Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje na období

Transkript

1 Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje na období Karlovy Vary, listopad 2005

2 OBSAH Část A: ZPRÁVA O VÝVOJI VE VĚCECH DROG V KARLOVARSKÉM KRAJI A.1 Socio-demografické údaje Karlovarského kraje 1.1 Základní geografické údaje Obyvatelstvo Školství Nezaměstnanost Kriminalita 5 A.2 Užívání drog v Karlovarském kraji hlavní charakteristika 2.1 Registr žádostí o léčbu Krajské hygienické služby ČR a údaje ÚZIS Užívání drog ve školní populaci průzkum ESPAD Údaje nestátních neziskových organizací Užívání drog národnostními menšinami v Karlovarském kraji Drogové trestné činy 10 A.3 Služby pro osoby ohrožené drogou 3.1 Primární prevence Služby v oblasti snižování rizik Služby v oblasti léčby a resocializace Hlavní nedostatky v poskytování služeb v Karlovarském kraji 13 Část B: KRAJSKÁ PROTIDROGOVÁ STRATEGIE KARLOVARSKÉHO KRAJE B.1 Funkce Krajské protidrogové strategie B.2 Základní východiska Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje Problém užívání drog Protidrogová politika Karlovarského kraje Základní přístup k řešení problému užívání drog v Karlovarském kraji Protidrogová politika Karlovarského kraje Hlavní principy protidrogové politiky Karlovarského kraje 17 B.3 Cíle Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje na období Hlavní cíl Specifické cíle 18

3 OBSAH B.4 Základní rámec Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje 4.1 Strategie a Akční plán Časový rámec Struktura akčních plánů 20 B.5 Role a odpovědnost klíčových subjektů v Karlovarském kraji 5.1 Krajská protidrogová komise Krajský protidrogový koordinátor Protidrogový koordinátor na obcích Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Odbor zdravotnictví Policie ČR Ambulantní zdravotnické zařízení a nestátní neziskové organizace 23 Část C: AKČNÍ PLÁN REALIZACE KRAJSKÉ PROTIDROGOVÉ STRATEGIE KARLOVARSKÉHO KRAJE C.1 Akční plán 25 C.2 Technicko-organizační cíle 27 C.3 Oblast primární prevence Výchozí stav SWOT analýza pro oblast primární prevence Specifické cíle a opatření pro oblast primární prevence 34 C.4 Oblast Harm Reduction ( snižování rizik spojených s užívání drog) Výchozí stav SWOT analýza pro oblast Harm Reduction Specifické cíle a opatření pro oblast Harm Reduction 41 C.5 Oblast léčba a resocializace Výchozí stav SWOT analýza pro oblast léčba a resocializace Specifické cíle a opatření pro oblast léčba a resocializace 47 C.6 Oblast koordinace aktivit protidrogové politiky Výchozí stav SWOT analýza pro oblast koordinace aktivit protidrogové politiky Specifické cíle a opatření pro oblast koordinace aktivit protidrogové politiky 54

4 OBSAH Příloha č. 1 Seznam zařízení podílejících se na tvorbě Akčního plánu protidrogové politiky Karlovarského kraje na období D.1 Použitá literatura a zdroje 62

5 Část A: ZPRÁVA O VÝVOJI VE VĚCECH DROG V KARLOVARSKÉM KRAJI A.1. Socio-demografické údaje Karlovarského kraje 1.1 Základní geografické údaje Území Karlovarského kraje je nejzápadnějším územím České republiky. Na severu a na západě sousedí se Spolkovou republikou Německo ( spolkové země Bavorsko a Sasko), na východě s Ústeckým a na jihu s Plzeňským krajem. Rozloha kraje činí km², což jsou 4,2 % z rozlohy České republiky. Karlovarský kraj tvoří 7 správních obvodů obcí z rozšířenou působností: Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské lázně, Ostrov a Sokolov. Podle současného administrativního členění je v Karlovarském kraji 132 obcí různých velikostí. Ve městech žije 82,2 % obyvatelstva. Alarmující je především stárnutí obyvatelstva na venkovech, tamní problematická obchodní síť, absence potřebných sociálních služeb a potřeba dojíždění do práce, škol a k lékaři, což přispívá k dlouhodobému vylidňování venkova. Poloha Karlovarského kraje určuje významné hospodářské a kulturní postavení v Evropské unii a umožňuje oboustranně výhodnou příhraniční spolupráci. Regionální sdružení obcí a měst Euroregionu Egrensis zahrnuje území bývalých okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov na české straně a Bavorsko, Duryňsko a Sasko na straně německé. Karlovarský kraj je velmi bohatý na přírodní bohatství, především na vývěr studených a teplých minerálních pramenů s léčivými účinky. V Karlovarském kraji má nezastupitelné postavení tradiční odvětví jako je výroba skla, porcelánu, lihovin, hudebních nástrojů a textilu. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. Specifickou oblastí Karlovarského kraje je Vojenský újezd Hradiště, který svojí rozlohou 331,6 km² tvoří 10% území kraje. V současnosti je z hlediska rozlohy největším výcvikovým prostorem naší republiky. Je určen pro výcvik pozemního vojska, letectva a protivzdušné obrany. 1

