Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz srpen Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz srpen 2017 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR I.2.2 Nezaměstnanost v EU I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika I.5.2 Směnné kurzy I.5.3 Vnější rovnováha I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy I.6.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR II.1.2 Průmysl v EU II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky II.2.3 Bytová výstavba II.2.4 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í Také na počátku roku 2017 přicházely z české ekonomiky dobré zprávy. Za tu hlavní lze považovat, že hospodářský výkon opět nabral na síle, a to díky příznivému prostředí, které odráželo jak optimistickou náladu spotřebitelů, tak i firem. Růst výkonnosti ekonomiky byl rovněž podpořen oživením zahraniční poptávky, které se promítlo do rekordního obratu zahraničního obchodu. Vyšší ceny ropy sice zdražily dovozy, ale vývozy aut a strojů dokázaly tento vliv vykompenzovat. Evropské hospodářství vykazuje rovněž solidní výsledky. Jeho expanze na počátku letošního roku navázala na čtyřleté období mírného stabilního růstu, především za pomoci prorůstového nastavení makroekonomických politik, vyšší obchodní výměny a slabšího kurzu eura. Hrubý domácí produkt EU28 vzrostl v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,1 %, zatímco výkonnost eurozóny, která je pro vývoj Unie určující, čtvrtletně stejným tempem, ale meziročně jen o 1,9 %. Rostly všechny ekonomiky Unie, meziročně nejvíce Rumunsko (růst o 5,6 %), následované Slovinskem (5 %). Ve stabilizovaném vývoji pokračovalo hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,7 %), nad průměrem Unie tradičně rostl výkon druhého největšího obchodního partnera domácí ekonomiky, Slovenska (růst o 3,1 %). Výkon domácí ekonomiky se meziročně zvýšil o 3 % a tímto výsledkem uzavírala Česká republika (společně se Španělskem) první polovinu nejrychleji rostoucích zemí evropské osmadvacítky. Z hlediska užití byla hlavním zdrojem růstu stabilní spotřeba podporovaná zahraniční poptávkou. Růst konečné spotřeby domácností o 2,8 % těžil z úbytku lidí bez práce, růstu reálných výdělků a tím i větší ochoty obyvatel utrácet. Ve srovnání s minulým rokem však posílil především vliv vnějšího sektoru. Růst vývozu zboží a služeb zrychlil na 4 %, zatímco dovozu zpomalil na 2,4 %, a to navzdory silné domácí spotřebitelské poptávce. Naopak investiční aktivita zůstala ještě utlumená, investice se meziročně snížily o 0,5 %, hlavně vlivem nepřipravenosti velkých infrastrukturních zakázek. Na trhu práce se rostoucí poptávka po pracovní síle projevila dalším růstem zaměstnanosti a poklesem nezaměstnanosti, vč. snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných. V 1. čtvrtletí 2017 vzrostla celková zaměstnanost meziročně o 82,5 tis. osob (přírůstek 1,6 %) na 5 169,2 tis. osob s tím, že počet zaměstnanců se zvýšil o 45,1 tis. osob (jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,7 %) a počet podnikatelů o 37,4 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 % a harmonizovaná míra podle údajů Eurostatu na 3,2 %, což je nadále nejnižší úroveň mezi zeměmi Unie. Přes pokles nezaměstnanosti se firmy potýkají s nedostatkem nových pracovníků, zejména v průmyslu. Lze předpokládat, že tento faktor přispěl k akceleraci tempa růstu mezd v 1. čtvrtletí, nominálně o 5,3 % a reálně o 2,8 %. Inflace v průměru za 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 %, což byl nejvyšší růst spotřebitelských cen za poslední čtyři roky. Inflační tlaky, které byly vyvolány již v předchozím čtvrtletí růstem cen potravin a energií, v reakci na růst mezd a silnou domácí poptávku sílily. K cenovému růstu nadále přispívaly pohonné 3

4 hmoty, a to jak vlivem zvýšení cen ropy, tak i efektu nižší základny, a potraviny, do kterých se promítlo významné snížení poklesu cen zemědělských výrobců. Průměrná míra inflace pokračovala v růstu, až na 1,2 % v březnu (z 0,7 % v prosinci 2016). O rostoucí výkonnost ekonomiky se nejvíce zasloužil průmysl, který se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel téměř jednou třetinou. Jeho růstové tempo v 1. čtvrtletí 2017 výrazně zrychlilo na meziročních 7,5 %, když tahounem byl tradičně zpracovatelský průmysl s růstem 8,3 %. Jeho rozhodujícím odvětvím je dlouhodobě výroba motorových vozidel, která vzrostla o 14,5 %. Nejrychleji, o 20,4 %, se však zvýšila produkce v chemickém průmyslu, kde se projevil efekt nízké srovnávací základny stejného období minulého roku a následné obnovení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol. Velmi solidního tempa, blízko 10 %, dosáhla dále výroba pryže a plastových výrobků, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektrických a optických přístrojů. Naproti tomu produkce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení klesla o 12,1 % a v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů o 6,3 %. Z dalších segmentů průmyslu slušný růst o 5,3 %, vykázala výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu, také vlivem efektu srovnávací základny předchozího roku, která byla poznamenána odstávkami reaktorů v jaderných elektrárnách. Těžba a dobývání prozatím zůstala pod úrovní předchozího roku o 4,5 %, nicméně poptávka po uhlí a jeho rychle rostoucí ceny již v 1. čtvrtletí obrátily trend vývoje tržeb v tomto sektoru a jsou zároveň příslibem pro návrat produkce na růstovou trajektorii. V průmyslu pokračoval růst zaměstnanosti, průměrný počet zaměstnanců stoupl v 1. čtvrtletí 2017 meziročně o 1,7 %, což představuje zvýšení zaměstnanosti o 20,3 tis. osob. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 5,1 % na Kč, z toho v odvětví těžby a dobývání činila Kč (meziroční růst o 0,8 %), ve zpracovatelském průmyslu Kč (+5,2 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Kč (+4,4 %). Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2017 navázala na trend postupného útlumu meziročních poklesů nastoupený ve 3. čtvrtletí 2016, a reálně klesla o 0,3 %. Relativně příznivý výsledek byl ovlivněn zejména nízkou srovnávací základnou (v 1. čtvrtletí 2016 odvětví propadlo o 6,9 %) a skutečností, že přes růst celkových stavebních zakázek se snížila jejich hodnota. Vývoj v obou segmentech byl opět nerovnoměrný, když výroba v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 3,6 %, zatímco v inženýrském stavitelství byla nižší o 13,4 %. Pozemní stavitelství roste už od 3. čtvrtletí 2016, ale produkce odvětví jako celku klesá vlivem inženýrského stavitelství, kde se projevuje nepřipravenost projektů a s tím související pomalý náběh čerpání dotací z Evropské unie. Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců (v podnicích s 50 a více zaměstnanci), který trvá nepřetržitě již od konce roku V průměru za 1. čtvrtletí 2017 činil pokles zaměstnanosti 3 % a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se dokonce prohloubil. 4

5 Vlivem hlubšího poklesu zaměstnanosti než produkce vzrostla v celém odvětví stavebnictví produktivita práce o 0,7 %. Reálná mzda se však zvýšila o 2,5 %, což se promítlo do růstu reálných jednotkových mzdových nákladů o 1,8 %. Zahraniční obchod se zbožím v 1. čtvrtletí 2017 výrazně zvýšil tempa růstu vývozu i dovozu a tento výkon mu zajistil rekordní čtvrtletní obrat historii České republiky. Vývoz (v metodice národního pojetí) zrychlil meziroční dynamiku růstu na 7,9 %, dovoz na 8,3 %, což se promítlo do zvýšení přebytku obchodní bilance o 1,3 mld. Kč na 63,1 mld. Kč. Vývoz těžil ze solidního růstu v Evropě, příznivé situace na evropských automobilových trzích a přísunu zahraničních zakázek, vyplývajícího ze silného optimismu v očekávání dalšího zvýšení hospodářské aktivity. Rychlejší růst dovozů byl vyvolán zejména vyšší průmyslovou produkcí a rostoucí spotřebou. Také zahraniční obchod podle přeshraniční statistiky dosáhl rekordního obratu, při růstu vývozu o 6,2 %, dovozu o 8,5 % a přebytku obchodní bilance 130,1 mld. Kč. Převažující byla nadále obchodní výměna s vyspělými tržními ekonomikami, její podíl však meziročně klesl o 0,9 p. b. na 82,7 %. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, navýšila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě na 52,1 %, z toho silniční vozidla na 17,1 %. Podíl silničních vozidel na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků vzrostl o 1,3 p. b. na 32,9 %. Vysoká důvěra spotřebitelů v ekonomiku, podložená jak rostoucí zaměstnaností, tak příjmy, se promítla do výsledků vnitřního trhu. Maloobchodní tržby, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, pokračovaly v rychlém růstu, meziročně o 6,8 % (ve stálých cenách). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím šlo sice o mírné zpomalení, to lze ale částečně přičíst vlivům sezónního charakteru. Maloobchod již tradičně táhly především tržby motoristického segmentu, jejichž růst zrychlil na 9,7 %. Silná dynamika prodejů aut se projevuje od roku 2014, kdy došlo k oživení poptávky, nicméně tento segment je také ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty. Nejvíce však nadále rostl prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb, který přidal 25,2 %. Česká ekonomika solidním růstem na počátku letošního roku příjemně překvapila. Povzbuzující zprávy přicházejí také od hlavních obchodních partnerů, proto lze očekávat pokračování růstového trendu, který by měl v celoročním výsledku překročit 3 %. Rozhodující roli by nadále měla hrát domácí poptávka tažená především konečnou spotřebou, zejména domácností. Oživení v zahraničí implikující růst zahraniční poptávky bude v zahraničním obchodě částečně tlumeno zvyšováním dovozů vyvolaným silnou domácí spotřebou. Očekáváme také obnovení investiční aktivity, zejména růst soukromých investic. 5

6 I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III IV I/17 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Zrychlení tempa hospodářského růstu Příznivý vývoj české ekonomiky pokračoval také na počátku letošního roku, kdy se dostavilo očekávané zrychlení jejího růstu. Hrubý domácí produkt vzrostl v 1. čtvrtletí 2017 meziročně o 3 % 1 a po roce a půl tak obrátil trend nejdříve zpomalujícího, a ve druhé polovině minulého roku stagnujícího, růstu. V údaji srovnávajícím mezičtvrtletní vývoj zrychlilo tempo růstu v 1. čtvrtletí na 1,5 % a vrátilo se tak na úroveň 2. čtvrtletí Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO se opíralo o vyšší domácí i zahraniční poptávku Na straně výdajů byla hlavním zdrojem růstu hrubého domácího produktu stabilní spotřeba podporovaná zahraniční poptávkou. Rozhodující vliv měla konečná spotřeba, jejíž výdaje se podílely na růstu 1,8 p. b., z toho spotřeba domácností 1,3 p. b. Obyvatelstvo zvyšuje své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013, v 1. čtvrtletí 2017 pak o 2,8 %. Do jejich vývoje se promítá úbytek lidí bez práce, růst reálných výdělků a tím i větší ochota utrácet. Stejně jako v přechozím roce, spotřeba rostla ve všech základních kategoriích výdajů domácností, zejména u předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Vládní výdaje se zvýšily meziročně o 2,4 %, ale vzhledem k nižšímu váhovému zastoupení přispěly k růstu výkonnosti ekonomiky pouze 0,5 p. b. 1 Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou vyjádřena ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy. 6

7 Významným faktorem hospodářského růstu byl zahraniční obchod Pokles investic se zmírnil Růst nominálního produktu byl zpomalen zhoršením směnných relací Tahounem ekonomiky je zpracovatelský průmysl, který dále posílil svou pozici Přínos vnějšího sektoru k růstu ekonomiky ve srovnání s minulým rokem posílil na 1,4 p. b., protože se zvýšil předstih růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb, který vzrostl meziročně o 4 %, byl tažen zejména obchodem s dopravními prostředky (díky dlouhodobě příznivé situaci na evropských automobilových trzích), stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 2,4 % se podílely hlavně subdodávky pro automobilový průmysl, pro výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy Na druhé straně hospodářský růst zpomalovala nižší tvorba hrubého kapitálu, která mu ubrala 0,2 p. b. Na tomto negativním příspěvku se rovnocenně podílel fixní kapitál i zásoby. Investice se meziročně snížily o 0,5 %, hlavně vlivem nepřipravenosti velkých infrastrukturních zakázek. Při poklesu výdajů do ostatních budov a staveb o 9,6 % se investiční aktivita koncentrovala do dopravních prostředků (růst o 16,5 %) a ostatních strojů a zařízení (růst o 4,4 %). 2 Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 3,6 %, na 1 222,6 mld. Kč. Tento výsledek odráží pokračující nevýrazný růst úhrnné cenové hladiny o 0,5 % jako odraz nepříznivého vývoje cen zahraničního obchodu. Směnné relace se po čtyřech letech propadly do záporné hodnoty 98,1 %, a to vlivem pomalejšího vývoje deflátoru vývozu zboží a služeb (růst o 1,8 %), než deflátoru jejich dovozu (růst o 3,8 %). O zvýšení cenové hladiny se tak postaraly domácí výdaje, které vesměs zrychlily cenový růst, u investic na 2,5 %, u spotřeby domácností na 2,4% a u vlády na 2,3 %. Na straně zdrojů zrychlil meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) ve stálých cenách na 2,9 %. Již tradičně se dařilo zpracovatelskému průmyslu, který meziročně přidal 7,2 % a zajistil zhruba dvě třetiny celkového přírůstku HPH. Rostla také všechna sledovaná odvětví služeb, s výjimkou obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles o 1,4 %). Ve stavebnictví se pokles zmírnil na 0,8 %. Změnila se také struktura hrubé přidané hodnoty, vyjádřená podílem odvětví na jejím objemu v nominálním vyjádření, což vedle dosaženého výkonu souviselo také s rozdílným cenovým vývojem v jednotlivých odvětvích. Např. výkonnost peněžnictví a pojišťovnictví rostla nejrychleji, ale vlivem poklesu cen (o 7,7 %) se její podíl na celkové hrubé přidané hodnotě snížil na 4,1 %. Své výsadní postavení si však díky dynamickému růstu upevnil zpracovatelský průmysl, přestože ceny jeho produkce klesly o 2,4 %. Zpracovatelský průmysl zvýšil podíl hrubé přidané hodnoty na 27,1 % a jeho zásluhou odvětví průmyslu celkem pokrývá zhruba třetinu přidané hodnoty domácí ekonomiky. 2 Podrobnějšího údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze. 7

8 Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Švédsko Německo Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Malta Španělsko ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Litva Estonsko Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí 2017 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b. 1. Q Q 2017 NH celkem 2,9 2,9 100,0 100,0 v tom: Průmysl 6,0 1,9 31,9 32,0 z toho: zpracovatelský 7,2 1,9 26,7 27,1 Stavebnictví -0,8 0,0 5,6 5,4 Obchod a doprava -1,4-0,3 18,8 18,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 7,5 0,3 4,3 4,1 Informační činnosti 0,7 0,0 5,2 5,1 Činnosti v nemovitostech 0,8 0,1 8,4 8,6 Pramen: ČSÚ, propočty MPO I.1.2 Reálná konvergence V konvergenci k vyspělé Evropě si ČR loni polepšila Výkonnost české ekonomiky měřená hrubým domácím produktem na 1 obyvatele (ve standardu kupní síly) dosáhla v roce 2016 cca 88 % průměru Evropské unie, což bylo o 1 p. b. více než v roce Česká republika si tak drží mezi zeměmi EU patnáctou příčku, nejvýše ze všech postkomunistických zemí. Mezinárodní srovnání podle tohoto ukazatele od roku 2004, kdy byla Unie rozšířena o nové členské země, ukazuje, že vyspělé ekonomiky vesměs pozice oslabují, zatímco emerging markets svoje horší postavení (až na Slovinsko) vylepšují (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO 8

9 Rumunsko Slovinsko Polsko Litva Malta Lotyšsko Estonsko Maďarsko Bulharsko Chorvatsko Lucembursko Kypr Slovensko Španělsko ČR Portugalsko Finsko Nizozemsko Švédsko Dánsko EU28 Spojené království eurozóna Rakousko Německo Belgie Itálie Francie Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 V relativně příznivém ekonomickém prostředí Evropa pokračovala v mírném růstu Vývoj v jednotlivých zemích však zůstal diferencovaný Evropské hospodářství, i přes některé výzvy, především v oblasti mezd a investic, vykazuje dobré výsledky. Jeho expanze v letošním roce navázala na čtyřleté období mírného stabilního růstu hrubého domácího produktu a vytvořila tak další prostor pro zlepšení sentimentu. Ekonomickému prostředí napomáhá rovněž prorůstové nastavení makroekonomických politik, další vytváření pracovních míst, oživení světového obchodu a slabší kurz eura. Nicméně výraznější růstová akcelerace je zatím nejistá, protože zejména mzdy a investice jsou poznamenány přetrvávajícím dědictvím nedávné krize. Růst mezd je omezován ochablostí trhu práce a není pravděpodobné, že by zdravá tvorba nových pracovních míst plně kompenzovala negativní dopad dočasně rostoucí inflace na kupní sílu domácností. Zároveň investice jsou stále tlumeny vysokou úrovní veřejného a soukromého dluhu a skutečností, že banky a společnosti potřebují konsolidovat své rozvahy. Hospodářství Evropské unie vzrostlo v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,1 %, z toho výkonnost eurozóny, která je pro vývoj Unie určující, čtvrtletně stejným tempem, ale meziročně pouze o 1,9 %. Ve struktuře mezičtvrtletního růstu obou seskupení posílila domácí poptávka, zatímco vliv čistého vývozu byl u eurozóny neutrální a v případě EU28 celkovému výkonu ubíral. Meziroční růst byl tažen také domácí poptávkou s tím, že dopad vnějšího sektoru byl negativní u obou seskupení. Meziročně rostly v 1. čtvrtletí 2017 všechny ekonomiky Unie 3, nejlépe si vedlo Rumunsko (růst o 5,6 %), následované Slovinskem (5 %), čtyřprocentní hranici překonaly další postkomunistické země, Polsko (4,2 %) a Litva (4,1 %). Stabilní růst si drží hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,7 %), nad průměrem Unie tradičně roste výkon druhého největšího obchodního partnera domácí ekonomiky, Slovenska (růst o 3,1 %). Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí 2017 (v %) 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 meziročně mezičtvrtletně Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO 3 Data za Irsko nebyla dosud publikována. 9

10 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Trh práce je ve výborné kondici Výsledky za 1. čtvrtletí 2017 ukázaly, že i nadále rostla celková zaměstnanost, klesl počet nezaměstnaných a snížila se obecná míra nezaměstnanosti. Díky poptávce po pracovní síle také stále pokračuje pozitivní trend snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Situace na českém trhu práce se stále zlepšuje. V 1. čtvrtletí vzrostla celková zaměstnanost v ČR meziročně o 82,5 tis. osob (přírůstek o 1,6 %) na 5 169,2 tis. osob. Růst zaměstnanosti se projevil více v ženské populaci (nárůst o 47,4 tis.). Oproti předchozímu čtvrtletí se průměrný počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) v 1. čtvrtletí 2017 zvýšil o 16,1 tis. osob. Mezi pracujícími převažují zaměstnanci, jejichž počet se meziročně zvýšil o 45,1 tis. na celkových 4 276,4 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,7 %. V meziročním srovnání vzrostl výrazně počet podnikatelů vč. rodinných příslušníků, a to o 37,4 tis na celkový počet 892,7 tis., což bylo způsobeno převážně nárůstem u podnikatelů bez zaměstnanců, o 37,2 tis. a dosáhl 699,5 tis. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 72,8 % a v meziročním srovnání vzrostla o 1,8 p. b. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,5 p. b. na 80,0 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 2,0 p. b. na 65,4 %. V hodnoceném období činil podíl žen na celkové zaměstnanosti 44,1 %. Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se na zvýšení zaměstnanosti podílel především sektor terciální, ve kterém došlo k nárůstu pracujících o 52,6 tis. V sekundárním sektoru, vč. stavebnictví se zaměstnanost zvýšila o 30,6 tis. osob, a to především díky poměrně velkému nárůstu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 24,8 tis. osob). V primárním sektoru došlo k mírnému úbytku pracujících (o 2,0 tis. osob). Nezaměstnanost je stále na poklesu Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO 4 - populace ve věku let) činila v 1. čtvrtletí 3,5 % a meziročně se snížila o 0,9 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 4. čtvrtletí 2016 snížil o 14,9 tis. osob, meziročně pak došlo ke snížení o 46,6 tis. osob na celkových 184,6 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (o 16,8 tis. osob), tak v populaci mužské (o 29,8 tis. osob). I nadále pokračuje příznivý trend snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných (o 36,9 tis. osob). Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,5 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl 4 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 10

11 zaznamenán meziroční pokles o 0,8 p. b. na 4,1 %. I přes značné snížení míry nezaměstnanosti u skupiny osob se základním vzděláním (meziroční pokles o 6,0 p. b.) zde zůstala nezaměstnanost stále vysoká a dosáhla 16,2 %. Tabulka č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,6 7,7 7,5 7,1 6,7 6,6 6,7 6,6 6,6 6,5 6,6 7, ,6 7,5 7,2 6,7 6,4 6,3 6,4 6,4 6,3 6,2 6,3 6, ,1 7,2 7,0 6,6 6,4 6,4 6,5 6,5 6,6 6,7 6,8 7, ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6, ,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 5, ,3 5,1 4,8 4,4 meziroční změna v p.b. 2010/2011 0,0-0,2-0,3-0,4-0,3-0,3-0,3-0,2-0,3-0,3-0,3-0,6 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,5-0,3-0,2-0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,6 meziroční změna v p.b. 2012/2013 0,9 0,9 1,0 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8-0,9-1,0-1,0 meziroční změna v p.b. 2016/2017-1,1-1,2-1,3-1,3 Pramen: MPSV Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil v hodnoceném období 4,8 %, což je o 1,3 p. b méně než v témže období roku Podíl nezaměstnaných žen a mužů vykazoval shodně hodnotu 4,8 %. 11

12 Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4, měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 36 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Karviná (9,9 %) a dále v okresech: Most (9,7 %), Jeseník (8,8 %), Ostrava-město (8,5 %), Ústí nad Labem (8,4 %), Bruntál (8,3 %), Znojmo (8,1 %), Děčín a Chomutov (shodně 7,6 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou (1,6 %) a dále okresy: Praha-východ (1,7 %), Mladá Boleslav a Praha-západ (shodně 2,5 %), Benešov (2,6 %), Plzeň-město a Pelhřimov (shodně 2,8 %) a Jičín a Plzeň-jih (shodně 2,8 %). K 31. březnu 2017 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o osob nižší než ke konci měsíce února V porovnání se stejným obdobím roku 2016 byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Počet volných pracovních míst pro absolventy stále vzrůstá Ke konci měsíce března 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o více než ve shodném období roku Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 2,4 uchazeče (ve stejném období minulého roku to bylo 3,8 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (13,9), Jeseník (10,0) a Ústí nad Labem (8,9). 12

