Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

2 O B S A H SHRNUTÍ... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.3.3 Fiskální vývoj I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika I.4.2 Směnné kurzy I.4.3 Vnější rovnováha I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy I.5.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmyslová výroba II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu II.1.3 Mezinárodní srovnání vývoje průmyslu II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení II.2.2 Bytová výstavba II.2.3 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu II.4 VNITŘNÍ OBCHOD V.4.1 Vnitřní obchod v EU II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

3 SHRNUTÍ Světová ekonomika se ze složitého období nevymanila ani ve druhé polovině roku Na pozadí dluhové krize v eurozóně je globální prostředí nadále zatíženo nepříznivým sentimentem ústícím v postupné oslabování ekonomické aktivity, které se projevuje jak na poli mezinárodní obchodní výměny, tak i v oblasti domácích výdajů. V kontextu evropského vývoje je patrné, že v roce 2012 převažoval nepříznivý vliv poklesu domácí poptávky, vyvolaný především úspornými opatřeními vlád a nejistotami z budoucnosti. Není proto divu, že Evropská unie zápolí s ekonomickou recesí, do které se eurozóna již propadla. V mezičtvrtletním srovnání (které je určující pro definování technické recese) se o minimální růst EU-27 ve 3. čtvrtletí (0,1 %) zasloužily jak velké ekonomiky eurozóny, Německo (0,2 %) a Francie (0,2 %), tak také země, které neplatí eurem, Velká Británie (1,0 %) a Švédsko (0,5 %). Ještě rychleji rostly pobaltské republiky, ale jejich váha je v rámci Unie nevýrazná. Nicméně i tyto méně rozvinuté země se zasloužily o kladný výsledek EU-27, na rozdíl od eurozóny, kterou stáhly do mínusu (-0,1 %) především země z její periférie. Srovnání proti stejnému období předchozího roku přináší ještě horší výsledky, protože v průměru klesla jak EU-27 jako celek (-0,4 %), tak zejména eurozóna (-0,6 %). Pro obě uskupení také platí, že dochází k potlačení především domácího užití, tj. spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu. Zatímco však spotřeba a investice se snížily více v eurozóně, v případě zásob naopak v Unii jako celku. Při prakticky neutrálním vlivu vládní spotřeby tak byl ekonomický výkon EU-27 i eurozóny podporován hlavně zahraničním obchodem (rostoucím vývozem a klesajícím dovozem). Domácí ekonomika prodloužila sestupný trend, který započal postupným zpomalováním jejího tempa v roce 2011 a následně, v roce 2012, pokračoval přechodem do poklesu. Ve 3. čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil meziročně o 1,3 %, což je nejhorší výsledek od globální krize v roce Naopak zlepšení vývoje naznačuje mezičtvrtletní pohled (v přelomových fázích ekonomického cyklu lépe vystihující vývoj ekonomiky), podle kterého se pokles od počátku roku 2012 zmírňoval, až na 0,3 % ve 3. čtvrtletí. Česká republika však z hospodářské recese dosud nevybředla. Za poklesem výkonnosti ekonomiky stojí, přes určité ochlazení obchodní výměny v zahraničí, vnitřní problémy. Projevily se zejména dalším snížením domácí poptávky, které v roce 2012 nabylo takového rozsahu, že prorůstový vliv zahraničního obchodu (na rozdíl od roku 2011) už nestačil na kompenzaci tohoto propadu. Hlavní příčina spočívá v úsporných opatřeních, která naordinovala vláda k ozdravění veřejných financí. 3

4 Nejvíce, také vzhledem ke svému významnému zastoupení ve struktuře produktu, ubrala ekonomickému výkonu konečná spotřeba. Nicméně ve srovnání s první polovinou roku zmírnila propad na 1,7 %, k čemuž přispěla jak stagnace vládních výdajů, tak i snížení míry poklesu spotřeby domácností na 2,4 %. Vedle dopadů fiskální konsolidace je třeba příčiny slabších útrat domácností hledat také v napjaté příjmové situaci obyvatelstva, rostoucí nezaměstnanosti a obavách z dalšího vývoje. Snížily se nejen nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i potravin, alkoholu, tabákových výrobků, energie a dalšího zboží a služeb. Odlišným vývojem než spotřeba prošla od počátku roku 2012 tvorba hrubého fixního kapitálu. Její pokles ve 3. čtvrtletí o 2,3 % nenavázal na předchozí mírné oživení investiční aktivity, protože nedostatek zakázek bytových a nebytových budov a staveb znovu převážil nad růstem výdajů za strojní vybavení (přestože byl nově podpořen i růstem výdajů za dopravní prostředky). Na stavební produkci tak nadále dopadá omezení vládních investic a opatrnost firem i domácností při nejistém výhledu budoucího vývoje. Na druhé straně ani narůstající problémy vnějšího prostředí zatím nenarušily příznivý vývoj zahraničního obchodu. Růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) sice zpomalil na 4,7 %, ale udržel si rychlejší tempo před dovozem, jehož zpomalení na 1,6 % odráželo slabou domácí poptávku. Výsledkem předstihu vývozní dynamiky před dovozní bylo meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu, které odvrátilo ještě hlubší propad ekonomiky. Z pohledu vnitřních podmínek výrazný růst spotřebitelských cen v září nepatrně zvolnil na 3,2 %. Proinflačně nadále působil zejména vliv daňových změn, růstu cen energií a od léta zdražování potravin, jak vlivem slabší úrody, tak vyšších cen agrárních komodit na světových trzích. Opačný účinek měla omezená spotřebitelská poptávka, která tlumila nákladovou inflaci. Na trhu práce se slabší ekonomická kondice dosud plně neprojevila. Meziroční růst celkové zaměstnanosti dokonce zrychlil na 0,5 % (tj. zvýšení o 25,2 tis. osob na 4920,6 tis. osob), přičemž se o přírůstek v zásadě stejnou měrou podělili zaměstnanci i podnikatelé. Vzrostla však nezaměstnanost, když nižší poptávku po pracovní síle ovlivnil (vedle ochabující ekonomiky) také, pro konec léta tradiční, zánik pracovních míst sezónního charakteru. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v září 8,4 % a byla o 0,4 p.b. vyšší než před rokem. Dosud umírněný vývoj mezd dále zpomalil na nominálních 1,4 %, což opět nepostačilo ani k pokrytí inflace. Reálná mzda se proto dále snížila o 1,8 % (naposledy vzrostla ve 3. čtvrtletí 2011). Slábnoucí poptávka zasáhla také odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Průmyslová produkce klesá již druhé čtvrtletí, situace ve stavebnictví, které se nachází v hluboké krizi, se 4

5 nelepší. Rizikem pro zatím relativně příznivé výsledky zahraničního obchodu je hrozba evropské recese a vnitřní trh dusí klesající reálné příjmy domácností. V průmyslu pokračovalo ochlazování, které trvá již od druhé poloviny roku Růst produkce v 1. čtvrtletí 2012 dále zpomalil, ale poté již následoval pokles, který se ve 3. čtvrtletí prohloubil na 2 %. S ohledem na silné vzájemné vazby pocítil domácí průmysl zejména slábnoucí kondici ekonomik eurozóny, hlavně německé. Na propadu se významně podílela o 3,1 % nižší produkce rozhodujícího odvětví, výroby motorových vozidel (které se na celkových tržbách průmyslu podílí více než 23 %), ale i výroby počítačů (-14 %) a výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství (-11 %). V tradičním odvětví strojírenství zpomalil růst na 1,5 %. Při mírném růstu tržeb a snížení zaměstnanosti se produktivita práce v průmyslu zvýšila o 2,4 % a rostla o 1,6 bodu rychleji než reálná mzda. Reálné jednotkové mzdové náklady tak prodloužily pozitivní trend poklesu. Stavební produkce se dále hluboce propadá, ve 3. čtvrtletí byla o 5,7 % meziročně nižší. Rozhodující měrou se na tomto výsledku podílela rozpočtová omezení, rezultující v nedostatek zakázek typu velkých liniových staveb a bytových i nebytových komplexů. Hodnota nových zakázek v oblasti inženýrského stavitelství tak klesla meziročně o 26,6 % (18,8 mld. Kč), počet zahájených bytů o téměř 20 %, z toho v bytových domech o 46 %. Ubývá disponibilních kapacit, zaměstnanost byla nižší o 5 %. Dynamika obratu zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) značně zpomalila, jako odraz zostřujících se podmínek na odbytových trzích. Při meziročním zvýšení vývozu o 6,4 % a dovozu o 1,3 % vzrostlo kladné saldo obchodní bilance na téměř 72 mld. Kč, což bylo cca o 36 mld. Kč meziročně více. Rozhodující část exportu směřovala tradičně do zemí EU (80 %), přičemž nejvyššího přebytku bylo dosaženo s Německem (57 mld. Kč) a Slovenskem (25 mld. Kč). Naopak nejhlubší schodek vykázala bilance s Čínou (75 mld. Kč). Ve zbožové struktuře byly opět tahounem stroje a dopravní prostředky, které se na vývozu podílely 52,6 % (jejich podíl se však proti srovnatelnému období předchozího roku snížil o 1 p.b.). Tržby v maloobchodě se ve 3. čtvrtletí dále snížily, ale jejich meziroční pokles o 1,3 %, byl mírnější než v předchozím čtvrtletí. Ve struktuře prodejů se zvýšil podíl nepotravinářského zboží na úkor potravin (prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 0,6 %, zatímco potravin se propadl o 3,2 % a prodloužil tak období svého poklesu na šest čtvrtletí). Do klesajících prodejů se promítá převládající pesimismus v náladě domácností, vyvolaný jejich obavami z budoucnosti a složitou příjmovou situací. Za čtvrtletí klesl HDP o 0,9 % a nic nenasvědčuje tomu, že by tendence poklesu mohla být v krátkodobém horizontu zastavena. Předpokládáme proto, že výkonnost domácí ekonomiky se v roce 2012 propadla o více než 1 % a v roce 2013 bude pravděpodobně stagnovat. 5

6 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika prohloubila pokles svého výkonu a nadále se nachází v recesi Domácí ekonomické prostředí je nadále zatíženo nepříznivým sentimentem, který je odrazem jak prohlubující se dluhové krize v eurozóně, tak vnitřních příčin ústících ve výrazný útlum domácí poptávky. Propad ekonomiky proto pokračoval i ve 3. čtvrtletí, kdy se hrubý domácí produkt snížil meziročně o 1,3 %, na nejhorší výsledek od globální krize v roce Nepříznivý vývojový trend se však prosazuje již delší dobu, v roce 2011 nejdříve postupným zpomalováním tempa ekonomiky a poté (v roce 2012) jeho přechodem do poklesu. Zároveň se zveřejněním údajů o HDP za 3. čtvrtletí ČSÚ revidoval časovou řadu čtvrtletních účtů za léta Změnil tím pohled na nedávné období, protože podle zpřesněných dat ekonomika zrychlovala meziroční růst až do 1. čtvrtletí 2011, zatímco původní údaje uváděly růstový vrchol již ve 3. čtvrtletí Změny doznala také výše kulminace růstu, která se z původních 3,3 % zmírnila na 3,0 %. V celoročních výsledcích byla dynamika HDP v roce 2010 snížena na 2,3 % (původně 2,6 %) a v roce 2011 zvýšena na 1,9 % (proti 1,7 %). V mezičtvrtletním srovnání klesl produkt ve 3. čtvrtletí (proti 2. čtvrtletí) o 0,3 %. I po zpřesnění údajů platí, že česká ekonomika rostla mezičtvrtletně naposledy ve 2. čtvrtletí Období technické recese se však zkrátilo pouze na rok 2012, protože původní pokles ve 4. čtvrtletí 2011 o 0,2 % byl opraven na stagnaci (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě). Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO 6

7 Do mínusu ekonomiku stahuje slabá domácí poptávka Pokles konečné spotřeby a tvorby fixního kapitálu byl částečně kompenzován čistým exportem Pokles už zasáhl také nominální produkt Hrubá přidaná hodnota se meziročně snížila stejně jako HDP Pohled na strukturu výdajů ukazuje, že přes další zhoršení odbytových možností na zahraničních trzích stojí za poklesem výkonnosti ekonomiky ochabující domácí užití. Jeho snížení v roce 2012 totiž nabylo takového rozsahu, že prorůstový vliv zahraničního obchodu (na rozdíl od roku 2011) už nepostačuje na kompenzaci tohoto propadu. Hlavní příčina spočívá ve fiskální restrikci, kterou ve své hospodářské politice prosazuje vláda s cílem ozdravit veřejné finance. Podle zpřesněných čtvrtletních údajů postihla úsporná opatření nejdříve vládní výdaje (již od 4. čtvrtletí 2010), zatímco na konečnou spotřebu domácností dolehla až počínaje rokem 2012 (to je změna proti původním údajům, které vykazovaly pokles spotřeby domácností už po celý rok 2011). U investic nová data potvrdila, že jejich vývoj v posledních dvou letech je bez trendu, a v zásadě se pohybuje v rozpětí mezi dvouprocentním růstem a stejným poklesem. Ve vztahu k zahraničí je z revidovaných dat nadále patrná tendence zpomalování růstu obratu, při rychlejší dynamice vývozu zboží a služeb než jejich dovozu. Ve 3. čtvrtletí se jednotlivé výdajové položky v meziročním srovnání vyvíjely takto (vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele): konečná spotřeba zmírnila propad na 1,7 %, především díky stagnaci vládních výdajů. Naopak spotřeba domácností pokračovala v poklesu, i když jeho míra se snížila na 2,4 %. Vedle úsporných opatření vlády se k dalším příčinám nižších útrat domácností řadí jejich napjatá příjmová situace, rostoucí nezaměstnanost a obavy z budoucího vývoje. Nižší výdaje obyvatelstva se týkaly především nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i potravin, alkoholu, tabákových výrobků, energie a dalšího zboží a služeb, tvorba hrubého fixního kapitálu se snížila o 2,3 % a nenavázala na mírné oživení z první poloviny roku. Nízká investiční aktivita je dána jak omezením vládních investic, tak opatrností firem a domácností při nejistém výhledu dalšího vývoje. Pokračoval pokles investic do bytových a nebytových budov a staveb, naopak výdaje za strojní vybavení a dopravní prostředky vzrostly, růst vývozu zboží a služeb ve stálých cenách zpomalil na 4,7 %, nicméně si udržel předstih před dovozem, jehož výraznější zpomalení na 1,6 % odráží slabou domácí poptávku. Výsledkem tohoto vývoje bylo meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu, které odvrátilo hlubší propad ekonomiky. Hrubý domácí produkt v běžných cenách se meziročně snížil o 0,4 % na 956,4 mld. Kč. Klesl tedy méně než v reálném vyjádření, o což se zasloužil růst úhrnné cenové hladiny (vyjádřený implicitním deflátorem HDP) o 0,9 %. Zvýšily se ceny výdajů domácností na konečnou spotřebu (o 1,6 %), fixního kapitálu (o 1,1 %) a výdajů vládního sektoru (o 0,6 %). Opačným směrem pak působil nepříznivý vývoj směnných relací, který odrážel pomalejší vývoj deflátoru vývozu zboží a služeb (3,3 %), než deflátoru jejich dovozu (3,8 %). Na nabídkové straně ekonomiky je vývoj hrubé přidané hodnoty v rozhodující míře určován průmyslem. Zhoršující se odbytové možnosti v zahraničí již v roce 2011 vedly k tomu, že odvětví postupně ubíralo na síle a s ním i celková výkonnost ekonomiky. Tento trend se v roce 2012 ještě zvýraznil. Ve 2. čtvrtletí 7

8 hrubá přidaná hodnota průmyslu už stagnovala a ve 3. čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,5 % (poprvé od roku 2009). Vzhledem ke své velké váze tak průmysl významně ovlivnil propad celkové hrubé přidané hodnoty o 1,3 %. Nepříznivý vliv na vývoj hrubé přidané hodnoty mělo nadále stavebnictví (pokles o 10 %), které čelí nedostatku zejména velkých zakázek, vč. bytové výstavby. V zemědělství vyvolala hluboký propad (-12,8 %) nižší úroda. Na druhé straně je od počátku roku 2012 patrné oživení v činnostech v oblasti nemovitostí, které osciluje kolem sedmiprocentního růstu. Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2012 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční Příspěvek ke Podíl odvětví v % změna změně % proc.body 3. Q Q 2012 NH celkem -1,3-1,3 100,0 100,0 v tom: Průmysl -2,5-0,7 29,8 30,2 z toho: zpracovatelský -1,2-0,3 23,4 24,5 Stavebnictví -10,0-0,7 6,7 6,1 Obchod a doprava 0,4 0,1 19,7 19,8 Peněžnictví a pojišťovnictví -4,3-0,2 4,9 4,4 Informační činnosti 0,1 0,0 5,1 5,1 Činnosti v nemovitostech 6,7 0,5 6,7 7,0 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Tendence poklesu je patrná také u produktivity práce Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) klesla o 1,6 % a podle aktuálních dat ČSÚ už padá od počátku roku Naopak, navzdory ochabující ekonomické aktivitě, zaměstnanost zatím pokračovala v mírném růstu (0,3 %). V ekonomice pracovalo v průměru 5127 tis. osob (v metodice národních účtů). I.1.2 Reálná konvergence Česká republika stále zaostává za ekonomickou úrovní EU Rychleji konvergují méně rozvinuté ekonomiky Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím Unie. Objemem vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU-27 (ve standardu kupní síly) a zaujala tak v rámci Unie 19. místo. Na této úrovni stagnovala také v roce 2011, což sice znamenalo, že si meziročně polepšila o dvě místa (před problémové Portugalsko a Řecko), ale v procesu reálné konvergence nedosáhla žádného posunu. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly, tj. jednotky, která smazává rozdíly mezi kupní silou jednotlivých národních měn. Snížení výkonnostní mezery za průměrem EU dosahují postkomunistické země především rychlejším hospodářským růstem, v jehož tempech jsou však značné rozdíly. V průměru za léta si nejlépe vedlo Slovensko, Litva a Polsko (nad 4 %), rychlého růstu dosahovaly také pobaltské republiky Estonsko 8

9 a Lotyšsko, ale jejich průměrné hodnoty za uvedené období jsou poznamenány dvoucifernými poklesy produktu v krizovém roce Při průměrném růstu Unie o 1,3 % rostla výkonnost české ekonomiky za posledních deset let v průměru o 3,3%. Nástup recese během globální finanční a hospodářské krize přinesl značné rozdíly v meziročních tempech jednotlivých ekonomik. Jedinou zemí, která se vyhnula hospodářskému poklesu, bylo Polsko. Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100) Pramen: Eurostat, graf MPO Vývoj v Unii byl ve 3. čtvrtletí 2012 značně diferencovaný, poměrně příznivě se jeví u hlavních obchodních partnerů Také vývoj v roce 2012 charakterizovaly výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Přes meziroční pokles EU-27 ve 3. čtvrtletí o 0,4 %, si růst udrželo deset ekonomik Unie (zatím nejsou dostupná data za Lucembursko, Maltu a Irsko). Nejlépe si vedly ty méně rozvinuté, jako Lotyšsko (růst 5,3 %), následované Estonskem (3,4 %) a Litvou (3,3 %). Pro vývoj v tuzemsku je však důležité, že stále solidně roste výkonnost klíčových zemí pro český export, Německa a Slovenska. Německá ekonomika sice zpomalila na meziročních 0,9 % (podle neočištěných údajů 0,4 %), ale recesi zatím úspěšně odolává. Zásluhu na tom měla dobrá kondice vnějšího sektoru, charakterizovaná reálným růstem vývozu zboží a služeb o 4,2 % (podle neočištěných údajů). Naopak lepšímu výsledku bránila domácí poptávka, jejíž pokles zasáhl jak tvorbu fixního kapitálu (v položce strojů a zařízení), tak tentokrát i spotřebu domácností (poprvé od roku 2009). Slovensko se podle ekonomického růstu řadí k těm lepším zemím Unie, jeho meziroční dynamika neklesla v roce 2012 pod 2,6 %. Nadále těží z dobré kondice vnějšího sektoru (zejména vývozu automobilů), který je však stále více vystavován sílícím tlakům na zvýšení produktivity práce, aby obstál v mezinárodní konkurenci. Naproti tomu domácí poptávka zůstává slabá v důsledku vysoké nezaměstnanosti. 9

10 ČR se mírou poklesu řadí do spodní třetiny Unie Hlubší meziroční propad reálné výkonnosti než Českou republiku (-1,3 %) postihl ve 3. čtvrtletí dalších osm zemí Unie, vesměs z periférie eurozóny, vč. Slovinska, ale i Maďarsko. Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Graf č. I Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí 2012 (změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se výkon EU-27 jako celku zvýšil o 0,1 %, což stačilo k tomu, aby toto seskupení opustilo technickou recesi. Podle dostupných dat Eurostatu v ní zůstává vedle České republiky dalších sedm zemí Unie, nově se mezi ně zařadilo Finsko, naopak z recese razantně vystoupila Velká Británie (růst 1 %). 10

11 I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost v ČR ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2012 zvýšila proti stejnému období roku 2011 o 25,2 tis. osob, (tj. o 0,5 %) na 4 920,6 tis. osob. Na jejím zvýšení se podíleli téměř stejnou měrou zaměstnanci i podnikatelé, kdy počet osob v pozici zaměstnanců meziročně vzrostl o 12,6 tis. (podíl z celkové zaměstnanosti činil 81,8 %) a počet podnikatelů v souhrnu vzrostl o 12,7 tis. (podíl z celkové zaměstnanosti činil 18,2 %). Průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) se ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí 2012 zvýšil o 19,4 tis. osob. Jedná se o druhé mezičtvrtletní zvýšení za sebou, kdy došlo k růstu počtu zaměstnaných osob. Průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) se ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí 2012 zvýšil o 19,4 tis. osob. Jedná se o druhé mezičtvrtletní zvýšení za sebou, kdy došlo k růstu počtu zaměstnaných osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) dosáhla 67,1 % a ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2011 vzrostla o 0,9 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,8 procentního bodu na 75,3 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,1 procentního bodu na 58,6 %. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se ve 3. čtvrtletí t.r. podílel na zvýšení zaměstnanosti nejvíce terciální sektor, ve kterém vzrostl počet pracujících osob o 16,9 tis. na celkových 2 886,9 tis. osob. V sekundárním sektoru počet pracujících osob stagnoval při celkovém počtu 1 879,9 tis. osob. V primárním sektoru, kde je dlouhodobým trendem snižování počtu pracujících a jehož význam je ve vyspělých ekonomikách zeslaben, se ve sledovaném období počet osob překvapivě zvýšil o 8,7 tis. na celkových 153,6 tis. osob. Z analýzy, kterou zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že v letech 1995 až 2011 dochází v jednotlivých sekcích národního hospodářství dle klasifikace CZ- NACE k významným změnám ve struktuře zaměstnanosti. Zaměstnanost lidí do 40 let se téměř ve všech sekcích primárního a sekundárního sektoru snížila. Detailnější pohled (úroveň jednotlivých oddílů klasifikace CZ-NACE) pak ukazuje, že nejvíce se zaměstnanost snížila ve specializovaných stavebních činnostech, v rostlinné a živočišné výrobě a také v dříve silných oddílech textilního a oděvního průmyslu, jejichž výroba patří v ČR mezi tradiční a má u nás hlubokou historii. Počet pracujících této věkové kategorie naopak vzrostl ve výrobě motorových vozidel, v plastovém a kovodělném průmyslu a nejvíce pak v oddíle výroby počítačů. V terciálním sektoru došlo v analyzovaném období k velkému úbytku počtu pracujících v maloobchodu, v sektoru veřejné správy a obrany i v pozemní dopravě. Zjevný je vzestup zaměstnanosti v sekcích profesní, vědecké a technické činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče a ubytovaní, stravování a pohostinství. Pozoruhodně se pak zaměstnanost zvýšila v sekci informačních a komunikačních technologií, a to na více než trojnásobek hodnoty roku Porovnání zaměstnanosti osob do 40 let v zemích EU podle odvětvových sektorů v roce 2011 ukazuje, že podíl pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a služeb je v ČR nejvyšší ze všech členských států (podíl na celkové zaměstnanosti je 39,3 %). Podíl pracujících v terciálním sektoru je naopak druhým nejnižším v EU (podíl na celkové zaměstnanosti je 58,6 %). 11

12 Z modelů předpokládaného vývoje trhu práce, který vypracoval Český statistický úřad spolu s Institutem pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), je patrné, že při nezměněné úrovni zaměstnanosti (podle věku i pohlaví) klesne v České republice do roku 2050 podíl zaměstnaných osob na necelých 38 % z celkového počtu obyvatel. V roce 2011 byl tento podíl 46,6 %. Na základě této studie je pro udržení přijatelné míry zaměstnanosti potřeba výrazně zvýšit podíl žen na trhu práce (a s tím související částečné pracovní úvazky) a počet starších pracujících. Demografický vývoj naznačuje, že trh práce nezapojuje mladší a starší osoby a využívá především osoby ve středním produktivním věku, což povede ke stálému snižování počtu zaměstnaných osob. Absorbuje-li trh práce mladší a starší osoby, je možné z velké části eliminovat negativní důsledky stárnutí obyvatel. Meziroční růst zaměstnanosti byl překvapivě doprovázen růstem nezaměstnanosti Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) vzrostla ke konci třetího čtvrtletí na 8,4 %. V srpnu a v červenci 2012 činila shodně 8,3 %. V meziročním srovnání pak byly hodnoty za měsíce červenec a srpen 2012 o 0,1 p.b. vyšší, a za měsíc září 2012 činila meziroční změna +0,4 p.b. Konec léta je tradičně poznamenán zánikem pracovních míst sezónního charakteru a mírným nárůstem nezaměstnanosti. Zřetelný vzestup míry nezaměstnanosti pak nastává především ke konci roku. Dle metodiky Českého statistického úřadu (definice ILO) dosáhla obecná míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2012 hodnoty 7,0 %, což je o 0,4 p.b. více než ve 3. čtvrtletím roku Průměrný počet nezaměstnaných osob se oproti 2. čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 3,2 tis. osob na celkových 367,9 tis. osob. Meziročně tak došlo ke zvýšení o 25,3 tis. nezaměstnaných osob. Přibylo také osob dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil ke konci 3. čtvrtletí 43,1 %. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (3,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak nadprůměrnou míru nezaměstnanosti má skupina osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (7,8 %). Tradičně vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (28,3 %). Lidé se základním vzděláním mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období, neboť zájem zaměstnavatelů o tuto kategorii pracovníků je na trhu práce stále poměrně malý. K 30. září 2012 bylo evidováno čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 7,0 %. Uplatnění absolventů na trhu práce se oproti stejnému období roku 2011 jen mírně zlepšilo, neboť jejich počet poklesl o 714 osob. Poslední výzkumy mezi absolventy škol, především mezi vysokoškoláky (tzv. studentský barometr), kteří si po studiu hledají práci, ukazují, že mnohem důležitější než výše nástupního platu je pro ně perspektivní odvětví a zajímavá náplň práce. Mladí pracovníci u firem také velmi oceňují možnost dalšího vzdělávání. 1 Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné. 12

13 V souvislosti se současnou ekonomickou stagnací, kvůli které mohou firmy přijít o velkou část svých zakázek, což se následně projeví na trhu práce propouštěním zaměstnanců, spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v polovině září program Vzdělávejte se pro stabilitu. Tento program umožňuje zaměstnavatelům ponechat po dobu 6 měsíců své pracovníky doma. Zaměstnanci se v této době budou rekvalifikovat a přitom dostávat 60 % platu. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Jedná se tedy o formu dohody zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Důvodem pro jeho zavedení je skutečnost, že pomáhá překonat dočasný pokles poptávky způsobem výhodným pro všechny strany. Na uvedený program budou použity prostředky z evropských vzdělávacích fondů. Na pobočkách po celé republice je nyní 23 přihlášek a zhruba 44 dalších firem o podmínkách s úředníky vyjednává. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9, ,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9, ,7 9,6 9,2 8,6 8,2 8,1 8,2 8,2 8,0 7,9 8,0 8, ,1 9,2 8,9 8,4 8,2 8,1 8,3 8,3 8,4 8,5 meziroční změna v p.b. 2009/2010 3,0 2,5 2,0 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1-0,1 0,0 0,0 0,4 meziroční změna v p.b. 2010/2011-0,1-0,3-0,5-0,6-0,5-0,4-0,5-0,4-0,5-0,6-0,6-1,0 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,6-0,4-0,3-0,2 0,0 0,0 0,1 0,1 0,4 0,6 Pramen: MPSV K 30. září 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání, což bylo o osob více než ke konci měsíce srpna. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 (tj. k ) byl zaznamenán nárůst o uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl registrován v 64 okresech - největší nárůst byl zaznamenán v okresech Praha-západ (o 4,7 %), Český Krumlov (o 4,2 %), Frýdek-Místek (o 4,1 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (shodně o 4,0 %). Míru nezaměstnanosti stejnou nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 47 okresů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okresech Most (15,8 %), Bruntál (15,6 %), Chomutov a Karviná (shodně 13,9 %), Děčín a Ústí nad Labem (shodně 13,6 %), Hodonín (13,4 %) a Sokolov (13,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,5 %), hl. m. Praha a Praha-západ (shodně 4,4 %), Mladá Boleslav (4,8 %), a Rokycany (4,9 %). 13

14 Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Pramen: MPSV, graf MPO Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti Výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce 2 od společnosti Manpower Česká republika 3 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro první čtvrtletí 2013 nepříznivé náborové prostředí. Pouze 3 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 11 % předpovídá snížení pracovních sil a 85 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje ukazatel Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2013 hodnotu -8 %. V meziročním srovnání je tak index o 4 p.b. slabší. Po sezónním očištění je hodnota indexu -4 %, což je v meziročním srovnání o 3 p.b. méně. Celkový výhled pro příští období je tedy spíše nepříznivý. Zaměstnavatelé jsou vzhledem ke stále trvající nejistotě na světových trzích velmi opatrní a náborové plány jsou tudíž poměrně nízké. V porovnání dle odvětví předvídají v prvním čtvrtletí roku 2013 nárůst pracovních sil zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví. Nejsilnější náborové aktivity predikuje zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov (Index +9 %). Naopak nejslabší aktivity očekávají velkoobchod, maloobchod, finance a další služby podnikům (Index -6 %). Odvětví zpracovatelského průmyslu předpokládá vcelku pozitivní náborové prostředí (Index +3 %). V meziročním srovnání se náborové plány zvýšily v pěti z deseti odvětví. Z regionálního pohledu očekávají zaměstnavatelé mírně optimistické náborové prostředí v Praze (Index +7 %). Nízký Čistý index trhu práce (-4 %) předpovídají Čechy, na Moravě je dokonce hodnota Indexu -9 %. V meziročním porovnání je Index slabší o 10 p.b. na Moravě a o 5 p.b. v Čechách. V Praze se naopak Index meziročně zvýšil, a to o 5 p.b. 2 Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor. 3 Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa. 14

15 Počet volných pracovních míst se ve 3. čtvrtletí meziročně mírně zvýšil K 30. září 2012 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání je situace příznivější, neboť oproti stejnému období roku 2011 zde došlo k nárůstu o pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 12,1 uchazeče, což je naopak zhoršení proti loňskému roku, kdy v září 2011 připadalo na jedno místo v průměru 11,9 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci měsíce září zaregistrováno v okresech: Bruntál (42,4), Teplice (41,4), Jeseník (32,2) a Třebíč (31,2). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno a na jedno volné místo připadalo 5,8 uchazečů této kategorie, což je meziročně nepatrné zhoršení (září 2011 = volných pracovních míst; na jedno volné místo připadlo 5,5 uchazečů této kategorie). Pro studenty, absolventy bez praxe či dlouhodobě nezaměstnané osoby, vracející se na pracovní trh, je bezesporu zajímavý společný projekt MPSV a ministerstva školství "Stáže ve firmách", který pomáhá lidem, shánějícím práci z důvodu nedostatku praxe. Zároveň umožňuje firmám vychovat si zaměstnance podle vlastních potřeb a získat potřebnou praxi, která bývá častým požadavkem pro získání pracovního místa, už během studia. Projekt také nabízí firmám způsob, jak proškolit nové zaměstnance tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům zaměstnavatele. Projekt je realizován Fondem dalšího vzdělávání, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Doba trvání projektu je od června 2012 do října 2014 s tím, že stáže ve firmách (v délce 1 až 6 měsíců) byly zahájeny v září Dle informací MPSV se během prvního měsíce do tohoto projektu zapojilo téměř 270 zaměstnavatelů a přes 1200 uchazečů o stáž. Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO Vysoká nezaměstnanost v EU i eurozóně trvá Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM (očištěná od sezónních vlivů) byla v ČR podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci září t.r. 6,8 %. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,6 %. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla v Rakousku (4,4 %), Lucembursku (5,2 %), 15