6 Obrázek č.1 Správní členění a počet obyvatel v obcích Karlovarského kraje 2

7 1.2 Obyvatelstvo V Karlovarském kraji žije cca obyvatel, z toho 51,1 % žen. V roce 2004 se počet živě narozených dětí zvýšil oproti roku 2003 o 16 dětí (celkem živě narozených dětí v roce 2004). Celkový počet zemřelých se snížil o 75 osob (celkem zemřelých v roce 2004). Počet přistěhovaných do Karlovarského kraje v roce 2004 je vyšší, než počet vystěhovaných. Celkový populační přírůstek je 339. Oproti roku 2003 se v roce 2004 snížil počet sňatků o 132 (v roce sňatků). Karlovarský kraj vykazuje oproti jiným krajů dlouhodobě vysokou rozvodovost. V roce 2004 bylo v Karlovarském kraji rozvodů. Pozitivním jevem je úbytek potratů, kterých v meziročním srovnání ubylo o 96 (celkový počet potratů v roce 2004 byl 1.623). Mezi kraji v ČR však Karlovarský kraj oproti jiným krajům vykazuje vysokou úroveň potratovosti. V roce 2004 bylo v Karlovarském kraji 16 % obyvatelstva ve věku do 15-ti let, 72 % ve věku let a 12 % obyvatelstva ve věku nad 65 let Tabulka č.1 Demografický vývoj obyvatelstva v roce 2004 ( ČSÚ, 2005) Území Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Školství V posledních letech došlo k podstatnému snížení počtu mateřských škol a zčásti ke snížení počtu základních. V Karlovarském kraji je mnoho středních škol zahrnující gymnázia a střední odborné školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště. Jedná se převážně o školy zřizované Karlovarským krajem, několik škol je soukromých. V Karlovarském kraji jsou dvě vyšší odborné školy zřízené při středních školách a postupně se rozšiřují i možnosti vysokoškolského studia. V Chebu byla zřízena pobočka ZČU v Plzni, konzultační středisko pražské Zemědělské univerzity. V Mariánských lázních bylo zřízeno studijní středisko 1.lékařské fakulty UK. V Karlových Varech byla v roce 2000 zřízena první soukromá Vysoká škola,v.o.s. 1 Český statistický úřad Karlovy Vary za rok Karlovy Vary: Český statistický úřad.on-line publikace, 3

8 Problémem regionu je zejména pokračující migrace zvláště mladého a vzdělaného obyvatelstva lidí do metropolitních regionů České republiky, především do Prahy. Od roku 1991 došlo v oblasti vzdělání obyvatelstva k posunu ve směru vyššího podílu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných.v Karlovarském je stále velký problém s kvalifikací uchazečů o zaměstnání. 1.3 Tabulka 2 - Síť škol a školských zařízení v Karlovarském kraji Typ zařízení. 1.4 Nezaměstnanost 4 Počet zařízení v Karlovarském kraji MŠ 100 ZŠ (zde jsou zařazeny i školy speciální a zvláštní) 95 Gymnázium 8 SOŠ 19 SOU 17 VOŠ 2 VŠ 2 Pedagogicko-psychologická poradna 3 Dětský domov 8 výchovný ústav 2 Diagnostický ústav 0 Středisko výchovné péče 1 Registrovaná míra nezaměstnanosti k činila v Karlovarském kraji 10,75 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okrese Sokolov a to 13,2 %, kde jsou mezi nezaměstnanými výrazně zastoupeny ženy. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě okres Cheb, k byla 8,8 %. V okrese Karlovy Vary byla k míra nezaměstnanosti 10,3 %. Zatímco v okrese Cheb převažují uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců, v okresech Sokolov a Karlovy Vary převažují uchazeči s délkou evidence nad 12 měsíců. Z kvalifikačního hlediska jsou v evidenci Úřadu práce v Karlovarském kraji nejpočetněji zastoupeny osoby se základním vzděláním a osoby se středním odborným vzděláním. Mezi volnými místy převažují místa určená pro vyučené uchazeče, především o kvalifikované řemeslníky, dále pak o kuchaře a číšníky-servírky. Nabídka pro nekvalifikovanou pracovní sílu je podstatně menší, převažují hlavně šičky, pomocní dělníci v keramické dílně a manipulační dělníci. Mezi středoškolskými a vysokoškolskými volnými pracovními místy převažují většinou místa pro zdravotní sestry, lékaře a učitele. Minimální zájem je o uchazeče bez vzdělání a uchazeče se všeobecným vzděláním. Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním občanů se ZPS, absolventů škol a mladistvých, kteří nemají žádnou odbornou praxi.

9 Ve službách pracuje celých 57 % všech zaměstnanců. Větší zastoupení zaměstnanosti v rámci služeb mají převážně služby veřejného charakteru, zejména veřejná správa, školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a sociální služby. Z ostatních služeb jsou v kraji významně zastoupeny obchod, doprava a spoje. Na jedno pracovní místo připadalo v roce 2004 v Karlovarském kraji 15,7 uchazeče. Průměrná měsíční hrubá mzda vzrostla proti předchozímu roku na Kč. Jedná se o nejnižší mzdu v rámci České republiky. Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazuje okres Sokolov, nejnižší okres Cheb. 1.5 Kriminalita Mezi neměnné kriminogenní faktory, které ovlivňují vývoj trestné činnosti v Karlovarském kraji patří vysoká míra nezaměstnanosti a zvyšující se podíl občanů, kteří si zdroje obživy i životní úrovně obstarávají kriminální činností. V Karlovarském kraji je také významným kriminogenním faktorem existence vyloučených komunit národnostních menšin, a to zejména romského etnika. Dalším kriminogenním faktorem dlouhodobě ovlivňujícím situaci v Karlovarském kraji je vysoký příliv cizinců, převážně z jihovýchodní Evropy, snažící se o nelegální přechod z ČR do SRN, kteří se v Karlovarském kraji dopouštějí zejména majetkové kriminality a značná koncentrace vietnamských obchodníků v příhraniční oblasti, kteří prodejem padělaného zboží páchají trestnou činnost hospodářského charakteru. Jako přetrvávající problém se jeví problematika kapesních krádeží v lázeňských střediscích, vloupání do motorových vozidel, mravnostní trestná činnost a prostituce. Karlovarský kraj je díky své poloze místem zvýšeného výskytu pouliční prostituce. Nejvíce je zasažen okres Cheb, okres Karlovy Vary a Sokolov, až na jednotlivé výjimky (obce Hory, Loučky, okolí čerpací stanice OMV na E 6 prostituci téměř neregistruje. S prostitucí samotnou souvisí i další trestná činnost, zejména majetkového a násilného charakteru (loupeže na německých turistech). Organizovaná prostituce v nočních klubech je především doménou cizích státních příslušníků. V Karlovarském kraji je nepříznivé socio-demografické prostředí, koncentrují se zde problémové sociální vlivy. To přispívá k výskytu rizikových a problémových forem chování, jakou je např. užívání omamných a psychotropních látek. 2 2 Lejčková, P.,Mravčík V.,Radimecký J.: Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích ČR v roce 2002 Situační analýza v širším demografickém a socioekonomickém kontextu. Praha: NMS,