13 Počet uchazečů MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. I Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV S poklesem nezaměstnanosti a rostoucí nabídkou volných pozic se však zároveň pojí problém, že volná místa nemá kdo obsadit. Buď pro tyto pracovní pozice neexistují vhodní uchazeči, nebo se nacházejí v regionech, kde je minimální nezaměstnanost, anebo nabízení pracovní místa nejsou mzdově atraktivní. Firmy tak stále čelí nedostatku nových zaměstnanců, zejména v průmyslu. Velká poptávka je především v profesích kvalifikovaných dělníků, řidičů a pomocných pracovníků ve výrobě. V žebříčku prvních deseti nejžádanějších profesí jsou rovněž řemeslníci, kuchaři a svářeči. Tento žebříček se v podstatě v posledních měsících vůbec nemění, vzrůstají jen počty žádaných pracovníků v daných oborech. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno a na jedno volné místo připadalo 0,3 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2016 bylo registrováno volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 0,6 uchazeče. Z uvedeného meziročního porovnání je patrné, že pro tuto věkovou kategorii se podmínky na trhu práce neustále zlepšují. Aktuální analýza ČSÚ uvádí na základě svého průzkumu, že u relativně vysokého počtu mladých pracovníků ve věku let, není v zaměstnání dostatečně využívána jejich kvalifikace. Vedle oboru studia je spokojenost ovlivněna i věkem respondentů. Více než polovina pracujících ve věku let není spokojena s uplatněním svých znalostí a dovedností. Převážně se jedná o absolventy středního stupně vzdělání s maturitou a bez maturity. Ve věkové skupině let již převažuje počet spokojených (ano a částečně ano), když jejich podíl vzrostl na 55 % všech respondentů dané věkové skupiny. Vyšší podíl spokojených je i ve skupině mladších třicátníků. Ve všech pětiletých skupinách vždy převažovala vyšší spokojenost mužů než žen. Obecně je možné konstatovat, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost respondentů s jeho uplatněním v praxi. Převážná většina pracujících se základním 13

14 Meziroční změny v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 vzděláním se domnívá, že jejich znalosti a dovednosti nejsou využity. Nespokojena s využitím své kvalifikace je téměř polovina všech respondentů se středním stupněm vzdělání bez maturity (vyučených). Poněkud lepší situace je mezi středoškoláky s maturitou, kde byl ale jejich podíl také vysoký (blížil se 40 %). S tím kontrastuje vysoký podíl absolventů terciárního studia, kde pouhých 13 % osob je nespokojeno s uplatněním svého vzdělání. Průměrná mzda reálně vzrostla o 2,8 % Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 2017 výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 5,3 % (tj. o Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 2,4 %, reálně se tedy mzda zvedla o 2,8 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 1,5 %. Graf č. I Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ I.2.2 Nezaměstnanost v EU Medián mezd v témže období činil Kč a byl tak o 5,2 % vyšší než ve stejném období roku U mužů byl medián mezd Kč, u žen činil Kč. ČR si stále udržuje v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data očištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci prvního čtvrtletí 2017 v ČR 3,2 %. Česká republika má na základě těchto údajů aktuálně nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. Nepatrně vyšší míra nezaměstnanosti byla v Německu (3,9 %), další v pořadí byla Malta (4,0 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 7,9 %, což je nejnižší hodnota od února

15 ČR Německo Malta Maďarsko Spojené království Polsko Nizozemsko Rumunsko Estonsko Rakousko Dánsko Lucembursko Švédsko Irsko Bulharsko Belgie Slovinsko EU 28 Litva Slovensko Lotyšsko Finsko Francie Portugalsko Chorvatsko Itálie Kypr Španělsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu lidí, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o , v eurozóně o V dubnu zveřejnil Eurostat rovněž statistické údaje týkající se zaměstnanosti v EU, která je jedním z indikátorů Strategie Evropa V roce 2016 dosáhla zaměstnanost nového vrcholu, a to na úrovni 71,1 %, tedy hodnoty vyšší než vykazovala před začátkem ekonomické krize v roce 2008, kdy dosáhla úrovně 70,3 %. Cílem Strategie Evropa 2020 je dosažení hodnoty míry zaměstnanosti v EU 75 % do roku Stejný cíl na úrovni 75 % zaměstnanosti má stanovený také ČR. Graf č. I Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 5 v zemích EU-28 k % 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Spojené království - dostupné údaje za únor 2017 Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána v Litvě (8,1 %), na Slovensku (8,4 %), v Lotyšsku (8,5 %), ve Finsku (8,9 %), ve Francii (9,5 %), v Portugalsku (9,8 %), v Chorvatsku (11,3 %), v Itálii (11,5 %) a na Kypru (12,5 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je stále ve Španělsku (18,1 %) a v Řecku (22,5 %). 5 "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 15

16 roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. I Míra nezaměstnanosti 6 ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Německo 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,2 7,0 7,0 Rakousko 8,8 8,3 8,7 9,2 8,2 10,6 11,2 10,4 Česká republika 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 10,5 8,5 Evropská unie (28) 21,2 21,6 23,1 23,6 22,1 20,3 18,7 17,6 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 24,2 20,8 17,7 15,2 Slovensko 33,9 33,7 34,0 33,7 30,4 26,4 22,2 19,0 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 44,4 41,7 Řecko 33,0 44,7 55,3 58,3 52,0 49,8 47,3 47,1 1Q 2017 Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů, v % z aktivní populace), graf MPO Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v meziročním srovnání mírně klesla téměř ve všech členských zemích EU, dokonce i ve Španělsku či v Řecku. V březnu 2017 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let 17,6 % v EU-28 (stejné období roku 2016 = 19,6 %) a 8,5 % v ČR (stejné období roku 2016 = 8,5 %), což je o 9,1 p. b. méně než je průměr EU-28 (18,2 %). V mnoha státech EU je však nezaměstnanost této věkové kategorie vysoká. Z dostupných údajů Eurostatu vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2017 byla největší nezaměstnanost mladých lidí v Řecku (47,1 %) a ve Španělsku (41,7 %). Jasně první pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo s hodnotou 7,0 % %. I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Inflace ještě zesílila Inflace v průměru za 1. čtvrtletí 2017 vystoupala na 2,4 % meziročně (z 1,4 % v předchozím čtvrtletí). Překročila tak nejen dvouprocentní inflační cíl definovaný ČNB jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen, ale byl to zároveň nejvyšší růst spotřebitelských cen za poslední čtyři roky. Inflační tlaky byly vyvolány již v předchozím čtvrtletí růstem cen potravin a energií, a pokračovaly v něm i v dalším období, v reakci na silnou domácí poptávku a růst mezd. Vysoká domácí 6 Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento ekonomicky aktivní populace. Metodika tohoto ukazatele "Míra nezaměstnanosti" není shodná s metodikou ukazatele "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti". 16

17 poptávka a růst mzdových nákladů firem ovlivnily ceny jak zboží, tak i služeb. K cenovému růstu přispěly také ceny pohonných hmot, které rostly nejen v důsledku zvýšení cen ropy, ale také efektu nižší základny. Produkční ceny stoupaly nejen v průmyslu domácím, ale v celé EU a vyvolaly růst dovozních cen. Přidalo se významné snížení poklesu cen zemědělských výrobců, které se následně promítalo do cen potravin. Průměrná míra inflace pokračovala v růstu, až na 1,2 % v březnu (z 0,7 % v prosinci 2016). Ve vývoji spotřebitelských cen se projevilo meziroční zrychlení růstu tržních cen v 1. čtvrtletí na 3 % (z 1,7 % v předchozím) a naproti tomu poklesu regulovaných cen na -0,5 % (z -0,1% ve 4. čtvrtletí 2016). Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Pramen: ČSÚ, graf MPO Největší změny směřující k růstu cen proběhly v oddílech doprava, potraviny a nealkoholické nápoje, stravování a ubytování, V oddíle doprava skokově vzrostly ceny v průměru za 1. kvartál o 6 % (z 1,1 % v předchozím čtvrtletí), což bylo způsobeno zvýšením cen pohonných hmot v průměru o 15 % (z 0,2 % ve 4. čtvrtletí 2016), které tak byly nejdražší od 3. kvartálu Cena benzínu Natural 95 činila v březnu 30,90 Kč a cena nafty 30,30 Kč. Vysokou dynamiku růstu v 1. čtvrtletí dosáhly také ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které se dostaly nad úroveň předchozího roku v průměru o 4,2 % (z 1,2 % ve 4. čtvrtletí 2016), poté, co v listopadu 2016 po 16 měsících v řadě začaly opět narůstat. Byl ovlivněny rostoucími cenami masa meziročně o 2,2 %, ryb o 5,1 %, vajec o 18,5 %, sýrů o 14 %, mléka o 2,1 %. Stouply i ceny olejů a tuků o 8,8 %, z toho másla o 17,4 %, přidaly se rovněž ceny chleba růstem o 5,4 % a běžného pečiva o 8,1 %. Dražší byla také zelenina o 6,9 % (naopak ovoce zlevnilo o 0,3 %). Ceny nealkoholických nápojů se zvýšily o 1,1 %, z toho kávy o 5,8 % a čaje o 1,5 %. Na ně navázal ještě rychlejší růst spotřebitelských cen v sektoru stravování a ubytování v průměru o 5,2 % (z 2,7 % ve 4. čtvrtletí 2016), ovlivněný růstem cen stravovacích služeb v průměru meziročně o 5,8 % (z 3 % 17

18 v předchozím čtvrtletí) a cen ubytovacích služeb o 1,5 % (ve 4. čtvrtletí 2016 o 0,9 %). zdražily i zdraví, rekreace a kultura, vzdělávání, ostatní zboží a služby Ceny bydlení stouply jen mírně Cenový růst zvolnil v sektoru alkoholických nápojů a tabáku, odívání a obuv V minusu setrvaly či se nezměnily ceny bytového vybavení a pošt a telekomunikací Růst cen dovážených vstupů V oddíle zdraví zrychlil meziroční cenový růst v průměru za 1. kvartál na 3,4 % (z 2,8 % v předchozím čtvrtletí), v důsledku zvýšení cen léků o 3,1 % (ve 4. čtvrtletí 2016 o 2,3 %). K mírnému zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru na 0,7 % (z 0,6 %) přispělo zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 0,8 % (z -0,2 % ve 4. čtvrtletí 2016). Mírně stouply i ceny vzdělání v průměru meziročně na 2 % (z 1,9 %) a ostatního zboží a služeb na 1,6 % (z 1,5 %). Ceny bydlení, jako oddíl spotřebního koše s nejvyšší váhou v souhrnném indexu, ovlivnily v 1. čtvrtletí 2017 růst inflace jen omezeně, neboť v průměru za čtvrtletí vzrostly o 0,8 % (z 0,6 % ve 4. čtvrtletí 2016). Jejich vývoj byl výsledkem oboustranných pohybů cen jeho jednotlivých složek. Ceny elektřiny snížily růst na 0,3 % (z 1,2 % v předchozím čtvrtletí) a ceny zemního plynu klesly jen o něco mírněji než v předchozím kvartále, a to o 6,5 % (z 6,9 %). Rychleji rostly ceny čistého nájemného v nájemních bytech o 2,3 % (z 1,7 % v předchozím čtvrtletí), které tlačí nahoru realitní boom, dále tradičně vodného o 2,2 % a stočného o 2,4 %. Naopak ceny tepla a teplé vody klesly o 0,1 %. Nižší cenový růst zaznamenal sektor alkoholických nápojů a tabáku, průměru meziročně o 3,4 % (z 5,2 % v předchozím čtvrtletí) především vlivem snížení tempa růstu cen tabákových výrobků na 5,9 % (z 6,4 % v předchozím) a lihovin na 1,4 % (z 4,6 % v předchozím čtvrtletí). V sektoru odívání a obuv zpomalil růst cen meziročně na 0,5 % (z 1,3 % v předchozím kvartále) díky poklesu cen oděvů o 0,6 % (ve 4. čtvrtletí 2016 ještě +0,2 %) i zpomalení růstu cen obuvi na 3,1 % (z +4,1 % ve 4. čtvrtletí). Ceny bytového vybavení a zařízení domácnosti ještě prohloubily pokles pod úroveň předchozího roku na -0,7 % (z -0,2 % v předchozím čtvrtletí). Ceny pošt a telekomunikací se meziročně nezměnily (ve 4. čtvrtletí ,5%). V jejich rámci beze změny zůstaly ceny telekomunikačních služeb, ale ceny poštovních služeb vzrostly o 18 %. Protiinflační působení dovozních cen po roce a půl v prosinci 2016 definitině odeznělo. Jejich meziroční růst od počátku roku zrychloval, v průměru za 1. čtvrtletí 2017 o 5,1 % (ve 4. čtvrtletí ,4 %). Přispěly téměř všechny skupiny dovozních cen, nejvíce však ceny minerálních paliv, které vzrostly v průměru o 35,1 %, v reakci na vyšší ceny ropy. Pozadu nezůstaly ani ceny ostatních surovin s růstem v průměru o 17,1 %, polotovarů o 7,1 %, chemikálií o 3,1 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,5 %. Klesly pouze ceny živočišných a rostlinných olejů o 0,8 %. 18

19 Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) březen červen září prosinec průměr leden únor březen Ceny - spotřebitelské 0,3 0,1 0,5 2,0 0,7 2,2 2,5 2,6 - průmyslových výrobců -4,5-4,4-2,4-0,4-3,3 2,1 3,1 3,0 - stavebních prací 1,3 1,1 1,0 1,2 1,1 1,3 1,4 1,4 - zemědělských výrobců -4,6-6,4-3,4-4,7-4,8-3,0-0,8 3,4 - tržních služeb 0,0 0,3 0,3 0,2 0,1 0,4 0,6 1,1 - dovozní -5,9-5,4-3,0 1,5-4,0 4,2 5,8 5,3 Pramen: ČSÚ se odrazil v cenách průmyslových výrobců Ceny stavebních prací mírně zrychlily růst Také ceny zemědělských Rostoucí ceny dovážených vstupů, zejména minerálních paliv, se s rozdílnou intenzitou přenášely do cen průmyslových výrobců, které proto v lednu 2017 obrátily směr a začaly se pohybovat nad úrovní předchozího roku (naposledy meziročně rostly v prosinci 2013). V průměru za 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 2,7 % (ve 4. čtvrtletí -1,1 %). Na jejich růstu se podílela většina sledovaných sektorů a odvětví. V sektoru těžba a dobývání stouply ceny v průměru meziročně o 4,8 % (z -5,2 % ve 4. čtvrtletí 2016), z toho ceny černého a hnědého uhlí byly vyšší o 7,1 %, ropy o 68,9 %, ale zemního plynu byly naopak meziročně nižší o 4,8 %. Ceny ve zpracovatelském průmyslu zrychlily růst v průměru meziročně na 3,4 % (z -0,4% v předchozím čtvrtletí, když do plusu se převrátily v prosinci). Rostly napříč odvětvími, zejména však ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Významně přispěly např. také ceny chemických látek a výrobků, růstem o 6,8 % (z -2,5 % ve 4. čtvrtletí 2016), rovněž ceny kovů a kovodělných výrobků o 4 % (z -0,8 % ve 4. čtvrtletí 2016), ceny elektrických zařízení o 1,8 %, strojů a zařízení o 0,6 %, jejich opravy a instalace v průměru o 3,1 %, nábytku o 2,5 %. S odezněním výrazného poklesu cen agrárních komodit se obnovil i mírný růst cen potravin, nápojů a tabáku, v průměru meziročně o 0,9 %. Do mínusu se přesunuly ceny textilu, oděvů a usní o 0,2 % a základních farmaceutických výrobků o 1,2 %, pod úrovní předchozího roku zůstaly ceny dopravních prostředků o 0,9 %. Stále ještě nízké ceny silové elektřiny na světových trzích držely také domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry pod úrovní předchozího roku, zmírnily však pokles na 1,2 % (z -4,1 % ve 4. čtvrtletí 2016). Ceny vody, její úpravy a rozvodu opět zvýšily tempo růstu na 2,1 % (z 1,6 % v předchozím kvartále). Ceny stavebních prací si již delší dobu drží stabilní meziroční tempo růstu, které v 1. čtvrtletí 2017 mírně zvýšily na 1,4 % (z 1,2 % ve 4. čtvrtletí 2016). Jejich vývoj se sice odvíjel od výkonu celého stavebního sektoru, ale byl podporovaný růstem zakázek zejména v odvětví pozemního stavitelství, vyvolávaným poptávkou domácností po bydlení. Produkce pozemního i inženýrského stavitelství se koncem 1. čtvrtletí začala odrážet ode dna a spolu s nenasycenou poptávkou po nemovitostech na realitním trhu tlačila na ceny celého odvětví. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, v souladu s vývojem cen průmyslových výrobců meziročně také rostly, v průměru za 1. čtvrtletí o 1,5 %. Ceny zemědělských výrobců začaly po více než roce v březnu opět růst, meziročně o 3,4 %. V průměru za 1. čtvrtletí však zůstaly ještě v mínusu meziročně o 0,1 % (ve 4. kvartále o -4 %). Rostly zatím pouze ceny v živočišné výrobě, 19

20 Rumunsko Irsko Nizozemsko Dánsko Finsko Bulharsko Slovensko Chorvatsko Malta Itálie Francie Portugalsko Švédsko Kypr Eurozóna Německo EU Řecko Polsko Slovinsko USA Španělsko Rakousko Spojené království Lucembursko Belgie ČR Maďarsko Estonsko Litva Lotyšsko 0,4 0,6 0,6 0,9 0,9 1,0 1,0 1,1 1,2 1,4 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,7 1,8 2,0 2,0 2,1 2,1 2,3 2,5 2,5 2,6 2,7 3,0 3,2 3,3 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 výrobců začaly vzlínat v průměru 7,5% tempem. Vyšší byly zejména ceny prasat o 18,8 %, mléka o 7,6 % a vajec o 4,3 %. Důvodem bylo odeznění vlivu jak předloňské liberalizace trhu s mlékem v EU, tak i cenového dopadu pokračujících odvetných sankcí vůči EU ze strany Ruska. Ceny v rostlinné výrobě naopak klesaly, i když pomalejším tempem, v l. čtvrtletí v průměru o 7,2 %. Levnější byla zejména zelenina o 35,9 %, dále obiloviny o 9,5 % a brambory o 20 %, dražší bylo naopak ovoce o 1,9 % a olejniny o 1,3 %. Cenový vývoj v rostlinné výrobě byl nadále pod vlivem příznivých domácích i zahraničních sklizní z minulých let. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Růst spotřebitelských cen v Evropě nabral na tempu, zejména v ČR Stoupající ceny komodit na světových trzích, příznivý ekonomický růst, aktivní podpora ECB a solidní domácí poptávka byly hlavními atributy posunu evropské inflace směrem vzhůru. Její hladinu v 1. čtvrtletí 2017 významně ovlivnily dražší energie, především pohonné hmoty, dále i potraviny a služby. Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) rostly daleko rychleji než v Evropské unii i v eurozóně (viz graf č. I.3.2.1). Nahoru je tlačil výraznější růst životních nákladů, odvíjející se od mzdového růstu, mnohdy až bezdůvodný růst cen potravin, dražší bylo rovněž bydlení, kde přetlak poptávky na českém realitním trhu posunoval nahoru ceny nájemného a s ním související služby. Zatímco v ČR inflace podle HICP v 1. čtvrtletí dosáhla v průměru meziročně 2,5 % (v březnu 2,6 %), v zemích EU i eurozóny byla v průměru za kvartál o 0,7 p. b. nižší (v březnu skončila na 1,6 %, resp. na 1,5 %). V březnu nejvíce stouply ceny v Lotyšsku a Litvě, Česká republika skončila na 5. místě. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v březnu 2017 (v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO Inflace rostla v USA, méně již v Číně Příznivé výsledky americké ekonomiky, stále se zlepšující situace na trhu práce, silná domácí poptávka tažená růstem mezd a dražší suroviny včetně ropy, 20

21 vytvářely podmínky k vzestupu inflace i na tomto kontinentu. Optimismus doplnila také vidina rychlejších rozpočtových výdajů pod taktovkou nové vlády. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA v 1. čtvrtletí přidaly v průměru meziročně 2,2 % (v březnu 2 %) a pohybovaly se tak blízko očekávání FEDu. Vývoj spotřebitelských cen na pozadí stabilizovaného ekonomického růstu monitorovala rovněž Čína. Inflace si zde na počátku roku držela slušné 2,5% tempo růstu, které však proti očekávání začalo zpomalovat (v březnu až na 0,9 %). V průměru za 1. čtvrtletí tak spotřebitelské ceny dosáhly pouhé 1,4 % meziročně. Ceny v průmyslu stoupaly v ČR pomaleji než v Evropě Ceny průmyslových výrobců v ČR na počátku roku 2017 obrátily trend a začaly rychle narůstat (po třech letech v řadě), v březnu meziročně až na 3,1 % (z lednových 2 %) a v průměru za kvartál na 2,8 %. V EU i v eurozóně nastoupily meziroční růst již ve 4. čtvrtletí loňského roku, nejdříve v říjnu v eurozóně, v listopadu je následoval průmysl v EU. V EU byly v březnu meziročně vyšší o 4,6 % (v průměru za kvartál o 4,8 %), v eurozóně o 3,9 % (tj. v průměru za 1. čtvrtletí o 4,1 %). Obrat k růstu zde nastal dříve než v ČR, takže je domácí výrobci v 1. čtvrtletí ještě nestačili dostihnout. I když se jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly v březnu ceny v průmyslu ve všech zemích Unie, s výjimkou Lucemburska (-3,2 %), nad úrovní předchozího roku. Nejvyšší meziroční růst v březnu vykázaly ceny výrobců v Belgii o 12,4 % a v Nizozemsku o 8,7 %. Na Slovensku byly ceny v průmyslu vyšší o 3,8 %, v Německu o 2,9 % a v Rakousku o 2,5 %. I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Přebytek státního rozpočtu byl pouze velmi mírný Státní rozpočet zakončil 1. čtvrtletí 2017 kumulativním přebytkem ve výši pouhých 4,7 mld. Kč, což je o 38,9 mld. Kč méně než před rokem a nejhorší výsledek za posledních pět let. Za nižším přebytkem stál pokles celkových příjmů v důsledku nepravidelného a nízkého toku prostředků z rozpočtu EU. Slabší čerpání výdajů dokládá rekordně nízký objem kapitálových výdajů. Státní rozpočet tak držela v plusu především rostoucí ekonomika, generující vyšší výběr daňových příjmů. Přebytek státního rozpočtu představoval 0,4 % HDP (loni 3,7 %). Tabulka č. I Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 45,87 45,87 106,17 97,07 9,10 9,10 Únor 27,69-18,17 197,22 193,55 3,67-5,43 Březen 43,60 15,90 307,67 302,99 4,68 1,01 Pramen: MF 21

