Cryo Jett. Metoda kryoelektroforézy

Transkript

1 Cryo Jett

2 Cryo Jett Cryo Jett je díky spojení metody kryo-elektroforézy a metody Thermocryolipide nejefektivnější a nejšetrnější technologií v redukci podkožního tuku, liftingu poprsí a ošetření pleti na trhu. Díky hloubkovému působení a cílenému ošetření dosahuje lepších výsledků než jiné, dosud užívané technologie. Jedná se o přístroj, který umožňuje jak neinvazivní lipolýzu zmražením tukových buněk, tak také ošetření a omlazení pleti v obličeji. Metoda kryoelektroforézy Kryoelektroforéza je neinvazivní a nejflexibilnější metoda v ošetřování pleti. Aktivní složky jsou do vrstev pokožky přiváděny pomocí pulsujícího proudu. Díky této metodě je do hlubších vrstev kůže dopraveno 80 % - 90 % účinných látek. Úspěšně se používá při ošetření vrásek, akné, nepravidelné pigmentace, růžovky (kožní choroba) a citlivé pleti, celulitidy, strií, tukových polštářků, povislé kůže a dehydrované pokožky. Výhody kryo-elektroforézy s Cryo Jett: teplota při samotném ošetření pleti se pohybuje mezi -10 C až 0 C, nevzniká pocit horka nebo pálení během ošetření dopravuje do hlubších vrstev pokožky 80-90% účinných látek, což je o % více než u běžného ošetření díky ochlazení pokožky dochází k vazokonstrikci (zúžení cév), tzn., že účinné látky nejsou transportovány do krevního řečiště a tím dochází k extrémně lokalizovanému a účinnému ošetření působení oscilačního proudu v kombinaci s kryogenickou technologií zvyšuje prostupnost pokožky, což podporuje průchod účinných látek do hlubších vrstev pokožky aktivace pojivových tkání má za následek vypnutí pokožky a odstranění toxinů. ošetření je velmi vhodné pro pacienty po plastických operacích odstranění problémů po ošetření frakčním laserem (bolest, suchá pokožka, pálení, odstranění nerovného povrchu pokožky po ošetření) ošetření po IPL (relaxace, regenerace, hydratace, odstranění bolesti) ošetření po Mesoroller terapii umožňuje ošetření pokožky obličeje a celého těla ošetření pacientů s alopecií

3 Jak kryo-elektroforéza s Cryo JETT probíhá Hlavice Cryo JETT, která stimuluje pokožku, využívá kombinaci oscilačního proudu a kryogenické technologie. Působením chladu na pokožku se zvyšuje její propustnost a tím se podpoří průchod účinných látek do hlubších vrstev pokožky. Ty pak mohou proniknout až do hloubky 5 cm pod kůži. Ošetření je pro klienta velice příjemné a nebolestivé a trvá cca minut, záleží na rozsahu ošetřované plochy. Dochází také k aktivaci pojivových tkání, následnému vypnutí pokožky a odstranění toxinů. Metoda Thermocryolipide Podstatou této metody je destrukce tukových buněk. V každém biologickém pochodě nebo chemické reakci existuje teplota, za které proces probíhá nejlépe tzv. teplotní optimum. Buňky lidského těla mají optimum metabolických procesů z hlediska teploty při cca C. Odchýlení od optimální teploty vede ke zhoršení metabolizmu. Pokud je překročeno teplotní maximum nebo minimum, metabolické procesy neprobíhají nebo probíhají chybně. Nemalou zásluhu na tomto faktu mají jednotlivé chemické sloučeniny vstupující do metabolických pochodů, které mění svůj reakční charakter s ohledem na teplotu. Díky tomuto principu je možno využít v specifických případech působení tepla či chladu na buňky lidského organizmu a dosažení optimálního výsledku. Hypertermie Zvýšené teploty je možno využít v podobě celkové zvýšené teploty organizmu nebo jen okrskového zvýšení teploty. Fysiologickým příkladem je zvyšování bazální teploty z 36,6 C na vyšší teploty v případě zánětu, které jsou na jedné straně pro realizaci