10 A.2. Užívání drog v Karlovarském kraji hlavní charakteristika 2.1 Registr žádostí o léčbu Krajské Hygienické služby Karlovarského kraje a údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ( ÚZIS) Údaje o uživatelích drog, kteří využívají služeb nízkoprahových a léčebných zařízení v Karlovarském kraji jsou k dispozici díky celostátnímu systému hlášení do Registru žádostí o léčbu, který spravuje od roku 1995 Hygienická stanice hl.m.prahy. Systém sleduje incidenci (výskyt nových případů v určitém období) a prevalenci (všechny případy za určité období) uživatelů drog navštěvujících nízkoprahová a léčebná zařízení. Z hlediska kraje systém zahrnuje všechny uživatele, kteří se obrátili na zařízení, bez ohledu na místo trvalého bydliště. Proto uvedená čísla mohou být vyšší než ve zprávě Centrálního pracoviště drogové epidemiologie v Praze, kde se vyřazují duplicitní hlášení v rámci celé republiky. Za rok 2004 bylo v Karlovarském kraji v nízkoprahových a léčebných zařízeních evidováno celkem 208 problémových uživatelů návykových látek. Při srovnání s rokem 2003 jde o nepatrný nárůst. Nejvíce problémových uživatelů bylo nahlášeno z okresu Sokolov. Ze statistických údajů je patrné, že mezi klienty nízkoprahových a léčebných zařízeních převažují muži užívající návykové látky s porovnáním se ženami v daleko větším rozsahu. V druhé polovině roku 2004 se prokázalo, že samostatně pervitin užívalo větší množství žen než mužů a to v okrese Cheb. Co se týká charakteru zaměstnání uživatelů drog, došlo v roce 2004 ke značnému počtu navýšení osob s ukončeným středoškolským vzděláním. Avšak nadále je v Karlovarském kraji nejvíce uživatelů drog ze skupiny nezaměstnaných osob a osob se základním či středně odborným vzděláním. Věková hranice uživatelů drog se v Karlovarském kraji změnila. V roce 2004 došlo k nárůstu počtu klientů ve věkové skupině do 15 let. Nejvíce jsou návykové látky užívány ve věkové skupině let a to u obou pohlaví. Nejčastěji užívanou základní drogou je pervitin. Tuto drogu užívá celkem 65% uživatelů návykových látek. Pervitin je distribuován mezi uživateli přímo. U ostatních uživatelů je pervitin užíván v kombinaci s jinou drogou, nejčastěji heroinem, marihuanou nebo alkoholem. Dalšími užívanými návykovými látkami jsou marihuana, heroin a sedativa. 6

11 V roce 2004 byly evidovány pouze 4 osoby užívající rozpouštědla. Užívání organických rozpouštědel (ředidel, lepidel, plynů do zapalovačů) jsou zneužívány především nezletilými ze sociálně slabších skupin obyvatelstva. Nejrozšířenější způsob užívání drog zůstává i nadále injekční aplikace opiátů heroinu a drog amfetaminového typu. Oproti roku 2003 jde o nárůst. V roce 2004 byla také zaznamenána nižší hranice věku u prvního užití drogy injekční aplikací u osob pod 15 let. Bylo hlášeno celkem 15 klientů (6 mužů a 9 žen). Injekční aplikace drog sebou přináší závažná zdravotní rizika pro uživatele drog i celou populaci. Narůstá počet uživatelů drog infikovaných různými typy virových hepatitid. Nejčastěji jde o virovou hepatitidu typu B a C. Nárůst se týká zejména skupiny problémových uživatelů drog a ostatních osob s rizikovým chováním (prostitutky, homosexuálové). Za rok 2004 bylo v Karlovarském kraji zachyceno 10 osob s virovou hepatitidou typu B a 18 osob s virovou hepatitidou typu C. Z tohoto počtu bylo 18 injekčních uživatelů drog, nebo šlo o osoby žijící ve společné domácnosti s problémovými uživateli drog. Negativní je stále vysoký výskyt tohoto onemocnění ve věkových skupinách a let. V roce 2004 využilo služeb ambulantních pracovišť pečujících o alkoholiky a toxikomany 423 pacientů se závislostí na legálních i nelegálních drogách Tabulka č.3 - Pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany v roce 2004 ( ÚZIS, 2005) Pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany v roce 2004 z toho se závislostí Věková skupina Celkem Psychoaktivní látka Alkohol Opiáty a opioidy z toho heroin Canabinoidy Sedativa z toho benzodiazepiny Kokain Stimulancia z toho metamfetamin Halucinogeny Těkavá rozpouštědla Kombinace drog Tabák Nelegální drogy celkem Zdravotnická ročenka Karlovarského kraje: Karlovy Vary: Ústav zdravotnických informací a statistiky ĆR,

