mimaart Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 -

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "mimaart Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 -"

Miroslav Kříž
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Seminární práce Nosné konstrukce Serpentine Gallery Pavilion 2005 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Álvaro Siza - 1 -

2 O architektovi : Álvaro Siza, jehož dílem je Pavilon Serpentine Gallery postavený v roce 2005, je světově známý, výborný a vlivný architekt. Narodil se v Portugalsku ve městě Matozinhos v roce Universitu architektury a estetiky Escola das Belas Artes v Portu (ESBAP) vystudoval v roce Po studiích začal pracovat jako asistent u Fernanda Távory. V roce 1963 vítězí v soutěži na Boa Nova Tea House v Matozinhos a zakládá svou vlastní architektonickou praxi a věnuje se vyučování na ESBAP v Portu. Mimo jiné se Álvaro zabývá také designem a v posledních letech navrhl spoustu doplňků pro newyorské studio Ohm Design. Proč byl pavilon postaven : Rada Serpentine Gallery každoročně pověří mezinárodně uznávanou osobnost v oboru architektury, aby navrhla dočasný pavilon na trávníku vedle staré budovy galerie, kterou v roce 1998 rekonstruovala pod patronací Diany, princezny z Walesu, londýnská architektonická kancelář John Miller and Partners. Tradice zahradního pavilonu se úspěšně koná každoročně v letním období od roku Pavilon byl umístěn naproti budovy Serpentine Gallery, na mírně svažitém terénu zatravněné plochy. Kolem je spoustou bohaté a krásné zeleně, neboť samotná galerie se nachází ve středu metropole Londýna, v rozsáhlém parku Hyde Park - Kensington Gardens. Každoročně postavený pavilon funguje pouze po dobu prázdnin, přibližně od začátku července do konce září, a poté je z pozemku odstraněn. - situační mapa umístění galerie a pohledy na galerii - 2 -

V roce 1963 vítězí v soutěži na Boa Nova Tea House v Matozinhos a zakládá svou vlastní architektonickou praxi a věnuje se vyučování na ESBAP v Portu.

3 Koncept : V hodnocení poroty Pritzkerovy ceny je Siza přirovnáván k raným modernistům, jeho architektura je nazvána potěšením pro smysly a povznesením ducha, zdůrazňována je přímočarost a poctivost v řešení. Álvaro Siza vysvětlil celou koncepci tak, že chtěli vytvořit pavilon, který by vypadal jako zvíře s končetinami pevně spočívajícími na zemi, s tělem vypjatým hlady, vypnutou kůží a svěšenou hlavou. Jako nahrbené zvíře připravené ke skoku. Téměř jakoby se chystalo zaútočit na protější budovu Serpentine Gallery... Nechtěli postavit izolovaný anonymní stavbu. Pavilon má prezentovat totálně odlišný typ architektury, než je ta, kterou představuje protější neoklasicistní budova Serpentine Gallery, ale zároveň by s ní měl vést dialog. Pavilon je založen na jednoduché čtvercové mřížce, která byla zakřivena z důvodu vytvoření dynamické, dobře stavěné formy. - návrh interiéru pavilonu Použitý materiál : Finnforest Merk je Evropský hlavní dodavatel produktů stavebního dřeva i konstrukčního řešení. Firma s ohledem na životní prostředí, právě poskytla osvědčené a dobře hospodárné stavební dřevo Ktero (LVL), které bylo použito. Hlavním materiálem bylo tedy dřevo. Mřížová konstrukce, která tvoří stěny i strop je zhotovena z propojených trámů. Přírodní materiál autoři zvolili záměrně s ohledem na prostředí parku, do kterého je Pavilon zasazen. Čtverce dřevěné mřížky vyplňuje mléčný polykarbonát, který do vnitřního prostoru propouští příjemné měkké světlo. Rozvlněný tvar konstrukce končí jeden a půl metru nad zemí a do trávníku se zabořuje nespočetnými tenkými ocelovými nosníky, na kterých je celá dřevěná stavba uložena. Většina polykarbonátových výplní je opatřena válcovitým tělesem. Ty, které jsou ve stropní části, obsahují solární lampy, které pak večer bodově osvětlující celý vnitřní prostor. Podlaha centrální části je vyložena šedými dlaždicemi, které barevně příjemně kontrastují se zeleným trávníkem kolem

Álvaro Siza vysvětlil celou koncepci tak, že chtěli vytvořit pavilon, který by vypadal jako zvíře s končetinami pevně spočívajícími na zemi, s tělem vypjatým hlady, vypnutou kůží a svěšenou hlavou.