4 pochodů imunitního systému přínosné, na straně druhé to platí jen do teplot cca 39 C, kde v případě dalšího zvýšení teploty dochází k vyššímu efektu škodlivého působení tepla. V případě dalšího zvyšování teploty se poškození organizmu urychluje, v případě působení velmi vysoké teploty do popředí vystupují poškození v smyslu popálenin. Z hlediska zahřívání tkáně organizmu hraje svou opodstatněnou roli také schopnost termoregulace tkáně. Ta je dána jednak obsahem látek s vyšší nebo nižší měrnou tepelnou kapacitou (např. voda nebo tuk), jednak na podkladě vaskularizace (t. j. cévního zásobení) tkáně. Tak dokážeme rozlišit tkáně, které jsou více nebo méně schopny regulovat teplotu organizmu nebo jeho části. Typickým příkladem může být kůže, ve které cévy vzhledem na potřebu zachovat teplo nebo ho naopak z organizmu odvést, dokážou zvětšit nebo zmenšit svůj průtok a tím regulovat odvod tepla z tkáně. Když se nacházíme v chladném prostředí, cévy na okrajových částech horních končetin se zúží, tím zmenší průtok teplé krve rukama a tím zmenší tepelné ztráty. Ruce se tím pádem ochladí a dosahují nižších teplot než 36 C. Jiným příkladem na tkáň s funkcí termoregulace je tkáň podkožní tuková. Ta vykazuje relativně velkou tepelnou izolaci mezi kůží a podkožními strukturami a orgány. To dosahuje na podkladě vysokého obsahu látek tukových a na podkladě jiné vaskularizace (zpravidla menší) než např. kůže. Na podkladě zmíněných rozdílů mezi tepelnou charakteristikou tkání můžeme ukázat odlišné působení stejného tepla na rozdílné tkáně. Pokud bude kůže ve styku s teplým faktorem, buňky samotné kůže mají bohatou vaskularizaci, která zabezpečuje přívod cca 36,6 C teplé krve a tím ochlazování kůže v případě, že tepelný faktor na kůži působící má teplotu vyšší. Podkožní tuková tkáň s menším vaskulárním zásobením, je tím pádem vystavena relativně vyšším teplotám než nad ní uložené buňky kůže, které jsou permanentně ochlazovány protékající krví. To může vést k rozdílným účinkům na buňky kožní a podkožní tukové. Dalším aspektem rozdílného působení je také stavba buňky, kde v případě tukových buněk / adipocytů je značná část intracelulárního prostoru vyplněna tukovou kapénkou, která má jinou měrnou tepelnou kapacitu než prostá cytoplazma jiných buněk. Z hlediska buňkového metabolizmu vede působení tepelné energie ke změně ph intracelulárního prostředí. Pro správný průběh metabolizmu má ph intracelulárního prostoru jeden z klíčových významů, protože mnohé chemické reakce (enzymaticky umožňované) mají své optimum průběhu při určité fysiologické hodnotě ph. Při změně ph dochází k narušení chemických reakcí event. k jejich zástavě. To může vážným způsobem poškodit metabolizmus buňky a její další přežití. Dalším faktorem je jednodušší aktivace lysozomálních enzymů, které při předčasné aktivaci nebo aktivaci na nesprávném místě můžou vést k poškození až smrti buňky. Hypotermie Buněčný metabolizmus je mimo jiné založen na chemických reakcích. Každá chemická reakce probíhá optimálně při svém teplotním optimu. Změna teploty může vést ke změně reaktivity reaktantů, což vede ke změně průběhu reakce nebo i k jejímu zastavení. Protože lidský organizmus a buňky v něm jsou přizpůsobeny stálé

