofilní granula - mikrofágy vysoká schopnost fagocytózy -rychlá schopnost migrace (diapedesa, chemotaxe) při poranění nebo invazi bakterií 2 Barrovo tělísko (sex-chromatin = kondensovaný X) 1 1. Neutrofilní tyčka (tyč) 2 až 2,5% 2. Neutrofilní segment 50 až 70% Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
13 NEUTROFIL heterochromatin Neutrofilní granula - alkalická fosfatáza, kolagenáza, lysozym, laktoferrin, komplementové aktivátory Azurofilní granula (lysosomy) - kyselá fosfatáza a další lysosomové enzymy, myeloperoxidáza (pomáhá tvořit vysoce reaktivní baktericidní látky), defenziny Barrovo tělísko Golgiho komplex azurofilní granula specifická granula Mikrofotografie: Histology, Ross, Pawlina, 2011 Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
14 Schema migrace neutrofilu z postkapilární venuly do vaziva a, b) Migrace neutrofilů v postkapilární venule - rozpoznání - interakce adhesních molekul na povrchu neutrofilu (SELEKTINY) s receptory na povrchu endotelových buněk c) Výsledek interakce neutrofily se posunují (rolují) po povrchu endotelu a přilnou d) Endotelové buňky produkují CHEMOKINY jejich sekrece indukuje expresi dalších adhesních molekul (INTEGRINY, IgSF) e) Vazba INTEGRINŮ a IgS na receptory endotelových buněk f) Dočasné uvolnění intercelulárních spojení endotelových buněk (histamin, heparin) g) Tvorba pseudopodie, migrace neutrofilu do tkáně (do místa poškození) - chemotaxe SELEKTIN INTEGRIN IgSF (superfamily) selektinový receptor CHEMOKINY integrinové receptory Migrace chemotaxí Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011 histamin, heparin heparinocyt chemotaxe (vazba molekul chemoatraktantu na receptory neutrofilu)
15 Rozpoznání a vazba antigenů na příslušné receptory (antigeny s protilátkami navázané na F c receptory) Neutrofily - fagocytosa Pohlcení antigenu pomocí pseudopodií neutrofilu; fúze membrán neutrofilu Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011 Vznik fagosomu, zahájeno trávení aktivací oxidáz fagosomu F c receptor neutrofilní granula IgG pseudopodie další typy receptorů fagosom komplement antigen antigen komplementový receptor lysosomy (azurofilní granula) fagolysosom (sekundární lysosom) digesce reziduální tělísko exocytosa Fúze specifických a uzurofilních granul s fagosomem, uvolnění jejich obsahu (enzymy) vznik fagolysosomu likvidace a trávení antigenů Ztrávený materiál vyloučen exocytosou nebo střádán v reziduálním tělísku; většina buněk pak zaniká a spolu s bakteriemi tvoří hnis
16 EOSINOFILY průměrná velikost 12 až 14 µm - dvousegmentované jádro - eosinofilní granula (cihlověčervená) ohraničená membránou - elektrondenzní krystaloidní centrum (Cr) - - hlavní bazický protein (podmiňuje eosinofilii specifických granul) - slabě osmiofilní granulární matrix - látky s cytotoxickým účinkem (eosinofilní kationtový Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM Cr Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 protein, eosinofilní peroxidasa, neurotoxin), hystaminasa (neutralizuje histamin), arylsulfatasa (neutralizuje leukotrieny), kolagenasa, kathepsiny granulární matrix 2 až 10 %, nad 10% - eosinofilie (alergie, parazitární onemocnění, chronické záněty) - azurofilní granula (lysosomy) lysosomové kyselé hydrolázy (kyselá fosfatáza) a další hydrolytické enzymy destrukce parazitů, hydrolýza komplexů antigen-protilátka, fagocytovaných eosinofily
17 EOSINOFIL SPECIFICKÁ GRANULA (eosinofilní) krystaloidní centrum (Cr) granulární matrix M mitochondrie (M) Cr M Cr Cr Mikrofotografie: Histology, Ross, Pawlina, 2011 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
18 EOSINOFIL NEUTROFIL Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
19 BAZOFILY velikost 10 až 12 µm; výskyt - 0,5 až 1 % - nepravidelně laločnaté jádro - specifická bazofilní granula (metachromatická) nestejně velká, hrubá, překrývají jádro obsahují - heparin, histamin, heparansulfát, leukotrieny (modifikované lipidy - navozují prodlouženou kontrakci hladké svaloviny v dýchacích cestách), eosinofilní chemotaktický faktor - azurofilní granula (lysosomy- lysosomové hydrolázy) - membrána bazofilů obsahuje Fc recetory - vazba IgE Bazofily - funkčně a vývojově příbuzné heparinocytům (basophil-mast cell progenitor cell BMCP) Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
20 BAZOFIL Bazofilní granula - elektrondenzní - nepravidelný tvar - různá velikost S S Granula ohraničená výraznou membránou (S) Wheater s Functional Histology, 2011
