ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2017

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY krajská pobočka v Ostravě KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ KARVINÁ tř. Osvobození č. 60a/1388 ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2017

2 Spolupráce a podklady: výsledky šetření provedeného zaměstnanci oddělení trhu práce, jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky Ostrava, kontaktního pracoviště Karviná, Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad. Zpracovala: Ing. Iveta Slunská, analytik trhu práce krajské pobočky Ostrava, kontaktní pracoviště Karviná, březen 2018

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Zaměstnanost a volná pracovní místa Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti podle odvětví Vývoj zaměstnanosti u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku Stav a vývoj volných pracovních míst Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Nezaměstnanost Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura vybraných skupin uchazečů o zaměstnání Dosažitelní a nedosažitelní uchazeči o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání a profese Věková struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postižením (OZP) Cizinci na trhu práce Aktivní politika zaměstnanosti Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce Hodnocení nástrojů APZ Finanční podpora skupiny osob se zdravotním postižením Zabezpečované rekvalifikace, zvolené rekvalifikace, rekvalifikace zaměstnanců, poradenství a pracovní rehabilitace Zabezpečované rekvalifikace Zvolené rekvalifikace Poradenské programy Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Zaměstnanecké rekvalifikace Další poradenské činnosti Další projekty a programy se zapojením KoP Karviná Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (POVEZ II) Efektivní služby zaměstnanosti (EFES)... 59

4 5.4.3 Příležitost dělá zaměstnance Rodina i práce v Moravskoslezském kraji Záruky pro mladé v Moravskoslezském kraji Outplacement v Moravskoslezském kraji Podpora informačních a poradenských středisek Úřadu práce ČR (PIPS) Povolování výkonu činnosti dítěte Prognóza vývoje trhu práce k Použité zkratky Seznam příloh... 69

5 1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km 2, což jej činí čtvrtým nejmenším okresem v republice a za okresem Ostrava-město druhým nejmenším v kraji. Severně a východně hraničí s Polskou republikou, když státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. V současných hranicích vznikl okres Karviná v roce Od té doby došlo k územní změně okresu pouze jedenkrát k se území okresu rozrostlo o obec Horní Bludovice, jež byla převedena z okresu Frýdek-Místek. Obyvatelstvo je soustředěno v 17 obcích, z nichž 7 má statut města, přičemž města Karviná (54 413) a Havířov (73 274) jsou statutárními městy s největším počtem obyvatel. Dle oficiálního údaje z ČSÚ o počtu obyvatelstva bylo ke dni v okrese obyvatel, což jej řadí jako druhý nejlidnatější okres v rámci kraje a čtvrtý v České republice. Na celkovém počtu obyvatel ČR se ke stejnému datu podílelo obyvatelstvo okresu 2,4 %. Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou, ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km 2, která v roce 2016 činila 706 osob. Havířov s počtem 2 284,4 obyvatel/km 2 (v roce 2016) je považován za obec s největší hustotou obyvatel Moravskoslezského kraje. Tabulka 1.1 Základní údaje okresu Karviná k počet obyvatel rozloha 356 km 2 hustota obyvatelstva 706 osob / km 2 počet obcí 17 z toho měst 7 počet mikroregionů 5 Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura, je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl nastartován nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů a návazně se rozvíjel průmysl koksárenský, železářský, hutní, chemický a potřebná dopravní infrastruktura. V polovině 20. století státní národohospodářská orientace na těžký průmysl ovlivnila vývoj okresu. Byly investovány obrovské finanční prostředky do otevírání a stavby nových důlních kapacit. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách je v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně byla preferována výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. V osmdesátých letech začala stagnace a pokles objemu těžby 1

6 z toho ÚP ČR KrP Ostrava, KoP Karviná Analýza trhu práce za rok 2017 černého uhlí. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce. Uskutečnil se rychlý útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby ekonomicky neefektivních dolů František a Dukla a některých důlních provozů. Problémy s odbytem vlastní produkce, ale také změny ve vlastnictví firem, přispěly k omezování i likvidaci nedůlních továrních kapacit ve strojírenství, elektrotechnickém, kožedělném průmyslu a k útlumu a organizačnímu rozpadu kapacit velkého stavebnictví v okrese. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. Teprve postupně byly vytvářeny nové investiční impulsy budováním průmyslových zón pro nové podnikatelské záměry většího rozsahu Nové pole v Karviné, Pod zelenou v Českém Těšíně a podporováním podnikání v dalších městech a obcích. Dnem došlo ke změně sídla a.s. OKD z Ostravy do areálu Dolu Darkov v Karviné - Darkov. Od 1. ledna 2015 působí v okrese Karviná 2 důlní závody, a to Důlní závod 1 (vznikl sloučením původních závodů Důl Darkov a Důl Karviná) a Důlní závod 2 (vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM). Dále zde působí závod Úpravny, závod Servisní služby a závod Podnik OKD, a.s. V okrese Frýdek-Místek došlo k k uzavření Důlního závodu 3 a současně k jeho přejmenování na Závod Útlum Jih. I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin má nadále tento rezort z pohledu zaměstnanosti nejvyšší zastoupení v okrese (15,6 %). Podíl je zjištěn ze zaměstnanosti subjektů s 20 a více zaměstnanci. Tabulka 1.2 Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v okrese Karviná ukazatel 1 stav k stav k stav k celkem ženy celkem ženy celkem ženy počet obyvatel celkem věková kategorie 0-14 let věková kategorie let věková kategorie 65 let a více průměrný věk obyvatel 42,2 43,7 42,5 44,1 42,8 44,4 1 Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel se oproti roku 2015 snížil o osob. Na tomto poklesu se podíleli zejména obyvatelé ve věkové kategorii let (-3 153). Vzhledem k ochotě lidí odejít za prací a jejich adaptabilitě nejvíce odcházejí mladí lidé ve věku let a let. Ve věkové kategorii 0-14 let byl pokles o 93 osob. K nárůstu počtu obyvatel došlo pouze u věkové kategorie 65 let a více, a to o osob na celkových osob, kteří se na celkovém počtu podíleli 19 %. 2

7 Pokles obyvatelstva se týkal všech mikroregionů a proběhl především u měst s rozšířenou pravomocí. Následující přehled zachycuje obyvatelstvo v letech 2015 a 2016 a jejich meziroční rozdíl v rozdělení na města a obce okresu. města okresu Havířov Karviná Orlová Bohumín Český Těšín Rychvald Petřvald celkem města obce okresu Albrechtice Stonava Horní Suchá Petrovice u Karviné Chotěbuz Doubrava Dětmarovice Horní Bludovice Dolní Lutyně Těrlicko celkem obce Nejvyšší meziroční pokles obyvatelstva zaznamenala především velká města. U města Havířov dosahoval pokles 827 osob a u Karviné 750 obyvatel. Pokles zaznamenaly také 3 menší obce, a to v rozmezí od 10 osob u obce Horní Suchá až po 42 osob u obce Albrechtice. U 6 obcí a ve dvou menších městech se počet obyvatel naopak mírně zvyšoval a pohyboval se v rozsahu od 1 do 48 osob. Tento nejvyšší přírůstek byl zaznamenán u obce Těrlicko. U obce Petrovice u Karviné nedošlo k žádné změně. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Karviná se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 42,8 roků, z toho u mužů na 41,1 a u žen na 44,4 roků. Od roku 2000 se průměrný věk obyvatel zvýšil o 5,1 roků a u žen o 5,2 let. Graf 1.1 Průměrný věk obyvatel okresu Karviná 3

8 Dle pětileté věkové struktury obyvatel okresu Karviná byla v roce 2016 nejčetnější kategorie let shodně u obou pohlaví, přičemž se jednalo o žen a mužů. V grafu 1.2 je vidět, že počty žen začínají převyšovat počty mužů od 60 let a tento vývoj se dále nemění. Graf 1.2 Věková struktura mužů a žen okresu Karviná k Karvinský region se výrazně vylidňuje. Úbytek počtu obyvatel je dán jak přirozeným úbytkem, tak ze 72,2 % migrací do jiných regionů viz graf 1.3. Hlavním důvodem migrace je nedostatek dobře placených pracovních příležitostí, dále pak stav životního prostředí, zejména v podobě znečištěného ovzduší. Dalším negativem jsou rostoucí sociální problémy doprovázené zvýšenou kriminalitou, přičemž atraktivita života v takové společnosti pak klesá více a více. V neposlední řadě dochází ke stárnutí populace nejen vlivem prodlužování délky života, ale i v důsledku klesající porodnosti. 4

9 Graf 1.3 Meziroční úbytky obyvatelstva v okrese Karviná Silné stránky okresu situováni na hlavním železničním mezinárodním tahu do Polska a na Slovensko existence přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod - využitelnost léčivých vod významné zásoby metanu vázaného na sloje černého uhlí značný rozsah umělých i přirozených vodních ploch - možnost využití vodních ploch vzniklých v důsledku poddolování k rekreaci u vody značný potenciál ploch, brownfieldů pro rozvoj zejména výrobních aktivit lokality soustavy Natura 2000 dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zaměstnání v Ostravské aglomeraci potenciální zintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů úspěšné fungování a postupný rozvoj průmyslových zón dostatek volné pracovní síly s nároky na nižší průměrné výdělky široká síť vzdělávacích zařízení 5

10 Slabé stránky okresu vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště deformace krajiny vlivem hlubinné těžby uhlí vysoký podíl zdrojů spalujících fosilní paliva na znečištění ovzduší pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel - celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva nízká mobilita pracovní síly nepříznivé vnímání regionu z hlediska cestovního ruchu odliv kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný konkurencí jiných oblastí ČR vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech nízká podnikatelská aktivita velká orientace na těžký průmysl vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel a specifika v národnostní struktuře obyvatel obyvatelstvo s velkou mírou exekucí 6

11 2 ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V této kapitole jsou podrobněji vyhodnoceny informace z oblasti zaměstnanosti za subjekty s 26 a více zaměstnanci. Data jsou získána z interních údajů monitoringu zaměstnavatelů a údaje o osobách samostatně výdělečně činných (OSVČ) z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Údaje o malých firmách (1 25 zaměstnanců), které byly získávány z OSSZ a využívány pro výpočet celkové zaměstnanosti v okrese, OSSZ od ledna 2009 v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění již nesleduje. 2.1 ZAMĚSTNANOST PODLE KATEGORIÍ ZAMĚSTNAVATELŮ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP ČR v Karviné zajistilo k údaje o zaměstnanosti od 374 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali v okrese 26 a více osob a byli monitorováni přímo ÚP. Meziročně se jejich počet zvýšil o 10 subjektů. Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO viz tabulka 2.1 a 2.2. Tabulka 2.1 Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2016 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , ,8-5 -3, zaměstnanců , , ,9 250 a více 39 10, , ,7 z toho , , , , ,2 0 0, ,1 2 4,8 0 0, a více 1 4,0 1 2,4 0 0,0 celkem , , ,7 Meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnavatelských subjektů ve velikostní kategorii zaměstnanců o 5 subjektů. U ostatních dvou velikostních kategorií zaměstnavatelů došlo k přírůstkům celkem o 15 subjektů. Ke dni dosáhla zaměstnanost u 374 zaměstnavatelů s 26 a více zaměstnanci výše osob. Za sledovaný rok se jejich počet zvýšil o 170 osob, tj. o 0,3 %. Srovnání zaměstnanosti během let 2017 a 2016 dle kategorizace ILO a nad rámec této kategorizace včetně meziročního rozdílu je zachyceno v tabulce

12 Tabulka 2.2 Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2016 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,0 250 a více , , ,4 z toho , , , , , , , , , a více , , ,1 celkem , , ,3 U základního členění skupin se meziročně zaměstnanost zvýšila pouze u skupiny s 250 a více zaměstnanci (+619 osob, tj. +2,4 %). U zbývajících skupin naopak zaměstnanost klesla, nejvíce pak u skupiny zaměstnanců (-266 osob, tj. -4,8 %). Graf 2.1 Vývoj počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců Pozn. do roku 2004 se sledovala zaměstnanost u zaměstnavatelů se stavem 25 a více zaměstnanců Z grafu 2.1 je možné vidět, že od roku 2005, kdy se sledují subjekty se stavem zaměstnanců 26 a více dochází téměř k neustálému poklesu počtu zaměstnanců, u počtu firem je tento klesající trend zaznamenán od roku Výjimkou je rok 2014 a nyní i rok 2017 kdy došlo k nárůstu jak počtu zaměstnanců, tak počtu firem. Jedním z důvodu změny počtu může být přechod organizace ze skupiny s větším počtem pracovníků mezi firmy, které nesplňují stav 8

13 zaměstnanců 26 a více a tudíž nejsou v daném roce ve sledované kategorii vykázány a samozřejmě to platí i opačně. V roce 2017 se počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně zvýšil o 194 osob, tj. o 1,4 %. Zvýšil se počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (+ 213 osob) a snížil se počet osob vykonávající SVČ jako vedlejší činnost (- 19 osob) viz tabulka 2.3. Tabulka 2.3 Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ stav k rozdíl 12/ / absolutně % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob 1) ,3 osoby vykonávající SVČ 2) hlavní ,8 - vedlejší ,3 - celkem ,4 2.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI PODLE ODVĚTVÍ Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Následující kapitola zachycuje zaměstnanost v jednotlivých odvětvích u subjektů, které zaměstnávají 26 a více zaměstnanců a jsou republikově sledovány. V tabulce 2.4 je provedeno srovnání počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích ke dni a Největší nárůst počtu monitorovaných firem v jednotlivých odvětvích byl u sekce F Stavebnictví a N Administrativní a podpůrné činnosti (+3), v tomto sektoru jsou zahrnuty pracovní agentury, jejichž stavy podléhají častým výkyvům. V příloze č. 1 je uvedena zaměstnanost k dle odvětví v jednotlivých mikroregionech včetně prognózy k u subjektů s 26 a více zaměstnanci. V příloze č. 2 jsou uvedena data k za subjekty se stavem 20 a více zaměstnanců a v příloze č. 3 je kartograf počtu zaměstnanců s počty monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v mikroregionech v okrese Karviná k

14 Tabulka 2.4 Počty zaměstnanců a zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ NACE monitorované firmy se stavem 26 a více osob CZ NACE kód Odvětví dle CZ NACE Zaměstnanci ke dni: Zaměstnavatelé ke dni: rozdíl rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl (CA - CM) CA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků CB Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků CC Zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů CD 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků CF 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků CG Výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků CH Výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí CI 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CJ 27 Výroba elektrických zařízení CK 28 Výroba strojů a zařízení jinde nezařazených CL Výroba dopravních prostředků a zařízení CM Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení D 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou, čin. související s odpad. vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L 68 Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení P 85 Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, služby pro vlastní potřebu U 99 Činnosti exteritoriální organizace a instituce Celkem

15 Graf 2.2 Zaměstnanost v okrese Karviná podle odvětví k v % Údaje jsou získány z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 11

16 Z uvedených monitorovaných odvětví u subjektů s 26 a více zaměstnanci zaznamenala nejvyšší zaměstnanost tato odvětví: - B Těžby a dobývání (15,9 %) - Q Zdravotní a sociální péče (11,3 %) - P Vzdělávání (10,3 %) - CH Výroba základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a výroba kovových konstrukcí (10,1 %). Podíly ostatních odvětví je možno vidět v grafu 2.2. Úbytek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: Odvětví CH Výroba základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a výroba kovových konstrukcí (-334) Odvětví B Těžba a dobývání (-164) Odvětví M Profesní, vědecké a technické činnosti (-115) Odvětví CH Výroba základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a výroba kovových konstrukcí (-334) Z 67 % se na poklesu zaměstnanců tohoto odvětví podílela společnost, která se zabývá výrobou radiátorů a kotlů k ústřednímu topení z důvodu snížení zakázek. U dalšího subjektu došlo k poklesu z důvodu přechodu zaměstnanců do nové společnosti, která spadá do jiného odvětví. Odvětví B Těžba a dobývání (-164) Největší podíl na tomto poklesu měla společnost, která se nachází v insolvenčním řízení s rozhodnutím o povolení reorganizace. Tím došlo k poklesu zaměstnanců i u některých spolupracujících firem v tomto odvětví. Odvětví M Profesní, vědecké a technické činnosti (-115) Meziroční pokles tohoto odvětví ve výši 27,8 % byl hlavně z důvodu odchodu zaměstnanců do jiné společnosti. Přírůstek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: Odvětví N Administrativní a podpůrné činnosti (+306) Odvětví P Vzdělávání (+175) Odvětví CM Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení (+126) Odvětví CI Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+101) Odvětví N Administrativní a podpůrné činnosti (+306) Meziroční nárůst představoval podíl ve výši 25 %. V sekci tohoto odvětví jsou zařazeny pracovní agentury, které se potýkají se značnými výkyvy v počtech zaměstnanců, vše se odvíjí od sjednaných zakázek. 12

17 Odvětví P Vzdělávání (+175) U tohoto odvětví není žádný subjekt s vyšším přírůstkem, nárůst vznikl z důvodu většího množství subjektů s nízkými přírůstky v řádech jednotek, jedná se zejména o školy. Dále zde byly 2 subjekty, které měly v roce 2016 stav pod 26 zaměstnanců. Odvětví CM Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení (+126) Nárůst zaměstnanců vznikl z důvodu zahájení provozu společnosti, která se nachází na rozvojové ploše Dukla v Havířově Dolní Suché. Společnost nabírala a nabírá zaměstnance na zajištění provozu. Část zaměstnanců byla také převedena z karvinského závodu, kteří byli za tímto účelem v Karviné přijati. Odvětví CI Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+101) Na tomto navýšení se podílela zejména společnost, která změnila převažující činnost v odvětví z písmene J na kategorii CI. Na zaměstnanosti k se podílelo také zaměstnanců, kteří byli vyslání z 20 agentur práce k výkonu práce k zaměstnavatelům sídlícím v okrese a zaměstnávajícím 26 a více zaměstnanců. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 se počet agenturních zaměstnanců v této skupině zaměstnavatelů snížil o 203 osob, tj. o 15,5 %. Počet agentur práce vysílající zaměstnance do firem okresu Karviná se snížil o 8. Nejvíce osob bylo zaměstnáváno touto formou v odvětví CL Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (520) a CH Výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství a výroby kovových konstrukcí (222). 2.3 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI U NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ Ke dni působilo v okrese 14 zaměstnavatelů s 500 a více zaměstnanci, jejichž podrobnější členění je uvedeno níže. Stav zaměstnanců s počtem a více osob měl 1 subjekt: OKD, a.s. zaměstnavatel odvětví dle CZ NACE B 051 Těžba a úprava černého uhlí Stav zaměstnanců v rozmezí osob měly tyto 2 subjekty: zaměstnavatel BONATRANS GROUP a.s. Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace odvětví dle CZ NACE CL 302 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Q 861 Ústavní zdravotní péče 13

18 Stav zaměstnanců v rozmezí osob mělo těchto 10 subjektů: zaměstnavatel ŽDB Drátovna a.s. Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace VIADRUS a.s. Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Statutární město Havířov Shimano Czech Republic, s.r.o. České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Olomouc, provozní jednotka Bohumín KOVONA SYSTEM, a.s. Varroc Ligting Systems s.r.o. Česká pošta, s. p. Comac Jobs s.r.o. odvětví dle CZ NACE CH 2434 Tažení ocelového drátu za studena Q 8610 Ústavní zdravotní péče CH 252 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení CM 3250 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb O 841 Všeobecné činnosti veřejné správy CL 3092 Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy H 491 Železniční osobní doprava meziměstská CH 259 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CL 3092 Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy H 5310 Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence N 821 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 2.4 HROMADNÉ PROPOUŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Z DŮVODU ORGANIZAČNÍCH ZMĚN V průběhu roku 2017 obdržel ÚP informace o vyhlášení hromadného propouštění od dvou společností sídlících v okrese Karviná a dále od jednoho subjektu se sídlem mimo okres. Propouštění ze společností se sídlem v okrese Karviné se týkalo 104 zaměstnanců z odvětví B těžby a dobývání a CB výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků. U mimo okresní společnosti se jednalo o jednoho zaměstnance taktéž z odvětví CB. 2.5 MONITORING ZAMĚSTNAVATELŮ V PRŮBĚHU ROKU 2017 V průběhu roku 2017 bylo v rámci monitorovací činnosti KoP oddělení trhu práce provedeno 24 šetření u zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 se jejich počet snížil o 5. V tabulce 2.5 je uveden přehled těchto návštěv dle jednotlivých mikroregionů. Tabulka 2.5 Provedená šetření u zaměstnavatelů v letech období Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko úhrnem rozdíl 2017/ Běžná šetření pracovníků monitoringu probíhala zpravidla u nově vznikajících zaměstnavatelů, dále u zaměstnavatelů, kteří mají zájem o spolupráci v oblasti aktivní 14

19 politiky zaměstnanosti, případně zaměstnavatelů, jejichž vývoj je z hlediska okresu významný a mohl ovlivňovat vývoj na trhu práce. Týkalo se to zaměstnavatelů jak s vyšší, tak s nižší zaměstnaností, zaměstnavatelů s ekonomickými problémy, na něž byl podán návrh na konkurz, subjektů, které se transformovaly do jiné právní formy, u nichž má probíhat hromadné propouštění atd. Mimo původní klasický monitoring probíhá od druhé poloviny roku 2013 monitoring zaměstnavatelů, jehož cílem měla být nejen komunikace se zaměstnavateli, ale i se samotnými uchazeči. Směrem k zaměstnavatelům se jedná o poskytování informací o aktivitách ÚP, které mohou zaměstnavatelé případně využít a na druhé straně při terénní práci získávání volných pracovních míst od zaměstnavatelů. V současné době jsou v databázi ÚP vysoké počty volných pracovních míst a dochází k situaci, kdy mají zaměstnavatelé problém získat vhodné zaměstnance, proto jsou tito zaměstnanci nápomocni při zajišťování výběrových řízení pro získání vhodných zaměstnanců z řad UoZ. Z toho důvodu byl tento úsek zařazen pod zprostředkování jednotlivých KoP v rámci okresu Karviná. Navštěvovány a současně zmonitorovány byly zejména firmy se stavem 0 25 zaměstnanců, které nejsou v rámci běžného monitoringu sledovány. V tabulce 2.6 je uveden přehled o počtu provedených aktivit těchto pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku V této tabulce jsou rovněž zahrnuty aktivity pracovníka projektu EFES (efektivní služby zaměstnanosti viz kapitola 5.4.2). Tabulka 2.6 Uskutečněné aktivity se zaměstnavateli rok počty uskutečněných jednotlivých aktivit osobní návštěvy získaná VPM výběrová řízení rozdíl 2017/ Mimo výše uvedené aktivity byly realizovány prezentace zaměstnavatelů s výkonem pracoviště v jiném okrese a pro uchazeče o zaměstnání k doplnění základního a učňovského vzdělání. 2.6 STAV A VÝVOJ VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, že situace v této oblasti odráží aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti tržní poptávky. Jelikož zaměstnavatelé již nemají ze zákona povinnost hlásit volné pracovní pozice do registru úřadu práce, neprocházejí tímto registrem všechny pracovní příležitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, přesto mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. V těchto počtech nejsou zahrnuty poptávkové a náborové letáky a pracovní příležitosti na živnostenský list. VPM se rozumí všechna pracovní místa, která chce zaměstnavatel obsadit zaměstnanci, se kterými uzavře pracovněprávní vztah, tj. uzavře pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. 15

20 Ke dni bylo evidováno na pracovištích na území okresu Karviná celkem volných pracovních míst. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 vzrostl počet VPM k tomuto datu o 555 míst, tj. o 48,7 %. V průběhu celého roku byl zaznamenán meziroční nárůst počtu VPM. Nejvyšší počty byly registrovány zejména v druhé polovině roku, viz graf 2.3. Okres Karviná se s počtem VPM v porovnání se všemi okresy v ČR (77 okresů) řadil většinou na pomyslnou 40 příčku, přičemž s počty UoZ zaujímal většinou třetí pozici. K bylo 24 okresů, které měly počty VPM vyšší než byly jejich počty UoZ v evidenci. Graf 2.3 Stav VPM na konci jednotlivých měsíců let 2015 až 2017 včetně meziročního rozdílu mezi léty 2017 a 2016 Podle stupně dosaženého vzdělání, které zaměstnavatelé požadovali pro výkon požadované profese, bylo poptáváno nejvíce míst po nekvalifikovaných uchazečích se základním nebo nedokončeným vzděláním (733 míst 43,2 %) a dále po vyučených uchazečích (639 míst 37,7 %). Zbývající členění je možno vidět v tabulce č 2.7. Téměř 60 % z meziročního přírůstku míst zahrnovaly práce s minimální kvalifikací, na které postačovalo základní vzdělání. V meziročním srovnání VPM podle stupňů vzdělání byl největší nárůst VPM v kategorii s požadavkem na základní vzdělání ve výši 329 míst, tj. o 81,4 %. K nárůstu došlo ve všech kategoriích mimo VPM s požadavkem na vyšší odborné vzdělání. Disproporce mezi poptávkou a nabídkou vyjádřená počtem uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhla v okrese výši 8,4 osob. Měsíční průměr za celý rok 2017 byl asi 10,5 osob na jedno VPM. Meziročně se uplatnitelnost zlepšila ve všech kategoriích a celkově se k zlepšila o -7,5 osob. Výše uvedené skutečnosti včetně podrobnějších dat k je možno vidět v tabulce 2.7 a grafech 2.4a a 2.4b. 16

21 Tabulka 2.7 Struktura VPM v porovnání s počty uchazečů podle stupně vzdělání ve srovnání se stejným obdobím roku rozdíl stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ/ (dle ISCED97) UoZ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM základní vzdělání + nedok. ZŠ , , ,9 střední odborné (OU+OŠ) , , ,7 SOŠ a SOU s maturitou , , ,6 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,6 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,3 z toho: VOV (VOŠ) , , ,3 střední všeobecné (gymnázia) , , ,9 vysokoškolské , , ,6 celkem , , ,5 Graf 2.4a Struktura UoZ podle vzdělání Graf 2.4b Struktura VPM podle vzdělání Ve srovnání s republikovým průměrem 1,3 uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo dosahoval okresní počet hodnoty více jak 6x vyšší (rozdíl 7 uchazečů na 1 VPM). Ve srovnání s počtem 3,5 uchazečů připadajících na 1 VPM v MSK byl okresní počet o necelých 5 uchazečů na 1 VPM vyšší. V rámci ČR okres Karviná během celého roku 2017 zaujímal 1. pozici ve výši tohoto ukazatele. Nejlepší uplatnitelnost v rámci MSK měli uchazeči v okrese Nový Jičín (k ,6 UoZ na 1 VPM). V grafu 2.5 je zachycen počet uchazečů a VPM na konci jednotlivých měsíců roku 2017 včetně uplatnitelnosti uchazečů na těchto místech, která se pohybovala v rozsahu 8,3 až 15,8 uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo. 17

22 Graf 2.5 Počet uchazečů a volných pracovních míst na konci jednotlivých měsíců roku 2017 včetně uplatnitelnosti uchazečů na 1 VPM Výčet nejčetněji se vyskytujících profesí VPM (20 a více) k ve srovnání s počtem VPM shodných profesí ve stejném období roku 2016 je zachycen v tabulce 2.8. Oproti prosinci 2016 se výrazně navýšila VPM v profesích horníků (+278 míst), pracovníků ostrahy a bezpečnostních agentur (+88 míst), obsluhy vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníků (+72 míst). Naopak se nejvíce snížil počet VPM v profesi řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, taxikářů (-38 míst). Tabulka 2.8 Počty volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP CZ ISCO profese rozdíl 8111 Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Montážní dělníci ostatních výrobků Lékaři specialisté Nástrojaři a příbuzní pracovníci Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Elektromechanici Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři Stavební a provozní elektrikáři Všeobecné sestry bez specializace Číšníci a servírky Obchodní zástupci Svářeči, řezači plamenem a páječi Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Policisté Prodavači v prodejnách Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

23 CZ ISCO profese rozdíl 5249 Pracovníci v půjčovnách a ostatní pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají DLOUHODOBĚ EVIDOVANÁ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle než 3 měsíce, jsou považována za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP v Karviné celkem 935 dlouhodobě evidovaných pracovních míst, tj. 55,2 %. Z hlediska kvalifikační struktury v absolutním počtu bylo nejvíce DE VPM míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (418 míst, tj. 65,4 %), další členění je uvedeno v tabulce č Tabulka 2.9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM VPM DE VPM na počtu VPM DE VPM na počtu VPM celkem v % v % bez vzdělání 0 0 x ,0 základní vzdělání , ,0 střední odborné (OU+OŠ) , ,4 SOŠ a SOU s maturitou , ,5 z toho: USO (SOU s matur.) , ,7 z toho: USO (SOŠ s matur.) , ,0 z toho: VOV (VOŠ) , ,0 střední všeobecné (gymnázia) , ,0 vysokoškolské , ,7 celkem , ,2 Meziročně se zvýšil počet DE VPM o 406 míst, tj. o 76,7 %. Z hlediska absolutního počtu se nejvíce zvýšil počet těchto míst pro osoby se základním vzděláním, a to o 204 míst, tj. o 153,4 %. Z pohledu profesní skladby bylo ke konci sledovaného roku z hlediska absolutního počtu nejvíce DE VPM pro pracovníky obsluhy strojů a zařízení, montéry (322 míst), přičemž se jednalo zejména o profese horníků. Dále se jednalo o místa pro řemeslníky a opraváře (274 míst), tvořená převážně místy pro seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, zedníky, dlaždiče, instalatéry, svářeče a elektrikáře. U vysokoškolských profesí byl zájem zejména o lékaře a zubní lékaře, kteří se v evidenci ÚP nenachází a tyto profese bývají často obsazovány pracovníky ze zemí EU, ale také ze zemí mimo EU. Další členění je možno vidět v tabulce 2.10 a výčet nejčetnějších profesí v počtu 20 a více v tabulce I přesto, že docházelo ke zkvalitnění spolupráce se zaměstnavateli, přetrvávala v databázi VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Mezi hlavní důvody patřily například nedostatek vhodných UoZ v evidenci s požadovanými kvalifikačními a odbornými předpoklady pro jejich výkon, nedostatečnou jazykovou vybaveností, neochotou dojíždět na pracoviště, špatnou pracovní morálkou, neakceptování nižší mzdové úrovně, nezájem ze strany uchazečů 19

24 vykonávat určitou profesi, jako jsou místa pojišťovacích a finančních poradců, obchodních zástupců apod. Jedním z demotivačních faktorů hledat si zaměstnání na trhu práce je nastavená relace mezi mzdou a sociálními dávkami. Někteří zaměstnavatelé si mnohdy nahlásí VPM, aniž by zaměstnance aktuálně potřebovali a z vyslaných UoZ z ÚP si vytváří vlastní registr případných zájemců o zaměstnání. V neposlední řadě se jednalo o místa určená pro osoby zdravotně postižené. Tabulka 2.10 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání CZ ISCO třídy CZ ISCO VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM DE VPM DE na počtu VPM na počtu VPM VPM celkem VPM v % v % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,3 2. specialisté , ,9 3. techničtí a odborní pracovníci , ,3 4. úředníci , ,8 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,5 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství , ,0 7. řemeslníci a opraváři , ,8 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,5 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,9 0. zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 x 0 0 x celkem , ,2 Tabulka 2.11 Dlouhodobě evidovaná VPM v počtu 20 a více dle profesí k CZ ISCO profese volná místa celkem DE 8111 Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Lékaři specialisté Seřizovači a obsluha obráběcích strojů Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a klempíři Svářeči, řezači plamenem a páječi Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Stavební a provozní elektrikáři Elektromechanici

25 3 NEZAMĚSTNANOST 3.1 STAV A VÝVOJ CELKOVÉHO POČTU EVIDOVANÝCH UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Přehled základních statistických údajů charakterizujících nezaměstnanost a její strukturu k v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 je zachycen v tabulce 3.1. Tabulka 3.1 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a podílu nezaměstnaných ukazatel stav k datu rozdíl absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem ,6 z toho: ženy ,8 absolventi škol, učilišť a mladiství ,6 občané se zdravotním postižením ,7 uchazeči dosažitelní ,7 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,4 volná pracovní místa ,7 uchazeči připadající na 1 VPM 15,9 8,4-7,5-47,2 podíl nezaměstnaných osob v % 10,33 8,14-2,19 x Ke dni bylo v okrese Karviná evidováno uchazečů o zaměstnání, přičemž se jednalo o nejmenší počet UoZ v daném roce. Ve sledovaném období se jednalo o nejnižší počet od roku Největší počet byl zaznamenán v měsíci lednu ( UoZ). Meziročně došlo k poklesu o osob, tj. o 21,6, %. V grafu 3.1 jsou zachyceny měsíční stavy UoZ v letech 2015 až V průběhu celého roku 2017, mimo měsíc červenec, docházelo k postupnému snižování počtu UoZ. Od května se dostal stav pod hranici šestnáct tisíc UoZ a od října pod patnácti tisícovou hranici počtu UoZ. Od konce ledna do konce prosince 2017 se stav uchazečů snížil o osob, tj. o 21,7 %. Graf 3.1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2015, 2016 a

26 Stavem UoZ evidovaných k se náš karvinský region zařadil v rámci ČR na třetí místo po Praze (21 787) a Ostravě - městě (15 944), přičemž tímto počtem předstihl Brno město (13 296). 3.2 PODÍL NEZAMĚSTNANOSTI UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob (PNO), který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahradil do té doby zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám, v případě okresního podílu ke zdroji pracovní síly získané z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ. Pokud jsou ve zprávě uváděny hodnoty podílu nezaměstnaných za období před rokem 2013, jedná se o podíly, které byly pro srovnatelnost zpětně propočteny. V následujícím grafu 3.2 je provedeno srovnání vývoje počtu uchazečů a hodnot podílu nezaměstnaných v okrese k datu v časové řadě od roku Graf 3.2 Srovnání počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných k let s vývojem podílu nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných uchazečů ve věku let vypočtený z počtu obyvatelstva v témže věku dosáhl v okrese k hodnoty 8,14 %. Ve srovnání s podílem nezaměstnaných uchazečů k byl o 2,19 % nižší. I když byl počet UoZ ke sledovanému datu v roce 2017 nižší než v roce 2008, byl ukazatel podílu nezaměstnaných v roce 2017 stejně vysoký jako v roce Výše tohoto ukazatele je ovlivněna úbytkem počtu obyvatelstva ve věku let, kdy obyvatelstvo v tomto věku kleslo od roku 2008 o osob, tj. o 15,5 %. Nejvyšší podíl nezaměstnanosti dlouhodobě zaznamenává oblast Karvinsko, která soustřeďuje nejvyšší počet zaměstnavatelů a také největšího zaměstnavatele v okrese Karviná, kterým je a.s. OKD, takže zde rovněž probíhají největší změny jak v oblasti nabídky, tak i poptávky po pracovní síle. Právě dřívější orientace na těžební průmysl a její postupný útlum, kdy se likvidovaly staré hornické kolonie, které byly obsazeny především lidmi bez 22

27 vzdělání, bez pracovních návyků a i nepřizpůsobivými vedly k tomu, že tito lidé dostávali náhradní bydlení právě v prázdných bytech dříve ve vlastnictví společnosti RPG. Toto přispělo ke zhoršení struktury obyvatelstva a současně UoZ na KoP v Karviné, které se nedaří na trh práce zapojit. Jedná se zejména o UoZ, kteří mají požádáno nebo pobírají rentu v počtu asi 570 osob, tj. 13,4 %. Mezi další bariéry, které snižují šanci na zapojení UoZ na trh práce je jejich vzdělání, necelých 40 % osob má základní nebo nedokončené základní vzdělání, kolem 21 % UoZ má problémy s exekucí a pracovat se jim poté nevyplácí, téměř 55 % UoZ je v evidenci déle než rok, což mnohdy vede ke ztrátě pracovních návyků. I když podílem nezaměstnanosti převyšuje Karvinsko oblast Havířovska, počtem uchazečů se řadí až na 2. místo. U Orlovska je vysoký podíl nezaměstnaných zapříčiněn vysokým úbytkem zaměstnanosti souvisejícím taktéž s postupným uzavíráním důlních závodů vč. spolupracujících firem v předchozích letech, jejichž zaměstnanost již nebyla nahrazována. Situaci nepomohla vyřešit nebo zlepšit ani průmyslová zóna Žofie v areálu bývalého důlního závodu (Fučík), kterou město předalo do soukromých rukou a je v současné době pro nezaměstnané bezvýznamná. Z tohoto důvodu značná část obyvatelstva z Orlovska vyjíždí za prací v rámci okresu nebo do okolních okresů, případně končí v nezaměstnanosti. Sktruktura obyvatelstva a následně UoZ je ovlivněna také z již výše uvedených důvodů jako u Karvinska, některé hodnoty UoZ jsou ještě horší. Podíl rentistů (asi 17 %) je zde nejvyšší. Orlovsko stejně jako Karvinsko má necelých 40 % osob se základním nebo nedokončeným základním vzděláním a podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve výši 57,4 % je nejvyšší v okrese. Kolem 25 % UoZ má problémy s exekucemi. Havířovsko má s ohledem na vysoký počet obyvatelstva nedostatečnou vlastní zaměstnanost a stejně jako u orlovských občanů vyjíždí za prací v rámci okresu nebo do okolních okresů, případně končí v nezaměstnanosti. Struktura UoZ je také ovlivněna již z výše uvedeného důvodu útlumu těžebního průmyslu. Tento mikroregion se potýká s největším počtem (2 167 osob) ve věku 50 a více let a největším podílem UoZ s péčí o dítě do 15 let (21 %). Vývoj na místním trhu práce také úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V rámci meziročního srovnání k došlo k poklesu podílu nezaměstnaných u všech mikroregionů karvinského okresu. Výše podílu nezaměstnaných k v letech dle jednotlivých mikroregionů jsou zaznamenány v tabulce 3.2. Tabulka 3.2 Podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých kontaktních pracovišť v letech kontaktní podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých KoP ke dni let pracoviště /2016 Karviná 14,42 14,08 12,90 12,19 9,51-2,68 Havířov 12,19 12,02 11,36 10,30 8,29-2,01 Orlová 12,50 12,19 11,26 11,07 8,65-2,43 Bohumín 10,11 8,86 7,42 6,99 5,57-1,42 Český Těšín 10,07 9,03 7,83 7,93 5,96-1,97 okres Karviná 12,52 12,05 10,96 10,33 8,14-2,19 23

28 Vývoj výše okresního podílu nezaměstnanosti v jednotlivých měsících let je zachycen v grafu 3.3. Vyplývá z něj, že v meziročním srovnání byly hodnoty tohoto ukazatele v roce 2017 nižší ve všech měsících a během roku docházelo k postupnému snižování mimo měsíc červenec, kdy byl zaznamenán mírný nárůst. V březnu došlo k poklesu pod 10% hranici a v září pod 9% hranici. Graf 3.3 Vývoj podílu nezaměstnanosti uchazečů ve věku let v jednotlivých měsících let Podle pohlaví byl podíl nezaměstnaných mužů od počátku roku nejvyšší, poté následovaly okresní hodnoty a nejnižší hodnoty podílu nezaměstnaných vykazovaly ženy. Vzájemné rozdíly byly nepatrné a téměř se vyrovnaly od měsíce července až do prosince. Vše je možno vidět v grafu 3.4. Graf 3.4 Vývoj podílu nezaměstnaných podle pohlaví v roce

29 Podíl nezaměstnaných osob v našem okrese se pohyboval nad hodnotami za ČR a současně přesahoval hodnoty za Moravskoslezský kraj. Při srovnání prosincových hodnot vyplývá, že podíl nezaměstnaných v okrese Karviná přesahoval hodnoty za Českou republiku o 4,37 % a o 2,37 % byl vyšší než podíl v MSK. Rozdíl mezi hodnotou podílu nezaměstnaných mezi MSK a ČR dosahoval výše 1,99 %. Po celý rok 2017 byly karvinské hodnoty ze všech okresů v rámci ČR nejhorší. Vše je možno vidět v tabulce 3.3. V příloze č. 4 je zobrazen podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých měsících od roku 2005 až do současnosti na úrovni okresu, Moravskoslezského kraje a ČR. Tabulka 3.3 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Karviná, Moravskoslezském kraji a České republice v jednotlivých měsících roku 2017 rok 2017 podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Karviná v rámci ČR (77 okresů) leden 10,36 7,51 5,29 1 únor 10,15 7,30 5,14 1 březen 9,94 6,97 4,79 1 duben 9,92 6,69 4,39 1 květen 9,69 6,38 4,12 1 červen 9,53 6,19 3,97 1 červenec 9,59 6,29 4,07 1 srpen 9,31 6,14 3,98 1 září 8,93 5,91 3,80 1 říjen 8,41 5,61 3,60 1 listopad 8,10 5,44 3,52 1 prosinec 8,14 5,77 3, TOK NEZAMĚSTNANOSTI V průběhu roku 2017 se nově zaevidovalo celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet snížil o osob, tj. o 7,6 %. Tento celkový počet nově evidovaných byl nejnižší od roku V průměru bylo v roce 2017 měsíčně nově zaevidováno osob. Nejvíce osob se zaevidovalo v měsíci lednu (1 645), nejméně osob se zaevidovalo v měsíci prosinci (1 052). Z celkového počtu nově zaevidovaných uchazečů bylo žen, tj. 47,2 %. Meziročně jejich počet klesl o 458 žen. Na počtu nově evidovaných uchazečů se podílelo také 522 osob, tj. 3,3 %, které před zaevidováním podnikaly jako osoby samostatně výdělečně činné. Z nich bylo 187 žen, tj. 35,8 %. Meziročně se počet nově evidovaných osob po SVČ snížil o 99 osob, tj. o 15,9 %. V celé historii úřadu práce proběhlo celkem evidencí uchazečů o zaměstnání, vč. roku 1990, v průběhu kterého se začaly tyto počty sledovat. Nově evidovaní uchazeči vykonávali u posledního zaměstnavatele nejčastěji profesi ostatní pomocní pracovníci ve výrobě a výčet dalších profesí (od 100 a více osob) v porovnání s rokem 2016 je možno vidět v tabulce

30 Tabulka 3.4 Nejčastěji vykonávané profese nově evidovaných UoZ u zaměstnavatelů nově evidovaní uchazeči v roce CZ ISCO název profese rozdíl / Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Prodavači v prodejnách Uklízeči veřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní pracovníci Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Nástrojaři a příbuzní pracovníci Číšníci a servírky Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) Všeobecní administrativní pracovníci Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obchodní zástupci Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Dělníci v oblasti výstavby budov Montážní dělníci ostatních výrobků Vyřazeno z evidence v roce 2017 bylo celkem uchazečů. Tento počet byl o osob vyšší než v roce Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci říjnu (2 138) kdy byla překročena dvou tisícová hranice, nejméně osob bylo vyřazeno jako obvykle v prosinci (1 140). V průměru bylo v roce 2017 měsíčně vyřazeno osob. Pouze v měsíci lednu a červenci převyšovaly počty nově evidovaných uchazečů nad počty vyřazených uchazečů. Vše je možno vidět v grafu 3.5. Graf 3.5 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce

31 Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo osob, tj. 54,6 %, umístěno do zaměstnání. Meziročně se tento počet zvýšil o 472 osob, tj. o 4,5 %. Z celkového počtu umístěných uchazečů do zaměstnání bylo osob, tj. 9,5 %, umístěno úřadem práce. Ve srovnání s rokem 2016 se tento počet zvýšil o 108 osob vyřazených uchazečů, tj. 45,1 % všech umístěných do práce, si našlo zaměstnání samo. Jejich počet meziročně stoupl o 364 osob, tj. o 4,2 % osob, tj. 20,6 % z vyřazených, bylo vyřazeno z důvodu nespolupráce, tj. sankčně. U tohoto důvodu se počet vyřazených meziročně zvýšil o 722 osob, tj. o 21,4 %. Počet uchazečů, kteří ukončili evidenci z ostatních důvodů během roku 2017, bylo 4 946, tj. 24,9 %, tento počet se meziročně zvýšil o 177 osob, tj. o 3,7 %. Nejčastěji se jednalo o případy ukončení evidence na vlastní žádost uchazeče, nástupu na přípravu povolání, z důvodu úmrtí, či nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Výše uvedené skutečnosti jsou uvedeny v grafu 3.6. V grafu 3.6 lze zpozorovat v roce 2013 značné výkyvy u výše uvedených důvodů vyřazených uchazečů. V tomto roce byly každý měsíc v řádu stovek osob upravovány počty vyřazených osob. V daném grafu je možno vidět značný pokles počtu uchazečů vyřazených umístěním do zaměstnání a u důvodu vyřazení uchazečů v důsledku nespolupráce s ÚP, z tzv. sankčních důvodů. Tyto důvody vyřazení, které nebyly v rámci informačního systému AIS dohledatelné ve sledovaném měsíci, byly vyrovnány v ostatních důvodech vyřazení, které naopak nepřirozeně vzrostly, a to i přesto, že u zpětných vyřazení převažují většinou sankční důvody vyřazení a umístění do zaměstnání z iniciativy uchazečů. Následně v roce 2014, kdy se opět přešlo do starého informačního systému OKPRÁCE je možno vidět, že uvedené hodnoty opět nabývaly reálných hodnot, které jsou podobné i těm v roce Graf 3.6 Počty vyřazených uchazečů v průběhu let 2013 až 2017 čtyřmi formami vyřazení 27

32 Tabulka 3.5 Tok evidované nezaměstnanosti v roce 2017 rok 2017 celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem z toho umístění ÚP důvod vyřazení z toho umístění jinak vyřazení podle 30 odst. 2 ostatní leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem Podíl aktivity jednotlivých KoP ÚP na počtu vyřazených UoZ je zachycen v tabulce 3.6. Tabulka 3.6 Počty UoZ vyřazených v roce 2017 u kontaktních pracovišť kontaktní pracoviště vyřazení UoZ umístění ÚP z toho na nástrojích APZ důvod vyřazení z toho na klasická VPM umístění jinak sankční vyřazení ostatní důvody podíl umístěných ÚP na vyřazených Karviná ,3 Havířov ,2 Orlová ,3 Bohumín ,7 Český Těšín ,1 okres ,5 Z hlediska podílu umístěných UoZ prostřednictvím aktivit ÚP na celkovém počtu vyřazených UoZ dosáhlo nejvyšší podíl kontaktní pracoviště Bohumín, a to zejména umístěním na veřejně prospěšné práce v rámci nástrojů APZ. Za celou dobu existence ÚP do konce roku 2016 proběhlo vyřazení, což představovalo 97 % ze všech provedených evidencí. V průběhu roku 2017 bylo nově nahlášeno VPM. Meziročně tento počet stoupl o 149 míst. K dispozici pak bylo v průběhu roku 2017 celkem volných pracovních míst. Do práce nastoupilo v roce 2017 celkem uchazečů. Z tohoto počtu bylo umístěno úřadem práce osob, z toho bylo 575 uchazečů, tj. 30,5 % umístěných na klasická volná místa a zbývajících uchazečů, tj. 69,5 % na místa vyhrazená nebo zřízená v rámci APZ, která nesouvisí s disponibilním zdrojem VPM. Z předložených údajů vyplývá, že disponibilní zdroj pracovních míst byl využit z 8,7 %, přičemž tento podíl meziročně vzrostl o 2,3 % a jeho výše se začíná pomalu zlepšovat, což je velmi pozitivní trend. Výše uvedené skutečnosti je možno vidět v tabulce

33 Tabulka 3.7 Vývoj disponibilního zdroje (DZ) volných pracovních míst a jeho využití při umísťování uchazečů o zaměstnání v letech rok na konci předchozího roku volná pracovní místa nově hlášená za rok disponibilní zdroj VPM umístěných celkem z toho: umístění ÚP (VPM + APZ) počet uchazečů z toho: umístění ÚP na VPM z toho: našli si zaměstn. sami podíl umíst. ÚP VPM na DZ VM v % , , , , , , , , , , , ,7 rozdíl 2017/ ,3 S růstem počtu volných pracovních míst a poklesem počtu UoZ došlo k zintenzivnění spolupráce mezi UoZ a poradkyněmi pro zprostředkování. Na UoZ s různými druhy hendikepů je zacílená konkrétní pomoc jako např. u nedostatečného vzdělání doporučení rekvalifikace, u špatné dopravní dostupnosti možnost využití příspěvku na dojížďku, zapojení UoZ do konkrétních projektů s možností nástupu do zaměstnání apod. U těch VPM kde to je možné jsou pořádána výběrová řízení, jejichž počty se meziročně zvýšily (viz kapitola 2.5) a zde se také mnohdy podaří odhalit ty UoZ, kteří ve skutečnosti pracovat nechtějí a pouze využívají nastavený sociální systém. 3.4 VÝVOJ A STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ DOSAŽITELNÍ A NEDOSAŽITELNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. V tabulce 3.8 jsou zachyceny měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů ve věku let v letech 2015 až 2017 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů. Za nedosažitelného uchazeče je považován uchazeč po dobu, po kterou je uznán dočasně neschopným práce, je na mateřské nebo rodičovské dovolené, vykonává krátkodobé zaměstnání podle 25 odst. 6 zákona o zaměstnanosti, je zařazen do rekvalifikačního kurzu a dále uchazeč o zaměstnání po dobu 6 měsíců ode dne vzetí do vazby. 29

34 Tabulka 3.8 Měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů v letech 2015 až 2017 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů měsíc počet dosažitelných UoZ ve věku let rozdíl 2017/16 počet nedosažitelných UoZ - rozdíl k uchazečům celkem podíl nedosažitelných UoZ z počtu uchazečů celkem v % leden ,3 3,0 3,5 únor ,7 3,4 4,1 březen ,6 3,6 4,6 duben ,5 3,8 4,2 květen ,3 3,7 4,5 červen ,4 3,6 4,1 červenec ,0 3,2 3,7 srpen ,2 3,4 4,3 září ,6 3,7 4,9 říjen ,9 3,7 5,4 listopad ,4 4,1 5,8 prosinec ,0 3,6 4,9 úhrnem ,3 3,6 4,5 měs. prům roku x x x V průměru bylo v roce 2017 měsíčně v evidenci dosažitelných uchazečů, což bylo o osob, tj. o 14 % méně než před rokem. Počet dosažitelných uchazečů měl v roce 2017 meziročně klesající trend s postupným růstem rozdílu. Počet nedosažitelných uchazečů dosáhl v průměru 732 osob v měsíci, což bylo o 58 osob více než v roce U nedosažitelných uchazečů došlo meziročně k nárůstu podílu ve všech měsících. Podíl nedosažitelných uchazečů dosáhl za rok 2017 výše 4,5 % a byl o 0,9 % vyšší než před rokem. V měsíci říjnu a listopadu byly hodnoty podílu nad pěti procenty STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE VZDĚLÁNÍ A PROFESE Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent. Nadále převládá skupina uchazečů s vyučením v oboru, která dosahuje 43,6 % všech uchazečů o zaměstnání. Poté následuje s 36,5 % skupina nekvalifikovaných uchazečů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním. Další členění je možno vidět v tabulce 3.9 a grafu 3.7. V příloze č. 5 jsou uvedeni UoZ dle vzdělání k podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. Tím, že se počty UoZ celoročně snižovaly, došlo k poklesu počtu UoZ ve všech stupních vzdělání, nejvyšší meziroční úbytek pak zaznamenali vyučení ( osob, tj. 22,3 %), poté následovali uchazeči se základním vzděláním ( osob, tj. 21,3 %). 30

35 Tabulka 3.9 Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání (dle ISCED97) absolutně v % absolutně v % absolutně v % bez vzdělání 710 3, , ,6 základní vzdělání , , ,9 střední odborné (OU+OŠ) , , ,6 SOŠ a SOU s maturitou , , ,2 z toho: USO (SOU s matur.) 989 5, , ,4 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,5 z toho: VOV (VOŠ) 69 0,4 54 0,3 48 0,3 střední všeobecné (gymnázia) 439 2, , ,3 vysokoškolské 670 3, , ,4 celkem , , ,0 Graf 3.7 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k Zhodnocení uplatnitelnosti uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání na VPM s totožnými stupni vzdělání je zachyceno v tabulce

36 Tabulka 3.10 Stupně vzdělání UoZ a VPM stupeň vzdělání nedokončené a základní vzdělání na ZŠ, vč. ZvŠ vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu vyšší odborné na VOŠ vysokoškolské na VŠ uchazeči evidovaní ke dni VPM hlášená k počet podíl 34,1 33,4 34,6 35,6 36,5 37,9 38,7 31,5 35,4 43,2 počet podíl 49,7 50,5 49,8 49,4 48,9 40,8 44,7 53,6 47,5 41,2 počet podíl 12,1 12,2 11,5 11,0 10,8 15,2 9,5 7,7 9,0 9,3 počet podíl 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,4 0,4 0,7 1,4 0,7 počet podíl 3,7 3,5 3,7 3,7 3,4 5,7 6,7 6,5 6,7 5,5 úhrnem počet Nejvyšší zastoupení uchazečů podle profese, kterou vykonávali, byli UoZ zařazeni dle CZ ISCO v 9. třídě pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (5 303, tj. 37,3 %) a v 5. třídě pracovníků ve službách a prodeji (3 859, tj. 27,1 %). Tyto dvě třídy zahrnují nejvyšší počty UoZ již několik let. Meziročně se počet uchazečů snížil u všech tříd mimo třídu 0. Nejvyšší pokles zaznamenali uchazeči zařazení v 9. třídě pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to o osob, tj. o 20,2 %. Tabulka 3.11 Počet a podíl UoZ dle jednotlivých tříd klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) stav k hlavní třída CZ ISCO rozdíl 2017/2016 počet podíl % počet podíl % počet podíl % počet podíl % 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 90 0,5 90 0,5 73 0,5-17 0,0 2 Specialisté 496 2, , , ,3 3 Techničtí a odborní pracovníci 890 4, , , ,2 4 Úředníci , , , ,1 5 Pracovníci ve službách a prodeji , , , ,7 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 103 0,5 93 0,5 70 0,5-23 0,0 7 Řemeslníci a opraváři , , , ,3 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři , , , ,2 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , , ,7 0 Zaměstnanci v ozbrojených službách 4 0,0 2 0,0 3 0,0 +1 0,0 Neuvedeno 66 0,3 75 0,4 97 0, ,3 celkem , , , , VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Přehled vývoje věkové struktury uchazečů o zaměstnání v letech obsahuje počty a podíly uchazečů v jednotlivých desetiletých věkových skupinách v tabulce V příloze č. 6 je toto členění UoZ k podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. 32

37 Tabulka 3.12 Věková struktura evidovaných UoZ věkové skupiny absolutně v % absolutně v % absolutně v % do 19 let 550 3, , , let , , , let , , , let , , , let , , ,7 60 a více let , , ,3 celkem , , ,0 Nejvyšší počet uchazečů je nadále ve věku let, a to osob, což představuje 31,7 % všech evidovaných UoZ. Poté následuje skupina uchazečů ve věku let, která tvoří 23 % uchazečů. Meziročně došlo k největšímu poklesu u skupiny uchazečů ve věku let o osob, tj. o 33,6 %. Jediná skupina uchazečů, ve které byl meziroční nárůst, byli uchazeči ve věku 60 a více let ve výši 57 osob. Již delší dobu je pozorován trend postupného růstu počtu UoZ ve věku 60 a více let, kdy v roce 2005 byl tento počet ve výši 458 UoZ při celkovém počtu UoZ v evidenci ÚP. Během 12 let došlo ve sledovaném období k nárůstu o 865 osob, tj. o 188,9 %. Vývoj podílu uchazečů v desetiletých věkových cyklech k let s vyznačením popisků dvou nejrozkolísanějších a současně nejvíce ohrožených věkových skupin na trhu práce je zachycen v grafu 3.8. Graf 3.8 Podíly jednotlivých věkových skupin v desetiletých cyklech k let s popisky dvou skupin Dvě podílem popsané skupiny uchazečů (kategorie ve věku let a 50 a více let) zaznamenávaly do roku 2007 největší výkyvy. Do roku 2005 podíl uchazečů ve věku let převyšoval podíl uchazečů ve věkové kategorii 50 a více let a měl klesající tendenci, oproti kategorii 50 a více let, která rostla. 33

