Zákony pro lidi - Monitor změn ( DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Transkript

1 IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část: Policie ČR při plnění svých úkolů, obzvláště při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech, zpracovává informace a údaje, včetně citlivých údajů, nejrůznějšího druhu např. státní příslušnost, typ a číslo průkazu totožnosti, adresu trvalého pobytu, trestní minulost, daktyloskopický otisk, biologický vzorek či profil DNA. Platná právní úprava nahlíží na biologický vzorek a profil DNA jako na jakýkoliv jiný osobní údaj, který policejní orgán při plnění svých úkolů zpracovává. Zákon o policii ani jiný právní předpis nestanovuje zvláštní právní režim při zpracování těchto osobních údajů. Vzhledem i k mediální přitažlivosti problematiky DNA vyvolává tato obecná a funkční právní úprava časté otázky nad konkrétně stanovenými podmínkami likvidace biologických vzorků a profilů DNA, kdy je nikoliv zřídka prezentován názor, že fungování databáze není fakticky upraveno žádným právním předpisem a Česká republika tak nenaplňuje požadavky formulované Evropským soudem pro lidská práva pro omezení základních práv a svobod. Navzdory skutečnosti, že judikatura správních soudů tyto argumenty výslovně odmítla (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 168/2013 ze dne , rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10 A 30/2010 ze dne , rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 5 A 321/2011 ze dne , rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 9 A 92/2012 ze dne nebo rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 3 A 86/2013 ze dne ) je za účelem zamezení dalších spekulací nad fungováním databáze podle Ministerstva vnitra vhodné platnou právní úpravu upřesnit resp. změnit tak, aby byl zachován zájem na objasňování trestné činnosti i právo na ochranu soukromí. Zhodnocení platného právního stavu Právním základem pro odebírání biologických vzorků a uchovávání profilů DNA v kriminalistické databázi jsou tyto právní předpisy: - zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoP ), - zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o GIBS ), - zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Problematiku identifikačních úkonů dále vnitřní upravují interní akty řízení Policie ČR (pokyn policejního prezidenta 250/2014, o identifikačních úkonech). 1

2 Ustanovení 63 odst. 4 ZoP a 32 odst. 4 zákona o GIBS umožňuje odběr biologických vzorků předvedené osobě v případě, kdy nelze zjistit její totožnost ani v dostupných evidencích. Podstatným ustanovením pro naplňování Kriminalistické databáze profilů DNA je však 65 ZoP (a dále 34 zákona o GIBS), podle kterého může policie (resp. Generální inspekce bezpečnostních sborů) při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u a) osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu (pozn. nejedná se jen o osoby obviněné Policií ČR, ale i jinými policejními orgány), b) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, c) osoby, již bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, nebo d) osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost byla omezena (pozn. směřuje především na případy útěků osob z psychiatrických léčeben), snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. Trestní řád poté obsahuje úpravu odebírání biologického materiálu za účelem provedení důkazu v rámci konkrétního trestního řízení. Provedení odběru není vázáno na procesní postavení konkrétní osoby. Odběr je tak povinen strpět jak svědek a poškozený, tak podezřelý a obviněný. Pokud by podezřelá či obviněná osoba kladla odpor, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu však samozřejmě musí být přiměřený intenzitě odporu. K překonání odporu podezřelé osoby je zapotřebí dále předchozího souhlasu státního zástupce. Hlavní principy navrhované právní úpravy a odůvodnění její nezbytnosti Hlavním principem navrhované právní úpravy je odpovídajícím způsobem upřesnit platnou právní úpravu odebírání biologických vzorků, včetně