21 LYMFOCYTY výskyt 25 až 40% - malé lymfocyty (většina cirkulujících) - velikost 6 až 8 µm - středně velké (aktivované specifickými antigeny) - až 18 µm hlavní buňky lymfatického - imunitního systému Malé lymfocyty cirkulující v krvi - kulaté relativně velké jádro s hrubým chromatinem - úzký lem bazofilní (světle modré) cytoplasmy kolem jádra bazofilie podmíněna volnými ribosomy - azurofilní granula jemná, malé množství B lymfocyty (humorální imunita) - aktivované buňky se množí a diferencují v plasmocyty (tvoří protilátky - imunoglobuliny) T lymfocyty - T C (cytotoxické) - buněčná imunita - T H (helpry) - produkce lyfokinů, indukce imunitní odpovědi - T S (regulační supresorové buňky) NK (natural killers) - programované pro zabití některých typů změněných buněk nádorových, virem napadených T 0 ( cirkulující kmenové buňky) Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
22 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM malý lymfocyt LYMFOCYT trombocyty azurofilní granula velký lymfocyt mitochondrie (M) Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 lysosomy (azurofilní granula) bílé šipky
23 MONOCYTY průměrná velikost 12 až 20 µm výskyt - 2 až 10 % Prekursory buněk mononukleárního fagocytového systému (MFS) vycestovávají z kostní dřeně do tkání diferencují se v makrofágy (vazivové makrofágy, osteoklasty, alveolové makrofágy, Kupfferovy buňky v játrech) Monocyty přeměněné na makrofágy antigen-prezentující buňky v imunitním systému - jádro - oválné, ledvinovité nebo podkovovité, excentricky umístěné, s hrudkovitým chromatinem - cytoplasma - slabě bazofilní (šedomodrá) - azurofilní granula - četná (množství lysosomů) Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
24 MONOCYT P - pseudopodie G - Golgiho komplex M - mitochondrie P Mikrofotografie: Wheater s Functional Histology, 2011 P Gr - elektrondensní granula (lysosomy - myeloperoxidáza, kyselá fosfatáza, elastázu, katepsin-g)
25 jádro monocytu Migrace monocytu přes endotel krevních cév En - endotel Mo - monocyt cytoplasma Lumen venuly monocyt připojený četnými pseudopodiemi k endotelu (šipky), počátek migrace (diapedesa); obarvený obr. SEM WK Ovalle, PC Nahirney, Netter s Essential Histology, 2008 En En Mikrofotografie: J.B. Kerr, Functional Histol, 2010 Monocyt migrující pomocí pseudopodií přes endotel postkapilární venuly, během migrace se diferencuje na tkáňový makrofág -TEM
26 TROMBOCYTY velikost 2 až 4 µm Bezjaderné buněčné fragmenty diskovitého tvaru Vznik v kostní dřeni fragmentací (oddělováním) z periferních částí cytoplasmy megakaryocytu Povrch trombocytu buněčná membrána glykokalyx (glykoproteiny, GAG a povrchové koagulační faktory) Periferní oblast - hyaloméra - lehce basofilní cytoplasma bez granul marginální svazek mikrotubulů, aktinová filamenta, myosin, aktin-vázající proteiny udržování tvaru trombocytu Centrum - granuloméra azurofilní granula; v EM alfa, delta a lambda granula (azurofilní jsou převážně alfa granula) Vlastnosti trombocytů - vysoká adhezivita, schopnost agregovat Funkce - hemostáza (zástava krvácení) Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
27 Schéma submikroskopické stavby trombocytu plasmalema glykokalyx lambda granula glykogen alfa granula delta granula Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011 marginální svazek mikrotubulů aktin myosin alfa granula - hlavně fibrinogen - specifické proteiny (koagulační faktory, plasminogen) - destičkový růstový faktor delta granula - adenosin difosfát (ADP) - adenosin trifosfát (ATP) - serotonin, histamin (usnadňují adhesi trombocytů a vasokonstrikci v poškozené oblasti cévy) lambda granula - lysosomy (hydrolytické enzymy) otevřený kanalikulární systém (vývojový zbytek demarkačních kanálů megakaryocytu) - možnost rychlého uvolnění destičkových faktorů při hemostáze denzní tubulární systém (zbytek elektrondensního materiálu z GER megakaryocytu, zásobní místo pro Ca 2+ )
28 TROMBOCYT (TEM) densní granula glykogenová granula glykokalyx mikrotubuly otevřený kanalikulární systém Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
29 glykokalyx (adheze destiček) WK Ovalle, PC Nahirney, Netter s Essential Histology, 2008 Bikonvexní tvar trombocytu průměr cca 2,5 µm densní granula Tvar destičky udržován svazkem mikrotubulů v periferní cytoplasmě (hyaloméře) agregace destiček 1. SEM -časné stádium agregace trombocyty se zakulacují, vytvářejíčetné výběžky 2. TEM - agregace destiček ztrácejí výběžky, snížený počet granul u některých trombocytů (šipky) Stevens and Lowe, Histology,
