Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
|
|
- Marie Žáková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba interkalárního disku. Doc. MUDr. Marie Jirkovská, CSc. Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, B02241 Datum: 4. a
2 Klasifikace a charakteristika svalové tkáně Junqueira, Carneiro: Basic Histology
3 Kosterní sval Junqueira, Carneiro: Basic Histology
4 Kosterní sval Geneser: Textbook of Histology Junqueira, Carneiro: Basic Histology
5 Svalové vlákno vzniká z myoblastů (původem z mezodermu) splýváním (syncytium); z některých buněk vzniknou satelitové buňky (= zdroj buněk pro omezenou regeneraci kosterního svalu)
6 Svalové vlákno dlouhé (mm - cm) válcovité (průměr µm) mnohojaderné Jádra umístěna pod sarkolemmou (= buněčnou membránou), která vytváří početné tubulární invaginace = T (transverse) tubuly pronikající do buňky. Myofibrily (o průměru 1-2 µm) jsou válcovité svazky myofilament, vykazují příčné pruhování viditelné ve světelném mikroskopu, které je dané střídáním tmavých A (anisotropních) proužků a světlých I (isotropních) proužků; toto uspořádání je zajištěno cytoskeletálními proteiny (aktin, desmin, dystrophin). Mitochondrie produkují ATP. Síť cisteren sarkoplasmatického retikula (= hladké ER) obklopuje a odděluje myofibrily. Ross, Pawlina: Histology T tubulus a přilehlé dvě terminální cisterny sarkoplasmatického retikula tvoří triádu.
7 Myofibrily jsou dlouhé jako svalové vlákno; skládají se z lineárně uspořádaných sarkomer. Gartner, Hiatt: Histology Sarkomera (funkční jednotka kontrakce) je ohraničena dvěma Z-liniemi (α-aktinin), do kterých jsou ukotvena aktinová myofilamenta. Schéma a elektronmikroskopický obraz myofibrily (vztah T tubulu a rozhraní mezi A a I proužkem. Přesná vzájemná poloha tenkých aktinových a tlustých myosinových myofilament je zajištěna akcesorními proteiny (titin, myomesin, nebulin). Ross, Pawlina: Histology
8 Stavba aktinových a myosinových myofilament Gartner, Hiatt: Histology Aktinové molekuly (Gaktin) se organizují do dvojšroubovice - vláknitý F - aktin. Dvojšroubovice tropomyosinového filamenta probíhá v záhybu F-aktinu. Tropomyosin váže troponinový komplex složený ze tří podjednotek: TnT se váže na tropomyosin, TnC váže Ca+2, TnI se váže k aktinu (inhibuje jeho interakci s myosinem). Dimery myosinových Junqueira, Carneiro: Basic Histology molekul jsou složeny z těžkých řetězců (každý se skládá z hlavičky a tyčinkovitéčásti; na hlavičce jsou vazná místa pro aktin a ATP) a dvou lehkých řetězců. Z dimerů je vytvořeno bipolární tlusté myosinové filamentum. Hlavičky formují příčné můstky mezi tlustými a tenkými filamenty. Při kontrakci se zkrátí sarkomera ale myofilamenta zůstávají stejně dlouhá ( sliding interdigitating filament model ).