12 Po registraci buprenorfinu (substituční látka nahrazující opiáty) v roce 2000 (tablety Subutex ), došlo k jeho předepisování v Karlovarském kraji zejména praktickými lékaři a ambulantními specialisty. Přesná data o výdejích léku nejsou k dispozici. V roce 2004 byly hlášeny v Karlovarském kraji dvě intoxikace drogou (hlásícími zařízeními byla nemocniční oddělení interního typu ARO). Užitou látkou vedoucí k intoxikaci byla organická rozpouštědla. Prezentovaná data představují pouze informace pouze o léčených uživatelích drog a neberou tedy v úvahu tzv. skrytou a experimentující populaci, která ještě nemá zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě nízkoprahových a léčebných zařízení. 2.2 Užívání drog ve školní populaci průzkum ESPAD Z celorepublikových výsledků mezinárodní studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) realizované v roce 2003 že mezi středoškoláky vyplývá rostoucí trend užívání konopných látek a extáze, ale stejně tak rostoucí trend v kouření cigaret a konzumace alkoholu. Fyzická a ekonomická dostupnost alkoholu a tabáku je pro děti a mládež v Karlovarském kraji nadále velmi dobrá (např. prodej tabákových výrobků na tržištích). Při analýze výsledků se ukázalo, že denně kouří cigarety v Karlovarském kraji 30% studentů. Více než 9% dotázaných uvedlo, že kouří denně 11 cigaret a více. Naopak oproti jiným krajům je v Karlovarském kraji velmi nízký výskyt užívání sedativ bez lékařského předpisu a užívání sedativ v kombinaci s alkoholem. Mnohem méně často v porovnání s jinými kraji, pili studenti nadměrné množství alkoholu (méně jak 15%). Zatímco nelegální drogu užilo v Karlovarském kraji až 50% studentů. Nejčastěji užívanou drogou je mezi studenty marihuana.v Karlovarském kraji má zkušenost s marihuanou více než polovina dotázaných studentů. Tímto číslem vystupujeme nad republikový průměr společně s Prahou, Ústeckým a Královehradeckým krajem. 2.3 Údaje nestátních neziskových organizací Nejnavštěvovanějším typem zařízení jsou v Karlovarském kraji dvě nízkoprahová zařízení s terénním programem provozovaná v okrese Cheb, Sokolov o.s. Kotec a v okrese Karlovy Vary o.s. Světlo Kadaň. Služeb těchto zařízení využilo v roce 2004 cca osob, z toho je cca 835 problémových injekčních uživatelů drog. Podle údajů z nestátních neziskových organizací lze konstatovat, že nejčastěji kontaktují nízkoprahové zařízení problémoví uživatelé ve věku let, poměr žen a mužů je cca 1:2. 8

13 Služby v nízkoprahových zařízeních využívají zejména uživatelé pervitinu a heroinu. Ze závěrečných zpráv nízkoprahových zařízení je patrné, že se výrazně navýšil počet klientů užívající heroin. Dostupnost obou nízkoprahových center je v Karlovarském kraji dobrá, objem vyměněných jehel se navýšil, nízkoprahovým zařízením se daří navazovat nové kontakty s tzv. skrytou populací. Podle poznatků z terénních programů a nízkoprahových zařízení jsou vedle legálních drog, kanabinoidů, extáze, je nejužívanějšími drogami pervitin a heroin. Lze konstatovat, že rozdíly mezi jednotlivými městy se zmenšují a dostupnost drog se vyrovnává. 2.2 Tabulka č.4 - Problémové užívání drog v Karlovarském kraji v období podle údajů nízkoprahových center a terénních programů Problémové užívání drog v Karlovarském kraji v období podle údajů nízkoprahových center a terénních programů Rok * počet klientů celkem z toho uživatelů drog 835 neuvedeno z toho injekčních uživatelů drog z toho mužů z toho se základní drogou heroin z toho se základní drogou pervitin z toho se základní drogou kanabinoidy z toho se základní drogou extáze 39 4 z toho se základní drogou těkavé látky z toho se základní drogou Subutex legálně 0 0 z toho se základní drogou Subutex nelegálně 0 0 z toho se základní drogou Metadon legálně 0 0 z toho se základní drogou Metadon nelegálně 0 0 průměrný věk klienta počet neuživatelů drog, kteří využili službu počet kontaktů z toho s uživateli drog počet prvních kontaktů z toho s uživateli drog počet výměn počet vydaných injekčních stříkaček * údaje uvedené pouze do

14 2.4. Užívání drog národnostními menšinami v Karlovarském kraji Specifickou skupinu uživatelů drog v Karlovarském kraji tvoří národnostní menšiny (zejména vietnamská, romská, balkánská komunita a občané z bývalého Sovětského svazu). Do těchto komunit není snadné proniknout, přestože je známo, že jejich členové užívají a distribuují pervitin a heroin. Domníváme se, že služby zaměřené na práci s těmito specifickými skupinami klientů jsou v Karlovarském kraji nedostačující, bohužel v současné době není potřebnost sociálních služeb pro tuto specifickou skupinu podložena žádnou důkladnější analýzou. Užívání drog je zejména v romské komunitě časté a Romové s užíváním drog začínají ve velmi nízkém věku ( 8-10 leté děti). Užívání drog v romské komunitě je největším problémem zejména v okrese Sokolov. K nejčastěji užívaným drogám v romských komunitách patří marihuana, organická rozpouštědla ( ředidla, lepidla, plyn do zapalovačů) a pervitin. Závažnost užívání drog v této skupině obyvatel úzce souvisí s výskytem gamblerství, prostituce a kriminality, stejně tak s výskytem lichvy a nízkou úrovní vzdělání Drogové trestné činy Podle statistiky Policie ČR bylo v Karlovarském kraji v roce 2004 realizováno 94 drogových trestných činů (ustanovení 187,187a, 188, 188a trestního zákona výroba, držení a distribuce OPL). Bylo stíháno 89 osob, z toho 7 mladistvých. V Karlovarském kraji byly v roce 2004 zajištěny 3 varny (domácí laboratoře k výrobě metamfetaminu), 224,78 g marihuany, 104,65 g efedrinu, 20,93 g pervitinu a 25,54 g metamfetaminu. 4 A.3 Služby pro osoby ohrožené drogou 3.1 Primární prevence Školní programy prevence tvoří největší podíl z nabídky preventivních aktivit v Karlovarském kraji. Základem ve školách zůstává Minimální preventivní program. Systém školních preventivních programů odborně a metodicky zajišťuje školní metodik prevence, okresní metodik primární prevence a krajský školský koordinátor prevence. Minimální preventivní programy (dále jen MPP ) jsou zavedeny ve všech školách a školských zařízeních Karlovarského kraje. Jejich odborná úroveň je různá. Jednoznačně však patří mezi dominantní systémové prvky v realizaci preventivních aktivit v základních školách, středních školách, speciálních školách a školských zařízeních. 4 Policie ČR okresní ředitelství Cheb, Karlovy Vary, Sokolov 10

15 MPP zahrnuje preventivní aktivity ve všech oblastech sociálně patologických jevů: drogové závislosti, alkohol, kouření, kriminalita, delikvence, patologické hráčství, šikanování, vandalismus, záškoláctví, xenofobie a rasismus. MPP jsou školami každoročně vyhodnocovány a podléhají kontrole České školní inspekce. Ve všech základních a středních školách je zavedena funkce školního metodika prevence (pedagog školy), který koordinuje přípravu MPP a jeho zavádění ve škole s ohledem na specifické podmínky svého zařízení. Základní oblasti preventivních aktivit jsou orientovány směrem k učitelskému sboru, žákům, k rodičovské a jiné občanské veřejnosti. Dalším systémovým prvkem v primární prevenci jsou okresní metodici primární prevence (odborní pracovníci místně příslušných pedagogicko-psychologických poraden), kteří pro školy a školská zařízení vytvářejí koncepční a poradenské zázemí. Tito pracovníci mají přehled o obsahu a kvalitě aktivit státních a nestátních organizací, které s nabídkou svých aktivit vstupují do škol a školských zařízení. Krajský školský koordinátor prevence (pracovník odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu) koordinuje a monitoruje situaci ve školách a ve školských zařízeních v kraji z hlediska podmínek pro realizaci Minimálního preventivního programu. Dále úzce spolupracuje s krajským protidrogovým koordinátorem, Krajskou protidrogovou komisí a s manažery prevence kriminality jednotlivých obcí. Realizací programů primární prevence užívání drog se v rámci programů výchovy k právnímu vědomí a prevence sociálně patologických jevů zabývá též Preventivně informační skupina Policie ČR a oddělení prevence kriminality obecní policie. V okrese Cheb je program dlouhodobé specifické primární prevence zajišťován zejména občanským sdružením Prev-centrum Cheb. O.s. Světlo Kadaň v okrese Karlovy Vary a o.s. Kotec v okrese Cheb a Sokolov, Centrum protidrogové prevence (státní zařízení) v okrese Sokolov realizuje na školách jednorázové aktivity typu besed, přednášek, her atd. Dle přání škol a pracovních možností zaměstnanců Centra protidrogové prevence jsou realizovány projekty dlouhodobé protidrogové prevence. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje realizuje na školách preventivní programy zaměřené na výchovu k bezpečnému sexu a prevence HIV/AIDS. 11

16 3.2 Služby v oblasti snižování rizik Služby v oblasti snižování rizik spojených s užíváním drog zajišťují v Karlovarském kraji dvě kontaktní centra Světlo o.s. a Kotec o.s. V rámci činnosti obou kontaktních centrech jsou realizovány programy terénních služeb pro uživatele drog. Kontaktní centra se zaměřují převážně na problémové uživatele drog, jejich rodiče a blízké. V rámci své činnosti se snaží o kontaktování skryté populace uživatelů drog. V kontaktních centrech je realizováno především poradenství, sociální práce, motivační terapie, výměna injekčního materiálu, distribuce desinfekčního materiálu, dále se poskytuje základní zdravotnické ošetření a zprostředkování další péče pro uživatele drog. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí v Karlových Varech, Chebu a Sokolově jsou klienti testováni na přítomnost virové hepatitidy typu B a C a HIV/AIDS. V rámci své činnosti kontaktního centra a Centrum protidrogové prevence Sokolov sbírají primární data o drogové scéně, které zpracovává Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje. 3.3 Služby v oblasti léčby a resocializace V Karlovarském kraji je zajišťován program ambulantní léčby, detoxikace a krátkodobé hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice Ostrov. Několik psychiatrických ordinací v kraji a AT poradna (Protialkoholní a protitoxikomanická poradna) v Karlových Varech a Kraslicích poskytují ambulantní léčbu závislostí na legálních a nelegálních drogách a předepisují preparát Subutex. V Sokolově je jediná protialkoholní záchytná stanice v Karlovarském kraji. Ve Věznicích Vykmanov, Horní Slavkov a Kynšperk nad Ohří jsou zbudovány bezdrogové zóny, ve kterých jsou realizovány specifické programy pro uživatele drog ve výkonu trestu odnětí svobody. 12

17 3.4. Hlavní nedostatky v poskytování služeb v Karlovarském kraji Údaje o poskytovaných službách, osobách ohrožených drogou a místní drogové scéně jsou v současné době známy pouze na základě údajů subjektů působících v protidrogové politice v Karlovarském kraji a údajů z celorepublikových analýz. Dostupná, kvalitní a odborně interpretovatelná data o osobách ohrožených drogou, drogové scéně, sociálních službách pro tyto osoby nejsou podloženy žádnou místní analýzou (údaje jsou čerpány pouze z celorepublikových analýz) a tudíž nevíme, zda odpovídá jejich faktickým potřebám a požadavkům. Aby se skutečná potřeba služeb v této oblasti dala zjistit, je nezbytné aby se zařadila cílová skupina osob ohrožených drogou do procesu komunitního plánování na obcích. Tak mohou stát místní služby pro osoby ohrožené drogou cílené a efektivní. Z podnětů NNO a odborníků působící v drogových službách v Karlovarském kraji vyplynulo, že v Karlovarském kraji není dostatečná nabídka dlouhodobých programů primární prevence užívání drog, zejména v okrese Karlovy Vary a Cheb. Je zde dobrá dostupnost kontaktních center s terénním programem ve větších městech. V menších obcí je dostupnost terénních programů velmi nízká. Chybí programy zaměřené na práci s romskou komunitou. Dostupnost služeb, detoxikace, krátkodobé hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice Ostrov pro všechny uživatele drog v Karlovarském kraji je nedostatečná. Chybí další detoxikační, léčebné a doléčovací zařízení (zejména pro mladistvou a nezletilou klientelu). Nedostatečná je i ambulantní léčba, včetně možnosti ochranné, střednědobé léčby pro alkohol a nealkoholové drogy. V celém západočeském regionu není jediné zařízení substituční léčby. 13

18 Síť služeb pro uživatele drog a jejich blízké v Karlovarském kraji 14

19 Část B: KRAJSKÁ PROTIDROGOVÁ STRATEGIE KARLOVARSKÉHO KRAJE B.1 Funkce Krajské protidrogové strategie Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje na období 2005 až 2009 je klíčovým dokumentem Karlovarského kraje pro oblast protidrogové politiky a je v souladu s Národní strategií protidrogové politiky 2005 až Vychází ze současného stavu vědeckého poznání fenoménu užívání drog, jeho důsledků a o účinných řešení problémů s ním souvisejících. Karlovarský kraj v této strategii definuje základní východiska a směry řešení problému užívání drog. Funkcí Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje je: VYTYČIT ZÁKLADNÍ PRINCIPY A CÍLE A STANOVIT PRIORITY KRAJSKÉ PROTIDROGOVÉ POLITIKY KARLOVARSKÉHO KRAJE. VYMEZIT INSTITUCIONÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ RÁMEC PROTIDROGOVÉ POLITIKY I ODPOVĚDNOSTI A KOMPETENCE VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH SUBJEKTŮ NABÍDNOUT INSTITUCÍM A ORGANIZACÍM ZAPOJENÝM DO REALIZACE KRAJSKÉ PROTIDROGOVÉ POLITIKY, ABY SI PŘI NAPLŇOVÁNÍ KRAJSKÉ PROTIDROGOVÉ STRATEGIE KARLOVARSKÉHO KRAJE NAŠLY SVÉ MÍSTO A TÍM SE STALY PLNOHODNOTNÝM PARTNEREM PRO KRAJ A OBCE PROPOJOVAT STÁTNÍ I NESTÁTNÍ, DOBROVOLNICKÉ I SVÉPOMOCNÉ ORGANIZACE V KARLOVARSKÉM KRAJI V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY PRO POTŘEBY SPOLUPRÁCE NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI INFORMOVAT VEŘEJNOST O PODOBĚ, CÍLECH A O PRIORITÁCH SMĚŘOVÁNÍ KRAJSKÉ PROTIDROGOVÉ POLITIKY 15

20 B.2 Základní východiska Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje Problém užívání drog Užívání všech typů návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních rizik pro jedince i pro společnost. Karlovarský kraj bude při řešení problému užívání drog vycházet z konceptu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století, podle kterého představuje užívání drog problém ohrožení veřejného zdraví. Jde zejména o jeho možné nepříznivé sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, jež mohou nepříznivě ovlivňovat zdravý vývoj jednotlivců i společnosti v širším společenském kontextu. 2.2 Protidrogová politika Protidrogová politika je komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva uskutečňovaných na státní, krajské a místní úrovni. Jedná se zejména o vyvážený přístup a vzájemné vztahy mezi všemi subjekty podílejících se na řešení daného problému s použitím různých prostředků. Jejich konečným cílem je snížit užívání všech typů drog a/nebo potencionální rizika a škody, které jednotlivcům a společnosti mohou v důsledku jejich užívání nastat. 2.3 Základní přístup k řešení problému užívání drog v Karlovarském kraji Za účinnou strategii směřující k řešení problémů spojených s užíváním drog uznává Karlovarský kraj komplexní strategii s vyváženým přístupem. Tedy přístupem, který vychází ze široké celospolečenské spolupráce na všech úrovních. Pouze takovýmto přístupem je možné pokrýt oblast prevence zneužívání drog, počínaje od odrazení od experimentování s drogami až po omezování negativních zdravotních a sociálních důsledků zneužívání návykových látek. Jedná se o oblast těchto dvou základních strategií protidrogové politiky: 1) snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) 2) snižování rizik s jejich užíváním spojených (Harm reduction). 16

21 2.4 Protidrogová politika Karlovarského kraje Protidrogovou politiku Karlovarského kraje tvoří čtyři základní pilíře: 1. primární prevence 2. léčba a resocializace 3. snižování rizik 4. koordinace aktivit protidrogové politiky Tyto základní pilíře mohou být efektivně uplatňovány pouze ve funkčním institucionálním prostředí, které staví na zkušenostech, spolupráci, na poznatcích z výzkumů, informacích a hodnocení realizovaných opatření tak, aby byla financována jen efektivní opatření a aktivity. Činnost ve všech oblastech musí být koordinována k zajištění společného postupu při dosahování cílů stanovených Krajskou protidrogovou strategií. 2.5 Principy protidrogové politiky Karlovarského kraje Hlavním principem protidrogové politiky Karlovarského kraje na období je ochrana veřejného zdraví, jež vychází ze schváleného usnesení vlády č.109/2004, o přípravě Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až Tento koncept, definovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) má za cíl zlepšovat zdravotní, sociální, ekonomické, bezpečnostní a trestně právní podmínky, které ovlivňují zdravý vývoj jedince i společnosti. Dalšími principy protidrogové politiky Karlovarského kraje na období jsou: Realistický a poučený přístup Strategie protidrogové politiky Karlovarského kraje vychází ze současné situace a identifikovaných problémů, potřeb a priorit. Její cíle jsou stanoveny, tak aby byly realistické (tj. dosažitelné) a měřitelné (tj. hodnotitelné). Priorita ověřených dat a strategií Všechny aktivity protidrogové politiky Karlovarského kraje vycházejí z vědecky ověřených faktů a dat, nikoli z předpokladů a domněnek. Pro definici některých konkrétních opatření bude třeba vytvořit analýzy stavu v oblasti užívání drog v Karlovarském kraji. 17

22 Partnerství a společný postup Krajská strategie Karlovarského kraje staví na partnerství, vzájemné komunikaci a široké spolupráci všech subjektů, které se podílejí na realizaci protidrogové politiky Karlovarského kraje. Společný koordinovaný postup a úsilí na krajské úrovni zvyšuje předpoklad účinnosti působení a úspěchu při dosahování stanovených cílů. Komplexní přístup Řešení problematiky užívání drog vyžaduje komplexní, strukturovaný a dlouhodobý přístup, v němž jednotlivé složky protidrogové politiky Karlovarského kraje hrají nezastupitelnou a rovnocennou roli. Změny v dosavadním nepříznivém vývoji tak komplexního jevu nelze dosáhnout jen dílčími izolovanými opatřeními v jedné z oblastí protidrogového politiky. Problém užívání drog lze ovlivnit pouze dlouhodobým úsilím, nikoli jednorázovými opatřeními. Hodnocení efektivity Všechna opatření protidrogové politiky Karlovarského kraje bude třeba důsledně monitorovat a vyhodnocovat jejich účinnost. V souvislosti s vývojem trendů v užívání drog a vědeckých poznatků o jejich řešení je třeba modifikovat realizované aktivity. B.3. Cíle Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje na období Hlavní cíl V kontextu vyváženého uplatňování dvou základních strategií - snižování poptávky po drogách a snižování potencionálních rizik spojených s jejich užíváním, bude mít Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje jeden hlavní cíl: Snížit užívání všech typů drog, potencionální zdravotní a sociální rizika a škody, které mohou jednotlivcům a společnosti v důsledku užívání drog nastat. 18

23 3.2 Specifické cíle Zastavit nárůst experimentálního a příležitostného užívání legálních a nelegálních drog, zejména mladými lidmi. Poskytováním kvalitních a komplexních informací zvýšit informovanost široké veřejnosti, zvláště rodičů a mladých lidí o rizicích užívání drog a jejich dopadech na zdraví, iniciovat změnu chování a postojů společnosti ve prospěch zdravého životního stylu. Stabilizovat, případně snížit spotřebu legálních a nelegálních drog ve společnosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi. Snížit potenciální rizika užívání všech typů drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na uživatele a společnost. Stabilizovat počet problémových uživatelů drog a případně jej postupně snižovat. Zvyšovat kvalitu života uživatelů všech typů drog, jejich rodičů a blízkých prostřednictvím zajištění dostupnosti kvalitních služeb léčby a resocializace. Snížit výskyt zdravotních problémů souvisejících s užíváním drog (HIV/AIDS, hepatitida typu B a C) Zajistit zvýšení dostupnosti služeb pro širokou veřejnost, zvýšení profesionální úrovně a společenské prestiže drogových služeb a zajistit realizaci chybějících typů služeb. Zkvalitnit stávající systém koordinace protidrogové politiky Karlovarského kraje a vybudovat funkční a přehlednou strukturu založenou na efektivní koordinaci aktivit všech zapojených subjektů. Zvyšovat odbornou úroveň kontaktních osob na obcích s rozšířenou působností, okresních školních metodiků, manažerů prevence kriminality a poskytovatelů služeb, podporovat vzájemnou úzkou spolupráci založenou na dobré komunikaci. 19

24 Stanovené specifické cíle budou podrobně rozpracovány v Akčním plánu realizace Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje Akční plán bude zpracován v průběhu prvního čtvrtletí B.4. Základní rámec Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje 4.1. Strategie a Akční plán Krajská protidrogová strategie definuje hlavní směřování protidrogové politiky Karlovarského kraje, její hlavní východiska, principy, cíle a odpovědnosti zapojených subjektů, jež budou uplatňovány za účelem dosažení stanoveného hlavního cíle. Akční plán rozvíjí Krajskou protidrogovou strategii a je nástrojem pro její implementaci. Hlavní a specifické cíle, opatření, finanční zdroje, odpovědnosti a jednotlivé aktivity subjektů jsou v něm podrobně definovány a rozpracovány do časového rámce Časový rámec Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje je na období let Následně bude zpracován akční plán na období V roce 2009 bude realizace a výsledky akčního plánu podrobena vyhodnocení. Jeho závěry budou sloužit pro zpracování Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje na období Struktura akčních plánů Akční plán bude zpracován ve struktuře doporučené v Národní strategii protidrogové politiky. Tato struktura usnadní jeho kompatibilitu s akčním plánem realizace Národní strategie protidrogové politiky. K přípravě a realizaci akčního plánu budou vytvořeny pracovní skupiny, které budou ustanoveny podle jednotlivých pilířů protidrogové politiky Karlovarského kraje (primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik a koordinace aktivit protidrogové politiky ) 20