30 FUNKCE DESTIČEK - při zástavě krvácení (poranění a hojení krevní cévy) Primární agregace trombocytů - vytvoření destičkové zátky Sekundární agregace trombocytů - uvolnění obsahu alfa a delta granul (ADP indukuje adhezi a agregaci destiček) Koagulace krve - vznikne trombus (krevní sraženina) - trojrozměrná síť vláken fibrinu obsahující erytrocyty, leukocyty a trombocyty Retrakce trombu - vytvoření stabilní krevní sraženiny interakcí destičkového aktinu, myosinu a ATP) krevní sraženina se kontrahuje Odstranění trombu -činností plazminu (proteolytický enzym - vzniká aktivací v plasmě přítomného plasminogenu) a uvolněných enzymů lambda granul síť fibrinových vláken trombocyty erytrocyty SEM - Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
31 Neutrofilní segment Eosinofil Bazofil Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM sex-chromatin Lymfocyt Monocyt Wheater s Functional Histology, 2011
32 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
33 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
Morfologie krvinek 607
Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,
Krev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie
KREV Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie
ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby
Krev- složen ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby kmenové a progenitorové buňky regulace hemopoesy určeno výhradně pro přípravu pravu
KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012
KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané
Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)
Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Složení krve (5,5 l) Plazma (55 % objemu krve): 91 % vody 7 % proteinů (albuminy, globuliny, fibrinogen), 2 % tuky, fosfatidy, cholesterol, glukóza,
FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY
Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika
III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal
Základy Hematologie/ZHEM Fyziologie leukocytů Radim Vrzal Fyziologie leukocytů Leukocyty = bílé krvinky součást imunitního systému druh Neutrofilní granulocyty Eosinofilní granulocyty Počet/1l krve (.10
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY obr. č. 1 TĚLNÍ TEKUTINY tkáňový mok, krev a míza = tekutá tkáň funkce: zajišťují stálost vnitřního prostředí úprava koncentrace rozpuštěných látek, ph, teploty TĚLNÍ TEKUTINY
Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr
Krev- sanguis Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr Celkové množství krve -8-9% celkové tělesné váhy Normální objem
Krev hem, hema sanquis
Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa
Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu
Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Evca.celseznam.cz Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala
Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Kabala Hlavní složkou je voda. Je v ní rozpuštěno mnoho anorganických a organických látek. Voda je prostředím, ve kterém probíhají všechny biologické
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013
glutamine.php ší šířenší
KREV FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ REGULAČNÍ OBRANNÁ 1 SLOŽENÍ KRVE Ø dospělý člověk má 5 litrů krve (= 8% těl. hmotnosti) PLAZMA LEUKOCYTY ERYTROCYTY TROMBOCYTY PLAZMA www.abcbodybuilding.com/ glutamine.php
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Krev a tělesné tekutiny
Krev a tělesné tekutiny Fyziologie člověka MUDr Dagmar Brančíková, Mgr.Jana Javora Email: jajavora@seznam.cz Krev Normální objem- normovolemie 4,5-6 litrů Snížení objemu : dehydratace (krvinek stejně,
TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:
Krev. Krevní buňky (formované elementy)
Krev Krevní buňky (formované elementy) Red blood cells /RBC/ erytrocyty - 4 6 milionů/ 1 l White blood cells /WBC/ leukocyty - 5,000 9,000/ 1 l Platelets /PLT/ trombocyty - 150,000 300,000/ 1 l ERYTROCYTY
KREV A KRVETVORBA. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
KREV A KRVETVORBA Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU https://static.wixstatic.com/media/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.jpg/v1/fill/w_646,h_363,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.webp
HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů
HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky 25.
Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky
KREVNÍ BUŇKY Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky 4,5 až 5 mil./mm3 Bezjaderné, ploché okrouhlé buňky, piškotovitý tvar, uprostřed
bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
Variace Soustava krevního oběhu
Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.
Krev přednáška 1 fyzioterapie
Krev přednáška 1 fyzioterapie Mgr. Helena Smítková Krev I 1 Krev Suspenze formovaných krevních elementů v plasmě (RBC, WBC, TRO) Dospělý 4,5-6 litrů (7-10% hmotnosti) Transport: O2, CO2, živiny glc, AK,
FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:
FYZIOLOGIE I Martina Novotná Konzultační hodiny: Po: 10.30 12.00 Čt: 11.15 12.00 novotna@fsps.muni.cz www.fsps.muni.cz/~novotna FYZIOLOGIE TĚLNÍCH TEKUTIN KREV HOMEOSTÁZA IMUNITNÍ SYSTÉM FYZIOLOGIE TĚLNÍCH
FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ OBRANNÁ
KREV FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ REGULAČNÍ OBRANNÁ SLOŽEN ENÍ KRVE Ø dospělý člověk k mám 5 litrů krve (= 8% těl. t hmotnosti) PLAZMA LEUKOCYTY ERYTROCYTY TROMBOCYTY www.abcbodybuilding.com/ glutamine.php
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
1. Transportní zahrnuje přenos různých látek do celého těla a mezi jednotlivými orgány
Krev Krev tekutá tkáň složená z krevních elementů a plazmy. - celkový objem krve 4,5 6 litrů - tvoří 6-8% celkové tělesné hmotnosti - relativně více u mužů Důležitý je objemový podíl tzv. formovaných elementů
1 Histologie buněk imunitního systému
1 Histologie buněk imunitního systému Buňky v krevním řečišti, které vykonávají imunitní funkce se obecně označují jako leukocyty bílé krvinky. Jejich název je odvozen od bílé vrstvy, kterou formují během
Hematologické laboratorní metody. Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze
Hematologické laboratorní metody Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze Krevní obraz I leukocyty WBC (white blood cells) norma 4,0 9,0x 10 9 /l leukopenie útlum polékový, toxický,
HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie
HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová
KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané kapitoly z
SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek
KREV Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek homeostatická - udržení stálosti vnitřního prostředí (teploty, ph, koncentrace iontů, objemu; hemostáza) obranná - obrana
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie
T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz - St?eda, Zá?í 10, 2014 http://biologie-chemie.cz/telni-tekutiny-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka: T?lní tekutiny P?edm?t: Biologie
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Příprava krevního roztěru
Příprava krevního roztěru Správně Příliš tlustý Moc krve Nerovnoměrný tah Třásla se ruka Krev se srážela Mastné sklíčko Barvení roztěrů Standardním barvením pro krevní nátěry je tzv. panoptické barvení
Funkce oběhové soustavy
Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
Krev. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM
Krev Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Krev struktura plasma + elementy plasma voda elektrolyty proteiny elementy erytrocyty leukocyty monocyty granulocyty lymfocyty trombocyty Krev 8% tělesné hmotnosti
Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE. Bílkoviny krevní plasmy 25.2.2015. Anorganické látky KREVNÍ PLASMA. Další organické součásti krevní plasmy
Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE -suspenze buněčných elementů (krvinek červených, bílých, destiček) v krevní plasmě; -objem krve-7-10% těl. hmotnosti, tj. cca 5-6 l u dospělého člověka; -výměna červených
Myeloproliferativní neoplazie. L. Bourková, OKH FN Brno
Myeloproliferativní neoplazie L. Bourková, OKH FN Brno Chronická myeloidní leukémie - CML chronická fáze Periferní krev (PK): leukocytóza, neutrofilie - myelocyty, bazofílie, eozinofílie, blasty < 2% bývá
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1
Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Extracelulární Intracelulární U dospělého člověka voda tvoří až 66% hmotnosti ( čím víc tukové tkáně, tím míň vody) novorozenec
(Haima, Sanquis) I. Kvantitativní a kvalitativní znaky krve. II. Glykémie. III. Srážení krve
KREV (Haima, Sanquis) I. Kvantitativní a kvalitativní znaky krve II. Glykémie III. Srážení krve HLAVNÍ FUNKCE KRVE 1. Výměna O 2 a CO 2 2. Výměna živin a odpadních látek 3. Transport hormony, sekretované
Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok
KREV Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok Funkce: -přenos dýchacích plynů - transport látek ze střeva do jater a z jater
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.