16 Nizozemsku (5,4 %), Německu (5,4 %) a na Maltě (6,4 %). Míra nezaměstnanosti vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,8 %), Itálii (10,8 %), Bulharsku (12,4 %), na Slovensku (13,9 %), v Portugalsku (15,7 %) a dále pak v Irsku (15,1 %), v Řecku (25,4 % - údaj za srpen 2012) a ve Španělsku (25,8 %). Podle evropského statistického úřadu bylo v září v EU 25,75 mil. nezaměstnaných, přičemž mezi členskými státy EU existují v míře nezaměstnanosti veliké rozdíly. Zatímco v Rakousku nezaměstnanost v září činila 4,4 %, ve Španělsku to bylo 25,8 %. V Řecku je bez práce zhruba každý čtvrtý člověk. Česká republika si zatím vede vcelku dobře i v měsíci říjnu 2012, kdy podle metodiky Eurostatu dosáhla míra nezaměstnanosti 7,3 %. Velkým problémem nadále zůstává nezaměstnanost mezi mladými (pod 25 let), která v říjnu 2012 v EU činila 23,4 % a v eurozóně 23,9 %. V Řecku to však bylo 57 % a ve Španělsku 55,9 %. Naopak v Německu činila nezaměstnanost této věkové kategorie 8,1 % a v Rakousku 8,5 %. Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 4 ve vybraných zemích EU-27 (červen 2012) Pramen: Eurostat (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Řecko a Maďarsko - poslední dostupný údaj k Ceny stoupají rychleji, než rostou mzdy Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí 2012 meziročně nominálně vzrostla o 1,4 %, tj. o 348 Kč (činila Kč). Její růst však nestačil pokrýt inflaci, která činila 3,3 %, což způsobilo reálné snížení průměrné mzdy o 1,8 %. Hlavním důvodem je zpomalení dynamiky v podnikatelské sféře, kde byl nominální růst mezd o 1,3 % mezičtvrtletně nižší o 1 p.b. V nepodnikatelské sféře byla v tomto čtvrtletí nominální průměrná mzda o 232 Kč vyšší, reálně však klesla jak sféra podnikatelská, která pokles reálné průměrné mzdy zažívá až v letošním roce, tak sféra nepodnikatelská, kde je pokles reálné průměrné mzdy nepřetržitý už od 3. čtvrtletí Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 16

17 Pokud se týká jednotlivých sekcí našeho hospodářství dle klasifikace CZ-NACE, došlo k nárůstu reálné mzdy u třech z nich, u ostatních sekcí došlo k reálnému propadu. U pěti sekcí nastal dokonce nominální pokles. Evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) se ve 3. čtvrtletí 2012 snížil o 1,1 %, oproti stejnému období předchozího roku došlo k poklesu o cca 41 tisíc. Kumulativní údaje za 1. až 3. čtvrtletí 2012 ukazují nominální nárůst průměrné mzdy o 2,4 %, po zohlednění nárůstu inflace o 3,4 % však došlo k reálnému snížení mezd o 1,0 %. Nepříznivý vývoj za celé období dokresluje pokles počtu zaměstnanců o 0,9 %, tj. o 32,6 tis. osob. K výraznému zvyšování početních stavů docházelo pouze v činnostech v oblasti nemovitostí (o 7,6 %), kde však bylo doprovázeno poklesem nominální průměrné mzdy o 4,9 %. Z pohledu jednotlivých sfér došlo k podobnému růstu výdělků, a to nominálně o 2,3 % v podnikatelské a o 2,6 % v nepodnikatelské sféře. Také pokles počtu zaměstnanců se týkal obou sfér, v podnikatelské sféře o 0,9 % a v nepodnikatelské o 0,5 %. Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků Pramen: ČSÚ, graf MPO 17

18 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Inflace ve 3. čtvrtletí jen nepatrně zvolnila, zejména v důsledku stagnace tržních a zpomalení růstu regulovaných cen Výrazný nárůst spotřebitelských cen na počátku roku 2012, který si udržel vysoké tempo i v dalších měsících, v průběhu 3. čtvrtletí přece jen mírně zpomalil. Za jeho úrovní stály, a budou se projevovat i v dalších měsících, nákladové faktory. Inflace byla tažena souběžným působením několika vlivů - daňovými změnami, růstem cen energií a od léta pokračujícím zdražováním potravin, na kterém se podepsaly slabší úroda a vyšší ceny agrárních komodit na světových trzích. Nákladovou inflaci však nadále tlumila omezená spotřebitelská poptávka, reflektující fiskální konsolidaci, ale i pokles reálných mezd a slabá domácí ekonomika. Průměrná míra inflace od počátku roku plynule rostla, v září skončila na 3,2 % (z červnových 2,8 %) a v listopadu stagnovala na říjnové úrovni 3,3 %. Spotřebitelské ceny v průměru za 3. čtvrtletí 2012 vzrostly meziročně o 3,3 %, což bylo o 0,1 p.b. méně než ve 2. čtvrtletí. Růst tržních cen se stabilizoval na úrovni 2. čtvrtletí, tj. 2,1 %, růst regulovaných cen zpomalil na 8,3 % (z 9,5 % ve 2. čtvrtletí). V oddíle bydlení, voda, energie, paliva zpomalil meziroční růst cen na 4,8 % (z 5,4 % v předchozím čtvrtletí). Čisté nájemné stouplo na 4,7 % (z 5,6 % ve 2. čtvrtletí), z toho regulované vzrostlo o 11,1 % a tržní o 1,9 %. Cena elektřiny byla ve všech čtvrtletích roku 2012 vyšší o 4,2 %, ceny vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,6 %. Po výrazném meziročním růstu cen zemního plynu na počátku roku, který se postupně snižoval (vliv efektu zdražení cen v průběhu roku 2011), stouply ceny ve 3. čtvrtletí opět o 14 % (ve 2. čtvrtletí o 22 %). Zvolnění meziročního růstu cen v oddíle doprava na 2,8 % (z 3,2 % v 2. čtvrtletí) bylo ve 3. čtvrtletí ovlivněno zejména poklesem cen automobilů. Proti působil růst cen pohonných hmot, které opět v srpnu a září výrazně přidaly (ceny benzínu Natural 95 i motorové nafty překonaly v září svá historická maxima). Současně se prohloubil meziroční pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 5,7 %. Pokračoval i pokles cen oděvů a obuvi o 4,1 %, resp. o 1,9 %, audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat, stravovacích a ubytovacích služeb. Potraviny a nealkoholické nápoje zrychlily meziroční cenový růst na 7,2 % (z 6,8 % v předchozím čtvrtletí), zejména ceny ovoce a zeleniny, které se vyznačují výraznými sezónními vlivy (ceny ovoce vzrostly o 12,9 %, zeleniny o 11,6 %). Rostoucí tendenci měly ceny masa, které byly vyšší o 8,5 %. Naopak zpomalení nastalo u pekárenských výrobků a obilovin, mléka, sýrů, vajec, cukru, kávy aj. Pokles cen pokračoval u olejů a tuků, které byly nižší o 2,4 %. Ke zrychlení meziročního cenového růstu v oddíle zdraví na 9,9 % ve 3. čtvrtletí (z 9 % v předchozím) přispělo zvýšení cen léků a jejich doplatků o 9,7 %. 18