22 Státní rozpočet na rok 2017 byl schválen se schodkem 60 mld. Kč, s příjmy 1249,3 mld. Kč a výdaji 1309,3 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2016 znamenalo růst celkových příjmů o 5,8 %, celkových výdajů o 4,7 % a schodek nižší o 10 mld. Kč, tj. o 14,3 %. Ve srovnání se skutečností roku 2016 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 32,4 mld. Kč (o 2,5 %), růstem výdajů o 89,4 mld. Kč (o 7,3 %) a se zvýšením schodku o 121,8 mld. Kč. Solidní růst daňových příjmů Celkové příjmy státního rozpočtu v 1. čtvrtletí klesly meziročně o 34,3 mld. Kč, tj. o 10 %, což znamenalo plnění rozpočtu na 24,6 % (v roce 2016 to bylo 29 %) a do alikvóty rozpočtu tak chybělo 4,7 mld. Kč. Nižší inkaso příjmů zapříčinil značný pokles příjmů z EU a FM, proti výrazné skutečnosti roku 2016 o 52,9 mld. Kč, která se odvíjela od refundací velkých objemů prostředků vztahujících se ještě k programovému období Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o 18,6 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Jejich vysoká tempa souvisela s příznivým vývojem ekonomiky, růstem trhu práce, mezd a domácí poptávky. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stouply všechny hlavní daně, nejvíce DPFO, DPPO, i DPH. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: výběr daně z příjmů fyzických osob odrážel výrazný růst zaměstnanosti a navyšování průměrných mezd ve firemní i státní sféře. Inkaso DPFO bylo vyšší meziročně o 4,3 mld. Kč, tj. o 14,7 %. Výběr této daně jako jediné z hlavních daní překročil alikvótu rozpočtu, a to o 3,3 mld. Kč (o 2,8 %). Na objemově nejvýznamnější její položce - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 25,3 mld. Kč, tj. meziročně více o 2,4 mld. Kč (o 10,3 %), při plnění rozpočtu na 24,1 %; inkaso daně z příjmů právnických osob reflektovalo příznivou finanční situaci podniků z předchozích dvou let a vzrostlo meziročně o 2,4 mld. Kč, tj. o 9,8 % s plněním rozpočtu na 23,1 %. Výběr v 1. čtvrtletí byl ovlivněn zejména odvodem první čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců; inkaso daně z přidané hodnoty, jako váhově nejvýznamnější daně, bylo meziročně vyšší o 3,9 mld. Kč, tj. o 7,4 %. Vysoké tempo růstu této daně souviselo s příznivým vývojem ekonomiky, který stimuloval podnikatelskou aktivitu a mzdový růst a podpořil tak růst výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Jednoznačně pozitivní dopad mělo rovněž zvýšení kontrolních opatření při výběru daně - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, do které se v první fázi (od prosince 2016) zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi (od 1. března 2017) také maloobchod a velkoobchod. Negativně se na výběru inkasa projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % a redukce zadržované částky prověřovaných nadměrných odpočtů DPH. Proti rozpočtovému očekávání však výběr DPH zaostal o 7,4 mld. Kč, tj. o 2,9 %; na výběru spotřebních daní stát získal o 0,7 mld. Kč, tj. o 2,1 %, více než před rokem. Slabší výsledek inkasa daně z tabákových výrobků, které objemem 11,6 mld. Kč kleslo o 5,3 % (důvodem bylo vracení daně za staré krabičky cigaret, jež bylo nutno stáhnout z oběhu a zlikvidovat a nahradit novými, 22

23 s důslednějším zdravotním varováním), byl plně kompenzován svižnějším růstem váhově dominantní daně z minerálních olejů. Ta dosáhla 18,8 mld. Kč (plnění na 24 %) a vzrostla tak proti minulému roku o 6,9 %, zejména v souvislosti s rostoucími výkony osobní i nákladní dopravy s následným dopadem do spotřeby benzínu i motorové nafty. Inkasu energetických daní pomohla chladnější zima, meziročně rostly všechny jeho položky. Za 1. čtvrtletí činilo 1 mld. Kč, tj. o 150 mil. Kč meziročně více, což znamená 18% růst a 36 % ročního rozpočtu; výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 7,3 mld. Kč, tj. o 7,1 % (plnění na 24,6 %), reflektoval velmi dobrou kondici pracovního trhu a růst mezd. Rozpočet 2017 přitom počítá s růstem o 6,1 % proti roku Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 97,8 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 24,6 %, při meziročním nárůstu o 6 mld. Kč, tj. o 6,6 %. Deficit salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody) se v 1. čtvrtletí snížil na 4,6 mld. Kč (z 5,3 mld. Kč v roce 2016). nestačil kompenzovat nízké toky prostředků z rozpočtu EU Na nízkém inkasu nedaňových a ostatních příjmů se výrazně podílel pokles příjmů z rozpočtu EU a prostředků FM, které dosáhly 26,5 mld. Kč a byly tak meziročně nižší o 52,7 mld. Kč, tj. o 66,5 %. Výrazný pokles byl ovlivněn vysokou skutečností roku 2016, kdy především v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období Nejvíce prostředků připadlo na společnou zemědělskou politiku (17,3 mld. Kč). Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2017 (v mld. Kč) Skutečnost leden-březen Rozpočet po změnách Skutečnost leden-březen % Plnění Index 2017/2016 Příjmy celkem 341, ,27 307,67 24,6 90,0 Daňové příjmy celkem 248, ,79 267,48 24,0 107,5 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 29,15 120,40 33,43 27,8 114,7 Daň z příjmů právnických osob 23,99 114,20 26,35 23,1 109,8 DPH 53,22 258,20 57,16 22,1 107,4 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 34,14 151,00 34,87 23,1 102,1 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 102,72 447,83 109,98 24,6 107,1 Ostatní 5,63 21,16 5,69 26,9 101,1 Nedaňové a ostatní příjmy 93,10 136,49 40,18 29,4 43,2 Výdaje celkem 298, ,27 302,99 23,1 101,6 v tom: Běžné výdaje 278, ,84 296,74 24,6 106,6 z toho: sociální dávky 125,84 530,29 132,39 25,0 105,2 z toho důchody 97,10 411,35 102,40 24,9 105,4 Kapitálové výdaje 20,02 105,43 6,24 5,9 31,2 Pramen: MF 23

24 Na nižším čerpání celkových výdajů se zásadně podílely investiční prostředky Státní dluh enormně stoupl v souvislosti se specifickou situací na dluhopisovém trhu Celkové výdaje v 1. čtvrtletí 2017 stouply meziročně o 4,6 mld. Kč, tj. o 1,6 %, ale proti alikvótě rozpočtu byly nižší o 24,3 mld. Kč. Důvodem byl neočekávaný pokles kapitálových výdajů. Ke zvýšení běžných výdajů meziročně o 18,4 mld. Kč přispěly nejvíce (45 %) sociální dávky, jejichž čerpání o objemu 132,4 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 5,2 %, tj. o 6,6 mld. Kč. Táhly je výdaje na dávky důchodového pojištění, které činily celkem 102,4 mld. Kč, tj. o 5,3 mld. Kč a o 5,4 % více než před rokem, zejména vlivem nové legislativní úpravy umožňující zvýšit důchody nad rámec standardní valorizace. Výši důchodů ovlivnil i růst mezd a měnící se mezigenerační struktura důchodců. Z ostatních sociálních dávek rostly zejména dávky nemocenského pojištění o 12 % (důvodem byl růst pracovní neschopnosti a mezd, které ovlivňují výši průměrné denní dávky nemocenské, a dále také vyšší čerpání peněžité pomoci v mateřství) a dávky sociální péče o 6,1 % (vyšší dávky pro zdravotně postižené, valorizace příspěvků na péči). Příznivější finanční situace domácností se projevila v redukci objemu ostatních dávek, tj. podpor v nezaměstnanosti a dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které zůstaly pod úrovní předchozího roku o 1,2 %, resp. o 0,6 %. Z ostatních běžných výdajů největší dynamiku růstu o 34,8 %, tj. o 3,4 mld. Kč, dosáhly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (s objemem 13,3 mld. Kč) Prudký a rozpočtově neočekávaný propad kapitálových výdajů v 1. čtvrtletí meziročně na 6,2 mld. Kč představoval plnění rozpočtu na pouhých 5,9 % a byl o 13,8 mld. Kč, tj. o 68,8 % nižší než loňská skutečnost. Tento výsledek souvisel zejména s nižším čerpáním investic spolufinancovaných ze státního rozpočtu a EU, které činilo pouze 3,6 mld. Kč (loni 15,7 mld. Kč) a bylo limitováno podobně jako loni celkově nižší připraveností hlavně větších dopravních projektů. Nejvíce těchto prostředků bylo čerpáno v rámci OP Doprava (1,4 mld. Kč), Programu rozvoje venkova (0,9 mld. Kč), OP Životní prostředí (0,5 mld. Kč) a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (0,3 mld. Kč), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (0,3 mld. Kč). Státní dluh se v 1. čtvrtletí 2017 zvýšil na 1 788,6 mld. Kč, tj. o 175,3 mld. Kč 7, resp. 10,9 % (po většinu loňského roku se dluh redukoval). Stoupla zejména hodnota vnitřního dluhu, a to o 174,8 mld. Kč, zahraniční dluh víceméně stagnoval, když jeho korunová hodnota vzrostla o 0,461 mld. Kč. Celkové splátky jistiny státního dluhu v 1. čtvrtletí 2017činily 40,977 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu činily celkem 216 mld. Kč. Bylo realizováno 11 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 70,3 mld. Kč, a to z důvodu využití záporných výnosů, jejich jmenovitá hodnota se tak zvýšila o 66,1 mld. Kč. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (SDD) na domácím trhu bylo půjčeno až 110,3 mld. Kč a jejich stav narostl o 108,7 mld. Kč. Větší objem vydaných SDD na domácím trhu byl realizován z důvodu získávání peněžních prostředků na krytí splátek SDD, které se uskuteční ještě v letošním roce. Prostřednictvím přijímání krátkodobých zápůjček a směnek na domácím trhu byly přijaty peněžní prostředky ve výši 34,8 mld. Kč a na zahraničních trzích v hodnotě 0,5 mld. Kč. V průběhu roku 2017 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB. 7 včetně kurzových rozdílů a ostatních vlivů 24

25 I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání V 1. čtvrtletí se zvýšilo zadlužení zemí EU jako celku, V Evropské unii se v 1. čtvrtletí 2017 vládní dluh v poměru k HDP zvýšil na 84,1 % z 83,6 % v předchozím čtvrtletí. Určité zhoršení na 89,5 % HDP zaznamenala i eurozóna, kde se zadlužení států prohloubilo z 89,2 % HDP v předchozímu kvartále. V meziročním srovnání sice dluh obou uskupení nenarostl, nicméně některé státy ho prohloubily, jako např. Francie, Lotyšsko, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Polsko a Spojené království. Pořadí jednotlivých zemí se v 1. čtvrtletí 2017 v tomto ukazateli více méně nezměnilo. Tradičně nejlépe si vedlo Estonsko, které svoje pasiva drží pod 10% hranicí již 5. čtvrtletí v řadě a systematicky jej snižuje. Dalším v pořadí je Lucembursko, jehož zadlužení v posledních pěti letech osciluje okolo 22 % HDP, nicméně jak proti předchozímu čtvrtletí, tak meziročně svůj dluh zvýšilo. Následuje Bulharsko, které i přes nízkou úroveň dluhu 28,6 % HDP, své zadlužení v čase prohlubuje (proti 1. čtvrtletí 2014 vzrostlo o 10,5 p. b.). Z grafu č. I je zřejmé, že polovina zemí EU nadále významně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Dlouhodobě nejslabším článkem Unie, co se týče zadlužení, zůstává Řecko, kterému zatím nepomohla ani podpůrná opatření ze strany EU. Pozadu nezůstala ani průmyslová Itálie, kde veřejný dluh překračuje 130% hranici již tři roky, ohromné závazky nad 100 % HDP vykazují rovněž Portugalsko, Belgie, Kypr i Španělsko. ale i ČR Ze srovnání vývoje veřejných financí je patrné, že Česká republika si vede v rámci Evropy dobře. V mezinárodním srovnání skončila na osmé pozici, za Litvou a Lotyšskem, a s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 39,9 % (proti předchozímu čtvrtletí zhoršení o 3,1 p. b., ale meziročně -0,1 p. b.) dlouhodobě plní Maastrichtské kritérium hrubého veřejného zadlužení. Její dluhy jsou oproti průměru zemí eurozóny i celé Evropské unie méně než poloviční a jejich stoupající tendenci se od roku 2014 za pomoci solidního hospodářského růstu daří mírnit. 25

26 Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v 1. čtvrtletí 2017 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Belgie Kypr Španělsko Francie Eurozóna Spojené království Chorvatsko Evropská unie Rakousko Slovinsko Maďarsko Irsko Německo Finsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Švédsko Česká republika Litva Lotyšsko Rumunsko Dánsko Bulharsko Lucembursko Estonsko 9,2 107,7 107,0 100,4 98,7 89,5 88,0 86,4 84,1 82,6 81,4 74,3 74,3 66,9 62,6 59,6 59,0 54,0 53,5 41,1 39,9 39,3 39,0 37,1 36,7 28,6 23,0 134,7 130,5 176,2 Pramen: Eurostat, graf MPO I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika Poměrně klidný rok 2016, jen s několika změnami v měnových politikách ČR, EMU a USA, následovalo podobně laděné první čtvrtletí Centrální banka ČR se soustředila na udržování kurzového závazku, ECB nadále využívala kvantitativní uvolňování měnové politiky ve výši potvrzené v prosinci předchozího roku. Fed pokračoval v prvním kvartále 2017 s úrovní sazeb, kterou nastavil ve 4. čtvrtletí 2016, ale již na letošním březnovém zasedání přistoupil k jejich dalšímu zvýšení. Všechny tři regiony vykázaly během prvního čtvrtletí 2017 hospodářský růst. Česká ekonomika zaznamenala meziroční růst HDP o 3 % a rostoucí inflaci pohybující se 26

27 stabilně nad 2% cílem ČNB. Meziroční růst HDP v zemích platících eurem se výrazně zrychlil v průměru na 1,8 % a zároveň se spotřebitelské ceny (měřené HICP) v únoru poprvé od ledna 2013 dostaly na hranici 2 %. USA si udržely 2% meziroční růst HDP a inflace se v prvních dvou měsících čtvrtletí držela nad 2 %. V monetární politice ČNB nenastala žádná změna, také ECB ponechala nastavení úrokových sazeb Fed přistoupil k dalšímu zvýšení úrokových sazeb Situace v domácím finančním sektoru se nadále vyvíjela příznivě Pro měnovou politiku ČNB byl v prvním čtvrtletí 2017 stěžejní blížící se konec jednostranného kurzového závazku. Ze zpráv ze zasedání bankovní rady vyplývalo, že intervence neukončí v prvním kvartále, ale poté může k tomu kroku přistoupit kdykoliv. Toto vyjádření a fakt, že inflace rostla a držela se nad 2% cílem ČNB, způsobily masivní příliv spekulativního kapitálu v očekávání ukončení kurzového závazku a posílení koruny. Na uhájení kurzu koruny vůči euru poblíž 27 CZK/EUR vynaložila ČNB v prvních třech měsících roku 2017 rekordní množství korun. V lednu za nákup eur utratila přibližně 391 miliard Kč, v únoru zhruba 220 mld. a v březnu rekordních zhruba 520 mld. Kč. Celková výše intervencí tak od listopadu 2013 přesáhla dva biliony korun. ČNB nadále využívala operace na devizovém trhu jako nástroj měnové politiky a limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace, diskontní sazbu i lombardní sazbu ponechala beze změny (limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazbu na úrovni 0,05 % a lombardní sazbu na 0,25 %). V prvních třech měsících roku 2017 představitelé Evropské centrální banky, navzdory rostoucí inflaci a příznivému vývoji ekonomiky, ponechali v platnosti základní úrokovou sazbu na 0,00 %, mezní zápůjční sazbu na 0,25 % a depozitní sazbu na -0,40 % z března Rovněž měsíční hodnota nakupovaných státních dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování, platná od dubna 2016, zůstala na 80 mld. eur. Ta by se ovšem od dubna 2017 měla, dle vyhlášení Rady guvernérů, snížit o 20 mld. eur na 60 mld. eur. Pokračující uvolněná měnová politika vyplynula z nejistoty kolem výsledků nizozemských parlamentních a francouzských prezidentských voleb. V obou zemích se totiž očekával boj mezi proevropským a euroskeptickým kandidátem a po exitu Spojeného království z Evropské unie by mohlo dojít k dalšímu štěpení. Rovněž inflace, která se sice v únoru dostala na 2% inflační cíl ECB, neprokázala trvalý nárůst a v březnu opět zpomalila na 1,5 %. Tyto faktory přispěly k opatrnému přístupu ECB k dalším krokům směřujícím k utažení měnové politiky. Představitelé Fedu se na březnovém zasedání FOMC (Federal Open Market Commitee) rozhodli zvýšit úrokové sazby o dalších 0,25 p. b., z 0,50 0,75 na pásmo 0,75 1,00 %. Po prosinci 2015 a následně prosinci 2016 se jedná o v pořadí třetí navýšení sazeb od jejich snížení na 0,00 0,25 % v prosinci Stalo se tak poté, co inflace v USA v únoru 2017 dosáhla 2,7 %, což je téměř pětileté maximum. K rozhodnutí o dalším utažení měnové politiky rovněž přispěl příznivý vývoj na trhu práce. Fed zatím deklaroval, že v roce 2017plánuje přistoupit ke zvýšení sazeb celkem třikrát. Český finanční trh pod vlivem uvolněné měnové politiky ČNB a nízkých úrokových sazeb v prvním čtvrtletí 2017 pokračoval v pozitivním vývoji. Klientská úroková míra u stavů obchodů pro domácnosti nadále klesala tempem z předchozích let. Ovšem pozvolnější pokles sazby u stavů obchodů pro nefinanční podniky, trvající od počátku roku 2009, po mírném růstu na konci loňského roku v prvním kvartále 2017 se proměnil v stagnaci. Sazba pro nové obchody domácností začala od prosince narůstat a úroková míra u nových obchodů pro nefinanční podniky se 27

28 1/2004 7/2004 1/2005 7/2005 1/2006 7/2006 1/2007 7/2007 1/2008 7/2008 1/2009 7/2009 1/2010 7/2010 1/2011 7/2011 1/2012 7/2012 1/2013 7/2013 1/2014 7/2014 1/2015 7/2015 1/2016 7/2016 1/2017 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 pohybovala zatím bez viditelného trendu. Objemy úvěrů pokračovaly v postupném růstu a podíl úvěrů v selhání si nadále držel svůj klesající trend. Průměrná úroková sazba u nových úvěrů pro domácnosti začala narůstat Domácí tržní úrokové míry se vyvíjely odlišným způsobem. Sazba u nových obchodů pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní se od prosince minulého roku postupně zvyšovala, ke konci března o 0,19 p. b. na 4,04 %. Na minimum od počátku sledování se sazba hodnotou 3,69 % dostala v listopadu Podobně souvislý růst naposledy nastal v roce 2008 v měsících červenec až listopad, když sazba vzrostla za pět měsíců o 0,59 p. b. Sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) kolísala bez zřejmého trendu. V prvních třech měsících 2017 se držela v pásmu 1,82 až 1,99 %. V porovnání s prosincem 2016 se sazba ke konci března nepatrně snížila o 0,04 p. b. na 1,84 %. Graf č. I Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO kdežto u stavů obchodů pro domácnosti klesla Rostl objem úvěrů v domácí i v cizí měně Úroková sazba ze stavů obchodů pro domácnosti dále klesala a ke konci března se dostala na 4,22 %, což bylo nové historické minimum (od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat) - mezičtvrtletně klesla o 0,14 p. b., meziročně o 0,59 p. b. Meziroční pokles zaznamenaly i úrokové sazby pro nefinanční podniky, které byly ke konci prvního čtvrtletí na úrovni 2,58 %. Tento pokles o 0,03 p. b. však byl méně výrazný a v porovnání s prosincem 2016 dokonce znamenal růst o 0,04 p. b. Úrokové sazby ze stavů obchodů pro nefinanční podniky pravděpodobně dosáhly svého minima v průběhu roku 2016 a podobně jako nové obchody již stagnovaly. Celkové úvěry v korunách i v cizí měně vzrostly v porovnání s koncem roku 2016 o 3,1 % (meziročně o 7,3 %) na 3 041,1 mld. Kč k Celkové úvěry domácnostem v korunách i v cizí měně rostly každý měsíc a mezičtvrtletně se zvýšily o 1,5 % (meziročně o 8,3 %) na 1 438,7 mld. Kč. Podíl půjček domácnostem v korunách i v cizí měně zaznamenal v porovnání s předcházejícím kvartálem mírný pokles ze 48,0 % na 47,3 % (z toho pouze obyvatelstvu ze 45,1 % na 44,5 %). 28

29 Půjčky v korunách i v cizích měnách poskytnuté v březnu nefinančním podnikům vzrostly mezičtvrtletně o 2,9 % (meziročně o 7,1 %) a tvořily třetinu úvěrové emise (1 004,6 mld. Kč). Úvěry pouze v cizích měnách jsou domácnostmi čerpány nadále jen ve velmi omezeném množství, takže ke konci března tvořily jen 0,5 % (obyvatelstvu 0,4 %) z celkových půjček v cizích měnách. Podíl nefinančních podniků v rámci úvěrů v cizí měně během prvního kvartálu jen mírně klesl ze 46,9 % na 46,2 %. Graf č. I Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO Objem půjček v korunách rostl díky obyvatelstvu, jejich největší část je využita na bydlení Podniky čerpaly dlouhodobé úvěry Kvalita úvěrového portfolia prodloužila trend poklesu Úvěry rezidentům a nerezidentům emitované v korunách v prvních dvou měsících rostly, ke konci března však jejich objem klesl na mld. Kč, takže jejich mezičtvrtletní růst činil necelá 0,3 % (meziroční +4,0 %). Domácnostem bylo půjčeno 1 435,3 mld. Kč, což je růst o 1,4 % (meziroční +8,1 %). Úvěry domácnostem tvořily 60,4 % celkových korunových úvěrů, když za 1. čtvrtletí jejich podíl vzrostl o 0,7 p. b. Téměř tři čtvrtiny objemu půjček domácností již dlouhodobě představují úvěry na bydlení, podíl spotřebních úvěrů klesl na zhruba 15 %. Korunové úvěry nefinančním podnikům k klesly o 0,9 % (meziročně -3,4 %) na 698 mld. Kč a jejich podíl na celkových úvěrech v korunách klesl za 1. čtvrtletí o 0,3 p. b. na 29,4 %. Úvěry nefinančním podnikům poskytnuté v korunách v březnu meziročně klesaly již čtvrtý po sobě jdoucí měsíc. Nejvýraznější vliv na pokles korunových úvěrů nefinančním podnikům mají krátkodobé úvěry, které ke konci března klesly v porovnání s prosincem předchozího roku o 3,2 %, meziročně pak o 10,2 % a činily 178,8 mld. Kč. Snížil se však i objem dlouhodobých úvěrů, které mají největší podíl na úvěrové emisi nefinančním podnikům (57 %), od počátku roku o 1,1 % a meziročně o 1,6 %, na 398,1 mld. Kč. Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách a v cizích měnách v částce 3 041,1 mld. Kč), se v 1. čtvrtletí 2017 dále zlepšovala a koncem března podíl této kategorie úvěrů činil 4,53 %. Nižší podíl byl naposledy zaznamenán v červenci V meziročním srovnání došlo k zlepšení o 1 p. b., vůči prosinci 2016 o 0,31 p. b. Objem úvěrů 29