fungování Kriminalistické databáze profilů DNA. Vedle toho dochází k zúžení okruhu trestných činů, u nichž je policie oprávněna odebírat biologické vzorky, a dále ke kategorizaci uchovávacích dob, a to především podle závažnosti trestné činnosti. Tyto změny adekvátním způsobem vyvažují zájem na objasňování trestné činnosti recidivistů na straně jedné s právem na ochranu soukromí na straně druhé. V zájmu řádného objasňování recidivující trestné činnosti tzv. dětských násilníků navrhovaná úprava rozšiřuje možnosti Policii ČR odebírat biologické vzorky osobám mladším 15 let, které spáchaly čin jinak trestný, a byla jim za tento čin uložena ochranná výchova. Podle dostupných statistik se četnost ukládané ochranné výchovy u těchto osob pohybuje v rozmezí dvou až tří desítek ročně. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 2

3 Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Evropská unie nepřijala komplexní předpisy o sběru, analýze, používání nebo výměně genetických údajů nebo profilů DNA. Přesto na tyto činnosti dopadá regulace zaměřená na ochranu soukromí a na postupy v trestním řízení. Nejprve je třeba uvést směrnici 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, která byla do českého právního řádu implementována zákonem o ochraně osobních údajů. Ve smyslu 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů jsou genetické údaje považovány za tzv. citlivé údaje. To platí i o profilech DNA, které jsou biometrickými údaji umožňujícími ztotožnění subjektu údajů. Podle 9 téhož zákona je následně jakékoli zpracovávání citlivých údajů přísně omezeno. Pro úplnost je možno uvést, že směrnice 95/46/ES v článku 3 odst. 2, na rozdíl od zákona o ochraně osobních údajů, vylučuje 1 ze své působnosti zpracování osobních údajů pro účely justiční spolupráce v trestních věcech, policejní spolupráce, udržování veřejné bezpečnosti, národní bezpečnosti, obrany a činností státu v oblasti trestního práva. Podmínky ochrany osobních údajů předávaných či získávaných při justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci totiž upravuje rámcové rozhodnutí Rady č. 977 z roku 2008, které bylo do českého právního řádu implementováno zákonem č. 150/2011 Sb., který novelizoval trestní řád, zákon o policii, zákon č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Specifickým nástrojem Evropské unie pro výměnu informací o profilech DNA toliko pro účely vyšetřování trestných činů je rozhodnutí Rady č. 615 z roku 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti a prováděcí rozhodnutí Rady č. 616 z téhož roku. Rámec této výměny stanoví články 2 až 7 rozhodnutí Rady č. 615: Článek 2 omezuje výměnu pouze na profily DNA, které vedou členské státy v databázích určených k vyšetřování trestné činnosti. Dále stanoví, že pro porovnávání mezi členskými státy jsou dostupné pouze tyto údaje profil DNA a jeho neidentifikující evidenční číslo. Článek 3 umožňuje ostatním členským státům vyhledávat v takové databázi, ale jen pro účely konkrétního trestního případu. Vyhledávající členský stát tedy musí již disponovat profilem 1 Zákon o ochraně osobních údajů poskytuje výjimky pro takového účely jen v některých ustanoveních (srov. 3 odst. 6). Dílčí pravidla dále stanoví např. zákon o policii (zejména Hlava X). 3

4 DNA (např. z místa činu), který zadá ke zjištění shodného profilu. Pokud je zjištěna shoda, vyhledávající členský stát obdrží pouze evidenční číslo druhého profilu, nikoli však identifikační údaje osoby. Členské státy zároveň neidentifikované profily DNA (stopy z místa činu apod.) mohou podle článku 4 pro účely vyšetřování porovnávat s ostatními databázemi (lze takto identifikovat například oběti). Vyhledávající členský stát se opět dozví pouze evidenční číslo shodného profilu. V obou případech po nalezení shodného profilu může vyhledávající členský stát využít evidenční číslo k dotazu na druhý stát ohledně identifikace osoby. Dožádaný stát podle článku 5 takovou žádost vyřídí podle svých vnitrostátních pravidel, včetně smluv a předpisů pro poskytování právní pomoci v trestních věcech. Článek 6 upravuje kontaktní místa (v České republice jde o Kriminalistický ústav Praha). Podle článku 7 lze jiný členský stát požádat o odběr buněčného materiálu a o předání profilu DNA konkrétní osoby, pokud taková žádost splňuje požadavky (např. povolení příslušného orgánu) žádajícího i dožádaného státu. (Prakticky jde o justiční právní pomoc pro účely dokazování v trestním řízení.) Vzhledem k citlivosti této problematiky byla mimořádná pozornost věnována ochraně osobních údajů, kterou stanoví články 24 až 32 rámcového rozhodnutí. Jde o zvláštní úpravu, vycházející z obecně používaných pravidel, která je však přísnější a specificky zaměřená na tento typ výměny informací o profilech DNA a otiscích prstů. Podle čl. 25 odst. 2 lze výměnu informací zahájit až po provedeném hodnocení ochrany osobních údajů a zajištění jejich bezpečného předávání a zpracování, a to formou zvláštního jednomyslného rozhodnutí Rady EU ve vztahu ke každému státu zvlášť. Hodnocení České republiky pro oblast DNA včetně ochrany údajů proběhlo úspěšně ve druhé polovině roku 2011 včetně praktických zkoušek v říjnu Následně 23. ledna 2012 vydala Rada EU jednomyslné rozhodnutí č. 2012/58/EU, které konstatuje splnění všech požadavků na ochranu osobních údajů ze strany ČR a tímto dnem opravňuje ČR zahájit přijímání a předávání údajů podle výše uvedených článků 3 a 4 rozhodnutí Rady č. 615 z roku Poté započal proces technického zajištění bezpečného a kompatibilního spojení k jednotlivým dalším členským státům, které též splňují požadavky předmětného rozhodnutí Rady (nejde totiž o centralizovanou databázi, ale o síť národních databází). (Pro oblast výměny otisků prstů bylo obdobné rozhodnutí vydáno již 19. července 2011.) Navrhovaná právní úprava je v souladu s doporučením Výboru ministrů č. R (87) 15 členským státům o úpravě používání osobních údajů v policejním sektoru. Návrh zákona je v souladu s legislativou Evropské unie, s legislativními záměry a návrhy předpisů Evropské unie. Na základě těchto skutečností je tedy návrh zákona plně slučitelný s právem Evropské unie. Dne vstoupila v účinnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů 4

5 příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Tato směrnice bude předmětem samostatné transpozice, neboť změny v zákoně o policii a dalších předpisech budou rozsáhlejší. Transpozice bude probíhat tak, aby byla dodržena lhůta, tj. aby byla nová legislativa účinná od května Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava se zabývá a vychází ze současného platného stavu, není nezbytné ji jakkoliv spojovat se směrnicí. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaný návrh zákona upravuje zásah do práva na ochranu soukromí, jež je na mezinárodní úrovni chráněno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod (čl. 8 Právo na respektování soukromého a rodinného života) a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (čl. 17). Mezi předpisy týkající se problematiky ochrany osobních údajů náleží rovněž Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (Úmluva č. 108) ze dne 28. ledna 1981, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb.m.s., a Pravidla OECD pro ochranu soukromí a přeshraniční toky osobních údajů přijatá v roce Návrh zákona plně respektuje též judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, konkrétně poté rozsudek velkého senátu S. a Marper proti Spojenému království ze , č /04, rozsudek M.K. proti Francii ze dne 18. dubna 2013, č.19522/09 a rozsudek Peruzzo a Martens proti Německu ze dne 4. června 2013, č. 7841/08 a 57900/12. Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky Předkládaný návrh zákona nemá dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky. Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Návrh zákona povede k navýšení počtu uchovávaných profilů DNA osob mladších 15 let, jež se dopustily činu jinak trestného, kdy jim byla za tento čin uložena ochranná výchova (tzv. dětští násilníci ). Dle dostupných statistik lze předpokládat, že se bude jednat o maximálně desítky případů ročně. Na druhou stranu dochází k zúžení okruhu úmyslných trestných činů, u nichž je policie oprávněna odebírat biologické vzorky. Obecně tak předkládaný návrh zákona povede spíše ke snížení počtu analyzovaných biologických vzorků a tím i snížení počtu uchovávaných profilů DNA. 5