19 Graf č. I Index spotřebitelských cen (meziroční změny) Pramen: ČSÚ, graf MPO V listopadu se inflace poprvé v roce 2012 dostala pod hranici 3 % Dynamika růstu dovozních cen polevila Inflace v listopadu překvapivě zpomalila meziroční dynamiku růstu na 2,7 % (z 3,4 % v říjnu), a to ve většině oddílů spotřebního koše. Důvodem byl především výrazný růst cen v listopadu předchozího roku, když obchodníci v předstihu reagovali na zvýšení snížené DPH od ledna Ten se proto projevil hlavně v sektoru potraviny a nealkoholické nápoje, kde zpomalil meziroční růst např. cen mléka na 0,5 % (z 2,4 % v říjnu), jogurtů na 4,2 % (z 8,2 % v říjnu) a ovoce na 4,9 % (z 9 % v říjnu). Svou roli pravděpodobně sehrála i nejistota, jaká sazba DPH bude platit v příštím roce. V oddíle bydlení zmírnil růst cen zemního plynu na 7,7 % (z 13,2 % v říjnu), v důsledku jeho zdražení také právě od listopadu Zpomalení cenového růstu v oddíle doprava ovlivnily ceny pohonných hmot, které snížily meziroční růst na 3,1 % (v říjnu 7,8 %). Rozhodující vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen však měly, i přes zvolnění jejich růstu, i nadále ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva. Pod úrovní předchozího roku se stále držely ceny odívání a obuvi (o 4,4 %, resp. o 1,6 %), i bytového vybavení a zařízení domácnosti, kde pokračoval pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost (o 4,7 %). Zpomalení růstu cen klíčových surovin na světových trzích se projevilo i ve zvolnění tempa růstu dovozních cen, takže ve 3. čtvrtletí stouply o 4,7 % (z 5,7 % v předchozím). V prvních dvou měsících 3. kvartálu byly sice taženy vzhůru vývojem dovozních cen energetických surovin a komodit s vyšším stupněm zpracování, přesto jejich červnový 6,6% růst klesl na 5,8 % v srpnu, pod vlivem slábnoucího růstu světových cen neenergetických surovin. K zářijovému zpomalení na 2,8 % pak přispěly všechny skupiny dovozu. Ceny minerálních paliv zmírnily růst na 11,7 % z 20,5 % (podobně jako v předchozím čtvrtletí byl pohyb těchto dovozních cen velkou měrou ovlivněn meziročním oslabením kurzu koruny k dolaru), zmírnil se i meziroční růst cen potravin na 8,6 %, živočišných a rostlinných olejů na 2,6 %, chemických výrobků na 2,3 %, strojů a dopravních prostředků na 2,4 %. 19

20 a začala se projevovat mírnějším růstem cen průmyslových výrobců Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí 2012 prodloužily trend poklesu meziročního růstu v průměru na 1,6 % (z 1,8 % ve 2. čtvrtletí), pozorovaný již od konce roku Byl výsledkem snížení intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (oslabil příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů). Na dosaženém výsledku se nejvíce podílely ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů, které vzrostly meziročně v průměru o 11 %, chemických látek a výrobků o 6,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,2 % (z toho se výrazně zvýšily ceny rostlinných a živočišných olejů a tuků a průmyslových krmiv shodně o 8,1 %, klesly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 7,5 % a mléčných výrobků o 5,8 %). Výrazněji klesly ceny těžby a dobývání o 3,2 %. Ceny průmyslových výrobců v listopadu zpomalily meziroční růst na 1,6 % (z 1,9 % v říjnu). Cena ropy Brent se stabilizovala a netlačila ceny rafinovaných ropných produktů nahoru, takže ty zpomalily intenzitu růstu na 5,9 % (z 9,7 % v říjnu). Výrazně zatím rostly ceny chemických látek a výrobků o 12,1 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly taženy vzhůru o 4,6 % cenami výrobců v zemědělství - z toho ceny průmyslových krmiv, rostlinných a živočišných olejů stouply shodně o 19,8 %, mlýnských a škrobárenských výrobků o 4,8 %. Naproti tomu se snížily ceny těžby a dobývání o 3,1 % a obeckých kovů a kovodělných výrobků o 2,2 %. Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) leden březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen červenec s rpen září říjen listopad Ceny - spotřebitelské 1,7 1,7 1,8 1,8 2,4 1,9 3,5 3,7 3,8 3,5 3,2 3,5 3,1 3,3 3,4 3,4 2,7 - průmyslových výrobců 4,6 6,3 5,5 5,6 4,6 5,6 4,1 3,6 3,0 2,2 1,7 1,5 1,3 1,9 1,7 1,9 1,6 - stavebních prací -0,5-0,4-0,6-0,5-0,5-0,5-0,6-0,8-0,8-0,7-0,6-0,5-0,5-0,4-0,6-0,6-0,6 - zemědělských výrobců 23,0 31,0 27,1 9,9 3,6 19,4 0,7-3,6-2,8-2,8-2,6 0,2 2,4 4,6 10,3 12,5 14,6 - dovozní 4,6 5,3 0,4 5,0 5,1 4,3 7,0 5,8 4,2 4,5 6,1 6,6 5,5 5,8 2,8 2,2 Pramen: ČSÚ Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní roku 2011 Ceny zemědělských výrobců od června rychle rostly Ceny stavebních prací setrvaly i ve 3. čtvrtletí v průměru o 0,4 % pod úrovní roku Pokračující deflace ve stavebnictví potvrdila absenci domácích poptávkových tlaků. Sektoru se stále nedaří. Útlum ekonomiky spolu se zpřísněním rozpočtových opatření redukují zakázky jak z privátní, tak i veřejné správy. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly v průměru o 0,8 %. Zpomalování růstu cen zemědělských výrobců, projevující se od druhé poloviny roku 2011, vyústilo v únoru 2012 v meziroční pokles, který však netrval dlouho. V červnu se ceny přehouply zpět do kladných hodnot (0,2 %) a v létě nabraly již poměrně slušné tempo meziročního růstu, které v září dosáhlo 10,3 % (v listopadu 14,6 %). V průměru za 3. čtvrtletí tak meziročně stouply o 5,6 % (ve 2. čtvrtletí byly ještě nižší o 1,7 %). O jejich růst se zasloužily zejména ceny rostlinných výrobků, které povýšily v průměru za kvartál o 9,4 %, pod vlivem růstu cen agrárních komodit na světových trzích a podprůměrné domácí úrody (vyšší byly ceny obilovin o 10,2 %, olejnin o 12,2 % a zeleniny o 17,8 %, naopak klesly ceny brambor o 11,4 %). Stoupající ceny v rostlinné výrobě se začaly přenášet do živočišných produktů, které vzrostly o 0,8 % (mj. v důsledku růstu cen vajec o 45 %, prasat o 14,1 % a skotu o 12,4 %, nižší byly ceny mléka o 12 %). 20