30 v selhání se k snížil na 137,7 mld. Kč (nejnižší hodnota od listopadu 2012), meziročně o 12,1 %, od počátku roku o 3,1 %. Objem klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) nadále klesal, meziročně o 8,9 %, od počátku roku o 3,1 %, na 208,5 mld. Kč ke konci března. Jejich podíl na celkových úvěrech klesl meziročně o 1,2 p. b. na 6,9 % a o 0,4 p. b. proti prosinci, a je nejnižší od listopadu Z těchto údajů je tedy patrný návrat kvality úvěrového portfolia k předkrizovému období. Úvěrové riziko se snižovalo především v sektoru domácností Podíl úvěrů se selháním pro rezidenty a nerezidenty nadále klesal a ke konci března se dostal na úroveň 4,53 %. Výrazný vliv na zvýšení kvality úvěrového portfolia měly v prvním čtvrtletí 2017 domácnosti, kde kleslo úvěrové riziko z prosincových 3,20 % na 2,91 % k , což je zároveň meziroční zlepšení o 0,87 p. b. Podíl úvěrů se selháním u domácností tím dosáhl na nejnižší úroveň od září 2008 a blíží se historickému minimu 2,85 % z července téhož roku (v časové řadě od roku 2002, tj. od počátku sledování). Podíl úvěrů se selháním nefinančních podniků nadále osciloval okolo 5 % a v březnu vykázal pokles na konečných 4,96 %, což je mezičtvrtletní a zároveň meziroční pokles o 0,19 p. b. Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO Struktura úvěrů se selháním se vyvíjela příznivě V rámci poklesu úvěrů v selhání (meziročně o 3,6 %) klesl ke konci března 2017 také objem ztrátových úvěrů, a to meziročně o 5,5 % na 73,8 mld. Kč. Ztrátové úvěry dlouhodobě tvoří největší, až 53,6% podíl na úvěrech v selhání. Stejným tempem se snížil i objem pochybných úvěrů na 20,5 mld. Kč a jejich podíl se oproti prosinci 2016 mírně snížil z 15,2 % na 14,9 %. Nestandardní úvěry proti konci roku 2016 téměř stagnovaly na úrovni 43,4 mld. Kč, ale jejich podíl na úvěrech v selhání od počátku roku 2017 vzrostl o 1,4 p. b. na 31,5 % (meziročně ale klesl o 8,6 p. b.). 30

31 Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO I.5.2 Směnné kurzy ČNB nadále hájila svůj kurzový závazek a koruna stagnovala nad hranicí 27 korun za euro Kurz koruny vůči euru a americkému dolaru byl v prvním čtvrtletí 2017 ovlivňován odlišnou měnovou politikou obou hlavních centrálních bank a rozdílným hospodářským vývojem. Jednostranný závazek České národní banky udržet kurz koruny poblíž 27 CZK/EUR byl podroben dosud největší zkoušce. Aby ubránila a stabilizovala kurz před nátlakem zahraničních investorů i spekulantů, kteří plánují realizovat zisk z posílení koruny, byla ČNB nucena intervenovat v prvním čtvrtletí 2017 v objemu 1131 mld. Kč, což bylo více, než utratila od začátku intervencí do konce roku ECB pokračovala v uvolněné měnové politice a Fed ji v březnu znovu zpřísnil. Vývoj kurzu české koruny vůči euru byl definovaný jednostranným závazkem ČNB. Během prvního čtvrtletí 2017 se kurz držel na hladině 27,020 CZK/EUR. Tuto hodnotu opustil až k 31. březnu, tedy den po zasedání bankovní rady ČNB, která potvrdila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí, ale exit z kurzového závazku může od dubna přijít kdykoli. Koruna oslabila na 27,030 CZK/EUR, pravděpodobně v důsledku reakcí některých investorů, kteří začali prodávat korunu předčasně. Ke stabilitě kurzu v prvním čtvrtletí přispěla rovněž očekávaná rozhodnutí obou hlavních centrálních bank a příznivý ekonomický vývoj jejich ekonomik. 31

32 Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 27,16 27,14 27,15 27,12 27,10 27,08 27,075 27,06 27,06 27,04 27,030 27,02 27,00 Pramen: ČNB, graf MPO Koruna vůči dolaru měla spíše apreciační trend, v průměru za čtvrtletí ale oslabila Kurz koruny vůči dolaru v důsledku konstantního vztahu mezi korunou a eurem v hodnotě 27,020 CZK/EUR nadále kopíroval vývoj mezi eurem a dolarem. Česká koruna v lednu posilovala a 2. února dosáhla na úroveň 24,992 CZK/USD. Ovšem počátkem února oznámila Deutche Bank pokračující problémy a Fed potvrdil příznivý vývoj americké ekonomiky, se sílícím trhem práce a rostoucí inflací, což vedlo k oslabení eura a tím i koruny a k posílení dolaru. Poté se navzdory příznivým datům z amerického trhu práce počátkem března dolar začal propadat, pravděpodobně z důvodu pomalejšího růstu mezd. Pokles byl ještě výraznější den po zasedání Rady guvernérů Fedu 16. března, kdy americký dolar k euru výrazně oslabil. Tato změna se promítla i do kurzu koruny k dolaru, který poklesl o téměř 1 % z 25,434 korun za dolar na 25,195. Dolar ještě po neúspěšném prosazování reforem americkým prezidentem dále ztrácel až na čtvrtletní minimum 27. března 24,813, ale poté znovu posílil. Čtvrtletní průměr kurzu koruny k dolaru 25,378 znamená oslabení o 1,2 % v porovnání s předchozím kvartálem a proti 1. čtvrtletí 2016 o 3,4 %. Ze 25,639 CZK/USD obchodovaných dne však dolar posílil na 25,282 korun za dolar dne

33 Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 26,5 26,0 26,068 25,282 25,5 25,0 24,933 24,692 24,5 24,0 24,813 23,5 23,0 23,383 Pramen: ČNB, graf MPO Kurz dolaru k euru kolísal s mírným apreciačním trendem eura Kurz dolaru k euru se počátkem roku 2017 vzdálil od parity. Přispělo k tomu lednové oslabení dolaru z 1,047 dolaru za euro první lednový den až na 1,076 poslední den měsíce. Kromě toho, že v průběhu čtvrtletí dolar reagoval na politické dění v USA, počátkem února v důsledku příznivého vývoje tamní ekonomiky začal sílit. Vývoj se znovu obrátil na přelomu února a března, kdy v důsledku pomalejšího růstu amerických mezd euro znovu posílilo až na čtvrtletní maximum 1,089 USD/EUR dne 27. března. Čtvrtletní průměr 1,065 USD/EUR znamenal meziroční posílení dolaru o 3,4 %, z 1,102 dolaru za euro v prvním kvartále V porovnání se 4. čtvrtletím 2016 dolar posílil o 1,3 %. Graf č. I Nominální kurz USD/EUR 1,165 1,145 1,1569 1,125 1,105 1,085 1,109 1,089 1,065 1,045 1,025 1,0742 1,036 Pramen: ČNB, graf MPO 33

34 Reálný kurz koruny k euru se vyvíjel v závislosti na cenových hladinách Od listopadu 2013, kdy ČNB nominálně oslabila kurz české koruny vůči euru, koruna zůstávala k oběma hlavním světovým měnám reálně podhodnocená (oproti základnímu období, tj. prosinci 2008). Vzhledem ke stabilnímu nominálního kurzu k euru reálný kurz reflektoval pouze odlišný vývoj inflačního diferenciálu. V důsledku velkého rozdílu mezi vývojem cenových hladin v České republice a v eurozóně, za situace, kdy inflace v ČR dynamicky rostla a po dlouhé době překročila 2% inflační cíl ČNB, hned v lednu reálný kurz snížil rozdíl proti referenčnímu období. Avšak ke konci 1. čtvrtletí se znovu vzdálil na 1,2 % pod hodnotou z prosince Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na trzích se společnou evropskou měnou od počátku intervencí postupě klesala kvůli reálné apreciaci koruny, ovšem i během 1. kvartálu 2017 se stále držela nad hodnotami před přijetím kurzového závazku ČNB. Graf č. I Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO Vývoj reálného kurzu koruny k dolaru kopíroval pohyb nominálního kurzu Reálný kurz mezi korunou a dolarem se držel pod úrovní nominálního kurzu v důsledku vyšší inflace v USA než v ČR. Vzhledem ke konstantní hodnotě inflačního diferenciálu v 1. čtvrtletí 2017, byla reálná apreciace koruny ovlivněna pouze nominálním posilováním české měny vůči dolaru v průběhu kvartálu. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů obchodujících na dolarových trzích v porovnání s koncem roku 2016 proto mírně klesala, nicméně stále je dlouhodobě výrazně vyšší, než byla před intervencemi ČNB v listopadu V březnu 2017 byla koruna reálně podhodnocena o téměř čtvrtinu (v porovnání s bazickým prosincem 2008 o 24,6 %). 34

35 Graf č. I Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO I.5.3 Vnější rovnováha Platební vztahy se zahraničím nadále ovlivňoval silný růst domácí ekonomiky Platební vztahy České republiky v 1. čtvrtletí 2017 byly kromě solidního růstu domácí ekonomiky ovlivněny také stabilním růstem HDP Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem ČR, ale především sílícími intervencemi ČNB na udržení kurzu koruny poblíž 27 korun za euro. Negativní vliv na platební bilanci měl také příliv kapitálu ze zahraničí ve formě portfoliových a ostatních investic. Všechny tři hlavní účty platební bilance skončily přebytkem V 1. čtvrtletí 2017 skončily všechny tři hlavní účty platební bilance v přebytku, který však byl nižší, než za stejné období předchozího roku. Kladné saldo v prvních čtvrtletích vykazují nepřetržitě od roku Běžný účet vytvořil historicky druhý nejvyšší přebytek 94,5 mld. Kč, po rekordním 1. čtvrtletí 2016, který mezi třemi hlavními účty byl zároveň nejvyšší. Oproti tomu nejmenší přebytek ve výši 0,9 mld. Kč vytvořil kapitálový účet. Na finančním účtu došlo k čistému odlivu prostředků v hodnotě 39,8 mld. Kč, který byl o téměř 70 % nižší než před rokem. Nejvýznamnější nárůst v 1. čtvrtletí 2017 zaznamenala rezervní aktiva, která v důsledku devizových intervencí ČNB zvýšila objem na 1 119,2 mld. Kč a promítla se do devizových rezerv. 35

36 Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Q 2017 Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Česká ekonomika se nadále nacházela v pásmu mimo tlak na makroekonomickou rovnováhu Čistý export dosáhl nového historického maxima Stále převažuje obchod se zbožím podíl bilance služeb se však zvyšuje Běžný účet se v prvních čtvrtletích nachází v přebytku již od roku V porovnání s rekordním 1. kvartálem 2016 bylo jeho saldo v 1. čtvrtletí 2017 o 15,4 mld. Kč, tj. o 14,0 %, nižší, což znamenalo pokles na 94,5 mld. Kč. Tato hodnota představuje 7,7 % HDP. Přebytek běžného účtu platební bilance v poměru k HDP na roční bázi v meziročním srovnání vzrostl o 0,2 p. b. na 0,8 %. Česká republika se tak nachází v blízkosti rovnovážného (nulového) stavu a stále bezpečně setrvává v pásmu, definovaném intervalem <-5 %; 5 %>, nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá. Výkonová bilance prodloužila růstový trend a meziročním růstem o 3,3 % dosáhla rekordního maxima 111,8 mld. Kč, a to nejen za sledovaný kvartál, ale absolutně za všechny jednotlivé kvartály od roku O téměř celý nárůst se zasloužila bilance obchodu se službami, díky výraznější zahraniční poptávce po českých službách, přičemž bilance obchodu se zbožím téměř meziročně stagnovala. Větší objem výkonové bilance stále tvoří obchod se zbožím, jeho podíl se však v meziročním srovnání snížil o 2,4 p. b. na 74,9 %. To bylo zapříčiněno kromě rostoucí bilance služeb také meziroční stagnací (nepatrným růstem o 0,1 %) bilance obchodu se zbožím na 83,8 mld. Kč. Shodně o 63,9 mld. Kč vzrostl na svá nová historická maxima export (o 8,0 % na 867,4 mld. Kč), i import zboží (o 8,9 % na 783,6 mld. Kč). Bilance služeb v 1. čtvrtletí 2017 vzrostla meziročně o 14,5 % z 24,5 mld. na 28,0 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota od vstupu ČR do Evropské unie (2. čtvrtletí 2004). K růstu přispěla zahraniční poptávka, která vedla ke zvýšení exportu služeb o 12,2 % na 149,6 mld. Kč. O něco nižší, 11,7%, růst na 121,6 mld. Kč, zaznamenal také import služeb. Nejvýznamnější položkou bilance služeb s 36,9 % zůstal účet výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, který meziročně zvýšil svůj přebytek 36

37 o 14,3 % na 10,3 mld. Kč. Druhý největší přebytek s 31,8% podílem byl vytvořen v oblasti telekomunikačních služeb, jehož saldo v důsledku rychlejšího růstu importu meziročně kleslo o 1,2 % na 8,9 mld. Kč. Nejvíce vzrostl přebytek na účtu dopravy, který se zvýšil o 1,9 mld. Kč na 7,6 mld. Kč a s podílem 27,1 % tvoří třetí největší položku bilance služeb. Nejvýraznější, téměř dvojnásobný, meziroční nárůst zaznamenal účet ostatních podnikatelských služeb, na 2,3 mld. Kč. Dlouhodobě největší schodek vykazuje účet poplatků za užívání duševního vlastnictví, který se meziročně dále zvýšil o 3,2 % na 4,6 mld. Kč. Značný deficit zaznamenaly také účet opravy a údržby, který se meziročně téměř ztrojnásobil na 3,2 mld., a účet pojišťovacích služeb a penzijního financování, který zmírnil svůj schodek o 19,5 % na 2,4 mld. Kč. Bilance prvotních důchodů je nadále deficitní, také bilance druhotných důchodů vykázala schodek Deficit bilance prvotních důchodů se v 1. kvartále 2017 meziročně snížil o 56,2 % na 2,3 mld. Kč. Na poklesu schodku se podílel s 20,7% růstem účet náhrad zaměstnancům, který dosáhl historicky nejlepšího výsledku 9,7 mld. Kč, a účet ostatních prvotních důchodů, který vzrostl o 21,5 % na 15,5 mld. Kč. Dlouhodobě nejvýznamnějším účtem jsou důchody z přímých investic, které navýšily svůj deficit o 11,6 % na 37,8 mld. Kč. Na jejich odliv měly největší vliv reinvestované zisky zahraničních vlastníků, jejichž deficit vzrostl meziročně o 49,5 % na rekordních 30,6 mld. Kč. Bilance druhotných důchodů se po dvou přebytkových 1. kvartálech v letech 2015 a 2016 dostala v 1. čtvrtletí 2017 do deficitu 15,0 mld. Kč, když se meziročně snížila na méně než třetinu, z důvodu poklesu objemu prostředků čerpaných z rozpočtu EU, při téměř neměnném odlivu. Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2017 Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Přebytek kapitálového účtu výrazně klesl V 1. kvartále 2017 přiteklo na kapitálový účet pouze 0,877 mld. Kč, což je meziroční pokles o 95,3 %. Snížení bylo způsobeno především nízkým čerpáním evropských dotací. Příliv na kapitálový účet proto klesl o 90,9 % na 1,7 mld. Kč, ale zároveň se výrazně zvýšily výdaje na 0,8 mld. Kč. 37

38 Klesl také přebytek finančního účtu Na účet přímých investic přitekl vysoký objem příliv finančních prostředků Rekordní čtvrtletní příliv zaznamenaly portfoliové investice a také ostatní investice převážně v kategorii oběživa a vkladů, naopak rekordního přebytku dosáhl účet rezervních aktiv Pohyb finančních prostředků na finančním účtu byl v 1. čtvrtletí razantně ovlivněn snahou centrální banky České republiky udržet kurz poblíž hladiny 27 CZK/EUR, a subjekty, které nakupovaly oslabenou korunu ve snaze ji po ukončení intervencí prodat se ziskem. Aktiva i pasiva zaznamenala za 1. čtvrtletí 2017 rekordní objemy ve výši 1 161,6 mld. Kč, resp ,8 mld. Kč. Aktiva meziročně vzrostla o 422,5 % a pasiva dokonce až o 1 131,1 %, což se projevilo snížením salda finančního účtu o 69,6 % na 39,8 mld. Kč. Přímé, portfoliové i ostatní investice vykázaly čistý příliv finančních prostředků. Na účtu přímých investic došlo k historicky největšímu čistému přílivu finančních prostředků za první kvartál ve výši 54,0 mld. Kč, který znamenal meziroční pokles salda o 63,6 mld. Kč. Příliv ze zahraničí do České republiky vzrostl o 269,8 % na 59,1 mld. Kč, přičemž odliv z ČR do zahraničí klesl o 80,1 % na 5,1 mld. Kč. Velký podíl na deficitu mělo snížení účtu účastí jiných než reinvestovaných zisků o 36,2 mld. Kč na -23,8 mld. Kč. Značný, 49,5% meziroční růst na 30,6 mld. Kč zaznamenal i čistý příliv prostředků v rámci reinvestic zisků. V průběhu 1. čtvrtletí 2017 přitekly na účet portfoliových investic finanční prostředky v rekordní výši 445,6 mld. Kč, což je téměř desetinásobek hodnoty z 1. kvartálu 2016 a víc než 2,6 násobek deficitu v kumulaci za celý rok Hlavním faktorem vysokého přílivu byly nákupy dluhových cenných papírů, zejména vládních institucí, v hodnotě 357,4 mld. Kč, což je 5,8 násobný meziroční růst. Vzrostl také prodej dluhopisů komerčních bank zahraničním subjektům, kde byl zaznamenán čistý příliv v hodnotě 80,6 mld. Kč, což je v porovnání s odlivem 6,5 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2016 změna o 87,1 mld. Kč. Ostatní investice vykázaly historicky nejvyšší deficit v hodnotě 581,5 mld. Kč. V porovnání s 1. čtvrtletím 2016, kdy byl dosažen přebytek 13,7 mld. Kč, se jedná o výraznou změnu. Největší podíl na čistém přílivu finančních prostředků měl účet oběživa a vkladů s deficitem 574,3 mld. Kč, což je 17,4krát víc než v 1. kvartále Meziroční růst ze 49,1 mld. Kč na 588,6 mld. zaznamenala pasiva, přičemž aktiva klesla o 11,8 % na 14,2 mld. Kč. K deficitu účtu ostatních investic také přispěly půjčky, které vykázaly oproti 1. kvartálu 2016 s přebytkem 30,5 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2017 deficit 26,4 mld. Kč, který byl způsoben jak růstem pasiv (o 48,6 mld. na 29,8 mld. Kč), tak poklesem aktiv (o 8,4 mld. na 3,4 mld. Kč). Ostatní účty zaznamenaly odliv prostředků do zahraničí, čistý přebytek vykázal účet pojistných, penzijních a standardizovaných záručních programů (meziroční růst o 88 % na 3,0 mld. Kč), účet obchodních úvěrů a záloh (pokles o 45,8 % na 13,2 mld. Kč), i účet jiných pohledávek (obrat z deficitu 9,6 mld. Kč na přebytek 3,1 mld. Kč). Rezervní aktiva centrální banky z platební bilance se v důsledku devizových intervencí ČNB v 1. čtvrtletí 2017 dostala do přebytku 1 119,2 mld. Kč, v porovnání s objemem za 1. čtvrtletí předchozího roku byla vyšší o 641,8 %. Saldo transakcí ČNB za 1. čtvrtletí letošního roku vytvořila aktiva o téměř 100 % větší, než činil jejich nárůst za celý loňský rok. 38

39 Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2017 Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost zrychlila růst, a ukazatel charakterizující bezpečné financování dluhu se zhoršil Zahraniční zadluženost rostla ve všech sektorech Zahraniční zadluženost České republiky v 1. čtvrtletí 2017 značně vzrostla, proti stavu k o 32 % (o 1 127,7 mld. Kč), meziročně o 44,1 % (absolutně o 1 424,6 mld. Kč), takže k se dostala na rekordní výši 4 655,8 mld. Kč. Zahraniční zadlužení ke konci 1. čtvrtletí činilo již 96,7 % anualizovaného HDP, což znamená výrazné zhoršení proti konci minulého roku, kdy zadluženost byla 74 %. Česká republika se tak ještě více vzdálila od všeobecně uznávané hranice max. 40 % HDP, která by neměla vytvářet tlak na vnější rovnováhu. Krátkodobá zadluženost se koncem 1. čtvrtletí v porovnání s hodnotou k zvýšila o 46 %, meziročně o 72,5 %, na 2 480,0 mld. Kč. Růst dlouhodobé zadluženosti byl mírnější, vůči konci předcházejícího čtvrtletí zaznamenal 18,9% a meziročně 21,3% zvýšení na 2 175,8 mld. Kč. V důsledku jeho nižší dynamiky klesl podíl dluhu financovaného dlouhodobým kapitálem (dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok) vůči konci předchozího roku o 5,1 p. b. na 46,7 %. Tento ukazatel by se měl ideálně pohybovat nad hranicí 60 %, aby nebyly vytvářeny tlaky na rovnováhu. Největší růst zadlužení za 1. čtvrtletí 2017 zaznamenal bankovní sektor, jehož objem proti stavu k narostl o 58,2 % (absolutně o 698,9 mld. Kč) na historické maximum 1 898,7 mld. Kč, což je meziroční růst o 964,6 mld. Na růstu se podílel zejména sektor komerčních bank, který navýšil zadlužení za jedno čtvrtletí o 666,4 mld. Kč na 1 763,4 mld. Kč k (jednalo se zejména o růst krátkodobých vkladů ze zahraničí). Zadlužení centrální banky vzrostlo mezičtvrtletně o 31,6 % (meziročně o 270,4 %) na 135,3 mld. Kč. Rekordní hodnoty dosáhlo i zadlužení vládního sektoru, které oproti konci předchozího čtvrtletí vzrostlo v důsledku emise vládních dluhopisů o 39,8 % (absolutně o 344,5 mld. Kč) na 1 211,1 mld. Kč. Zadlužení podnikového sektoru mírně vzrostlo za čtvrtletí o 5,8 %, i v porovnání s 1. kvartálem 2016 (o 5,4 %), na hodnotu 1 546,1 mld. Kč. 39

40 Největší podíl na celkovém zahraničním zadlužení převzal bankovní sektor Podíl podnikového sektoru na celkové zahraniční zadluženosti se dále snižoval, mezičtvrtletně o 8,2 p. b. na 33,2 %, takže na konci 1. čtvrtletí 2017 byl nejnižší od roku Nejvíce se o pokles jeho podílu zasloužil růst zadlužení bankovního sektoru, který byl mnohem výraznější než růst zadlužení podniků. Podíl zahraničního zadlužení bankovního sektoru vzrostl o 6,8 p. b. na 40,8 % a poprvé v historii byl vyšší než podíl podnikového sektoru. Podíl vládního sektoru vzrostl jen mírně, o 1,4 p. b., na 26 %. Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnik. sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO Investiční pozice ČR se zlepšila Aktiva rostla nejrychleji v historii ČR V pozici čistého dlužníka se česká ekonomika nachází od roku Deficit investiční pozice České republiky vůči zahraničí se k v porovnání s koncem roku 2016 zhoršil o 3,5 % na 1 217,0 mld. Kč (z 1 175,5 mld. Kč). V meziročním srovnání však o 148,4 mld. Kč klesl, tj. o 10,9 % (z 1 365,4 mld. Kč). Domácí aktiva v zahraničí zaznamenala rekordní mezičtvrtletní růst až 21,3 %, tj. o 1 148,5 mld. Kč, a k dosáhla na historicky nejvyšší hodnotu 6 544,1 mld. Kč. Meziročně aktiva vzrostla o 35,4 %, absolutně o 1 712,2 mld. Kč. Mezi aktivy zaznamenaly nejvýraznější růst devizové rezervy ČNB, které se mezičtvrtletně zvýšily o 51,2 % a meziročně o 90,9 %, na rekordních 3 323,2 mld. Kč, což je největší část, až 50,8 % celkových aktiv (růst o 10,1 p. b. proti konci předchozího roku). Devizové rezervy ČNB by v případě potřeby byly schopny krýt více než jedenáctiměsíční import podle výkonové bilance. Meziroční pokles aktiv zaznamenal jen účet finančních derivátů (jiných než rezervy) a zaměstnaneckých opcí na akcie. Aktiva všech ostatních účtů (přímé, portfoliové, i ostatní investice) se meziročně zvýšila. Přímé investice tvořily 16,6 %, portfoliové investice 11,6 % a ostatní investice 20,1 % celkových aktiv. K dosáhla aktiva portfoliových investic historicky nejvyšší stav (758,7 mld. Kč), přičemž objem přímých (1 084,6 mld. Kč) a ostatních (1 314,4 mld. Kč) investic byl druhý nejvyšší v historii. 40

41 Zahraniční pasiva rostla dvouciferným tempem Stav zahraničních pasiv se k proti počátku roku zvýšil o 1 189,9 mld. Kč a tímto mezičtvrtletním růstem o 18,1 %, meziročním o 25,2 % (absolutně o 1 563,8 mld. Kč), se dostal na rekordních 7 761,1 mld. Kč. Na růstu se podílely všechny účty kromě finančních derivátů, které snížily stav pasiv o 22 % a meziročně o 36,2 %, na 60,1 mld. Kč. Nejvýznamnější položkou pasiv s podílem 47,8 % byly přímé zahraniční investice, které za 1. čtvrtletí vzrostly o 3,6 % a meziročně o 6,2 %, na nové historické maximum 3 709,7 mld. Kč. Druhou nejvýznamnější složkou byla s 28,3% podílem pasiva ostatních investic, která za 1. čtvrtletí vzrostla o 28,3 % a v porovnání s o výrazných 58,8 % a dosáhla rekordních 2 194,5 mld. Kč. Historické maximum zaznamenala také pasiva portfoliových investic, která se v 1. čtvrtletí 2017 zvýšila o 33,1 %, meziročně o 46,5 %, a s 1 796,7 mld. Kč tvořila 23,2 % celkových pasiv. Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč) Q Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Ukazatel vnější rovnováhy se pohybuje v širokém pásmu Eurozóna se vzdaluje od rovnováhy, USA dlouhodobě stagnuje pod ní Jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů vnější rovnováhy je podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP, který na čtvrtletní bázi je v ČR volatilní a pohybuje se kolem rovnovážné (nulové) hodnoty. Podobně kolísavý a dlouhodobě blízký rovnováze je i podíl salda na Slovensku, který byl za 1. čtvrtletí 2017 na hodnotě -1,2 %. Rakousko v posledních letech stabilně dosahuje přebytků v rozmezí 0 až 5 %. Mírně rostoucí trend má podíl salda BÚ na HDP v Německu, kde se tento ukazatel dlouhodobě pohybuje nad intervalem <-5 %; 5 %>, ve kterém nejsou vytvářeny významnější tlaky na vnější rovnováhu. Rostoucí, ale mnohem kolísavější trend vykazuje také Řecko, kde se tento ukazatel vnější rovnováhy pohybuje od roku 2012 v intervalu <-5 %; 5 %>, a který v 1. čtvrtletí 2017 dosáhl podobné hodnoty jako Rakousko. Díky zlepšujícímu se stavu ekonomik jižní periferie a rostoucímu přebytku běžného účtu ve vyspělých, exportně orientovaných ekonomikách, jako je např. Německo, se podíl běžného účtu eurozóny na HDP postupně vzdaluje od rovnovážné hodnoty a přibližuje se horní hranici tolerančního pásma. Oproti tomu podíl běžného účtu na HDP v USA v posledních letech stagnuje kolem hodnoty -2,5 %. 41

42 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. I Vývoj běžného účtu platební bilance v % HDP ČR Rakousko Německo Řecko Slovensko EA19 USA -20 Pramen: OECD, graf MPO. Pozn.: Sezónně očištěné údaje na čtvrtletní bázi. I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Světové akciové trhy pokračovaly v růstu Globální akciové trhy navázaly na úspěšné výsledky posledního čtvrtletí roku 2016 a v průběhu 1. kvartálu 2017 svoji výkonnost ještě zvýšily/posílily. Důvodem byl především příznivý hospodářský vývoj ve světě, na který reagoval i růst světového akciového indexu MSCI s více než 6% ziskem. Směr a intenzitu pohybu cen akcií na převážné většině trhů udávaly americké trhy, které vycházely ze solidní kondice americké ekonomiky a od zvolení nového prezidenta i optimistických očekávání ohledně expanzivní fiskální politiky v USA, výrazných investic do infrastruktury, zlepšení pozice domácího průmyslu a snížení regulace v souvislosti se strategií nové vlády, to vše v očekávání dalšího růstu úrokových sazeb Fedu. Americké akciové indexy se posouvaly na svá historická maxima a také většina hlavních akciových trhů v 1. čtvrtletí skončila v plusu. 42

43 % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. I Vývoj vybraných akciových titulů k (v %) od počátku roku meziročně Pramen: wwaw.kurzy.cz, graf MPO Úspěšné byly burzy v USA, částečně i v Asii Polepšily si i akcie v západní Evropě, trhy střední a východní Evropy si vedly rozdílně Příznivý výkon americké ekonomiky, podporovaný stabilní spotřebou domácností i dobré výsledky firem povzbudily tamní burzy. Americké akciové indexy získaly další impulz a ještě zvyšovaly svůj růstový potenciál. Nejvíce přidal technologický Nasdaq 100, který ve 4. čtvrtletí 2016 ještě mírně ztrácel, ale od počátku roku 2017 již stoupl o 11,8 % (meziročně o 21,3 %). Svůj růst zintenzivnil burzovní S&P 500 příspěvkem 5,5 % od počátku roku (meziročně o 14,7 %) a stabilní výkon potvrdil průmyslový DJIA růstem od počátku roku o 4,6 % (meziročně o 16,8 %). Asijské trhy zůstaly rozpolcené. Zatímco čínský akciový index Hang Seng (HSI) přidal od počátku roku 9,6 % (meziročně 16,1 %), japonskému indexu Nikkei se tolik nedařilo, když od počátku roku prodělal 1,1 % (meziročně zůstal v plusu o 12,8 %) a stal se tak jedním z mála ztrátových indexů. Hlavní příčinou byl japonský jen, který vůči americkému dolaru od ledna zpevnil o více než 5 %, což se podepsalo především na výkonnosti tamních exportérů a výsledků jejich firem. Evropským akciovým trhům se poměrně dařilo. I přes nejistotu z dopadů brexitu se také v Evropě zlepšoval ekonomický výkon. Trhy evropského regionu se tak svezly na vlně světového optimismu a ukončily 1. čtvrtletí s příznivými výsledky a evropský index Stoxx 600 získal od počátku roku cca 6 %. Z významných západoevropských akciových trhů si vedly velmi dobře všechny indexy nejlépe německý DAX, který si připsal od počátku roku 7,3 % (meziročně 23,6 %), následován pařížským CAC 40 se ziskem 5,4 % (meziročně stoupl o 16,8 %). A pozadu nezůstal ani londýnský FTSE 100 s růstem 2,5 % (meziročně o 18,6 %). V rámci trhů střední a východní Evropy se jednoznačným vítězem v 1. čtvrtletí stal polský index WIG se ziskem 11,7 % (meziročně stoupl o 8,5 %). Naproti tomu maďarský BUX investory příliš nezaujal a od počátku roku ztratil 1,2 % (meziročně 43

44 však zůstal v plusu o 19,6 %). Zklamal i ruský index MICEX, který odepsal 9,5 % (meziročně byl vyšší o 6,7 %). Výhled pro akciové trhy je pozitivní Zlepšení ekonomického sentimentu se začalo promítat i do cen surovin Zlepšující se vyhlídky globální ekonomiky, růst inflace, na ně navazující a očekávaný odklon centrálních bank od uvolněné měnové politiky, vytvářejí předpoklad pro růst akciových trhů i v následujících měsících. Ze sektorového pohledu patří mezi favority evropských odvětví automobilky, stavební firmy, i finanční společnosti. Cena ropy Brent se v 1. čtvrtletí pohybovala mezi 50 až 57 USD za barel (cena ropy WTI byla o něco nižší), zejména v závislosti na výši jejích zásob. Dohoda kartelu OPEC s ostatními velkými producenty ropy na konci minulého roku, týkající se omezení těžby, podpořila cenu ropy na počátku roku a značně snížila její volatilitu na trhu. Růst cen však vedl posléze k oživení těžby břidlicové ropy v USA, jejíž zásoby se zvyšovaly na historická maxima a působily tak v opačném směru. V polovině března se cena ropy dočasně snížila, koncem měsíce však opět podražila, i kvůli výpadkům těžby v Libyi. Od počátku roku podražily průmyslové kovy, např. měď o 6,6 %, přidaly i ceny drahých kovů, např. zlata o 8,5 %, nahoru šly i ceny palladia o 12 %. Ceny zemědělských komodit rovněž rostly, např. cena pšenice o 4,9 %. I.6.2 Kapitálový trh v ČR Index BCPP si konečně polepšil, Oficiální cenový index Burzy cenných papírů Praha PX v 1. čtvrtletí nezůstal pozadu za výsledky ve světě, když od počátku roku přidal 6,5 % a svojí výkonností mírně překonal hlavní světový i evropský index. Závěrečnou hodnotou 981,15 bodu si připsal meziročně 9 %. Indexu PX pomohly hlavně finanční tituly, které mají rozhodující podíl na objemu realizovaných transakcí. Graf č. I Vývoj indexu PX (v bodech ke konci období) Pramen: BCPP, graf MPO 44

45 mld. Kč v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 objemy obchodů se však snížily Objemy obchodů uskutečněných s akciemi na Burze cenných papírů Praha se v 1. čtvrtletí 2017 proti předchozímu sice snížily o 21,1 %, na 40,6 mld. Kč, avšak proti stejnému období loňského roku naopak posílily o 8,9 %. Objemy zůstávají stále velmi nízké, když např. proti 1. čtvrtletí roku 2012 klesly o polovinu, proti 1. čtvrtletí předkrizového roku 2008 o více než 80 %. Slabá výkonnost BCPP se přičítá mj. nízkému počtu titulů obchodovaných ve větších objemech, nevhodné struktuře akciového trhu, ale i skepsi investorů, kteří tak dávají přednost zahraničním trhům. Největší objemy obchodů (přes 9 mld. Kč) byly realizovány s loňským nováčkem na burze Moneta Money Bank (24,4 %, za téměř 10 mld. Kč), se kterou bylo zahájeno obchodování a dnem 20. června byly její akcie zařazeny do indexu PX, dále s akciemi ČEZ (23,2 %), Komerční banky (22,3 %). Daleko za nimi zůstaly Erste Group Bank (12,3 %, s téměř 5 mld. Kč) a O2 (10,4 % s 4,2 mld. Kč). Obchody s těmito pěti emisemi tvořily dohromady více než 90 % všech transakcí. Tržní kapitalizace akciového trhu (25 emisí, z toho 14 domácích a 11 zahraničních) se ke konci března 2017 zvýšila na 1115,2 mld. Kč (meziročně o 14 %), z 1044,5 mld. Kč v prosinci 2016, tj. růst o 6,8 %. Graf č. I Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna) Pramen: BCPP, graf MPO Premiantem kvartálu se staly akcie Fortuny Pozitivním rysem prvního čtvrtletí 2017 na pražské burze je ziskovost akcií všech nejobchodovanějších společností (viz graf č. I.6.2.3). Nejúspěšnější emisí se tentokrát staly akcie společnosti Fortuna, které ještě s Unipetrolem a CETV utvořily trio nejvýkonnějších titulů s až dvojcifernými zisky. Akciím sázkařské společnosti Fortuna se dostalo podpory díky legalizaci elektronických kasin v ČR, uskutečněným akvizicím a zlepšování regulatorní situace v Polsku. Poslední březnový den však oznámil majoritní vlastník Fortuny svůj záměr odkoupit 45

46 všechny vydané akcie z polské a pražské burzy a následně stáhnout společnost z burzy, která tak pravděpodobně přijde o další významný titul. Petrochemická skupina Unipetrol těžila z přetrvávajícího příznivého vývoje v odvětví, díky odškodnění a velmi dobrým výsledkům po obnovení produkce ve svých závodech v Litvínově a v Kralupech a zároveň z rostoucích spekulací na štědřejší dividendovou politiku. Mediální společnosti CETV se podařilo díky extrémně příznivému výsledku v Rumunsku a úspoře nákladů navýšit zisk, zlepšit efektivitu v Bulharsku výměnou managementu, navíc příznivý hospodářský vývoj podporuje reklamní trh. Pozitivně vyzněl první kvartál rovněž pro akcie Kofola ČS, kterým pomohly úspory nákladů společnosti, zlepšení výsledků v ČR, na tržby však stále doléhal pokles v Polsku. dobře si vedly i finanční tituly za nimi tentokrát zaostal ČEZ Slušný výkon předvedly také akcie finančních titulů, kterým pomohl příznivější sentiment vůči evropskému finančnímu trhu, i dobrá česká makrodata, podporující úvěrovou činnost. Nejlépe se hlavně v březnu dařilo bankovnímu domu Erste Group Bank. V průběhu celého 1. čtvrtletí převážně rostly též kurzy akcií Komerční banky, pojišťovací společnosti VIG i Moneta Money Bank (tento nejnovější titul podporuje investorskou aktivitu zatím v podstatě jen dividendou). Nízké zisky od počátku roku si připsal ČEZ. Na ztrátách, resp. stagnaci ceny akcií se v průběhu čtvrtletí do jisté míry podepsala korekce cen energetických komodit, otázka narovnání trhu s emisními povolenkami, investory nenadchly ani výsledky za loňský čtvrtý kvartál, určitým zklamáním mohla být i avizovaná nižší dividenda na akcii. Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k (v %) od počátku roku meziročně 24,9 26, ,4 3,0 3,6 3,6 6,0 6,1 6,2 8,9 9,2 9,6 15, Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RM- Systému klesly Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, uskutečnila v 1. čtvrtletí 2017 obchody za 561,1 mil. Kč, což je proti předchozímu čtvrtletí méně o 22,6 % a meziročně o 31,4 %. Hlavní transakce 46

47 byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 221,7 mil. Kč), Erste Group Bank (za 134,8 mil. Kč), Komerční banky (za 101,5 mil. Kč), CETV (za 24,4 mil. Kč) a dohromady činily více než 85 % všech obchodů. Tržní kapitalizace ke konci března dosáhla 2732 mil. Kč a od počátku roku se zvýšila o 0,8 %. Index burzy RM uzavřel první kvartál na 1253,2 bodech, což znamenalo od počátku roku nárůst o 8,2 % (meziročně však pokles o 36 %). 47

48 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí výrazně zrychlila růst Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí 2017 výrazně zrychlila meziroční růst až na 7,5 % (vyšší tempo růstu +8,2 % bylo naposledy dosaženo ve 2. čtvrtletí 2011). Jeho tahounem byl tradičně zpracovatelský průmysl s dynamikou růstu 8,3 %. Velmi dobrý výsledek +5,3 % vykázala i výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu, naproti tomu těžba a dobývání zůstala pod úrovní předchozího roku o 4,5 %. Proti průměrnému čtvrtletnímu růstu v předkrizovém roce 2007 byla produkce průmyslu v 1. čtvrtletí 2017 nižší o 3,2 p. b., proti 1. čtvrtletí téhož roku o 6,2 p. b. Průmysl jako celek se v 1. čtvrtletí 2017 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 32,0 % a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Vysoké tempo růstu produkce korespondovalo s vývojem nových průmyslových zakázek, jejichž hodnota v průměru za 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 9,9 % (viz tabulka II ). Tab. č. II Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek v 1. čtvrtletí roku 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce leden únor březen čtvrtletí leden únor březen 1. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) 2,3 6,5 1,9 3,5 10,2 2,1 10,2 7,5 B Těžba a dobývání -2,4 6,7-2,0 0,5-15,1 2,2-0,3-4,5 C Zpracovatelský průmysl 3,8 9,1 2,3 5,0 10,6 1,6 12,5 8,3 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu -4,6-7,9 0,0-4,2 13,4 5,3-3,0 5,3 Nové průmyslové zakázky celkem 3,9 1,7-0,3 1,7 8,2 6,9 14,5 9,9 z toho: zakázky ze zahraničí 5,7 1,6-1,3 1,9 7,0 7,4 13,8 9,4 zakázky z tuzemska 0,6 1,7 1,8 1,4 10,8 5,8 16,0 11,0 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla v sedmnácti odvětvích V 1. čtvrtletí 2017 rostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu v sedmnácti odvětvích 8 (ve stejném období loňského roku to bylo ve čtrnácti odvětvích). Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel s druhou nejvyšší meziroční dynamikou růstu v průměru o 14,5 % (podílí se na celkových tržbách průmyslu zhruba jednou třetinou). Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v chemickém průmyslu (+20,4 %), ve výrobě pryže a plastových výrobků (+10,9 %), dále ve výrobě elektrických zařízení (+9,9 %) a ve výrobě počítačů, elektrických a optických přístrojů (+9,5 %). 8 Zpracovatelský průmysl je strukturován celkem do 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků; výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 48

49 a klesla v pěti odvětvích Výroba se zvýšila ve všech pěti seskupeních podle užití Naproti tomu produkce klesla v pěti odvětvích zpracovatelského průmyslu, nejvíce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, meziročně o 12,1 %, dále v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (-6,3 %), v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (-4,5 %), ve výrobě oděvů (-3,0 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu (-1,7 %). Ve vysoké výkonnosti průmyslu v 1. čtvrtletí 2017 se projevil růst všech pěti seskupení podle způsobu užití. Výroba pro investice vzrostla o 9,2 % a výroba pro dlouhodobou spotřebu o 8,9 %. Obě reflektovaly růst ekonomiky a z něho pramenící růst mezd a vyšší koupěschopnost obyvatelstva, i ochotu podniků investovat. Dále rostla výroba pro mezispotřebu o 8,8 %, výroba energií vzrostla o 3,9 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 2,3 %. Tab. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v 1. čtvrtletí 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) leden únor březen 1. čtvrtletí leden únor březen 1. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) -1,1 3,8-0,9 0,6 12,6 4,5 14,2 10,5 B Těžba a dobývání -14,5-11,7-6,1-10,7 7,5 12,7 15,9 12,2 C Zpracovatelský průmysl -0,8 4,6-1,2 0,8 12,5 4,2 15,2 10,7 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ -1,8-3,3 4,4-0,3 14,2 7,6-0,2 7,3 V 1. čtvrtletí 2017 výrazně rostly tržby, Tržby v průmyslu jako celku v 1. čtvrtletí 2017 výrazně vzrostly (viz tabulka č. II.1.1.2). Ve zpracovatelském průmyslu byl růst tržeb (+10,7 %) umocněn zejména vysokým růstem tržeb chemického průmyslu o 28,0 %, ve kterém se projevil efekt nízké srovnávací základny stejného období roku 2016 a následné obnovení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol ve druhé polovině loňského roku. Příznivá situace na trhu s uhlím (zejména černým energetickým) a jeho rychle rostoucí ceny obrátily trend vývoje celého sektoru těžby a dobývání, který v 1. čtvrtletí 2017 po pěti letech poklesů vykázal vysoký růst tržeb, v průměru za čtvrtletí meziročně o 12,2 % (v samotném odvětví těžby a úpravy černého a hnědého uhlí o 14,1 %). Tržby ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v 1. čtvrtletí 2017 pokračovaly ve velmi slušném meziročním růstu o 7,3 %. Vliv na tento výsledek měl také efekt základny předchozího roku, odvíjející se od termínů odstávek reaktorů v JE. počty zaměstnanců a jejich mzdy Počet zaměstnanců v průmyslu (průměrný evidenční) v 1. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostl o 1,7 %, což představuje zvýšení zaměstnanosti o osob. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 5,1 % na Kč. V odvětví těžby a dobývání činila Kč (meziroční růst o 0,8 %), ve zpracovatelském průmyslu Kč (+5,2 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Kč (+4,4 %). 49

50 Tržby zpracovatelského průmyslu se zvýšily v osmnácti odvětvích V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci 9 se tržby v 1. čtvrtletí 2017 zvýšily meziročně o 11,6 %. Ve zpracovatelském průmyslu tržby vzrostly v průměru o 12,3 %, z toho v 18 odvětvích rostly (na jeho celkových tržbách podílela 86,4 %), ve čtyřech klesly. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 12,0 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 62,1 % (údaje jsou uvedeny v tabulce č. II ). V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s >10% růstem tržeb. Takových odvětví bylo sedm: výroba chemických látek a chemických přípravků (+30,1 %), výroba základních kovů, hutního zpracování, slévárenství (+15,8 %), výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+15,4 %), výroba oděvů (+14,1 %), výroba elektrických zařízení (+13,4 %), výroba potravinářských výrobků (+10,9 %) a výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (+10,2 %). Graf. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v 1. čtvrtletí 2017 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 20,0 15,0 13,1 13,8 14,8 15,6 16,1 17,0 10,0 8,6 6,2 5,9 6,0 5,0 3,3 0,0-5,0-4,9-10,0 leden únor březen Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, graf MPO Zásadním odvětvím pro vývoj průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím nejen zpracovatelského, ale i celého průmyslu je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se v 1. čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 15,4 %, s podílem na celkových tržbách průmyslu 32,5 % (meziroční posílení o 1,1 p. b.). Automobilový průmysl nadále profitoval z příznivé situace na evropských automobilových trzích a držel si stabilní růst zakázek, celkových meziročně o 8,8 % (v 1. čtvrtletí roku 2016 rostly o 10,6 %), z nich zahraničních o 8,6 % (v 1. čtvrtletí roku ,1 %), nicméně domácí zakázky vykázaly výraznější expanzi růstem o 9,4 % (v 1. čtvrtletí roku ,4 %). Výkon odvětví tak opět potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, kdy významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky. 9 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity (není-li uvedeno jinak) údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. 50

51 Oddíl výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů zahrnuje tři skupiny: výrobu motorových vozidel a jejich motorů (rostla nejrychleji), výrobu karoserií motorových vozidel, výrobu přívěsů a návěsů a výrobu dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory (rostla nejpomaleji). Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Všechny tři skupiny vykázaly v 1. čtvrtletí 2017 výrazný (dvouciferný) růst tržeb. Výroba rostla ve všech segmentech trhu, dynamický nárůst zaznamenala výroba nákladních automobilů Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu se v 1. čtvrtletí roku 2017 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně zvýšila o 10,7 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Bylo vyrobeno osobních automobilů. Nejvyšší nárůst produkce o 19,0 % s počtem automobilů dosáhla domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 60,0 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI vyrobila automobilů a zvýšila produkci o 7,8 % (podíl 25,3 %). Produkce automobilky TPCA činila automobilů a klesla o 10,4 % (podíl 14,7 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, se počtem 394 aut meziročně zvýšila o 72,1 %. Výroba autobusů (zejména firmy SOR a IVECO) počtem 1034 autobusů vzrostla v průměru o 4,6 %. Několik desítek autobusů ročně se v ČR vyrobilo na podvozcích různých značek. Produkce a tržby chemického průmyslu skokově vzrostly Rostly i tržby hutnictví, Nejvýraznější růst tržeb o 30,1 % (z přímého vývozu o 27,2 %) zajistila výroba chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,8 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významnými odběrateli jsou např. elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví v 1. čtvrtletí 2017 byly pozitivně ovlivněny náběhem výroby po vynucené odstávce v chemickém průmyslu (viz výše). Celkové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 30,2 % (v 1. čtvrtletí ,4 %), z toho zahraniční o 25,4 % (v 1. čtvrtletí ,1 %) a domácí o 40,8 % (v 1. čtvrtletí ,1 %). Do oddílu výroby chemických látek a chemických přípravků patří šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách, jež vykázala významný (dvouciferný) růst a zároveň se jednalo o nejvyšší růst v daném odvětví. Mírný pokles vykázalo jen jedno odvětví - výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se v prvním čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 15,8 %, ještě více však tržby z přímého vývozu (o 16,9 %). Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 4,5 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována do dvou dominantních společností v Moravskoslezském kraji. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, ale i v dalších odvětvích a oborech. V prvním čtvrtletí roku 2017 se meziročně zvýšily celkové nové zakázky o 13,7 % (v 1. čtvrtletí ,3 %), z toho domácí zakázky o 15,7 % (v 1. čtvrtletí ,0 %), kdežto zahraniční 51

52 vzrostly o 11,6 % (v 1. čtvrtletí ,5 %), i přesto, že zejména zahraniční poptávka je ovlivněna expanzí čínské produkce, zejména oceli, na niž se EU (i USA) snaží reagovat zaváděním cel. Do výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství je zařazeno pět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla, jež vykázala dvouciferný růst. Nejrychleji rostla výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů, nejpomaleji naopak slévárenství. ale i výroby oděvů Výrobu elektro táhly velké zakázky, potravinářskou apetit domácností, Výroba oděvů (CZ-NACE 14) patří k malým odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách se podílí 0,1 %) s tržbami meziročně vyššími o 14,1 %. Odvětví je proexportně zaměřeno, podíl tržeb z exportu na celkových tržbách je 70,0 % a v 1. čtvrtletí 2017 rostly tržby z přímého vývozu o 5,0 %. Nové zakázky vzrostly v prvním čtvrtletí 2017 o 5,0 % (v 1. čtvrtletí ,6 %), ale nové zakázky ze zahraničí rostly pouze o 1,5 % (v 1. čtvrtletí ,8 %), naproti tomu tuzemské o 14,0 % (v 1. čtvrtletí ,7 %). Na této změně trendu je patrná rostoucí kupní síla českých domácností pramenící z příznivého vývoje domácího ekonomiky taženého vysokou spotřebitelskou poptávkou. Výroba je charakteristická převažující ruční prací a vysokou náročností na pracovní síly. Převažuje výroba v malých sériích, ale stále více se uplatňuje i zakázková konfekční výroba. Typická je tvorba módních kolekcí podle ročních období a požadavků zákazníků. I přes současný příznivý vývoj je pozice odvětví stále oslabena vysokými dovozy oděvního zboží ze zemí s nesrovnatelnými mzdovými náklady (např. z Číny a Bangladéše). Na zaměstnanost v odvětví má vliv i velmi nízká úroveň nominálních mezd (nejnižší z odvětví zpracovatelského průmyslu). Do oddílu výroby oděvů jsou zařazeny dvě skupiny: výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků a výroba pletených a háčkovaných oděvů. Dle objemu tržeb je významnější výroba oděvů, která rostla dvouciferným tempem. Avšak odvětví výroby pletených a háčkovaných oděvů také vykázalo slušný růst. Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) převážně zahrnuje výrobky určené k dalšímu zpracování v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu, dále ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích i ve spotřebitelské sféře. Zpracovává a spotřebovává relativně malé objemy materiálů a energie a nadměrně nezatěžuje životní prostředí. Vyznačuje se velkým potenciálem, což je dáno rostoucím významem elektronických a elektrotechnických prvků ve většině finálních průmyslových produktů. Tržby v daném odvětví rostly o 13,4 % (z přímého vývozu o 10,7 %). Na celkových tržbách průmyslu se odvětví podílí 6,1 %. Za růstem odvětví stály zakázky, které vzrostly o 23,0 % (v 1. čtvrtletí ,1 %), přičemž obdobným tempem rostly nové zakázky ze zahraničí o 22,5 % (v 1. čtvrtletí ,5 %), tuzemské vzrostly o 24,8 % (v 1. čtvrtletí ,0 %). Do výroby elektrických zařízení je zařazeno šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Byť tato skupina rostla nejpomaleji, i tak vykázala dvouciferný růst. Nejvíce se zvýšila výroba baterií a akumulátorů. Výroba potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) patří mezi významná odvětví zpracovatelského průmyslu s podílem na tržbách průmyslu 4,7 %. Její tržby rostly o 10,9 % (z přímého vývozu však o 16,2 %). Význam odvětví je dán potřebou zabezpečení výživy obyvatelstva a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin v širokém sortimentu. V odvětví má významnou roli výroba mléka a mléčných výrobků a výroba masných výrobků a jejich konzervování. Do 52

53 oddílu výroby potravinářských výrobků je zařazeno devět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků. Nejvyšší růst vykázala výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků. Pokles zaznamenalo v 1. čtvrtletí 2017 jen jedno odvětví, a sice zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů. farmaceutickou vývoz Tržby se snížily ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (CZ- NACE 21) se řadí vzhledem k 0,7% podílu na celkových tržbách průmyslu k méně významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Farmaceutický průmysl patří k HIGH-TECH sektoru, náročného na výsledky vědy a výzkumu, na které se každoročně vkládají vysoké finanční prostředky (15 až 20 % z ročních tržeb). V ČR se farmaceutický průmysl z důvodu nižší nákladovosti soustřeďuje na výrobu generik (ekvivalenty originálních léčivých preparátů po vypršení patentové ochrany). V jejich výrobě patří ČR k absolutní světové špičce. Do oddílu výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků jsou zařazeny dvě skupiny: výroba základních farmaceutických výrobků a dále výroba farmaceutických přípravků. Dle objemu tržeb je významnější výroba farmaceutických přípravků, která rostla dvouciferným tempem, naproti tomu výroba základních farmaceutických výrobků vykázala dvouciferný pokles. Tržby v 1. čtvrtletí 2017 v meziročním srovnání klesly ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na celkových tržbách podílela 3,8 %. Podrobněji jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším než 3% poklesem tržeb, které však bylo pouze jedno: výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (-10,5 %), ostatní odvětví vykázala jen mírný pokles. Bylo to zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (-1,5 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-1,3 %) a opravy a instalace strojů a zařízení (-1,0 %). Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,2 %). Tržby v odvětví se snížily o 10,5 % (z přímého vývozu však jen o 5,4 %), jejich vývoj byl determinován vývojem nových zakázek, kdy celkové nové zakázky rostly meziročně o 8,2 % (v 1. čtvrtletí ,4 %), z nich zahraniční rostly o 21,7 % (v 1. čtvrtletí ,7 %) a tuzemské klesly o 29,5 % (v 1. čtvrtletí ,5 %). Do oddílu výroby ostatních dopravních prostředků je zařazeno pět skupin. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba železničních lokomotiv a vozového parku, nejvyšší růst tržeb docílilo odvětví stavby lodí a člunů, jejich největší pokles vykázalo odvětví výroby vojenských bojových vozidel. Sektor MEDIUM HIGH-TECH roste díky automobilovému průmyslu Z hlediska technologické náročnosti výroby je v odvětvích domácího zpracovatelského průmyslu nejvíce zastoupen sektor MEDIUM HIGH-TECH. Jak vyplývá z tabulky č. II.1.1.3, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v 1. čtvrtletí 2017 byl více než poloviční (54,5 %), a zároveň vykázal nejvyšší tempo růstu tržeb, a sice 14,3 %. Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje přibližně jednu třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sem patří např. mimořádně úspěšný chemický průmysl a výroba elektrických zařízení, která také významně rostla. Naopak odvětvím, které v 1. čtvrtletí 2017 vykázalo výrazný (dvouciferný) pokles, je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. 53

54 Podíl sektoru HIGH-TECH, se meziročně mírně snížil na 9,2 %. Tento sektor s vysokou technologickou náročností využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje např. i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu letadel a jejich motorů. Tržby rostly i v sektoru LOW-TECH, ale jeho podíl se také meziročně snížil, a sice na 12,7 %. V tomto sektoru jsou zahrnuta (kromě potravinářského průmyslu) z hlediska objemu tržeb méně významná odvětví průmyslu např. textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru MEDIUM LOW-TECH vzrostly tržby o 13,5 %, a tím se zvýšil i jeho podíl na tržbách celého odvětví na 23,6 %. V tomto sektoru jsou zařazena např. odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérského zpracování ropy a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení. Tab. č. II Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách Rozdíl CZ-NACE činnosti zpracov. prům. zpracov. prům. 1. Q Q 2016 meziroční změna 1. čtvrtletí čtvrtletí 2017 Zpracovatelský průmysl celkem 12,3 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 6,7 9,7 9,2-0,5 MEDIUM HIGH-TECH 14,3 53,6 54,5 1,0 MEDIUM LOW-TECH 13,5 23,3 23,6 0,3 LOW-TECH 6,2 13,4 12,7-0,7 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: Tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu. Vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových/rozdílových údajích k nepřesnostem. Zahraniční zakázky mají vysoký podíl, ale rostly pomalejším tempem než tuzemské Příznivě se v 1. čtvrtletí 2017 vyvíjel objem nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu, který výrazně zrychlil meziroční růst na 11,1 % (z 1,7 % ve stejném období minulého roku). Zahraniční zakázky zvýšily růst na 10,1 % (oproti 1,9 % ve stejném období minulého roku), ale domácí zakázky rostly ještě vyšší tempem o 13,6 % (oproti 1,2 % ve stejném období minulého roku). Avšak zahraniční zakázky mají na celkových zakázkách daleko vyšší podíl 72,9 %. Rostly zejména zakázky v chemickém průmyslu meziročně o 30,2 %, které byly taženy růstem nových tuzemských zakázek o 40,8 %. Žádnému odvětví neklesly celkové nové zakázky, nejnižší 5,0% růst vykázala výroba oděvů. 54

55 Graf č. II Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v 1. čtvrtletí 2017 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 7,0 18,2 15,0 12,7 9,6 8,4 leden únor březen Zakázky ze zahraničí (b. c.) Tuzemské zakázky (b. c.) Pramen: ČSÚ, graf MPO O příznivější vývoj domácích zakázek v 1. čtvrtletí 2017 se zasloužily zejména zakázky chemického průmyslu růstem o 40,8 %, které však ve stejném období předchozího roku klesly až o 22,1 %, v důsledku přerušení výroby ve společnosti Unipetrol. Naproti tomu významný pokles domácích zakázek vykázalo co do zakázek velmi volatilní odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 29,5 %, a také farmaceutický průmysl o 18,9 %. Nové zakázky ze zahraničí v 1. čtvrtletí 2017 rostly nižším tempem, nicméně žádné odvětví nevykázalo jejich pokles. Opačný vývoj než u dodávek pro tuzemský trh prodělaly zakázky ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, které zejména díly výrobě generik vzrostly o 28,0 % a výroba chemických látek a chemických přípravků o 25,4 %, nejmenším tempem rostly zakázky odvětví výroby oděvů o 1,5 %. Graf č. II Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 14,8 13,6 10,8 11,7 11,6 11,1 8,9 8,3 9,0 8,8 10,1 6,5 6,7 7,2 4,1 4,5 4,4 3,8 1,71,9 1,2 1,2 3,0 2,0 3,0-0,4-4,9 1.Q Q Q Q Q Q Q Q Q.2017 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 55

56 Tab. č. II Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) průmysl. tržby z tržby z prům. produkt. průměr. mzda jednotkové Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové (IPP) vl. výr. vývozu zaměst z tržeb nominál. indexem náklady průměrná a služeb v b.c. FO cen mzda v b.c. výrobců nominál. reálné Kč B Těžba a dobývání -4,5 13,3 8,0-7,1 21,9 0,5-4,1-17,6-21, D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu 5,3 1,6-42,2 8,0-5,9 5,5 6,7 12,1 13, C Zpracovatelský průmysl 8,3 12,3 12,3 2,0 10,1 5,4 1,8-4,3-7, Výroba potravinářských výrobků 4,2 10,9 16,2 0,8 10,0 7,5 6,6-2,3-3, Výroba nápojů 4,6 0,6-3,1-3,2 3,9 1,8 1,7-2,1-2, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 6,9 6,5 6,0 0,7 5,8 6,3 7,0 0,5 1, Výroba oděvů -3,0 14,1 5,0-3,1 17,7 6,6 6,1-9,5-9, Výroba usní a souvisejících výrobků 5,1 4,6 4,3-3,9 8,8 8,8 7,3 0,0-1, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 4,2-1,5-2,2-1,8 0,2 5,9 5,9 5,7 5, Výroba papíru a výrobků z papíru 6,6 7,0 8,4 1,2 5,7 6,5 6,8 0,7 1, Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -6,3-1,3-7,0 0,7-2,0 4,8 4,8 6,9 6, Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků 20,4 30,1 27,2 1,5 28,2 6,5-0,4-16,9-22, Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 8,2 10,2 10,0-0,1 10,3 3,0 4,2-6,7-5, Výroba pryžových a plastových výrobků 10,9 9,4 11,4 5,0 4,1 6,7 6,8 2,4 2, Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 4,7 5,6 4,5 0,1 5,5 3,8 3,3-1,5-2, Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. 5,2 15,8 16,9-0,8 16,7 4,0-3,9-10,9-17, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 6,1 8,9 8,6 2,0 6,8 5,0 3,8-1,7-2, Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 9,5 6,0 5,8 4,1 1,8 4,0 2,5 2,1 0, Výroba elektrických zařízení 9,9 13,4 10,7 2,5 10,7 3,9 2,1-6,1-7, Výroba strojů a zařízení 8,2 8,2 5,6 1,1 6,9 5,2 4,5-1,6-2, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 14,5 15,4 17,2 5,7 9,2 5,9 6,9-3,0-2, Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -12,1-10,5-5,4-0,2-10,3 10,4 9,7 23,2 22, Výroba nábytku 5,6 4,3 5,8-1,0 5,3 7,0 7,3 1,5 1, Ostatní zpracovatelský průmysl -1,7 4,5 12,6 1,0 3,4 0,0-1,0-3,3-4, Opravy a instalace strojů a zařízení -4,5-1,0 17,5-4,5 3,7 7,5 4,3 3,6 0, Průmysl celkem 7,5 11,6 12,0 1,9 9,5 5,3 2,5-3,8-6, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Index průmyslové produkce se netýká pouze organizací s 50 a více zaměstnanci, jeho propočet zahrnuje veškerou produkci, která byla vyrobena podnikem během sledovaného období, bez ohledu na to, zda byla prodána, uložena do zásob nebo použita pro další zpracování. Produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného počtu zaměstnanců (fyzických osob). II.1.2 Průmysl v EU Ve srovnání s průměrem EU rostl průmysl v ČR dvojnásobným tempem Průmyslová produkce v Evropské unii v 1. čtvrtletí 2017 vzrostla meziročně v průměru o 2,1 %, v eurozóně o 1,4 %, kdežto v ČR rostla o 4,3 % 10. Výsledky průmyslu v zemích eurozóny byly v 1. čtvrtletí 2017 ovlivněny nízkým růstem v průmyslově významných zemích. Ve Francii průmyslová produkce rostla meziročně jen o 1,5 %, v Itálii o 1,4 % a v Německu o 1,1 %. Mezi země, jejichž průmysl v rámci EU rostl nejrychleji, patří Kypr (+18,9 %), Estonsko (+12,0 %), Malta a Řecko (+9,7 %), Lotyšsko (+8,6 %), Maďarsko (+7,5 %), 10 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 56

57 Slovinsko (+7,4 %) a Rumunsko (+6,8 %). Naopak země, kde výkonnost průmyslu klesla, byly jen dvě, a sice Lucembursko (-6,7 %) a Irsko (-4,4 %). podobné tendence vykázal zpracovatelský průmysl Podobné výsledky v obou uskupeních i v jednotlivých členských zemích dosáhl samotný zpracovatelský průmysl, jehož produkce vzrostla meziročně v EU v průměru o 2,1 %, v eurozóně o 1,3 %, ale v ČR rostla také rychleji o 5,1 %. V rámci EU rostla výroba tohoto sektoru nejrychleji v Estonsku (+8,3 %), na Slovensku (+7,9 %), na Kypru a v Rumunsku (+7,7 %), v Maďarsku a v Polsku také shodně (+6,9 %). Naopak země, kde výkonnost zpracovatelského průmyslu v meziročním srovnání klesla, byly stejné, ale v opačném pořadí, a sice Irsko (-6,9 %) a Lucembursko (-6,8 %). Průmysl v ČR vykazuje od druhé poloviny roku 2013 výrazně lepší výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku a v tomto trendu pokračoval i v 1. čtvrtletí roku Zároveň si česká ekonomika uchovala vyšší tempo růstu oproti Německu (o 3,9 p. b.), nicméně z grafu č. II je také patrné, že v důsledku silné kooperace a obchodní spolupráce českého průmyslu s průmyslem německým kopíruje trend vývoje průmyslu německého. Graf č. II Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %) 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 eurozóna Německo ČR Pramen: Eurostat, graf MPO 57

58 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Pokles produkce stavebnictví zpomalil, Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2017 navázala na trend postupného útlumu meziročních poklesů započatý ve 3. čtvrtletí 2016, a za celé čtvrtletí klesla v průměru o 0,3 % (ve s. c.). Pod úrovní předchozího roku se držela první dva měsíce, avšak v březnu již vykázala meziroční růst. Výsledek byl ovlivněn zejména nízkou srovnávací základnou (v 1. čtvrtletí 2016 propadla o 6,9 %) i tím, že celkové zakázky sektoru stavebnictví sice rostly, ale snížila se jejich hodnota. Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný, když výroba v pozemním stavitelství v 1. čtvrtletí meziročně rostla o 3,6 %, zatímco v inženýrském stavitelství byla nižší o 13,4 %. V roce 2014 a zejména 2015 bylo tahounem celého odvětví právě inženýrské stavitelství, které stačilo eliminovat slabý růst (případně mírné čtvrtletní poklesy) produkce pozemního stavitelství. Od 3. čtvrtletí 2016 roste pouze pozemní stavitelství a tento trend pokračoval i v 1. čtvrtletí Nepřipravenost projektů a s tím související pomalý náběh čerpání dotací z EU budou pravděpodobně negativně ovlivňovat vývoj nejen inženýrského, ale i odvětví jako celku i v příštích měsících a čtvrtletích. Stavebnictví také ovlivní pokles oznámených veřejných zakázek i projektů (již zadané veřejné zakázky a projekty rostly). Stavebnictví patří mezi tradiční sektory české ekonomiky a na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílí 5,4 %. Graf č. II Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 13,3 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-8,4-2,9-2,3 5,7-5,3-9,1-0,9-6,0-6,2-10,0-9,0-11,2-11,7-3,9-3,1 5,6 2,9 0,7 9,5 12,3 7,3 1,5-0,3-2,0-6,9-6,6-8,9-20,0-25,0-22, Pramen: ČSÚ, graf MPO Pozemní stavitelství solidně rostlo, inženýrské naopak dál významně padalo Produkce inženýrského stavitelství, které je převážně financováno z veřejných zdrojů, v prvních dvou měsících 1. čtvrtletí 2017 ještě více propadla pod úroveň předchozího roku. Její vývoj podléhal také efektu základny předchozího roku, a proto v prvních dvou měsících byla hluboko pod úrovní předchozího roku -24,2 %, resp. -29,0 % (leden ,7 %, únor +2,9), kdežto v březnu přechodně vzrostla +5,9 % (březen ,0 %). 58

59 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Produkce pozemního stavitelství v 1. čtvrtletí 2017 naproti tomu již meziročně rostla (v 1. čtvrtletí 2016 meziročně ztratila v průměru 7,2 %). Meziroční vývoj v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí letošního roku byl velmi volatilní: leden +4,1 %, únor -1,6 % a březen +7,5 %, přičemž srovnávací základna předchozího roku byla ve všech třech měsících záporná (-12,0 %, -3,3 %, -6,9 %). Graf č. II Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30, Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy, ale i reálné, která přerostla růst produktivity Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která nepřetržitě klesá již od konce roku 2010, klesla v průběhu 1. čtvrtletí 2017 v průměru o 3,0 %, přičemž její vývoj v jednotlivých měsících byl rovnoměrný. Průměrná hrubá nominální mzda těchto zaměstnanců se v průměru za 1. čtvrtletí meziročně zvýšila o 2,9 % na Kč. Stavební produkce sice pokračovala v poklesu, ale vzhledem k ještě vyššímu snižování zaměstnanosti přesto vzrostla produktivita práce o 0,7 % (na rozdíl od 1. čtvrtletí, i celého předchozího roku). Růst reálných mezd o 2,5 % však více než třikrát přesáhl růst produktivity práce. Daleko nižší růst produktivity než činil růst reálných mezd, se projevil opětovným zvýšením reálných jednotkových mzdových nákladů o 1,8 %. Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Průměrná nominální mzda 4,4 4,7 5,5 4,2 3,2 4,0 1,6 3,9 Průměrná reálná mzda 3,3 3,4 4,1 2,9 2,1 2,8 0,4 2,5 Produktivita práce ze ZSV (ve s. c.) 13,4 7,9 2,0-7,1-8,5-5,3-0,4 0,7 Nominální jedn. mzdové náklady -7,9-2,9 3,4 12,2 12,8 9,8 2,0 3,2 Reálné jedn. mzdové náklady -8,9-4,2 2,1 10,8 11,6 8,6 0,8 1,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 59

60 počet mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení vzrostl, Počet vydaných stavebních povolení v prvním čtvrtletí pokračoval v solidním růstu. Stavební úřady vydaly celkem stavebních povolení, což představuje meziroční zvýšení o 8,2 %. Počty vydaných stavebních povolení převážně rostou již třetím rokem, v 1. čtvrtletí 2017 potom ve všech měsících (+11,9 %, +2,9 %, +9,7 %). Graf č. II Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q Počet vydaných staveb. povolení (tis.) Orientační hodnota (mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO Počty stavebních povolení vydaných v 1. čtvrtletí 2017 rostly, v oblasti nové výstavby meziročně o výrazných 11,4 %, ve změně dokončených staveb o 4,1 %, na výstavbu bytových budov o 11,3 % a nebytových budov o 4,2 %. Srovnání s předchozím rokem nabízí tabulka č. II Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Počet vydaných stavebních povolení (celkem) 1,7 3,3 2,8 6,2 8,2 v tom: nová výstavba -0,5 5,8 3,5 7,7 11,4 změna dokončených staveb 4,7 0,0 1,8 4,0 4,1 z celku: bytové budovy 8,3 6,8 6,2 8,4 11,3 Pramen: ČSÚ nebytové budovy 5,1 8,8 8,9 11,2 4,2 stejně tak i hodnota povolených staveb Orientační hodnota povolených staveb v 1. čtvrtletí roku 2017 činila 79,8 mld. Kč a v meziročním srovnání výrazně vzrostla o 41,5 %. Tento nebývalý růst byl tažen rozmachem nové výstavby, která prodloužila trend dynamického růstu 60