38 V roce 2005 došlo k protnutí těchto dvou vývojových linek a podíl těchto dvou skupin se začal měnit. Od roku 2006 začíná podíl uchazečů ve věkové kategorii 50 a více let převyšovat podíl uchazečů ve věku let a tento trend tzv. rozevírajících se nůžek pokračuje až do současnosti, přičemž od roku 2014 dochází k růstu rozdílu podílů těchto dvou sledovaných kategorií. Vývoj u ostatních skupin uchazečů zůstává opět stabilizovaný s mírným poklesem STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE DÉLKY EVIDENCE S poklesem celkového počtu nezaměstnaných osob došlo meziročně k poklesu počtu UoZ ve všech kategoriích podle délky evidence. Nadále převažovali uchazeči evidovaní déle než 2 roky (5 352 osob). Spolu s evidovanými měsíců (1 883 osob) představují skupinu dlouhodobě nezaměstnaných a podíleli se na celkovém počtu UoZ 50,9 %. Naopak nejnižší počet ve výši 861 osob s podílem ve výši 6,1 % zaznamenali uchazeči evidovaní 9-12 měsíců. Tabulka 3.13 Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti délka evidence rozdíl absolutně v % absolutně v % absolutně v % 2017/2016 do 3 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,2-819 nad 24 měsíců , , , celkem , , , Graf 3.9 Délka nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání k V absolutním počtu meziročně nejvíce klesl počet uchazečů v kategorii nad 24 měsíců, a to o osob, tj. o 21,6 %. Výše uvedené skutečnosti je možno vidět v tabulce 3.13 a grafu 3.9, 34

39 v příloze č. 7 je tato struktura UoZ k uvedena podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. V tabulce 3.14 je uvedena časová řada údajů v kategorii tzv. dlouhodobě evidovaných uchazečů (nad 12 měsíců) o počtech a jejich podílu na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání k v posledních 6 letech s vyčleněním skupiny žen. Tabulka 3.14 Počet a podíl UoZ evidovaných 12 a více měsíců uchazeči dlouhodobě evidovaní (DE) stav k let (12 a více měsíců) počet celkem z toho ženy meziroční nárůst-pokles celkem meziroční nárůst-pokles žen podíl DE celkem v % 45,0 51,1 55,8 53,9 52,5 50,9 podíl DE žen v % 46,9 52,3 56,1 55,1 53,0 49,6 Počet UoZ v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných během roku 2017 klesl o osob, tj. o 24 %. Jedním z důvodů byla stále vyšší poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle a zintenzivnění spolupráce s těmito UoZ. K tak bylo v evidenci okresu Karviná celkem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. 50,9 % takovýchto osob. V rámci ČR dosáhl podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců výše 33,7 % v počtu osob a v rámci MSK osob, tj. 42,7 %. Průměrná délka evidence uchazeče dosahovala ke dni v rámci okresu celkem dnů, což bylo o 81 dnů, tj. o 7,8 %, více než před rokem a můžeme vidět, že má tato hodnota v posledních letech rostoucí trend viz graf Průměrná délka evidence žen byla o 107 dnů nižší a dosahovala dnů. Ve srovnání s krajským průměrem byla délka evidence v okrese o 164 dnů, tj. o 17,3 % vyšší a ve srovnání s ČR byla vyšší o 434 dnů, tj. o 63,9 %. Graf 3.10 Průměrná délka evidence v letech

40 3.4.5 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE VÝŠE NÁROKU NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI V tabulce 3.15 je zachycena průměrná výše nároku na podporu v nezaměstnanosti (PvN). V průběhu roku 2017 dosahovala tato částka vyšších hodnot než v roce Růst výše PvN mohl být ovlivněn růstem minimální mzdy, ale i růstem mezd všeobecně. Průměrná měsíční výše PvN činila ve 4. čtvrtletí Kč, což bylo meziročně o 219 Kč více. Tabulka 3.15 Průměrná výše nároku na PvN na konci jednotlivých čtvrtletí let rok I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rozdíl 2017/ V následující tabulce 3.16 je uveden přehled o podílu uchazečů podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti zařazeného do jednotlivých skupin včetně celkového počtu osob s nárokem na PvN k v letech Tabulka 3.16 Podíl UoZ podle výše měsíčního nároku na PvN výše měsíčního podíl uchazečů podle výše nároku na PvN k datu v % rozdíl nároku na PvN /2016 do Kč 0,8 0,5 0,4 0,6 0,2 0,3 +0, Kč 4,4 3,3 3,7 4,0 2,3 1,4-0, Kč 24,5 15,8 26,4 22,8 20,5 20,7 +0, Kč 18,0 22,3 16,4 14,7 11,4 7,6-3, Kč 12,3 11,8 11,8 11,7 15,6 16,4 +0, Kč 8,7 9,4 9,6 10,8 10,2 11,9 +1, Kč 7,0 7,1 8,5 8,8 9,0 8,8-0, Kč 6,0 6,5 7,2 6,6 7,8 8,2 +0, Kč 4,1 5,6 4,5 5,4 5,3 6,6 +1, Kč 2,9 4,2 3,2 3,5 4,9 5,3 +0, Kč 3,2 3,0 2,1 3,3 2,6 3,0 +0, a více Kč 8,1 10,5 6,0 7,8 10,1 9,9-0,2 celkem osob s PvN Meziroční pokles podílu zaznamenaly 4 skupiny uchazečů s nárokem na PvN. Nejvyšší přírůstek ve výši 1,6 % zaznamenala skupina uchazečů s nárokem na PvN ve výši Kč. K pobíralo PvN celkem UoZ, tj. 16,8 % z celkového počtu UoZ. Oproti prosinci 2016 je to o 469 osob méně, tj. o 16,4 % méně. Ve srovnání s celorepublikovým podílem (30,5 %) byl v okrese Karviná podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti o 13,7 % nižší. Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Karviná, kteří již nemají na PvN nárok. 36

41 Nejvyšší podíl UoZ (20,7 %) s nárokem na PvN je zaznamenán již několik let u výše podpory od Kč ABSOLVENTI ŠKOL A MLADISTVÍ Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Ke dni bylo u KoP Karviná evidováno celkem 281 absolventů škol a 159 mladistvých po základní škole (ZŠ), tj. celkem 440 absolventů škol a mladistvých po ZŠ. Tento počet byl ve sledovaném období nejnižší od roku 2004, kdy došlo ke změně definice studenta a můžeme tento ukazatel brát jako vypovídající. Meziročně se jejich celkový počet snížil o 168 osob. Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkovém stavu evidovaných UoZ v okrese Karviná meziročně pokleslo o 0,3 procentního bodu na 3,1 %. K evidovalo kontaktní pracoviště 547 vhodných volných pracovních míst pro absolventy škol, což představovalo cca 0,8 absolventů na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 424 volných pracovních míst, tj. 1,4 absolventů na 1 volné pracovní místo). Měsíční stavy absolventů škol a mladistvých v letech jsou zaznamenány v grafu č Graf 3.11 Měsíční stavy absolventů a mladistvých po ZŠ let Poslední údaje o kvalifikační struktuře nezaměstnaných absolventů škol z hlediska oficiálních statistik GŘ ÚP ČR jsou k dispozici k datu K tomuto datu bylo v rámci okresu 37

42 Karviná vykázáno 427 absolventů škol, z toho 209 dívek a 218 chlapců. 281 osob, tj. 65,8 %, nikdy nepracovalo. Dále bylo evidováno 173 mladistvých po ZŠ, z toho 88 dívek. V tabulce 3.17 je uveden přehled nejčetněji se vyskytujících počtu nezaměstnaných absolventů v oborech vzdělání k datu (více než 10 osob) bez ohledu na stupeň vzdělání. Tabulka 3.17 Nejvyšší počty absolventů v oborech vzdělání k v evidenci ÚP KKOV název oboru vzdělání celkem 6551 E, H Kuchař - číšník, Stravovací a ubytovací služby M Informační technologie H, M, N, R Ošetřovatel, zdravotnický asistent E, H Prodavač, Prodavačské práce H Automechanik K Gymnázium M Hotelnictví, Cestovní ruch R, T Ekonomika a management, Ekonomika podnikání v obchodě a službách L Podnikání M Obchodní akademie, Ekonomika a podnikání 11 Ve všech typech vzdělávacích zařízení v okrese se ve školním roce 2017/2018 připravovalo od září 2017 celkem žáků a studentů. Příprava na budoucí povolání probíhala u učňů a studentů. Dalších žáků plnilo povinnou školní docházku, na níž se podílelo také 708 studentů víceletých gymnázií. Z toho vyplývá, že na základních školách vč. speciálních tříd bylo žáků, tj. o 60 více než před rokem. Uvedené skutečnosti v časové řadě pěti let jsou uvedeny v tabulce V počtu osob ve vzdělávacích zařízeních není zahrnuto 133 žáků v jednoletých a dvouletých praktických školách, které neposkytují odborné vzdělání a statisticky se sledují ve skupině osob bez kvalifikace (C), tj. se základním a nižším vzděláním. Tabulka 3.18 Počty žáků a studentů ve školských zařízeních v okrese Karviná školní rok 2013/ / / / /18 17/18-16/17 ZŠ včetně speciálních tříd z toho gymnázia-povinná škol. doch učni a studenti celkem žáci a studenti Ve srovnání s předchozím školním rokem se snížil celkový počet žáků a studentů na všech typech škol o 141 osob. Během dvanácti let došlo k celkovému poklesu počtu žáků a studentů na všech typech škol o osob, tj. o 26,6 %. Vše možno vidět v příloze č. 8. Počet obyvatel okresu Karviná klesl ve sledovaném období dvanácti let o 8,8 %, tj. o osob. Do prvních tříd základních škol nastoupilo v tomto školním roce žáků, což bylo o 211 dětí, tj. 8 % méně než před rokem. Povinnou školní docházku by mělo v tomto typu škol ukončit žáků, což je o 5 žáků 9. tříd více než před rokem. 38