Otázka: Druhy biologického materiálu Předmět: Biologie Přidal(a): moni.ka Druhy biologického materiálu Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání. Tělní tekutiny
->Oba typy buněk mají paměť. V případě, že se v těle objeví např. stejný druh viru podruhé,
1 KREV Krev je hlavní součástí vnitřního prostředí organismu. Je to tekutý orgán, který má dvě složky: složku tekutou (plazma) a buněčnou (leukocyty, erytrocyty, trombocyty). 1.1 FUNKCE KRVE Transportní
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
Abnormality bílých krvinek. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Abnormality bílých krvinek MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Abnormality bílých krvinek Kvantitativní poruchy leukocytů - reaktivní změny - choroby monocyto-makrofágového makrofágového
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem
Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,
vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-
Test krev 1. Co neplatí o červených krvinkách? a) jsou jaderné b) vznikají v červené kostní dřeni c) mají životnost 120 dní d) zanikají ve slezině a v játrech 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
PRINCIPY HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU. Jana Šálková I. hematoonkologická klinika 1. LF UK a VFN
PRINCIPY HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU Jana Šálková I. hematoonkologická klinika 1. LF UK a VFN ZÁKLADNÍ HODNOTY muži ženy hemoglobin 120-160 g/l 135-175 g/l hematokrit 0,35-0,46 0,38-0,46 počet erytrocytů
(základní morfologické abnormality) L. Bourková, OKH FN Brno
Lymfoproliferativní onemocnění (základní morfologické abnormality) L. Bourková, OKH FN Brno fyziologické LY reaktivní lymfocyty Základní rozdělení neoplazie ze zralých B buněk malignity ze zralých T a
Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní plazma definice: Tekutá složka krve Nažloutlá, vazká tekutina Složení
Cytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
Erytrocyty bezjaderné buňky 7.5 x 2 µm životnost cca 120 dní barvivo hemoglobin (A 1, A 2 ), - 38% ( pg) - 150g/l (1g Hb váže 1.34 ml kyslíku)
Patofyziologie krvetvorby Přednáška z patologické fyziologie pro bakaláře Složení a funkce krve objem krve - 6-8% tělesné hmotnosti - 5,5 l hematokrit - 46% muži, 41% ženy erytrocyty - 5 mil./µl (1% retikulocyty)
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 21. 11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS,
MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Kvantitativní poruchy leukocytů - změny počtu jednotlivých typů bílých krvinek -choroby monocyto-makrofágového systému- granulomatózy - střádací
BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity
BUŇKY NESPECIFICKÉ IMUNITY A JEJICH FUNKCE FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK Buňky zánětlivé reakce Neutrofil Eosinofil zejména v infekčním (bakteriálním) zánětu. s výraznou fagocytární a baktericidní aktivitou
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ
KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Anna Musilová Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc. MVDr. Viktor Tukač, CSc. MVDr. Ladislav Taras, Ph.D. Klinika chorob ptáků, plazů a drobných
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
MUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor
Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test
Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test Fagocytóza Jeden z evolučně nejstarších obranných mechanismů Součást přirozené imunity Schopnost buněk
synlab czech s.r.o. Laboratoř České Budějovice, Vrbenská 197/23 Vrbenská 197/23, České Budějovice
Pracoviště zdravotnické laboratoře: Odběrové pracoviště Trhové Sviny Nábřeží Sv. Čecha 664, 374 01 Trhové Sviny Odběrové pracoviště Písek Drlíčov 149, 397 01 Písek Odběrové pracoviště Český Krumlov T.G.Masaryka
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako