Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 7 I.1.1 Ekonomický růst... 7 I.1.2 Reálná konvergence... 9 I.2 TRH PRÁCE I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.3.3 Fiskální vývoj I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika I.4.2 Směnné kurzy I.4.3 Vnější rovnováha I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy I.5.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení II.2.2 Bytová výstavba II.2.3 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í Hlavní atributy příznivého vývoje české ekonomiky se prosazovaly také ve druhé polovině roku Rozhodující roli nadále sehrával převládající optimismus domácího prostředí, který byl patrný v celém hospodářství. Rostla produkce, firmy i stát více investovaly a rovněž domácnosti se nebály utrácet, protože oživování celkové ekonomické aktivity se promítlo do větší nabídky pracovních příležitostí i do zvýšení jejich příjmů. Kromě toho podpůrnou roli sehrávaly i některé jednorázové stimuly, především nabídkový šok v podobě nízkých cen ropy a expanzívní fiskální politika, podporovaná čerpáním fondů Evropské unie. Domácí ekonomika tak vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 4,7 % a nejenže prodloužila tendenci dynamického růstu na tři čtvrtletí, ale dokonce mírně zrychlila. Více rostla naposledy ve 4. čtvrtletí 2007, kdy se její výkonnost zvýšila o 5,3 %. Hospodářství Evropské unie, které je z pohledu vnějšího prostředí pro českou ekonomiku klíčové, si udržovalo pouze nevýrazné růstové tempo, jehož akceleraci bránila především slabá zahraniční poptávka poznamenaná zvýšením globální nejistoty. Hlavní rizika spočívala jak v přetrvávajícím geopolitickém napětí, tak v dalším zpomalení vývoje v rozvíjejících se ekonomikách, které razantně dopadlo na světovou obchodní výměnu. Na druhé straně však nelze pominout příznivý vliv některých dočasných faktorů, jako nízká cena ropy a v případě eurozóny slábnoucí kurz eura. Oživení v zemích platících eurem nahrával také hospodářský mix s prorůstově zaměřenou politikou v monetární oblasti a vesměs neutrálně nastavenou v jeho fiskální části. Ve 3. čtvrtletí 2015 se výkon Unie zvýšil meziročně o 1,9 %, stejně jako v předchozím čtvrtletí. Na rozdíl od 2. čtvrtletí však přibylo zemí, jejichž hospodářský vývoj se zpomalil, nebo, jako v případě Finska a Řecka, došlo dokonce k poklesu výkonnosti. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 7 %), následované Maltou (5,6 %), Lucemburskem (5,5 %) a Českou republikou (4,7 %). Tradiční tahoun, Německo, sice zrychlilo růst na 1,7 %, ale zaostalo za průměrem evropské osmadvacítky. Z hlediska struktury se na vyšším výkonu EU podílela pouze domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod nenavázal na výsledek předchozího čtvrtletí. Vývoz zpomalil na 4,4 % a dovoz rostl stejně jako v předchozím čtvrtletí o 4,9 %. Také růst české ekonomiky byl generován pouze domácími výdaji, hlavně tvorbou hrubého kapitálu. Její celkový vliv sice oslabil v důsledku snížení stavu zásob, ale současně si úlohu hlavního růstového faktoru upevnil fixní kapitál, který vzrostl ve 3. čtvrtletí meziročně o 8,3 %. Vyšší investiční aktivita byla vyvolána jak realizací projektů spolufinancovaných z evropských fondů, tak i příznivější situací ve vlastních zdrojích firem. Domácnosti utratily o 3 % více, když se v jejich chování projevila optimističtější očekávání spojená s růstem disponibilních příjmů. Rychleji rostly vládní výdaje, které přidaly na 4,4 %, hlavně díky čerpání neinvestičních prostředků Unie na opravy a údržbu dopravní infrastruktury. Vnější sektor růstové tempo ekonomiky nadále mírně zpomaloval. Jeho výsledky byly poznamenány vyšším tempem dovozu (ve 3. 3

4 čtvrtletí 2015 růst o 9,1 %) než vývozu (o 8,2 %), především vlivem vysoké dovozní náročnosti domácí ekonomiky. Příznivou hospodářskou situaci dokreslovaly charakteristiky trhu práce. Počet zaměstnaných osob se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšil meziročně o 1,3 % (na 5 060,3 tis. osob), o což se postarala kategorie zaměstnanců (její podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl na 82,8 %), na úkor počtu podnikatelů. Obecná míra nezaměstnanosti se ve stejném období snížila na 4,9 % (meziročně o 1 p. b.), resp. harmonizovaná míra (v metodice Eurostatu) na 4,8 % v září, tedy na úroveň, která řadila Českou republiku na pozici země s druhou nejnižší nezaměstnaností v EU (za Německem s mírou nezaměstnanosti 4,5 %). Mzdový vývoj navázal na zrychlení z předchozího čtvrtletí a přidal v nominálním vyjádření na 3,8 % a reálně na 3,4 %, což v obou případech byla nejrychlejší tempa od konce roku Inflace opět ztratila na síle, ve 3. čtvrtletí 2015 se tempo průměrného meziročního růstu spotřebitelských cen snížilo na 0,4 % (z 0,7 % ve 2. čtvrtletí). Důvodem byly zejména levná ropa, energie, i další komodity, které snižují náklady a limitují tak inflační potenciál. Vyšší ekonomická aktivita a s ní sílící nákladové tlaky (především z trhu práce) se zatím v cenovém růstu neprojevily. K dobré kondici tuzemské ekonomiky zásadním způsobem přispěla odvětví v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. V průmyslu meziroční růst výroby sice ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil na 4 %, z toho ve váhově nejvýznamnějším zpracovatelském průmyslu na 5 %, to ale nic nezměnilo na faktu, že zpracovatelský průmysl byl nadále hlavním tahounem ekonomiky. Na celkovém přírůstku hrubé přidané hodnoty ve výši 4,3 % se podílel téměř polovinou. Růstové tempo průmyslu zvolnilo až koncem čtvrtletí, kdy byl průmysl postižen omezením produkce po požáru v Unipetrolu a také odstávkami jaderných elektráren. V členění podle hlavních průmyslových seskupení nejrychleji rostla výroba pro krátkodobou spotřebu (meziročně o 7,5 %), která se tak přiblížila dynamice naposledy dosahované v roce Solidních výsledků dosáhly také výroba pro investice, jejíž zpomalení růstu (na 5,7 %) odráželo vliv vysoké srovnatelné základny a výroba pro dlouhodobou spotřebu rostoucí na úrovni předchozích dvou čtvrtletí (růst o 4,3 %). Vlivem sezónnosti se zbrzdil růst výroby pro mezispotřebu (na 3,7 %), zatímco výroba energií klesla (o 2,4 %) z důvodu plánovaných i neplánovaných odstávek reaktorů v JE Temelín a JE Dukovany. Převážná část tuzemské průmyslové produkce byla určena pro zahraniční trhy. Při meziročním zvýšení celkových tržeb z průmyslové činnosti o 1 %, vzrostly tržby z přímého vývozu o 5 % (podílely se na celkových tržbách průmyslu více než 60 %), kdežto domácí tržby klesly o 3,8 %. Obdobná struktura se prosazovala v nových zakázkách, jejichž meziroční růst o 3,4 % ve 3. čtvrtletí byl tažen zakázkami ze zahraničí (růst o 8,1 %), ve kterých dominovaly zakázky ve výrobě motorových vozidel (růst o 18,5 %), i když vyšší tempo 4

5 (růst o 19,4 %) dosáhla váhově nižší výroba oděvů. Domácí zakázky se snížily o 5 %, z toho v rozhodující výrobě motorových vozidel o 0,2 %. V průmyslu pokračoval trend růstu zaměstnanosti, ale jeho tempo v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 postupně zpomalovalo, až na 2,6 % ve 3. čtvrtletí. Naopak průměrná nominální mzda ve 3. čtvrtletí zrychlila na 3,4 % a vytvořila tím v podmínkách pomalého cenového vývoje významný předpoklad pro další oživení spotřeby domácností. Stavební produkce vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně reálně o slušných 5,4 %, nezopakovala však dvouciferný růst z předchozího čtvrtletí. Výrazně lépe se dařilo inženýrskému stavitelství, které vzrostlo o 19,2 %, především díky obnovené investiční aktivitě státu a snaze maximálně vyčerpat prostředky z fondů Unie. Výsledky resortu naopak negativně poznamenalo snížení výroby v pozemním stavitelství o 1,2 %, a to navzdory silné poptávce po bydlení, rekordně nízkým úrokovým sazbám a dostupným hypotékám. Ve 3. čtvrtletí stavební podniky zahájily výstavbu celkem bytů (meziročně o 5,1 % více) a dokončily bytů (pokles o 3,5 %). Na rozdíl od průmyslu se zaměstnanost ve stavebních podnicích dále snížila, v minulém roce však míra poklesu zeslábla, ve 3. čtvrtletí na meziročních 2,6 % (v podnicích s 50 a více zaměstnanci). Růst stavební produkce doprovázený poklesem zaměstnanosti zvýšil produktivitu práce o 8,2 %, což byla dynamika, která (při růstu reálných mezd o 3,7 %) vedla ke snížení reálných jednotkových mzdových nákladů o výrazných 4,2 %. Zahraniční obchod pokračoval ve 3. čtvrtletí 2015 v růstu, ale proti roku 2014 s nižší dynamikou (především vlivem vysoké srovnávací základny předchozího roku). Podle údajů přeshraniční statistiky vzrostl vývoz o 4,1 %, dovoz o 4,3 % a obchodní bilance skončila přebytkem 104,9 mld. Kč, meziročně vyšším o 2,3 mld. Kč. Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí. K předstihu růstu dovozu před vývozem přispěla vysoká dovozní náročnost průmyslové produkce a spotřeby domácností, zatímco růst vývozu se opíral o dlouhodobě příznivou situaci na evropských automobilových trzích a slabší korunu. Rozhodující část obchodní výměny se realizovala s vyspělými tržními ekonomikami, jejichž podíl dále posílil na 82 % (meziročně o 0,3 p. b.). Z teritoriálního pohledu se jednalo především o země Evropské unie, které se na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu podílely téměř ze tří čtvrtin. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, jejichž dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě se zvýšil na 49,5 %, (o 0,7 p. b.), z toho silničních vozidel na 14,7 % (o 0,8 p. b.). Vyšší důvěra domácností, růst zaměstnanosti a vzestup reálných mezd se odrazily ve výsledcích vnitřního trhu. Tržby maloobchodu, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně reálně o 5,9 %, což bylo sice mírné zvolnění ve srovnání s předchozím čtvrtletím, 5

6 nicméně i tento výsledek svědčí o stále silné náladě spotřebitelů utrácet. Domácnosti tak postupně dohánějí, co v období během nedávných hospodářských recesí ve spotřebě zameškaly. Prodej potravin dále zrychlil na 4,8 % a vyrovnal tak dynamiku dosaženou naposledy ve 2. čtvrtletí Vlivem poklesu cen pokračoval propad maloobchodních prodejů pohonných hmot v nominálním vyjádření, ve 3. čtvrtletí o 8,6 %, ve hmotě se jich však prodalo více o 5,8 %. Výsledky za čtvrtletí roku minulého roku vytvořily reálný předpoklad, že dynamika hospodářského růstu za celý rok 2015 se ve srovnání s 2% růstem předchozího roku více než zdvojnásobí. Tímto tempem se Česká republika nepochybně zařadí mezi nejrychleji rostoucí země Unie a dále postoupí v konvergenci k vyspělým ekonomikám. 6

7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika přidávala na meziročním tempu, z mezičtvrtletního pohledu však vlivem mimořádných faktorů zpomalovala V podmínkách charakterizovaných příznivým klimatem domácího prostředí a relativně stabilní situací v Evropě prodloužila česká ekonomika tendenci rychlého růstu o další čtvrtletí. Jeho reálná meziroční dynamika se od počátku roku 2015 pohybovala nad 4% úrovní, ve 3. čtvrtletí zrychlila až na 4,7 %. Bylo to nejvíce od roku 2007, kdy růst dosáhl 5,3 %. Za čtvrtletí se výkonnost ekonomiky meziročně zvýšila o 4,5 %. Růstová tendence pokračovala také podle údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj, ale její intenzita slábla. Ve 3. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu zpomalil na 0,7 %, a to z 2,5 % v 1. čtvrtletí a 1 % ve 2. čtvrtletí. Tento výsledek však nebyl důsledkem polevujícího výkonu ekonomiky, ale souvisel s odezněním jednorázových daňových efektů z 1. pololetí. Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO Hospodářský růst byl generován pouze domácími výdaji, Na poptávkové straně ekonomiky se výdaje na konečnou spotřebu podílely na růstu 2,3 p. b., z toho 1,4 p. b. zajistila váhově významnější spotřeba domácností. Domácnosti utratily meziročně o 3 % více, a podobně jako v předchozích čtvrtletích se o toto zvýšení postaraly hlavně výdaje za zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby a částečně i za služby. Silnější sklon obyvatelstva ke spotřebě byl projevem jeho optimističtějších očekávání, 7

8 vyvolaných příznivou situací na trhu práce, vč. rostoucích disponibilních příjmů. Vládní výdaje zrychlily růstové tempo na 4,4 %, protože mimořádně vzrostly platby za opravy a údržbu dopravní infrastruktury financované neinvestičními prostředky EU z dobíhající perspektivy Celková tvorba hrubého kapitálu přispěla 2,6 p. b., z toho investiční kapitál 2,1 p. b. Jeho růst o 8,3 % podpořily zejména investice do staveb, vč. infrastruktury, ale také do strojů, zařízení a dopravních prostředků. Za zvýšenou investiční aktivitou stál růst vlastních zdrojů firem i snaha o maximální realizaci projektů spolufinancovaných z fondů Unie. Příspěvek zásob se proti předchozím čtvrtletím roku 2015 dále snížil s tím, že v jeho struktuře byly patrné změny ve prospěch zásob souvisejících s výrobní a také obchodní činností. vnější sektor jeho tempo zpomaloval V zahraničním obchodě se zbožím a službami pokračovala tendence rychlejšího růstu dovozu (o 9,1 %) než vývozu (o 8,2 %), jejímž výsledkem bylo zbrzdění růstové dynamiky HDP o 0,1 p. b. Dovoz byl tažen jak stroji a elektrickými zařízeními, tak i subdodávkami pro automobilový průmysl, což souviselo s vysokou dovozní náročností tuzemského vývozu. Na vývozu se tradičně nejvíce podílely dopravní prostředky, dále pak elektrická zařízení, pryž a plasty. Podrobnějšího údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Pomalý růst cenové hladiny ovlivnily domácnosti Tvorbu produktu zajistil hlavně průmysl, který produkuje téměř třetinu hrubé přidané hodnoty Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 5,2 %, (tj. o 0,2 p. b. méně než v předchozím čtvrtletí) a dosáhl objemu 1 127,3 mld. Kč. Úhrnná cenová hladina se zvýšila o 0,4 %, především vlivem růstu cen vládních výdajů (o 1,2 %) a investic (o 1 %). Nepatrně se zvýšily ceny výdajů na konečnou spotřebu domácností (o 0,1 %). Směnné relace se po pauze v předchozím čtvrtletí vrátily do kladných hodnot (deflátor vývozu zboží a služeb se ve 3. čtvrtletí 2015 snížil o 1,9 %, tedy méně než deflátor jejich dovozu, který byl nižší o 2,1 %). Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) roste meziročně již dva roky. O její zvýšení o 4,3 % ve 3. čtvrtletí 2015 se zasloužil především zpracovatelský průmysl, který pokryl téměř polovinu tohoto přírůstku. Dynamika jeho růstu akcelerovala na 7,9 %, což bylo nejvíce ze všech odvětví. Vysokého tempa růstu dosáhla i většina odvětví služeb, informační a komunikační činnosti o 6,6 %, peněžnictví a pojišťovnictví o 5,5 %, profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 5,2 %, ale obchod a doprava jen o 3,4 %. Hrubá přidaná hodnota ve stavebnictví, hlavně díky zvýšeným vládním výdajům, vzrostla o 5,4 %. Hrubá přidaná hodnota v nominálním vyjádření byla meziročně vyšší o 4,9 %, když se ceny na nabídkové straně ekonomiky zvýšily celkem o 0,5 %. V jednotlivých odvětvích se však cenový vývoj výrazně lišil, což se podepsalo na změnách jejich podílu na celkové hrubé přidané hodnotě. Nejvíce si polepšila (o 0,3 p. b.) odvětví stavebnictví a také obchodu a dopravy, ve kterých se ceny zvýšily o 3,9 %, resp. 3,3 %. Naopak postižen byl průmysl, jehož podíl se snížil na 32,2 % (o 0,1 p. b.) v důsledku poklesu cen o 1,7 %. Nicméně zpracovatelský průmysl díky robustnímu růstu své postavení posílil. 8

9 Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2015 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b. 3. Q Q 2015 NH celkem 4,3 4,3 100,0 100,0 v tom: Průmysl 6,2 2,0 32,3 32,2 z toho: zpracovatelský 7,9 2,1 26,6 26,8 Stavebnictví 5,4 0,3 5,6 5,9 Obchod a doprava 3,4 0,6 18,0 18,3 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,5 0,2 4,5 4,5 Informační činnosti 6,6 0,3 4,9 5,0 Činnosti v nemovitostech 1,6 0,1 8,3 8,2 Pramen: ČSÚ, propočty MPO K hospodářskému růstu výrazně přidala produktivita práce Vyšší ekonomická aktivita se projevila také na trhu práce. Zaměstnanost (v metodice národních účtů) ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostla o 1,2 % a zůstala na úrovni předchozího čtvrtletí, tj tis. osob. Více k růstu hrubé přidané hodnoty, téměř ze tří čtvrtin, přispěla produktivita práce, která se zvýšila o 3,1 % a prodloužila tak růstovou tendenci na osm čtvrtletí v řadě. I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera české ekonomiky za průměrem EU se opět zmenšuje Pozice České republiky mezi zeměmi Evropské unie se zlepšila. V roce 2014 dosáhl hrubý domácí produkt české ekonomiky (v paritě kupního standardu) 85 % průměru Unie, což současně znamená, že se mezi zeměmi evropské osmadvacítky umístila na 14. místě. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila již čtyři země, nejprve Řecko a Slovinsko, a v roce 2014 Kypr a Maltu. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň a nyní zaznamenávají rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1). 9

10 Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO Slabý růst EU je patrný jak z meziročního, Pokračující nevýrazný růst evropské ekonomiky se v průběhu roku 2015 odehrával v prostředí zvýšené globální nejistoty. Jejím projevem bylo jak další zvolnění vývoje v rozvíjejících se ekonomikách, které bylo doprovázeno razantním zpomalením světové obchodní výměny, tak přetrvávající geopolitické napětí. Na druhé straně nelze pominout prorůstový vliv některých dočasných faktorů, jako nízká cena ropy, nebo, v případě eurozóny, slábnoucí kurz eura. V zemích platících eurem nahrával jejich oživení rovněž hospodářský mix podpůrně nastavenými parametry v monetární oblasti a většinou neutrálním charakterem fiskální politiky. Ve 3. čtvrtletí se výkon hospodářství Evropské unie zvýšil meziročně o 1,9 %, stejně jako ve 2. čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však přibylo zemí, ve kterých došlo ke zpomalení vývoje, nebo, v případě Finska a Řecka, dokonce k hospodářskému poklesu. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 7 %), následované Maltou (5,6 %), Lucemburskem (5,5 %) a Českou republikou (4,7 %). Z velkých ekonomik si solidní tempo udrželo Španělsko (3,4 %), zatímco tradiční tahoun, Německo, sice zrychlilo růst na 1,7 %, ale zaostalo za průměrem evropské osmadvacítky. Obnova ekonomické aktivity ve Francii (růst o 1,2 %) a zejména Itálii (o 0,8 %) zůstala křehká. tak zejména z mezičtvrtletního srovnání Údaje srovnávající mezičtvrtletní vývoj však ukazují, že EU ve 3. čtvrtletí 2015 dokonce zpomalila růst na 0,4 % (proti 0,5 % ve 2. čtvrtletí). Rozhodující měrou k tomu přispěl vývoj ve velkých ekonomikách, podprůměrným tempem rostlo 10

11 Německo a Francie (obě země o 0,3 %), dále Itálie (o 0,2 %), ale růst zvolnilo také Španělsko (na 0,8 %) a Spojené království (na 0,5 %). Z hospodářského zrychlení se naopak těšily rozvíjející se ekonomiky Unie, to ale stačilo pouze na dílčí zmírnění méně příznivého vývoje vyspělých zemí. Na hraně recese se ve 3. čtvrtletí 2015 pohybovalo Finsko (pokles o 0,5 %) a Řecko (- 0,9 %). Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v %) 7,5 6,5 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 0,5-0,5-1,5 Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO meziročně mezičtvrtletně Růst v EU byl tažen spotřebou a investicemi Na meziročním růstu hrubého domácího produktu v zemích EU se podílela pouze domácí poptávka. Posílil vliv spotřeby, na rozdíl od předchozího čtvrtletí se však tentokrát zvýšily vládní výdaje o 1,6 %, zatímco spotřeba domácností pokračovala v růstu o 2,1 %. Naopak investiční aktivita mírně ubrala na tempu na 2,7 % a její příspěvek k růstu byl ve srovnání se spotřebou zhruba třetinový. Na druhé straně byl růst brzděn poklesem zásob a zahraničním obchodem, který nenavázal na výsledek 2. čtvrtletí. Vývoz zpomalil na 4,4 %, což bylo nejpomalejší tempo v roce 2015, dovoz však rostl stejně jako v předchozím čtvrtletí o 4,9 %. I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost meziročně vzrostla Ve třetím čtvrtletí 2015 vzrostl počet zaměstnaných osob v ČR meziročně o 65,4 tis. osob (přírůstek o 1,3 %) na 5 060,3 tis. osob. Výrazně se na tomto zvýšení podílely osoby v pozicích zaměstnanců (meziroční nárůst o 97,2 tis. osob), jejichž podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,8 %. Naopak počet podnikatelů v meziročním srovnání poklesl o 18,4 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 17,2 %. Dlouhodobě se však Česká republika řadí v rámci EU k zemím s nejvyšším počtem podnikatelů. 11

12 Oproti předchozímu čtvrtletí se počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšil o 6,7 tis. osob. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se na meziročním růstu zaměstnanosti podílely všechny tři sektory. Nejvíce se projevil v terciálním sektoru, kde se počet pracujících zvýšil o 50,1 tis. osob. V sekundárním sektoru se počet pracujících osob meziročně zvýšil jen minimálně, a to o 3,0 tis. Přitom počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu sice vzrostl o 34,8 tis. osob, ale počet pracujících ve stavebnictví se snížil o 27,7 tis. osob. Vzrostl také počet pracujících osob v primárním sektoru, a to o 11,9 tis. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 70,5 % a dosáhla tak nejvyšší úrovně od roku 1993, tj. od počátku tohoto výběrového šetření. Ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2014 vzrostla míra zaměstnanosti o 1,2 p. b. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 p. b. na 78,2 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,8 p. b. na 62,6 %. Nezaměstnanost opět meziročně poklesla Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO 1 - populace ve věku let) dosáhla ve 3. čtvrtletí 4,9 % a meziročně se tak snížila o 1,0 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 2. čtvrtletí 2015 snížil o 11,4 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob se meziročně snížil o 55,4 tis. osob na celkových 257,2 tis. osob. Již v delším časovém období se pokles nezaměstnanosti projevuje větší měrou v ženské populaci (pokles o 29,9 tis. osob), než populaci v mužské (pokles o 25,6 tis. osob). Růst naší ekonomiky se již delší dobu kladně projevuje ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kde ve 3. čtvrtletí došlo opět k meziročnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob (poklesl o 11,6 tis. na 124,9 tis. osob). Rozdíly mezi kraji jsou však stále relativně vysoké. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají stabilně nízkou míru nezaměstnanosti vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,4 %). Vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě skupina osob se základním vzděláním (21,9 %). Významně však poklesla nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,5 %), která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. V analýze zveřejněné Českým statistickým úřadem v listopadu 2015, která pro hodnocení míry dlouhodobé nezaměstnanosti podle jednotlivých aspektů využívá definitivní údaje za rok 2014, je uvedeno, že ve většině krajů nedosáhla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v minulém roce 3 % (v Praze dokonce méně než 1 %). Složitější situace je v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve kterých se míra dlouhodobé nezaměstnanosti pohybuje v rozpětí 4,1 % až 5,0 %. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje je míra dlouhodobé nezaměstnanosti žen ve všech ostatních krajích vyšší než mužů. 1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 12

13 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se značně liší podle dosaženého vzdělání. Zvláště vysoká je mezi osobami se základním vzděláním (13,6 %), nadprůměrná je i v početné skupině vyučených (střední vzdělání bez maturity). Tato míra klesá ve skupině osob s maturitou na 1,7 % a mezi vysokoškoláky dokonce až na 0,8 %. Vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve skupině se základním vzděláním mezi muži. Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci 3. čtvrtletí 6,0 %, což je o 1,3 p. b méně než v témže období roku 2014, kdy podíl činil 7,3 %. Podíl nezaměstnaných žen činil 6,5 %, podíl nezaměstnaných mužů 5,6 %. V měsících říjnu a listopadu 2015 činil podíl nezaměstnaných osob shodně 5,9 %. Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,6 7,7 7,5 7,1 6,7 6,6 6,7 6,6 6,6 6,5 6,6 7, ,6 7,5 7,2 6,7 6,4 6,3 6,4 6,4 6,3 6,2 6,3 6, ,1 7,2 7,0 6,6 6,4 6,4 6,5 6,5 6,6 6,7 6,8 7, ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 meziroční změna v p.b. 2010/2011 0,0-0,2-0,3-0,4-0,3-0,3-0,3-0,2-0,3-0,3-0,3-0,6 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,5-0,3-0,2-0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,6 meziroční změna v p.b. 2012/2013 0,9 0,9 1,0 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3 Pramen: MPSV Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 31 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech: Most (11,5 %), Karviná (11,1 %), Ústí nad Labem (10,7 %), Bruntál (10,5 %), Ostrava-město (10,2 %), Chomutov (9,7 %) a Děčín (8,5 %) a Sokolov (shodně 8,3 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovaly okresy: Praha-východ (2,7 %), Rychnov nad Kněžnou (3,0 %), Prachatice (3,1 %), Jindřichův Hradec (3,5 %) a Písek a Benešov (shodně 3,6 %). K 30. září 2015 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání, což bylo o osob méně než ke konci měsíce května (pokles o 1,9 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2014 byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován ve všech 71 okresech největší byl v okresech: Rychnov nad Kněžnou (o 9,4 %), Plzeň-sever (o 5,3 %), Plzeň-město (4,9 %), České Budějovice (o 4,8 %), Klatovy (o 4,6 %), Svitavy (o 4,4 %), Pelhřimov a Jihlava (shodně o 3,9 %). 13