25 Komponent Výchozí stav Hlavní cíl Specifické cíle Ukazatele/indikátory Opatření/strategie Aktivity/intervence Gestor Finanční zdroje Výstupy Milníky Výsledky Charakteristika Popis a analýza současné situace s identifikovanými problémy, potřebami a prioritami Obecný cíl k němuž bude protidrogová politika směřovat Více specifické popisy stavu, který chce protidrogová politika prostřednictvím aktivit docílit. Podporuje obecný cíl Každý specifický cíl má indikátor dosažení cíle, stejně jako definovanou metodu jak dosažení cíle verifikovat Hlavní metody použité za účelem dosažení hlavního a specifických cílů Každé opatření sestává z řady různých aktivit, jež jsou prováděny nebo plánovány Odpovědný úřad, odbor, instituce, pracovník Z jakých prostředků bude možné čerpat Konečné produkty jednotlivých aktivit Mají být zpravidla dosaženy k určitému termínu a v určité posloupnosti, ověřují, zda se plánovaná opatření vyvíjejí správním směrem Dosažené změny oproti původnímu stavu B.5. Role a odpovědnost klíčových subjektů v Karlovarském kraji 5.1 Krajská protidrogová komise Krajská protidrogová komise je poradním, koordinačním a iniciačním orgánem Rady Karlovarského kraje. Předkládá podklady a opatření orgánům Karlovarského kraje, spolupodílí se na rozhodování o přidělování finančních prostředků z rozpočtu kraje na protidrogové aktivity. 5.2 Krajský protidrogový koordinátor Krajský protidrogový koordinátor je pracovně zařazen na odboru sociálních věcí a je tajemníkem Krajské protidrogové komise. Odbor sociálních věcí koordinuje protidrogové aktivity v Karlovarském kraji, realizuje přidělování finančních prostředků nestátním neziskovým organizacím z rozpočtu Karlovarského kraje, zajišťuje odborná setkávání zainteresovaných subjektů a metodickou pomoc obcím. 21

26 Krajský protidrogový koordinátor má přehled o programech v oblasti protidrogové politiky a o jejich finančních zdrojích. Jeho znalosti, dovednosti a působnost jsou mezioborové. Spolupracuje se sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a s klíčovými institucemi v kraji (obcemi, poskytovateli služeb, Policií ČR, Krajskou hygienickou stanicí, ). Průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů vyplývajících z Krajské protidrogové strategie Karlovarského kraje. Krajská protidrogová komise a krajský protidrogový koordinátor vymezují aktivity vedoucí ke snížení škod způsobených návykovými látkami. 5.3 Protidrogový koordinátor na obcích s rozšířenou působností Do systému koordinace protidrogové politiky Karlovarského kraje by se měly zapojit také obecní úřady obcí s rozšířenou působností a realizovat opatření odpovídající místní situaci. Toto by měly zajistit kontaktní osoby, které mají funkci protidrogového koordinátora. Kontaktní osoby by měly dobře seznámeny se stavem drogové scény a s aktivitami protidrogové politiky ve svém správním obvodu obcí. Připravují materiály pro rozhodování orgánů obcí a poskytují potřebné informace krajskému protidrogovému koordinátorovi a naopak přenášejí informace od krajského protidrogového koordinátora k místním poskytovatelům služeb. Na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností jsou většinou zřízeny protidrogové komise a komise prevence kriminality. V současné době je zřízena funkce protidrogového koordinátora na dvou ze sedmi (Sokolov a Cheb). Spolupráce s těmito pracovníky je ztížena tím, že jejich funkce je kumulovaná s naprosto nesourodými agendami. V současné době je spolupráce s krajským protidrogovým koordinátorem založena převážně na vstřícnosti a ochotě těchto pracovníků. 5.4 Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Karlovarského kraje odpovídá za primární prevenci užívání všech typů drog dětmi a mládeží. Ve struktuře odboru školství, mládeže a tělovýchovy je zařazen krajský školský koordinátor prevence, který prostřednictvím okresních metodiků primární prevence koordinuje a monitoruje situaci na školách a ve školských zařízeních v Karlovarském kraji z hlediska podmínek pro realizaci Minimálního preventivního programu. Odpovídá též za přerozdělování finančních prostředků ze státní dotace (MŠMT) na realizaci projektů primární prevence v oblasti sociálně nežádoucích jevů u dětí a mládeže na školách. 22

27 Dále je v úzké spolupráci s krajským protidrogovým koordinátorem, krajskou protidrogovou komisí a manažery prevence kriminality jednotlivých obcí. 5.5 Odbor zdravotnictví Dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, odpovídá za kontrolu týkající se legálního zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami ve zdravotnických zařízeních a lékárnách. Tato činnost je výkonem státní správy v přenesené působnosti. Dle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působenými tabákovými látkami, v platném znění, a o změně souvisejících zákonů se rozšiřuje předmět kontroly výkonu přenesené působnosti obcí krajským úřadem. 5.6 Policie ČR Odpovídá za realizaci konkrétních opatření potlačování nabídky ilegálních drog, za kontrolu dodržování zákonných norem, které upravují prodej legálních drog (alkoholu a tabáku), za ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti a potírání kriminality páchané v souvislosti s užíváním všech typů drog na všech úrovních. K potlačování nabídky drog přispívá zejména odhalováním a potíráním organizovaného drogového zločinu a pouliční drogové kriminality, dále kontrolou a vymáháním dodržování platných zákonů. Odpovídá za odhalování protiprávního jednání u účastníků silničního provozu podezřelých z konzumace legálních a ilegálních drog před jízdou nebo během jízdy. Realizuje programy prevence kriminality na místní úrovni, zejména v oblasti nespecifické prevence užívání drog a prevenci kriminality související s distribucí a užíváním drog. 5.7 Zdravotnická zařízení a nestátní neziskové organizace Na spolupráci s orgány veřejné správy se podílejí zejména na plánování a realizaci opatření a aktivit protidrogové politiky Karlovarského kraje, dále na jejich vyhodnocování a na zvyšování kvality a efektivity jimi provozovaných služeb, jež jsou finančně zajišťovány z veřejných zdrojů. Současně provozují jednotlivé služby v oblasti prevence, léčby a resocializace pro různé cílové skupiny osob ohrožených užíváním všech typů drog. 23