6 Dopad navrhované úpravy na podnikatelské prostředí České republiky Předkládaný návrh zákona nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Sociální dopady navrhované úpravy Předkládaný návrh zákona není spojen se sociálními dopady, včetně dopadů na rodiny, a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Dopady na životní prostředí Předkládaný návrh zákona nemá dopady na životní prostředí. Dopady navrhované úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Návrh zákona konkretizuje současně účinnou právní úpravu, která tím, že přistupuje k biologickému vzorku a profilu DNA jako k jakémukoliv jinému osobnímu údaji, nedává zcela konkrétní a přesnou odpověď na otázku jaký je obsah Kriminalistické databáze profilů DNA a podmínky pro likvidaci biologických vzorků a profilů DNA. Předkládaný návrh dále zužuje okruh trestných činů, u nichž je policie oprávněna odebírat biologické vzorky, a dále stanovuje kategorie uchovávacích dob, a to zejména podle závažnosti trestné činnosti. Návrh zákona zakotvuje i zásadu dvakrát a dost, jež zdůrazňuje jeden z hlavních záměrů fungování kriminalistické databáze, jímž je posílení schopnosti policie odhalovat trestnou činnost recidivistů. Tyto změny adekvátním způsobem vyvažují zájem na objasňování trestné činnosti recidivistů na straně jedné s právem na ochranu soukromí na straně druhé. Dále lze odkázat na Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA). Zhodnocení korupčních rizik Předkládaný návrh zákona není spojen s korupčními riziky. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Zúžení okruhu trestných činů, u nichž je policie oprávněna odebírat biologické vzorky, a kategorizace uchovávacích dob podle závažnosti trestné činnosti, nesníží bezpečnostní standard občanů a obyvatel České republiky, a to z toho důvodu, že tyto změny plně zohledňují veřejný zájem na objasňování trestné činnosti. To se projevuje např. zakotvením zásady dvakrát a dost spočívající v nulové toleranci vůči recidivující trestné činnosti. Návrh zákona rovněž nově umožňuje Policii ČR odebírat biologické vzorky osob, jež před dovršením věku 15 let spáchaly čin jinak trestný, a byla jim uložena ochranná výchova. 6

7 II. Zvláštní část důvodové zprávy ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Policii ČR K 63 Zavedení legislativní zkratky biologický vzorek. K 65 Vzhledem k omezení okruhu úmyslných trestných činů, u nichž je policie oprávněna odebírat osobám biologické vzorky (viz definice pojmu vybraný trestný čin předkládaného návrhu zákona), dochází k rozdělení dosavadního úvodního odstavce na odstavce dva. Základní právní titul pro odběr biologických vzorků pro účely budoucí kriminalistické identifikace je upraven v odstavci 2, oprávnění k provádění ostatních identifikačních úkonů je obsažen v odstavci 1. Nově se zakotvuje oprávnění policie odebírat biologický vzorek osobám, jimž byla uložena ochranná výchova. Toto oprávnění se fakticky vztahuje pouze k osobám mladších 15 let, které pro nedostatek věku nejsou trestně odpovědné, a to z toho důvodu, že již platná právní úprava umožňuje policii odebírat biologické vzorky mladistvým (osoba, jež dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku) jakožto osobám obviněným. Oprávnění tedy cílí na tzv. dětské násilníky, tedy na takový druh pachatelů, u nichž je dán dostatečný veřejný zájem na tom, aby byli odpovídajícím způsobem omezeni na osobní svobodě. Zároveň je tato kategorie osob podle dostupných statistik velice náchylná k recidivující trestné činnosti. Nově zakotvené oprávnění posílí možnosti Policie ČR řádně objasňovat následnou recidivující trestnou činnost těchto osob. K 65a Výslovně se na zákonné úrovni zakotvuje provozování Kriminalistické databáze profilů DNA (dále jen kriminalistická databáze ), konkrétně poté její vedení, účel a obsah. Jak již název napovídá, databáze slouží pouze k ukládání profilů DNA, nikoliv tedy k uchovávání biologických vzorků. Kriminalistická databáze obsahuje profily DNA mrtvoly, části lidského těla nebo kosterního nálezu neznámé totožnosti a biologických stop zajištěných v souvislosti s trestním řízením. Databáze dále obsahuje profily DNA osoby, jíž byl biologický vzorek odebrán: - pro účely zjištění její totožnosti ( 63 ZoP) - pro účely budoucí identifikace ( 65 ZoP a 34 zákona o GIBS) - v rámci konkrétního trestního řízení postupem podle 114 trestního řádu (podezřelé a obviněné osoby) - pro účely odhalení kontaminace biologického vzorku nebo biologické stopy (viz 114a předkládaného návrhu zákona). 7

8 V databázi jsou uchovávány rovněž profily DNA osob, které požádaly policii o uchovávání jejich profilu v kriminalistické databázi (viz 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Do této kategorie náleží: - osoby biologicky příbuzné s osobou v pátrání (osoba biologicky příbuzná s hledanou nebo pohřešovanou osobou, nebo osoba, podle níž lze určit biologickou příbuznost) - osoby biologicky příbuzné s neznámou osobou (osoba pravděpodobně biologicky příbuzná s mrtvolou neznámé totožnosti nebo s osobou neznámé totožnosti, nebo osoba, podle níž lze určit biologickou příbuznost) - osoba se zneužitou identitou (osoba, o níž je policii známo, že její totožnost byla zneužita jinou osobou, a která z důvodu předejití dalšímu zneužití své totožnosti projevila zájem podrobit se provedení identifikačních úkonů). Osoby mohou svou žádost (souhlas) vzít kdykoliv zpět, v tomto případě bude jejich profil DNA bez zbytečného odkladu zlikvidován. Vzhledem k tomu, že žádost těchto osob je vázána na konkrétní účel (např. zjištění totožnosti osoby, jež je v pátrání), zakotvuje odstavec 4 explicitní zákaz porovnávání profilů DNA těchto osob s profily biologických stop z neobjasněných trestných činů. K 65b Výslovně se upravuje povinnost zlikvidovat odebraný biologický vzorek (tedy nikoliv zajištěnou biologickou stopu) poté, co jej bylo využito ke stanovení profilu DNA, a to z toho důvodu, že po stanovení profilu DNA z odebraného biologického vzorku není již tento vzorek pro plnění úkolů policie zapotřebí. Policie likviduje nejen samotný odebraný biologický vzorek, ale i příslušné meziprodukty analýzy DNA. K 65c Odstavec 1 upravuje podmínky pro likvidaci profilu DNA (uchovávací doba, ztotožnění osoby, zjištění úmrtí), a to pro jednotlivé kategorie uchovávaných profilů zvlášť. Odstavec 2 stanovuje doby pro uchovávání profilů DNA osob, jež v rámci trestního řízení byly v postavení podezřelé, obviněné či odsouzené osoby nebo v postavení osoby, které byla uložena zabezpečovací detence, ochranné léčení či ochranná výchova. Uchovávací doby jsou kategorizovány především podle bipartice trestný činů zakotvené v trestním zákoníku. Na odstavec 2 navazuje odstavec 3, ve kterém je nově obsažena zásada dvakrát a dost, jež zdůrazňuje hlavní smysl fungování databáze posílení schopnosti policie objasňovat trestnou činnost recidivistů. Pokud osoba po dobu uchovávání jejího profilu DNA spáchá vybraný trestný čin, bude uchovávací doba automaticky prodloužena na 80 let nebo do zjištění jejího úmrtí, a to nezávisle na tom, zda opakovaně spáchaný trestný čin má povahu přečinu či zločinu, který není zvlášť závažným zločinem. Dalším důvodem pro likvidaci profilů DNA osob uvedených v odstavci 2 je informování policie o pravomocném rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, kterým bylo ukončeno 8