14 počet uchazečů Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Počet volných pracovních míst pro absolventy se meziročně výrazně zvýšil K 30. září 2015 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o více než v předchozím měsíci a o více než ve shodném období roku Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO

15 Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 4,1 uchazečů (ve stejném období minulého roku to bylo 9,4 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech: Bruntál (17,3), Ústí nad Labem (15,9 %) a Karviná (14,0). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno a na jedno volné místo připadalo 0,8 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2014 bylo registrováno volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 2,5 uchazečů. ČR si v rámci EU-28 stále drží druhou nejnižší nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data neočištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci 3. čtvrtletí v ČR 4,8 %. Nižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána naposledy v prosinci 2008, a to 4,7 %. Česká republika tak má již delší dobu druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla pouze v Německu (4,5 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 9,3 %. Již čtvrté čtvrtletí za sebou se tak drží pod hranici deseti procent a je nyní nejnižší od září roku Mezi jednotlivými členskými zeměmi však přetrvávají hluboké rozdíly. Zatímco německá nezaměstnanost zůstává na 4,5 %, v Řecku nebo ve Španělsku stále nezaměstnanost přesahuje 20 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku a v Bulharsku (shodně 9,5 %), v Lotyšsku (9,9 %), ve Francii (10,8 %), na Slovensku (10,9 %), v Portugalsku (12,4 %), v Itálii (11,6 %), v Chorvatsku (15,5 %) a na Kypru (15,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (21,6 %) a v Řecku (24,6 %). 15

16 Německo Česká republika Malta Spojené Rakousko Lucembursko Dánsko Estonsko Maďarsko Nizozemsko Rumunsko Polsko Švédsko Belgie Litva Irsko Slovinsko EU 28 Finsko Bulharsko Lotyšsko Francie Slovensko Itálie Portugalsko Kypr Chorvatsko Španělsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2 v zemích EU-28 (k ) % 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Spojené království, - poslední dostupné údaje: srpen 2015 Dle posledního odhadu EUROSTATu bylo bez práce ke konci září 2015 v celé EU 22,631 milionu lidí. Proti srpnu 2015 se počet nezaměstnaných v EU-28 snížil o a v meziročním srovnání došlo k poklesu o 1,8 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti osob ve věku let 9,1 % a vrátila se tak k hodnotám vykazovaným před hospodářskou krizí. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Německu (4,5 %), nejvyšší byla v Řecku (24,2 %). V rámci členských států OECD, kde je metodika sledování harmonizované míry nezaměstnanosti shodná s metodikou používanou Eurastatem, byla ke konci 3. čtvrtletí nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Japonsku (3,4 %). Pod 4% hranicí byl ještě Island (3,5 %) a Korea (3,6 %). Míra nezaměstnanosti v OECD celkem činila v témže období 6,7 %. Situace na trhu práce se celkově zlepšuje i z pohledu nezaměstnanosti nejmladší generace, neboť k jejímu poklesu došlo rovněž u mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, její hodnoty však zůstávají vysoké. Rozdíl v zaměstnanosti mladých lidí je mezi jednotlivými zeměmi EU značný. Nejlépe se tuto věkovou kategorii daří zaměstnávat v Německu, kde míra nezaměstnanosti za 3. čtvrtletí 2015 činila 8,2 %. Naopak v Řecku je v témže období bez práce 48,8 % mladých do 25 let a přes 45 % činí míra nezaměstnanosti mezi mladými také ve Španělsku. Z údajů dostupných za rok 2015 vyplývá, že v ČR se míra nezaměstnanosti osob této věkové kategorie snížila za poslední dva roky o cca 7 %. 2 "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 16

17 meziroční změny v % roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Q/2015 2Q/2015 3Q/2015 Německo 11,1 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,3 7,0 8,2 Rakousko 10,0 8,8 8,3 8,7 9,2 8,2 9,6 10,2 11,2 Česká republika 16,6 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 14,0 12,0 12,9 Evropská unie (28) 20,1 21,2 21,6 23,1 23,6 22,1 21,5 20,4 19,6 Polsko 20,6 23,7 25,8 26,5 27,3 24,2 23,3 19,8 18,5 Slovensko 27,6 33,9 33,7 34,0 33,7 30,4 26,4 25,3 25,2 Španělsko 37,7 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 51,4 49,2 46,6 Řecko 25,7 33,0 44,7 55,3 58,3 52,0 51,9 49,5 48,8 Pramen: EUROSTAT (data neočištěná od sezónních vlivů), graf MPO Průměrná mzda opět vzrostla Průměrná hrubá měsíční nominální mzda se ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 3,8 %, tj. o 944 Kč a činila Kč. Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 0,4 %, reálně se tak mzda zvýšila o 3,4 %. V podnikatelské sféře vzrostla meziročně průměrná mzda nominálně o 3,8 % a reálně o 3,4 %, ve sféře nepodnikatelské vzrostl průměrný plat nominálně o 3,5 % a reálně o 3,1 %. Objem mezd vzrostl o 5,4 %, evidenční počet zaměstnanců o 1,6 %. Graf č. I.2.5 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ 17

18 Z průmyslových oborů se dařilo především zpracovatelskému průmyslu, hlavnímu tahounu české ekonomiky, který zaměstnává 1 101,5 tis. zaměstnanců. Zde vzrostla průměrná mzda o 3,7 %. Naopak nejnižší nárůst (1,6 %) byl zaznamenán v odvětví vzdělávání. Z regionálního pohledu se růst průměrné mzdy se ve 3. čtvrtletí 2015 nejvýrazněji projevil v Jihočeském kraji (4,7 %) a v Karlovarském kraji (4,6 %). Naopak v hlavním městě byl růst opětovně nejnižší (2,9 %). V jediném Karlovarském kraji došlo k úbytku počtu zaměstnanců, o -0,9 %, v ostatních krajích počty zaměstnanců rostly, nejvýrazněji pak v Olomouckém kraji (2,7 %), dále Praze a Středočeském kraji (shodně o 2,4 %). Medián mezd činil Kč tj. o 3,9 % více než ve stejném období předchozího roku. Z hlediska pohlaví se pak zvýšení mezd projevilo více u mužů, kde činil medián mezd Kč, zatímco u žen to bylo Kč. V 1. až 3. čtvrtletí 2015 dosáhla průměrná mzda výše Kč. V meziročním srovnání vzrostla průměrná mzda o 3,2 % (přírůstek 803 Kč), což poměřeno s inflací (0,4 %) znamená reálný přírůstek o 2,8 %. I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí zamířily opět dolů a zpomalily tempo téměř na polovinu Inflace v průběhu roku 2015 měnila směr vývoje. Zatímco nejprve výrazně ztratila na síle, poté našla určité růstové ambice, ve 3. čtvrtletí nabrala opačný směr a opětovně ustoupila. Důvodem byly zejména levná ropa, energie i další komodity, které snižují náklady a limitují tak inflační potenciál. Česká ekonomika zůstává nadále nízkoinflační, a to navzdory slabé koruně, růstu mezd a sílící domácí poptávce. Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2015 zbrzdily tempo meziročního růstu v průměru na 0,4 % (z 0,7 % v 2. čtvrtletí). To bylo důsledkem jak zpomalení meziročního cenového růstu v sektorech bydlení, odívání a obuv, ostatní zboží a služby, tak i prohloubení cenového poklesu, který nastal zejména u potravin a nealko nápojů a dopravy. Inflaci podpořilo pouze zrychlení meziročního růstu cen v oddíle rekreace a kultura. Změny ve vývoji cen v jednotlivých sektorech se promítly ve snížení růstu tržních cen na 0,5 % (z 0,7 % ve 2. čtvrtletí) a poklesu regulovaných cen o 0,2 % (z 0,3% růstu ve 2. čtvrtletí 2015). 18

19 prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. I Meziroční inflace v ČR (v %) 1 0,7 0,8 0,5 0,5 0,5 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0, Pramen: ČSÚ, graf MPO zejména vlivem redukce cenového růstu v sektoru bydlení, odívání a obuv a ostatní zboží a služby, V sektoru bydlení došlo ke snížení cenového růstu v průměru meziročně o 0,8 % (z 1,2 % v předchozím čtvrtletí), které souviselo zejména se zmírněním růstu cen zemního plynu na 1,7 % (z 4,5 % ve 2. čtvrtletí). Důvodem byl efekt výchozí základny, protože ceny plynu v červenci předchozího roku stouply. Ceny vodného a stočného vzrostly stejně jako ve 2. čtvrtletí o 3,4 %, resp. o 2,8 %. Ceny tepla byly vyšší o 2,3 % (z 2,1 % v předchozím čtvrtletí). Zmírnil růst cen čistého nájemného na 0,7 % (z 1,5 % ve 2. čtvrtletí). Pouze ceny elektřiny byly nižší o 0,4 %. Vzestup cenové hladiny oslabovaly i ceny odívání a obuvi zvolněním tempa růstu v průměru meziročně na 2,6 % (z 3,5 % ve 2. čtvrtletí), když ceny oděvů byly vyšší pouze o 0,3 % a ceny obuvi o 9,5 %. Cenový růst zpomalily také ceny v oddíle ostatní zboží a služby, kde zmírnil růst cen osobní péče na 0,1 % (z 1,4 % ve 2. čtvrtletí) a růst finančních služeb na 4,7 % (z 7,3 % v předchozím). 19

20 Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelných cen (v %, meziroční index) Pramen: ČSÚ, graf MPO Potraviny Bydlení Doprava Zdraví alkoholické nápoje a tabák, stravování a ubytování, ale i poklesem cen potravin a nealko nápojů, dopravy, zdraví a telekomunikací Také ceny alkoholických nápojů a tabáku omezily růst v průměru meziročně na 5,2 %, (z 5,4 % v předchozím čtvrtletí). I přesto však měly největší vliv na růst cenové hladiny, podobně jako ve 2. čtvrtletí, když ceny tabákových výrobků vzrostly meziročně o 8,6 % a ceny alkoholických nápojů o 1,4 %. Hladinu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí tlačily směrem dolů, stejně jako v 1. i 2. čtvrtletí, ceny potravin a nealko nápojů, které meziroční pokles opět zrychlily v průměru na 0,9 % (z 0,1 % v předchozím). Pokračoval u většiny základních potravin s výjimkou ovoce a zeleniny, když ceny chleba klesly o 2 %, běžného pečiva o 2,6 %, masa o 3 %, mléka o 13,7 %, sýrů o 9 %, jogurtů o 3,2 %, másla o 4,5 %, cukru o 17,8 %. Naproti tomu ceny ovoce ještě více narostly o 7,3 % a zeleniny o 8,5 % - z toho brambor o 20,3 %. Rovněž v dopravě pokračoval cenový pokles, reflektující klesající ceny pohonných hmot (od prosince 2014), které od 1. čtvrtletí 2015 držely ceny dopravy pod úrovní předchozího roku. Jejich propad byl na maximu v únoru 2015, poklesem o 17,1 %, který v dalších měsících slábl až do září, kdy dosáhl druhého maxima - 15,1 %. V průměru za 3. čtvrtletí 2015 skončily meziročně na -3,8 %. Ceny v sektoru zdraví, které se drží pod úrovní předchozího roku od roku 2014, prohloubily ve 3. čtvrtletí 2015 svůj pokles v průměru meziročně na -7,1 % (z - 6,8 % v předchozím) zejména v souvislosti se zrušením regulačních poplatků za návštěvu u lékaře a výdej léků na recept v lékárnách od 1. ledna Ve 3. čtvrtletí zároveň pokračoval dlouhodobý pokles cen v sektoru pošty a telekomunikace, který však v průběhu roku slábl, v průměru meziročně na -1 % (z -1,9 % v předchozím). Byl tažen nižšími cenami telefonních a telefaxových zařízení a služeb, kdežto ceny poštovních služeb rostly v průměru o 8,4 %. 20

21 Nahoru šly pouze ceny v sektoru rekreace a kultura Nižší ceny dovážených vstupů Zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru meziročně na 1,7 % (z 1 % v předchozím čtvrtletí) způsobilo zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 6,6 % (ve 2. čtvrtletí o 5,6 %). Současně se snížil dlouhodobý pokles cen zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku na -7,8 % (z -10,2 % ve 2. čtvrtletí). Dovozní ceny, které se v prosinci 2014 přehouply do záporných hodnot a v dubnu v květnu obnovily meziroční růst, od června opět nastoupily trend meziročního poklesu, který v průběhu 3. čtvrtletí prohloubily v průměru na -2,5 % (ve 2. čtvrtletí stagnovaly na úrovni předchozího roku). Tato změna souvisela s dalším poklesem cen energetických surovin a zároveň se zpomalením růstu dovozních cen komodit s vyšším stupněm zpracování. Levná ropa se promítala zejména do cen dovážených minerálních paliv, které spadly v průměru meziročně o 24,2 %, snížily se ale i ceny ostatních dovážených surovin o 6,8 % a chemikálií o 3,1 %. Dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování ve 3. čtvrtletí snížily meziroční růst, např. ceny průmyslového zboží na 2,9 % (z 5,7 % v předchozím čtvrtletí), ceny strojů a dopravních prostředků na 1,9 % (z 4,3 % ve 2. čtvrtletí). Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Ceny - průmyslových výrobců -0,8-0,2-0,3-3,7-0,8-3,5-3,6-2,9-2,6-2,1-2,3-3,0-3,7-4,2 - stavebních prací 0,0 0,5 0,7 0,9 0,4 0,8 1,0 1,0 1,0 1,3 1,4 1,3 1,4 1,4 - zemědělských výrobců -4,2-2,8-2,7-7,7-3,7-9,2-8,8-9,9-10,0-12,1-10,6-9,0-7,0-3,2 - dovozní 1,3 2,3 3,5-1,9 1,9-1,7-1,9-0,9 0,5 0,1-0,5-1,2-2,9-3,5 Pramen: ČSÚ se následně odrazily i v cenách průmyslu, zejména prostřednictvím zpracovatelského Vývoj cen průmyslových výrobců, které zůstávají pod úrovní předchozího roku od ledna 2014, byl nejvíce ovlivněn změnami cen dovážených vstupů, zejména prohlubováním poklesu světových cen ropy, které výrobci promítali s relativně krátkým zpožděním a s různou intenzitou do svých cen. Kromě nízkých cen energetických komodit je táhla dolů i vysoká konkurence na tuzemském, ale i zahraničním trhu. Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí tak zrychlily tempo meziročního poklesu v průměru na -3,6 % (z -2,3 % v předchozím). Zasloužily se o to zejména ceny výrobců zpracovatelského průmyslu, které značně zintenzívnily pokles na -4,5 % (z -2,9 % v předchozím čtvrtletí). Propadaly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků zvýšily svůj meziroční pokles na 11,3 %. V mínusu setrvaly i ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,5 %, ceny obecných kovů a kovodělných výrobků o 2 %, dřeva papíru a tisku o 0,8 %, dopravních prostředků o 1 % a ceny pryžových a plastových výrobků o 0,5 %. Do záporných hodnot tentokrát přešly i ceny elektronických a optických přístrojů o 0,5 % a elektrických zařízení o 1,1 %. V rámci odvětví si růst udržely ceny nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu v průměru o 1,5 %, ceny farmaceutických výrobků o 0,6 % a ceny textilu a oděvů o 0,2 %. Pod úrovní předchozího roku v průměru o 0,8 % zůstaly ceny odvětví elektřiny, plynu a páry (ve 2. čtvrtletí -0,7 %) a v odvětví těžby a dobývání, kde ceny v průměru meziročně klesly o 0,5 % (ve 2. čtvrtletí se nezměnily). Ceny vody, její úpravy a rozvodu tradičně nadále stoupaly, meziročně v průměru o 3,4 %, stejně jako v 1. a 2. čtvrtletí

22 Ceny stavebních prací pokračovaly v mírném růstu Ceny zemědělských výrobců zmírnily svůj meziroční pokles Do cen stavebních prací rychle prosakovala příznivá situace ve stavebnictví, které v roce 2015 navázalo na růstovou tendenci nastoupenou v roce 2014 a současně úspěšně umazávalo propady cen z období šestileté recese odvětví. Zvýšená aktivita oboru souvisí s růstem ekonomiky a uvolněnou měnovou politikou. Daří se inženýrským i pozemním stavbám, a to nejen díky spolufinancování z evropských fondů, ale i v souvislosti s proinvestiční politikou vlády. Lépe začíná fungovat i bytová výstavba, stimulovaná silnou poptávkou po bydlení v období růstu spotřeby domácností a s dostupnými hypotékami s nízkými úrokovými sazbami. Výše uvedený vývoj úspěšně nasávaly ceny výstupů odvětví, které rostou sice méně výrazně, zato již 18 měsíců v řadě. Ve 3. čtvrtletí 2015 byly v průměru meziročně vyšší o 1,4 %. Naproti tomu ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly meziročně nižší v průměru o 0,5 %. Ceny zemědělských výrobců svůj téměř dva roky přetrvávající meziroční pokles ve 3. čtvrtletí 2015 zpomalily na -6,3 % (z -10,9 % ve 2. čtvrtletí). Ceny produktů živočišné výroby pokračovaly v prohlubování meziročního poklesu čtvrté čtvrtletí v řadě, tentokrát v průměru o 13,9 %. Nižší byly ceny mléka o 22,6 %, prasat o 15,2 %, zvýšily se naopak ceny skotu o 2,6 % a vajec o 4,7 %. Na ceny produktů živočišné výroby mělo stále významný vliv zavedení odvetných obchodních sankcí ze strany Ruska vůči EU v srpnu roku 2014 a zrušení mléčných kvót v EU od dubna Naproti tomu obrat ve vývoji zaznamenaly ceny v rostlinné výrobě, které vzrostly ve 3. čtvrtletí v průměru meziročně o 0,7 %, zatímco v předchozím kvartále se pohybovaly ještě 11,5 % pod úrovní předchozího roku. Oživení meziročního růstu však nemělo plošný charakter, neboť ceny většiny obilovin v důsledku dobré sklizně nadále klesaly (zlevnily o 5,4 %), i když mírněji než v předchozím čtvrtletí. Loňské počasí naopak nepřálo některým ostatním plodinám, takže zdražila zejména čerstvá zelenina o 30,7 %, brambory o 13,9 % a ovoce o 13,5 %. Vyšší o 2,6 % byly také ceny olejnin. Dalším důvodem vzestupu cen produktů rostlinné výroby je i odeznívání vlivu nízké srovnávací základny předchozího roku, kdy ceny klesaly v důsledku nadprůměrné sklizně. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Levné komodity sráží inflaci k nule Padající ceny ropy na světových trzích podpořené nízkými cenami energie, ale i zostřené geopolitické napětí, v Evropě pomalé oživování hospodářského růstu a slabá konkurenceschopnost některých zemích EU, nedokázaly ani přes výraznou podporu ECB a zvýšenou domácí poptávku rozhýbat ceny, jejichž růst výrazně zvolnil již koncem roku Svým dílem přispěla i vzájemná restriktivní opatření uvalená na zahraniční obchod EU s Ruskem, jež se promítala do přetlaku nabídky některých komodit na trhu a také posílala inflaci dolů. 22

23 Graf. č. I Vývoj spotřebitelských cen (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO ČR EU 28 Inflace je v ČR vyšší než v EU Spotřebitelské ceny v tuzemsku si drží již více než rok vyšší dynamiku růstu než v Evropské unii. Zatímco přírůstek HICP (meziroční změna) v ČR ve 3. čtvrtletí 2015 činil v průměru meziročně 0,3 %, v zemích EU i v eurozóně již ceny skončily na nule. Přehled o vývoji cen v září 2015 v zemích EU a USA podává graf č. I Ze srovnání vývoje spotřebitelských cen je patrné, že vyšší než půlprocentní inflaci si připsalo pouze pět zemí EU, nejvíce vzrostly ceny na Maltě a v Belgii. V deflaci skončilo sedmnáct zemí EU, přitom déle než rok se s ní potýká Řecko a Bulharsko. Podle HICP se meziroční inflace v ČR v září držela na úrovni 0,2 %, stejně jako v Itálii. Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze. 23

24 Kypr Rumunsko Španělsko Slovinsko USA Bulharsko Řecko Litva Finsko Polsko Slovensko Chorvatsko Lotyšsko Estonsko Německo Lucembursko Spojené království EU Eurozóna Maďarsko Irsko Francie Itálie ČR Dánsko Nizozemí Rakousko Švédsko Portugalsko Belgie Malta -1,9-1,5-1,1-1,0-1,0-0,9-0,8-0,8-0,7-0,6-0,5-0,5-0,4-0,3-0,2-0,2-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0 0,1 0,2 0,2 0,3 0,3 0,6 0,9 0,9 0,9 1,6 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf. č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v září 2015 (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO Deflaci monitorovala Amerika a nízký růst inflace Čína Ceny v průmyslu klesaly v ČR výrazněji než průměr v EU S inflací se potýkaly i hlavní regiony světové ekonomiky. Rozpohybovat ceny směrem nahoru se nepodařilo ani na americkém kontinentu. Zvolnění ekonomického růstu USA proti předchozímu čtvrtletí, pokračující pokles cen pohonných hmot (meziročně klesly v USA v září o 34,9 %), energií a také silný dolar vytvářely i přes silnou domácí poptávku tlak na spotřebitelské ceny, které v září spadly do minusu až 1 %, po tříměsíční stagnaci na -0,7 %. V čínské ekonomice inflace na dva měsíce zpomalila růst, v září na 1,6 %, z 2% růstu v srpnu, kdy zároveň dosáhla svého ročního maxima. K jejímu snižování přispívaly téměř všechny hlavní kategorie spotřebního koše, s výjimkou dopravy. Levnější byly zejména potraviny, které tvoří největší váhu v indexu spotřebitelského koše čínských domácností, i dovolené, výdaje na vzdělání a ceny dopravy. Ještě níž se posunula inflace v říjnu (na 1,3 %), poté však nabrala opačný směr a opět začala růst (v listopadu na 1,5 %). Zdražily zejména potraviny, spotřební zboží i služby. Silnější spotřebitelský apetit domácností podpořila i tamní vláda, a to výrazným navýšením veřejných výdajů v posledních měsících a snižováním úrokových sazeb. Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v Evropské unii, který nastoupil v srpnu 2013, se v průměru za 3. čtvrtletí 2015 prohloubil na 3,3 %, v eurozóně na 2,6 %. Jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se však ve svých výsledcích lišily. V tuzemsku začaly ceny průmyslových výrobců výrazněji klesat v prosinci roku 2014, ve 3. čtvrtletí 24

25 I.3.3 Fiskální vývoj 2015 se dostaly v průměru meziročně na hodnotu -3,7 % a září zakončily poklesem na úrovni -4,2 %. Ceny průmyslových výrobců zůstaly ve všech zemích Unie v mínusu. Nejvyšší meziroční propad cen zaznamenaly ve 3. čtvrtletí Litva o 9,5 %, Spojené království o 8,1 % a Dánsko o 7,8 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze. Deficit státního rozpočtu za čtvrtletí byl nejnižší od roku 2009, Trend postupného snižování deficitu státního rozpočtu probíhá sice již čtvrtý rok v řadě, ale v roce 2015 byl ještě podpořen výrazným růstem ekonomiky a rekordním čerpáním finančních prostředků z EU. Ve výsledcích hospodaření státní pokladny ke konci 3. čtvrtletí 2015 se projevil snížením kumulovaného schodku na 2,8 mld. Kč, což znamenalo zlepšení na -0,1 % HDP, z -1,1 % v roce Byl to zároveň meziročně lepší výsledek o 31,6 mld. Kč a nejnižší záporné saldo za posledních sedm let. Redukce schodku byla v režii příjmů, a to jak daňových (růst pojistného na sociální zabezpečení a inkasa DPPO), tak zejména nedaňových, plynoucích z intenzívního dočerpávání finančních prostředků z EU na konci programovacího období Tyto faktory pak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, které byly taženy především vládními investicemi. Státní rozpočet na rok 2015 byl schválen se schodkem 100 mld. Kč, s příjmy 1 118,5 mld. Kč a výdaji 1218,5 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 znamenalo růst celkových příjmů o 1,8 %, celkových výdajů o 0,7 % a snížení schodku o 10,7 %, tj. o 12 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2014 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 15,4 mld. Kč (o 1,4 %), s růstem výdajů o 6,9 mld. Kč (o 0,6 %) a se zvýšením schodku o 22,2 mld. Kč (o 28,6 %). Rozpočtovými opatřeními k došlo k navýšení příjmů i výdajů, shodně o 48,5 mld. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem. 25

26 Tabulka č. I Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 45,05 45,05 111,02 82,43 28,59 28,59 Únor 50,07 5,02 205,39 182,77 22,62-5,97 Březen 43,59-6,48 314,46 294,55 19,91-2,71 Duben 26,58-17,01 400,04 400,41-0,37-20,28 Květen -9,52-36,10 482,81 504,94-22,13-21,76 Červen 1,46 10,98 640,80 618,15 22,65 44,78 Červenec 4,49 3,03 731,50 705,80 25,70 3,05 Srpen -14,76-19,25 816,32 797,35 18,97-6,74 Září -34,39-19,63 908,54 911,31-2,77-21,73 Pramen: MF ČR když vysoké příjmy, Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 82,2 mld. Kč, tj. nejvíce od roku 2007 a plněním rozpočtu na 77,9 % po změnách (v roce 2014 to bylo 74,4 %) překročily jeho alikvótu o 33,3 mld. Kč. Výraznějšímu meziročnímu růstu i plnění daňových příjmů bránilo zkreslení dané vysokou srovnávací základnou na počátku roku 2014, projevující se nižším inkasem DPH i spotřebních daní z tabákových výrobků. Na příznivé bilanci příjmové strany rozpočtu se z daňových příjmů podílely zejména růst hodnotově nejvýznamnější položky, tj. pojistného na sociální zabezpečení a vysoké přeplnění výběru daně z příjmů právnických osob: růst ekonomiky se pozitivně projevil ve vyšším výběru pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, meziročně o 15,8 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Rozpočet na rok 2015 počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti roku Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 267,8 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 75,1 % (v roce 2014 to bylo 74,5 %), s meziročním růstem o 14,1 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Důvodem je růst objemu mezd, vyšší než rozpočtem předpokládaný; Dynamičtější růst výběru pojistného na důchodové pojištění se projevil snížením deficitu salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody), a to i přes rostoucí výdaje na důchody. Deficit mezi příjmy a dávkami důchodového pojištění se snížil na 20,8 mld. Kč, tj. meziročně o 6,7 mld. Kč, což je nejlepší výsledek v posledních šesti letech. zrychlující se výkon ekonomiky a ním související příznivější finanční situace podniků se promítala také do inkasa daně z příjmů právnických osob, jehož silná růstová dynamika se prodloužila již na šest čtvrtletí v řadě. Tentokrát vzrostlo meziročně o 8,3 mld. Kč, tj. o 11,8 %, nejvíce od roku 2008, s plněním inkasa na 88,2 % (v roce 2014 na 85,2 %). Rozpočet této daně přitom počítá s poklesem o 0,4 % oproti skutečnosti 2014; 26

27 výběr váhově nejvýznamnější DPH ke konci 3. čtvrtletí meziročně více méně stagnoval, takže růstem o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,2 %, nesplnil alikvótu rozpočtu o 5,3 mld. Kč (v dalších měsících však již rostl dynamičtěji). Efekt růstu výkonu ekonomiky, tažený růstem soukromé spotřeby, významně tlumila administrativně legislativní opatření s negativním dopadem na inkaso. Jednalo se o zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % (od aplikována na léky, knihy a částečně na dětskou výživu), postupné vyplácení dočasně zadržených nadměrných odpočtů DPH (na počátku roku 2014 byly zadrženy výplaty části nadměrných odpočtů ve výši 8,7 mld. Kč u neusazených plátců DPH, které uměle navýšily srovnávací základnu roku 2014 a negativně ovlivnily výběr daně v roce 2015). Inkaso bylo korigováno i propadem cen pohonných hmot. Rozpočet počítá s poklesem o 0,4 %, tj. o 0,9 mld. Kč, proti skutečnosti roku 2014; na inkasu spotřebních daní ke konci 3. čtvrtletí stát vybral o 4,4 mld. Kč, tj. o 4,5 % více než se srovnatelném období roku Jednalo se o nejvyšší dynamiku růstu inkasa za poslední čtyři roky, o kterou se zasloužily zejména daně z tabákových výrobků, do jejichž objemu ve výši 36,1 mld. Kč a s meziročním růstem o 2,4 mld. Kč, tj. o 7,2 %, se konečně promítl vliv vyšších sazeb daně. Pozitivně se vyvíjel i výběr klíčové položky těchto daní - inkasa spotřební daně z minerálních olejů, které dosáhlo 54,8 mld. Kč, s meziročním růstem o 1,9 mld. Kč. Důvodem byly příznivé ceny pohonných hmot, které stimulovaly poptávku (včetně zahraničních přepravců); k rozvoji dopravy a tím i spotřeby přispěla i sílící ekonomika. Mírně negativně naopak na výši inkasa působilo opětovné zavedení daňových úlev, tzv. zelené nafty; pod úrovní rozpočtových očekávání a zároveň i nejhůře plněnou položkou zůstala daň z příjmů fyzických osob, na které stát vybral o 0,6 mld. Kč více ve srovnání se skutečností srovnatelného období roku Daň nesplnila alikvótu rozpočtu o 5,9 mld. Kč. Rozpočet počítá s růstem daně o 6,7 % (tj. o 6,6 mld. Kč) proti skutečnosti Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 65,4 mld. Kč, její inkaso tak meziročně stouplo o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet očekává růst o 5,4 % proti skutečnosti roku Rostoucí zaměstnanost i pozvolné zrychlování růstu mezd částečně tlumila legislativní opatření (zvýšení slevy na druhé a další dítě, zavedení slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení, obnovení možnosti uplatnit základní slevu na dani u pracujících důchodců). 27

28 Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu v roce 2015 (v mld. Kč) Skutečnost leden-září Rozpočet po změnách Skutečnost leden-září % Plnění Index 2015/2014 Příjmy celkem 826, ,97 908,54 77,9 109,9 Daňové příjmy celkem 704,83 975,76 735,83 75,4 104,4 z toho: 72,10 Daň z příjmů fyzických osob 104,80 72,71 69,4 100,8 Daň z příjmů právnických osob 70,19 89,00 78,48 88,2 111,8 DPH 166,31 229,30 166,71 72,7 100,2 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 99,01 135,40 103,43 76,4 104,5 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 284,09 400,67 299,90 74,8 105,6 Ostatní 13,13 16,59 14,60 88,0 111,2 Nedaňové a ostatní příjmy 121,55 191,22 172,70 90,3 142,1 Výdaje celkem 860, ,97 911,31 71,9 105,9 v tom: Běžné výdaje 801, ,67 822,78 71,8 102,7 z toho: sociální dávky 364,20 508,66 372,41 73,2 102,3 z toho: důchody 281,19 390,94 288,65 73,8 102,7 Kapitálové výdaje 59,67 120,31 88,53 73,6 148,4 Pramen: MF zejména nedaňové částečně korigovaly nárůst výdajů, Růst nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů, vyšší o celkem 51,2 mld. Kč proti roku 2014, ovlivnily především transfery přijaté od EU, které kulminovaly díky dočerpávání finančních prostředků z EU na konci programového období. Příjmy z rozpočtu EU na společné programy dosáhly celkem 139,7 mld. Kč, tj. meziročně o 62,5 % více. Největší objem příjmů získaly Operační program Podnikání a inovace (35,7 mld. Kč), Operační program Životní prostředí (24,9 mld. Kč), Regionální operační programy (13,6 mld. Kč), Operační program Doprava (6,9 mld. Kč). Celkové výdaje státního rozpočtu v čtvrtletí 2015 stouply v meziročním srovnání o 50,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %, nejvíce od roku Jejich čerpání bylo proti rozpočtové alikvótě nižší o 38,9 mld. Kč (v roce 2014 o 60,1 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 70,1 %). Dynamicky rostly zejména kapitálové výdaje, tažené vysokým čerpáním investic. Na vyšších běžných výdajích s meziročním růstem o 21,7 mld. Kč se více než 45 % podílely sociální dávky. Jejich čerpání bylo meziročně vyšší o 2,3 %. Více než tři čtvrtiny objemu sociálních dávek směřovaly na důchody, které stouply o 7,5 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Z ostatních sociálních dávek vzrostly dávky nemocenského pojištění o 9,5 %, kdežto dávky státní sociální podpory a pěstounské péče růstem o 0,2 %, podobně jako dávky sociální péče o 0,3 %, více méně stagnovaly a pod úroveň 28

29 předchozího roku klesly podpory v nezaměstnanosti (-11,8 %). Nejvyšší dynamiky meziročního růstu z běžných výdajů dosáhly neinvestiční transfery státním fondům (o 43,1 %), dále platy a podobné související výdaje (růst o 9,3 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (růst o 7,2 %). kterým dominovaly kapitálové výdaje Státní dluh si podržel trend poklesu Svižný růst kapitálových výdajů, které stouply meziročně o 28,9 mld. Kč (tj. téměř o polovinu), souvisel především s intenzívním dočerpáváním finančních prostředků z EU ke konci programovacího období. Výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR dosáhly 76 mld. Kč, což bylo o 26,2 mld. Kč více než ve stejném období roku Tyto prostředky byly čerpány zejména v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (16,3 mld. Kč), OP Doprava (15,5 mld. Kč), OP Životní prostředí (15,3 mld. Kč) a Regionálních operačních programů (14 mld. Kč). Nejvíce investičních prostředků bylo vynaloženo na transfery rozpočtům územní úrovně (26,1 mld. Kč), podnikatelským subjektům (25,3 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (12,4 mld. Kč). V čtvrtletí 2015 tvořily celkové investice cca 10 % všech výdajů státního rozpočtu a přiblížily se tak úrovni roku Státní dluh za čtvrtletí 2015 klesl o 624 mil. Kč, a k činil 1 663,04 mld. Kč. Zatímco vnitřní dluh se zvýšil o 6,6 mld. Kč na 1 370,23 mld. Kč, vnější se naopak o 7,2 mld. Kč snížil na 292,81 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy zároveň sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Bylo realizováno 15 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 82,9 mld. Kč, prostřednictvím emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu bylo vypůjčeno 122,4 mld. Kč, z krátkodobých zápůjček stát získal peněžní prostředky v hodnotě 129,5 mld. Kč. V průběhu čtvrtletí 2015 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB (uskutečnily se pouze splátky) a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky. I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Diferencovaný a nevýrazný ekonomický růst zemí EU ve 3. čtvrtletí ke snížení jejich vysokého zadlužení výrazněji nepřispěl, Vládní rozpočty jednotlivých evropských zemí pod tíhou vysokých dluhů se s různým úsilím snažily o fiskální konsolidaci, některé však méně úspěšně. Výraznější stimulace opatření na podporu ekonomik (čerpání investic, nová pracovní místa, růst mezd) vedla sice k vyššímu výkonu některých zemí EU, resp. eurozóny, ale situaci ztěžuje strukturální nesourodost zemí, jejich nevyhovující institucionální uspořádání, ale i jednotná měnová politika. K významnějšímu oddlužováním tak zatím nevedla. V Evropské unii jako celku vládní dluh ke konci 3. čtvrtletí 2015 činil 12,4 bilionů eur a v poměru k HDP se snížil na 86 % z 87,7 % v předchozím čtvrtletí. Pokles vykázala i eurozóna, kde zadlužení států zmírnilo na 91,6 % HDP, tj. o 0,7 p. b. lepší výsledek proti konci předchozího čtvrtletí. Dluh se ve 3. čtvrtletí ve většině zemí EU snížil, s výjimkou Slovinska (+3,3 p. b.), Řecka (+2,1 p. b.), Portugalska (+1,9 p. b.) a dále i Lotyšska, Polska, Litvy a Chorvatska. Více než polovina zemí (viz. graf č. I.3.4.1) však nadále výrazně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Pořadí nejvíce zadlužených států se více méně nezměnilo. Tradičně nejzadluženější je Řecko, dlouhodobě zatím neúspěšně zachraňovaná země. Následuje průmyslová Itálie, která drží veřejný dluh již minimálně dvě desetiletí nad 100% hranicí, má však díky své ekonomice lepší výchozí pozici k řešení konsolidace svých financí. S obrovskými dluhy se 29

30 potýká i Portugalsko, Kypr, Belgie, i další země. Na opačném pólu stojí rozpočtově ukázněné Estonsko a Lucembursko. naproti tomu ČR je pomalu snižuje Ze srovnání vývoje veřejných financí zemí EU (viz graf č. I.3.4.1) je patrné, že Česká republika si vede rámci tohoto uskupení celkem dobře, když skončila v mezinárodním srovnání na sedmé pozici a již sedmé čtvrtletí v řadě zadlužení snižuje. Přestože jsou její dluhy oproti průměru zemí eurozóny poloviční, od roku 2001 se téměř zdvojnásobily. V meziročním srovnání, a zvláště pak v absolutním vyjádření, nelze o oddlužování zatím uvažovat. V poměru k HDP téměř v polovině zemí dluh dále roste, nejvíce ve Slovinsku (+6,2 p. b.) a v Rakousku (+4,6 p. b.). Proti stojí Irsko, kde se dluhy podařilo snížit meziročně o více než 13 p. b., i díky výraznému růstu výkonu této země v rámci EU a dodržování naordinovaných úsporných opatření. Informace o vývoji zadlužení Unie v jednotlivých čtvrtletích roku naznačují určité zlepšení či zhoršení situace v průběhu roku, nicméně reprezentativnější jsou data celoroční, která disponují přesnějšími údaji a lépe tak vypovídají o dluhové závislosti jednotlivých zemí EU. Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v % HDP) Pramen: Eurostat, graf MPO 30

31 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Trhy ke konci 3. čtvrtletí očekávaly obrat měnové politiky FEDu, který byl nakonec odložen ČNB měnovou politiku neměnila, pouze upozornila na pravděpodobné posunutí exitu z kurzového závazku a byla trhy donucena intervenovat na devizovém trhu Ve třetím čtvrtletí 2015 se přibližoval moment odlišného směrování měnové politiky v Evropě a v USA, kdy tímto očekávaným okamžikem měla být pro obě centrální banky jejich zářijová zasedání. FED se připravoval na utažení měnové politiky a ECB naopak na její další uvolnění, ale ani v jednom případě k tomu nakonec nedošlo. Hospodářský růst v USA i v ČR byl poměrně vysoký, a taktéž eurozóna začala pozvolna zrychlovat. Přetrvávajícím problémem všech tří oblastí byla nadále nízká inflace, která v USA i v eurozóně v průběhu třetího čtvrtletí spadla až do deflačního pásma. Hlavní příčinou byla nadále klesající cena ropy, nejevící náznaky možného růstu v nejbližší budoucnosti. Eurozóně se podařilo dočasně zažehnat možný odchod Řecka z eurozóny, avšak vyskytla se diskuze o možném rozštěpení Španělska a Katalánska, odchodu Velké Británie z EU nebo Finska z eurozóny, což se stále jeví spíše jako nepravděpodobné. Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí potvrdila rychlý růst z předchozích dvou čtvrtletí, který patřil mezi nejvyšší v Evropské Unii. Jednostranný devizový závazek ČNB udržovat kurz koruny vůči euru nad úrovní 27 CZK/EUR zůstává nadále hlavním nástrojem domácí uvolněné politiky. V průběhu třetího čtvrtletí, poprvé od listopadu 2013, trhy donutily ČNB intervenovat, aby udržela 27 korunovou hranici kurzu k euru. Celkový objem nakoupených deviz za toto období činil 7 miliard eur, nicméně i v následujícím období se dá očekávat, že ekonomický vývoj obou oblastí přinutí ČNB zásah na devizovém trhu zopakovat. Vývoj domácí inflace a deflační tlaky v eurozóně naznačují, že ČNB zatím nebude schopna plnit svůj inflační cíl, takže se změnou měnové politiky v krátkém horizontu nepočítá, pouze slovně naznačila pravděpodobnost odložení opuštění kurzového závazku. Hlavní úrokové sazby ČNB zůstaly na velmi nízké, technicky nulové úrovni. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba jsou stále 0,05 %, lombardní sazba 0,25 %. Graf č. I Hlavní úrokové sazby ČNB (v %) T repo sazba Diskontní sazba Lombardní sazba Pramen: ČNB, graf MPO 31

32 ECB se navzdory očekáváním rozhodla prozatím nerozšířit sílu QE, ani neposunula úrokové sazby do vyšších záporných hodnot také FED změnu své měnové politiky odložil, především v důsledku hospodářského vývoje v Číně a nízké inflace Situace v domácím finančním sektoru se nadále zlepšovala, ale kvalita úvěrového portfolia se mírně zhoršila V průběhu 3. čtvrtletí byla znovu posunuty historická minima úrokových sazeb jak u nových úvěrů, tak i u jejich stavu průměrné úrokové sazby z nových korunových úvěrů v září poměrně silně vzrostly v obou kategoriích Evropská centrální banka neměnila úroveň své akomodativní politiky, přestože byla silně diskutována možnost rozšíření kvantitativního uvolňování na zářijovém zasedání. ECB se však rozhodla nechat transmisním kanálům dodatečný čas na reakci, která působí se zpožděním. Od březnového zahájení QE jsou každý měsíc nakupovány státní dluhopisy za 60 miliard eur (i ty se záporným výnosem až do výše depozitní sazby -0,20 %). Ukončeno má být podle původních plánů nejdříve v září 2016, ale s ohledem na vývoj inflace je takřka jisté prodloužení tohoto horizontu. Také ECB ponechala ve třetím čtvrtletí své úrokové sazby beze změny. Poslední snížení o 10 bazických bodů proběhlo v září 2014 a stanovilo hodnotu základní úrokové sazby na 0,05 %, mezní zápůjční sazby na 0,30 % a depozitní sazby na -0,20 %. Podobně jako členové ČNB i představitelé ECB se uchylovali ke slovním intervencím, kdy naznačovali ochotu dostat inflaci k inflačním cíli za použití jakýchkoliv prostředků. Nejčastěji skloňovaným zásahem bylo kromě možného dalšího snížení úrokových sazeb právě rozšíření a prodloužení QE. Harmonizovaný index spotřebitelských cen za eurozónu v srpnu opět klesl a v září se po pěti měsících vrátil do deflačního pásma. Americká ekonomika zachovává ve své monetární politice status quo již od října 2014, kdy ukončila poslední vlnu QE. Během celého třetího čtvrtletí bylo jak představiteli FEDu, tak makroekonomickými daty (především z trhu práce), naznačováno zahájení utahování monetární politiky od zářijového zasedání. Především v reakci na změnu měnové politiky Čínské lidové banky a oslabení renminbi, které vyústilo v propady na světových finančních trzích a obnovení diskuze o krizi čínské ekonomiky, došlo k odložení růstu úrokových sazeb. Určitý vliv měla i nízká inflace, která znovu spadla do deflačního pásma. Jádrová inflace, na kterou se FED soustředí, se však nacházela těsně pod 2% inflačním cílem, což demonstruje silný vliv nízké ceny ropy. Sazba federálních fondů tak zůstala nadále nezměněna, smí se pohybovat v oficiálním pásmu 0 0,25 %. Ve třetím čtvrtletí roku 2015 se podmínky v českém finančním sektoru dále zlepšovaly, především díky vysokému růstu domácí ekonomiky, který byl podpořen i vývojem v zahraničí a zklidněním situace kolem Řecka. Značný vliv měla pokračující uvolněná politika ČNB, která udržovala nízké úrokové sazby. Kvalita úvěrového portfolia se mírně zhoršila, avšak složení úvěrů v selhání se razantně zlepšilo, především díky zářijovému vývoji. Akomodativní politika ČNB držela klientské úrokové sazby i ve 3. čtvrtletí 2015 na velmi nízkých hodnotách, a znovu dosáhly rekordních minim. Úrokové míry nových korunových úvěrů domácnostem na konci třetího čtvrtletí obrátily směr a poprvé v roce 2015 vzrostly. Sazba nových úvěrů nefinančním podnikům pak zaznamenala stejný vývoj, kdy do srpna klesala a posouvala historické minimum k ještě nižším hodnotám. V září však razantně vzrostla. Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní ke konci srpna poklesla na rekordní minimum 4,35 %. Trend se obrátil v září, kdy sazba poprvé v roce 2015 vzrostla na konečných 4,42 %. Průměrná úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) do srpna klesala a zaznamenala v tomto měsíci nejnižší hodnotu od roku 2004, tj. 1,83 %. V září 32

33 však došlo k jejímu silnému růstu na 2,28 %, tj. druhou nejvyšší hodnotu roku sazby u stavů úvěrů klesaly celé čtvrtletí Zářijový nárůst úrokových sazeb nových obchodů v obou kategoriích však nedokázal narušit dlouhodobý pokles úrokových sazeb stavu obchodů, který pokračoval po celé třetí čtvrtletí. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti poklesla ke konci září k rekordnímu minimu 5,07 % a současným tempem by 5% hranice mohla být prolomena do konce roku Sazba pro nefinanční podniky dosáhla historického minima 2,7 % taktéž ke konci září, což je nejnižší úroveň od počátku roku 2001, odkdy ČNB tyto údaje publikuje. Graf č. I Klientské úrokové sazby (v %) Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO Oživování ekonomiky a rostoucí důvěra přispěly i ve třetím čtvrtletí k růstu úvěrové emise Rostoucí důvěra v ekonomiku a velmi dobré hospodářské výsledky vedly ke zrychlování dynamiky poskytování úvěrů. Firmy i domácnosti zvyšovaly poptávku po úvěrech, což naznačuje jejich optimističtější očekávání ohledně budoucího vývoje. K činil stav korunových úvěrů rezidentům i nerezidentům 2 259,3 mld. Kč, což představuje 6,4% meziroční nárůst. V srpnu činil dokonce 6,6 %, což byla největší meziroční úvěrová expanze od července Dlouhodobě větší část celkové úvěrové emise čerpají domácnosti (obyvatelstvo), kterým ke konci 3. kvartálu 2015 bylo poskytnuto 1 209,8 mld. Kč, tedy 53,5 % celkových korunových úvěrů. Meziroční nárůst objemu poskytnutých úvěrů domácnostem byl nejvyšší od října 2010 a činil 7,6 %. Vzhledem k příznivému vývoji vnitřních i vnějších ekonomických podmínek lze očekávat pokračování růstu úvěrové expanze. Úvěry nefinančním podnikům se na celkových úvěrech podílejí 32,6 %. V průběhu července a srpna došlo k razantnímu meziročnímu zrychlení růstu stavu poskytnutých úvěrů do nefinančního sektoru. Ke konci srpna tento meziroční růst představoval 9,8 % a jednalo se o nejvyšší hodnotu od února V září došlo k mírnému poklesu na 9,4 %, což je druhý nejvyšší růst od uvedeného data. Celkový objem korunových úvěrů nefinančním podnikům k vzrostl na 737,2 mld. Kč. 33

34 Korunové úvěry ostatním sektorům se od konce března 2014 pohybují nad úrovní 300 mld. Kč a ve 3. kvartále mírně klesly oproti předchozímu čtvrtletí o 16,3 mld. Kč, na 312,3 mld. Kč. Graf č. I Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO Kvalita úvěrového portfolia se po dlouhodobějším zlepšování mírně zhoršila Úvěrové riziko pokleslo u nefinančních podniků i u domácností Kvalita úvěrového portfolia se na konci třetího čtvrtletí mírně zhoršila a naznačila trend návratu k hodnotám před výkyvem v první polovině roku 2014 (ten byl způsoben přesunem části úvěrů vedených v kategorii sledovaných o stupeň níž, mezi nestandardní úvěry v selhání). Podíl úvěrů se selháním (nestandardních, pochybných nebo ztrátových) na celkových úvěrech korunových i v cizí měně dlouhodobě osciluje okolo 6 %. V červenci a v srpnu došlo nejdříve ke zlepšení podílu na 5,9 %, ale ke konci čtvrtletí se kvalita úvěrového portfolia mírně zhoršila na 6,1 % (oproti 6 % k ). Podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) od června stagnoval na 9,2 % a v září klesl na 8,9 %, což je nejnižší hodnota od června Úvěrové riziko je dlouhodobě vyšší u nefinančních podniků než u domácností, přičemž zhruba od konce roku 2010 je patrný trend jeho poklesu, který trval i po celé třetí čtvrtletí Největší meziměsíční pokles byl zaznamenán v srpnu, kdy se úvěrové riziko snížilo o 0,16 p. b., v září pokles pokračoval mírnějším tempem a dosáhl nejnižší hodnoty od dubna 2009, konkrétně 5,61 %. V pomalejším poklesu pokračovalo i úvěrové riziko z hlediska domácností, které zakončilo 3. kvartál na úrovni 4,44 %. 34

35 Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO Struktura úvěrů v selhání dosáhla nejlepšího výsledku za několik let Struktura úvěrů v selhání dosáhla ve třetím čtvrtletí razantního zlepšení, kdy obě krajní kategorie zaznamenaly několikaleté extrémy, především díky vývoji v průběhu září. Podíl nestandartních úvěrů během třetího kvartálu vzrostl o úctyhodných 4,5 p. b. na 37,1 %, což je nejvyšší podíl od dubna Naproti tomu podíl pochybných úvěrů dosáhl v srpnu historicky nejnižší hodnoty 8 % (od počátku roku 2002). V září mírně vzrostl na 8,4 % a čtvrtletí tak zakončil na třetí nejnižší hodnotě v historii. Podíl ztrátových úvěrů na celkových úvěrech v selhání během třetího čtvrtletí také klesal, přičemž nejvyšší pokles o 3,2 p. b. nastal v září, které zakončil podílem 54,6%, tedy nejlepší hodnotě od března Graf č. I Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO 35

36 I.4.2 Směnné kurzy Rozhodující pro vývoj směnného české kurzu koruny zůstával závazek ČNB, který byl trhy otestován, spolu s rozdílnými politikami FEDu a ECB... ČNB během třetího čtvrtletí několikrát intervenovala proti posílení koruny Bankovní rada České národní banky ani na jednom ze svých dvou zasedání během 3. čtvrtletí nezměnila svůj jednostranný závazek intervenovat na devizových trzích v případě posílení koruny pod 27 CZK/EUR. Během letních měsíců nadále potvrzovala, že tento závazek bude platný minimálně do června 2016, což se změnilo ke konci září, kdy přiznala možné prodloužení až do konce roku To se zdá poměrně pravděpodobné a v budoucích měsících je možné očekávat potvrzení tohoto prohlášení. Rychle rostoucí ekonomika a nízká nezaměstnanost přiměly trhy poprvé otestovat závazek ČNB bránit hranici 27 CZK/EUR. Během 3. čtvrtletí byla ČNB nucena nakoupit zhruba 7 miliard eur, aby zabránila posílení koruny pod 27 CZK/EUR, což je jen o 0,5 mld. Kč menší částka, než jaká byla Českou národní bankou vynaložena v listopadu 2013 při zahájení intervencí. Poměr devizových rezerv k HDP tedy vzrostl na 34 %, přičemž nárůst není pouze výsledkem intervencí, ale například i přítoku peněz z EU. Devizové rezervy v hodnotě 34 % HDP nejsou pro ekonomiku země do budoucna nikterak nebezpečné. Dalšími determinanty měnového kurzu byla pokračující uvolněná měnová politika ECB, momentální vyřešení situace v Řecku a možnost zvýšení amerických úrokových sazeb na zářijovém zasedání FEDu. Po klidném prvním čtvrtletí roku 2015 pokračovala apreciace koruny, započatá ve čtvrtletí druhém, i ve 3. kvartále, během kterého koruna obepsala písmeno U se dvěma mírnými výkyvy. Koruna dosáhla svého čtvrtletního maxima 27,265 CZK/EUR hned druhým červencovým dnem, po němž následovala 0,5% posílení do následujícího dne. Hranice 27,100 CZK/EUR byla poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013 prolomena v polovině července. Po jednodenním oslabení byla zveřejněna makroekonomická data značící silný hospodářský růst, což vedlo k apreciaci koruny, která vyústila 17. července v první zásah ČNB na devizovém trhu od listopadu Česká koruna následně s drobnými výkyvy oscilovala okolo kurzu 27,040 CZK/EUR až do 21. srpna. Hlavním důvodem výkyvu směrem nahoru po tomto datu byla vyjádření členů bankovní rady potvrzující závazek ČNB zasáhnout při pokračujících snahách o prolomení 27 korunové hranice. Kvartálního minima 27,020 CZK/EUR bylo poprvé dosaženo 12. srpna. Po zveřejnění vysokého růstu českého HDP ve druhém čtvrtletí 14. srpna se tato hranice za přispění ČNB udržela další 3 dny. Po prohlášení guvernéra ČNB ze dne 19. srpna o možném prodloužení závazku koruna oslabila až na hodnotu 27,110 CZK/EUR. S blížícím se zasedáním bankovní rady ECB převážil opět apreciační trend, který vyústil až dalším dosažením dna na úrovni čtvrtletního minima v prvních dvou zářiových dnech. Po zasedání bankovní rady ECB 3. září, kde bylo odloženo uvažované rozšíření akomodativní monetární politiky, začala koruna vůči euru oslabovat. Důvodem bylo potvrzení ČNB o úmyslu udržet kurz 27 CZK/EUR, i za cenu dalších intervencí. Následně česká koruna vůči euru oslabovala s jedním výkyvem až do poloviny září, poté vytvořila zub ve tvaru W, způsobený mimo jiné vývojem světového páru euro-dolar, když FED odložil zvýšení úrokových sazeb. S blížící se bankovní radou ČNB, na které byl avizovaný možný scénář prodloužení kurzového závazku, koruna oslabovala až na hranici 27,210 CZK/EUR. 36

37 Koruna k euru mezičtvrtletně opět posílila Průměrný kurz ve třetím čtvrtletí 2015 činil 27,072 CZK/EUR, což představuje mezičtvrtletní posílení o 1,1 %. Meziročně koruna ve třetím čtvrtletí také posílila, konkrétně o 2 %. ČNB ubránila první snahy trhu o prolomení hranice 27 CZK/EUR, nicméně vzhledem k rozdílnému hospodářskému vývoji v ČR a v eurozóně se dá očekávat, že podobným pokusům bude nucena čelit i v budoucnu. Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,5 28,0 27,5 27,0 26,5 27,525 27,935 27,820 28,410 27,440 27,570 27,265 27,02 26,0 25,5 25,0 25,685 24,5 Pramen: ČNB, graf MPO Koruna k dolaru po čtyřech depreciačních kvartálech posílila, mimo jiné vlivem rozhodnutí FEDu o odložení zvýšení úrokových sazeb, Kurz české koruny k dolaru byl oproti euru mnohem více volatilní, bez výraznějšího trendu v první části a s následným posilováním koruny v části druhé. Oslabování koruny k dolaru započaté ve 3. kvartále roku 2014 bylo ve 3. čtvrtletí 2015 ukončeno a koruna mezikvartálně posílila. Příčinou je silnější hospodářský růst ČR a postupný růst pravděpodobnosti odložení zvyšování úrokových sazeb FEDem, způsobený slabšími makrodaty z americké ekonomiky a hospodářskými problémy Číny a dalších rozvíjejících se trzích. V celém 3. čtvrtletí kurz koruny k dolaru taktéž s menšími rozdíly kopíroval vývoj směnného kurzu eura k dolaru. Po nejistém vstupu do 3. čtvrtletí koruna v polovině druhého červencového týdne posílila s tím, jak se začala objevovat první vyjádření členů FEDu k růstu úrokových sazeb na zářijovém zasedání. Následovala rychlá depreciace až na čtvrtletní dno 24,946 CZK/USD (16. července) v důsledku zveřejnění dat o americkém HDP a inflaci za červen, která se poprvé v roce 2015 dostala do kladných hodnot. Poté koruna nabrala apreciační trend s dvěma většími výkyvy. První byl zhruba 10 denní na přelomu července a srpna a nebyl primárně způsobený vlivy na straně české ekonomiky. Kurz reagoval především na vývoj měnového páru euro-dolar. Druhý depreciační zub z pohledu koruny byl vykousnut 19. srpna, kdy kromě totožného vývoje páru eura s dolarem, měl svůj podíl i komentář guvernéra ČNB o možném prodloužení kurzového závazku na euru, který způsobil celkové oslabení koruny. Následovala prudká pětidenní 37

38 depreciace dolaru vůči většině světových měn, za níž primárně stálo rozhodnutí Čínské lidové banky o změně výpočtu směnného kurzu CNY/USD. Změna metodiky způsobila oslabení čínské měny a vyvolala propady na světových finančních trzích z důvodu obav o možném hard-landingu Číny a snížené kredibilitě čínské centrální banky. Týden se stal také rozhodující determinantou (kromě nízké hodnoty amerického CPI) pro odložení zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou na zářijovém zasedání. Během pěti dní americká měna oslabila vůči koruně o téměř 4 % a kurz koruny k dolaru se dostal na nejsilnější čtvrtletní úroveň 23,538 CZK/USD (24. srpna). Po mírné korekci tohoto vývoje a zveřejnění dat o zrychlení hospodářského růstu USA koruna postupně oslabovala až do 9. září. Spolu s blížícím se zasedáním členů FOMC a očekáváným odložením utažení americké monetární politiky ale dolar opět ztrácel. Toto očekávání bylo 17. září potvrzeno. Do konce čtvrtletí koruna vůči dolaru ještě jednou oslabila, především v souvislosti s prohlášením guvernéra ČNB ohledně reálné diskuze o odložení ukončení kurzového závazku na euru a po zveřejnění amerického růstu v druhém kvartále, který překonal očekávání. meziročně však oslabovala již osmé čtvrtletí v řadě Průměrný kurz koruny k dolaru ve 3. čtvrtletí oproti předchozímu posílil o 1,8 % na hodnotu 24,353 CZK/USD. Meziročně kurz oslaboval již osmé čtvrtletí v řadě a v průměru za 3. čtvrtletí jeho depreciace činila 16,8 %, oproti stejnému období předchozího roku. V meziročním srovnání míra depreciace koruny vůči euru zvolnila. Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 27,0 26,0 25,0 25,963 24,859 24,946 24,0 23,0 22,0 21,0 20,0 19,0 18,0 18,797 20,293 20,100 24,033 23,001 22,017 23,538 Pramen: ČNB, graf MPO Okamžik nárůstu míry divergence měnových politik ECB a FEDu se přiblížil Směnný kurz hlavního světového páru euro-dolar v průběhu 3. čtvrtletí ovlivňoval především faktor divergence budoucích měnových politik evropské a americké centrální banky. Celý třetí kvartál byl prostupován diskuzemi o okamžiku, kdy ECB rozšíří svou akomodativní politiku, a naopak o momentu zahájení restriktivní monetární politiky z pohledu FEDu, konkrétně zvýšení základních úrokových sazeb. Zvláště pak rozhodnutí FEDu o termínu zvýšení úrokových sazeb, které bylo ekonomy očekáváno v září, bylo klíčové pro vývoj kurzu dolaru. 38

39 Kurz dolaru k euru byl ovlivňován především dočasným zažehnáním řecké krize a spekulacemi o budoucí politice centrálních bank Dolar k euru mezičtvrtletně oslabil, přesto dosáhl druhého nejsilnějšího kurzu od vzniku eura Směnný kurz světového páru byl v třetím čtvrtletí poměrně volatilní, když osciloval okolo hodnoty 1,112 USD/EUR. Ve zhruba první polovině čtvrtletí se převážně pohyboval pod touto hranicí a ve druhé nad ní. Klíčovým zlomovým okamžikem byla již uvedená devalvace čínské měny a z ní plynoucí důsledky. Během této šestidenní depreciace dolaru k euru o více než 4 %, která vyústila v dosažení čtvrtletního maxima dne 25. srpna hodnotou 1,151 USD/EUR. Od počátku druhého červencového týdne euro nejprve posilovalo, když bylo zřejmé, že členové eurozóny nehodlají ustupovat řeckému odchodu z eurozóny. Po náznacích řecké snahy o dohodu a následném podepsání závazku k přijetí reforem následoval opětovný pád eura až ke čtvrtletnímu minimu na úrovni 1,085 USD/EUR (20. července). Tento směnný kurz následně kolísal bez zjevného trendu až do konce prvního srpnového týdne, kdy začal dolar vůči euru oslabovat v reakci na podpis rozpočtových pravidel a potřebných reforem až do roku 2018 s Řeckem, a tím pádem pravděpodobným zažehnáním možného Grexitu. Po mírné dvoudenní apreciaci dolaru následovalo již ono zmiňované razantní oslabení dolaru. Po vyprchání prvotního šoku, zveřejnění příznivějšího růstu amerického HDP v druhém kvartále a v souvislosti se spekulacemi o možném rozšíření QE na blížícím se zasedáním ECB, dolar aprecioval zpět až pod hranici 1,120 USD/EUR. Do konce čtvrtletí dolar vykousl ještě jeden velký depreciační zub, spojený naopak se zasedáním členů FOMC. Na něm k vyhlášení růstu amerických úrokových sazeb nedošlo a dolar následně opět posílil k hranici 1,120 USD/EUR. Průměr kurzu za 3. čtvrtletí činil 1,112 USD/EUR, což je druhá nejsilnější průměrná hodnota dolaru od druhého kvartálu roku 2003 (vyšší byla v předchozím čtvrtletí). Dolar k euru tak po čtyřech čtvrtletích posilování mírně oslabil, proti průměru za předchozí čtvrtletí o 0,6 %. V porovnání se stejným obdobím minulého roku pak dolar vůči euru posílil o 16,1 %. Do budoucna lze očekávat další přibližování tohoto měnového páru ke své partitě, kterou by mohl zdolat již v příštím roce. Graf č. I Nominální kurz USD/EUR 1,40 1,35 1,30 1,352 1,355 1,375 1,385 1,366 1,25 1,20 1,15 1,257 1,204 1,142 1,151 1,10 1,05 1,120 1,055 1,085 Pramen: ECB, graf MPO 39

40 Koruna vůči euru od prosince předchozího roku nabrala trend poklesu reálné depreciace vlivem nominálního posílení kurzu a vyšší inflace v ČR Reálný kurz české koruny vůči euru zůstává od intervencí ČNB v listopadu 2013 v reálné depreciaci (ve vztahu k referenční hodnotě z prosince 2008). Od prosince 2014 se však postupně navrací ke své rovnovážné úrovni. V červenci se reálný kurz k euru meziměsíčně přiblížil k vyrovnané hodnotě o více než 1 p. b., v srpnu pak v podstatě stagnoval. Obrat nastal v září, kdy se reálná depreciace prohloubila přibližně o 0,5 p. b., a třetí kvartál tak zakončila v 2,6% depreciaci. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích platících eurem byla ve 3. čtvrtletí vyšší než v prosinci 2008, oproti předchozímu čtvrtletí se však mírně snížila. Příčinou mírného reálného posílení koruny k euru byl pokles míry nominální depreciace o téměř 0,9 p. b. (ze 4,6 % na konci 2. čtvrtletí na 3,7 % ve čtvrtletí sledovaném). Proti vlivu nominální depreciace působil 1,1% inflační diferenciál, který představuje vyšší růst cen v ČR oproti eurozóně (oproti roku 2008). Inflační diferenciál však poklesl, což spolu s nominální apreciací bylo příčinou mírného reálného posílení koruny vůči předchozímu čtvrtletí. Reálný kurz koruny na páru s eurem si k nominálnímu kurzu během třetího kvartálu udržoval poměrně konstantní odstup způsobený vcelku vyrovnaným vývojem inflačního diferenciálu. Znatelné přiblížení nastalo až v září, kdy také inflační diferenciál zaznamenal razantnější pokles. Graf č. I Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO Kurz koruny k dolaru zmírnil míru reálné depreciace Stejně tak zůstává česká koruna reálně podhodnocená vůči americkému dolaru (ve srovnání s prosincem 2008). Úroveň depreciace se od května 2014 navíc postupně zvyšovala až do dubna 2015, po němž následoval obrat trendu. Tento trend, přibližující reálný kurz k vyrovnané hodnotě, byl potvrzen i ve 3. čtvrtletí 2015, přestože v červenci se depreciace mírně prohloubila. V srpnu však byla vyrovnána červnová hodnota a v září již reálný kurz pokračoval v růstu k paritě. Třetí kvartál 2015 byl zakončen na úrovni 21,2% reálné depreciace. Na páru 40

41 s dolarem ve třetím kvartále docházelo k mírnému sbližování reálného a nominálního kurzu koruny, za kterým stojí vyrovnávající se inflační vývoj v obou zemích. především díky nominální apreciaci koruny Na konečnou hodnotu reálného kurzu koruny k dolaru ve 3. čtvrtletí 2015 působilo nominální posilování koruny, přestože oproti roku 2008 přetrvávala v 23,9% depreciaci, a prohloubující se rozdíl v inflačním diferenciálu. Inflační diferenciál, v důsledku většího meziměsíčního poklesu cen v domácí ekonomice oproti americké (vůči roku 2008), do srpna nadále mírně klesal a v září stagnoval na záporné hodnotě 3,3 %. Ceny vzrostly v USA (oproti referenčnímu období) více, o 13,2 %, než v ČR, o 10,5 %. Důsledkem pohybu reálného kurzu koruny k dolaru je snížení cenové konkurenceschopnosti českých exportérů na dolarových trzích, přestože situace oproti roku 2008 je pro ně nadále značně výhodnější. Graf č. I Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz I.4.3 Vnější rovnováha Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO V průběhu 3. čtvrtletí 2014 přešla ČR na novou verzi mezinárodně závazného statistického standardu sestavování dat o platební bilanci. Všechny údaje v této kapitole jsou prezentovány podle tohoto standardu, šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BMP6). Platební vztahy se zahraničím těží především z příznivého stavu domácí ekonomiky Platební vztahy České republiky se zahraničím byly v průběhu roku 2015 pozitivně ovlivňovány vysokým růstem domácí ekonomiky, který patřil k nejvyšším v EU. Příznivý vliv měl i hospodářský růst obchodních partnerů, krom Ruska, jehož HDP se propadalo. Hlavním negativním faktorem vývoje platební bilance ČR byl již tradičně odliv výnosů investic zahraničních subjektů v ČR. Tři hlavní položky platební bilance zůstaly nadále V kumulaci za tři čtvrtletí roku 2015 zůstaly všechny tři hlavní účty platební bilance v přebytku, což vedlo k razantnímu navýšení rezervních aktiv o 292,7 mld. Kč, za kterým stojí mimo jiné intervence ČNB proti posilování koruny. Souhrnná hodnota tří hlavních účtů na konci třetího kvartálu je jednoznačně nejvyšší 41

42 v kladných hodnotách v historii ČR, když všechny tři účty atakovaly rekordní hodnoty. Běžný účet platební bilance zaznamenal v kumulaci za čtvrtletí teprve potřetí od roku 1993 aktivní saldo ve výši 48,8 mld. Kč, které je z těchto tří přebytků nejvyšší. Kapitálový účet dosáhl v součtu za první tři kvartály roku 2015 také rekordního přebytku 91,3 mld. Kč. V rámci finančního účtu pak byl vykázán odliv finančních prostředků v hodnotě 161,9 mld. Kč, což je druhá nejvyšší hodnota v historii ČR i při uvažování kumulovaných údajů v jednotlivých čtvrtletích (vyšší bylo dosaženo jen v předchozím kvartále). Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Q 2015 Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Změna rezervních aktiv Pramen: ČNB, graf MPO Vnější makroekonomická pozice ČR se opět mírně zhoršila Běžný účet za Q dosáhl nejvyššího přebytku v historii ČR, především díky vysokému aktivnímu saldu výkonové bilance, Poměr běžného účtu k HDP jako jeden ze základních ukazatelů vnější makroekonomické rovnováhy představoval 1,2 % HDP (na anualizovaném základě). Ve třetím čtvrtletí 2015 tedy pokračovalo mírné vychylování ekonomiky od rovnovážného vztahu (přebytek BÚ na HDP v předchozím čtvrtletí činil 1,1 % HDP), ke kterému došlo především v důsledku snížení deficitu běžného účtu proti 3. kvartálu předchozího roku. Česká republika však nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, které je ohraničeno intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá. Běžný účet v kumulaci za čtvrtletí 2015 dosáhl nejvyššího přebytku od vzniku ČR (při srovnání dat za první tři čtvrtletí roku), především díky rekordnímu výsledku v prvním kvartále. Konečná kumulovaná hodnota byla 48,8 mld. Kč. Za samotné třetí čtvrtletí zaznamenal běžný účet meziroční pokles deficitu o 4 mld. Kč. (o 12 %), na hodnotu 29,3 mld. Kč. Dá se předpokládat, že kladný přebytek se udrží i v souhrnu za celý rok a běžný účet skončí nejlepším výsledkem v historii ČR. Kumulovaný přebytek výkonové bilance za tři čtvrtletí roku 2015 meziročně klesl o 4,5 % na 234,1 mld. Kč. Podíl bilance zboží na celkové výkonové bilanci meziročně poklesl o 5,5 p. b. a za čtvrtletí se na ní podílel 75 % (175,6 mld. 42

43 a to i přes pokles podílu bilance zboží na celku. Bilance služeb meziročně vzrostla o téměř čtvrtinu Bilance výnosů nadále dosahovala vysokého deficitu, který však meziročně mírně poklesl Bilance druhotných důchodů se po deseti letech nachází v přebytku Kč.). I přes tento pokles výkonové bilance je hospodářské oživování domácí i většiny partnerských ekonomik znát z nárůstu objemu zahraničního obchodu, kdy export zboží vzrostl meziročně o 6,1 % a import o 7,8 % na absolutní hodnoty 2 407,4 mld. Kč, resp ,7 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se však export i import mírně snížily. V důsledku rychlejšího růstu importu, za kterým primárně stojí vysoký růst domácí ekonomiky, došlo k meziročnímu poklesu zbožové obchodní bilance o 11 %. Meziroční zhoršení bilance zboží za čtvrtletí bylo částečně nahrazeno růstem přebytku bilance služeb, která vzrostla meziročně o 22,3 % na 58,5 mld. Kč, což je vyšší objem než za celý rok 2014, a kde na rozdíl od zboží vývoz rostl rychleji než dovoz. Přebytky v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 se pohybovaly mezi 18,7 20 mld. Kč, jedná se tedy o poměrně stabilní vývoj. Meziroční zlepšení o 10,7 mld. Kč bylo do určité míry způsobeno zlepšením deficitních účtů ostatních podnikatelských služeb (o 3,1 mld. Kč) a pojišťovacích služeb (o 1,8 mld. Kč). Razantní snížení přebytku cestovního ruchu o 21,8 % (o 5,5 mld. Kč) na 19,8 mld. Kč bylo částečně vyrovnáno nárůstem na účtu telekomunikačních služeb o 4,8 mld. Kč (33,5 %) na 19,1 mld. Kč. Nejvyššího přebytku platebních vztahů se zahraničím bylo dosaženo na účtu výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, který meziročně vzrostl o 8,9 % na 23,4 mld. Kč. Největší schodek pak tradičně zaznamenaly poplatky za využívání duševního vlastnictví, konkrétně 11,7 mld. Kč (meziroční zhoršení o 3,9 %). Bilance služeb se v kladných hodnotách pohybuje od roku 1993 a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v budoucnu zvrátit. Na solidním výsledku běžného účtu se již druhé čtvrtletí v řadě podílela také bilance prvotních důchodů, konkrétně snížením svého tradičního deficitu. Z přebytku výkonové bilance stačila k eliminovat 193,8 mld. Kč, což je ale o 8,2 % méně, než ve stejném období předchozího roku. Odliv prostředků ve srovnání s předchozím čtvrtletím již mírně klesl, konkrétně o 1,6 mld. Kč na 86,6 mld. Kč (přibližně stejné množství odteklo i ve třetím kvartále minulého roku). Dlouhodobě hlavním a rozhodujícím účtem jsou důchody z přímých investic, kde kleslo pasivum o 3,1 % na -239,4 mld. Kč. Pro českou ekonomiku je nejdůležitější položkou odliv výnosů v podobě dividend. Ty v kumulaci za tři čtvrtletí 2015 odtekly v nižším objemu než v minulém roce, konkrétně za 171,6 mld. Kč (tj. o 2,2 % méně). Zlepšení (meziročně o 4 %) bylo dosaženo i na účtu reinvestovaného zisku, který ve třech čtvrtinách roku 2015 činil 58,3 mld. Kč. Za zmínku stojí rovněž razantní nárůst příjmů ze zahraničí v rámci náhrad zaměstnancům o 35,2 % na 21,9 mld. Kč. Bilance druhotných důchodů v průběhu roku 2015 vykazovala výborné výsledky a poprvé po deseti letech se nacházela v přebytku. Hlavní podíl na tom má první čtvrtletí, ze kterého bylo každý následující kvartál mírně ukrajováno. Díky přesměrování prostředků, narostla tato bilance na 8,6 mld. Kč. Důvodem je především vyšší čistý příjem z rozpočtu EU v první polovině roku. 43

44 Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2015 Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Kapitálový účet dosáhl především díky příjmům z EU v první polovině roku rekordního přebytku Tři hlavní účty finančního účtu meziročně obrátily svůj tok Důvodem k obratu toku přímých investic byl především silný odliv finančních prostředků v rámci dluhových nástrojů Vynikající výsledky v průběhu roku 2015 vykazoval také kapitálový účet, který těžil z čerpání peněz z rozpočtu EU v první polovině roku. Čistým přílivem 91,3 mld. Kč opět překonal svůj rekordní přebytek dosažený v předchozím kvartále, když na něm přitekly do ČR prostředky v hodnotě 91,4 mld. Kč, tedy o 272,5 % více oproti 3. kvartálu roku Příliv prostředků z EU probíhal především v první polovině roku, kdy k nám přiteklo 83,4 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí už jen pouhých 8 mld. Kč. Finanční účet měl stejně jako v předchozím čtvrtletí největší vliv na konečné saldo platební bilance, kdy zaznamenal historicky druhý největší čistý odliv v historii ČR ve výši 161,9 mld. Kč (vyšší jen ve 2. čtvrtletí 2015). Tato hodnota byla nashromážděna v prvním a druhém čtvrtletí, v samotném třetím kvartále došlo k mírnému přílivu finančních prostředků do ČR v hodnotě 2 mld. Kč. Tři hlavní účty zachycující toky investic nabraly oproti předchozímu roku opačný směr. Na účtu přímých investic došlo po roce a půl k obratu bankovní pozice vůči nerezidentům, jelikož za samostatné třetí čtvrtletí přiteklo 14 mld. Kč čistých přímých investic, což převýšilo slabé odlivy v prvních dvou kvartálech roku Kumulované čisté přímé investice za kvartál činily 4,4 mld. Kč (oproti odlivu 127,4 mld. Kč před rokem). Hlavním důvodem k takto razantnímu meziročnímu obratu byla změna toku mezi rezidenty a nerezidenty v rámci tuzemských investic v zahraničí vracejících se zpět do ČR ve 3. čtvrtletí, které tak v kumulaci za tři čtvrtletí vzrostly na 17,2 mld. Kč. Příliv prostředků v rámci reinvestovaného zisku meziročně slabě poklesl o 4 % na 58,3 mld. Kč. Účet akcií a ostatních účastí kromě reinvestovaného zisku ve 3. čtvrtletí v podstatě stagnoval, kumulovaně pak odliv v rámci tohoto účtu vzrostl o 19,3 % na 45,5 mld. Kč. 44

45 Příliv finančních prostředků na účtu portfoliových investic byl nejvyšší v historii ČR Transakce s finančními deriváty změnily směr V bilanci portfoliových investic došlo v souhrnu za čtvrtletí k výraznému přílivu finančních prostředků do ČR, a to v celkové hodnotě 32,1 mld. Kč. V roce 2014 byl přitom ve stejném období zaznamenán odliv ve výši 70,9 mld. Kč. V prvních dvou čtvrtletích roku 2015 odtékaly prostředky v rámci tohoto účtu do zahraničí, razantní obrat nastal až ve 3. čtvrtletí, kdy do ČR přiteklo 80,7 mld. Kč, což je historicky nejvyšší příliv na účtu portfoliových investic. Účasti a podíly v investičních fondech zaznamenaly v prvních třech kvartálech nárůst odlivu prostředků o 52,3 % na 36,3 mld. Kč, proti čemuž působil téměř dvojnásobný příliv v položce dluhopisů, konkrétně 68,5 mld. Kč (oproti odlivu 47 mld. Kč ve SOPR). Tato hodnota byla dána mírným 8,7 mld. přílivem v prvním kvartále, odtokem 25,1 mld. Kč v druhém a zvláště pak v třetím čtvrtletí roku 2015, kdy přiteklo 84,9 mld. Kč. Primárně šlo o příliv finančních prostředků na účtu vládních institucí z nákupu vládních dluhopisů, který své saldo každé čtvrtletí navyšoval a čistě ve třetím kvartále dosáhl hodnoty 65,2 mld. Kč, což je více než 7,5x větší příliv oproti druhému čtvrtletí. Za tímto vývojem stojí emise státních dluhopisů, které byly částečně nakupovány i zahraničními subjekty. Z kumulovaného hlediska za první tři čtvrtletí došlo ke změně toku i u institucí přijímajících vklady (k příliv 5,9 mld. Kč), kdy po odlivu 10,4 mld. Kč v prvním čtvrtletí došlo v následujících dvou kvartálech k přílivu prostředků (7,7 mld. Kč a 8,6 mld. Kč). U ostatních sektorů byl odliv naopak navýšen na 42,1 mld. Kč, kdy do poloviny roku 2015 finanční prostředky odtékaly z ČR do zahraničí, což bylo zvráceno ve třetím čtvrtletím, kdy přiteklo 11,1 mld. Kč. V položce finančních derivátů za čtvrtletí 2015 přiteklo 0,8 mld. Kč, díky přílivu v samotném třetím kvartále, který činil 4,6 mld. Kč a který převrátil zápornou bilanci za 1. pololetí ve prospěch ČR. Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2015 Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO 45

46 Transakce v ostatních investicích změnily směr toku Zahraniční zadluženost ČR ve třetím čtvrtletí silně narostla, ukazatel dlouhodobého zadlužení se také výrazně zhoršil Rostla zadluženost všech tří sektorů, nejvíce pak finančních institucí bez ČNB Podíl podnikatelského sektoru na celkovém zadlužení je nejvyšší, ale dlouhodobě klesá ve prospěch bankovního sektoru Také ostatní investice zaznamenaly v průběhu roku 2015 razantní změnu toku a v kumulaci za čtvrtletí přitekly do ČR finanční prostředky v čisté hodnotě 102,2 mld. Kč (oproti odlivu 67 mld. Kč za stejné období předchozího roku). Zajímavý je především vývoj v jednotlivých čtvrtletích, kdy v prvním kvartále odteklo 63,5 mld. Kč, ve druhém se jejich směr obrátil a přiteklo 61,6 mld. Kč a tento příliv byl ještě zesílen ve 3. čtvrtletí, a to na 104,1 mld. Kč, což je druhá nejvyšší hodnota v historii ČR (za posledním čtvrtletím roku 2013). Nejvíce prostředků v objemu 33,2 mld. Kč bylo za tři kvartály poskytnuto zahraničním subjektům v rámci půjček (meziročně o 52,9 % méně). Hlavní příliv v objemu 152,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 280,7 %) byl zaznamenán v položce oběživa a vkladů, přičemž 103,5 mld. Kč přiteklo v samotném třetím čtvrtletí. Zahraniční zadluženost v průběhu třetího čtvrtletí poměrně silně narostla, konkrétně o 230,3 mld. Kč, což je třetí nejvyšší čtvrtletní nárůst v historii ČR a přispěl ke zhoršení zadluženosti od počátku roku 2015 o 283,5 mld. Kč, tj. o 9,9 %. K činila 3 140,2 mld. Kč a představovala 70,9 % HDP. Česká republika se tím ještě více vzdálila od hranice 40 % HDP, kdy by neměly být vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu. Zhoršil se také ukazatel identifikující způsob financování zahraničního dluhu. Ten byl ke konci třetího čtvrtletí z 55,4 % financován dlouhodobým kapitálem, tedy dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok (v předchozím čtvrtletí to bylo 58,19 %). Tento poměr dlouhodobého dluhu na celkovém dluhu by se měl optimálně nacházet nad hranicí 60 %. I v této oblasti tedy mohou být v budoucnu vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu země. V samotném 3. čtvrtletí narostla dlouhodobá zadluženost pouze o 2,8 % (o 47 mld. Kč), kdežto krátkodobá vzrostla o 15,1 % (o 183,3 mld. Kč). Na tomto nárůstu se podílely především instituce přijímající vklady (kromě ČNB), které své krátkodobé zadlužení zvýšily o 19,5 % (o 119,8 mld. Kč). Z hlediska jednotlivých sektorů své zadlužení v průběhu 3. čtvrtletí nejvíce navýšil bankovní sektor, jehož dluh vzrostl o 14,9 % na 978,8 mld. Kč, příčinou byl komerční sektor bez ČNB, jehož zadlužení vzrostlo o 15,2 %, tedy na 921,5 mld. Kč. Silně se zadlužoval také vládní sektor, který svůj dluh zvýšil o 11,8 % na 690,3 mld. Kč, v důsledku dalších emisí vládních dluhopisů. Jen o 2,2 % na 1471,1 mld. Kč vzrostlo zadlužení podniků, což v absolutních číslech přidalo k celkové zadluženosti 30,9 mld. Kč, z čehož 25,6 mld. Kč bylo krátkodobě. K celkovému zadlužení dlouhodobě nejvíce přispívá podnikatelský sektor, ten však svůj příspěvek v čase snižuje a k se na celkové zadluženosti podílel 46,9 %, což je nejnižší hodnota od roku Naopak poměrně razantní růst svého podílu o 1,9 p. b. na 31,2 % zaznamenal bankovní sektor, který 30% hranici překročil poprvé od začátku roku Po stagnaci v předchozím čtvrtletí se příspěvek vládních institucí zvýšil o 0,8 p. b. na 22 % (v průběhu posledních deseti let osciluje okolo 20 %). 46

47 Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnik. sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO Investiční pozice ČR se ve třetím kvartále mírně zhoršila, v posledních třech letech se však zlepšuje Devizové rezervy vzrostly nejvíce od intervencí ČNB v listopadu 2013 a byly schopny pokrýt téměř pětiměsíční dovoz zboží Investiční pozice České republiky vůči zahraničí se s mírnými výkyvy zlepšuje již třetím rokem v řadě, a to i přes mírné zhoršení ke konci 3. čtvrtletí 2015, kdy její schodek činil 1 397,1 mld. Kč. Oproti předchozímu čtvrtletí tedy došlo ke zhoršení o 6,9 %, od počátku roku se pozice ČR zlepšila o 8,1 %, meziročně o 10,7 %. Domácí ekonomika je v pozici čistého dlužníka od roku Zahraniční aktiva po stagnaci v předchozím kvartále vzrostla o 159,5 mld. Kč (o 3,6 %) a k činila mld. Kč. Jejich růst (od počátku roku o 10,3 %, tj. o 424,1 mld. Kč) je hlavním důvodem zlepšení investiční pozice ČR. Oproti předchozímu čtvrtletí narostly přímé investice tuzemců v zahraničí o 33,6 mld. Kč (3,6 %), což bylo v podstatě anulováno 32,1 mld. poklesem (o 4,5 %) portfoliových investic. Ostatní investice českých subjektů v zahraničí vzrostly mezikvartálně o 21,5 mld. Kč (o 1,7 %) a jsou druhou největší položkou aktiv investiční pozice, když s hodnotou 1 283,5 mld. Kč tvořily 28,2 % celkových aktiv. Aktiva portfoliových investic rostla po celé první pololetí a pokles zaznamenala až ve čtvrtletí třetím. Aktiva přímých a ostatních investic měla volatilnější průběh, zvýšila se pouze v prvním a třetím čtvrtletí. Přímé investice s podílem 21,5 % třetí čtvrtletí zakončily na 979 mld. Kč, portfoliové investice za 679,4 mld. Kč se pak na celkových aktivech podílely 14,9 %. Hlavní determinantou vývoje aktiv tedy byl vývoj devizových rezerv ČNB, který zvýšil svůj příspěvek k celkovým aktivům na 33,6 %. Cizoměnové rezervy rostou již devět čtvrtletí v řadě, ve třetím kvartále o 10 % (o 139,6 mld. Kč), což je druhý nejvyšší kvartální růst od roku 2000, vyšší nastal jen po intervencích ČNB v roce K činily 1529 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. Podle indikátoru monitorujícího schopnost devizových rezerv pokrýt dovoz zboží a služeb po dobu alespoň tří měsíců, dokázaly by rezervy ČNB v případě potřeby pokrýt import výkonové bilance po 4,9 měsíců. 47

48 Zahraniční pasiva rostla od počátku roku daleko pomaleji než aktiva Zahraniční pasiva, která také podléhala vysoké volatilitě, se ve 3. čtvrtletí zvýšila o 249,4 mld. Kč (o 4,4 %), od počátku roku pak o 301 mld. Kč (o 5,3 %), což je téměř poloviční míra růstu aktiv. K činila pasiva 5 949,1 mld. Kč. Důvodem poměrně vysokého růstu ve 3. čtvrtletí byl růst všech pasivních položek hlavních účtů investiční pozice. Jedinou hlavní položkou, která rostla po celý rok 2015, jsou pasiva ostatních investic. Ty se oproti předchozímu čtvrtletí zvýšily o 138,2 mld. Kč (10,5 %) na hodnotu 1 454,9 mld. Kč, která se na celkových pasivech podílela 24,5 %. Portfoliové investice s 18,2% podílem na celku se zvýšily v prvním a třetím čtvrtletí, konkrétně ve třetím o 61,5 mld. Kč (6 %) na 1 084,7 mld. Kč. Dlouhodobě hlavní složkou pasiv investiční pozice jsou pasiva přímých investic (tvoří 56,1 %), která se také zvyšovala v prvním a třetím čtvrtletí, v třetím pouze o 49,6 mld. Kč (o 1,5 %). Jejich hodnota k byla 3 335,4 mld. Kč. Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Pramen: ČNB, graf MPO Globální trhy prošly výraznými výprodeji Růst akciových trhů v prvních měsících roku 2015, podporovaný příznivými makrodaty, korporátními výsledky firem a globálně uvolněnou měnovou politikou, ve 2. čtvrtletí obrátil směr a většina akciových indexů skončila v minusu. Ve 3. čtvrtletí se tento negativní sentiment dále prohluboval, když zejména výrazná vlna až panických výprodejů na akciových trzích, reagující na předpokládané zpomalení výkonu čínské ekonomiky, tlak na pokles cen komodit a geopolitická rizika, dominovým efektem zasáhla s různou intenzitou všechny regiony a akcie padaly dolů. I když se situace v závěru čtvrtletí stabilizovala a trhy část hlubokých ztrát korigovaly, výprodeje významně zmenšily či zcela vymazaly předchozí zisky roku

49 a negativně ovlivnily vývoj cen akcií, které uzavřely 3. čtvrtletí v minusu, Vysoké ocenění amerických akcií, ale i averze k riziku, silný dolar, snižování korporátních marží kvůli tlakům na vyšší růst mezd v kombinaci s nejistotou ohledně načasování růstu úrokových sazeb Fedem, posílaly americké akciové indexy po téměř šestiletém růstu do záporných hodnot. Technologický Nasdaq 100 ztratil mezikvartálně 4,9 % (jako jediný meziročně vzrostl o 3,3 %), burzovní S&P 500 klesl o 6,9 % (meziročně o 2,6 %), průmyslový DJIA si koncem čtvrtletí pohoršil o 7,6 % (meziročně o 4,4 %). Velmi špatně skončily asijské akciové trhy, které utrpěly dvojciferné ztráty. Tentokrát výrazně ztratil i index Nikkei (jako jeden z mála indexů v předchozím čtvrtletí rostl), když spadl o 14,1 % (meziročně zůstal v plusu o 7,5 %). Silnou nervozitu na trzích způsobila obava ze zpomalující ekonomiky Číny, a její index Hang Seng (HSI) propadl mezičtvrtletně až o 20,6 % (meziročně o 10,1 %). Po srpnových ztrátách se čínské akciové trhy zklidnily, vysoká volatilita se však přenesla i do začátku následujícího čtvrtletí. Graf. č. I Výkonnost vybraných akciových trhů k (v %) % mezikvartálně meziročně Pramen: graf MPO Hlavní evropské akciové trhy se ve 3. čtvrtletí pohybovaly rovněž pod silným výprodejním tlakem a ztrácely. Index hlavních evropských korporací Stoxx Europe 600 propadl proti předchozímu čtvrtletí o 9,5 % a (meziročně o 3,9 %). Z významných akciových trhů nejvíce ztratil německý index DAX, který mezikvartálně oslabil o 11,7 % (meziročně ještě rostl o 2 %). V mínusu setrval i pařížský CAC 40, proti předchozímu čtvrtletí o 7 % (meziročně přidal 0,7 %). Ze záporných hodnot se nedostal ani londýnský FTSE 100, který proti předchozímu čtvrtletí ztratil 7 % (meziročně 8,5 %). 49

50 Negativní sentiment zasáhl tentokrát i trhy střední a východní Evropy, reprezentované indexem WIG a BUX, které minulé čtvrtletí ještě rostly. Polský WIG propadl mezikvartálně o výrazných 13,3 % (meziročně o 15,5 %). Do minusu se tentokrát dostal v předchozím čtvrtletí velice úspěšný maďarský BUX, který ztratil 4,6 % (meziročně tak snížil svůj zisk na 16,8 %). Z hlediska sektorů mezi nejpreferovanější odvětví patří v Evropě finanční, chemické a stavební společnosti. Bankovní sektor těží z nízkého ocenění a uvolněné měnové politiky ECB, chemické podniky podporuje nízká cena ropy a slabé euro. Stavební sektor těží z ekonomického oživení i z posílení finančních pozic jednotlivých firem. Nadprodukce a silnější dolar se promítaly i nadále do poklesu cen komodit Na trhu komodit klíčovou roli sehrála ropa, jejíž cena ve 3. čtvrtletí zamířila opět prudce dolů a v srpnu se dostala na svou nejnižší úroveň od března 2009, kdy se obchodovala za 42 USD za barel. Od té doby se držela poblíž hladiny 50 USD za barel, což je přibližně o polovinu nižší cena než průměrná cena v předchozím roce. I když se americká těžba ropy začala postupně snižovat, robustní přísun produkce z Íránu (země se čtvrtými největšími světovými zásobami ropy) na trh, bude více než dostatečnou kompenzací. Tlak na pokles ceny ropy proto bude zatím přetrvávat a po zbytek roku by měla její cena zůstat v současném rozmezí USD za barel. Spolu s ropou nejvíce klesaly ceny kovů. Hlavním důvodem byla jejich rostoucí produkce a slabá data z Číny, jejíž průmysl patří dlouhodobě k jednomu z největších spotřebitelů základních kovů. Příkladem je cena mědi, která v srpnu klesla na nejnižší úroveň od finanční krize, od počátku roku pak klesla o 16,9 %. Propad ceny palladia o 18,1 % souvisel s rostoucí těžbou tohoto kovu v Jižní Africe, která je jeho druhým největším producentem. Cena zlata, jako alternativní investice, od počátku roku ztratila 6 % (meziročně 8 %). Vzhledem k blížícímu se prvnímu zvýšení sazeb americkým Fedem budou tlaky na snížení ceny zlata přetrvávat. Klesaly i ceny zemědělských komodit, když např. pšenice ztratila téměř 12 %. Graf. č. I Vývoj ceny ropy Brent (v USD/barel) Pramen: INSÉE Francie, graf MPO 50

51 mld. Kč v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český index PX ve 3. čtvrtletí předčil svojí výkonností většinu globálních i regionálních indexů Nižší obchodní aktivita ve 3. čtvrtletí snížila tržní kapitalizaci Ačkoliv třetí čtvrtletí přineslo na hlavní akciové trhy řadu turbulencí i hlubších korekcí, Burza cenných papírů Praha se navzdory globálním výprodejům držela celkem dobře, i když zůstala rovněž ve ztrátě. Její hlavní index PX ve 3. čtvrtletí závěrečnou hodnotou 971,10 bodu ztratil 1,1 % (meziročně 2 %), takže od počátku roku své zisky také pomalu ukrajuje. Obchody s akciemi, jejichž čtvrtletní objemy se v posledních třech letech nedostaly nad hranici 50 mld. Kč (v roce 2010 se obchodovalo ještě na úrovni 116 mld. Kč, v roce 2007 to bylo až 230 mld. Kč), ve třetím čtvrtletí 2015 skončily na 38,6 mld. Kč, takže proti předchozímu čtvrtletí klesly o 14,1 % (meziročně naopak vzrostly o 10,9 %). Pokles celkového objemu transakcí souvisí s realizací obchodů pouze s vybranými tituly pražské burzy, kvalitnější analýzou zahraničních titulů a jejich širším portfoliem akcií, lepším informačním zázemím, vyšší likviditou, atd. Největší objemy obchodů byly realizovány již tradičně s akciemi ČEZ (34,4 %), dále KB (32 %), Erste Group Bank (13,4 %), následovány O2 C.R. (5,2 %), Pegas (4,9 %) a Unipetrol (3,7 %). Tržní kapitalizace akciového trhu (24 emisí, z toho 14 domácích a 10 zahraničních) v září klesla na 1093,7 mld. Kč, z 1111,9 mld. Kč v červnu Graf. č. I Vývoj obchodů na BCPP (index PX, změny oproti předchozímu čtvrtletí) akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna) Pramen: BCPP, graf MPO Skokanem 3. kvartálu se staly akcie O2 C.R.... Ze třinácti nejobchodovanějších titulů jich zakončila 3. kvartál ztrátou více než polovina (viz graf č. 4). O největší rozruch se postarala společnost O2 C.R., jejíž akcie zažily enormní, více než 100%, nárůst poté, co na konci května vyčlenila 51

52 telekomunikační infrastrukturu (pevné sítě, mobilní vysílače a datová centra) do nové společnosti Cetin. Společnost po rozdělení tak výrazně umazala svoje předchozí ztráty. Růstu cen akcií společnosti Philip Morris o 9,2 % pomohly dobré výsledky firmy za 1. pololetí 2015 a vysoký očekávaný dividendový výnos. Solidního zisku s růstem o 8,2 % dosáhly i akcie PLG (Pivovary Lobkowicz). Ty čeká po převzetí čínskou finanční skupinou CEFC povinná nabídka odkupu akcií minoritním akcionářům. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 4,4 % i ceny akcií mediální společnosti CETV, nicméně od počátku roku zůstává stále v poměrně slušné ztrátě. Dobře si vedly i akcie výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens se ziskem 4,1 %, kterým pomohlo zařazení do indexu MSCI Czech, ale hlavní oporou jim byly kladné výsledky hospodaření. Pozitivním faktorem pro společnost jsou i uzavřené kontrakty, které ukazují na vyprodání celé výrobní kapacity na rok Akcie v plusu udržela i Erste Group Bank, která si připsala 0,5% zisk. od počátku roku se daří nejlépe Pegasu, Erste Bank a Unipetrolu, největším poraženými zůstaly opakovaně akcie NWR, následované propadlíky VIG, Fortuna, ČEZ, Stock Spirits Nejúspěšnější emisí za tři čtvrtletí roku 2015 se staly akcie textilky Pegas, které zhodnotily o 33 %. Hlavními tahouny jejich růstu byly oznámený zpětný odkup vlastních akcií, zařazení společnosti do indexu MSCI, ale i solidní výsledky a výhled do konce roku. Firma oznámila investici do nové egyptské linky. Přes 30 % vydělaly i investice do rakouské Erste Bank, dobře si vedl i druhý bankovní titul na domácím trhu - Komerční banka, jejíž akcie získaly 11,2 %, mimo jiné také proto, že finančnímu sektoru pomohlo kvantitativní uvolňování ECB a nabízejí atraktivní dividendový výnos. Dvojciferného růstu dosáhly ještě akcie Unipetrolu a PLG. Již tradičně špatně skončily akcie těžební společnosti NWR, které odepsaly proti předchozímu čtvrtletí dalších 15 % a od počátku roku ztratily více než polovinu své hodnoty. I když výsledky společnosti nebyly tak špatné, investoři si dobře uvědomují, že v současném prostředí nízkých světových cen koksovatelného uhlí firma stále jen bojuje o přežití. Cena akcií se po červencovém růstu opět přiblížila svému historickému minimu. Do výrazného mínusu o 14,6 % spadly ve 3. čtvrtletí i akcie pojišťovny VIG, které zůstaly pod tlakem spolu s celým pojišťovacím odvětvím, které v něm setrvávalo již od počátku roku. Akcie oslabily poté, co v 1. pololetí dosáhly svého sedmiletého maxima. Postihlo je také vyřazení z indexu MSCI World. Sázková společnost Fortuna se stala dalším neúspěšným titulem 3. čtvrtletí (-13,8 %) a za tři čtvrtletí roku 2015 již ztratila přes 40 %. Její akcie patřily v posledních letech mezi ty s největším dividendovým výnosem, ale v roce 2015 žádnou dividendu nevyplatí v důsledku prudkého poklesu zisků a investic do nových produktů. Na cenu akcií ČEZ pak negativně působí přetrvávající nízké ceny elektřiny, navázané mj. na výrazný pokles cen uhlí. Zklamáním byly na provozní úrovni i výsledky za druhý kvartál. Akcie Stock Spirits stále trpí nedůvěrou investorů po velmi slabých výsledcích za 1. pololetí. Firmě uškodila i nepříznivá situace na polském trhu. 52

53 NWR VIG Fortuna ČEZ Stock Spirits Komerční banka Unipetrol Erste Bank Pegas CETV PLG Philip Morris O2 C.R. MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k (v %) mezikvartálně od počátku roku 118, ,0-14,6-13,8-10,9-5,2-2,8-2,2 0,5 4,1 4,4 8,2 9, Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RM- Systému rovněž spadly, index stoupl Česká burza cenných papírů RM-Systém, zaměřená zejména na drobné a střední investory, uskutečnila ve 3. čtvrtletí transakce za 695,4 mil. Kč. Jejich objem klesl proti předchozímu čtvrtletí o 22,7 %, meziročně o 16,2 %. Zásadní obchody byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 314,2 mil. Kč), Erste Group Bank (za 136,6 mil. Kč), Komerční banky (za 83,3 mil. Kč), O2 C.R. (za 66,4 mil. Kč) a Philip Morris (za 36,2 mil. Kč), které dohromady činily více než 90 % obchodů. Tržní kapitalizace dosáhla 2926,9 mil. Kč a průměrný počet denně obchodovaných emisí činil 10. Index burzy RM stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 %, meziročně pak o 7,6 %. 53

54 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Ve 3. čtvrtletí 2015 průmyslová produkce vzrostla o 4 % a vytvořila téměř třetinu hrubé přidané hodnoty Ve 3. čtvrtletí 2015 růst průmyslové výroby zpomalil na 4,0 %, zatím na nejnižší čtvrtletní tempo v roce 2015 (viz tabulka č. II.1.1). Po očištění od počtu pracovních dní vzrostla produkce o 6 % (ve 3. čtvrtletí 2015 bylo ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 2 pracovní dny méně), a ve srovnání s průměrným měsícem bazického roku 2010 byla vyšší o 11,6 %. Kromě toho, že domácí průmysl ve 3. čtvrtletí inkasoval některé dočasné vlivy, jako např. v letních měsících zpomalení produkce z důvodu celozávodních dovolených, byl jako celek koncem kvartálu postižen omezením produkce Unipetrolu kvůli srpnové nehodě na ethylénové jednotce a následné neplánované odstávce petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov Záluží, ale také odstávkami jaderných elektráren. Průmysl má v české ekonomice významnou roli, protože dlouhodobě tvoří zhruba třetinu jejího výkonu. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) se ve 3. čtvrtletí 2015 podílel 32,2 %, z toho zpracovatelský průmysl 26,8 %. Tabulka č. II.1.1. Vývoj průmyslové produkce v roce 2015 (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce 1. Q Q červenec srpen září 3. Q. Průmysl celkem (B+C+D) 4,8 5,3 4,7 7,0 1,0 4,0 B Těžba a dobývání -8,9-5,5 9,2 6,2 7,2 7,5 C Zpracovatelský průmysl 5,8 6,7 4,6 7,5 3,3 5,0 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu 2,7-1,3 4,3 3,8-18,6-4,7 Pramen: ČSÚ 2015 Nejvíce rostla výroba pro krátkodobou spotřebu Vysoké tempo si držel průmysl i ve srovnání s Evropou Průmyslová produkce v členění podle hlavních průmyslových seskupení se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšila ve většině z nich. Nejvyšší meziroční dynamiku 7,5 % vykázala výroba pro krátkodobou spotřebu a přiblížila se tak růstu, dosahovanému naposledy v roce Výroba pro investice, v závislosti na výchozí základně předchozího roku, začala ztrácet na tempu již v posledním kvartále roku 2014, a ve 3. čtvrtletí 2015 se dostala na 5,7 %. Výroba pro dlouhodobou spotřebu stagnovala na úrovni předchozích dvou čtvrtletí, tj. na 4,3 %. Sezónnost (období dovolených) se odrazila ve výrobě pro mezispotřebu, která snížila růst na 3,7 %. Klesla pouze výroba energií (o 2,4 %), kde důvodem byly plánované i neplánované odstávky jaderných reaktorů v JE Temelín a JE Dukovany. Sezónně očištěná průmyslová produkce se tedy v ČR ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 6,0 %, a zařadila ji mezi země s nejvyšším růstem, jako např. Irsko (růst o 20,3 %), Slovensko (o 6,5 %) a Maďarsko (o 5,9 %). Nižší růst průmyslové výroby v zemích eurozóny v průměru o 1,8 % byl ovlivněn jen mírným 54

55 zvýšením produkce ve velkých zemích, v Itálii (o 1,9 %), v Německu (o 1,5 %) a ve Francii (o 0,5 %). V některých dalších zemích průmyslová produkce dokonce meziročně klesla, např. v Nizozemsku (o 7,4 %), v Estonsku (o 4,2 %) a v Lucembursku (o 0,9 %). V následujícím grafu je zachycena vzájemná závislost mezi vývojem průmyslu v ČR, v Německu a v eurozóně. Graf. č. II.1.1 Vývoj sezónně očištěné produkce ČR, Německa a eurozóny (meziroční změna v %) Q/13 2Q/13 3Q/13 4Q/13 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 Pramen: Eurostat, graf a propočty MPO Německo eurozóna ČR O růst průmyslu ve 3. čtvrtletí se zasloužily zahraniční zakázky Jedním z faktorů zpomalení růstu průmyslové produkce byl nižší růst nových zakázek, který se odehrál především v oblasti domácích zakázek. V roce 2015 se neopakoval trend z čtvrtletí roku 2014, kdy celkové nové zakázky rostly dvouciferným tempem. Jejich růstové tempo postupně klesalo i v průběhu roku 2015, v 1. čtvrtletí v průměru na 8,0 %, ve 2. čtvrtletí na 6,6 % a ve 3. čtvrtletí až na 3,4 %. Nositelem růstu byly nové zakázky ze zahraničí, které si udržely relativně vysoké tempo růstu z 9,8 % v 1. čtvrtletí, 4,8 % ve 2. čtvrtletí a 8,1 % ve 3. čtvrtletí, a kde dominovaly zakázky ve výrobě motorových vozidel s růstem o 18,5 %, i když vyšší růst o 19,4 % dosáhla váhově nižší výroba oděvů. Zakázky z tuzemska ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 5,0 %, ale byly ovlivněny vysokou základnou stejného přechozího roku (s růstem o 17,5 %). Ve 3. čtvrtletí 2015 propadly domácí zakázky ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 52,5 % (v oboru výroba železničních lokomotiv a vozového parku). Naopak vysokým tempem narostly zakázky ve výrobě farmaceutických výrobků a přípravků o 31,2 %. V rozhodující výrobě motorových vozidel se zakázky snížily meziročně o 0,2 %. Produkce domácího průmyslu je převážně určena do zahraničí O tom, že domácí průmyslové produkce je určena převážně pro zahraničí, svědčí nejen vývoj nových zakázek, ale i tržeb. Tržby z průmyslové činnosti (v b. c.) se zvýšily meziročně o 1,0 %, ale tržby z přímého vývozu byly vyšší o 5,0 %, kdežto domácí tržby klesly o 3,8 %. Tržby z přímého vývozu ve 3. čtvrtletí 2015 se na celkových tržbách průmyslu podílely více než 60 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí, odvětví a oborů jsou uvedeny v příloze č. II Průmysl). 55

56 Graf č. II.1.2. Vývoj průmyslové produkce a tržeb (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 1.Q.14 2.Q.14 3.Q.14 4.Q.14 1.Q.15 2.Q.15 3.Q.15 Index průmyslové produkce -5,9-2,8 3,7 5,0 6,9 6,0 4,0 3,2 4,8 5,3 4,0 Tržby z průmyslové činnosti (b.c.) -4,9-0,7 5,9 6,3 10,9 9,9 8,8 6,3 3,8 4,4 1,0 Tržby z přímého vývozu (b.c.) -4,1 2,1 8,4 10,4 21,7 17,2 15,6 13,8 6,0 7,2 5,0 Rostl počet zaměstnanců i jejich mzdy Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 postupně zvyšoval, avšak dynamika jeho meziročního růstu postupně mírně zpomalovala o 0,1 p. b., na 2,6 % ve 3. čtvrtletí. Průměrná hrubá mzda těchto zaměstnanců zrychlila tempo růstu na 3,4 % (z 2,2 % v 1. čtvrtletí a z 3,2 % ve 2. čtvrtletí) a činila Kč. Při nízké inflaci a poklesu nezaměstnanosti to implikuje relativně vysoký růst reálných mezd. Ten koresponduje s růstem spotřeby domácností a dalších složek domácí poptávky. Tabulka č. II.1.2. Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v roce (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Tržby z průmyslové činnosti (v b. c.) 1. Q Q červenec srpen září 3. Q. Průmysl celkem (B+C+D) 4,7 4,7 2,5 0,6 0,0 1,0 B Těžba a dobývání -2,1-3,8-0,3-1,6-0,4-0,8 C Zpracovatelský průmysl 5,2 5,5 2,7 0,8 0,5 1,3 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu 0,6-6,3-0,7-1,7-9,6-4,2 Pramen: ČSÚ 2015 Jediným nositelem růstu tržeb průmyslu byl zpracovatelský průmysl, kde se tržby zvýšily ve čtrnácti odvětvích Tržby z průmyslové činnosti (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) snížily ve 3. čtvrtletí výrazně růst, když nadále rostly pouze ve zpracovatelském průmyslu, ale nižším tempem. V jeho rámci se meziročně zvýšily tržby ve 14 odvětvích (nejvíce v ostatním zpracovatelském průmyslu o 18,7 %), která se na celkových tržbách průmyslu podílela 72 %, v sedmi odvětvích meziročně klesly (nejvíce ve výrobě chemických látek a přípravků o 15,5 %), viz tabulka č. II V následujícím textu jsou využity statistické údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci 56

57 V ostatním zpracovatelském průmyslu nejvyšší růst tržeb měla výroba hraček a her Hlavním nositelem růstu tržeb zpracovatelského průmyslu byla výroba motorových vozidel Ostatní zpracovatelský průmysl (CZ-NACE 32) je z hlediska tržeb malé odvětví (ve 3. čtvrtletí 2015 s podílem 1,3 %). Zahrnuje výrobu výrobků, které nejsou zařazeny v jednotlivých odvětvích. Výroba v jednotlivých oborech je technologicky různorodá a vstupní materiály a jejich použití se rozcházejí. V odvětví je zahrnuto šest výrobkových skupin, z nichž některé mají dlouholetou tradici (výroba bižuterie, výroba hudebních nástrojů, výroba sportovních potřeb, výroba hraček a her, výroba lékařských a dentálních nástrojů a zpracovatelský průmysl j. n.). Z oborů odvětví se ve 3. čtvrtletí zvýšily tržby ve výrobě her a hraček o 28,1 % (podíl na tržbách odvětví byl 48,1 %), ražení mincí o 22,3 % (podíl 0,6 %), výrobě lékařských a dentálních nástrojů o 17,6 % (podíl 26,7 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném o 16,6 % (podíl 10,9 %). Ostatní zpracovatelský průmyslu j. n. obsahuje např. výrobu ochranných a bezpečnostních pomůcek, výrobu psacího náčiní, razítek, deštníků, knoflíků, zapalovačů, atd. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 15,4 %. Nejvyššího podílu na celkových tržbách průmyslu (27,8 %) dosáhla a hlavním nositelem růstu a rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR byla výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Odvětví má výrazně proexportní charakter, o čemž svědčí vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví (74,5 %). Významnou pozici měla výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se na celkových tržbách automobilového průmyslu podílela 53,9 %, výroba motorových vozidel měla podíl 46,1 %. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 2,0 %. Rozhodující pozici ve výrobě motorových vozidel měla výroba osobních vozů (99,6 %). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se produkce osobních automobilů (včetně malých užitkových vozů) ve 3. čtvrtletí 2015 mírně snížila o 0,4 %. Z domácích automobilek se zvýšila výroba v Hyundai o 12 % (na celkové výrobě osobních aut se podílela 27,3 %). Ke snížení produkce došlo v automobilkách TPCA o 6,1 % (podíl 17,4 %) a Škoda o 3,9 % (podíl 55,3 %), vlivem srpnových odstávek i z důvodu celozávodních dovolených. Podle SAP se zvýšila výroba autobusů o 13,7 %, kde z jednotlivých značek vzrostla výroba autobusů Irisbus o 16,2 % (podíl na celkové výrobě autobusů byl 85,7 %), zatímco výroba autobusů SOR klesla o 1,4 %. Pokles vykázala výroba nákladních automobilů o 7,8 %, kde jediným výrobcem je společnost Tatra. Tržby ve výrobě nápojů byly ovlivněny teplejším počasím Výroba nápojů (CZ-NACE 11) je odvětvím s dlouholetou tradicí a patří k menším v rámci zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,8 %). Její produkce je určena převážně pro domácí trh a zahrnuje i výrobu sladu, určeného pro výrobu piva v pivovarech ČR i v pivovarech v zahraničí. Její produkce je ovlivňována sezónností a vývojem počasí. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla průměrná teplota meziročně vyšší o 2 C, což pomohlo některým oborům odvětví. Zvýšily se tržby ve výrobě nealkoholických nápojů, stáčení minerálních vod do lahví o 15,1 % (podíl 31,2 %), výroba piva o 5,3 % (podíl 51,8 %), výroba vína o 0,5 % (podíl 4,7 %). Naproti tomu se snížila destilace, rektifikace a míchání lihovin o 4,2 % (podíl 5,8 %), jako důsledek dozvuků metanolové aféry. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 8,7 %. 57

58 Růst tržeb v klíčových odvětvích se projevil ve výrobě pryžových a plastových výrobků Oživující se výroba oděvů byla oslabována vysokými dovozy Za příznivým vývojem byl růst zahraničních zakázek Vysoká domácí poptávka ovlivnila růst tržeb ve výrobě farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků (CZ-NACE 22) je jedním z významnějších odvětví zpracovatelského průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,7 %, což ji řadí na čtvrté místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobky nacházejí široké uplatnění v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, ve stavebnictví a v domácnostech. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě plastových obalů o 16,2 % (podíl 8,8 %), ve výrobě ostatních plastových výrobků (zahrnuje např. výrobu plastového nádobí, kuchyňského vybavení a toaletních potřeb) o 10,7 % (podíl 26,6 %), ve výrobě plastových výrobků pro stavebnictví o 5,8 % (podíl 6,6 %) a výrobě plastových desek, folií a trub o 5,0 % (podíl 16,0 %). V rozhodující výrobě pryžových plášťů se zvýšily tržby o 3,4 % (podíl 30,3 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 0,1 % (její vývoj byl ovlivněn růstem zaměstnanosti o 6,9 %). Výroba oděvů (CZ-NACE 14) patří k malým odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,2 %). Výroba oděvů je náročná na pracovní sílu a převažuje v ní vysoký podíl ruční práce. Pro odvětví je typická tvorba módních kolekcí podle požadavku zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a zvyšuje se i zakázková konfekční výroba. Je proexportně zaměřená, tržby z přímého vývozu se na celkových tržbách průmyslu podílely 74,3 %. Výsledky ve 3. čtvrtletí 2015 naznačují oživení zejména na zahraničních trzích (zahraniční zakázky vzrostly o 19,7 %, domácí o 1,6 %). Pozice odvětví je i nadále oslabována vysokými dovozy oděvního zboží z Asie. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě ostatních svrchních oděvů o 21,2 % (podíl 20,0 %), ve výrobě ostatních oděvů a oděvních doplňků (kojenecké oblečení, tepláky, lyžařské oblečení, klobouky, čepice atd.) o 14,2 % (podíl 24,6 %) a ve výrobě pletených a háčkovaných výroků o 4,0 % (podíl 8,3 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 0,3 % (vývoj byl ovlivněn růstem zaměstnanosti o 6,9 %). Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se také řadí k významnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 5,8 %). Je hlavním dodavatelem automobilového průmyslu, strojírenství, ale produkce nachází uplatnění i v dalších odvětvích. Její šíře je velká, od malých kovových výrobků (jehly a špendlíky) až po zakázky velkého rozsahu (komponenty jaderných reaktorů). Přímo navazuje na hutní výrobu a zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů. S růstem životní úrovně obyvatel, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků, se zvyšuje i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním náročném konkurenčním prostředí má dobré vyhlídky, o čemž svědčí růst zahraničních zakázek o 6,3 %. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení, o 23,8 % (podíl 1,6 %), ve výrobě zbraní a střeliva o 20,6 % (podíl 3,3 %), ve výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů o 10,0 % (podíl 18,1 %) a v kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů o 9,2 % (podíl 8,7 %). V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 1,9 %. Podle náročnosti výroby patří výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (CZ-NACE 21) do sektorů high-tech technologií (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,8 %) a řadí se k odvětvím náročných na výsledky vědy a výzkumu. Zahrnuje výrobu léčiv a jejich prostřednictvím ovlivňuje úroveň zdraví obyvatelstva. Vzhledem k demografickému vývoji ČR (nárůst počtu starších lidí) 58

59 může dále posílit trend zvyšování spotřeby léků a tím i poptávky a výroby. Předpokládá se, že tento trend zesílí (ve 3. čtvrtletí 2015 se domácí zakázky ve výrobě farmaceutických přípravků zvýšily o 31,2 %). ČR se soustřeďuje na výrobu generik (ekvivalenty náhradních léků po vypršení patentové ochrany). V odvětví jsou zahrnuty dva obory, z nichž vyšší růst tržeb zaznamenala významnější výroba farmaceutických přípravků o 6,2 % (podíl 90,4 %). Výroba farmaceutických výrobků zvýšila tržby o 4,3 % (podíl 9,6 %). V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 3,3 %. Výsledky výroby chemických látek a přípravků byly ovlivněny omezením výroby Tržby výroby ostatních dopravních prostředků byly ovlivněny propadem domácích zakázek Výrobu základních kovů ovlivnilo snížení zakázek rozhodující výroby surového železa a oceli Vývoj kožedělného průmyslu byl nepříznivě Výroba chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20) má ve zpracovatelském průmyslu důležitou úlohu jako významný subdodavatel pro ostatní odvětví (na celkových tržbách průmyslu se podílela 3,8 %). Své uplatnění nachází ve všech oblastech národního hospodářství. Výsledky tohoto odvětví byly ve 3. čtvrtletí 2015 ovlivněny srpnovou nehodou na ethylénové jednotce a následným omezením výroby v Chemparku Záluží u Litvínova. To mělo za následek snížení domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2015 o 33,3 %. Z oborů odvětví propad tržeb zaznamenala výroba plastů v primárních formách o 25,8 % (podíl 33,1 %), výroba jiných základních organických chemických látek (výroba chemických látek vyráběných tepelným krakováním a destilací) o 24,0 % (podíl 22,6 %) a výroba jiných základních anorganických chemických látek (např. výroba chemických prvků, zásad, louhů a anorganických směsí) o 13,8 % (podíl 7,3 %). V odvětví došlo k poklesu produktivity práce z tržeb o 17,2 %. Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,4 %). Vývoj odvětví byl ovlivněn hlubokým poklesem domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2015 o 58,9 % v rozhodujícím oboru výroby lokomotiv a vozového parku. V rámci odvětví se ve 3. čtvrtletí snížily tržby ve výrobě letadel a lodí o 7,5 % (podíl 33,0 %) a ve výrobě železničních lokomotiv a vozového parku o 7,0 % (podíl 58,2 %). Naopak tržby rostly ve výrobě jízdních kol a vozíků pro invalidy o 5,1 % (podíl 5,8 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 7,5 %. Výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) je jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Je materiálově i energeticky náročná a její produkce je využívána ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký průmysl, atd.). Výroba je koncentrována převážně v Moravskoslezském kraji. Na celkových tržbách průmyslu se odvětví ve 3. čtvrtletí 2015 podílelo 4,7 %. Tržby byly ovlivněny poklesem celkových zakázek o 9,4 %, z toho zahraničních zakázek o 12,3 % a domácích o 7,2 %. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě odlitků z oceli o 22,1 % (podíl 2,0 %), ve výrobě odlitků z ostatních neželezných kovů o 12,4 % (podíl 0,1 %), ve výrobě surového železa, oceli, feroslitin, tváření výrobků za tepla o 8,7 % (podíl 54,2 %). V této rozhodující výrobě se snížily celkové zakázky o 15,0 %, z toho zahraniční zakázky o 12,6 % a domácí zakázky o 16,5 %. Tržby za tažení ocelového drátu za studena se snížily o 3,6 % (podíl 6,3 %). V odvětví se snížila produktivita práce z tržeb o 7,1 %. Výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15) patří k nejmenším odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,1 %). Zachovává si proexportní orientaci - podíl tržeb z přímého vývozu na celkových 59

60 ovlivňován dovozy levné asijské obuvi tržbách odvětví dosáhl 88,5 %, což je nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Zaměřuje se na specializované výrobky ve spolupráci se zahraničními výrobci. Vývoj tržeb je nadále nepříznivě ovlivňován přetrvávajícími dovozy levné obuvi z asijských zemí a menším zájmem o domácí výrobky. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě obuvi o 14,4 % (podíl 25,9 %) a v činění a úpravě usní, zpracování a barvení kožešin o 10,9 % (podíl 21,7 %). Tržby se naopak zvýšily ve výrobě brašnářských, sedlářských a podobných výrobků o 7,2 % (podíl 52,4 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 3,2 %. Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek ve vybraných oddílech v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí 2015 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) červenec srpen září Zakázky celkem Domácí zakázky Zakázky ze zahraničí Tržby za prodej vlastních výr. a služeb Pramen: ČSÚ, graf MPO Pozn.: ČSÚ sleduje zakázky pouze u vybraných oddílů CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, Rozhodující vliv měly zahraniční zakázky, kdežto domácí klesly Ukazatelem indikujícím další směřování průmyslu je objem celkových nových zakázek, které se v organizacích s 50 a více zaměstnanci ve vybraných odvětvích ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšily o 4,2 %. Rozhodující vliv měly zahraniční zakázky, které se na celkových zakázkách podílely 72,6 % a vzrostly o 8,2 %. U zahraničních zakázek významně vzrostly zakázky ve výrobě oděvů o 19,7 % (podíl na celkových zahraničních zakázkách byl 2,4 %) a ve výrobě papíru a výrobků z papíru o 9,1 % (podíl 2,2 %). Z významných odvětví vzrostly zahraniční zakázky ve výrobě motorových vozidel o 18,1 % (podíl 42,4 %) a ve výrobě strojů a zařízení o 8,9 % (podíl 11,8 %). Domácí zakázky meziročně klesly o 4,9 %, nejvýrazněji ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 53 % (podíl na celkových domácích zakázkách 1,4 %). 60

61 Graf č. II.1.4 Vývoj nových zakázek ve vybraných oddílech (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Q/13 2Q/13 3Q/13 4Q/13 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: ČSÚ sleduje zakázky pouze u vybraných oddílů CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21,

62 Tab. č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změny v %) 3. čtvrtletí 2015 / 3. čtvrtletí 2014 Skutečnost průmysl. tržby z tržby z evid. produkt. průměr. mzda jednotkové průměrná Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové mzda (IPP) vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem náklady Kč a služeb v b.c. cen v b.c. výrobců nominál. reálné B Těžba a dobývání 7,5-0,8-6,7-4,2 3,5 1,9 2,4-1,6-1, D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu -4,7-4,2 27,7-0,4-3,8-0,8 0,0 3,1 3, C Zpracovatelský průmysl 5,0 1,3 3,9 3,6-2,2 3,4 8,3 5,7 10, Výroba potravinářských výrobků 4,9-1,0 6,6 0,7-1,7 3,1 7,1 4,9 8, Výroba nápojů 5,6 7,3 1,2-1,3 8,7 3,9 2,4-4,4-5, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 3,9-0,1 0,2 1,5-1,6 0,4 0,4 2,0 2, Výroba oděvů 7,3 6,6 7,2 6,9-0,3 5,1 4,6 5,4 4, Výroba usní a souvisejících výrobků -4,1-3,4 4,8-0,2-3,2 6,3 5,9 9,9 9, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 0,1-3,2-2,7 1,7-4,8 4,8 5,5 10,1 10, Výroba papíru a výrobků z papíru 0,8 2,3 2,5 4,0-1,6 4,7 4,8 6,4 6, Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -4,4 0,8-1,0-1,3 2,1 1,1 3,2-1,0 1, Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků -9,9-15,5-12,6 2,0-17,2 1,8 14,7 22,9 38, Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 10,8 6,0 3,5 2,6 3,3 3,2 2,6-0,1-0, Výroba pryžových a plastových výrobků 8,8 6,8 4,9 6,9-0,1 3,9 5,2 4,0 5, Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 5,4 5,9-1,0 4,1 1,7 2,2 1,8 0,5 0, Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. -2,2-5,0-2,6 2,3-7,1 2,0 5,6 9,7 13, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 6,8 6,2 6,8 4,2 1,9 4,4 5,1 2,5 3, Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 3,7 2,1 2,5 6,2-3,9 2,2 2,7 6,2 6, Výroba elektrických zařízení 6,5 4,3 4,5 2,8 1,4 4,7 5,8 3,2 4, Výroba strojů a zařízení 4,2 4,2 3,3 2,8 1,3 3,3 3,3 1,9 1, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 10,5 8,5 8,5 6,4 2,0 3,6 4,7 1,5 2, Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -7,7-5,8 4,2 1,8-7,5 3,8 4,3 12,2 12, Výroba nábytku 2,9 0,7 0,0 4,2-3,3 3,4 3,8 7,0 7, Ostatní zpracovatelský průmysl 12,2 18,7 14,3 2,9 15,4 4,3 3,5-9,6-10, Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem 4,0 1,0 4,0 3,2-2,1 3,1 6,9 5,3 9, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Růst zaměstnanosti zaznamenal pouze zpracovatelský průmysl Pokles produktivity práce při růstu mezd se projevil růstem jednotkových mzdových nákladů Celková zaměstnanost v organizacích s 50 a více zaměstnanci se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšila o 3,2 %, takže v porovnání s předchozím čtvrtletím mírně snížila růst o 0,1 p. b. Z odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnanost rostla v osmnácti odvětvích a snížila se ve třech odvětvích (viz tabulka č. II.1.3). Vyšší růst zaměstnanosti při mírnějším zvýšení tržeb ve 3. čtvrtletí 2015 (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) vedl k poklesu produktivity práce o 2,1 %, který se odrazil v růstu jednotkových mzdových nákladů - nominálních meziročně o 5,3 % a reálných o 9,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu klesly jednotkové mzdové náklady nominální ve čtyřech odvětvích a jednotkové mzdové náklady reálné ve třech odvětvích (viz tabulka č. II.1.3). 62

63 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q % změna MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví ve třetím čtvrtletí pokračovalo v růstu, který táhlo inženýrské stavitelství, Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostla v průměru reálně o 5,4 % (ve s. c.) a navázala tak na solidní růst v předchozích dvou čtvrtletích roku, ale s nižší dynamikou. Již druhým rokem tak pozvolna smazává rozdíl k výsledkům dosahovaným v předkrizovém období. Za solidními čísly dosahovanými v průběhu roku stojí zejména obnovená investiční aktivita státu a snaha o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, které se projevují vyšším výkonem inženýrského stavitelství. Odvětví ve 3. čtvrtletí, podobně jako ve stejném období 2014, ubralo na tempu, které v jednotlivých měsících výrazně klesalo (meziročně z 11,6 % v červenci na 4,2 % v srpnu, a dále na 1,3 % v září). Hlavní příčinou byl nedostatek nových zakázek, který se projevuje zejména v pozemním stavitelství. V kumulaci za čtvrtletí 2015 růst stavebnictví jako celku činil 7,7 % a byl o 0,4 p. b. meziročně vyšší. Inženýrské stavitelství, které je převážně financováno z veřejných zdrojů, si ve 3. čtvrtletí připsalo dvouciferný meziroční růst o 19,2 %, který byl také v kumulaci za čtvrtletí 2015 meziročně vyšší (o 12,9 p. b.). Inženýrské stavitelství rostlo dvouciferným tempem po celé 3. čtvrtletí (25,2 % v červenci, 16,9 % v srpnu a 16,5 % v září). Graf č. II Stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-22,7 5,7-2,3-2,9-5,3-9,1-8,4-0,9-6,0-6,2-9,0-11,2-10,0-11,7 13,3-3,1-3,9 5,6 7,7 10,0 5,4 2,9 0, Pramen: ČSÚ, graf MPO zatímco pozemní stavitelství ho brzdilo Pozemní stavitelství v průměru za 3. čtvrtletí meziročně kleslo o 1,2 % a negativně tak ovlivnilo výsledky celého sektoru. Zatímco ještě v červenci zaznamenalo meziroční růst o 5,3 %, v srpnu a v září se již jeho produkce dostala do záporných čísel (pokles o 2,0 %, resp. o 6,0 %). Také v kumulaci za čtvrtletí 2015 se jeho produkce v meziročním srovnání snížila (o 4,4 p. b.). Pozemní stavitelství klesá navzdory silné poptávce po bydlení, podporované dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami. Zvýšila se sice nově zahájená výstavba bytů 63

64 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 v bytových i v rodinných domech, avšak nejedná se o silný posun směrem vzhůru. Počet dokončených bytů ve 3. čtvrtletí dokonce klesl, a přestože poptávka po bydlení roste, nových bytů se příliš nestaví a důsledkem je růst jejich cen. Graf č. II Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 % změnaa 0,0-10,0-20,0-30, Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti, při růstu průměrné nominální mzdy Vlivem růstu produkce a poklesu zaměstnanosti nadále rostla produktivita práce Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví (v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v roce 2015 však zmírnila meziroční pokles. V průměru za 3. čtvrtletí byla meziročně nižší o 2,6 % (průměrný evidenční počet zaměstnanců) a mzda zaměstnanců v těchto podnicích vzrostla v průměru o 7,2 % na Kč. Zaměstnanost v celém odvětví pravděpodobně stále čeká na své dno. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve stavebnictví jako celku se meziročně zvýšila o 5,0 % a činila Kč. Růst stavební produkce při poklesu počtu zaměstnanců se projevil zvýšením produktivity práce, meziročně o 8,2 %. Růst produktivity práce tak opět výrazně předstihl vývoj reálných mezd (přepočtených cenami stavebních prací), které vzrostly meziročně o 3,7 %. Vysoký růst produktivity práce při daleko nižším růstu mezd se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 3,0 % a reálných o 4,2 %. Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Průměrná nominální mzda 3,3 4,3 4,0 4,7 5,0 Průměrná reálná mzda 2,8 3,5 3,0 4,0 3,7 Produktivita práce ze ZSV (ve s.c.) 5,0 2,5 7,8 11,7 8,2 Nominální jedn. mzdové náklady -1,6-1,8-3,5-5,9-3,0 Reálné jedn. mzdové náklady -2,1-1,0-4,4-6,9-4,2 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 64

65 Počet stavebních povolení se opět snížil Ve třetím čtvrtletí klesl počet stavebních povolení, když stavební úřady vydaly celkem stavebních povolení, což představuje meziroční snížení o 3,8 % a postihlo jak bytovou, tak i nebytovou výstavbu (viz tabulka č. II ). Ani počty stavebních povolení vydaných v jednotlivých měsících nebyly v meziročním srovnání příznivé. Meziroční růst byl zaznamenán pouze v září (o 2,4 %), červenec a srpen skončil v záporných hodnotách (-12,0 %, resp. -1,6 %). Vzhledem k nízké výchozí základně by se jejich počet mohl zvýšit v dalším čtvrtletí. Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Počet vydaných stavebních povolení -3,0-2,1-0,3 4,5-3,8 v tom: nová výstavba -2,3 3,5 4,5 7,5-1,8 změna dokončených staveb -3,9-9,0-6,1 0,8-6,4 z celku: bytové budovy -3,0-2,1-2,2 3,6-2,1 Pramen: ČSÚ nebytové budovy -0,1-2,4-4,1-1,2-10,4 Hodnota povolených staveb meziročně vzrostla Orientační hodnota povolených staveb ve 3. čtvrtletí roku 2015 činila 67,8 mld. Kč a meziročně vzrostla o 5,8 %, a to zejména díky nízké srovnávací základně předchozího roku. Naděje na dobré dlouhodobé výsledky jsou však s ohledem na vývoj zakázek v sektoru velmi nízké. Tabulka č. II Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Orientační hodnota povolených staveb -7,6-12,2-10,2-1,9 5,8 v tom: nová výstavba -16,5-4,0-16,6-7,9-6,5 změna dokončených staveb 9,4-23,8-1,4 7,5 23,6 z celku: bytové budovy -0,4 14,2-5,1 18,9 3,3 Pramen: ČSÚ nebytové budovy -14,8 3,3 2,9-4,1 13,4 65

66 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q počet mil. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. II Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb Orientační hodnota (mil. Kč) Počet vydaných SP Pramen: ČSÚ, graf MPO také podlahová plocha se zvýšila Nejvíce stavebních povolení s nejvyšší hodnotou bylo od počátku roku vydáno ve Středočeském kraji Celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, se v meziročním porovnání zvýšila o 18,0 % na tisíc m 2, také částečně z důvodu nízké srovnávací základny. Podlahová plocha nové výstavby bytových budov vzrostla o 5,6 %, u nebytových budov byla vyšší o 46,4 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za tři čtvrtletí 2015 (celkem ) nejvíce podílel Středočeský kraj s 19,6 %, Jihomoravský kraj se 13,5 % a Moravskoslezský s 9,4 %. Nejvyšší podíl na orientační hodnotě povolených staveb (celkem 188,3 mld. Kč) vykázal také Středočeský kraj (12,7 %), následovaný Prahou (11,0 %), a Jihomoravským krajem (10,5 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší podíl na orientační hodnotě dosáhla Praha (21,3 %), následovaly kraje Středočeský (18,7 %) a Jihomoravský (13,7 %), v kategorii nebytových staveb docílily nejvyšší podíly kraje Jihomoravský (13,5 %), Středočeský (13,1 %) a Moravskoslezský (11,2 %). Podíl Prahy na počtu povolených staveb činil 6,1 % a na orientační hodnotě povolených nebytových staveb 9,5 %. 66

67 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q mil. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. II Hodnota stavebních zakázek (v mil. Kč) Stav ke konci období Nové zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO Stav přijatých zakázek se zvýšil, hodnota se snížila, a to jak veřejných, tak i soukromých, i zahraničních Stav zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2015, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení (v podnicích nad 50 zaměstnanců), se meziročně zvýšil o 6,6 %. Podniky měly uzavřeno celkem 17,3 tisíce zakázek. Jejich hodnota činila 152,6 mld. Kč a meziročně klesla o 16,5 %. Tento pokles jde částečně na vrub vysokého růstu zakázek právě ve 3. čtvrtletí předchozího roku (meziročně o 30 %). Srovnáme-li hodnotu zakázek se stejným obdobím předkrizového roku 2008, je dosažená hodnota zakázek stále o desítky procent nižší (o 28 %). Více než poloviční podíl na hodnotě celkových zakázkách měly zakázky veřejné (52,2 %). Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 2015 se jejich hodnota meziročně snížila o 9,7 % na 79,6 mld. Kč. Ve srovnání s 3. čtvrtletím předkrizového roku 2008 však tento objem činil pouhých 41 %. Téměř třetinový podíl (30,8 %) na celkovém stavu zakázek představovaly zakázky soukromé, s hodnotou 46,9 mld. Kč a meziročním poklesem o 16,1 %. Hodnota zahraničních zakázek potřetí v řadě meziročně klesala a dosáhla výše 26,1 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje pokles o 32,8 %. I zde sehrála negativní roli vysoká srovnávací základna. Zahraniční zakázky se na celkovém objemu podílely 17,1 %. Vývoj stavebních zakázek ukazuje tab. č. II Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Hodnota nových zakázek v tuzemsku 7,4 17,5 8,3-3,1-7,8 v tom: pozemní stavitelství 14,7-16,1 26,3-0,7-18,0 inženýrské stavitelství 49,2 9,2-20,8 13,5-1,7 Stav ke konci období 30,0 30,0 14,8 10,3 6,6 Hodnota: tuzemsko 27,5 15,9 1,9-7,7-16,5 v tom: veřejné 21,9 23 7,8-1,4-9,7 soukromé 13,1-3,1-2,4-5,3-16,1 zahraničí 78,4 36,5-5,6-26,6-32,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 67