61 nastoupený ve 2. čtvrtletí předchozího roku a který v 1. čtvrtletí letošního překonala skokovým růstem o 64,4 %. Tabulka č. II Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Orientační hodnota povolených staveb 6,9 25,5-0,1 12,8 41,5 v tom: nová výstavba 6,3 37,8 13,6 32,2 64,4 změny dokončených staveb 7,7 9,3-15,2-8,6 15,2 z celku: bytové budovy 9,7-8,8 4,8 20,8 32,1 Pramen: ČSÚ nebytové budovy 20,3 70,7 32,4 35,2 76,5 a jejich podlahová plocha Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno ve Středočeském kraji, nejvyšší hodnotu měla v kraji Ústeckém Rostl počet nových stavebních zakázek, i jejich hodnota, Zvýšila se i celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, meziročně o 17,2 %, na 1 859,7 tisíc m 2, což znamenalo pokračování vysokého tempa růstu nastoupeného ve 2. čtvrtletí Rostla podlahová plocha jak v nové výstavbě bytových budov o 35,3 %, tak i budov nebytových, nově postavených, o 43,1 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v kumulaci za 1. čtvrtletí 2017 nejvíce podílel Středočeský kraj s povoleními (podíl 18,7 %), Jihomoravský kraj s (11,2 %) a Moravskoslezský s (9,1 %), což bylo stejné pořadí jako v 1. čtvrtletí Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal Ústecký kraj (14,6 mld. Kč a 18,3 %), následovaný krajem Středočeským (10,8 mld. Kč a 13,5 %) a Jihomoravským (9,9 mld. Kč a 12,4 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (3,9 mld. Kč) a Praha (3,1 mld. Kč), následovány krajem Jihomoravským (2,9 mld. Kč) a v kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Ústecký (13,0 mld. Kč) a Středočeský (5,2 mld. Kč), následovány krajem Jihomoravským (4,6 mld. Kč). Podíl Prahy na počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení staveb činil 6,2 % a na orientační hodnotě povolených staveb se podílela 7,9 %, v tom na bytových 14,7 % a nebytových 5,5 %. Pro budoucí vývoj celého stavebnictví jsou důležitým ukazatelem zakázky pro odvětví, které naznačují, jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, a na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet nových zakázek v tuzemsku přijatých během 1. čtvrtletí 2017 (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci) se sice zvýšil meziročně o 3,4 %, na 12,1 mld. Kč, ale bylo to daleko nižší tempo, než v celém uplynulém roce (viz graf č. II.2.2.1). Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 39,0 mld. Kč, která byla meziročně o 16,6 % vyšší. Hodnota stavebních zakázek rostla jak v pozemním stavitelství, meziročně o 7,4 %, tak především v inženýrském stavitelství o 26,2 %, kterému zejména pomohl efekt nízké srovnávací základny. Podniky odvětví pozemního stavitelství uzavřely v 1. čtvrtletí 2017 zakázky v hodnotě 18,3 mld. Kč, podniky inženýrského stavitelství za 20,7 mld. Kč. 61

62 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Vývoj stavebních zakázek (hodnota v mld. Kč) 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Hodnota stavebních zakázek, stav na konci období (v mld. Kč) Hodnota nových zakázek v tuzemsku (v mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO stav zakázek se zvýšil, ale klesla jejich hodnota, nejvíce u zahraničních zakázek Stav zakázek ke konci 1. čtvrtletí 2017, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se zvýšil meziročně o 13,7 %. Podniky měly uzavřeno celkem zakázek za 135,6 mld. Kč, jejich hodnota však meziročně klesla o 3,3 %. Tento pokles přiblížil zakázky zhruba úrovni konce 1. čtvrtletí 2013 a opět zvýšil rozdíl proti hodnotě stejného období předkrizového roku Stav ke konci 1. čtvrtletí 2017 je tedy o 34,4 % nižší oproti hodnotě ke konci 1. čtvrtletí roku Klesla hodnota jak tuzemských veřejných i soukromých, tak především hodnota zakázek zahraničních. Téměř poloviční podíl na celkových zakázkách (49,6 %) představovaly tuzemské zakázky veřejné. Podle stavu ke konci 1. čtvrtletí 2017 se jejich hodnota meziročně téměř nezměnila, poklesem o 0,4 %, na 67,3 mld. Kč činila jen 49,8 % hodnoty konce 1. čtvrtletí předkrizového roku Více než třetinový podíl z celkového stavu zakázek (38,0 %) tvořily zakázky soukromé, s hodnotou 51,5 mld. Kč a meziročním poklesem o 2,7 %. Zahraniční zakázky prodloužily trend poklesu, nastoupený v prvním čtvrtletí roku Jejich objem meziročně klesl o 14,8 %, na 16,8 mld. Kč a představovaly 12,4 % celkové hodnoty zakázek. Omezená aktivita státu spolu s některými problémy spojenými s procesem EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) s sebou také přináší nejistoty ohledně budoucího vývoje. To je podpořeno i některými nejasnostmi, které do průběhu stavebního řízení přináší konečná podoba schválené verze novely stavebního zákona. Ta s účinností od zavádí např.: zjednodušení změn územně plánovací dokumentace, zkrácení lhůty pro napadení územního plánu, více času pro zpracování nových územních plánů, zjednodušené postupy a společná řízení pro územní a stavební řízení, přenos pravomocí na speciální stavební úřady, změnu okruhu účastníků řízení (vyloučení spolků), změny v posuzování souladu s územním 62

63 plánem, změny v možnosti přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů a významné změny v procesu schválení užívání staveb. Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Nové zakázky v tuzemsku 21,5 41,0 8,4 39,5 3,4 v tom: pozemní stavitelství -1,1 28,7 29,7 28,8 7,4 inženýrské stavitelství -11,7-17,1-23,9-1,8 26,2 Stav ke konci období 12,9 20,4 13,8 34,8 13,7 v tom: tuzemsko -12,9-10,5-8,7 4,7-1,4 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.3 Bytová výstavba v tom: veřejné -20,4-17,8-18,0 1,1-0,4 soukromé -1,1 1,2 7,8 9,7-2,7 zahraničí -34,7-2,7-21,9-5,2-14,8 Zvýšil se počet zahájených bytů jak v rodinných, tak i v bytových domech Počty zahájených bytů stouply v jedenácti krajích V 1. čtvrtletí 2017 stavební podniky zahájily výstavbu bytů, což znamená meziroční růst o 26,4 %. Ve stejném období roku 2016 byla zahájena výstavba bytů, v roce 2015 to bylo bytů (v předkrizových letech do roku 2008 se jejich počty pohybovaly mezi tisíci). Tento výrazný růst táhla výstavba bytů jak v rodinných (meziročně o 29,5 %), tak zejména v bytových domech (o 42,0 %). Nárůst souvisí s pokračující vysokou poptávkou po bydlení, taženou příznivou situací na trhu práce a z ní vyplývající dobrou finanční situací a optimistickými očekáváními domácností. Výrazným stimulem pro uskutečnění investice do bydlení jsou zatím stále nízké úrokové sazby hypoték a očekávání jejich růstu v souvislosti s avizovanou a již částečně uskutečňovanou snahou ČNB o zpřísnění poskytování hypoték, pramenící z obavy o přehřátí hypotéčního trhu a potenciální neschopnost řady domácností splácet hypotéku v případě zhoršení jejich finanční situace. V rodinných domech byla zahájena stavba bytů, což je meziročně o 29,5 % více, výstavba bytů v bytových domech vzrostla na bytů, tj. o 42,0 % a dynamicky roste již druhé čtvrtletí. Vzrostl také počet bytů zahájených jako nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 32,7 %, na 479, i k rodinným domů o 15,5 %, na 306. Naopak meziročně klesla značně volatilní výstavba domovů penzionů nebo domovů pro seniory (o 1,9 %), což v absolutních číslech znamená, že se začalo s výstavbou 151 domovů penzionů nebo domovů pro seniory. Výstavba zahájená v jednotlivých krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých celků, a také odlišnou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. V 1. čtvrtletí 2017 se v jedenácti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve třech snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tradičně zaznamenal Středočeský kraj (1 164 bytů), další kraje až s velkým odstupem (např. Jihomoravský 870 a Olomoucký 723). Nejvyšší dynamiku meziročního růstu tentokrát dosáhl Olomoucký kraj (o 224,2 %), jako druhý Pardubický (99,4 %) a třetí kraj Vysočina 63

64 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) (58,1 %), naproti tomu v Jihočeském a Zlínském kraji nastal dvouciferný pokles počtu zahájených bytů. Největší podíl na zahajované výstavbě bytů měl tradičně Středočeský kraj (17,8 %) následovaný krajem Jihomoravským (13,3 %) a Olomouckým (11,1 %). Do výsledků výstavby se silně promítá vliv umístění lokalit, jejich atraktivnost a velikost měst. Ve výstavbě bytů zahájené v bytových domech v 1. čtvrtletí 2017 má největší podíl Praha, tj. 25,9 %, Olomoucký kraj 24,4 % a Jihomoravský 13,5 %, naopak v Ústeckém kraji se v této formě výstavby nepostavil žádný byt (stejně jako loni), nejmenší podíl měly kraje Karlovarský a Vysočina, shodně 0,4 %. V zahájené výstavbě bytů v rodinných domech nejvyšší podíl na celku vykázal Středočeský kraj (26,0 %), Jihomoravský kraj (12,6 %) a Moravskoslezský (10,3 %). Nejmenší podíl na celkové výstavbě v této kategorii vykázaly kraje Karlovarský (1 8 %), Praha (2,8 %) a Liberecký (3,1 %) byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet dokončených bytů klesl Dokončeno bylo v 1. čtvrtletí 2017 celkem bytů, což znamenalo meziroční pokles o 5,9 %, tj. o 367 bytů. Počet bytů dokončených v rodinných domech se snížil meziročně o 4,5 % na (-155 bytů), kdežto počet bytů v bytových domech mírně vzrostl o 0,4 %, když bylo dokončeno bytů (+6 bytů). Ostatní kategorie výstavby mají na celkovém počtu dokončených bytů méně významný podíl. V kategorii nástaveb a přístaveb a vestaveb k bytovým domům vzrostl počet dokončených bytů meziročně o 76,1 % na 398 bytů, ale tento nárůst byl podpořen efektem velmi nízké výchozí základny (v 1. čtvrtletí 2016 to bylo 226 bytů). U nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům nastal v 1. čtvrtletí 2017 pokles o 24,4 %, na 152 bytů. Pokles o 8,8 % vykázaly byty dokončené v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, kterých bylo 114. Ten byl ale způsoben výstavbou 125 bytů 64

65 dokončenou v 1. čtvrtletí Velkou roli v této kategorii hraje nízká a proměnlivá srovnávací základna předchozích let, mj. odvíjející se od možnosti čerpání dotací z EU. Bylo také dokončeno 229 bytů v stavebně upravených nebytových prostorách, což znamená meziroční pokles o 25,4 %. Programy na podporu stavebnictví Úrokové sazby hypotečních úvěrů se odrazily ode dna, Na podporu bydlení jsou i v letošním roce směrovány programy a podprogramy Ministerstva pro místní rozvoj (Regenerace sídlišť, Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér a Podporované byty: Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), programy Státního fondu rozvoje bydlení (Program 150, Program 600, Program Panel 2013+, Program výstavby, Programy Pro obce) a program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, s podprogramy pro RD a BD a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Tento program je financován přes státní rozpočet z výnosů z prodeje emisních povolenek. Pro bytovou výstavbu má stěžejní význam také vývoj na finančních trzích a od něho se odvíjející pohyb úrokových sazeb u úvěrů, včetně hypotečních, a to pro malé i velké investory. Průměrná úroková míra z hypoték, dle údajů Hypoindexu Fincentra, našla své dno ve 4. čtvrtletí 2016, resp. v listopadu a prosinci, kdy průměrná úroková míra u hypotečních úvěrů klesla na 1,77 %. Od počátku roku 2017 průměrná úroková míra z hypoték stoupala, v průměru za čtvrtletí na 1,88 %, když v jednotlivých měsících měla následující hodnoty: v lednu 1,82 %, v únoru 1,87 % a v březnu 1,95 %. Nejvyšší úroková míra z hypoték za posledních deset let byla v srpnu 2008, a sice 5,82 %. Od té doby zažívala prakticky setrvalý pokles, a to až do konce roku Od října Česká národní banka sice zpřísnila svoje doporučení bankám v oblasti úvěrů zajištěných nemovitostí, nicméně úrokové sazby definitivně přesměroval na dráhu růstu až nový zákon o spotřebitelském úvěru z prosince 2016 a další opatření ČNB, kdy od 1. dubna 2017 nově stanovila limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 % hodnoty nemovitosti. počet smluv i jejich objem zatím rostl Průměrná výše poskytnuté hypotéky v jednotlivých měsících během 1. čtvrtletí 2017 byla: v lednu 2, 023 mil. Kč, v únoru 2,013 mil. Kč a v březnu 2,034 mil. Kč. Za celé první čtvrtletí bylo uzavřeno nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 23,4 % smluv více. Vyšší byly i objemy, které dosáhly 57,6 mld. Kč, meziročně o 27,6 % více. Výhled stavební výroby na rok 2017 Po odražení ode dna v roce 2014 a dvou letech solidního růstu se české stavebnictví v roce 2016 dostalo opět do recese. Jeho výsledky v roce 2017 vycházejí z nízké srovnávací základny předchozího roku, proto očekáváme přinejmenším jeho mírný růst. Tento předpoklad vychází kromě změny trendu také ze skutečnosti, že stavební firmy mají zakázky přibližně na sedm měsíců dopředu (přibližně pro 40 % firem je to delší doba než loni, pro zhruba 40 % obdobná a pro zbylých cca 20 % kratší). Postupně by českému stavebnictví měly pomoci nabíhající dotace z EU a vyšší investiční aktivita státu i soukromého sektoru. 65

66 II.2.4 Stavebnictví v EU Stavební produkce v EU i v eurozóně rostla, V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce v prvním čtvrtletí 2017 rostla. V Evropské unii produkce meziročně o 2,4 % (v 1. čtvrtletí 2016 o 2,7 %) a v eurozóně o 1,8 % (v 1. čtvrtletí 2016 o 2,9 %) 11. EU sice vykázala vyšší tempo růstu oproti eurozóně, ale zároveň dynamika růstu její stavební produkce byla pozvolnější než v eurozóně. EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eurozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí Produkce v pozemním stavitelství EU vykázala za 1. čtvrtletí 2017 vyšší meziroční růst (2,4 %) než v eurozóně (1,0 %). V inženýrském stavitelství byla situace opačná, a sice výroba v EU rostla pomaleji (o 2,2%), než v eurozóně (o 4,2 %). její výkonnost v jednotlivých zemích je stále silně rozdílná Výsledky v obou evropských uskupeních byly v 1. čtvrtletí 2017 do značné míry determinovány vývojem stavební produkce ve významných ekonomikách. Ve Francii stavební produkce meziročně rostla o 3,2 %, ve Spojeném království o 2,9 %, v Německu o 2,0 % a v Itálii stagnovala. Hned pět zemí dosáhlo meziročního růstu stavební produkce o více než 20,0 %, a sice na Kypru o 36,7 % (v 1. čtvrtletí ,4 %), v Maďarsku o 24,6 % (v 1. čtvrtletí ,4 %), v Irsku o 21,2 % (v 1. čtvrtletí ,7 %), Estonsku o 20,4 % (v 1. čtvrtletí ,4 %) a Slovinsku o 20,1 % (v 1. čtvrtletí ,4 %). Naopak nejvyšší meziroční pokles stavební produkce (o 7,9 %) vykázalo Slovensko (v 1. čtvrtletí ,8 %) a Lucembursko, a sice o 7,3 % (v 1. čtvrtletí ,7 %). Výroba propadla i ve Španělsku (o 3,6 %), které v 1. čtvrtletí 2016 vykázalo jedno z nejvyšších temp růstu (+13,5 %). Pokles stavební výroby vykázalo celkem šest zemí (viz graf č. II.2.4.1), přičemž i ten největší byl jednociferný. Česká republika meziročním poklesem o 2,2 % však patřila mezi ně. Důvod nelze hledat ve vysoké srovnávací základně (v 1. čtvrtletí 2016 byla stavební výroba pod úrovní předchozího roku o 6,5 %), ale spíše v nepřipravenosti stavebních projektů, a nečerpání dotací z EU. S tím souvisí i nepříliš výrazná investiční aktivita státu, která brzdí inženýrské stavitelství. Dalším negativním faktorem pro stavební firmy je situace na trhu práce, kde nedostatek pracovníků vyvolává tlaky na růst mezd a tím i nákladů. 11 Kalendářně očištěné údaje. 66

67 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q EU28 eurozóna Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním srovnání v 1. čtvrtletí 2017 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40, Q Q Pramen: Eurostat, graf MPO Srovnání s bazickým rokem 2010 zobrazuje graf č. II.2.4.2, ze kterého vyplývá, že za posledních více než šest let odvětví nedosáhlo ještě ani úrovně statistické báze roku Graf č. II Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80, EU (28 zemí) eurozóna (19 zemí) Pramen: Eurostat, graf MPO 67

68 (mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu a souběžně s ním i míra otevřenosti ČR Zahraniční obchod se zbožím 12 v 1. čtvrtletí 2017 výrazně zvýšil tempa růstu vývozu i dovozu a tento výkon mu zajistil rekordní čtvrtletní obrat 1 727,4 mld. Kč 13. Výsledky vývozu i dovozu jsou také nejvyšší od konce roku 2014 a bilance dokonce v historii sledování. Přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2016 vzrostl o 1,3 mld. Kč a činil 63,1 mld. Kč. Vývoz zrychlil meziroční dynamiku růstu na 7,9 % a stoupl na 895,3 mld. Kč, dovoz rostl rychlejším tempem o 8,3 % na 832,2 mld. Kč, takže obrat zahraničního obchodu se meziročně zvýšil o 129,2 mld. Kč. Výsledky zahraničního obchodu se zbožím se zasloužily o růst domácí ekonomiky jako celku a těžily ze solidního růstu v Evropě a příznivé zahraniční poptávky. Český export stimulovala také přetrvávající příznivá situace na evropských automobilových trzích a přísun zahraničních zakázek, pramenící z velmi dobrých hodnocení současné situace a z nich vyplývajícího silného optimismu v očekávání dalšího zrychlení hospodářské aktivity. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu, který v 1. čtvrtletí 2017 činil 7,2 % a zajistil tak příspěvek ZO k růstu HDP 1,4 p. b. Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se zvýšil na 69 % z 68,1 % v 1. čtvrtletí 2016, v případě exportu služeb na 13 % z 12,2 % %. Celkový vývoz představuje 82 % HDP a vzrostl z 80,2 % v 1. čtvrtletí Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech čtvrtletí 2017 (měsíční hodnoty) Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) % Pramen: ČSÚ, graf MPO 12 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 13 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2017 zpřesňovány. 68

69 mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Zahraniční obchod v přeshraničním pojetí v 1. čtvrtletí akceleroval Podle údajů přeshraniční statistiky 14 obrat zahraničního obchodu meziročním růstem o 135,3 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2017 činil již na 1 996,8 mld. Kč, což mu zajistilo rekordní výsledek v historii ČR. Obchodní bilance skončila přebytkem 130,1 mld. Kč (o 67 mld. Kč vyšším než vykazuje statistika národního pojetí), který byl třetí nejvyšší v novodobé historii. Nicméně tentokrát rychleji rostl dovoz než vývoz, když se po půlroční přestávce vrátily k růstu. Vývoz v průměru za čtvrtletí vzrostl o 6,2 % na 1 063,4 mld. Kč, dovoz o 8,5 % na 933,3 mld. Kč. Dvouciferným tempem rostl dovoz v lednu a březnu, vývoz jen v březnu. Nejslabším měsícem čtvrtletí byl únor, kdy růst dovozu nedosáhl ani 2 % a vývoz byl pod úrovní předchozího roku. Tabulka č. II Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance I. Q leden únor březen 1. Q Vývoz (meziroční změna v %) 5,1 8,0-0,6 10,9 6,2 Dovoz (meziroční změna v %) 1,7 11,6 1,4 12,7 8,5 Saldo (v mld. Kč) 141,7 43,3 36,8 50,1 130,1 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 34,2-5,7-6,0 0,1-11,6 Pramen: ČSÚ Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech čtvrtletí 2017 (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) ,0 15,0 10,0 5, ,0-5,0 0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q ,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO 14 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné. 69

70 Na obratu zahraničního obchodu ČR se v největší míře podílely vyspělé tržní ekonomiky Zahraničnímu obchodu zatím pomáhal kurz koruny, zatímco efekt uvolněných měnových podmínek se vytrácel Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (82,7 %), jeho podíl však meziročně klesl o 0,9 p. b. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, navýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,5 p. b. na 52,1 %, z toho silniční vozidla si připsala 0,8 p. b. a jejich podíl na obratu ZO dosáhl 17,1 %. Podíl silničních vozidel na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků narostl o 1,3 p. b. na 32,9 %. Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisel s pohybem směnných kurzů, které od konce roku 2013 stále podléhaly kurzovému závazku ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou poblíž 27 CZK/EUR. Česká koruna k euru se po celé v 1. čtvrtletí 2017 držela na 27,020 CZK/EUR, takže mírně posílila meziročně o 0,1 %, a vůči americkému dolaru koruna oslabila stejně jako euro k dolaru, tj. v průměru o 3,4 %, na 25,378 CZK/USD. Na výsledky zahraničního obchodu působí nejen kurzové vlivy, ale i změny cen dovozu a vývozu. Efekt uvolněných domácích měnových podmínek prostřednictvím oslabeného kurzu koruny se již téměř vyčerpal, nicméně hladinu cen dovozu stále ještě stabilizoval a bránil tak jejich razantnějším výkyvům. Na vývozní ceny kurzový vliv v tomto čtvrtletí již nepůsobil. Hned na počátku 1. čtvrtletí 2017 se ceny vývozu vrátily po dvou letech k růstu (v průměru o 2,2 %), ceny dovozu začaly vzlínat již v prosinci minulého roku a za celé 1. čtvrtletí stouply dokonce nejvyšším tempem od 2. čtvrtletí 2012 (v průměru o 5,1 %), takže směnné relace se dostaly do záporu (-2,8 %) a zhoršily výsledek celkové bilance (viz graf II.3.1.3). Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO 70

71 II.3.2 Teritoriální struktura Nejvíce se obchodovalo se zeměmi EU, daří se i vývozu do zemí mimo EU, vývoz do Společenství nezávislých států a Ruské federace akceleruje Diverzifikace vývozu v 1. čtvrtletí 2017 zůstala opět téměř beze změny. Provázanost České republiky s ekonomikami států Evropské unie přináší i silné obchodní vazby, takže v rámci těchto zemí je již tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. V 1. čtvrtletí směřovalo do EU 83,7 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,9 % dovozu, avšak podíl tohoto uskupení na celkových vývozech a dovozech oslabil. Vývoz do EU také zpomalil meziroční dynamiku růstu na 5,2 %, tj. na 890,1 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1). Dovoz tempo růstu naopak zrychlil na 6,6 %, tj. na 615,5 mld. Kč. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 81,8 mld. Kč na 1 505,5 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 274,6 mld. Kč, což je o 5,7 mld. Kč více než za stejné období roku Tyto výsledky stvrdily schopnost českých firem udržet si pozice na náročných evropských trzích. Obdobný trend kopíroval i obchod s eurozónou, kde meziroční tempo růstu vývozu zpomalilo na 4,2 %, tj. na 689,6 mld. Kč, a podíl na vývozech oslabil o 1,3 p. b., na 64,8 %. Naproti tomu dovoz ze zemí platících eurem meziročně akceleroval o 8,9 %, na 468,1 mld. Kč, takže podíl na dovozech se zvýšil o 0,2 p. b. na 50,2 %. Jedním z cílů převážné části českých exportérů je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit přílišnou závislost na zemích Evropské unie. V 1. čtvrtletí 2017 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy také s perspektivními trhy mimo EU. Vývoz do tzv. ostatních zemí 15 vzrostl meziročně o 3,5 mld. Kč, a tím posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. Ve vzájemných vztazích zde dominovala Čína (viz tab. II.3.2.1). Vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou stoupl meziročně o 1 mld. Kč, za vydatného přispění některých zemí bývalé Jugoslávie. Vzrostl i objem zboží vyvezeného do rozvojových zemí, o 2 mld. Kč, a z těchto zemí především např. do Mexika, Saúdské Arábie, Maroka a Iráku. Po roce se vrátil k růstu i export do Spojených států amerických, to ale nestačilo k udržení jejich podílu na celkovém zahraničním obchodě, který se mírně snížil. Objem českého vývozu do Společenství nezávislých států prudce zrychlil tempo růstu na 26 %, což je hodnotově o 6 mld. Kč, a to za přispění vývozu do Ruské federace, který, navzdory pokračujícím oboustranným sankcím, meziročně akceleroval o 26,5 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Následně vzrostl podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu, nicméně nadále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem Na tempu nabraly i ruské dovozy, které meziročně vzrostly o 42,7 % na 27,6 mld. Kč, a to vlivem rostoucích světových cen minerálních paliv (objemově zůstaly ruské dovozy téměř beze změny). Rychlejší růst dovozu než vývozu měl proto za následek zhoršení obchodní bilance, která prohloubila schodek meziročně o 4,2 mld. Kč na 8,1 mld. Kč. 15 ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR 71