9 Svalová kontrakce 1) iniciovaná nervovým impulsem, který přichází z neuro-muskulárního spojení 2) acetylcholin uvolněný do synaptické štěrbiny se naváže na Ach receptor, což způsobí lokální depolarizaci membrány svalového vlákna 3) nábojem kontrolované Na + kanály se otevřou a Na + vstupuje do buňky 4) nastane celková depolarizace buněčné membrány a membrány T- tubulů 5) nábojem řízené sensorové proteiny v membráně T- tubulů změní svou konformaci 6) což způsobí otevření Ca +2 kanálů v přilehlé membráně sarkoplazmatického retikula 7) Ca +2 je rychle uvolněno ze sarkoplazmatického retikula do sarkoplazmy 8) Ca +2 se naváže na TnC podjednotku troponinového komplexu (= iniciace kontrakčního cyklu) 9) Ca +2 je navráceno do terminální cisterny sarkoplazmatického retikula činností Ca +2 pump. Ross, Pawlina: Histology
10 Kontrakční cyklus 1) Zahájení kontrakčního cyklu; hlavička myosinu je pevně spojena s molekulou aktinu, ATP není přítomno (rigor configuration). 2) Navázání ATP na hlavičku myosinu způsobí její odpojení od aktinového filamenta. 3) Rozštěpení ATP na ADP a Pi způsobí ohnutí hlavičky myosinu, ADP a Pi zůstávají navázány na hlavičku myosinu. Ross, Pawlina: Histology 4) Hlavička myosinu se slabě naváže na vazné místo sousední aktinové molekuly a Pi je uvolněn. Uvolnění Pi způsobí zpevnění vazby mezi hlavičkou myosinu a molekulou aktinu a hlavička myosinu se vrátí do vzpřímené polohy. To vynutí pohyb tenkého filamenta podél tlustého filamenta ( power stroke ). ADP se odpojí od myosinu. 5) Hlavička myosinu je opět pevně spojena s novým vazným místem na aktinu (rigor configuration).
11 Metabolické typy svalových vláken Sval obsahuje směs aerobních vláken / typ I/ (= pomalá oxidativní vlákna) - menší průměr, mnoho mitochondrií, myoglobin, bohaté cévní zásobení - A anaerobních vláken /typ II/ (= rychlá glykolytická vlákna) velký průměr, méně mitochondrií, málo myoglobinu, relativně chudší cévní zásobení, mnoho glykogenu, aktivní glykolytické enzymy - An intermediárních vláken - I Aktivita sukcinát dehydrogenázy odráží podíl mitochondrií ve vláknech Young, Heat: Functional Histology Aktivita ATP-ázy - vlákna typu I a II se liší proteinovou strukturou molekuly ATP-ázy
12 Spojení svalu a šlachy Ross, Pawlina: Histology Geneser: Textbook of Histology
13 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky Buňky uspořádané do dlouhých paralelních svazků, mají rozvětvený tvar, jejich výběžky vytvářejí spojení sousedních buněk. Srdeční sval vykazuje spontánní rytmickou kontrakci řízenou převodním systémem, svalovina síní má také syntetickou funkci, vytváří atriální natriuretický faktor. (interkalární disk)
14 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky V prostorech mezi svalovými buňkami se nacházířídké kolagenní vazivo, které obsahuje bohatou cévní síť.
15 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky Srdeční svalovina je příčně pruhovaná, myofibrily jsou obklopeny sítí hladkého endoplazmatického retikula, mezi myofibrilami se nacházejí četné mitochondrie a glykogenová granula.
16 podélný řez příčný řez interkalární disk kapiláry
17 Interkalární disk je vysoce specializované spojení mezi sousedními buňkami, má schodovité uspořádání. Fascia adherens (v příčných úsecích) - místo, kde se tenká myofilamenta sarkomery připojují k plazmatické membráně. Maculae adherentes (desmosomy) - v příčných i podélných úsecích; oba typy spojení vytvářejí velmi pevný mezibuněčný kontakt. Gap junctions (v podélných úsecích) umožňují prostup informačních molekul a iontů z buňky do buňky, což dovoluje koordinaci kontrakce srdečního svalu. Prostorové znázornění interkalárního disku (J Microsc) R. Lüllmann-Rauch: Histologie
18 Hladké endoplazmatické retikulum v kardiomyocytech neodděluje úplně myofibrily. T - tubuly pronikají do buněk a tvoří dyády s přilehlou cisternou endoplazmatického retikula na úrovni Z linie (= pouze jeden T tubulus na sarkomeru). Ross, Pawlina: Histology T - tubuly umístěné na úrovni Z linie Pohyb vápenatých iontů po depolarizaci plasmatické membrány kardiomyocytů. Ross, Pawlina: Histology
19 Hladká svalovina buňky mezenchymového původu, vřetenovitý tvar, délka µm, tyčinkovité jádro podélný řez příčný řez
20 Hladká svalovina buňky mezenchymového původu, vřetenovitý tvar, délka µm, tyčinkovité jádro Buňka syntetizuje složky lamina externa (kolagen typu III, elastin, glykosaminoglykany). Tenká myofilamenta jsou zakotvena do densních tělísek (α-actinin), která se nacházejí v cytoplazmě (a také připojena k sarkolemmě) v síti intermediárních filament (desmin, vimentin). Aktinová a myosinová myofilamenta nevytvářejí myofibrily.
21 Tenká myofilamenta = aktin, tropomyosin, a caldesmon a calponin (blokují vazná místa pro myosin). Tlustá myofilamenta mají protisměrnou orientaci hlaviček myosinu. Hladká svalovina
22 Kontrakce hladké svaloviny závislá na Ca +2, iniciovaná mechanicky (pasivní napínání), chemicky (angiotensin, vasopresin) a elektrickými stimuly (neuromuskulární spojení) Řídké hladké ER a pinycytotické váčky obsahují Ca +2, které je vypuštěno do cytoplazmy po aktivaci nábojem řízených senzorových proteinů nebo přímou aktivací Ca +2 kanálů hladkého ER. Ca +2 se váže na calmodulin, zbylé kalciové ionty jsou odstraněny ze sarkoplazmy ATPdependentními kalciovými pumpami. Ca +2 - calmodulinový komplex aktivuje fosforylaci lehkého myosinovéhořetězce kinázou lehkého myosinovéhřetězce (= iniciace kontrakce) a vazné místo myosinu pro aktin je aktivováno a naváže se na aktin. V přítomnosti ATP se hlavička myosinu ohne (nastane kontrakce). Po defosforylaci se hlavička myosinu odpojí od aktinu. Kontrakce hladké svaloviny je pomalá, mezi buňkami se šíří cestou gap junctions.
23 Buňky hladké svaloviny produkují kolagen typu III (retikulární vlákna), typu IV (lamina externa), elastin, proteoglykany a multiadhezivní glykoproteiny Síla kontrakce individuální buňky hladké svaloviny je přenášena mezibuněčnou hmotou (retikulárními vlákny zakotvenými do lamina externa sousedních buněk).
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána
Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF
Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.
Biochemie svalu Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval Uspořádání kosterního svalu Stavba kosterního svalu Tlustá filamenta myosin Tenká filamenta Aktin Tropomyosin Troponin Ostatní bílkoviny
SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie
SVALOVÁ TKÁŇ Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Stavba interkalárního disku. Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Ústav histologie a embryologie
Svalová tkáň Svalová soustava
Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla vzhledem tělu Fyziologické
Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň
Svalová tkáň Svalová tkáň Modul B aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní
Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.
Svalová tkáň Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie a embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz Současná klasifikace základních typů tkání Na základě morfologických a funkčních znaků Epitelová Svalová Kontinuální,
Svalová tkáň Svalová soustava
Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán) Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
Genetika člověka GCPSB
Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není
Přeměna chemické energie v mechanickou
Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.
BIOCHEMIE SVALU Tomáš Kuˇ cera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2014 STRUKTURA KOSTERNÍHO SVALU svazky svalových
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
Cytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
Epitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
Přednáška 5 Biomechanika svalu
13.11.2013 Přednáška 5 Biomechanika svalu ANATOMIE MUDr. Vyšatová ANATOMIE MUDr. Vyšatová Obecná myologie Svalová vlákna, myofibrily, proteiny, sarcomery, skluzný model svalového stahu, stavba kosterního
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti
Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu SVALY Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Anna Čeňková Andrea Holoubková Hana Klupáková Veronika Zittová 2014 Alexandra
Krev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
Pohyb přípravný text kategorie A, B
ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2005/2006 40. ROČNÍK Pohyb přípravný text kategorie A, B Ivan ČEPIČKA Petr L. JEDELSKÝ Magdalena KUBEŠOVÁ Jana LIŠKOVÁ Jan MATĚJŮ Vendula STRÁDALOVÁ
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u
F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném
základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.