68 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 II.2.2 Bytová výstavba Počet zahájených bytů vzrostl téměř v celé struktuře Počty zahájených bytů stouply v devíti krajích Ve 3. čtvrtletí 2015 stavební podniky zahájily výstavbu celkem bytů, což je meziročně o 5,1 % více. Ve stejném období roku 2014 byla zahájena výstavba bytů, v roce 2013 to bylo jen bytů, ale v roce 2008 to bylo bytů (právě v tomto čtvrtletí byl zahájen jejich dlouhodobý pokles). Meziroční nárůst souvisí s přetrváváním nízké úrovně úrokových sazeb a zvýšením dostupnosti úvěrů. K růstu silně pomohla také nízká srovnávací základna z předchozích let. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla zahájena výstavba 1577 bytů v bytových domech, což je meziroční nárůst o 2,7 %. Zahájená výstavba bytů v rodinných domech však byla podstatně vyšší a s bytů a meziročním růstem o 3,1 % představuje 55,5 % všech zahájených bytů. Z ostatních kategorií růst počtu zahájených bytů na 466 zaznamenaly ještě nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 32,8 %. Zahájená výstavba bytů v nebytových budovách vzrostla o 11,9 % na 441 bytů a bytů v nebytových prostorách se zvýšila o 39,1 % na 153 bytů. Silné tempo růstu bylo vyvoláno zejména nízkou srovnávací základnou. Pokles zaznamenala pouze výstavba v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům, která meziročně klesla o 8,8 % na 333 bytů. Výstavba zahájená v krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých územních celků, různou strukturu bytového fondu, ale také znatelné zlepšení celého sektoru. V období od ledna do září 2015 se v meziročním srovnání zvýšil počet zahájených bytů v průměru o 6,1 %, z toho v devíti krajích vzrostl a v pěti se snížil. Převážně šlo sice o jednociferné změny, velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi však přetrvávají. Nejvíce meziročně narostl počet zahájených bytů v Olomouckém kraji (o 42,5 %), v Praze (meziročně o 23,2 %) a v Plzeňském kraji (o 10,4 %). V kumulaci za čtvrtletí 2015 se na zahajovaných bytech nejvíce podílela Praha (20,2 %), dále kraje Středočeský (17,7 %) a Jihomoravský (14,5 %). Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO 68

69 Počet dokončených bytů v samotném 3. čtvrtletí se snížil Programy na podporu stavebnictví Úrokové sazby hypotečních úvěrů ve 3. čtvrtletí vzrostly Hypotéky stoupaly na maxima Ve 3. čtvrtletí 2015 bylo dokončeno celkem 6069 bytů, což je meziročně o 219 bytů méně a představuje pokles o 3,5 %. V kumulaci za čtvrtletí 2015 bylo dokončeno o bytů, což je ale meziročně o 944 bytů více (o 5,6 %). Počet dokončených bytů v rodinných domech se ve 3. čtvrtletí meziročně snížil o 6,6 % na 3 306, stejně tak počet bytů v bytových domech, který klesl o 11,0 %, když bylo dokončeno bytů. Ostatní kategorie se na celkovém počtu dokončených bytů podílejí minimální měrou. Růst zaznamenala výstavba bytů v kategorii nebytových budov meziročně o 76 % (na 220 bytů) a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 118,4 % (na 463 bytů). Meziročně klesly byty dokončené v nástavbách a přístavbách k rodinným domům o 6,7 % (celkem 168) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 32,5 % (na 235). Na podporu bydlení jsou zaměřeny programy Ministerstva pro místní rozvoj (Podpora regenerace panelových sídlišť, Podpora výstavby technické infrastruktury, Podpora výstavby podporovaných bytů), programy SFRB (Panel 2013+, Program Úvěr 150, Program výstavby, Program Jessica, Programy Pro obce) a program SFŽP (Nová zelená úsporám, která kromě RD bude zahrnovat i BD), kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Vedle toho jsou do stavebnictví směrovány poměrně značné prostředky z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitostí pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení. Pro bytovou výstavbu má význam i vývoj na finančních trzích, zejména pohyb úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, a to pro malé i velké investory. Rozvoj výstavby bytů a rodinných domů i nadále pozitivně ovlivňovaly nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů, a to přesto, že ve vývoji trendu úrokových sazeb došlo ve 3. čtvrtletí ke zvratu. Průměrná úroková sazba Hypoindexu v červnu dosáhla svého dna (2,05 %) a nastoupila zatím nesmělý růst. V červenci vzrostla na 2,08 %, v srpnu a září stagnovala na 2,11 %. Průměrná úroková sazba tak z průměru 2,34 % v lednu 2015 postupně klesala na květnová 2,05 %, která si udržela ještě v červnu, ale poté začala opět narůstat. Výraznější růst úrokových sazeb i přesto, že zájem o hypotéky zůstává vysoký, je v příštích měsících málo pravděpodobný. V září již sedmý měsíc v řadě neklesly objemy hypotečních úvěrů pod 15 mld. Kč měsíčně, což jsou objemy, které se v minulých letech podařily uzavřít jen v nejsilnějších měsících. Podle statistiky Fincentra Hypoindexu počet sjednaných úvěrů za celé 3. čtvrtletí dosáhl výše úvěrů, což je meziročně o 14,8 % více. Zvýšil se také objem poskytnutých úvěrů, meziročně o 25,4 % na 49,081 mld. Kč. S tím o 1,85 % vzrostla i průměrná výše hypotéky, na 1,841 mil. Kč. Za čtvrtletí 2015 bylo podle Fincentrum Hypoindex sjednáno hypotečních úvěrů v celkovém objemu 139,766 mld. Kč. 69

70 EU 28 eurozóna (19) Slovensko Švédsko Nizozemí Irsko Rumunsko Kypr Česká republika Malta Lotyšsko Dánsko Rumunsko Spojené království Chorvatsko Maďarsko Německo Polsko Španělsko Lucembursko Bulharsko Belgie Itálie Portugalsko Rakousko Litva Francie Estonsko Slovinsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 II.2.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU vzrostlo, v eurozóně zůstalo v poklesu Výkonnost stavebnictví v jednotlivých zemích byla rozdílná Ve třetím čtvrtletí 2015 stavebnictví v EU28 zmírnilo růst z přechozích čtvrtletí, když meziročně vzrostlo o 0,5 % 4, což je o 1,0 p. b. nižší tempo než ve 2. čtvrtletí a o 0,5 p. b. méně než před rokem. Táhlo jej zejména inženýrské stavebnictví, které se meziročně zvýšilo o 4,5 %, zatímco pozemní stavitelství meziročně kleslo o 0,2 %. V eurozóně odvětví meziročně kleslo o 0,5 % a nepomohlo mu tentokrát ani inženýrské stavitelství, kde produkce meziročně klesla o 0,6 %, o 0,1 p. b. více než v pozemním stavitelství. Stavebnictví eurozóny ve 3. čtvrtletí 2015 bylo na 87,29 % produkce bazického roku 2010, EU28 na 93,46 % (po sezónním a kalendářním očištění). Ačkoli produkce v České republice dle údajů Eurostatu dosáhla slušného výsledku, stavební výroba byla v některých státech ještě vyšší. Domácí stavebnictví růstem o 6,3 % předstihlo např. Dánsko (3,6 %) či Spojené království (0,7 %), ale např. Slovensko (20,6 %), Švédsko (14,5 %), či Nizozemí (10,6 %) si vedly znatelně lépe (viz graf II.2.3.1). Ve čtrnácti zemích stavební výroba meziročně skončila v mínusu, nejvíce v Řecku (-29,5 %). Jednotlivé země tedy ve 3. čtvrtletí 2015 opět vykázaly značné rozdíly. Důvodem rozdílného tempa růstu byla mj. schopnost využít finančních prostředků z projektů a fondů Evropské unie a svoji úlohu sehrála i srovnávací základna. Obecně data jednotlivých zemí ukazují na stále velice diferencovanou situaci v odvětví, nicméně v tuto chvíli nelze jednoznačně říci, zdali výsledek za rok 2015 skončí v kladných číslech. Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním srovnání ve 3. čtvrtletí 2015 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) % ,5-0,5 20,6 14,5 10,68,7 8,6 6,8 6,3 5,1 4,9 3,6 1,8 0,7 0,3 0,2 0,00,0-0,2-0,7-1,2-1,4-1,5-2,4-2,4-4,0-4,5-4,7-12, ,5 Pramen: Eurostat, graf MPO 4 kalendářně očištěná data, sezónně neočištěná data 70

71 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu, vyšší srovnávací základna však ztlumila jeho tempo Česká ekonomika v roce 2015 nabrala na síle a nemalou měrou k tomu přispěl zahraniční obchod, který tak navázal na výborné výsledky z roku Zasloužila se o ně dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích, spolu se slabší korunou, která udržovala na straně exportů vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců. Straně importů pomáhaly nízké ceny energetických komodit, avšak stabilní kurz koruny vůči oběma referenčním měnám, ještě zvýrazněný rostoucí průmyslovou aktivitou a spotřebou domácností, které generovaly poptávku po dovozech, ji ale zatěžovaly natolik, že tempo růstu dovozu začalo předstihovat dynamiku vývozu. Ve 3. čtvrtletí 2015 zahraniční obchod i přes vysokou srovnávací základnu předchozího roku pokračoval v růstu, nadále však s nižší dynamikou růstu vývozu i dovozu. Podle údajů přeshraniční statistiky 5 obrat zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2015 stoupl na 1 769,8 mld. Kč (meziroční růst o 71,3 mld. Kč) a obchodní bilance skončila přebytkem 104,9 mld. Kč, meziročně vyšším o 2,3 mld. Kč. Na rozdíl od roku 2014 začal vývoz v některých měsících roku 2015 vykazovat nižší tempo růstu než dovoz, takže v průměru za 3. čtvrtletí zopakoval výsledek, který naznačil již v 1. čtvrtletí, že vývoz vzrostl v průměru o 4,1 % na 937,4 mld. Kč, kdežto dovoz v průměru o 4,3 % na 832,4 mld. Kč. Meziroční tempo růstu vývozu i dovozu v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí bylo pomalejší než ve stejném období před rokem, nejvyšší růst dosáhl vývoz v měsíci srpnu (5,2 %), dovoz v červenci (7,2 %). Zářijový přebytek obchodní bilance objemem 52,8 mld. Kč byl nejvyšší v historii sledování. Tabulka č. II Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 (přeshraniční statistika) Q 1.-3.Q červenec srpen září 3.Q 1.-3.Q Vývoz (meziroční změna v %) 15,0 15,9 4,7 5,2 2,7 4,1 6,5 Dovoz (meziroční změna v %) 13,9 15,1 7,2 4,3 1,6 4,3 7,0 Saldo (v mld. Kč) 102,6 334,4 29,4 22,8 52,8 104,9 343,2 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 20,2 60,4-5,3 3,1 4,5 2,3 8,8 Pramen: ČSÚ 5 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2016 zpřesňovány. 71

72 mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (měsíční hodnoty, přeshraniční statistika) Saldo - přeshraniční stat. (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) % Pramen: ČSÚ, graf MPO podobné tendence vykázal i v národním pojetí Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí 6. Ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostl vývoz na 808,2 mld. Kč, tj. meziročně o 3,6 % a dovoz na 781,9 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Přebytek obchodní bilance činil 26,3 mld. Kč, kvůli pomalejšímu tempu vývozu než dovozu byl ale meziročně o 4,6 mld. Kč nižší. Obrat zahraničního obchodu stoupl na 1 590,1 mld. Kč, což je o 60,0 mld. Kč více než ve 3. čtvrtletí Kladné saldo zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí 2015 činilo 26,3 mld. Kč, což je o 78,6 mld. Kč méně, než vykazuje přeshraniční statistika. Přebytek obchodní bilance za čtvrtletí 2015 činil 127,1 mld. Kč a proti stejnému období roku 2014 klesl o 2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Na obratu zahraničního obchodu ČR se největší měrou podílely vyspělé tržní ekonomiky Výsledky za 3. čtvrtletí 2015 potvrdily silnou závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Největšího podílu na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu dosáhl obchod s vyspělými tržními ekonomikami (82,0 %), z nichž právě značnou část tvořily členské státy Evropské unie. Jejich podíl na obratu zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí 2015 činil 74,7 %. Podíl vyspělých tržních ekonomik na celkovém obratu meziročně vzrostl o 0,3 p. b., u zemí Evropské unie o 0,1 p. b. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které opět zvětšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,7 p. b. na 49,5 %, z toho silniční vozidla přidala meziročně 0,8 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 14,7 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků navýšila silniční vozidla svůj podíl o 1,3 p. b. na 29,8 %. 6 Výsledky podle národního pojetí, vycházející ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, proto lépe vypovídají o reálné exportní výkonnosti a efektivnosti zahraničního obchodu, oproti údajům z přeshraniční statistiky, které evidují jen toky zboží, mnohdy bez vazby na toky peněz. 72

73 mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (čtvrtletní hodnoty, přeshraniční statistika) ,0 20,0 15,0 10, ,0 0,0-5,0 % 0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q -10, Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční. změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Koruna meziročně silně oslabila vůči dolaru, vůči euru však posílila Ceny vývozu a dovozu meziročně klesly, směnné relace setrvaly v záporných hodnotách Výsledky zahraničního obchodu také bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů. Na hodnotu české koruny vůči euru měl stále vliv kurzový závazek ČNB udržovat kurz poblíž hladiny 27 CZK/EUR, který byl v průběhu čtvrtletí trhy několikrát otestován. Koruna si však nadále držela relativně stabilní kurz vůči euru, takže v průběhu 3. čtvrtletí 2015 se euro obchodovalo v průměru za 27,072 CZK/EUR, což proti 2. čtvrtletí znamená posílení o 1,1 %, meziročně pak o 2 %. Průměrný kurz české koruny vůči americkému dolaru v závislosti na vývoji měnového páru EUR/USD ve 3. čtvrtletí 2015 posílil na 24,353 CZK/USD, tj. mezičtvrtletně o 1,8 %, v meziročním srovnání však byla slabší o 16,8 %. Kurzový vliv držel ve 3. čtvrtletí 2015 nadále hladinu cen dovozu i vývozu a bránil tak jejich razantnějšímu výkyvu. Slabá koruna na straně vývozů napomáhala k udržení vyšší konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích, u dovozů omezovala deflační tlaky pramenící z poklesu cen některých komodit na světových trzích, především minerálních paliv a energií. Dovozní ceny v průměru za 3. čtvrtletí 2015 meziročně klesly pouze o 2,6 %, protože v tomto období ještě silně proinflačně působil vývoj kurzu koruny vůči dolaru, reflektující pohyb kurzu eura vůči dolaru. Ceny vývozu se snížily o něco více, meziročně v průměru o 2,7 %. 73

74 Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO Vývozní ceny ve 3. čtvrtletí meziročně klesly téměř ve všech skupinách, s výjimkou cen nápojů a tabáku. Z významnějších skupin se nejvíce snížily ceny komodit s nižším stupněm zpracování, kde předchozí vysoký pokles prohloubily ceny minerálních paliv na 12,3 % a pod vlivem nízkých cen ropy výrazně propadly ceny ostatních surovin o 10,1 %, dynamiku poklesu zvýšily i ceny chemikálií na 4,6 %. Z pohledu domácích exportérů se nepříznivě vyvíjely vývozní ceny strojů a dopravních prostředků, které začaly klesat hned na počátku 2. pololetí a v průměru za 3. čtvrtletí byly nižší o 1,4 %. Za vyšší ceny než před rokem se do zahraničí vyvážely pouze nápoje a tabák, jejichž ceny meziročně vzrostly o 1,1 %. Dovozní ceny ve 3. čtvrtletí zrychlily meziroční pokles, kde zejména ceny minerálních paliv zvýšily meziroční propad na 24,2 %, stejně tak ceny chemikálií na 3,1 %, ale ceny ostatních surovin snížily předchozí pokles na 6,8 %. Z významnějších skupin tento trend podpořily ceny průmyslového spotřebního zboží, které snížily meziroční růst na 2,9 % a ceny strojů a dopravních prostředků na 1,9 %. Vývozní ceny však klesly meziročně o málo hlouběji než ceny dovozní, proto směnné relace zůstaly v záporných hodnotách. V úhrnu za 3. čtvrtletí 2015 směnné relace v porovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly na 99,9 % a už druhé čtvrtletí setrvaly v záporných hodnotách. Ceny tedy opět přispěly k dobrým výsledkům zahraničního obchodu. Přehled směnných relací u dílčích komodit, členěných dle SITC, uvádí tab. II a graf II

75 Tabulka č. II Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předchozího roku = 100) Skupiny SITC Indexy cen vývozu Indexy cen dovozu Směnné relace 3. Q Q Q Q Q Q 2015 Celkem 104,7 97,3 102,8 97,4 101,8 99,9 0 potraviny 101,4 93,3 103,7 99,7 97,8 93,6 1 nápoje a tabák 106,8 101,1 102,6 99,2 104,1 101,9 2 suroviny 108,7 89,9 95,0 93,2 114,4 96,5 3 minerální paliva 94,2 87,7 95,9 75,8 98,2 115,7 4 tuky 96,4 98,8 91,5 108,2 105,4 91,3 5 chemikálie 105,2 95,4 102,9 96,9 102,2 98,5 6 tržní výrobky 106,4 97,3 104,5 98,6 101,8 98,7 7 stroje a dopr. prostředky 104,8 98,6 104,7 101,9 100,1 96,8 8 průmyslové spotř. zboží 105,2 98,9 103,0 102,9 102,1 96,1 Pramen: ČSÚ Míra otevřenosti ČR se snížila Česká ekonomika je výrazně exportně orientovaná, silně závislá jak na kooperaci, tak i obchodních vztazích se zahraničím, proto se vývoj zahraniční obchodní výměny mimo jiné projevuje i v podílu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu země. Ve 3. čtvrtletí 2015 se poměr exportu vůči HDP meziročně snížil o 0,7 p. b., a to z 84,0 % ve 3. čtvrtletí 2014 na 83,3 %, v důsledku pokračujícího silného růstu domácí poptávky, generujícího předstih tempa růstu dovozu před vývozem. Je však třeba zdůraznit, že tento standardně používaný ukazatel pro srovnání otevřenosti jednotlivých ekonomik podává pouze orientační informaci o významu zahraničního obchodu pro výkon ekonomiky. Pro interpretaci skutečné úlohy vnějšího sektoru je důležitější pozice země v globálních hodnotových řetězcích. Z tohoto pohledu se Česká republika řadí mezi země s relativně nízkou vytvořenou přidanou hodnotou, a tedy s nižším vlivem zahraničního obchodu na ekonomiku, než by naznačoval vysoký přeshraniční obrat obchodu. II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala majoritní část českého exportu a importu Pro zahraniční obchod České republiky jsou dlouhodobě významné především sousední státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. V rámci zemí evropské osmadvacítky byl proto tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. Ve 3. čtvrtletí 2015 tam směřovalo 83,0 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,3 % dovozu. Vývoz do Evropské unie vzrostl meziročně o 5,5 % a dovoz o 2,8 %. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 55,6 mld. Kč na 1 322,0 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem v náš prospěch ve výši 234,3 mld. Kč, což je o 25,8 mld. Kč více než ve 3. čtvrtletí Tato silná obchodní provázanost České republiky se státy Evropské unie vede k závislosti českého národního hospodářství na jejich ekonomické situaci a zpětně významně ovlivňuje výkon domácí ekonomiky. Samotná eurozóna meziročně posílila svůj podíl na českých vývozech o 1,3 p. b., na 64,7 %, když vývoz meziročně vzrostl o 6,1 %. Naopak podíl na dovozech se snížil o 0,5 p. b. a dostal se na 44,5 %, i přesto, že dovoz ze zemí platících eurem meziročně vzrostl o 2,9 %. 75

76 zvýšil se také vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou a do rozvojových zemí v propadu pokračoval export do Ruské federace a na Ukrajinu Jedním z hlavních a dlouhodobých cílů převážné části českých exportérů je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit tím přílišnou závislost na zemích Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí 2015 se to dařilo především v obchodě se zeměmi s tranzitivní ekonomikou, kam sice vývoz meziročně vzrostl o 6,5 % (o 0,3 mld. Kč), avšak 0,5% podíl těchto zemí na celkových vývozech zůstal nezměněn. Dobrých výsledků dosáhl také vývoz do rozvojových zemí, kam se objem vyvezeného zboží meziročně zvýšil o 6,3 % (o 2,5 mld. Kč) a podíl na vývozech tak meziročně mírně vzrostl o 0,1 p. b. na 4,5 %. Z rozvojových zemí si dobře vedl export do Indie, kam akceleroval o 16,2 %, což je 0,4 mld. Kč více. Dvouciferných temp růstu dosáhl také vývoz do Turecka, o 13,3 %, (o 1,3 mld. Kč více). Dlouhodobě dobrých výsledků dosahují čeští exportéři ve Spojených státech amerických, které jsou pro ČR stále významnějším mimoevropským trhem díky jeho nevyčerpatelnému potenciálu. Vývoz sem meziročně vzrostl o 12,0 % (o 2,5 mld. Kč), takže navýšil podíl USA na celkovém českém vývozu o 0,2 p. b. na 2,5 %. Nepříznivý vývoj ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států, způsobený přetrvávajícím geopolitickým napětím na východě Evropy, pokračoval. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí dále propadal, ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 33,0 % na 27,5 mld. Kč, z toho vývoz do Ruské federace o 35,1 % na 19,0 mld. Kč a na Ukrajinu o 17,5 % na 3,9 mld. Kč. Ukrajina se vlivem konfliktu dostala do ekonomických a sociálních problémů, což negativně ovlivnilo její podíl na celkových českých vývozech, který oslabil ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 0,1 p. b. na 0,4 %. Obchodní vztahy s Ruskem nepříznivě poznamenaly protiruské a ruské sankce a následné hospodářské problémy země. Pokles ruské ekonomiky spojený též s propadem cen na komoditních trzích, zejména ropy a plynu, a s oslabením rublu, jehož důsledkem je výrazné snížení kupní síly ruského obyvatelstva a firem, ovlivnil také podíl Ruska na celkovém českém vývozu. Ten se v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 % a ve 3. čtvrtletí 2015 se meziročně snížil o 1,3 p. b. na 2,0 %. Současně klesly též ruské dovozy (meziročně o 22,3 %), které však také stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu vývozu než dovozu došlo k prohloubení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 2,8 mld. Kč na 7,2 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1). 76

77 Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu (meziroční srovnání) O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 7-9/ /2015 index 7-9/ /2015 index 7-9/ /2015 index 7-9/14 7-9/15 mil.kč % mil.kč % 15/14 mil.kč % mil.kč % 15/14 mil.kč % mil.kč % 15/14 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 104, , ,0 104, , ,0 104, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,0 104, , ,8 105, , ,2 102, ** Státy EU , ,7 104, , ,0 105, , ,3 102, z toho: Německo , ,0 106, , ,1 106, , ,6 106, Slovensko , ,4 110, , ,2 115, , ,2 101, ** Státy ESVO , ,8 101, , ,1 104, , ,4 96, ** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,6 109, , ,6 111, , ,4 106, z toho: Kanada , ,1 95, , ,2 96, , ,1 94, USA , ,4 110, , ,5 112, , ,3 107, * Rozvojové země , ,4 115, , ,5 106, , ,5 121, z toho: Brazílie , ,2 85, , ,1 68, , ,2 107, Indie , ,4 109, , ,3 116, , ,5 104, Turecko , ,1 110, , ,2 113, , ,9 106, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,5 106, , ,5 106, , ,5 107, * Společenství nezávislých států , ,0 73, , ,9 67, , ,1 79, z toho: Rusko , ,6 71, , ,0 64, , ,2 77, Ukrajina , ,5 96, , ,4 82, , ,6 110, * Ostatní */ , ,8 113, , ,2 99, , ,1 115, z toho: Čína , ,5 113, , ,1 95, , ,5 115, * Nespecifikováno , ,3 131, , ,1 208, , ,6 123, Zahraniční obchod se zeměmi OECD , ,3 105, , ,6 106, , ,2 103, Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR V kategorii zájmových zemí vzrostl objem vývozu, u prioritních zemí však klesl Ochlazení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou v exportní strategii ČR zařazeny mezi prioritní země, se negativně promítlo do podílu této skupiny zemí 7 na českém exportu. Ten se snížil meziročně o 1,2 p. b., na 8,8 % a vývoz ve skupině těchto států klesl o 8,9 %, což představuje snížení objemu vyvezeného zboží o 8,0 mld. Kč. Lépe se však vedlo exportu do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu se sice oproti 3. čtvrtletí 2014 nezměnil (5,7 %), ale celkový objem vyvezeného zboží vzrostl o 3,9 %. To je v hodnotovém vyjádření oproti stejnému období předchozího roku o 2,0 mld. Kč více (viz graf II.3.2.1). 7 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 77

78 Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export ,8 83,0 63,4 64, ,0 8, ,7 5,7 3.Q Q 2015 EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO Tahounem českého exportu zůstává Německo, Na pozici našeho nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Německé hospodářství ve 3. čtvrtletí poznamenalo zpomalování hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, což se však nestihlo negativně projevit v našich vzájemných obchodních vztazích. Vývoz do této sousední země vzrostl meziročně o 6,0 %, dovoz o 6,2 %. Na celkovém vývozu se podílelo 33,1 %, na celkovém dovozu 26,6 %, což je v případě dovozů meziročně o 0,5 p. b. více, ze strany vývozů o 0,6 p. b. více než ve stejném období roku Obchodní bilance skončila přebytkem 89,1 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 4,7 mld. Kč vyšším. Druhou pozici v žebříčku zemí, kam směřoval český vývoz, obhájilo s 9,2% podílem Slovensko. Následovalo Polsko (5,8 %), Spojené království (5,2 %) a Francie (4,8 %). Žebříček první pětice zemí, kam směřuje český vývoz, zůstává dlouhodobě neměnný. To platí i pro pořadí zemí na straně dovozů, kde druhou pozici opět obhájila Čína (12,5 %), dále Polsko (7,8 %), Slovensko (5,2 %) a Itálie s 4,0% podílem (viz tab. V.3 v přílohové části). s nímž dosáhla obchodní bilance ČR také nejvyššího přebytku Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance vykazuje dlouhodobě Česká republika s Německem. S téměř polovičním objemem přebytku obchodní bilance se na druhém místě stabilně umisťuje Slovensko. Ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostlo saldo meziročně o 11,1 mld. Kč na 43,0 mld. Kč. V pořadí zemí, se kterými má ČR vysoké přebytky obchodu za Slovenskem následovalo Spojené království, kde se přebytek meziročně zvýšil o 2,3 mld. Kč na 31,7 mld. Kč, Francie s aktivem 20,1 mld. Kč, které však bylo meziročně o 0,9 mld. Kč nižší a Rakousko, jehož přebytek klesl o 0,2 mld. Kč na 13,0 mld. Kč (viz tab. II.3.2.2). 78