21 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Ceny průmyslových a zemědělských výrobců od počátku roku opisovaly volatilní ceny ropy, resp. slabou světovou úrodu, která vytvořila příznivé klima pro zvyšování cen potravin. Na vývoji cen v průmyslu však začíná být patrný i tlak nižšího zájmu o průmyslovou produkci, v důsledku slabé domácí i zahraniční poptávky. Zatímco ještě před rokem se tyto ceny zvyšovaly o téměř 6 %, nyní dynamika jejich růstu výrazně zpomalila a prostor pro případný růst cen v průmyslu téměř vymizel, resp. jej vyplnily vyšší nákladové tlaky v potravinářství. A tak v důsledku slabé poptávky roste tlak na snižování marží, vyšší efektivitu a produktivitu. Nepříznivý vývoj ve stavebnictví, které inkasuje dopady úsporných fiskálních opatření a slabou ekonomickou aktivitu, zatím nevytváří prostor pro růst cen stavebních prací. Globální ekonomika přibrzdila, inflaci zatím držela na uzdě, která v ČR byla volnější, než v EU Světová ekonomika zvolnila tempo růstu, její výkon v roce 2012 opět táhla Čína. Některé vyspělé země zpomalily na pokraj stagnace, a zejména ty evropské se propracovaly až do recese. Stejně jako před rokem, hlavním tématem zůstala dluhová krize v eurozóně, avšak v již pokročilejším stadiu. Fungování eurozóny, závislé na mnohdy nestandardních intervencích ECB, půjčkách a fiskálních transferech, přineslo problémy řadě zemí, zejména těm, které současně inkasují dopady tvrdých úsporných opatření. Nicméně inflaci se v globální ekonomice zatím dařilo tlumit, úroveň jejího růstu se lišila v závislosti na vnitřních podmínkách jednotlivých zemí, z vnějšku ji pak ovlivňovaly zásahy spojené s evropskými dluhy, ale i geopolitická nestabilita a drahé komodity. S inflací se potýkaly všechny regiony Evropské unie a zatím ji táhly pouze nákladové faktory. Domácí HICP, který se v předchozích letech dlouhodobě pohyboval pod úrovní průměru EU, po lednovém cenovém skoku, mírném zklidnění ve 2. čtvrtletí (na 3,8 %) a poklesu ve 3. čtvrtletí (meziročně v průměru na 3,4 %), stále, i když s menším rozdílem, překonává zcela regulérně jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (o 0,9 p.b., resp. o 0,8 p.b.). Důvodem vyššího růstu tuzemského HICP byly dopady administrativních zásahů zejména zvýšení snížené sazby DPH, zdražení cen energií a některých potravin, i vysoké ceny pohonných hmot. Česká inflace se tak začala stále více prosazovat a v rámci EU zařadila ČR mezi země s její vysokou hodnotou. Evropské státy se ve svých výsledcích lišily, v závislosti na struktuře ekonomiky, hospodářském vývoji, ale i na míře přijatých reformních opatření. S inflací se v září nejvíce potýkalo Maďarsko a Rumunsko, nejméně Řecko a Švédsko (viz graf č. I.3.2.1). V Německu její meziroční růst také zpomalil. Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU jako celku měly sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie). 21

22 Graf č. I Spotřebitelská inflace v zemích EU a USA v září 2012 (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Krotit inflaci se dařilo USA, ale i Číně Naopak ceny v průmyslu rostly v ČR pomaleji než v EU Americká ekonomika se nacházela v lepší kondici než ta evropská. Její zatím křehký růst (ve 3. čtvrtletí zrychlil na 3,1 % z 1,3 % v předchozím), podporovaný především velmi uvolněnou měnovou politikou Fedu, i relativně vysokou spotřebou domácností, byl však provázen dalším prohlubováním již tak dost vysokého deficitu veřejných financí. Výsledky ekonomiky posunuly meziroční inflaci v USA ve 3. čtvrtletí, i když jen přechodně, na vyšší úroveň, z 1,4 % v červenci (což je nejnižší hodnota od prosince 2010), na 2 % v září a 1,8 % v listopadu (když ještě v září 2011 kulminovala na 4,7 %). S problémy se potýkala i Čína, na kterou evropská krize také dolehla. Tato druhá největší ekonomika světa zpomalovala již sedmý kvartál v řadě a zároveň rostla ve 3. čtvrtletí nejméně od roku Důvodem byly klesající domácí investice a chřadnoucí poptávka největších obchodních partnerů, především z Evropy, která byla dlouhé roky největším příjemcem čínského exportu. Čínským firmám se tak snižoval příliv objednávek a klesaly tržby. Vedle USA se však také Číně dařilo nejen držet inflaci (z 4,1 % v závěru roku na 2,2 % v červnu a 1,9 % v září), ale dokonce ji přiblížit dvouletému minimu a vytvořit prostor pro další stimulování ekonomiky (s ohledem na hospodářský výkon země inflace do 4 % nepředstavuje výraznější problém). Ke zmírnění inflace přispělo hlavně zlevnění potravin, které mají na růstu tamních spotřebitelských cen největší podíl. Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostly rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii jako celku stouply meziročně v průměru za 3. čtvrtletí o 2,3 % - nejvíce na Kypru o 6,4 %, v Bulharsku o 6,1 % a v Rumunsku o 5,6 %. V ČR vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně v průměru o 1,6 %, ještě méně v Německu o 1,4 %, kdežto na Slovensku přidaly o 4 %. Pod úroveň předchozího roku klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,3 %. Spolu se zpomalováním globální ekonomické aktivity mají ceny komodit tendenci k poklesu, a návazně i ceny výrobců ke snižování tempa růstu. Nicméně podle agregovaného indexu naměřené 22