72 Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí 2017 a srovnání s 1. čtvrtletím 2016 Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR 1-3/ /2017 index 1-3/ /2017 index 1-3/ /2017 index 1-3/16 1-3/17 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 107, , ,0 106, , ,0 108, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,7 106, , ,0 105, , ,2 107, ** Státy EU , ,4 105, , ,7 105, , ,9 106, z toho: Německo , ,6 107, , ,7 106, , ,0 108, Slovensko , ,3 96, , ,5 90, , ,9 111, ** Státy ESVO , ,6 115, , ,0 113, , ,2 117, ** Ost. státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,7 109, , ,2 105, , ,1 113, z toho: Kanada , ,3 126, , ,2 113, , ,2 143, USA , ,3 106, , ,1 102, , ,4 110, Turecko , ,1 101, , ,2 95, , ,0 110, * Rozvojové země , ,2 111, , ,1 104, , ,5 115, z toho: Brazílie , ,2 102, , ,1 89, , ,2 118, Indie , ,4 103, , ,3 103, , ,5 104, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,6 O B R A T V Ý V O Z D O V O Z 116, , ,6 118, , ,6 B I L A N C E 113, * Společenství nezávislých států , ,6 132, , ,7 126, , ,6 137, z toho: Rusko , ,4 135, , ,8 126, , ,0 142, Ukrajina , ,4 91, , ,3 79, , ,5 103, * Ostatní */ , ,6 106, , ,4 130, , ,5 103, z toho: Čína , ,3 106, , ,3 134, , ,9 103, * Nespecifikováno , ,3 100, , ,0 123, , ,6 98, Zahraniční obchod se zeměmi OECD , ,9 106, , ,9 105, , ,8 107, Podíl zájmových a prioritních zemí se zvýšil V 1. čtvrtletí 2017 se dařilo vývozu do zemí zařazených v exportní strategii ČR 16 mezi prioritní a zájmové země 17. Podíl prioritních zemí na českém exportu se zvýšil meziročně na 8,6 %, když vývoz ve skupině těchto států vzrostl o 14,1 %, tj. o 11,3 mld. Kč. Podíl zájmových zemí stoupl méně výrazně na 5,3 %, celkový objem vyvezeného zboží se zvýšil o 8,1 %, tj. o 4,2 mld. Kč (viz graf II.3.2.1). 16 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé, nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 17 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 72

73 Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export ,5 83, , , ,3 890, ,7 689, ,0 8, ,2 52,0 91,5 56,2 5,2 5,3 1.Q Q EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Zájmové země (mld. Kč) EU-28 - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Eurozóna - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Prioritní země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Zájmové země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Pramen: ČSÚ, graf MPO Tahounem českého exportu zůstává Německo, následováno Slovenskem Na pozici nejsilnějšího obchodního partnera ČR se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska nejvýznamnější obchodní destinace. Dobrý výkon německé ekonomiky, která se držela na stabilní růstové trajektorii, se odrazil ve vzájemných obchodních vztazích. Vývoz do Německa meziročně vzrostl o 6,6 %, dovoz o 8,2 % a podíl na celkovém vývozu stoupl na 32,7 % (meziročně o 0,1 p. b.), kdežto na celkovém dovozu se snížil na 26 % (o 0,1 p. b.). Přebytek obchodní bilance ve výši 105,3 mld. Kč ve prospěch ČR, byl meziročně o 3 mld. Kč vyšší (viz tab. II.3.2.1). Na druhém místě se stabilně umisťuje Slovensko, s téměř třetinovým objemem přebytku obchodní bilance než s Německem (meziročně saldo kleslo o 13,6 mld. Kč na 34,1 mld. Kč). Od 3. čtvrtletí 2016 však vývoz na Slovensko klesá, nicméně tentokrát pomalejším tempem. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti stejnému období loňského roku zůstalo beze změny Spojené království, Francie, Rakousko. Žebříček první pětice zemí, pro zahraniční obchod ČR nejdůležitějších, se oproti stejnému období roku 2016 změnil jen nepatrně (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko se 7,5% podílem, na třetí místo postoupilo Polsko (6 %), které sesadilo na čtvrtou pozici Velkou Británií (5,3 %). Páté místo obhájila Francie (5,1 %). Pořadí dovozových zemí zůstalo neměnné, na druhém místě se opět umístila Čína (11,9 %) následovaná Polskem (7,9 %), Slovenskem (4,9 %) a Itálií (4 %). Obchod s Čínou vykázal opět nejvyšší schodek obchodní bilance Zápornou bilancí obchodu se zbožím se vyznačuje převážně obchod České republiky s asijskými zeměmi. Největším schodkem, který se v 1. čtvrtletí 2016 prohloubil meziročně o 0,6 mld. Kč na 96,8 mld. Kč, skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou, která se na vedoucí pozici umísťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Na druhém místě se dlouhodobě drží Korejská republika (-21,9 mld. Kč), třetí je Japonsko (-11,5 mld. Kč), čtvrté Polsko 73

74 II.3.3 Komoditní struktura (-9,4 mld. Kč) a pátá Ruská federace (-8,1 mld. Kč). V první desítce se nově objevilo Irsko (-7,1 mld. Kč), které z loňského 32. místa postoupilo na šesté místo. Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2016 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,4 0,7 2,3 2,0 0,3 6,1 15,3 57,3 12,4 0,2 Dovoz (podíl v %) 100,0 4,6 0,7 2,1 5,6 0,2 11,3 17,1 46,1 12,1 0,2 Saldo 2016 (v mld. Kč) 130,1-7,1 1,4 4,3-30,5 1,0-39,9 2,7 178,8 19,3 0,2 Saldo 2015 (v mld. Kč) 141,7-8,8 2,9 0,5-17,3 0,7-43,7 8,2 177,3 22,3-0,3 Meziroční změna salda -11,6 1,8-1,5 3,8-13,2 0,3 3,8-5,5 1,5-3,0 0,5 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Stroje a dopravní prostředky zaujímají dominantní postavení Z hlediska komoditní struktury hlavní vývozní a dovozní položkou zůstaly stroje a dopravní prostředky, které také tradičně v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. Profitovaly z dlouhotrvající silné zahraniční poptávky, takže svůj podíl na celkových vývozech ještě navýšily o 0,5 p. b. (na dovozech o 0,6 p. b.). Vývoz této skupiny zboží však rostl pomaleji (meziročně o 7,1 % na 609,1 mld. Kč) než dovoz (o 10 % na 430,3 mld. Kč), přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které meziročně stouplo o 1,5 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Ve skupině strojů a dopravních prostředků se na vývozech nejvíce podílela silniční vozidla, jejichž podíl na celkovém vývozu posílil na 22,5 % při růstu vývozu o 11,6 % na 239,2 mld. Kč. Tato komodita současně dosáhla nejvyššího absolutního meziročního přírůstku exportu (o 24,8 mld. Kč). Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, zrychlila tempo meziročního růstu exportu na 12,6 %, tj. o 15 mld. Kč. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla skupina SITC7 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (7,5 mld. Kč). Bilanci nepříznivě ovlivnil růst pasiva minerálních paliv Růst cen ropy a plynu na světových trzích zapříčinil prohloubení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 13,2 mld. Kč, na 30,5 mld. Kč, a návazně pokles přebytku celkové bilance obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí Dovoz minerálních paliv prudce vzrostl, meziročně o 32,3 % na 52,1 mld. Kč, kdežto vývoz klesl o 2,1 % na 21,7 mld. Kč. Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance vytvořily chemikálie. Ten se však přesto meziročně snížil o 3,8 mld. Kč na 39,9 mld. Kč a následně kladně ovlivnil celkovou bilanci. Dovoz chemikálií vzrostl hodnotově o 4,8 mld. Kč, tj. o 4,8 %, vývoz o 8,6 mld. Kč, tj. o 15,2 %. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl i růst přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 1,5 mld. Kč na 178,8 mld. Kč. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2017, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II

75 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech čtvrtletí 2017 (USD/barel) Ropa Brent Ropa WTI Pramen: graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní zahraniční obchod značně vylepšil svůj výkon Výsledky zahraničního obchodu Evropské unie 18 jako celku se v 1. čtvrtletí 2017 značně vylepšily. Vývoz za 1. čtvrtletí 2017 oproti stejnému období roku 2016 vzrostl dvouciferným tempem, meziročně o 13 %, tj. o 53,2 mld. eur, podobně i dovoz, o 13,4 %, tj. o 55,2 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 108,4 mld. eur na 930,6 mld. eur. Rychlejší růst dovozu než vývozu ovlivnil bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která prohloubila schodek na 5,7 mld. eur (meziročně -2 mld. eur). Vývoz a dovoz meziročně rostl ve všech měsících čtvrtletí, v lednu a březnu dokonce dvouciferným tempem. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II Na výkon evropského zahraničního obchodu mělo kladný vliv oživení v eurozóně, měnová expanze ECB, nahrávající exportu a tím exportně orientovanému průmyslu, který navíc těžil z levného eura, to vše navzdory pokračujícím oboustranným sankcím uplatňovaným Evropskou unií a Ruskem. 18 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou v průběhu roku 2017 ještě zpřesňovány. 75

76 I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 XI/16 I/17 III/17 mld. EUR % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech čtvrtletí ,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Stroje a dopravní prostředky zůstaly dominantní exportní komoditou a Německo tradičně tahounem Evropy Dominantní postavení ve vývozu zemí evropské osmadvacítky na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu. Tahounem celé skupiny byly již tradičně stroje a dopravní prostředky, jejichž objem vývozu a dovozu v 1. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostl o 29,1 mld. eur na 334,8 mld. eur, nicméně jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie mírně oslabil na 36 %. Na celkovém vývozu se podílely 41,3 %, na dovozu 30,7 % a zároveň vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 47,1 mld. eur, které bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 10 mld. eur vyšší, protože vývoz rostl o 11 %, kdežto dovoz o 7 %. Naopak nejvyšší deficit ve výši 65,6 mld. eur dosáhla minerální paliva, jejichž schodek se meziročně prohloubil o 24,2 mld. eur, za přispění opětovného růstu cen energetických komodit. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřily chemikálie (s podílem 14,6 %), průmyslové spotřební zboží (13,2 %) a tržní výrobky (10,7 %). Německo, nejsilnější evropská ekonomika, má také nejvýznamnější postavení v rámci skupiny zemí evropské osmadvacítky co se týče zahraničně obchodních vztahů. Drží si největší podíl jak na vývozech EU (28,5 %), tak i na dovozech (19 %). Na straně vývozů obhájilo druhé místo Spojené království, na třetím místě se umístila Itálie, která posunula na čtvrtou příčku Francii. Páté místo si dlouhodobě drží Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Další země z první desítky si zachovaly stejné umístění, jaké měly před rokem. Česká republika se udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu doznal v první desítce nepatrné změny. Na druhou pozici se dostalo Nizozemsko a postoupilo tak třetí místo Spojenému království. Čtvrtá se umístila Francie a pátá Itálie (viz graf II.3.4.2). Šesté a sedmé místo si vzájemně prohodily Belgie se Španělskem. Česká republika s 1,6% podílem zůstala na jedenáctém místě. 76

77 Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 v 1. čtvrtletí 2017 Ostatní vývoz 18,2% Německo 28,5% Ostatní dovoz 17,1% Německo 19,0% Irsko 3,3% Polsko 3,1% Španělsko 5,0% Španělsko 7,0% Belgie 5,7% Belgie 6,8% Spojené království 14,4% Nizozemsko 7,6% Francie 9,9% Itálie 10,2% Spojené království 11,6% Itálie 9,0% Francie 9,3% Nizozemsko 14,4% Pramen: Eurostat, neočištěná data 77

78 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu Indikátor důvěry spotřebitelů byl vysoko Vyšší spotřeba domácností než růst disponibilních příjmů domácností vedla k poklesu úspor Solidní tempo růstu si maloobchodní tržby udržely Maloobchodní tržby si v 1. čtvrtletí 2017 udržely slušné tempo růstu a meziročně vzrostly o 9,5 % v b. c., resp. o 6,8 % v s. c. Spotřebitelské poptávce se dařilo, nezaměstnanost byla nízká, příjmy rostly, a tak domácnosti, podporované optimismem, opět vydávaly za nákupy více peněz než před rokem a jejich spotřeba se stala stabilním zdrojem domácí poptávky a růstu ekonomiky. Velmi dobrá finanční kondice českých domácností a jejich přetrvávající důvěra v budoucnost se odrazily také v konečné spotřebě domácností, která meziročně vzrostla o 5,9 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 30,9 mld. Kč (z 521,2 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2016 na 552,1 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2017). Pozitivní náladu mezi spotřebiteli potvrzovaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005). V lednu 2017 zdolal stejnou hodnotu jako v lednu 2016, tj. 110 %, což je nejvyšší úroveň od března 2007 a zároveň i za celou dobu sledování. V únoru a březnu 2017 byl na 108,2 %, resp. 108,7 % (v únoru 2016 byl na 106,2 %, v březnu na 104,8 %). Proti průměru za 1. čtvrtletí 2016 se důvěra spotřebitelů zvýšila v průměru o 2 p. b. Na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností, jsou závislé tržby maloobchodu. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Hrubý disponibilní důchod domácností v 1. čtvrtletí 2017 zrychlil meziroční tempo růstu na 4,4 %, v absolutních hodnotách to znamenalo zvýšení o 25,3 mld. Kč, na 598,9 mld. Kč. Ještě vyšším tempem však rostla konečná spotřeba domácností (meziročně o 5,9 %, tj. o 30,9 mld. Kč), což vedlo ke snížení míry úspor na 9,1 %, blížící se k úrovni naposledy dosažené zhruba v 1. čtvrtletí roku 2013 (8,6 %). Hrubé úspory se snížily meziročně o 8,7 %, tj. o 5,3 mld. Kč, na 55,5 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách si v 1. čtvrtletí 2017 udržely velmi solidní tempo meziročního růstu v průměru 6,8 %, přestože ho ve srovnání s dynamikou, dosahovanou v 1. pololetí 2016, zpomalily (viz graf č. II.4.1.1). Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v březnu (10,7 %), nejnižší v únoru (1 %), v lednu činilo 8,3 %. Maloobchodní tržby ovlivňuje v jednotlivých měsících roku řada faktorů sezónního charakteru, a proto je jejich vývoj volatilní. V 1. čtvrtletí se tento efekt projevil počtem pracovních dní, kterých bylo v lednu a březnu o dva více než ve stejném měsíci roku 2016, naopak únor měl o jeden pracovní den méně a velikonoční svátky loni připadly na březen. 78

79 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO díky motoristickému segmentu Tržby samotného maloobchodu snížily tempo růstu, Maloobchod již tradičně táhly především tržby motoristického segmentu (CZ-NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu v 1. čtvrtletí 2017 zrychlilo na 9,7 %, z 8,4 % v 1. čtvrtletí Tržby rostly dvouciferně v lednu a v březnu (o 13 %, resp. o 14,4 %), únor byl slabší, tržby vzrostly jen o 1,4 %, a celkovému indexu ubral. Silná dynamika prodejů aut se projevuje od roku 2014, kdy došlo k oživení poptávky. Motoristický segment je však také kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) zpomalil růst, když tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 1. čtvrtletí stouply meziročně o 5,3 %. S ním korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které také zvolnily meziroční růst v průměru na 5,6 %. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Maloobchod vč. motoristického segmentu (CZ-NACE ) -2,7 0,4 2,9 3,8 7,0 4,7 5,7 4,7 8,3 8,7 6,2 9,1 7,4 8,9 5,1 4,6 6,8 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) -7,5 4,0 9,2 11,3 18,6 8,2 13,8 7,9 12,1 14,4 8,3 13,4 8,4 13,4 5,3 4,9 9,7 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) -0,7-1,2 0,5 1,1 2,3 3,2 2,4 3,5 6,5 6,2 5,3 7,2 6,9 6,7 4,9 4,4 5,3 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) -2,0-0,5-4,1-1,3 2,1 1,6 1,8 1,3 8,0 6,1 7,2 11,8 8,4 9,3 5,7 5,7 3,4 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) -0,5-1,3 1,2 1,4 2,4 3,5 2,5 3,7 6,3 6,2 5,0 6,6 6,6 6,3 4,8 4,3 5,6 Pramen: ČSÚ zejména tržby za prodej pohonných hmot Značně však ztratily tempo růstu tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3), v průměru za 1. čtvrtletí 2017 na 3,4 %. Na spotřebitelskou poptávku měl vliv efekt 79

80 nízké základny předchozího roku, který spolu s růstem světových cen minerálních paliv, především ropy, se přeléval do tuzemských cen pohonných hmot (benzínu a nafty). Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č. II Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO Utrácelo se méně za potraviny, o to více za nepotravinářské zboží Vysokým tempem rostl prodej výrobků pro kulturu a rekreaci, domácnost a oblečení V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE ) pokračoval pokles tempa meziročního růstu tržeb, ze 7,4 % v 1. čtvrtletí 2016 a následujících kvartálů na průměrných 0,1 % v 1. čtvrtletí Naproti tomu opačný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9), které zrychlily růst z 6,1 v 1. čtvrtletí předchozího roku na 9,9 % a přiblížily se tak tempu dosahovanému v druhé polovině předkrizového roku Z vývoje je patrné, že čeští spotřebitelé, podpořeni optimismem v období, kdy se daří tuzemské ekonomice, stále rádi nakupují a nebojí se utrácet za zbytnější zboží. Pozitivní nálada mezi spotřebiteli a růst životní úrovně se projevuje také tím, že spotřebitelé utrácejí více za zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby a investují větší měrou do volnočasových aktivit. Proto také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6) značně přispěl k celkovému příznivému výsledku odvětví. V průměru za 1. čtvrtletí 2017 jeho tržby zvýšily meziroční dynamiku růstu až na 11,8 %, z 10,4 % v 1. čtvrtletí Překvapil maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ- NACE 47.4), jehož tržby meziročně akcelerovaly na 8,9 %, ale z -1,6 % před rokem. Lépe si vedl i maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde tržby rostly meziročně 6,3% tempem, z +5,8 % před rokem. Značně si polepšil maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), jehož tržby se meziročně dostaly na +11,7 % proti 1. čtvrtletí 2016, kdy rostly o 4,7 %. Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75) ve specializovaných prodejnách také zrychlil dynamiku meziročního růstu na 5,6 % z 1,9 % v 1. kvartále 2016, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ) na 3,9 % z -0,7 % před rokem. 80

81 Dánsko Belgie Finsko Irsko Itálie Švédsko Německo Francie Spojené království Španělsko Rakousko Malta Řecko Nizozemsko Kypr Porugalsko Bulharsko Estonsko Lotyšsko Chorvatsko Maďarsko Slovensko Česká republika Polsko Rumunsko Litva Slovinsko Lucembursko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2017 Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel prudký růst, prodeje ve stáncích a na trzích slábnou Tržby internetových prodejců opět prudce vzrostly Znamenitě si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si tržby udržují dvouciferná tempa růstu od roku V 1. čtvrtletí 2017 si na tržbách prodejci meziročně polepšili o dalších 20,7 %, ve stejném období roku 2016 jim tržby vzrostly o 15,1 %. Prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) si vedly výrazně hůře. Tržby zde klesly meziročně o 1,1 %, ve stejném období před rokem spadly ještě více o -3,2 %. Nejúspěšnější segment maloobchodu, prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) vykázal další, v 1. čtvrtletí 2017 více než čtvrtinový nárůst v průměru o 25,2 %, když před rokem tržby rostly o 18,2 %. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, zájem spotřebitelů o nákupy on-line nepolevuje, takže tento segment trhu má příznivé vyhlídky i pro celý letošní rok. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obrat v EU a v eurozóně vzrostl, Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie v 1. čtvrtletí 2017 vykázal nejsilnější růst od roku 2008, když zrychlil jeho meziroční dynamiku na 4,2 % (z 1,9 % dosažených v 1. čtvrtletí 2016). Shodný vývoj zaznamenal i obrat v eurozóně, který stoupl na 3,9 % z 1,8 % ve stejném období předchozího roku. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci uskupení vykázalo opět Lucembursko (+15,8 %), jehož vysoká kupní síla většiny obyvatel se úměrně odráží v cenové úrovni zboží. K silnému oživení maloobchodního obratu došlo ve Slovinsku, jehož tempo se obrátilo a akcelerovalo z -2,3 % na 16,7 %, dvouciferného tempa růstu dosáhla také Litva (+12,4 %). Česká republika, která byla ve stejném období roku 2016 osmá, se dostala na šesté místo, přestože údaj je nižší (+8,6 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu). Maloobchodu se dařilo ve všech sledovaných zemích a žádná z nich nevykázala meziroční pokles obratu. Nejnižší růst obratu maloobchodu mělo Dánsko (+1,3 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 % 0,0-5,0-10,0 1.Q Q 2017 Pramen: Eurostat, graf MPO 81

82 stejně tak i indexy důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu Uvedené výsledky byly dosaženy také díky zlepšení důvěry spotřebitelů, ke kterému došlo v Evropské unii i v eurozóně. Pro země evropské osmadvacítky z průměrné hodnoty minus 6 bodu v 1. čtvrtletí 2016 stoupla v 1. čtvrtletí 2017 na minus 4,6 bodu, pro země eurozóny z minus 8,3 bodu na minus 5,5 bodu. V pohledu na stav ekonomiky, jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů, se odrazil optimismus ve vnímání současné i budoucí situace, podpořený hospodářským oživením v evropských zemích. Důležitým ukazatelem pro české exportéry je především německý index, který se sice od 3. čtvrtletí 2015 drží v záporném pásmu, ale v lednu a březnu 2017 již atakoval kladné hodnoty (shodně plus 0,2 bodu) a značně si polepšil, z průměrné hodnoty minus 6,1 bodu v 1. čtvrtletí 2016 na minus 0,6 bodu. Německá ekonomika je v dobré kondici a její úspěch je založený především na soukromé spotřebě. Také slovenský index se zlepšil z průměrných minus 7,5 před rokem, na minus 6,8 bodu (viz graf č. II.4.2.2). Graf č. II Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 82