5 teplotě těla, některé kroky metabolizmu buňky jsou závislé i na enzymech, které ale taky správná teplota ovlivňuje. Ke změnám v buňce dochází vlivem nízkých teplot také v samotné struktuře molekul. Vzhledem ke kryolipolýze je podstatná změna struktury lipidů již od10 C, od které začíná tzv. krystalizace lipidů v lipidových kapénkách adipocytů. Lipidy jsou v intracelulárním buňkovém prostoru uložené v podobě kapének, které obsahují triacylglyceroly, t.j. mastné kyseliny vázané na glycerol. Při změně struktury lipidů a současně změně metabolických pochodů může dojít k nenávratnému poškození buňky, které se s časovým odstupem projeví jako apoptóza a následné odstranění části apoptozované buňky imunitním systémem. Apoptóza Apoptóza je specifický buňkový proces tzv. řízené buňkové sebevraždy. Pro lidský organizmus má nezastupitelnou úlohu. Celkově existují 2 způsoby zániku buněk. První možností je nekróza, t.j. proces, při kterém dojde k nenávratnému poškození buňky, která nestihne nebo nemůže projít procesem apoptózy. V průběhu nekrózy dochází k postupnému edému / otoku buňky až její povrchová membrána toto zvyšování objemu nevydrží a buňka praskne. S porušením celistvosti buňky dochází k volnění všech buňkových součástí do okolitého prostoru. Uvolňují se také enzymy, které má buňka např. na vlastní obranu proti bakteriím a tedy tyto enzymy pokud jsou nekontrolovaně vypuštěny do buňkového okolí, můžou poškodit okolité buňky a vyvolat tak řetězec další nekrózy. Naproti tomuto procesu stojí apoptóza. V přůběhu apoptózy buňka za jistých důvodů (stáří, nadpočetnost, poškození) začne proces vlastního zániku. Postupně kondenzuje svůj obsah a jádro. Části cytoplazmy jsou postupně kondenzovány a ohraničovány membránou buňky tak, aby z nich vznikly malinké váčky, které je imunitní systém schopen odstranit. Nebezpečné enzymy tak zůstanou pro okolní buňky celou dobu odděleny od mimobuňečného prostoru, okolní buňky nejsou poškozeny a buňka, která prošla apoptózou je odstraněna imunitním systémem procesem fagocytózy. Fagocytóza Fagocytóza je proces, při kterém konkretní buňky imunitního systému, část bílých krvinek pohlcuje a odstraňuje zbytky buněk, které prošly apoptózou. Z bílé krevní řady jsou na toto přizpůsobeny zejména makrofágy z myeloidní řady leukocytů. Ty aktivně migrují do části tkáně, kde buňky podstupují apoptózu, zbytky buněk pohlcují, neutralizují škodlivé enzymy a cestou lymfatických cév a dále krevního oběhu odstraňují tyto zbytky buněk z těla. Teplotní šok Každý organizmus a buňky tvořící organizmus mají vlastní mechanizmy na event. krátkodobé vypořádání se s přesahem teplotního maxima či minima. Příklad může být tzv. heat-shock protein, který má i ochrannou funkci před náhlou změnou teploty buňky. I obranné mechanizmy mají ale své limity, po jejichž překročení nastává poškození buňky. Náhlá změna teploty vede jednak ke změnám metabolizmu z hlediska nově dosažené teploty, taky ale může poškodit některé pochody metabolizmu s důvodu nemožnosti přizpůsobení náhlé teplotní změně. Proto lze předpokládat, že cyklus ochlazování kombinovaný s krátkodobým zahřátím tkáně bude pro adipocyty (které navíc nemají tak dobrou termoregulační cévní ochranu jako

6 okolní tkáně) více zatěžující a poškozující než jen dlouhodobé ochlazení na teplotu 4 C. Kombinované působení Metoda Thermocryolipide Lze se domnívat, že efekt hypotermie a hypertermie na buňku je možné využít ve prospěch rychlejšího a šetrnějšího využití těchto metod. Navrhovaný program pracuje s odlišnými modalitami působení na adipocyt a na okolní tkáň. 1. krok: HYPERTERMIE Nejprve se začíná využívat působení hypertermie. Ta ovlivňuje buňkový metabolizmus ve smyslu jeho zrychlení. Také může dojít ke změně rychlosti a efektivity chemických reakcí v rámci metabolizmu a následně k tvorbě metabolitů, které v případě kumulace nebo neodstranění můžou buňku poškodit (např. reaktivní formy kyslíku). Tukové buňky díky charakteristickému složení buňkového obsahu ve smyslu vysoké kumulace tuků a taky díky jinému cévnímu zásobení (a tím jiné možnosti termoregulace) než okolní tkáň jsou při vystavení hypertermii více vystaveny negativním účinkům vyšší teploty. Proto lze předpokládat jiný účinek na buňky svalu či pokožky a jiný na adipocyty. 2. krok: HYPOTERMIE V následné modalitě je hypertermie a vypnuta, aktivováno je ochlazování buněk. Na tukovou buňku se tedy působí efektivní teplotou 4 C. Při této teplotě v adipocytech dochází ke změně morfologie molekul lipidů, které následně můžou buňku poškodit natolik, že sama podstoupí v následném období apoptický proces a její zbytky budou odstraněny imunitním systémem v procese fagocytózy. Lze se domnívat, že pokud je metabolizmus buňky působením chladu negativně ovlivněn při ochlazování z teploty 36,6 C, tak větší efekt nabourání metabolizmu bude při změně teploty z 39,5 C na 4 C. Při nástupu nového modulu začíná opět působení hypertermie, která dále negativně ovlivňuje buňkový metabolizmus a metabolické produkty. Tuková buňka je citlivější na změny teplot než jiné tkáně v lidském těle. Z tohoto důvodu je minimální teplota 0 4 C během metody Thermocryolipide zcela dostačující. Při použití těchto teplot je zároveň zajištěno, že ostatní tkáně, obklopující tukové buňky jsou před procesem ochlazení chráněny, takže nedochází k jejich poškození. Je to doposud nejúčinnější bezbolestná lipolýza, podložena klinickými studiemi. Klinické studie prokázaly, že proces řízeného odumírání tukových buněk je postupný a bezpečný. Nezvyšuje hladiny cholesterolu a triglyceridů. Při jediné aplikaci dochází k úbytku mezi 25-30% tukových buněk a to u každého jedince, přičemž výsledek je jednoznačně a prokazatelně viditelný již po jednom až dvou měsících a především je trvalý.

7 Výsledky metody Thermocryolipide jsou srovnatelné s běžnou liposukcí. Použití Cryo Jett při Thermocryolipide Funkčnost unikátního přístroje je postavena na základě spuštění procesu přirozeného odumírání tukových buněk působením vysoce precizní technologie, při které se cíleně zmrazí tukové buňky skrz povrch pokožky, aniž by se poškodila okolní tkáň. Přístroj se dokáže velmi efektivně zaměřit například na tukové polštářky na břiše a bocích a je výraznou a účinnou alternativou k chirurgickému zákroku. První výsledky jsou viditelné již za 2-4 měsíce po proceduře. K postupnému úbytku tukových buněk může docházet až 6 měsíců.

8 Jak procedura s Cryo JETT probíhá: na ošetřovanou oblast těla se nejdříve v tenké vrstvě aplikuje Coolipo gel následně se gel zafixuje pomocí Coolipo Concentrate necháme 30 vteřin působit, dojde k vytvoření masky. přiloží se destičky s navlhčenými elektrodami V několika prvních minutách má klient pocit intenzivního chladu, který ale rychle vymizí. Vzhledem k neinvazivní povaze zákroku, neexistují po samotném ošetření žádná omezení. Pacient se může ihned věnovat běžným denním aktivitám. Výhody přístroje Cryo JETT: ošetření je nechirurgické a bezbolestné neporušuje integritu kůže (žádné modřiny a otoky) nulová doba rekonvalescence klient se ihned po proceduře může vrátit ke svému běžnému a profesnímu a společenskému životu ošetření nevyžaduje žádná omezení ve cvičení a užívání léků Samotné ošetření bývá klienty velmi dobře snášeno. Doba ošetření trvá 60 minut., záleží na rozsahu ošetření. Klienti si většinou během procedury čtou, telefonují, pracují s notebookem či odpočívají.