4 - nosníky dřevěné konstrukce -detail válečků na fasádě Postup montáže : Nejprve se začalo s vybagrováním pásu po celém obvodu navrhnutého pavilonu. Poté se zde zakotvily přes metr dlouhé ocelové piloty a na ty se uložil kovový základový pás, který se obsypal hlínou. Na základový pás se v osové vzdálenosti kolem 100 cm namontovaly šikmé nosníky. Ke každému nosníku se připevnily první trámy pomocí deseti šroubů s matkami. Celá dřevěná konstrukce byla řešena jako skládačka. Jednotlivé trámy byly lehké, zapadaly do sebe díky vytvořeným spojům, které bych přirovnal k čepu a rozporu, takže stěny dělníci mohli skládat ručně bez použití těžké techniky. Trámy se spojovaly na sucho opět šroubem a matkou. Při montováni stropu bylo zapotřebí výsuvných podporujících tyčí a dělníci je smontovali na zvedacích plošinách. Po smontování se nosníky opatřili nátěrem. Vzniklé čtverce v plášti pavilonu se vyplnili již zmíněným mléčným polykarbonátem, který byl uložen na podkladové pěnové pásky a přichycen na všech stranách vruty přímo do trámu. Pak se přešlo k vytvoření podlahy. Do nastávajícího objektu se navezl písek, urovnal se do vodorovné polohy a byla zde z dláždic vytvořená podlaha. Ze stejného materiálu se provedly i základy pro jádra občerstvení. Pak už se jen přivezly židle, stolky a ostatní nezbytné doplňky a pavilon byl dokončen. - průběh montáže - 4 -

Ke každému nosníku se připevnily první trámy pomocí deseti šroubů s matkami. Celá dřevěná konstrukce byla řešena jako skládačka.

5 Závěr : Celý vnitřní prostor nebyl rušen žádnými klasickými okenními rámy či dveřmi, neboť vše byl výsledek propracovaného konceptu. V případě dveří byly v plášti vytvořeny jen otvory, které zároveň fungovaly jako přirozené větrání spolu s vynechanými polykarbonátovými výplněmi u země. Přístup dovnitř byl bezbariérový. Álvaro Siza kromě pavilonu navrhl i určité prvky v interiéru, jako stolky, židle s opěradlem, stoličky a barové židle, které byly ze světlého ohýbaného dřeva a mléčného plastu. Příjemně tak ladily k celé dřevěné konstrukci. Zahradní pavilon byl využit přes den jako kavárna Lavazza a večer se pořádaly výjimečné programy, jako architektonické přednášky, filmové projekce, čtení poezie nebo BBC ples. Serpentine Gallery leží v srdci kulturního Londýna a je jednou z nejnavštěvovanějších galerií v britské metropoli. Řiditelka galerie, Julia Peyton-Jones chce každoročně projektem nabídnout návštěvníkům představu o ohromujících možnostech a pestrosti současné architektury, možnost osobní zkušenosti a konkrétního vjemu. Nabízí jim možnost srovnání. Pavilon pak přetrvá ve vzpomínkách, ale fyzicky zmizí. A jestliže se někomu ten letošní nelíbí, nevadí, protože příští rok se objeví další. Pavilon po svém uzavření neskončí na smetišti výstavních projektů, naopak je pečlivě rozebrán a nabídnut k prodeji. A poptávka převyšuje nabídku -foto interiéru -emotivní večerní pohled Zdroje : Internet:

Álvaro Siza kromě pavilonu navrhl i určité prvky v interiéru, jako stolky, židle s opěradlem, stoličky a barové židle, které byly ze světlého ohýbaného dřeva a mléčného plastu.

Podobné dokumenty

mimaart Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 -

mimaart Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 - Seminární práce Stavební Mechanika 2 Serpentine Gallery Pavilion 2002 Kensington Gardens, Londýn, UK Architekt: Toyo Ito - 1 - Úvodem : Toyo Ito, jehož dílem je pavilon Serpentine Gallery postavený v roce