- 1 - Svalové vlákno je buňka s mnoha jádry, na kterou se připíná nervové vlákno v motorické ploténce. Různý počet svalových vláken tvoří svalovou jednotku innervovanou pro společnou funkci. Povrch svalového
HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I
HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav
KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL
KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace
Cytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.
Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,
Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina
Svaly Svaly Aktivní tenze a pohyb Komunikace, práce Krevní cirkulace Trávení Vylučování Reprodukční systém Michaela Popková Dráždivá tkáň Elasticita Schopnost kontrakce a relaxace Kosterní (příčně pruhovaná)
KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA
KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů
Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!
SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti
patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha
Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu
Biochemie svalové činnosti (základní informace Harperova biochemie, str. 682 700) Kardiomyocyty Myokard se v mnohém podobá kosternímu svalstvu; patří též mezi příčně pruhované svalstvo. Jsou však zde dvě
Genetika člověka / GCPSB. Radim Vrzal
Genetika člověka / GCPSB Radim Vrzal Genetika svalových poruch Molekulární genetika svalových poruch cca 650 svalů - pohyb - postoj - stání na nohou - podpora vnitřních orgánů - produkce tepla - uzavíraní/otevírání
Interakce mezi buňkami a okolím
Interakce mezi buňkami a okolím Struktury mezibuněčného prostoru: buněčný plášť ( glycocalyx ) mimobuněčná matrix ( extracellular matrix ) Buněčný plášť ( glycocalyx ) Struktura: uhlovodíkové řetězce složek
Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru
Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241
Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis
Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
ší šířenší
Fyziologie svalstva Úvod Svalstvo patří meziexcitabilní excitabilní tkáně Schopnost kontrakce/relaxace Kontrakce navazuje na excitaci a projevuje se: Tenzí Zkrácm Svaly (všech typů) zajišťují: Aktivní
Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1
Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však
Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková
Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline Bc. Lucie Piskláková Diplomová práce 2012 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)
FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného
Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu
Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Seminář pro maturanty
Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.
Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých
F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u
F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném
Sledování postmortálních změn jakosti u masa. Radek Holík
Sledování postmortálních změn jakosti u masa Radek Holík Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na sledování postmortálních změn u vepřového a hovězího masa. Jejím cílem je zkoumání
Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK
Hypotonie děložní MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK Fyziologie děložní kontraktility Interakce aktin vs. myosin v myocytech Myocyty propojeny pomocí gap a tight junctions
- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Molekulová patobiochemie
Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Ústav klinické biochemie a patobiochemie, 2. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Molekulová patobiochemie srdeèního selhání (1. èást) 1. Úvod Od geniálního
Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.
Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých
Dýchací řetězec (DŘ)
Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html
Substrát: látka, která se mění účinkem enzymu. NAD, NADP, FMN, FAD, koenzym Q, pyridoxalfosfát prostherická skupina: kofaktor vázán pevně
Enzymy Enzymy katalyzátory živé buňky proteiny jednoduché nebo složené (holo)enzym = apoenzym + koenzym (kofaktor) apoenzym: proteinová část kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně
Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Téma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie. 1. Buňka. Jádro
Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních
ší šířen FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka - základní stavební a funkční jednotka těla
Buňka (buňky tkáně orgány organismus) - funkce a struktura jsou vzájemně propojené vlastnosti - v průběhu evoluce specializace buněk - odlišná funkce podle množství organel, charakterem cytoplasmy a vlastnostmi
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie
Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,
Histologie pro bakalářské studium. 1. Buňka. Jádro
Histologie pro bakalářské studium Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové,
Biopolymery. struktura syntéza
Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?
Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D. vladimir.riljak@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. katerina.jandova@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 RNDr.
základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)