9 trestní řízení z taxativně vyjmenovaných důvodů. Z předmětného výčtu ve spojení s odstavcem 2 ( v souvislosti se spácháním přečinu/zločinu ) vyplývá, že likvidace profilu DNA není vázána pouze na soudní rozhodnutí o vině příslušné osoby. Pro účely databáze jakožto databáze kriminalistické je totiž stěžejní skutečnost, zda je možné na příslušnou osobu pohlížet jako na pachatele trestného činu z pohledu kriminalistického či kriminologického. Proto není důvodem k likvidaci profilu DNA fakt, že osoba nebyla uznána vinou jen za pomoci využití účinné lítosti nebo z důvodu použití tzv. odklonů (např. narovnání či podmíněné zastavení trestního stíhání). Odstavec 4 tak zásadu presumpce neviny promítá odpovídajícím způsobem, kdy zohledňuje, že databáze profilů DNA je databází kriminalistickou. Stěžejním okamžikem pro počátek plynutí uchovávací doby je poté provedení odběru biologického vzorku. K 82 Navrhovaný odstavec 2 upravuje rozšířené možnosti policie získávat informaci z Rejstříku trestů, a to za účelem řádného, účinného a dostatečného prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů. K 111 Definují se pojmy vybraný trestný čin a obviněná osoba. Důvodem nově zavedených definic je zájem na tom, aby předkládaný návrh zákona nesnížil přehlednost právní úpravy. Při definici pojmu vybraný trestný čin se vychází z druhu trestné činnosti, u níž jsou zcela běžně zajišťovány biologické stopy - násilná, majetková a mravnostní trestná činnost. Důvodem k tomu je skutečnost, že při této trestné činnosti nejčastěji dochází k intenzivnímu fyzickému kontaktu mezi pachatelem na straně jedné a obětí či předmětů nacházejících se na místě činu na straně druhé. Vedle toho zahrnuje definice vybraného trestného činu i trestné činy, za které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky. Tato hranice byla stanovena za pomoci porovnání intenzity zásahu do základních lidských práv, který představuje odběr biologického vzorku a následné uchovávání profilu DNA na straně jedné, s intenzitou zásahu, která je spojena s jinými trestněprávními instituty na straně druhé. Je nepochybné, že odebraný biologický vzorek je citlivým osobním údajem. Odebrání vzorku tak představuje značný zásah do práva člověka na ochranu soukromí (informační sebeurčení). Tento zásah je však znatelně minimalizován tím, že odebraný vzorek je policií odebrán jen za účelem stanovení profilu DNA. Po jeho stanovení je vzorek DNA zlikvidován (viz 65b předkládaného návrhu zákona). V kriminalistické databázi jsou poté uchovávány pouze profily DNA, jež jsou svou povahou principiálně srovnatelné s daktyloskopickým otiskem prstu. Rozdílná je tedy jen ta skutečnost, že k sejmutí daktyloskopického otisku není zapotřebí provést odběr vzorku DNA (biologického vzorku). V případě odběru vzorku DNA tak zásah zcela jistě nedosahuje takové intenzity, jako je tomu např. u zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ( 88a trestního řádu). 9

10 Tedy zjišťování údajů o komunikaci a pohybu určitých osob, a to i těch osob, které žádný trestný čin nespáchaly. Podle trestního řádu poté lze tyto údaje zjišťovat pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky. Výčet TČ, při jejichž spáchání by nebyla PČR oprávněna odebírat biologický vzorek HLAVA II 183 porušení tajemství listin a j. dok. uchovávaných v soukromí (díl 2 jen u základní SP) 184 pomluva (HLAVA II díl 2 jen u základní SP) HLAVA IV 196 zanedbání povinné výživy (2 základní SP druhá má TS až na dvě léta) 204 podání alkoholu dítěti HLAVA VI 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz (6 měsíců) 245 Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (jen u základní SP) 246 Padělání a pozměnění známek (jen u základní SP) 253 Poškozování spotřebitele (jen u základní SP) HLAVA VIII 298 Neoprávněné nakládání s odpady (jen u základní SP) 298a Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (jen u základní SP) 305 Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (jen u základní SP) 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat (jen u základní SP) 307 Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (jen u základní SP) HLAVA X 341 Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (jen u základní SP) 342 Neoprávněné zaměstnávání cizinců (základní + i 1 kvalifikovaná SP) 349 Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka HLAVA XI 10