43 V roce 2018 by mělo ukončit přípravu na budoucí povolání ve vzdělávacích zařízeních okresu zajišťujících střední, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání celkem osob, což je o 87 učňů a studentů méně než před rokem. V tabulce 3.19 jsou uvedeny nejvyšší počty osob (200 a více) v učebních a studijních oborech dle jednotlivých stupňů vzdělání. Tabulka 3.19 Obory s nejvyššími počty studujících ve školním roce 2017/18 stupeň vzdělání počet KKOV název oboru studujících E H K L M N R T V 7941 Gymnázium* Ekonomika a management Informační technologie Hotelnictví, Gastronomie a hotelnictví 490 Hotelnictví 435 Gastronomie a hotelnictví Obchodní akademie Mechanik elektrotechnik, Elektrotechnika 485 Elektrotechnika 307 Mechanik elektrotechnik Stravovací a ubytovací služby 410 Stravovací a ubytovací služby 45 Kuchař - číšník Hospodářská politika a správa Bezpečnostně právní činnost Stavebnictví Ošetřovatel 301 Ošetřovatel 67 Zdravotnický asistent Strojírenské práce, Strojní mechanik 219 Strojírenské práce 24 Strojní mechanik 195 *včetně osmiletých povinná školní docházka V tabulce 3.20 je zachycen přehled s obory vzdělání včetně stupně vzdělání, v nichž by mělo v tomto školním roce ukončit přípravu na budoucí povolání nejvíce osob (100 a více osob). Tabulka 3.20 Obory vzdělání s nejvyššími počty vycházejících v roce 2018 stupeň vzdělání počet KKOV název oboru vycházejících E H K L M N R T V 7941 Gymnázium Ekonomika a management Stravovací a ubytovací služby 126 Stravovací a ubytovací služby 13 Kuchař - číšník Informační technologie Mechanik elektrotechnik

44 stupeň vzdělání počet KKOV název oboru vycházejících E H K L M N R T V Elektrotechnika 54 Mechanik elektrotechnik Obchodní akademie Hotelnictví 102 Hotelnictví 98 Gastronomie a hotelnictví OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OZP) K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v karvinském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Ke dni bylo v evidenci KoP Karviná celkem OZP. Celkový počet OZP v okrese Karviná byl ve sledovaném období ze všech okresů ČR třetí nejvyšší za okresy Praha a Ostrava město. Přehled této skupiny osob a jejich další členění je uveden v tabulce Tabulka 3.21 Vývoj počtu a podílu UoZ se zdravotním postižením ukazatel stav k datu rozdíl 2017/ absolutně v % osoby se ZP počet ,7 podíl OZP na celkovém počtu UoZ podíl % 11,2 12,4 14,0 +2,8 x z toho III. stupeň invalidity počet ,0 podíl % 0,1 0,1 0,1 0,0 x z toho I. a II. stupeň invalidity počet ,2 podíl % 88,5 86,6 85,4-3,2 x počet ,7 z toho osoba zdravotně znevýhodněná podíl % 11,4 13,2 14,5 +3,2 x Meziročně se počet OZP snížil o 34 osob, což představovalo pokles o 1,7 %. Na počtu OZP se nejvyšší měrou podílelo především osob I. a II. stupně invalidity, kteří tvořili 85,4 % všech OZP. Jejich stav meziročně klesl o 93 osob, tj. o 5,2 %. Meziroční přírůstek zaznamenala skupina osob zdravotně znevýhodněných ve výši 59 osob, tj. o 25,7 % osob se zdravotním postižením se podílelo na celkovém stavu uchazečů 14 %, což bylo o 2,8 % více než před rokem. Z hlediska absolutního počtu na jednotlivých kontaktních pracovištích bylo nejvíce těchto osob evidováno na KoP Havířov ve výši 694 osob, tj. 13,4 % z celkového počtu UoZ tohoto KoP. Přehled OZP v evidenci dle jednotlivých kontaktních pracovišť je uveden v tabulce

45 Tabulka 3.22 Počty OZP podle stupně invalidity u jednotlivých KoP k KoP OZP - zdravotně znevýhodněné OZP - I. a II. stupeň invalidity OZP - III. stupeň invalidity osoby se zdravotním postižením celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem Karviná Havířov Orlová Bohumín Č. Těšín celkem Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce k poptávali 204 volných pracovních míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením, což představovalo 9,8 osob se zdravotním postižením na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 205 volných pracovních míst, tj. 9,9 OZP na 1 volné pracovní místo). V roce 2017 mimo měsíce říjen, listopad a prosinec byly měsíční počty nad dvou tisícovou hranici. Od roku 2011 měl vývoj počtu OZP klesající tendenci až do roku 2013 a od roku 2014 se počet osob se zdravotním postižením neustále mírně zvyšuje. Měsíční stavy OZP v letech jsou zaznamenány v grafu č Nabídka volných míst a tím i uplatnitelnost těchto osob se nepatrně zlepšila, ale obsazení není vůbec snadné, jelikož uchazeči OZP se svým handicapem danou profesi hůře zvládají. V mnoha případech je to zapříčiněno kombinací více chorob, ale rovněž vyšším věkem, nižším stupněm vzdělání a tím, že svou profesi nemohou vykonávat v plném rozsahu. Vzhledem k této skutečnosti se stávají dlouhodobě nezaměstnanými nebo se velmi často jedná o opakovanou evidenci. Graf 3.12 Měsíční vývoj počtu uchazečů o zaměstnání OZP v letech

46 4 CIZINCI NA TRHU PRÁCE Přesto, že je v okrese Karviná jeden z nejvyšších počtů uchazečů o zaměstnání, přetrvávala na trhu práce část poptávky, která se dlouhodobě nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly. Zaměstnavatelé se snaží řešit tento problém mimo jiné i zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platného povolení k zaměstnání nebo zaměstnanecké nebo modré karty. Obě karty mají duální charakter, to znamená, že držitele opravňují dlouhodobě pobývat na území ČR za účelem zaměstnání a zároveň vykonávat práci na pracovní pozici, pro kterou byly karty vydány. Cizinec žádá o tyto karty na zastupitelských úřadech nebo na MV ČR (odbor azylové a migrační politiky). Úřady práce provádí v těchto případech pouze test trhu práce. S účinností od může být osoba zaměstnána také na základě karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Z důvodu změny informačního systému jsou data v této kapitole dopočítávána ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. K pracovalo v karvinském okrese celkem občanů EU/EHP, Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků a cizinců (cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem). Základní statistické informace o počtech zaměstnaných cizích státních příslušníků jsou uvedeny v tabulce 4.1. Tabulka č. 4.1 Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců v okrese Karviná stav k datu rozdíl ukazatel absolutně v % platná povolení k zaměstnání pro cizince ,0 evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP, Švýcarska evidovaní cizinci dle 98 ZoZ + rodinní přísl. občanů EU ze třetích zemí , ,2 cizinecké karty (zaměstnanecké a modré karty) ,5 celkem ,3 Meziročně se počet zaměstnaných cizích státních příslušníků zvýšil o 223 osob, tj. o 4,3 %. Největší část zaměstnaných cizích státních příslušníků v okrese zaujímali v počtu osob občané EU/EHP, Švýcarska, kde meziročně došlo k nárůstu o 171 osob. V grafu 4.1 je zachycen vývoj cizích státních příslušníků od roku Je patrné, že během posledních 3 let roste počet osob téměř u všech kategorií, mimo povolení k zaměstnání, kde dochází k různým výkyvům. Níže jsou dále detailněji popsány jednotlivé skupiny zahraničních zaměstnanců. 42

47 Graf 4.1 Vývoj zaměstnanosti cizích státních příslušníků v okrese Karviná k v letech V kategorii cizinců s pracovním povolením došlo k nárůstu o 6 osob, tj. o 200 %. Od roku 2015 začali tito cizinci využívat k zaměstnání zejména zaměstnanecké karty, které v sobě zahrnují i povolení k pobytu, jak již bylo uvedeno výše. Meziročně došlo k nárůstu o 9 karet. Přehled o počtu vydaných zaměstnaneckých karet podle jednotlivých států je uveden v tabulce 4.2. Největší zastoupení cizinců bylo z Koreje a Ukrajiny. Tabulka 4.2 Počet vydaných zaměstnaneckých karet v členění podle státní příslušnosti stát stav k datu rozdíl 12/ / Korejská republika Ukrajina Indie Vietnam Makedonie Albánie Venezuela Bosna a Hercegovina celkem V kategorii cizinců, kteří zde pracují na pracovní povolení nebo zaměstnaneckou kartu se nejčetněji vyskytovaly profese řídících pracovníků v průmyslové výrobě (10), lékařů specialistů (7), řídících pracovníků v oblasti správy podniku, administrativních a podpůrných činností (4) a strojírenských techniků (4). 43