79 Tabulka č. II Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 Země Bilance ZO (mld. Kč) Meziroč. změna (mld. Kč) Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč) Německo 89,1 4,7-2,1-0,2 3,2-5,6-0,1-14,1 3,4 85,3 19,1 0,1 Slovensko 43,0 11,1 6,8 1,2-0,5 7,5 0,2 2,1 4,5 14,6 6,2 0,4 Spojené království 31,7 2,3 0,5 0,1 0,1 0,3 0,1-2,0 3,0 24,9 4,7-0,1 Francie 20,1-0,9-0,7 0,9-0,1 0,1 0,0-5,2 0,5 20,9 3,7 0,0 Rakousko 13,0-0,2 0,4 0,1 2,7 0,2 0,4-1,6 0,4 7,6 3,0-0,2 Španělsko 8,9 2,7-1,3 0,0 0,0 0,0-0,1-1,3 0,2 10,4 0,9 0,0 Maďarsko 7,3 1,5 0,1 0,1-0,1 1,5 0,0 0,7 1,0 5,0-1,0 0,0 Švýcarsko 6,8-0,1 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0-2,0 1,1 7,1 1,0-0,6 Švédsko 6,4 0,4 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0-0,2-0,4 4,9 2,0 0,0 Belgie 5,3-1,6-0,7 0,3-0,1-0,2 0,0-3,5 0,8 7,0 1,6 0,0 Pramen: ČSÚ Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou Záporná obchodní bilance pro Českou republiku je typická převážně pro obchod s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem, který se ve 3. čtvrtletí ještě prohloubil meziročně o 14,4 mld. Kč, skončila již tradičně bilance obchodu s Čínou, která od roku 2001 zaujímá vedoucí pozici v žebříčku zemí, s nimiž ČR vykazuje nejvyšší záporné saldo obchodní bilance. Druhého nejvyššího deficitu dosáhla obchodní výměna s Jižní Koreou, kde se pasivum meziročně zvýšilo o 5,6 mld. Kč. Na třetím místě se umístilo Polsko, u kterého se schodek vzájemného obchodu zvětšil o 1,1 mld. Kč, následovalo Japonsko s růstem pasiva o 0,3 mld. Kč a Ázerbájdžán, jehož pasivum se naopak meziročně snížilo o 4,7 mld. Kč (viz tab. II.3.2.3). Tabulka č. II Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 Země Bilance ZO (mld. Kč) Meziroč. změna (mld. Kč) Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč) Čína -94,0-14,4-0,5 0,0 0,3 0,0 0,0-1,2-6,0-71,6-15,0 0,0 Korejská republika -18,9-5,6 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0-1,0-2,5-14,5-1,1 0,0 Polsko -10,6-1,1-4,5-0,6 0,1-3,3 0,3-0,2-3,4 2,6-1,5-0,1 Japonsko -8,0-0,3 0,2 0,0 0,4 0,0 0,0-0,4-1,0-6,3-1,3 0,2 Ázerbájdžán -7,7 4,7 0,0 0,0 0,0-8,3 0,0 0,1 0,2 0,3 0,0 0,0 Ruská federace -7,2-2,8 0,3 0,1-0,9-20,9 0,0 1,4 0,0 10,7 2,0 0,0 Thajsko -7,0-2,3-0,1 0,0-0,1 0,0 0,0 0,1-0,4-5,7-0,7 0,0 Malajsie -4,8-0,6 0,1 0,0-0,2 0,0 0,0 0,2 0,0-4,4-0,3 0,0 Vietnam -3,7-0,6-0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0-2,3-1,2 0,0 Tchaj-wan -3,6 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0-0,1-0,6-2,6-0,2 0,0 Pramen: ČSÚ 79

80 II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem zůstávají stroje a dopravní prostředky Tradičně nejvíce obchodovanou skupinou zboží jsou stroje a dopravní prostředky, které také přispívají největší měrou k výsledku českého zahraničního obchodu. I nadále profitovaly z oživení zahraniční poptávky a svůj dominantní podíl na celkových vývozech ještě zvýšily meziročně o 0,2 p. b., na 54,8 %, nicméně vzrostl také jejich podíl na celkových dovozech, meziročně o 1,2 p. b., na 43,6 %. Dalším nejvíce obchodovaným artiklem byly tržní výrobky (tzv. polotovary), pod které patří celá řada výrobků z různých materiálů, a to od výrobků z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí a tkanin až po výrobky ze železa, oceli, neželezných kovů, apod. Tato komodita však svůj podíl na vývozech i dovozech meziročně snížila, a to o 0,8 p. b. na 15,9 %, resp. o 0,7 p. b. na 17,2 %. Průmyslové spotřební zboží, třetí významná skupina zboží, svůj podíl meziročně posílilo a bylo zastoupeno ve vývozech 12,3 % a v dovozech 11,3 %. Vývoj zahraničního obchodu, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, za 3. čtvrtletí 2015, znázorňuje tab. II Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2015 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,6 1,0 2,2 3,3 0,3 6,5 15,9 54,8 12,3 0,2 Dovoz (podíl v %) 100,0 4,9 0,7 2,3 7,6 0,3 11,9 17,2 43,6 11,3 0,2 Saldo 3.Q 2015 (v mld. Kč) 104,9-6,9 3,1 0,9-32,2 0,8-38,4 6,0 150,9 20,9-0,2 Saldo 3.Q 2014 (v mld. Kč) 102,6-7,1 1,9 3,5-43,7 0,2-32,2 7,6 153,3 19,4-0,3 Meziroční změna salda 2,3 0,2 1,2-2,6 11,5 0,5-6,2-1,6-2,4 1,5 0,1 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné jeho kladné saldo obchodu se však snížilo Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal také nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které však objemem 150,9 mld. Kč bylo meziročně o 2,4 mld. Kč nižší, protože větší dovozní náročnost této skupiny zboží způsobila, že vývoz meziročně rostl pomaleji (o 4,5 %), než dovoz (o 7,3 %). Největší podíl na vývozech s meziročním růstem o 1,1 p. b. ve skupině strojů a dopravních prostředků měla silniční vozidla, jejichž podíl na celkovém vývozu návazně meziročně posílil o 0,7 p. b. Nejvýznamnější podskupinou silničních vozidel byly opět osobní automobily, jejichž export nadále těžil z rostoucích prodejů na evropských automobilových trzích a meziročně vzrostl o 7,0 % na 96,5 mld. Kč. Absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla ve skupině SITC 7 zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, která zvýšila svůj podíl o 0,4 p. b. (viz tab. II.3.3.2). 80

81 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Tabulka č. II Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 3. čtvrtletí 2015 Podíl na Podíl na Podíl na Podíl na Meziroční 3. Q 2015 Meziroční vývozu 3. Q 2015 Meziroční dovozu 3. Q 2015 celk. celk. změna (mld. Kč) změna (%) skupiny (mld. Kč) změna (%) skupiny (mld. Kč) vývozu (%) dovozu (%) (mld. Kč) (%) (%) SITC 7 - celkem 513,7 4,5 100,0 54,8 362,9 7,3 100,0 43,6 150,9-2, stroje a zařízení k výrobě energie 24,9-3,1 4,8 2,7 28,1 3,3 7,7 3,4-3,2-1, strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 22,7 7,2 4,4 2,4 19,8 7,4 5,5 2,4 2,9 0, kovozpracující stroje 7,3 2,1 1,4 0,8 6,8 9,0 1,9 0,8 0,4-0, stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu 63,9 6,6 12,4 6,8 44,3 3,2 12,2 5,3 19,6 2, kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat 56,8-11,6 11,1 6,1 52,7 2,8 14,5 6,3 4,0-8, zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 53,9 10,9 10,5 5,8 46,1 17,5 12,7 5,5 7,8-1, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 95,9 7,0 18,7 10,2 82,3 2,4 22,7 9,9 13,6 4, silniční vozidla 180,9 8,0 35,2 19,3 80,1 16,5 22,1 9,6 100,8 2, ostatní dopravní a přepravní prostředky 7,4-0,8 1,4 0,8 2,6-30,0 0,7 0,3 4,8 1,0 Pramen: ČSÚ Vývoz Dovoz Obchodní bilance Nejvyšší pasivum obchodu vykázaly chemikálie, bilanci příznivě ovlivnil pokles pasiva minerálních paliv Vývoj obchodní bilance byl ve 3. čtvrtletí 2015 nepříznivě ovlivněn především narůstajícím pasivem obchodu s chemikáliemi (SITC 5). To se meziročně prohloubilo o 6,2 mld. Kč na 38,4 mld. Kč, když dovoz vzrostl hodnotově o 6,6 mld. Kč, tj. o 7,1 %, kdežto vývoz jen o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,6 %. Naopak příznivě na celkovou bilanci působil výrazný pokles záporné bilance obchodu s minerálními palivy (SITC 3), meziročně o 11,5 mld. Kč na 32,2 mld. Kč. Ke snížení objemu celkového deficitu významně napomohl propad cen ropy a plynu na světových trzích (vývoj ceny ropy znázorňuje graf II.3.3.1). Vývoz minerálních paliv meziročně stoupl o 19,6 % na 30,7 mld. Kč, dovoz však klesl o 9,3 % na 62,9 mld. Kč. Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech (USD/barel) 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Pramen: graf MPO 81

82 mld. EUR MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní ZO profitoval ze slabého eura, vzrostl vývoz, dovoz však klesl a obchodní bilance zůstala kladná Zahraniční obchod Evropské unie 8 jako celku ve 3. čtvrtletí 2015 pokračoval v růstovém trendu. Navzdory rozdílům v ekonomikách jednotlivých členských zemí, přetrvávajícím strukturálním problémům eurozóny a pokračujícím oboustranným sankcím uplatňovaným Evropskou unií a Ruskem v reakci na ruskoukrajinskou krizi, se jeho výsledky meziročně zlepšily, a to za vydatné podpory slabého eura. Vývoz oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 4,3 % (o 18,4 mld. eur), dovoz se ale snížil o 1,0 % (o 4,2 mld. eur). To se příznivě odrazilo v bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která se udržela v kladném pásmu. Ve 3. čtvrtletí 2015 vykázala kladné saldo 14,7 mld. eur, meziročně vyšší o 22,6 mld. eur. Celkový obrat zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí roku 2015 meziročně vzrostl o 14,2 mld. eur na 856,8 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech % saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU dominovaly stroje a dopravní prostředky, saldo jejich obchodu ale kleslo Dominantní postavení ve vývozu zemí Evropské unie na světové trhy stabilně zaujímají stroje a dopravní prostředky (SITC 7). Ve 3. čtvrtletí roku 2015 se objem jejich celkového vývozu a dovozu meziročně zvýšil o 25,9 mld. eur na 312,7 mld. eur a podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu dosáhl 35,9 %. V důsledku rychlejšího tempa růstu dovozu než vývozu však kladné saldo obchodu kleslo meziročně o 8,3 %, tj. o 5,3 mld. eur. Mezi další obchodované komodity, zastoupené v celkovém obratu obchodu EU větší mírou, patřilo průmyslové spotřební zboží s podílem 14,2 %, chemikálie s 14,1 %, minerální paliva s 11,8 % a tržní výrobky s 10,7 %. Nejvyšší záporné saldo obchodní bilance vykazuje tradičně 8 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou ještě zpřesňovány. 82

83 obchod s minerálními palivy, ve 3. čtvrtletí 2015 však díky nízkým cenám těchto komodit meziročně výrazně kleslo o téměř 30 %, tj. o 25,8 mld. eur (viz tab. II.3.4.1). Tabulka č. II Zahraniční obchod EU28 podle skupin zboží (meziroční srovnání v mld. EUR) Klasifikace SITC 3. Q Q 2015 Vývoz Dovoz Saldo Mezir. změna (%) Podíl (%) 3. Q Q 2015 Mezir. změna (%) Podíl (%) 3. Q Q 2015 Mezir. změna (mld. EUR) 0 19,2 19,9 3,6 4,5 21,7 24,0 10,7 5,6-2,5-4,1-1,6 1 7,7 8,3 8,2 1,9 2,0 2,1 4,2 0,5 5,7 6,2 0,5 2 9,8 8,9-8,7 2,0 15,6 15,6-0,2 3,6-5,9-6,7-0,8 3 28,3 20,8-26,5 4,7 115,2 81,8-28,9 19,1-86,9-61,1 25,8 4 1,1 1,2 7,2 0,3 2,3 2,4 3,0 0,6-1,2-1,2 0,0 5 70,3 78,4 11,4 17,7 41,0 44,3 8,2 10,4 29,3 34,0 4,7 6 49,3 48,0-2,6 10,8 44,6 45,4 1,8 10,6 4,7 2,6-2, ,3 185,7 5,9 41,9 111,5 127,0 14,0 29,7 63,9 58,6-5,3 8 48,1 51,2 6,3 11,6 64,9 72,6 11,8 17,0-16,8-21,4-4,6 9 15,3 20,6 34,3 4,7 13,6 12,8-5,4 3,0 1,8 7,8 6,0 Celkem 424,4 442,8 4,3 100,0 432,4 428,2-1,0 100,0-8,0 14,7 22,6 Pramen: Eurostat Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 - suroviny 5 - chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Nejvíce se na vývozu i dovozu EU podílelo Německo Na výkonu zahraničního obchodu zemí evropské osmadvacítky se nejvíce podílelo Německo, nejsilnější ekonomika v rámci tohoto uskupení. Na vývozech Evropské unie mělo 29,3% podíl, na dovozech 19,2%. V žebříčku zemí s největším objemem exportu se umístilo na druhém místě Spojené království s podílem 12,9 %, následovaly Francie a Itálie - shodně s 10,2% podílem (viz graf II.3.4.2). Česká republika ve 3. čtvrtletí 2015 s podílem 1,3 % zaujmula třináctém místo. Z hlediska dovozů figurovalo v žebříčku zemí na druhé pozici Spojené království s 15,1 %, dále pak Nizozemí s 11,1 %, Francie s 9,4 % a s 8,7 % Itálie (viz graf II.3.4.3). Česká republika s podílem 1,6 % obsadila 11. místo. 83

84 Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2015 Pramen: Eurostat, neočištěná data Graf č. II Podíl vybraných zemí na dovozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2015 Pramen: Eurostat, neočištěná data 84

85 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu indikátor důvěry spotřebitelů se stále držel v kladných hodnotách Nižší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke snížení úspor Maloobchodní tržby zpomalily tempo růstu Výsledky maloobchodu ve 3. čtvrtletí 2015 potvrdily, že spotřebitele neopustila důvěra v ekonomiku a chuť utrácet. Maloobchodní tržby si udržely velmi slušné tempo růstu, když stouply meziročně o 4,6 % v b. c., resp. o 5,9 % v s. c. Spotřebitelské poptávce se nadále dařilo, k růstu maloobchodu přispěl jak rostoucí výkon ekonomiky, tažený právě vysokou poptávkou domácností, tak i pokračující příznivý vývoj na trhu práce. Pokles nezaměstnanosti, růst reálných mezd spolu s nízkou inflací a klesajícími cenami řady spotřebního zboží vedly k dalšímu zlepšování finanční situace domácností, což se odrazilo v ochotě spotřebitelů více utrácet. Domácnosti vydávaly za nákupy větší množství peněz než před rokem a jejich spotřeba se stala nejen hlavním faktorem růstu maloobchodních tržeb, ale i jedním z hlavních pilířů domácího ekonomického růstu. Potvrzuje se, že čeští spotřebitelé utrácejí stále více a dohánějí tak ve spotřebě to, co v období během posledních recesí zameškali. Vyšší důvěra spotřebitelů se odrazila také v růstu konečné spotřeby domácností meziročně o 2,7 % v b. c., což je v hodnotovém vyjádření zvýšení o 14,3 mld. Kč na 538,0 mld. Kč ve 3. čtvrtletí O pozitivní náladě vypovídaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Indikátor důvěry spotřebitelů, který se od října 2014 drží v kladném pásmu, ve 2. čtvrtletí 2015 začal ztrácet na síle a v průměru za 3. čtvrtletí roku 2015 skončil na 3,5 % (v relaci k průměru roku 2005). V září polevil až na 3,3 % a dostal se tak na nejnižší hodnotu roku Od počátku 4. čtvrtletí opět pokračoval v růstu. Vývoj tržeb maloobchodu je však závislý nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností ve 3. čtvrtletí 2015 výrazně zpomalil meziroční tempo růstu na 1,5 % (mj. se na něm podepsal efekt výchozí základny, protože právě před rokem důchod zrychlil růst), což v absolutních hodnotách znamená zvýšení o 8,9 mld. Kč, na 583,5 mld. Kč. Na nižší růst disponibilních příjmů domácností než činila jejich konečná spotřeba, reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, které se snížily meziročně o 9,8 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 52,9 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách zpomalily ve 3. čtvrtletí 2015 tempo meziročního růstu v průměru na 5,9 % (viz graf č. II.4.1.1), a lze to částečně přičíst na vrub vyšší základny před rokem. Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v září (7,0 %), nejnižší v srpnu (4,5 %), v červenci činilo 6,0 %. 85

86 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO nadále je táhl především motoristický segment tržby samotného maloobchodu zpomalily tempo růstu, Maloobchod opět táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZ- NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu však výrazně zvolnilo z 13,8 % ve 2. čtvrtletí 2015 na 8,0 % ve 3. čtvrtletí Tržby vzrostly nejvíce meziročně v září (o 10,8 %), v srpnu byly vyšší o 7,0 % a v červenci o 6,0 %. Prodeje nových automobilů pokračovaly v příznivém trendu započatém již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky podpořené zájmem obyvatelstva i firemního sektoru, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Mimo to je motoristický segment také kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty. Samotný maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) si však neudržel vysoké tempo růstu nastoupené na počátku roku 2015 a postupně je zpomaloval až na průměrných 4,9 % ve 3. čtvrtletí. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které také snižovaly růst, a to meziročně v průměru na 4,7 %. Celkově však v obou segmentech byly tržby meziročně vyšší. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Maloobchod vč. motoristického segmentu (CZ-NACE ) -2,7 0,4 2,9 3,8 7,0 4,7 5,7 4,7 7,9 8,3 5,9 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) -7,5 4,0 9,2 11,3 18,6 8,2 13,8 7,9 11,2 13,8 8,0 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) -0,7-1,2 0,5 1,1 2,3 3,2 2,4 3,5 6,4 5,7 4,9 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) -2,0-0,5-4,1-1,3 2,1 1,6 1,8 1,3 9,9 6,0 5,8 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) -0,5-1,3 1,2 1,4 2,4 3,5 2,5 3,7 5,9 5,7 4,7 Pramen: ČSÚ 86

87 stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) také od počátku roku zvolňovaly svoje tempo meziročního růstu, ve 3. čtvrtletí 2015 na 5,8 %. Tento trend byl výsledkem pokračujícího propadu světových cen minerálních paliv a zejména ropy, započatého ve druhé polovině roku 2014, který se se zpožděním promítal do cen pohonných hmot a které se ve 3. čtvrtletí vrátily k poklesu. Zatímco ceny pohonných hmot se výrazně snížily (meziročně o 13,7 %), objemy prodejů pohonných hmot i tržby za ně vzrostly meziročně stejným tempem, ale daleko nižším (o 5,8 %). Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č.ii Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO naopak prudce vzrostl růst tržeb za potravinářské zboží Nejvyšším tempem rostl prodej výrobků pro kulturu a rekreaci a počítačových a komunikačních zařízení V maloobchodě s potravinářským zbožím (CZ-NACE ) došlo k nejvyššímu nárůstu tržeb od roku Meziroční růst tržeb (ve s. c.) stoupl v průměru za 3. čtvrtletí na 4,8 % (z 2,6 % ve 2. čtvrtletí). Naproti tomu zpomalily tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9), ve 3. čtvrtletí o 4,7 % (z 8,1 % v předchozím čtvrtletí). Z tohoto vývoje je patrné, že chuť nakupovat české spotřebitele rozhodně neopustila, naopak začali více utrácet i za potraviny. Tomu napomohl i další pokles cen potravin, za které sice oproti roku 2005 běžný spotřebitel zaplatil ve 3. čtvrtletí 2015 o 30,9 % více (ve 3. čtvrtletí 2014 to bylo o 32,1 % více). K celkovému příznivému výsledku maloobchodu přispěl také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), který však zpomalil předchozí vysoké tempo růstu a v průměru za 3. čtvrtletí 2015 meziročně na 7,2 % (z 13,1 % ve 2. čtvrtletí) a maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), kde růst tržeb také zmírnil meziročně o 7,2 % (z 8,2 %). V tomto posledním segmentu však tržby, po vysokých tempech dosahovaných po celý rok 2014, v roce 2015 už postupně vyčerpávaly potenciál 87

88 růstu a prudce zbrzdily jeho tempo. Nicméně poptávka po těchto výrobcích je nadále vysoká a ceny zboží v důsledku silné konkurence a rychlého technologického pokroku klesají. Tempo růstu zpomalil i maloobchod s výrobky pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde se ve 3. čtvrtletí zvýšily tržby meziročně o 3,7 % (ve 2. čtvrtletí 2015 však o 6,6 %). Co se týče specializovaných prodejen, dařilo se i maloobchodu s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75), nicméně jeho tržby ve 3. čtvrtletí snížily meziroční růst na 4,5 % (z 5,5 % ve 2. čtvrtletí, když v předchozím roce neklesly pod 5 %), podobně i u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ), kde tempo růstu tržeb kleslo meziročně na 2,4 % (z 3,8 % ve 2. čtvrtletí). Růst si neudržely tržby maloobchodu s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), které meziročně klesly o 1,3 %, ale jejich výsledky v průběhu roku značně kolísají. Ačkoliv většina zboží pochází z dovozu a slabá koruna tyto dovozy prodražuje, ceny v tomto segmentu klesaly. Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst, růst si neudržely prodeje ve stáncích a na trzích Tržby internetových prodejců tentokrát rostly pomalejším tempem Nadále dobře si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si na tržbách prodejci meziročně polepšili o 12,1 %, navzdory tomu, že tento segment rostl z vysokého základu. Dvouciferná tempa růstu tržeb dosahují tito prodejci pravidelně od počátku roku 2013 a v 1. čtvrtletí 2015 dokonce vykázali rekordní růst o 20,3 %. Vzestup tržeb, který začali vykazovat v průběhu 1. pololetí roku 2015, si neudrželi prodejci ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8), kteří ztráceli postupně na popularitě již od roku Nastartovaný růst se jim ve 3. čtvrtletí nepodařilo udržet a jejich tržby opět meziročně klesly o 0,8 %. Prodej prostřednictvím internetu a zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) se sice udržel v dvouciferných hodnotách, ale v průběhu 3. čtvrtletí 2015 značně zpomalil dynamiku tržeb v průměru na 14,8 % (v 1. a 2. čtvrtletí 2015 rostly téměř 26% tempem). To však neznamená, že by boom nakupování po internetu skončil, protože prodeje rostly z velmi vysokých základů. Důvěra v elektronické obchody je silná a nakupování po internetu mají Češi stále v oblibě. Tomu napomáhá široký sortiment a dobrá dostupnost prodávaného zboží, rychlost prodeje, časová úspora a pohodlí při nákupu z domova, relativní bezpečnost při e-platbách, apod. Prodejní ceny v přijatelných hladinách udržovala silná konkurence mezi poskytovateli služeb, kteří navíc poskytovali kupujícím různé akční pobídky či doplňkové služby zdarma. Okruh spotřebitelů různých věkových kategorií využívajících moderní komunikační technologie ke svým nákupům se postupně rozšiřuje. Počítač se stal běžnou výbavou téměř tří čtvrtin (73 % 9 ) českých domácností, z nichž všechny mají přístup k internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, jen často propagované objednávání potravin s doručením do domu se v tuzemsku zatím příliš velké oblibě netěší (nabízených služeb supermarketů využily v roce 2015 pouze tři osoby ze sta). II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obratu v EU a v eurozóně pokračoval v růstu Obrat maloobchodu si ve 3. čtvrtletí 2015 v zemích Evropské unie udržel dynamiku růstu ze 2. čtvrtletí, tj. meziročně o 1,7 %, a vrátil se tak zhruba k úrovni naposledy naměřené ve 2. čtvrtletí Ještě výrazněji přidal obrat v eurozóně a růstem o 1,6 % téměř dostihl EU. Nejvíce si polepšilo Lucembursko, 9 Údaj ČSÚ k listopadu

89 Luxembourg Sweden Romania Estonia Malta Czech Republic Germany (until Hungary Ireland Lithuania Denmark Spain Croatia Netherlands Poland Austria Italy Latvia Slovakia France United Kingdom Belgium Portugal Finland Cyprus Slovenia Bulgaria Greece MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 které vykázalo nejvyšší meziroční hodnoty růstu ze všech zemí v rámci skupiny (+13,1 %) a tím se po roce vrátilo na vedoucí pozici. Dalšími zeměmi, které se v tomto období velkou měrou zasloužily o celkový růst maloobchodu v Evropské unii, byly Švédsko (+5,4 %), Rumunsko (+4,8 %), Estonsko (+4,2 %) a Malta (+3,7 %). Česká republika 10 se umístila na šestém místě spolu s Německem a Maďarskem (+3,2 %). Naopak obrat trendu k horšímu a nejvyšší meziroční pokles obratu maloobchodu vykázalo Řecko (-5,8 %) a Bulharsko (-4,4 %). Maloobchodu se nedařilo také ve Slovinsku (-3,0 %), na Kypru (-1,3 %), ve Finsku (-1,0 %) a v Portugalsku (-0,4 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 15,0 10,0 5,0 % 0,0-5,0-10,0 3.Q Q.2015 Pramen: Eurostat, graf MPO Indexy důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu si polepšily Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně se v průměru za tato uskupení zlepšovala. Indikátor Eurostatu se sice stále pohyboval pod dlouhodobým průměrem, ale pro země evropské osmadvacítky se z hodnoty -7,4 bodu v prosinci 2014 zlepšil v průměru za 3. čtvrtletí 2015 na -4,9 bodu a pro země eurozóny z - 10,9 bodu na -6,9 bodu. Kladný trend však nebyl patrný ve všech zemích, naopak v Německu se spotřebitelská důvěra v průběhu roku pozvolna vytrácela. Mohly za to obavy nejen o vývoj globální ekonomiky, ale především uprchlická vlna mířící do Německa a s tím spojené obavy z růstu nezaměstnanosti a nejistota, jak se podaří zemi vyrovnat s rostoucím počtem uprchlíků. Kladná hodnota německého indexu, na kterou se dostal v březnu 2015, v průběhu dalšího období pozvolna ubývala a v průměru za 3. čtvrtletí 2015 již opět klesla do podprůměrného pásma na - 0,3 bodu (v prosinci 2014 ale byla ještě níž hodnotou -1,4 bodu). Slovenský index si výrazně pohoršil, a to z prosincových -7,1 bodu na -15,7 bodu v průměru za 3. čtvrtletí (viz graf č. II.4.2.2). 10 Tento údaj za ČR je nižší než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad, je to mj. způsobeno rozdílnou metodikou a vlastními dílčími výpočty Eurostatu. 89

90 Graf č. II Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, Důvěra spotřebitelů eurozóna Důvěra spotřebitelů EU28 Důvěra spotřebitelů ČR Důvěra spotřebitelů Německo Důvěra spotřebitelů Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 90