11 370 Neplnění odvodní povinnosti (jen u základní SP) 371 Obcházení branné povinnosti (jen u 1. základní SP) 372 Nenastoupení služby v ozbrojených silách HLAVA XII 378 Urážka mezi vojáky (jen u základní SP) 387 Svémocné odloučení (jen u 1. základní SP) 390 Porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (jen u základní SP) K 112 Výslovně se stanovuje, že odebraný biologický vzorek může policie analyzovat jen pro účely kriminalistické identifikace osoby. Vedle toho se též zavádí definice profilu DNA, který je zapotřebí odlišovat od samotného biologického vzorku (vzorku DNA). K 114a Za účelem včasného a řádného odhalení kontaminace biologického vzorku nebo biologické stopy se zavádí nové opatření spočívající v povinnosti podrobení se odběru biologického vzorku. Tato povinnost se vztahuje na osoby, jež při plnění svých obvyklých služebních nebo pracovních povinností mohou kontaminovat odebraný biologický vzorek nebo biologickou stopu zajištěnou v souvislosti s trestním řízením. Jedná se tudíž o příslušníky či zaměstnance státních orgánů, jež v trestním řízení plní roli policejního orgánu a při plnění svých obvyklých povinností se dostávají do fyzického kontaktu s biologickou stopou, jež se zajišťuje na místě činu či na věcech důležitých pro trestní řízení (např. členové stálé výjezdové skupiny kriminalističtí technici, příslušníci policejního orgánu plnící úlohy vyšetřovatele a operativce), nebo odebraným biologickým vzorkem (kriminalističtí genetici, laboranti). Profil DNA těchto osob je součástí databáze, a to do okamžiku uplynutí 1 roku od skončení služebního či pracovního poměru ( 65c odst. 1 písm. d předkládaného návrhu zákona), kdy již nemůže dojít ke kontaminaci biologických vzorků nebo biologických stop resp. k jejich odhalení. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů K 32 Zavedení legislativní zkratky - biologický vzorek. K 34 Obdobně jako v zákoně o policii dochází k rozdělení dosavadního úvodního odstavce na odstavce dva. K 63 Definují se pojmy vybraný trestný čin a obviněná osoba. Důvodem nově zavedených definic je zájem na tom, aby předkládaný návrh zákona nesnížil přehlednost právní úpravy. 11

12 K 64 Podobně jako v zákoně o policii se výslovně stanovuje, že odebraný biologický vzorek může Generální inspekce bezpečnostních sborů analyzovat jen pro účely kriminalistické identifikace osoby. ČÁST TŘETÍ Přechodná a závěrečná ustanovení V návaznosti na nemalé změny ve fungování kriminalistické databáze je zapotřebí stanovit pravidla pro kolizi dosavadní právní úpravy s novou právní úpravou. Vedle úpravy pravidel pro likvidaci odebraných biologických vzorků se stanovují pravidla pro likvidaci profilů DNA osob, jež v minulosti spáchaly úmyslný trestný čin, který nelze podřadit pod novou definici pojmu vybraný trestný čin. Dále je potřebné u jednotlivých profilů DNA změnit nastavenou uchovávací dobu, jež se odvíjí od závažnosti spáchaného trestného činu. Vzhledem ke skutečnosti, že nově navrhovaná kategorizace uchovávacích dob představuje velký zásah do dosavadního systému databáze, je nutné stanovit dostatečnou dobu pro přenastavení uchovávacích dob u desítky tisíc uchovávaných profilů DNA. Jako dostatečně dlouhá se jeví doba 10 let, která byla určena na základě níže uvedených údajů. - kriminalistická databáze obsahuje přes 190 tisíc profilů DNA. - 1 pracovník policie zvládne zpracovat 12 až 15 profilů DNA/den; 6 pracovníků, jež je policie schopna pro tento úkol vyčlenit, zpracuje profilů/den (v průměru 80). - 1 rok má v průměru 250 pracovních dnů; 10 let pracovních dnů. - 6 pracovníků za dobu 10 let dokáže zpracovat 200 tisíc profilů (80 krát 2 500). Ve stanovené 10 leté době je tedy ponechána i jistá rezerva, která pokryje čerpání dovolené, nemocenské atd. Odstavec 4 poté zajišťuje použití zásady dvakrát a dost i na případy recidivující trestné činnosti, jež byla spáchána před nabytím účinnosti předkládaného návrhu zákona. ČÁST ČTVRTÁ Účinnost Předkládaný návrh zákona si vyžádá změny v technickém nastavení Kriminalistické databáze profilů DNA. Za tímto účelem je zapotřebí stanovit dostatečně dlouho legisvakanční lhůtu. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 12